Debian
Debian 8 (Jessie) s prostředím GNOME
Web www.debian.org
Vyvíjí Debian Project
Rodina OS GNU/Linux
Druh Otevřený software
Aktuální verze 8.6 / 17. září 2016[1][2]
Způsob aktualizace APT
Správce balíčků dpkg, apt-get, aptitude, synaptic
Podporované platformy i386, AMD64, PowerPC, 68k, SPARC, DEC Alpha, ARM, MIPS, HP/PA, z/Architecture, IA-64
Typ jádra Monolitický (Linux, kFreeBSD)
Mikrojádro (Hurd (neoficiální))
Výchozí uživatelské rozhraní GNOME / volitelné textové nebo grafické
Licence Svobodný software, převážně GNU GPL
Stav Aktivní
Debian GNU/Linux je jednou z nejstarších doposud vyvíjených distribucí GNU/Linuxu, kterou nevyvíjí komerční subjekt, ale je připravována velkým množstvím dobrovolníků z celého světa. Je známa především svou konzervativností. Přesto je to jedna z nejrozšířenějších linuxových distribucí na světě.

Debian je pro svou stabilitu a jednoduchou údržbu velmi oblíbený zejména pro serverové instalace, naopak jeho podíl na desktopech v posledních letech poněkud poklesl, zejména po příchodu distribuce Ubuntu, která je ovšem na Debianu založena.

Historie projektu
První zmínka o distribuci Debian pochází z 16. srpna roku 1993. Zakladatelem je Ian Murdock, který v té době studoval na univerzitě.

Murdock sám říkal Debianu „Debian Linux Release“. V eseji Debian manifesto (viz také: GNU Manifest) nabádá k vytvoření distribuce v duchu GNU a Linuxu, tedy v duchu svobody, nikoli pouze něčeho zadarmo („free as in freedom, not as in free beer“). Prakticky je to realizováno tak, že celý projekt je řízen vývojáři, kteří si ze svého středu volí jednoho, jenž bude stát v čele celého úsilí. Peníze na pokrytí nákladů spojených s vývojem (připojení k síti, hardware) získává Debian z příspěvků a darů.

Jméno Debian je složeninou jména Murdockovy přítelkyně, dnes bývalé ženy Debry, a jeho křestního jména Ian. V angličtině se tedy čte jako složenina těchto dvou jmen [debien], v češtině je možno se setkat s používáním jak původní výslovnosti, tak jednoduše české [debijan].

Debian se pomalu utvářel mezi lety 1994–1995, v roce 1995 začaly probíhat první práce na portování na jiné hardwarové architektury a v roce 1996 vyšla první stabilní verze. V tomtéž roce nahradil Bruce Perens ve vedení projektu Murdocka. Kromě toho došlo k významné události, dlouholetý vývojář Ean Schuessler navrhl, aby Debian uzavřel společenskou smlouvu mezi uživateli, vývojáři a projektem. Po bouřlivých diskuzích na mailing listech byla odsouhlasena finální podoba Debian Social Contract (Společenské smlouvy Debianu) a Debian Free Software Guidelines (Debianí vymezení svobodného softwaru). První dokument stanovuje, že projekt bude navždy svobodný ve smyslu svobody určování směru vývoje. Zatímco druhý definuje, jaký software je svobodný a ustanovuje, že nesvobodný software nepatří do Debianu (avšak stále je možnost si takovýto software doinstalovat – je to volba uživatele).

Verze Debianu
Větve
Debian má tři hlavní větve, do kterých se software člení podle úrovně otestování a míry funkčnosti:

stable – stabilní, pečlivě otestovaný a chyb zbavený software, připravený pro nasazení i v kritických aplikacích, avšak již poněkud zastaralý. Pro tuto větev jsou však pravidelně vydávány záplaty, řešící kritické chyby a bezpečnostní problémy. Díky zastaralosti softwaru se příliš nehodí pro desktopové nasazení.
testing – testovací, novější software, použitelný pro desktop, avšak s možným výskytem chyb.
unstable – „nestabilní“, vývojářská větev, používaná převážně vývojáři, nadšenci a lidmi, kteří chtějí žít na ostří nože („bleeding edge“). Nejedná se ovšem přímo o nestabilní vydání, obsahuje pouze novější software, který nebývá důkladně odladěn, hodí se tedy i pro běžné použití mírně pokročilými uživateli.
Kromě toho existují ještě dvě další větve:

oldstable – zastaralý software, který byl kdysi stable.
experimental – experimentální větev, používání se nedoporučuje ani vývojářům, používá se skutečně k pokusům, obvykle je zde software ve stejné verzi jako v unstable.
Vydání
Vydání Debianu se označují kódovými jmény podle postaviček z filmové série Toy Story. Větev unstable se pořád jmenuje Sid (to byl ten zlý chlapec, který ve filmu ničil hračky).

Od nejstaršího po nejnovější to jsou:

Verze Kódové
označení Datum vydání Ukončení podpory Počet
balíků Vlastnosti
1.1 Buzz 17. červen 1996 474 ELF, Linux 2.0
1.2 Rex 12. prosinec 1996 848
1.3 Bo 5. červen 1997 14. května 1998 974
2.0 Hamm 24. červenec 1998 15. února 1999 ≈ 1 500 glibc
2.1 Slink 9. březen 1999 30. září 2000 ≈ 2 250 APT
2.2 Potato 15. srpen 2000 30. června 2003 ≈ 3 900
3.0 Woody 19. červenec 2002 30. června 2006 ≈ 8 500
3.1 Sarge 6. červen 2005 31. března 2008 ≈ 15 400 Modulární instalátor
4.0 Etch 8. duben 2007 15. února 2010 ≈ 18 000 Grafický instalátor
5.0 Lenny 14. únor 2009 6. února 2012 ≈ 23 000 NTFS-3G
6.0 Squeeze 6. únor 2011 31. května 2014
(LTS verze: 29. února 2016) ≈ 29 000 Závislostně založené bootování, free firmware
7 Wheezy 4. květen 2013 25. dubna 2016
(LTS verze: 31. května 2018) ≈ 36 000 Multiarch
8 Jessie 25. duben 2015 květen 2018
(LTS verze: duben / květen 2020) ≈ 43 000 systemd jako výchozí spouštěcí systém
9 Stretch
10 Buster
11 Bullseye
Stará verze Starší, stále podporovaná verze Aktuální stabilní verze Budoucí verze
Správa softwaru
Oproti klasickým „komerčním distribucím“, jako jsou Red Hat, Mandriva nebo SUSE, nepoužívá balíčkovací systém postavený na RPM (RPM Package Manager, dříve Red Hat Package Manager), ale má vlastní balíčkovací systém tzv. deb-balíčků, který je velmi propracovaný a umožňuje velmi jednoduše provádět správu balíčků z různých zdrojů. Nazývá se Advanced Packaging Tool (APT).

Porty na jiná jádra
Přestože je dnes Debian znám především jako distribuce GNU/Linuxu, je vyvíjeno také několik variant Debianu s jádry jinými než Linux. Tyto variace si ovšem zachovávají uživatelské prostředí z projektu GNU a umožňují instalaci dalšího svobodného softwaru pomocí balíčkovacího systému.

Vydané porty, označené jako stabilní:

Debian GNU/Linux – první oficiální Debian, používající jádro Linux
Debian GNU/kFreeBSD – s jádrem FreeBSD
Vydané porty jako uživatelské testovací verze, ve vývoji:

Debian GNU/Hurd – s jádrem GNU Hurd
Dosud nevydané, ve vývoji:

Debian GNU/NetBSD – s jádrem NetBSD
Nepodporované přímo projektem Debian:

Nexenta OS (Debian GNU/OpenSolaris) – v současné době je dostupná alfa verze; systém je sice založen na Debianu, ale jeho vývoj není kontrolován Debianem (jakožto projektem samotným).
Systémy založené na Debianu
Ubuntu (a jeho deriváty: Kubuntu, Xubuntu, Edubuntu, Linux Mint a další)
Knoppix
Danix
Kanotix
Sidux
gNewSense
Linux Mint Debian Edition