Britové se chlubí supermoderní letadlovou lodí… S Windows XP uvnitř
28.6.2017 Živě.cz BigBrother
Britové se chlubí supermoderní letadlovou lodí… S Windows XP
Britové vypluli se svoji největší a supermoderní letadlovou loď HMS Queen Elizabeth (technické detaily najdete třeba na Wikipedii), nicméně tamní novináři z The Times a Guardianu při návštěvě na palubě objevili několik zajímavostí, kterými se nyní baví celý internet.

Britské jaderné ponorky jedou na Windows XP
Na mnoha obrazovkách v kontrolní místnosti totiž svítily stará dobrá XPéčka. Ano, ten děravý systém z počátku století, který už je dávno za zenitem. Toto zjištění potvrzuje i pohled do rozsáhlé galerie britského ministerstva obrany, kde najdete stovky fotografií vlajkové lodě včetně jejích útrob.

Windows XP a jejich pastelkové téma Luna Silver na ošetřovně

Britští námořníci mají na Windows XP zjevně slabost, už před devíti lety jsme se totiž podivovali nad modernizací jejich jaderných ponorek, které se dočkaly téhož operačního systému schovaného pod hlavičkou SMCS NG – Submarine Command System Next Generation.

A proč se Britové rozhodli zrovna pro Windows XP? Vysvětlení je vlastně docela prosté. Návrh a poté vývoj vlajkové lodi velikosti královny Alžběty je běh na velmi, opravdu velmi, dlouhou trať.

Klepněte pro větší obrázek
Schéma největší britské letadlové a vlajkové lodi Jejího Veličenstva

Královské námořnictvo si ji objednalo v roce 2008, ovšem veřejnosti se na první plavbě pochlubila teprve před pár dny a nyní začne další mnohaleté kolo testování a dovybavování technologiemi. Suma sumárum, plného nasazení by se měla dočkat až někdy v roce 2020.

Nástupce Windows XP, Visty, přitom Microsoft vypustil do světa teprve rok před objednávkou lodi a její konstruktér by si samozřejmě nemohl dovolit u tak kritického zařízení spoléhat na software, který ještě neprošel dostatečně dlouhým testováním v ostrém podnikovém provozu. Na letadlové lodi prostě nemůžete jen tak spouštět Windows Update a čekat na servisní balíčky.

Tím se ostatně hájí i samotné námořnictvo, které konstatuje, že je Queen Elizabeth navržena s ohledem na kybernetický boj a elektronické války zítřka, takže britský daňový poplatník se rozhodně nemusí obávat, že snad ty tři miliardy liber námořníci prošustrovali na něčem nevhodném.

Na stranu druhou je však pravda, že systém typu Windows XP musí být v takto kritické instalaci dokonale izolovaný od vnějšího internetového světa, bylo by totiž nemilé, kdyby královnu Alžbětu kdesi uprostřed Atlantiku překvapila třeba modrá obrazovka smrti po infekci rasnomwaru WannaCry.

Ukrajina a další země čelí nevídanému kybernetickému útoku. Kdosi útočí na banky, vládu, čerpací stanice i energetiku
28.6.2017 Živě.cz BigBrother
Aktualizováno: Zdá se, že terčem útoku nebyla pouze Ukrajina, podobnou aktivitu neznámých záškodníků totiž hlásí i některé velké společnosti mimo zemi. Wall Street Journal píše třeba o lodní společnosti A.P. Moeller-Maersk A/S, reklamní korporaci WPP Group PLC a na seznamu cílů je i ruský ropný PAO Rosneft.

Ukrajina se dle tamních médií v posledních hodinách potýká s masivním kybernetickým útokem, který zasáhl jak počítačovou síť vlády, tak některé bankovní systémy. Podle ukrajinského zpravodajského webu RBC, nefungovaly v důsledku útoků některé bankovní zákaznické systémy a zpomalily se běžné převody a další operace.

Na pád počítačů si postěžoval i vicepremiér Pavlo Roženko, který na svém facebookovém účtu vystavil všeříkající fotografii znázorňující kontrolu diskových oddílů Windows.

Další obětí se měly stát ukrajinské energetické společnosti Kyivenergo a Ukenergo, jejíž webové stránky jsou nedostupné. Problémy hlásí i letiště Boryspil, síť čerpacích stanic WOG a několik dalších organizací.

Jedná se o nejmasivnější útok za poslední dobu. Ukrajinské úřady se naposledy potýkaly s výpadkem elektrické sítě loni v zimě, který způsobili také hackeři, a antivirové společnosti po rozsáhlém auditu varovaly, že se mohlo jednat pouze o technologickou zkoušku a zemi čeká mnohem masivnější útok.

Hackeři na amerických vládních webech vyhrožovali Trumpovi

26.6.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Internetové stránky vládních úřadů amerického státu Ohio napadla v neděli skupina hackerů, která podporuje teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Počítačoví piráti na napadených webech, včetně stánek guvernéra státu Ohio Johna Kasicha, vyvěsili výhrůžný vzkaz adresovaný americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a americkému lidu. Informoval o tom v pondělí server BBC.
"Vy, Trumpe, a všichni vaši lidé ponesete zodpovědnost za každou kapku krve, která proteče muslimskými zeměmi," psalo se ve vzkazu s arabským logem skupiny Team System DZ. Vzkaz byl zakončen slovy: "Miluji Islámský stát."

Tato skupina hackerů podle serveru BBC už v minulosti proslula podobnými akcemi, ale s nenávistnými vzkazy vůči Izraeli.

Hnutí Islámský stát (IS) dobylo v roce 2014 značná území v Iráku a Sýrii, v posledních měsících ale v obou zemích zaznamenalo výrazné ztráty. Spojené státy stojí v čele mezinárodní koalice, která v Iráku a Sýrii pomáhá místním silám bojovat proti IS.

Britský parlament se stal terčem kybernetického útoku

24.6.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Britský parlament se stal terčem kybernetického útoku. Někdo se pokusil vniknout do osobních účtů, sdělil v sobotu BBC zdroj z Dolní sněmovny. Kvůli snaze o vyřešení problému zákonodárci přišli o vzdálený přístup do své elektronické pošty, informovala agentura Reuters.
Deník The Telegraph napsal, že zákonodárci byli upozorněni na hackerský útok už v pátek a doposud nemají přístup do svých e-mailových účtů.

Mluvčí Dolní sněmovny podle BBC potvrdila, že parlament odhalil "neoprávněné pokusy o přístup k parlamentním uživatelským účtům" a že přerušení přístupu k e-mailům je důsledkem snahy o vyřešení problému.

"Pokračujeme ve vyšetřování tohoto incidentu a podnikáme další opatření na zabezpečení počítačové sítě ve spolupráci s Národním centrem kybernetické bezpečnosti," uvedla mluvčí. Cílem je podle ní ochránit účty zákonodárců i zaměstnanců parlamentu.

V květnu ochromil kybernetický útok britské nemocnice spadající pod Národní zdravotní službu (NHS).

Za útoky na internetu hrozí sankce, varovala EU

19.6.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Země Evropské unie varovaly, že by na protiprávní činy v kybernetickém prostoru mohly společně reagovat například uvalením sankcí. Plyne to ze závěrů pondělního jednání ministrů zahraničí osmadvacítky v Lucemburku. Upozornění přichází v době, kdy se v USA i jinde mluví o snaze Ruska prosazovat své cíle právě prostřednictvím různých operací na internetu. V souvislosti s operacemi v kybernetickém prostoru ale bývá zmiňována také Čína nebo Severní Korea.
"EU je znepokojena čím dál větší schopností a odhodláním státních i nestátních aktérů sledovat své cíle prostřednictvím nepřátelských činností v kyberprostoru," uvedli ministři zahraničí osmadvacítky. Pokud by byl takový postup v rozporu s mezinárodním právem, vyhrazuje si podle nich unie možnost společného postupu.

Ministři také zdůraznili, že státy by neměly vědomě umožňovat, aby jejich území bylo využíváno pro páchání mezinárodně protiprávních činů za využití informačních a komunikačních technologií.

Mezinárodní spory v kybernetickém prostoru
Reakce EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru bude podle v pondělí přijatých závěrů schůzky využívat opatření společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně opatření omezujících, tedy sankcí, pokud by byly nutné.

"Společná reakce EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru bude přiměřená rozsahu, míře, trvání, intenzitě, komplexnosti, propracovanosti a dopadu dané činnosti v kyberprostoru," uvedli ministři zahraničí EU.

Zdůraznili, že unie je odhodlána řešit mezinárodní spory v kybernetickém prostoru mírovými prostředky a snaží se o posilování spolupráce a snižování rizika nesprávného výkladu, eskalace a konfliktů, které mohou z incidentů v oblasti informačních a komunikačních technologií vyvstat.

Na internet se omylem dostala osobní data 200 miliónů Američanů

19.6.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Osobní údaje téměř 200 miliónů Američanů byly volně k nahlédnutí na internetu kvůli chybě způsobené při jejich zpracování. Na veřejně přístupný server je omylem umístila analytická firma pracující pro Republikánskou stranu. Data včetně adres či telefonních čísel byla přístupná možná až několik měsíců, informují americká média.
Balík dat o velikosti 1,1 terabytů objevil expert na kybernetickou bezpečnost Chris Vickery v nezakódovaném cloudovém úložišti. Umístila ho tam společnost Deep Root Analytics, která před loňskými volbami pracovala na voličských analýzách pro republikány.

„Bereme na sebe veškerou odpovědnost za tuto situaci. Na základě dosavadních informací se nedomníváme, že by na nás zaútočili hackeři,” řekl zakladatel firmy Alex Lundry webu Gizmodo.com, který o věci informoval. Jak dlouho byla data veřejně přístupná, neuvedl, dodal pouze, že již byla zakódována.

Společnost data podle médií naposledy aktualizovala v lednu. Vedle jmen, adres a telefonů databáze obsahovala mimo jiné data narození či u které politické strany se dotyčný registroval k volbám.

Americké strany běžně využívají obsáhlé databáze voličů, které se před volbami snaží velmi aktivně oslovovat. K podobně rozsáhlému zveřejnění podle dostupných informací ale došlo patrně vůbec poprvé.

„Je to velmi znepokojující. Nejsou to jen citlivé, ale ty nejcitlivější informace, z nichž lze vyčíst, jak se lidé chovají, jaké mají názory a přesvědčení,” řekla stanici BBC Frederike Kaltheunerová z nevládní společnosti Privacy International, podle níž podobně velké objemy dat nesbírají jen politické strany, ale i internetové marketingové firmy.

CIA vyvinula „Třešňový květ,“ který obsadí třeba váš router a bude jej odposlouchávat
16.6.2017 Živě.cz BigBrother
Skupina Wikileaks zveřejnila další uniklé materiály z agentury CIA
Tentokrát popisují útoky na Wi-Fi routeru a AP body
Cherry Blossom je dokáže odposlouchávat
Skupina Wikileaks po dvou týdnech zveřejnila další balík úniků ze CIA. Zatímco na sklonku května se pochlubila materiály o kybernetické zbrani Pandemic, která mohla snadno napadnout podnikové sítě skrze protokoly SMB/CIFS, nový úlovek popisuje balík nástrojů Cherry Blossom – Třešňový květ.

Wikileaks zveřejnil detaily další kyberzbraně CIA. Jmenuje se Pandemic a mohla na přání zasáhnout celé podniky
A není to zrovna kvítek, který byste chtěli mít doma, tento Cherry Blassom totiž zaútočí třeba na váš Wi-Fi router. Tedy pokud se dostanete do hledáčku agentury, což asi nebude příliš pravděpodobné. CIA jej podle dokumentů Wikileaks vyvinula ve spolupráci s SRI International (Stanford Research Institute) a jedná se o typický útok MITM – man in the middle.

To v praxi znamená, že se program usadí přímo na routeru, respektive na něj nahraje vlastní upravený firmware. Útočník, v tomto případě agentura CIA, poté může na dálku router ovládat, ale hlavně odposlouchávat, co přes něj teče, a v případě, že se jedná o šifrovanou komunikaci (HTTPS), může se ji pokoušet oblafnout pomocí falešných certifikátů

Další várka úniků ze CIA. Wikileaks popisuje, jak se Američané údajně vydávají za Rusy, Číňany a další
Cherry Blossom se soustředí na ovládnutí těch síťových krabiček, které umožňují aktualizaci firmwaru z webu. Pakliže se to podaří, agentura může ovládnout router sledované osoby klidně ze svého ústředí pro kybernetické operace.

V rozsáhlém uživatelském manuálu (PDF) od SRI se dočtete třeba o tom, že se Cherry Blossom hodí na sběr používaných e-mailových adres, přezdívek z chatů, MAC adres a čísel pro VoIP. Útočník má ale v podstatě přístup k celé komunikaci, která přes router teče, stejně jako ji má i jeho majitel.

Skutečnost, že podobné nástroje CIA vlastní a používá, není s ohledem na její činnost nikterak překvapující, ve světle nedávné aféry WannaCry, však roste riziko potenciálních škod, které mohou nastat, pokud se podobný software dostane ven.

WannaCry totiž sám pro snadné šíření počítačovou sítí využíval kódu, který už dříve unikl na web a za kterým stála NSA. Ze serverů CIA se sice dostaly k veřejnosti jen manuály, útržky dokumentace a nejrůznějších technických zpráv – použitelné kódy naštěstí nikoliv –, už i to je však alarmující.

Pokud by se ven dostaly podobné aplikace jako Cherry Blossom nebo Pandemic, téměř jistě by brzy došlo k jejich implementaci do nejrůznějších malwarů. Přitom se vlastně nejedná o nic exotického a CIA a NSA, na rozdíl od hollywoodských filmů, nepoužívá jiné postupy, než třeba penetrační testovací linuxová distribuce Kali, která je všem zájemcům k dispozici, a ačkoliv je určená k testování zabezpečení počítačových systémů, je zároveň i oblíbenou hernou script kiddies.

První virtuální velvyslanectví bude v Lucembursku

16.6.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Estonsko se stane první zemí na světě, která soubor svých strategicky nejdůležitějších státních dokumentů uloží v elektronické podobě na bezpečném serveru v zahraničí. Oznámila to agentura Interfax. Virtuální velvyslanectví, jak Tallinn systém nazývá, bude umístěno v Lucembursku a bude mít všechny výsady skutečné diplomatické mise.
Podle estonské ministryně pro informační technologie Urve Palové budou lucemburské servery zajištěny mezinárodní imunitou a stanou se zárukou bezpečného uložení státních dokumentů pro případ jakýchkoli krizových situací.

Lucembursko bylo vybráno pro vysokou spolehlivost svých počítačových systémů, a také proto, že je dostatečně daleko od úložiště originálních dat. „Virtuální velvyslanectví bude mít naprosto stejné postavení, jako skutečné, reálné velvyslanectví Estonska v zahraničí," řekla novinářům Palová.

Premiéři Estonska a Lucemburska mají dohodu o digitálním úložišti podepsat příští úterý.

Hackerské útoky na volební systémy v USA zaznamenali v 39 státech

14.6.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Hackerské útoky proti elektronickým volebním systémům v rámci loňských prezidentských voleb v USA byly mnohem rozsáhlejší, než se dosud uvádělo. S takovou zprávou přišla v úterý agentura Bloomberg odvolávající se na tři zdroje blízké vyšetřování. Bloomberg informoval, že útoky byly vedeny v 39 federálních státech a stojí za nimi Rusové. Situace prý byla natolik vážná, že si administrativa tehdejšího prezidenta Baracka Obamy prostřednictvím horké linky přímo stěžovala Moskvě.
Hackeři se podle zprávy pokoušeli proniknout do voličských seznamů a dalších softwareových systémů. V Illinois se měli pokusit vymazat nebo změnit voličská data. Pronikli také do softwaru pro volební průzkum a v nejméně jednom státu se ve volební den dostali do finanční databáze volebního štábu.

Rozsah útoků a jejich důmyslnost podle Bloombergu Američany vyděsily natolik, že si Obamova vláda prostřednictvím horké linky stěžovala v Moskvě, což je bezprecedentní.

V říjnu, tedy měsíc před volbami, měl pak Bílý dům prostřednictvím diplomatických kanálů Kremlu nabídnout podrobné dokumenty o ruských zásazích do voleb a varovat Moskvu, že takové vměšování by mohlo přerůst ve větší konflikt. Obama následně v prosinci vyhostil ze Spojených států ruské diplomaty a vysvětlil to právě ruským zasahováním do voleb. Jeho nástupce Donald Trump, který během kampaně prosazoval smíření a spolupráci s Ruskem, tento krok odsoudil, ale zatím ho oficiálně nezvrátil.

Možná vlastenci
Rusko hackerské útoky popírá, prezident Vladimir Putin však nedávno nevyloučil, že by za nimi nějací ruští občané stát mohli. V tom případě by se podle něj jednalo jen o „zapálené vlastence“ jednající na vlastní pěst. [celá zpráva]

Podle Bloombergu je otázka, jak to, že se ruská rozvědka nepokusila volby narušit, když byly prolomeny americké volební systémy na státní i místní úrovni. Odpovědí by podle agentury mohla být buď skutečnost, že Obamovo varování zabralo, anebo pravděpodobněji to, že hackeři neuspěli natolik, aby ovládli tisíce systémů, které jsou v USA rozličné kvůli specifikům volebních pravidel v různých státech.

Rjabkov: USA za Obamy vyhrožovaly hackerskými útoky na ruskou infrastrukturu
7.6.2017 ČT24 BigBrother
Americké bezpečnostní složky za vlády prezidenta Baracka Obamy podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova vyhrožovaly hackerskými útoky na infrastrukturu Ruska. Rjabkov to řekl na zasedání Rady federace, horní komory ruského parlamentu, napsala agentura TASS. Kdy přesně Američané Rusku vyhrožovali, Rjabkov ale neupřesnil.

Americký prezident Obama loni obvinil Rusko z hackerských útoků namířených proti Demokratické straně během prezidentské předvolební kampaně. Na zářijovém summitu G20 pak svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl, že akce ruských hackerů nezůstanou bez odpovědi.

„Washington se s pomocí Pentagonu stal významným hráčem na trhu s programy, které umožňují hackerům snazší průnik do počítačových systémů. Přes média nám americké orgány během vlády Baracka Obamy vyhrožovaly, že pomocí těchto programů můžou kdykoliv způsobit masivní útoky na ruskou infrastrukturu,“ prohlásil Rjabkov.

Rjabkov také dodal, že Rusko se od roku 2015 nejednou snažilo navázat dvoustranné konzultace na téma boje s kybernetickými útoky. USA však podle něj neměly o iniciativu zájem.

V USA v současné době čtyři výbory Kongresu a FBI vyšetřují údajné ruské ovlivňování amerických prezidentských voleb, a to i hackerskými útoky. Kreml obvinění popírá s tím, že pro ně nejsou důkazy.

Ke sporům arabských zemí s Katarem přispěli ruští hackeři, uvedla CNN

7.6.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Představitelé amerických tajných služeb jsou podle CNN přesvědčeni, že ruští hackeři rozšířili falešné zprávy, které vedly k tomu, že Saúdská Arábie a některé další arabské země přerušily diplomatické vztahy s Katarem. Cílem Ruska podle americké rozvědky zřejmě bylo vyvolat neshody mezi USA a jejich spojenci. Kreml to v reakci odmítl s tím, že o pirátském útoku proti Kataru nejsou žádné důkazy.
Stávající roztržka mezi blízkovýchodními ropnými velmocemi vznikla poté, co se v květnu na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila kontroverzní prohlášení, která prý pronesl vládnoucí emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Sání.

Ten údajně vyjádřil pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamás a libanonské radikální hnutí Hizballáh a řekl, že Írán je „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky”. Katar následně oznámil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři.

V pondělí pak Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a některé další státy přerušily s Katarem diplomatické vztahy. Jako důvod uvedly, že Katar podporuje teroristické a sektářské skupiny, jako je Islámský stát, Al-Káida a Muslimské bratrstvo, a šíří prostřednictvím médií jejich ideologii. [celá zpráva]

Katar podle nich rovněž financuje radikální skupiny napojené na šíitský Írán, který je regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie. Zmíněné země rovněž sdělily, že přerušují pozemní, letecké i námořní spojení s Katarem.

Katar má vazby na palestinský Hamás a v jeho hlavním města Dauhá sídlí politická odnož Tálibánu.

Už nás to unavuje, ozvali se Rusové
Experti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) navštívili Katar koncem května, aby údajný kybernetický útok prošetřili, napsal server CNN. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání CNN řekl, že FBI hackerský útok a publikaci falešných zpráv potvrdil.

BEZ KOMENTÁŘE: Saúdská Arábie uzavřela hraniční přechod pro silniční dopravu s Katarem
Kreml tato obvinění ve středu odmítl s tím, že pro ně nejsou žádné důkazy. „Už nás unavuje reagovat na taková obvinění bez důkazů. Tato obvinění ve skutečnosti diskreditují ty, kdo je vznášejí," prohlásil podle agentury AFP poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro kybernetickou bezpečnost.

Ruská rozvědka napadla server dodavatele softwaru pro americké volby

6.6.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Ruští hackeři napadli před prezidentskými volbami v USA server nejméně jednoho dodavatele hlasovacího softwaru, tvrdí uniklá zpráva americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), která se objevila na webu The Intercept.

Datové středisko tajné služby NSA

Zpráva podrobně popisuje použité schéma pomocí cíleného phishingu, kdy se podvodná stránka pošle jen zaměstnancům určité firmy. Hackeři se tak dostali do počítačové sítě spojené s americkými volbami hlouběji, než se dříve myslelo.

Zprávu potvrdila vláda, která v pondělí uvedla, že byla o víkendu zadržena 25letá Reality Leigh Winnerová, která je údajně odpovědná za únik tajného materiálu. Pracovala v NSA v Georgii, tajnou zprávu vynesla a předala tisku. Motiv zatím není známý, uvedla televize NBC.

Reality Leigh Winnerová, obviněná kvůli úniku zprávy NSA
 

Podle zprávy NSA útočila ruská vojenská rozvědka GRU loni v srpnu, kdy napadla účty zaměstnanců ve floridské společnosti VR System, jež dodávala software a vybavení pro volby v osmi státech. Další útok se odehrál koncem října.

„Příslušníci ruské Hlavní rozvědné správy generálního štábu podnikli kybernetické špionážní operace proti výše jmenované americké společnosti v srpnu 2016 s cílem získat informace o softwarových a hardwarových řešeních volebního systému,” stojí v uniklém textu.

Podkopat důvěru a zostudit Clintonovou
Útok koncem října byl rozsáhlejší, cílil na 122 místních úřadů vlády. I když úspěšné byly jen některé pokusy o průnik, a to ještě krátkodobě, otevřely Rusům zadní vrátka do systému, takže hackeři mohli ovládnout jejich počítače, uvedla uniklá zpráva.

Dokument NSA ale neříká, zda měl kybernetický útok nějaký efekt na výsledky voleb, a přiznal, že se toho více neví, než ví. Připustil ale možnost, že ruský hackerský útok možná vedl k prolomení některých prvků volebního systému s nejistým efektem.

Podle NSA bylo ruskou snahou „podkopat důvěru veřejnosti v proces americké demokracie, zostudit (demokratickou kandidátu Hillary) Clintonovou a poškodit její zvolitelnost“.

Uniklá zpráva je z 5. května a je zatím nejdetailnější informací o ruských hackerských útocích.

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru v neděli opět popřel, že by Rusko něco takového udělalo. 4.6.2017 Nevyloučil, že může jít o osobní aktivitu ruských vlastenců. 4.6.2017

Wikileaks zveřejnil detaily další kyberzbraně CIA. Jmenuje se Pandemic a mohla na přání zasáhnout celé podniky
5.6.2017 Živě.cz BigBrother

Skupina Wikileaks minulý týden zveřejnila další únik z CIA, Tentokrát se jedná o kybernetickou zbraň, která měla sloužit pro snadné napadení počítačů v lokální síti, které přistupují ke sdíleným souborům.

Zatímco se svět děsil WannaCry, Wikileaks zveřejňoval další a další kyberzbraně CIA
Program se jmenuje Pandemic a fungoval jako speciální vrstva nad protokolem SMB/CIFS. V praxi se mohl chovat třeba tak, že pokud oběť požádala o soubor X z počítače, kde běžel Pandemic, program tento požadavek zachytil a namísto souboru X poslal oběti nejprve jiná data – třeba virus.

Správci takového útoku zároveň měli možnost nastavit, na jaké hosty v síti bude Pandemic útočit a které bude naopak ignorovat. Pandemic přitom bylo složité odhalit, protože všem ostatním při požadavku na soubor X skutečně předával soubor X a nic jiného.

Kdyby tedy Pandemic běžel v podnikové síti na klíčovém serveru/NASu, ke kterému neustále přistupují všechny klientské počítače, operátor Pandemiku mohl snadno ovládnout téměř jakoukoliv mašinu.

Jednotka 180: Severokorejská úderka kybernetické války, která straší Západ

23.5.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Hlavní severokorejská špionážní agentura má svou speciální buňku zvanou Jednotka 180, která stojí za několika nejtroufalejšími a úspěšnými kyberútoky Severní Koreje (KLDR). S odkazem na přeběhlé Severokorejce, úřady i experty na internetovou bezpečnost to uvedla agentura Reuters.
Severní Koreji byla v posledních letech dávána za vinu série online útoků, většinou na finanční sítě v USA, Jižní Koreji a více než tuctu dalších zemí.

Vyšetřovatelé také uvedli, že našli technické důkazy, které mohou spojovat Severní Koreu s nedávným útokem virem WannaCry, který postihl více než tři sta tisíc počítačů ve 150 zemích. Pchjongjang obvinění označil za „směšné“.

Podstata těchto obvinění je napojení Severní Koreje na hackerskou skupinu Lazarus, která je spojována s loňskou kyberkrádeží 81 miliónů dolarů (téměř dvě miliardy korun) z bangladéšské centrální banky a s útokem na hollywoodské studio společnosti Sony.

Vláda Spojených států z útoku na Sony obvinila Severní Koreu, podle některých vládních činitelů vyšetřovatelé připravují proces proti Pchjongjangu v případu bangladéšské banky. V obou případech zatím nebyly předloženy žádné přesvědčivé důkazy ani nebyla vznesena oficiální obvinění. KLDR odmítla, že by za oběma útoky stála.

Do ciziny za lepším internetem
KLDR je jednou z nejvíce uzavřených zemí světa a jakékoliv podrobnosti o jejích utajovaných operacích je velmi obtížné získat. Nicméně nějaká vodítka poskytují jednak experti, kteří samotářskou zemi studují, a jednak Severokorejci, kterým se podařilo dostat za hranice do Jižní Koreje nebo na Západ.

Jedním z nich je bývalý profesor informatiky Kim Hjong-kuang, který přeběhl do Jižní Koreje v roce 2004 a stále má své zdroje v KLDR. Podle Kima byly kyberútoky Pchjongjangu vedené za účelem získání peněz a s největší pravděpodobností organizované Jednotkou 180, která je součástí Generálního průzkumného úřadu, severokorejskou zpravodajskou špionážní agenturou.

„Jednotka 180 byla zapojena do hackování finančních institucí, kde prolomí zabezpečení a z bankovních účtů vybírá peníze,“ řekl Reuters Kim, který už v minulosti uvedl, že jeden z jeho bývalých studentů je ve Strategickém kybervelitelství, tedy jakési kyberarmády KLDR.

„Hackeři jezdí do ciziny, aby někde našli lepší internetové připojení, než má KLDR, aby za sebou nenechávali stopy,“ dodal Kim. Podle něj pracují v utajení, coby zaměstnanci obchodních společností.

Podle experta na Severní Koreu z amerického Centra pro strategické a mezinárodní studia Jamese Lewise Pchjongjang nejprve hackování používal jako nástroj pro špionáž a poté k politickým provokacím Jižní Koreje a Spojených států.

Útok na jaderný reaktor
Jihokorejské úřady tvrdí, že mají důležité důkazy o severokorejských válečných kyberoperacích. „Severní Korea podniká kyberútoky ze zemí třetího světa, aby zakryla původ těchto operací,“ řekl Reuters An Čong-hi, náměstek jihokorejského ministra zahraničí. Kromě útoku na bangladéšskou banku je podle něj Pchjongjang podezřelý z útoků na banky na Filipínách, ve Vietnamu nebo v Polsku.

Podle jihokorejské policie se Severní Korea nabourala do více než 140 tisíc počítačů 160 jihokorejských společností a vládních úřadů, do kterých nainstalovala škodlivý kód, který má připravit půdu pro budoucí masívní kyberútok.

Severní Korea je také podezřelá z útoků na operátora jihokorejského jaderného reaktoru v roce 2014. KLDR jakoukoliv účast na útocích odmítla.

Podle Michaela Maddena, amerického experta na severokorejské vedení, je Jednotka 180 jednou z mnoha kyberválečných skupin v severokorejské zpravodajské komunitě.

„Personál je rekrutován ze středních škol a je trénován v elitních institucích,“ řekl Madden. „Mají určitou autonomii ve svých misích a úkolování,“ dodal s tím, že mohou pracovat například z hotelů v Číně nebo Východní Evropě.

WikiLeaks pokračuje v odhalování nástrojů od CIA. Spyware Athena napadá Windows XP až 10

22.5.2017 CNEWS.cz BigBrother
Hackování počítačů ve prospěch státu. Nebo ne?

Tématem posledních dní byl masivní útok ransomwaru, který svět zná pod označením WannaCry. Zpráv o napadených počítačích ale nejspíš nebylo dost, protože organizace WikiLeaks před několika dny zveřejnila informace o projektu Athena. Jedná se o malware vyvinutý americkou CIA ve spolupráci s firmou Siege Technologies.

Z jeho povahy můžeme říct, že se tento škodlivý kód chová jako spyware. Hlásí se z infikovaného počítače a umožňuje svému tvůrci na daném stroji spouštět další škodlivé kódy podle potřeby. V neposlední řadě Athena umožňuje přijímat a hlavně odesílat soubory z nakaženého počítače. Tento spyware je designován pro použití ve Windows od Ikspéček až po Desítky.

Jedná se již o několikáté odhalení škodlivého softwaru od CIA za sebou. Na začátku bylo rozsáhlé odhalení projektu s kódovým označením Vault 7, jenž lze charakterizovat jako sbírku hackovacích nástrojů pro různé platformy. K odhalení došlo 7. března 2017. Od té doby organizace WikiLeaks zveřejnila informace o těchto souvisejících projektech:

Dark Matter (23. března 2017)
Marble Framework (31. března 2017)
Grasshopper (7. dubna 2017)
Hive (14. dubna 2017)
Weeping Angel (21. dubna 2017)
Scribbles (28. dubna 2017)
Archimedes (5. května 2017)
AfterMidnight (12. května 2017)
Athena (19. května 2017)

Exploity či tajné informace NSA – za předplatné mohou být i vaše

19.5.2017 SecurityWorld BigBrother
Skupina hackerů známá jako Shadow Brokers, která na sebe upozornila již před časem zveřejněním údajných exploitů NSA, oznámila vlastnictví řady dalších nástrojů určených ke kyberútokům. Ty plánuje šířit na základě předplatného.
Tvrdí rovněž, že má údaje sesbírané NSA týkající se cizích bank a balistických raketových programů.

Shadow Brokers jsou například zodpovědní také za EternalBlue, SMB exploit pro Windows, který již útočníci využili k infikování stovek tisíc počítačů po celém světě skrze masivně se šířící ransomware WannaCry.

Skupina je na hackerské scéně relativně nová, poprvé o sobě dala vědět v srpnu tvrzením, že se jí podařilo dostat k arzenálu kyberšpionážní skupiny v bezpečnostních kruzích známé jako The Equation; o té se běžně hovoří jako o hackerské divizi NSA.

V úterý po rychlém rozšíření WannaCry ransomwaru publikovali Shadow Brokers nový příspěvek, ve kterém tvrdí, že spoustu z exploitů skupiny Equation ještě nevyužili a nepublikovali. Skupina je chce zpřístupnit pomocí předplatného, spustit službu chtějí Shadow Brokers už v červnu.

Jako první skupina poskytla skupiny nástrojů na prolomení zabezpečení routerů a firewallu, tvrdila však, že má mnohem více podobných produktů a chce je prodat za 10 000 nebo více bitcoinů (kolem 12 milionů amerických dolarů). Protože však žádného kupce nepřilákali, poskytla skupina více informací včetně IP adres systémů, na které mířila Equation.

Zdálo se, že Shadow Brokers ze scény zmizeli v lednu po zrušení svých online účtů. V dubnu se však překvapivě navrátili a publikovali hesla k zašifrovanému archivu, který obsahuje mnoho exploitů pro Linux a Windows, stejně jako malware údajně využívaný hackery Equation.

Většina zranitelností, které uniklé exploity využívají, je však již opravena – včetně EternalBlue, který Microsoft rychle záplatoval v březnu.

Podle hackerů budou data postupně uvolňována každý měsíc skrze předplatné; služba má zahrnovat exploity pro webové prohlížeče, routery, mobilní zařízení a Windows 10, rovněž má zahrnovat data extrahovaná skupinou Equation během její kyberšpionáže. Informace má zahrnovat například data ukraděná ze SWIFT providerů a centrálních bank a také data z „Ruských, Čínských, Íránských a Severokorejských jaderných a raketových programů“.

Co předplatitelé s těmito exploity a informacemi udělají, bude na nich, říkají Shadow Brokers.

Nezdá se však, že by pro přístup do arzenálu Equation už někdo v minulosti zaplatil, nebo to alespoň není veřejně známo. Skupina dokonce ve svých nabídkách vyjádřila svou frustraci nad očividným nezájmem – ten však není neobvyklý.

Velká část podobně šokujících oznámení a nečekaných úniků bývá zcela nebo z části nerealistických, a částky jsou obvykle zcela přemrštěné – velká ochota hackerů o částce debatovat, měnit způsob prodeje nebo rapidně snižovat cenu také zrovna nebudí důvěru.

Mimo zjevné ilegality je problematické také uplatnění exploitů a jiných hacků, které jsou obvykle velmi rychle opraveny.

Není jisté, zda systém předplatného vzbudí větší zájem, částku ještě skupina nezveřejnila. Shadow Brokers nicméně v minulosti zveřejnili opravdu legitimní informace a skutečně exploty, o kterých mnoho věří, že mohou z NSA pocházet.

Je tak pravděpodobné, že se tato data dříve nebo později dostanou do veřejných končin internetu – jakoukoli cestou.

Exploity či tajné informace NSA – za předplatné mohou být i vaše

17.5.2017 SecurityWorld BigBrother
Skupina hackerů známá jako Shadow Brokers, která na sebe upozornila již před časem zveřejněním údajných exploitů NSA, oznámila vlastnictví řady dalších nástrojů určených ke kyberútokům. Ty plánuje šířit na základě předplatného.

Tvrdí rovněž, že má údaje sesbírané NSA týkající se cizích bank a balistických raketových programů.

Shadow Brokers jsou například zodpovědní také za EternalBlue, SMB exploit pro Windows, který již útočníci využili k infikování stovek tisíc počítačů po celém světě skrze masivně se šířící ransomware WannaCry.

Skupina je na hackerské scéně relativně nová, poprvé o sobě dala vědět v srpnu tvrzením, že se jí podařilo dostat k arzenálu kyberšpionážní skupiny v bezpečnostních kruzích známé jako The Equation; o té se běžně hovoří jako o hackerské divizi NSA.

V úterý po rychlém rozšíření WannaCry ransomwaru publikovali Shadow Brokers nový příspěvek, ve kterém tvrdí, že spoustu z exploitů skupiny Equation ještě nevyužili a nepublikovali. Skupina je chce zpřístupnit pomocí předplatného, spustit službu chtějí Shadow Brokers už v červnu.

Jako první skupina poskytla skupiny nástrojů na prolomení zabezpečení routerů a firewallu, tvrdila však, že má mnohem více podobných produktů a chce je prodat za 10 000 nebo více bitcoinů (kolem 12 milionů amerických dolarů). Protože však žádného kupce nepřilákali, poskytla skupina více informací včetně IP adres systémů, na které mířila Equation.

Zdálo se, že Shadow Brokers ze scény zmizeli v lednu po zrušení svých online účtů. V dubnu se však překvapivě navrátili a publikovali hesla k zašifrovanému archivu, který obsahuje mnoho exploitů pro Linux a Windows, stejně jako malware údajně využívaný hackery Equation.

Většina zranitelností, které uniklé exploity využívají, je však již opravena – včetně EternalBlue, který Microsoft rychle záplatoval v březnu.

Podle hackerů budou data postupně uvolňována každý měsíc skrze předplatné; služba má zahrnovat exploity pro webové prohlížeče, routery, mobilní zařízení a Windows 10, rovněž má zahrnovat data extrahovaná skupinou Equation během její kyberšpionáže. Informace má zahrnovat například data ukraděná ze SWIFT providerů a centrálních bank a také data z „Ruských, Čínských, Íránských a Severokorejských jaderných a raketových programů“.

Co předplatitelé s těmito exploity a informacemi udělají, bude na nich, říkají Shadow Brokers.

Nezdá se však, že by pro přístup do arzenálu Equation už někdo v minulosti zaplatil, nebo to alespoň není veřejně známo. Skupina dokonce ve svých nabídkách vyjádřila svou frustraci nad očividným nezájmem – ten však není neobvyklý.

Velká část podobně šokujících oznámení a nečekaných úniků bývá zcela nebo z části nerealistických, a částky jsou obvykle zcela přemrštěné – velká ochota hackerů o částce debatovat, měnit způsob prodeje nebo rapidně snižovat cenu také zrovna nebudí důvěru.

Mimo zjevné ilegality je problematické také uplatnění exploitů a jiných hacků, které jsou obvykle velmi rychle opraveny.

Není jisté, zda systém předplatného vzbudí větší zájem, částku ještě skupina nezveřejnila. Shadow Brokers nicméně v minulosti zveřejnili opravdu legitimní informace a skutečně exploty, o kterých mnoho věří, že mohou z NSA pocházet.

Je tak pravděpodobné, že se tato data dříve nebo později dostanou do veřejných končin internetu – jakoukoli cestou.

Stopy hackerského útoku na Macrona vedou k americké krajní pravici

12.5.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrothers
Stopa hackerského útoku, jehož terčem se těsně před nedávnými prezidentskými volbami ve Francii stalo hnutí Emmanuela Macrona, vede k americkým neonacistům, kteří sympatizují s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Uvedl to na své internetové stránce francouzský list Le Monde.
V závěru kampaně měly Macrona zdiskreditovat také falešné dokumenty o údajném kontu v daňovém ráji v Karibiku, které se rozšířily rovněž nejprve přes weby americké krajní pravice.

Tato nařčení měla posílit šance Macronovy soupeřky ve druhém kole prezidentské volby, vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové.

„Ať je původ těchto dokumentů jakýkoli, jejich šíření bylo zorganizováno v prostředí americké extrémní pravice s udivující pečlivostí,” napsal deník o poznatcích z dosavadního vyšetřování.

Diskusní fórum, web, sociální sítě
Jakkoli původ falešných dokumentů má vyšetřování teprve odhalit, lze podle listu přinejmenším vysledovat, jak se organizovalo šíření informací.

Odkazy na ukradené e-maily Macronova hnutí se nejprve objevily na diskusním fóru 4chan, využívaném americkou krajním pravicí.

První článek o úniku se následně objevil na webu Disobedient Media, který je rovněž blízký „alternativní pravici”. Propagoval je kontroverzní publicista akreditovaný v Bílém domě Jack Posobiec mezi 100 tisíci fanoušky na Twitteru a na svém webu, který má rovněž francouzskou verzi.

Podle francouzského listu nelze vyloučit ani „ruskou stopu”, protože „existují vazby mezi americkou krajní pravicí a Ruskem”. Právě ruská státní média věnovala útokům na Macrona velkou pozornost.

Trump chce posílit kybernetickou bezpečnost USA

12.5.207 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek podepsal exekutivní nařízení, které má kvůli hrozbě kybernetických útoků posílit a modernizovat americkou počítačovou síť. Oznámil to prezidentův poradce pro otázky národní bezpečnosti Thomas Bossert. Agentura Reuters poznamenala, že Trump tímto rozhodnutím v kybernetické oblasti, kterou označil za jednu ze svých priorit, učinil první významný krok.
Opatření, které dekret předpokládá, podle Bosserta přispějí k americké bezpečnosti. Dokument mimo jiné přenáší odpovědnost za vyhodnocování rizik a jejich předcházení na představitele vládních agentur.

Předpokládá se, že v reakci na dekret čeká federální vládu podrobná prověrka, která by měla odhalit americké slabiny v digitální sféře. Americká média označují vládní sítě za propustné, neboť do nich v minulosti opakovaně pronikli hackeři či zloději dat.

Portál Politico s odvoláním na své zdroje uvedl, že výraznou roli na modernizaci federální kybernetické infrastruktury bude mít Jared Kushner, který je Trumpovým poradcem a manželem jeho dcery Ivanky.

Za hackerským útokem na Macrona je možná Rusko, tvrdí Wikileaks

7.5.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných informací, naznačil možnou ruskou stopu za únikem dokumentů ze štábu francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona. V metadatech k uniklým materiálům se podle serveru objevuje jméno pracovníka bezpečnostní společnosti spojené s ruskou vládou. Ukradené e-maily, snímky, faktury a další dokumenty se objevily na internetu dva dny před nedělním rozhodujícím kolem francouzských prezidentských voleb.
WikiLeaks v noci na neděli na twitteru zveřejnil tabulku s metadaty, v nichž je devětkrát uvedeno v azbuce jméno Georgij Petrovič Roška. Podle serveru jde o zaměstnance společnosti Evrika, která smluvně pracuje pro ruskou vládu.

Informaci zaznamenala ruská agentura RIA Novosti, podle níž WikiLeaks neupřesnil, o jakou společnost Evrika konkrétně jde. Nicméně WikiLeaks v následujícím tweetu s odkazem na článek portálu lenizdat.ru dodal, že se jedná o společnost, která získala od ruské tajné služby FSB licence k činnosti zaměřené na ochranu státního tajemství.

WikiLeaks ✔ @wikileaks
#MacronLeaks: name of employee for Russian govt security contractor Evrika appears 9 times in metadata for "xls_cendric.rar" leak archive
11:44 PM - 6 May 2017
2,238 2,238 Retweets 2,093 2,093 likes
RIA Novosti k tomu poznamenala, že mezi ruskými firmami v oblasti IT je skutečně společnost Evrika, která na oficiálním webu uvádí své stálé klienty. Jsou mezi nimi například ruská ministerstva zahraničí a zdravotnictví. Reakci společnosti se zatím získat nepodařilo.

Na internetu se v pátek večer objevil velký balík dokumentů patřících štábu prezidentského kandidáta Macrona, jehož volebním protivníkem je nacionalistka Marine Le Penová. Zástupci Macronovy kampaně následně potvrdili, že jde o výsledek masivního a koordinovaného hackerského útoku, jehož obětí se stali před několika týdny. 

Kvůli zákazu politické agitace, který platí s ukončením kampaně od půlnoci z pátku na neděli až do konce hlasování v neděli ve 20:00, zakázaly úřady sdělovacím prostředkům zveřejňovat podrobnosti o uniklých dokumentech.

Macronovi chtěli ukrást hesla hackeři napojení na Rusko, potvrdila japonská firma

25.4.2017 ČT24 BigBrother
Šéf digitální sekce Macronovy kampaně potvrdil, že štáb vítěze prvního kola francouzských prezidentských voleb byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Elektronickou špionáž odhalila japonská protivirová společnost Trend Micro. Všechna napadení se ale údajně podařilo odvrátit. Moskva obvinění odmítá.

Francii čeká ve 2. kole duel bořičů tradičního systému zavedených politických stran
Za útoky měla stát skupina Pawn Storm (Útok pěšcem), kterou podle amerických zpravodajských služeb řídí ruská špionáž. Útoky byly zaznamenány už loni v prosinci, v té době ovšem neměl Macronův štáb o jejich původu žádné důkazy.
Nezávislá zpráva Trend Micro nyní vypočítává 160 pokusů o elektronickou špionáž proti různým cílům. Hackeři se například pokoušeli získat hesla k účtům členů Macronova volebního štábu.

Macron vzešel z vlády, která na Moskvu kvůli Ukrajině uvalila sankce a odmítla jí dodat už zaplacené vojenské lodě. Politik také ze všech kandidátů nejhlasitěji hájí Unii.

Reformista Macron cílí na umírněné a progresivní voliče. Francii chce "posunout dopředu"
Francouzští experti pečlivě sledovali jakékoli známky kybernetických útoků na první volební kolo. Už v lednu francouzský ministr obrany Le Drian varoval, že počet kybernetických útoků cílených na Francii v uplynulých třech letech dramaticky vzrostl.

Mnozí se obávali, aby se neopakoval americký scénář. Tajné služby v USA už dříve oznámily, že kampaň, která měla ovlivnit loňské prezidentské volby, nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin. Jejím cílem bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit demokratickou kandidátku na prezidenta Hillary Clintonovou. Moskva to odmítá a mluví o „absurdních obviněních bez důkazů“.

Tajné služby: Kampaň, která měla ovlivnit prezidentské volby v USA, nařídil Putin
Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault varoval, že v případě nějakého zásahu do voleb ze zahraničí může přijít odveta. „Nebudeme akceptovat žádné zásahy do našeho volebního procesu, a to ani ze strany Ruska, ani z jakéhokoli jiného státu,“ zdůraznil šéf diplomacie v polovině února.

Také v případě Francie ale Rusko popírá, že by s hackery mělo něco společného. „Je vyloučeno, že by Moskva hrála roli v těchto útocích, ať už k nim došlo, nebo ne. A jakákoli obvinění, že Moskva v tom nějakou roli sehrála, jsou absurdní,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Obavy přetrvávají i před druhým kolem francouzských voleb plánovaným na 7. května, v němž se Macron utká s šéfkou krajní pravice Marine Le Penovou. Ta chválí Putina a nechala se slyšet, že by Francie měla uznat Krym jako součást Ruské federace. Její Národní fronta před lety dostala půjčku devět milionů eur (249 milionů korun) od První česko-ruské banky, což vyvolalo v Evropě pozdvižení.

Rusko špehovalo e-maily příslušníků dánské armády

24.4.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Rusko pomocí skupiny hackerů proniklo do systémů dánské armády a v letech 2015 a 2016 mělo přístup k e-mailům některých jejích příslušníků. Informoval o tom v neděli dánský list Berlingske s odvoláním na dánského ministra obrany Clause Hjorta Frederiksena.
Za útokem podle listu stála ruská státem kontrolovaná skupina hackerů ATP 28, která prý loni získala přístup k e-mailovým účtům americké Demokratické strany. "Nejde tu o malé skupinky hackerů, které by takové věci dělaly jen pro zábavu. Je to spojeno se zpravodajskými službami či ústředními elementy v ruské vládě," cituje list ministra.

Podle dánské zpravodajské služby představuje útok významné bezpečnostní riziko, a to mimo jiné proto, že informace získané z e-mailů by mohly být Ruskem využity k rekrutování agentů v dánské armádě, píše Berlingske.

V Rusku zvažují zákaz VPN a proxy, které umožňují přístup na blokované weby
20.4.2017 Živě.cz BigBrother
Rusko patří k zemím s největším počtem blokovaných webů. Na černé listině tamního úřadu Roskomnadzor je téměř 70 tisíc stránek, které musí být zablokovány na úrovni poskytovatelů. Uživatelé však tato opatření obchází díky prostředkům jako VPN nebo proxy serverů, což se ruským institucím nelíbí. I proto se nyní na vládní úrovni začne projednávat návrh pro jejich zablokování – informoval o tom TorrentFreak.

Ruský Roskomnadzor chce po Opeře vestavěný blacklist. Uživatelé ji využívají pro prohlížení blokovaných webů
Nový zákon by ukládal poskytovatelům zablokovat všechny nástroje, které mohou být využity pro návštěvu zapovězených stránek – primárně jde o zmíněné VPN a proxy servery, zároveň to však mohou být i webové služby pro mirroring stránek nebo Tor. Do této definice by mimo jiné spadala také Opera, která obsahuje funkci VPN pro změny IP adresy.

Nový návrh následuje jiné opatření, které by mělo ovlivnit zobrazování výsledků ve vyhledávačích. Veškeré služby sloužící pro prohledávání webu by měly mít zakázáno zobrazit odkazy na blokované weby. V opačném případě jim bude hrozit pokuta v přepočtu asi 310 tisíc korun.

NSA už Windows ke špehování nezneužije, tvrdí Microsoft

20.4.2017 SecurityWorld BigBrother
Microsoft reaguje na kauzu s NSA a opravuje zranitelnosti, které toto agentura využívala ke svým špionážním účelům. Starší verze Windows však jsou – a zůstanou – zranitelné.
Microsoft oznámil, že opravil většinu kritických míst ve Windows, které údajně zneužívala ke špehování uživatelů Národní bezpečnostní agentura (NSA). Na její počínání před pár dny upozornila hackerská skupina Shadow Brokers, zveřejněním obsáhlé dokumentace svědčící o aktivitách agentury.

„Většinou šlo o mezery spadající do kategorie rizik, které jsme už dříve záplatovali v rámci našich dalších produktů,“ uvedl Philip Misner, jeden z bezpečnostních pracovníků Microsoftu, v internetovém příspěvku, v němž devět konkrétních případů přibližuje a to včetně nápravných aktualizací, spadajících do období října 2008 – března 2017.

Zmiňuje se však také o tom, že tři z kritických míst, na které Shadow Brokers poukazují, záplatovány nebyly a ani nebudou.

„Uživatelé Windows 7 a novějších, respektive Exchange 2010 a novějších, nejsou v ohrožení. Ti, kteří používají starší verze těchto produktů, by si je měli aktualizovat na novější, aby mohli být zahrnuti do naší podpory.“ Z jeho slov tedy jasně vyplývá, že uživatelé Windows starších než jsou „Sedmičky“ se mohou vystavovat riziku, kvůli ukončené podpoře Microsoftu.

Matt Suiche, zakladatel bezpečnostní společnosti Comae Technologies, v návaznosti na uniklé dokumenty dodává, že Národní bezpečnostní agentura využívala ve velkém mimo jiné chyb ve starších verzích Windows Server, především Windows Server 2003.

Uživatelům proto důrazně doporučuje aktualizaci svých systémů nebo rovnou update na nejnovější Windows 10. „Zneužít chyb ve Windows 10 je výrazně těžší než v případě Windows 7,“ dodává Suiche.

Nástroje na ovládnutí Windows jsou volně dostupné. Hackeři je prý získali od NSA
18.4.2017 Živě.cz BigBrother

Hackerská skupina The Shadow Brokers tvrdí, že získala velké množství hackerských nástrojů, které údajně vytvořila a aktivně využívala Americká bezpečnostní agentura NSA. Hackeři v příspěvku nazvaném na serveru steemit.com zveřejnili trojici souborů s prolamovacími programy.

Hackli hackery NSA a chtějí milión Bitcoinů
Soubory s názvy Windows, Swift a OddJob jsou sice zašifrovány prostřednictvím softwaru GnuPG. K obsahu archivů se však aktuálně dostanou i méně technicky zdatní uživatelé. Hacker s přezdívkou Misterch0c totiž vložil do služby GitHub jejich dešifrovánou podobu.

Sbírka nástrojů ovládne Windows

Složka „Windows“ obsahuje působivou sbírku útočných modulů, které slouží k převzetí úplné kontroly nad cílovým počítačem nebo k vytvoření zadních vrátek. Hackerský nástroj je ve velké míře automatizovaný, takže by ho mohl zneužít kdokoliv s dostatečnými technickými znalostmi.

Například bezpečnostní expert Matthew Hickey už stihl otestovat jeden z modulů (FuzzBunch), přičemž zveřejnil i názorné video. Na něm je vidět, jak se mu podaří ovládnout Windows Server 2008 R2 SP1 za méně než dvě minuty.

Podle více informací byl útočný software účinný na systémech Windows 2000, XP, 7, 8, jakož i na jejich serverových edicích (Server 2000, 2003, 2008, 2008R2 a 2012). Windows 10 a Server 2016 jsou vůči této hrozbě imunní.

Microsoft vydal v této souvislosti prohlášení, v němž uvedl, že většina ze zranitelností byla opravena již v minulosti. Poslední záplaty aktivně využívaných chyb byly přitom uvolněné před měsícem, 14. března.

Další várka úniků ze CIA. Wikileaks popisuje, jak se Američané údajně vydávají za Rusy, Číňany a další
Trojice z útočných modulů, konkrétně EnglishmanDentist, EsteemAudit a ExplodingCan údajně nefunguje na v současnosti podporovaných systémech (Windows 7 a novější). V zastaralých systémech (Windows XP a podobně) zůstanou uvedené hackerské nástroje nadále funkční.

Malware na míru a banky pod kontrolou

Druhý nástroj s názvem OddJob nebyl zatím důkladně prozkoumán. Jeho hlavním účelem je vytvoření a následné nastavení škodlivého kódu na míru - podle specifických požadavků. Součástí útočného softwaru je i řídicí server. Podrobnosti o jeho reálné funkčnosti nejsou aktuální známé.

Podle informací zveřejněných na GitHubu je hackerský nástroj určený pro operační systém Windows 2000 a novější. Výsledné infikované soubory prý nejsou detekovány žádným antivirovým softwarem.

Poslední z archivů obsahuje citlivé informace pocházející od jednoho z největších poskytovatelů služby SWIFT na Středním východě.

SWIFT (Society for Worldwide Interbank Telecommunication) je celosvětový počítačový systém sdružující více než 9 tisíc bank a finančních organizací na celém světě. Slouží k provádění jednotlivých transakcí, přičemž zpracuje platební příkazy ve výši šesti miliard eur denně.
Mezi soubory se nacházejí rozsáhlé seznamy intranetových IP adres jednotlivých klientů - včetně názvu připojeného počítače (serveru). Figuruje zde i několik veřejných IP adres, stejně i jména a hesla pro přístup do systému. Nechybí ani SQL skripty sloužící k prohledávání Oracle databází.

Pokud software skutečně pochází od NSA, měl v roce 2013 tato organizace přístup k serverům mnoha bank. Většina dat přitom pochází z finančních institucí sídlících v Kuvajtu, Palestině, Jemenu, Kataru a podobně.

Další várka úniků ze CIA: „Temná hmota“ a „sonický šroubovák“ jsou postrachem jablíčkářů
Společnost EastNets zastřešující SWIFT vydala v souvislosti s touto aférou oficiální prohlášení. V něm uvedla, že informace o útocích jsou nepravdivé a nepodložené. „Na základě interního bezpečnostního auditu nebyla odhalena žádná zranitelnost, ani neoprávněný přístup“, uvádí EastNets na svém webu.

Část prohlášení však nepřímo potvrzuje původ uniklých materiálů. V něm se uvádí, že citlivé informace pocházejí z jednoho ze serverů, který se již od roku 2013 nevyužívá.

CIA přišla o mnoho citlivých materiálů

Připomeňme, že nejde o ojedinělý případ, kdy státní bezpečnostní organizace přišla o citlivé informace či dokonce software. V posledním období snad nejvíce rezonovaly zprávy o uniklých materiálech pocházejících ze zákulisí americké CIA.

Skupina Wikileaks zveřejnila další úniky ze CIA. Popisují tvorbu virů pro Windows
Ještě počátkem března zveřejnila organizace WikiLeaks první část informací o hackerských nástrojích, které údajně využívá CIA. Sbírka materiálů dostala označení Vault 7, přičemž obsahuje 8 761 dokumentů a souborů.

Podle odhalení disponují její pracovníci širokým spektrem různých hackerských nástrojů. Díky nim dokáží převzít kontrolu nad libovolným operačním systémem (Windows, Linux či MacOS), ovládnout smartphone se systémem iOS a Android či hacknout chytré televizory.

NSA podle hackerů nabourala bankovní systém SWIFT

15.4.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Skupina hackerů zvaná Shadow Brokers zveřejnila v pátek dokumenty budící podezření, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) dokázala proniknout do bankovní sítě SWIFT, sloužící k mezinárodním převodům. Oznámily to v sobotu tiskové agentury.
Mnozí experti považují únik údajů za věrohodný, přestože dotčené firmy a instituce jej popřely, anebo se odmítly vyjádřit, uvedla na svém webu stanice BBC pod titulkem "Vláda Spojených států 'nabourala globální bankovní systém'". NSA se nevyjádřila.

NSA údajně prostřednictvím přísně tajné jednotky počítačových pirátů sledovala především blízkovýchodní banky kvůli případným transakcím teroristů – a prý využila slabin v produktech firmy Microsoft, používaných v počítačích po celém světě, uvedla agentura AFP.

SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication - Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci) slouží zejména k mezinárodnímu platebnímu styku. Jde o počítačově řízený systém pro dálkový přenos dat mezi bankami a dalšími finančními i nefinačními institucemi. V rámci SWIFTu má každá zúčastněná banka svůj jedinečný kód, kterým se identifikuje - BIC. Zdroj: Wikipedia
„Nezaznamenali jsme žádné známky neoprávněného přístupu do naší sítě či do služby přenosu zpráv,” tvrdí SWIFT sídlící v Belgii. BBC připomněla, že hackeři systém úspěšně napadli, když loni zločinci ukradli bangladéšské ústřední bance 81 miliónů dolarů (asi dvě miliardy Kč).

Slabiny za padesát miliónů
Dubajská kancelář EastNets, sloužící při převodech blízkovýchodním bankám, zprávu o svém údajném nabourání popřela jako "zcela falešnou a nepodloženou".

Microsoft prostřednictvím blogu svého manažera pro bezpečnost Phillipa Misnera ujistil své zákazníky, že jsou v bezpečí, pokud si své počítačové programy řádně aktualizují. Programový gigant už vyvinul obranu v případě devíti z 12 nástrojů zmíněných hackery, zbývající tři představují zastaralé a nepodporované výrobky.

Zmíněné "bezpečnostní slabiny" by podle BBC mohly na černém trhu vynést více dva milióny dolarů (asi 50 miliónů Kč).

Follow
Edward Snowden ✔ @Snowden
The Mother Of All Exploits escaped from an NSA laboratory and is wrecking the internet. https://motherboard.vice.com/en_us/article/your-governments-hacking-tools-are-not-safe …
12:54 AM - 15 Apr 2017
Photo published for Your Government's Hacking Tools Are Not Safe
Your Government's Hacking Tools Are Not Safe
From Cellebrite, to Shadow Brokers, to the CIA dump, so many recent data breaches have shown there is a real risk of exposure of government hacking tools.
motherboard.vice.com
2,711 2,711 Retweets 2,943 2,943 likes
Pokud tato odhalení odpovídají pravdě, jsou podle BBC nejvážnější od dob bývalého spolupracovníka amerických rozvědek Edwarda Snowdena, který informoval o rozsahu globálního špehování v roce 2013. Ten na svém twitterovém účtu označil čin NSA za „mother of all exploits”, tedy matku všech zneužití bezpečnostních trhlin, a to s jasným odkazem na čtvrteční svržení nejsilnější americké nejaderné bomby na Afghánistán, které se přezdívá matka všech bomb. [celá zpráva]

Skupina Wikileaks zveřejnila další úniky ze CIA. Popisují tvorbu virů pro Windows
10.4.2017 Živě.cz  BigBrother

Organizace Wikileaks uvolnila další várku úniků z americké Centrální zpravodajské agentury. Tentokrát se dokument věnuje sadě nástrojů Grasshopper, které údajně v CIA sloužily k tvorbě malwaru na míru pro operační systémy Windows.

Další várka úniků ze CIA. Wikileaks popisuje, jak se Američané údajně vydávají za Rusy, Číňany a další
Grasshopper tedy připomíná některé známé linuxové balíky jako třeba Metasploit. V obou případech se jedná o prostředí, ve kterém si pomocí desítek modulů sestavíte konkrétní útok, který pak skrze další nástroje a zranitelností dostanete na cíl oběti.

Vytvořili jsme malware pro Android, ovládli telefon a odposlouchávali jej
Grasshopper podle zveřejněných dokumentů dělá úplně to samé. CIA, NSA a další agentury nejen v USA tedy používají principiálně stejné postupy jako každý jiný bezpečnostní hacker a analytik. Podobně jako další podobné balíky i Grasshopper podle uniklé dokumentace běží v Pythonu

Až 90 % chytrých televizorů lze hacknout. Přes DVB-T!
3.4.2017 Živě.cz BigBrothers

Bezpečnostní expert vytvořil nový koncept sofistikovaného útoku, jehož terčem jsou tzv. chytré televizory. Stačí k tomu falešný DVB-T vysílač a potenciální útočník dokáže získat administrátorská oprávnění nebo možnost spustit libovolný škodlivý kód. Na hrozbu upozornila Ars Technica.

Ohrožena je většina chytrých televizorů

Rafael Scheel prezentoval své odhalení na bezpečnostní konferenci EBU (European Broadcasting Union). Jeho způsob útoku se přitom výrazně odlišuje od podobných pokusů o ovládnutí chytrých televizorů. Lze ho totiž provést ze vzdáleného místa, bez jakékoli interakce s uživatelem a navíc na pozadí.
CIA prý útočila na chytré televizory a nejspíše se vydávala i za Rusy
3.4.2017 Živě.cz  V praxi je tato technika nenápadná a téměř neodhalitelná. Nejhorší na celé situaci je to, že podle vyjádření bezpečnostního experta trpí zranitelností až 90 procent televizorů prodaných v posledních letech. Seznam testovaných či ohrožených modelů však nebyl zveřejněn.

Hlavním předpokladem pro úspěšné provedení útoku je chytrý televizor s připojením na internet a podporující standard HbbTV. Nezáleží přitom, jakým způsobem je přijímán samotný signál, technologii HbbTV lze úspěšně zneužít prostřednictvím standardů DVB-T, DVB-C i přes IPTV.
Novinky u České televize: iVysílání konečně bez Flashe a zpravodajství kompletně v HD
Výzkumník v rámci demonstrace využil miniaturní DVB-T vysílač, který sestrojil z běžně dostupných elektronických součástek. Útočné zařízení ho přitom nestálo více než 150 dolarů (tj. cca 3 800 Kč).

Útoky lze realizovat v masivním měřítku

Falešný terestriální vysílač může mít dosah až na stovky domácností. Kromě toho, někteří poskytovatelé kabelové televize využívají právě DVB-T vysílání pro retransmisi. Tím se potenciální dosah výrazně zvyšuje. V krajním případě by však mohl posloužit například i dron nesoucí DVB-T vysílač.

Na místě je otázka, jak přimět televizor, respektive oběť, aby si naladila vysílání obsahující nebezpečný HbbTV obsah. Odpovědí je jedna ze základních vlastností moderních televizorů – upřednostní vždy silnější zdroj digitálního pozemního vysílání. Divák tak nedokáže zjistit, zda je zařízení připojeno k legitimnímu vysílači nebo ne.

Závěrečnou fází je samotný útok. HbbTV je součástí DVB-T signálu, který televizor zpracovává ihned po zvolení televizní stanice. Nejčastějším příkazem využívaným v HbbTV je inicializace a načtení cílové webové stránky na pozadí.

Právě díky této funkci lze vytvořit nenápadný přístup do televizoru nic netušícího uživatele. Rafael Scheel vytvořil speciální internetové stránky, jejichž součástí byl i škodlivý kód. Ten využil dvojici starších zranitelností v jádru webového prohlížeče integrovaného v chytrých televizorech.

Výsledkem bylo získání administrátorského přístupu a plné kontroly nad infikovaným televizorem. Kyberzločinci by následně mohli do zařízení nainstalovat jakýkoliv další malware, špehovat cílovou osobu s využitím integrované kamery či mikrofonu, krást uložené přihlašovací údaje, provádět DDoS útoky proti webovým stránkám a mnoho jiného.

Nezjistitelný a napořád

Uvedený typ útoku je prakticky nemožné vystopovat. Stačí přibližně jedna minuta falešného vysílání a zařízení se automaticky infikuje. Přítomné nejsou žádné stopy či indicie, že infiltrace proběhla právě prostřednictvím DVB-T vysílání.

Samostatnou kapitolou jsou bezpečnostní chyby. V tomto konkrétním případě byly zneužity zranitelnosti staré více než dva roky. Problémem je, že výrobci televizorů nejsou nuceni pravidelně opravovat svůj firmware a ten zůstává i několik let děravý.

Navíc, škodlivý kód může být vytvořen takovým způsobem, že bude blokovat všechny pokusy o kontrolu a instalaci aktualizací. Bezpečnostní expert na závěr uvedl, že jeho koncept malwaru zůstal v televizoru přítomen i po obnovení na tovární nastavení.

Další várka úniků ze CIA. Wikileaks popisuje, jak se Američané údajně vydávají za Rusy, Číňany a další
3.4.2017 Živě.cz  BigBrother

Skupina Wikileaks přitvrdila a na sklonku března vypustila další várku uniklých dokumentů ze zpravodajské agentury CIA. Tentokrát však nejde o vágní dokumentaci nejrůznějších vládních nástrojů pro kybernetickou špionáž, ale konečně něco konkrétního – části zdrojových kódů Marble Framework.
Další várka úniků ze CIA: „Temná hmota“ a „sonický šroubovák“ jsou postrachem jablíčkářů
V tomto případě se nejedná o kybernetickou zbraň, ale spíše technologii stealth, která má zakrýt stopy. Dejme tomu, že kybernetičtí operativci budou potřebovat dostat do počítače cíle nějaký malware, který jim otevře vrátka do systému. Kdyby použili vlastní řešení, mohla by druhá strana forenzní analýzou vyčmuchat, kdo za tím vším stojí.

Jedna z technik frameworku Marble, která vloží do vládního malwaru textové řetězce třeba v ruštině. Marble je v tomto ale zjevně povrchní, jak totiž napovídají slovíčka „lorem ipsum,“ věty nejspíše nedávají příliš smysl.

Právě od toho je tu Marble Framework, který z amerického malwaru udělá třeba ruský. Jak? CIA na to může jít různými cestami. Buď jednoduše upraví nějaký ruský malware, který původně sloužil k něčemu úplně jinému, anebo zapojí Marble, který jejich malware šitý na míru upraví tak, aby si třeba analytici z antivirových firem mysleli, že se jedná o virus odkudsi z východní Evropy.

Marble Framework to provede třeba tak, že do dat viru vloží různé textové řetězce v jazyce, který potřebují. Může to být čínské písmo, azbuka, arabština… Záleží na aktuální potřebě.

Ve výsledku tedy může malware vypadat opravdu jako každý jiný, kterých po síti poletují tisíce a snaží se cílový počítač zapojit do botnetu. Že jej ve skutečnosti vyslala do světa CIA a o klasický botnet ji vůbec nejde, se přitom v ideálním případě vůbec nikdo nedozví¨, protože Marble zamete všechny stopy.

Šifrované zprávy jsou na internetu nepřijatelné, burcuje britská ministryně

27.3.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Proti vyspělým metodám šifrování při šíření zpráv v globální počítačové síti se v neděli v Londýně vyslovila britská ministryně vnitra Amber Ruddová. Podobnou metodu, kterou mimo jiné nabízí komunikační síť Whatsapp, podle agentury Reuters využil těsně před středečním útokem v Londýně atentátník Khalid Masood.
Ruddová kritizovala zejména šifrovací metodu E2EE (end-to-end encryption), která umožňuje číst zprávy posílané přes internet výhradně odesilateli a adresátovi. Poskytovatel připojení, který přenos zajišťuje, nemá možnost informaci rozumět a zprostředkovat její obsah komukoli jinému, například tajným službám nebo protiteroristickým složkám.

Ruddová podobné šifrovací metody označila za "absolutně nepřijatelné", protože pro komunikaci teroristů vytvářejí uzavřenou síť. "Je to absolutně nepřijatelné, teroristé by neměli mít žádný úkryt. Musíme zajistit, aby služby jako je Whatsapp neumožňovaly teroristům vzájemně komunikovat," řekla britská ministryně stanici BBC. Britské tajné služby podle ní musejí mít možnost do šifry proniknout.

Masood ve středu u britského parlamentu zabil čtyři lidi a dalších 50 zranil. Nejdřív najel do kolemjdoucích autem, a pak zaútočil nožem, než ho zastřelila policie.

Další várka úniků ze CIA: „Temná hmota“ a „sonický šroubovák“ jsou postrachem jablíčkářů
24.3.2017 Živě.cz BigBrother

Po dvou týdnech je tu další várka uniklých dokumentů
Tato nepotěší majitele macbooků
CIA má celý balík nástrojů na jejich odposlech

Skupina Wikileaks dodržela slib a po první velké várce tajných dokumentů s kódovým označením Vault 7: Year Zero před pár hodinami vypustila do světa další a tentokrát o něco menší balík Dark Matter, který se skládá z několika návodů pro zaměstnance americké zpravodajské agentury CIA.
A těmi zaměstnanci samozřejmě nemáme na mysli uklízečky a kuchařky v kantýně, ale specialisty a operativce, kteří používají nejrůznější kybernetické zbraně k odposlechům a sledování svých cílů pomocí nejrůznějších odhalených slabin na počítači.

Stejně jako minule i tentokrát se jedná spíše o staré zranitelnosti, které budou touto dobou už dávno opravené, nicméně lze předpokládat, že CIA své nástroje průběžně vylepšuje tak, jak její inženýři objevují nové a nové zranitelnosti.

DarkSeaSkies

Na stranu druhou, ani oni nejsou tak dokonalí jako hackeři z filmů, a tak se inspirují na nejrůznějších bezpečnostních konferencích. To se týká třeba balíku nástrojů DarkSeaSkies, jehož komponenty se až podezřele podobají útoku na EFI zavaděč v jablečných počítačích, jehož postup byl zveřejněn na konferenci Black Hat 2012. Zdá se tedy, že se CIA inspirovala právě zde.
DarkSeaSkies se skládá ze tří částí, přičemž ta hlavní, DarkMatter, podle které Wikileaks pojmenoval i tuto várku úniků, představuje speciální ovladač, který se bez vědomí uživatele usadí v zavaděči jablečného počítače a nainstaluje zbývající komponenty. Tou první je SeaPea, která se usadí v jádře Mac OS 10.5, a tou druhou pak NightSkies.

Dohromady umožní prakticky kompletně ovládnout jablečný systém, aniž by to jeho majitel vůbec zaregistroval. To znamená, že agenti mohli odposlouchávat a posílat vlastní příkazy do macbooků s danou verzí operačního systému, do kterých se jim podařilo dostat jejich malware ať už ručně, nebo běžnou infekční cestou skrze nějakou další zranitelnost třeba ve webovém prohlížeči.

Sonic Screwdriver

Dalším zajímavým nástrojem z Langley je i sonický šroubovák, který pro změnu používá k průniku do systému zranitelnosti thunderboltového adaptéru pro ethernet. V jeho firmwaru je totiž speciální kód, který umožní instalaci dalšího ovládacího implantátu pojmenovaného Der Starke, který má být vylepšenu verzí malwaru Triton.

Thunderboltový adapter pro ethernet. CIA používala upravenou verzi s malwarem uvnitř jeho firmwaru.

Ale dost slovíčkaření, k instalaci Tritonu je třeba mít patřičná práva a Sonic Screwdriver to společně s Der Starke obejdou. Stačí, aby byl a v macbooku během startu připojený onen zákeřný zavaděč a systém se pak sám nakazí i bez znalosti hesla. CIA tedy musí mít fyzický přístup k laptopu, instalace je však nejspíše velmi rychlá, takže stačí jen chvilka.

Jakmile se to podaří, agenti mohou opět odposlouchávat dění v počítači a spouštět vlastní kód.
A to je protentokrát vše. Na webu Wikileaks najdete uniklé úryvky dokumentací jednotlivých nástrojů s bizarními kódovými jmény, které se tentokrát orientují výhradně na jablečnou platformu. Jedná se sice o starší útoky, které už dnes nemusejí být k ničemu, podstatné je však to, že s nimi CIA operovala v době, kdy to mělo svoji cenu. Zároveň je skoro jisté, že dnes operativci z Langley útočí zase na aktuální jablečnou platformu.

Kreml dává od útoku na Yahoo ruce pryč

16.3.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Kreml ve čtvrtek vyloučil jakoukoli účast ruských tajných služeb na nezákonné kybernetické akci. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov to řekl v reakci na obvinění dvou ruských špionů a dvou dalších osob ministerstvem spravedlnosti USA z útoku na internetovou společnost Yahoo před třemi lety.
Peskov novinářům sdělil, že zatím nemá žádné oficiální informace o tomto obvinění a že vše, co o tom dosud ví, se dozvěděl ze sdělovacích prostředků.

"Opakovaně jsme řekli, že nemůže být řeči o nějakém zapojení některého ruského úřadu, včetně FSB (Federální bezpečnostní služby), do jakýchkoli nezákonných počítačových aktivit," zdůraznil Peskov.

Americké ministerstvo spravedlnosti ve středu oznámilo, že obvinilo dva ruské špiony a dva hackery původem z bývalých sovětských republik v souvislosti s ukradením dat z účtů internetové společnosti Yahoo z roku 2014.

Podle deníku The Washington Post jde o vůbec první obvinění svého druhu "ruských vládních činitelů". Týká se dvou pracovníků ruské tajné služby FSB a dvou hackerů, které si Rusové údajně najali.

Více než miliarda přihlašovacích údajů
Loni v září vedení Yahoo oznámilo, že v roce 2014 byla z jeho serverů odcizena data z 500 miliónů účtů. V prosinci pak zástupci Yahoo potvrdili, že při dalším útoku z roku 2013 byla odcizena více než miliarda přihlašovacích údajů. [celá zpráva]

Yahoo dosud neuvedla, zda oba útoky souvisely. Útoky také měly dopad na prodej hlavního podnikání Yahoo komunikačnímu gigantovi Verizon. [celá zpráva]

Odcizené informace mohou podle vyjádření podniku zahrnovat jména, e-mailové adresy, telefonní čísla, data narození a takzvané ověřovací otázky a odpovědi na ně.

Služby Yahoo využívá podle serveru expandedramblings.com každý měsíc miliarda lidí. E-mailovou schránku má na tomto serveru 280 miliónů lidí, z toho 81 miliónů jich je z USA.

Spojené státy obvinily dva ruské špióny kvůli hackerskému útoku na Yahoo

16.3.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo dva agenty ruské tajné služby FSB a dva jimi najaté hackery v souvislosti s útokem na server internetové firmy Yahoo ze září 2014. Při něm byly získány údaje o půl miliardě uživatelů. List The Washington Post připomněl, že je to poprvé, kdy USA obvinily z kybernetického útoku představitele Ruska. Ministerstvo se rozhodlo pro tento krok, aby ukázalo hackerům, že takovéto útoky bude přísně stíhat.
Oznámení přišlo poté, co byl v úterý v Kanadě zadržen v Kazachstánu narozený Karim Baratov, který měl kanadské občanství. Je jedním z najatých hackerů. Druhým je Alexej Balan, který patřil k nejúspěšnějším hackerům a čelí už dvěma starším obviněním kvůli útokům na nevadské a kalifornské technologické firmy z let 2012 a 2013. Byl ve vazbě v Řecku, ale vrátil se do Ruska.

Obviněnými agenty FSB jsou Dmitrij Dokučajev a jeho nadřízený Igor Susčin. Dokučajev ale byl podle agentury Interfax loni zatčen v Moskvě kvůli obvinění z vlastizrady, neboť údajně předával informace CIA. S FSB se rozhodl spolupracovat, aby unikl stíhání za podvod s bankovní kartou.

Obvinění byla výsledkem dva roky dlouhého vyšetřování sanfranciské pobočky FBI.

Zástupci amerického ministerstva spravedlnosti instalují plakát se vyhlášeným pátráním po Igoru Šuščinovi
FOTO: Yuri Gripas, Reuters

Při útoku se FSB pokoušela získat informace ze zpravodajských důvodů, zaměřovala se novináře, disidenty a americké vládní představitele. Hackerům umožnili využít útoku pro své obohacení

Obvinění se se týká hackerského útoku, podvodu na síti, ukradení tajných dat a hospodářské špionáže.

Útok na Yahoo měl být součástí širšího kybernetického útoku na Spojené státy. Hackeři jednali podle sdělení ministerstva spravedlnosti na základě příkazů ruských agentů. Podle FBI se jednalo o jedny z největších kybernetických zločinců a závažnost činu zvyšuje to, že do něj byla zapojena FSB.

FBI hledá v souvislosti s hackerským útokem i agenta FSB Dmitrije Dokučajeva
FOTO: Yuri Gripas, Reuters

Obvinění ale v případě agentů FSB zřejmě vyzní do prázdna, protože obě země nemají uzavřenou dohodu o vzájemném vydávání lidí podezřelých z páchání trestných činů, upozornil list The Washington Post. Podle amerických představitelů ale bude obvinění a sankce působit odstrašujícím účinkem. Navíc, občas stíhaní lidé vyjíždějí do zemí, kde mohou být dopadeni.

Ukradená miliarda účtů
Loni v září firma oznámila, že v roce 2014 byla z jeho serverů odcizena data z 500 miliónů účtů. V prosinci pak zástupci Yahoo potvrdili, že při dalším útoku z roku 2013, jenž byl vůbec největší v historii, byla odcizena více než miliarda přihlašovacích údajů. [celá zpráva] Yahoo dosud neuvedla, zda oba útoky souvisely. Útoky také měly dopad na prodej hlavního podnikání Yahoo komunikačnímu gigantovi Verizon. [celá zpráva]

Odcizené informace mohou podle vyjádření podniku zahrnovat jména, e-mailové adresy, telefonní čísla, data narození a takzvané ověřovací otázky a odpovědi na ně.

Služby Yahoo využívá podle serveru expandedramblings.com každý měsíc miliarda lidí. E-mailovou schránku má na tomto serveru 280 miliónů lidí, z toho 81 miliónů jich je z USA.

List The Washington Post upozornil, že se tento útok nevztahoval k hackerskému útoku na Demokratickou stranu ani možného vměšování Ruska do loňských prezidentských voleb, zdůraznil deník.

Cokoliv sdílíte, může být a bude použito proti vám

15.3.2017 SecurityWorld BigBrother
Ano, CIA se vám může nabourat do televize. Skutečnou škodu vám ale napáchají spíš vaše aktivity na Facebooku.

Pár dní stará kauza Wikileaks vs CIA vzbudila pozdvižení a nejistotu, zda zpravodajská agentura nemůže sledovat taky nás. Jak už to ale v podobných případech bývá, panika je poněkud přehnaná, přiživená senzacechtivými médii. Kauza připomněla především to, co všichni víme, a totiž, že jakékoliv zařízení s kamerou, mikrofonem nebo IP adresou může být hacknuto. Otázka je – bude CIA sledovat i nás? Šance, že ano, se blíží nule. A pokud se tak skutečně stane, pravděpodobně to na náš život nebude mít žádný vliv.

Čímž netvrdíme, že se není třeba chovat obezřetně. Ano, používejte šifrovanou komunikaci, nerozklikávejte odkazy z pochybných e-mailů a klidně si po vzoru Marka Zuckerberga přelepte kameru na notebooku izolepou. Vaše protiopatření by však měla odpovídat spíš tomu, co se může pravděpodobně skutečně stát, než tomu, co hrozí teoreticky. Takže ano, zkuste se vyhnout tomu, aby se do vašeho počítače někdo naboural, ale mnohem větší pozornost věnujte například tomu, co píšete na sociálních sítích. Tam se totiž vystavujete skutečnému riziku.

Nesdílíte nežádoucí příspěvky?

Americká vláda loni po vybraných žadatelích o vízum žačala požadovat jejich účty na sociálních sítích, aby mohla prověřit možné vazby na teroristické organizace. Posledních pár týdnů tuhle praxi vykonávají celní a bezpečnostní pracovníci přímo při vstupu do země. Nezajímají je přitom jen veřejné příspěvky, ale i ty soukromé a opatření by se mělo v budoucnu rozšířit nejen na sociální sítě, ale internet jako takový. Vláda už má na stole dokonce návrh, aby takto lustrováni byli nejen občané muslimských zemí, ale také Číňané. Chce zkrátka dle aktivity na internetu určovat, kdo je důvěryhodný a kdo nikoliv a je pravděpodobné, že tento trend najde uplatnění i v jiných zemích.

Nejde však jen o cestování. Aktivitu na sociálních sítích u zájemců o studium prověřuje až polovina vysokých škol a mezi pojišťovnami najdeme takové, které na Facebooku pátrají po stopách o tom, zda jejich budoucí klienti nežijí až příliš riskantní život, který by se jim ve finále mohl prodražit. U zaměstnavatelů se množství těch, kteří na sociálních sítích prověřují své potenciální budoucí zaměstnance, dostává k 60 %, přičemž stávající zaměstnance takto pravidelně kontroluje víc než 40 % nadřízených, z nichž každý čtvrtý v průzkumu přiznal, že na sociální síti už našel něco, co ho přimělo zaměstnance pokárat nebo rovnou vyhodit. Přesto to je nic proti tomu, co nás v tomto ohledu nejspíš ještě čeká.

Sociální sítě o vás řeknou víc, než si myslíte

Vaše příspěvky na sociálních sítích jsou skutečně pomyslným oknem do vaší duše. Tak například: Facebook před pár dny spustil AI nástroj schopný analyzovat, zda lidé nemají sebevraždené sklony, stránka www.wefeel.csiro.au pro změnu detektuje kolektivní náladu ve společnosti na základě příspěvků na Twitteru. A není pochyb nad tím, že z analýzy sociálních sítí a prodeje těchto dat se stane velký byznys.

Čínská vláda už dokonce zkušebně spustila projekt Social Credit System, jehož cílem je „oznámkovat“ každého občana právě na základě těchto analýz, ke kterým přičítá ještě trestní záznamy a také finanční aktivitu dotyčných. Výsledná známka má následně určit lidem jejich práva, privilegia a možnosti v nejrůznějších oblastech života. A byť je projekt teprve v plenkách, vláda už na jeho základě zakázala létat či cestovat vysokorychlostními vlaky skoro sedmi milionům lidí, jež údajně včas neplatí své dluhy. Význam sociálních médií je přitom alarmující. Chcete zlepšit známku? Pochvalte na sociálních sítích vládu. Zastáváte se Tibetu? Šup s celkovým skóre dolů...

Západní způsob kontroly populace skrz sociální média je sice víc postaven na svobodě, ovšem i tak vám může pěkně zkomplikovat život. Už dnes jsou vyvíjeny aplikace schopné z vašich účtů stáhnout veškerá data a příspěvky a následně vás „zaškatulkovat“, přičemž přesnost této charakterizace poroste s rozvojem umělé inteligence. V nedaleké budoucnosti tak bude výsledkem vašich aktivit na sociálních sítích (a internetu obecně) složka, která může hrát význam při vaší žádosti o vízum, půjčku, práci a tak dále. A co je nejhorší? Že o tom ani nemusíte vědět.

Takže ano, CIA se vám může nabourat do vaší chytré televize, pravděpodobně to ale neudělá. Daleko větší hrozbu představují sociální média. Protože cokoliv na nich sdílíte, může být a bude použito proti vám.

Masivní hackerský útok na účty Twitteru, stopa vede do Turecka

15.3.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Na Twitter se zaměřili hackeři. Podařilo se jim napadnout stovky ověřených účtů na této mikroblogovací síti, jsou mezi nimi například účty Evropského parlamentu, Amnesty International, UNICEF, mediálních firem i známých osobností. Ve středu o tom informovala na svém webu televize CNBC.
Na napadených účtech o sobě útočníci dali okamžitě vědět. Publikovali příspěvky, ve kterých například označují Nizozemsko a Německo kvůli chování vůči Turecku za nacisty, vzkazy jsou psané turecky. Některým uživatelům byla u profilu změněna fotografie, objevila se tam turecká vlajka a erb Osmanské říše.

Na jednom ze vzkazů, takzvaných tweetů, se objevil i hákový kříž, symbol nacistického Německa. Objevily se také hashtagy, které v překladu znamenají nacistické Německo a nacistické Holandsko, a tweet podporující tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Tweet také odkazuje na video s Erdoganem a zmiňuje datum 16. dubna, kdy se bude konat referendum, které by mělo posílit pravomoci prezidenta.

Kdo stojí za útokem, není v tuto chvíli jasné. Žádná hackerská skupina se k němu zatím oficiálně nepřihlásila.

Follow
Alex Hern ✔ @alexhern
Looks like the mass hack that's hit a bunch of twitter accounts stems from http://twittercounter.com
8:29 AM - 15 Mar 2017
87 87 Retweets 34 34 likes
Takto vypadaly zprávy hackerů, které posílali prostřednictvím napadených účtů.
Mezi napadenými jsou profily časopisu Forbes, bitcoinové peněženky Blockchain, německého fotbalového klubu Borussia Dortmund, japonského účtu Justina Biebera či profil britského ministerstva zdravotnictví.

Mluvčí Twitter Counter CNBC řekl, že jsou si této situace vědomi a vyšetřují ji.

Twitter je v tom nevinně
Podle řady zahraničních serverů, například The Verge a Krebs on Security, však tato mikroblogovací síť útoku zabránit nemohla. Narušena totiž nebyla ona sama, ale analytická aplikace třetí strany nazvaná Twitter Counter. Právě to umožnilo hackerům zotročit účty, které jsou na tuto službu navázány.

Mezi Tureckem a Nizozemskem panuje delší dobu napětí. Minulý týden označil Erdogan nizozemskou vládu za nacistickou a fašistickou. Nizozemsko o víkendu označilo tureckou ministryni pro záležitosti rodiny za nežádoucí osobu a eskortovalo ji do Německa.

Ministryně se chystala v Rotterdamu promluvit k členům místní turecké komunity a přesvědčit je, aby v dubnovém referendu o změnách turecké ústavy hlasovali pro posílení pravomocí hlavy státu. Erdogan varoval, že Nizozemsko za své aktivity zaplatí. V podobném sporu je Turecko s Německem.

Americký úřad bojuje proti bitcoinům. Nový fond na burzu nesmí

12.3.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) zamítla tento týden žádost o uvedení prvního fondu založeného na kybernetické měně bitcoin na burzu ve Spojených státech. Na to reagovala hodnota bitcoinu strmým pádem.
Hodnota jednoho bitcoinu se v pátek bezprostředně po tomto rozhodnutí propadla o zhruba 18 procent a dostala se až pod hranici 1000 dolarů (zhruba 25 000 Kč). Následně se však nad tuto hranici vrátila, napsala agentura Reuters.

Dvojčata Tyler a Cameron Winklevossovi se snažili komisi přesvědčit, aby umožnila vstup jejich bitcoinového fondu na burzu Bats BZX. Komise se však rozhodla, že takovýto krok nepovolí kvůli nedostatečné regulaci této kybernetické měny.

Bitcoiny se těší velké popularitě především coby prostředek pro investici. Kurzy však často kolísají. Evropský bankovní úřad kvůli tomu dokonce varoval spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny.

Poslední bitcoin v roce 2140
Virtuální měna bitcoin vznikla v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Vytvořena byla tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.  Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.

Tyler a Cameron Winklevossovi se v minulosti zviditelnili právním sporem se zakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem, kterého obvinili, že jim ukradl jejich nápad na vytvoření internetové sociální sítě. Dohoda o urovnání této žaloby jim vynesla zhruba 65 miliónů dolarů.

CIA plánovala hackování aut

12.3.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Vlámat se do auta umí každý, pokud má třeba cihlu. Sofistikovanější systémy už umí na dálku odemknout auto jako dálkovým ovladačem. Uniklé dokumenty CIA na WikiLeaks ukázaly, že americká špionážní služba plánovala nabourání se do programů aut pro jejich ovládnutí.
Spoustu lidí nenechává chladnými to, že kdokoli se jim může dostat do počítače či mobilu, využívat ho, sledovat, odposlouchávat… Říká se tomu hacknutí. Podle dokumentů zveřejněných na WikiLeaks v této činnosti CIA vyvíjela řadu aktivit. Ukazuje se, že plánovala ovládnout na dálku i auta.

Objevily se totiž složky, kde CIA předpokládá, že ovládnutí systémů vozidel by mohlo mít „potenciál pro oblast misí“. Co to znamená?

Jako hračka na dálkové ovládání
Představte si auto s teroristou, který ujíždí pryč a než by ho policie chytla, už by se ztratil v nepřehledné džungli města. Hackerský útok by ho ale mohl vlastně zatknout. Uzamkl by ho v automobilu a řídil by ho tam, kam by bylo zapotřebí. Třeba k nejbližší policejní hlídce.

Je to přitažené za vlasy? Už v roce 2015 svolal Jeep do servisů 1,5 miliónu vozidel, protože server Wired ukázal, že hackeři (a byli to soukromníci, žádná organizovaná a státem podporovaná skupina) dokážou modelu Cherokee za jízdy nabourat vnitřní systém a převzít nad ním kontrolu. [celá zpráva]

Dokumenty na WikiLeaks ukazují, že CIA se zaměřila na systém QNX od BlackBerry, který je dnes součástí šedesáti miliónů vozidel po celém světě.

Absolutní soukromí neexistuje, tvrdí ředitel FBI
10.3.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother

Naprosté soukromí v USA neexistuje, míní současný ředitel Federálního vyšetřovacího úřadu (FBI) James Comey. „Ani naše vzpomínky nejsou v Americe absolutně soukromé,“ uvedl na půdě soukromé univerzity Boston College během konference na téma kybernetické bezpečnosti, informovala CNN.
Nedešifroval svůj disk, a tak skončil ve vězení. Už tam sedí 16 měsíců a pořád nechce sdělit heslo
Svá slova vysvětluje tím, že vždy existuje možnost, kdy bude osoba vyzvána, aby soudu svěřila důvěrné informace ze svého života, byť v tomto směru jsou určitá omezení. „Nicméně základní princip je ten, který jsme v této zemi vždy akceptovali, a to že v Americe neexistuje absolutní soukromí,“ řekl šéf FBI.

Prohlášení přišla v době, kdy nejen technologickým světem rezonuje kauza zveřejnění údajných tajných dokumentů CIA, které poodhalily široké spektrum nástrojů a technik používaných tajnou službou ke sledování prostřednictvím internetu.
Wikileaks zveřejnilo údajné dokumenty CIA, které popisují hackerské operace
Comeyho trápí aktuální trend zabezpečování komunikačních aplikací, ale i zařízení samotných. FBI to totiž výrazně ztěžuje práci. Pro ilustraci: FBI získala za poslední čtyři měsíce uplynulého roku jako součást vyšetřování přístup k 2 800 zařízením. Dostala se však pouze do 1 200 z nich.

Šéf agentury si myslí, že určité nezbytné kompromisy v oblasti soukromí v rámci zvýšení bezpečnosti by tolerovali i takzvaní Otcové zakladatelé - státníci, kteří se svého času přičinili o vznik Spojených států.

Špehuje nás CIA?

10.3.2017 SecurityWorld BigBrother
Aktuální kauza Wikileaks vs CIA plní přední stránky světových médií a na mysl se vkrádá logická otázka. Máme se bát o své soukromí?

Zpravodajská agentura samozřejmě čelí kritice.

„Neměla by namísto špehování občanů a prolamování bezpečnostních opatření chytrých zařízení raději spolupracovat s výrobci na jejich zdokonalování?“ ptají se jedni.

„Pokud by agentura, která se snaží chránit naši bezpečnost a odhalovat zločince, nevyužívala všechny prostředky k odposlouchávání druhých, nedělala by svou práci,“ namítají druzí s tím, že veřejnost by měla být zveřejněnými dokumenty namísto znepokojení „povzbuzena“.

„Většina z nich se týká konkrétních cílů. Nejde tu o masové špehování a shromažďování dat za účelem hledání jehly v kupce sena,“ podotýká v rozhovoru pro BBC Alan Woodward, bezpečnostní poradce Europolu. „Navíc k tomu potřebují povolení soudu, nemůžou napíchnout jen tak ledajaký telefon. Jeden z důvodů, proč lidi důvěřují bezpečnostním službám, je ten, že dodržují zákon. A když ne, tak se to provalí. Jestliže se Wikileaks dostalo ke kódům, s jakými CIA pracovala, je jejich zodpovědností nezveřejňovat je, protože v opačném případě by je zpřístupnili rovněž kriminálníkům a běžní občané by se ocitli v ohrožení. CIA měla důvod, proč je tajit.“

Olej do ohně přilil i známý whistleblower Edward Snowden, který na svůj twitterový účel napsal následující: „Představte si svět, ve kterém CIA přemýšlí nad tím, jak vás špehovat skrz televizi. To je svět, ve kterém dnes žijeme.“ (Férově se hodí dodat, že metody špehování skrz chytré televize popsané v uniklých dokumentech vyžadují připojení externího zařízení, tedy faktické vniknutí do domácnosti dotyčného.)

„Ty zprávy ukazují, že americká vláda vytváří tato zranitelná místa v amerických výrobcích a úmyslně je nechává otevřená. A proč je to nebezpečné? Protože dokud nebudou zavřená, kterýkoliv hacker může těchto míst, která CIA nechala otevřená, zneužít a dostat se do kteréhokoliv iPhonu na světě,“ píše dále Snowden.

Woodward oponuje: „Bavíme se tu o CIA, ne o bezpečnostní agentuře. Jestli o těch slabinách vědí, tak je využijí. Jejich spravování je na jiných.“

Obávat se tedy, nebo neobávat o narušení soukromí? Pro zpravodajskou agenturu by hromadné špehování veřejnosti nejspíš nedávalo příliš smysl a hlavně by s největší pravděpodobností bylo neproveditelné – jak z pohledu financí tak požadavků na lidský kapitál. Mike McLellan, bývalý pracovník britské vlády pro kyberbezpečnost, však v této souvislosti upozorňuje na ještě jeden znepokojivý fakt, a totiž, že podobné mezery v softwaru vyhledávají i soukromé firmy a následně je prodají komukoliv, kdo nabídne nejvyšší cenu.

V budoucnu navíc špehování většího rozsahu může usnadnit rozvoj umělé inteligence, která by mohla snáz a rychleji rozpoznávat relevanci sledovaných dat.

Don Smith z bezpečnostní firmy SecureWorks však alespoň částečně uklidňuje: „Je to jen jedno z mnoha rizik, které nás v budoucnu s rozvojem technologií čekají. Jen si představte to množství dat, která by musela být zpracována. Není možné nahrávat každý telefon na světě, natož pak každý telefonát. Jestliže tedy nejste v centru jejich zájmu, nemají na vás kapacitu.“

Avast: Dokumenty na WikiLeaks neobsahují bezpečnostní mezery

9.3.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Zveřejněné dokumenty serveru WikiLeaks neodhalují v české firmě Avast žádné bezpečnostní mezery, navíc jsou dva roky staré. Řekl to viceprezident Avastu Sinan Eren v reakci na informaci, že Avast figuruje v dokumentech WikiLeaks jako jeden z prodejců bezpečnostního softwaru, na který se zaměřila americká Ústřední zpravodajská služba (CIA).
Portál WikiLeaks zveřejnil kolem 8000 stran dokumentů o útočném programovém arzenálu CIA, s nímž největší americká výzvědná organizace může pronikat do mobilních telefonů, chytrých televizorů a dalších elektronických zařízení a využít je ke shromažďování informací.

„Avast je zmíněn ve zveřejněných dokumentech, stejně jako další globální bezpečnostní firmy. Nicméně zveřejněné dokumenty neodhalují v Avastu žádné bezpečnostní mezery. Jde navíc o veřejně dostupné dokumenty a prezentace z konferencí, které jsou dva roky staré," uvedl Eren.

Dokumenty mají dostatek technických podrobností
Důvody zájmu CIA o Avast, který je jedním z největších dodavatelů bezpečnostního softwaru na světě, mohou být podle bezpečnostního experta sdružení CZ.NIC Pavla Bašty dva. „Avast dodává bezpečnostní řešení, která používají stovky miliónů uživatelů na celém světě, a z pohledu CIA může být zajímavé, pokud by dokázala tato bezpečnostní řešení ošálit tak, aby nepoznala škodlivý software vytvořený CIA a zároveň dál uživatele informovala o jiných nákazách," řekl.

„Druhým faktorem může být, že stejně jako jakýkoliv jiný hojně rozšířený software by mohly produkty společnosti Avast posloužit k šíření škodlivých programů, pokud by se CIA podařilo v těchto produktech najít vhodnou zneužitelnou chybu," dodal.

Publikované dokumenty podle agentury Reuters obsahují dostatek technických podrobností, aby bezpečnostní experti a prodejci ochranného softwaru pochopili, jak rozsáhlé bezpečnostní mezery existují. Poskytují ale málo detailů, které by mohly napomoci rychlé nápravě.

Společnost Avast, založená v roce 1988, se zabývá tvorbou bezpečnostního softwaru a její antivirové programy chrání přes 400 miliónů počítačů a mobilních zařízení ve světě. Loni koupila konkurenční českou firmu AVG.

CIA se podle WikiLeaks zaměřila i na český Avast

8.3.2017 Novinky/Bezpečnost  BigBrother

Česká firma Avast figuruje v dokumentech zveřejněných v úterý serverem WikiLeaks jako jeden z prodejců bezpečnostního softwaru, na který se zaměřila americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Příslušná stránka je označená jako tajná, ale žádné další informace neobsahuje, napsala ve středu agentura Reuters.
Portál WikiLeaks zveřejnil kolem 8000 stran dokumentů o útočném programovém arzenálu CIA, s nímž největší americká výzvědná organizace může pronikat do mobilních telefonů, chytrých televizorů a dalších elektronických zařízení a využít je ke shromažďování informací.

Publikované dokumenty podle Reuters obsahují dostatek technických podrobností, aby bezpečnostní experti a prodejci ochranného softwaru pochopili, jak rozsáhlé bezpečnostní mezery existují. Poskytují ale málo detailů, které by mohly napomoci rychlé nápravě.

Desítky technologických firem musejí rychle rozšířit objem sdílených informací, aby uchránily uživatele svých zařízení před slíděním, píše Reuters. Opírá se o sdělení viceprezidenta společnosti Avast Sinana Erena, který vyzval tvůrce mobilního softwaru Apple a Google, aby poskytli antivirovým firmám přednostní přístup ke svým produktům a umožnili jim zjednat okamžitou opravu bezpečnostních mezer.

„Můžeme odvrátit útoky v reálném čase, pokud budeme moci nahlédnout do mobilního operačního systému,” řekl Eren, který sídlí v americkém Silicon Valley. „Pokud nám mobilní platformy neuzavřou přístup, budeme moci lépe zjistit, že se do mobilu dostali hackeři,” uvedl Eren.

Společnost Avast, založená v roce 2010, se zabývá tvorbou bezpečnostního softwaru a její antivirové programy chrání přes 230 milionů počítačů a mobilních zařízení ve světě.

CIA prý útočila na chytré televizory a nejspíše se vydávala i za Rusy
8.3.2017 Živě.cz BigBrother

Skupina Wikileaks zveřejnila obrovský balík dat
Popisují kybernetické útoky na různé cíle
Antivirové společnosti se ničemu nediví
Skupina Wikileaks včera vypustila do světa obrovský balík bezmála devíti tisíc webových stránek a příloh, které mají popisovat nejrůznější operace americké zpravodajské služby CIA a jejich partnerů z Evropy.

Wikileaks zveřejnilo údajné dokumenty CIA, které popisují hackerské operace
Média dokumenty zatím opatrně analyzují, takto rozsáhlý únik je totiž bezprecedentní a zdaleka převyšuje i aféru okolo NSA a Edwarda Snowdena.

Balík dokumentů, který Wikileaks nazvala Year Zero, má být přitom pouze první částí mnohem rozsáhlejší série pojmenované Vault 7. Year Zero každopádně popisuje kybernetické techniky z let 2013-2016, které CIA údajně používala k odposlechům a průnikům do cizích počítačových systémů.

Slovíčko údajně je přitom na místě, CIA a americké úřady totiž aféru zatím prakticky nekomentují, a tak neexistuje způsob, jak dokumenty verifikovat. Ostatně i Wikileaks samotnou někteří pozorovatelé podezírají, že je pouze nástrojem dalších zpravodajských agentur – třeba těch ruských.

Na CIA a NSA si může zahrát každý. Hackerské technologie jsou běžně dostupné

Ať už je ale autorem dokumentů kdokoliv, samy o sobě vypadají docela věrohodně, protože popisují postupy, které nejsou v mnoha případech nikterak neznámé. Může si s nimi pohrávat každý bezpečnostní specialista, kterému se dostala do rukou třeba linuxová distribuce Kali.

Kali Linux je vcelku běžný operační systém, jehož specialitou je ale balík penetračních nástrojů. Kali slouží k tomu, aby pomocí něj třeba správce sítě otestoval podnikovou infrastrukturu na všemožné známé kybernetické útoky. Kali Linux tedy umí zneužívat nejrůznějších zranitelností k tomu, aby na cílový počítač instaloval trojské koně, malware, zapojoval jej do botnetu, nahrával zvuk z mikrofonu na telefonu s Androidem a tak dále.

Stejně tak lze ale Kali pochopitelně i zneužít a namísto testování vlastního systému s ním útočit na libovolný cíl. Není to žádné sci-fi, a pokud bude cílový systém zranitelný, dokáže to po pár minutách studia dokumentace naprosto každý zkušenější majitel počítače.

Jak to prý funguje v nitru CIA

Nemělo by být tedy žádným překvapením, že stejných principiálních postupů využívají i nejrůznější zpravodajské služby. Ty mají ke všemu oproti běžnému geekovi jednu nezanedbatelnou výhodu – ekonomické prostředky. Prakticky neomezené prostředky.

Podle Wikileaks je to i případ americké CIA, jejíž ředitelství pro digitální inovace (DDI – Directorate of Digital innovation), má údajně lepší zázemí než celá NSA. A to především díky mocné sekci CCI (Center for Cyber Intelligence), pod kterou konečně spadá skupina EDG (Enigneering Development Group) a divize aplikovaného inženýrství AED.

Organizační struktura CIA podle Wikileaks

Zatímco vy si po ránu přečtete v práci pracovní poštu, inženýři z AED svodku o nejnovějších zranitelnostech Zero Day, které odhalila noční směna v Androidu, Windows, Applu aj. Zero Day jsou chyby, o kterých zatím nikdo neví včetně autora softwaru, takže je reverzní inženýr může použít třeba k vytvoření sofistikovaného viru.

Nejděravější software posledních let? Ne, Windows to nikdy nebyly
Problém spočívá v tom, že objevování podobných chyb je velmi náročná práce, takže na ně tu a tam narazí špičkový student s hromadou času a vidinou finanční odměny (mnohé velké firmy mají tzv. bounty programy, v rámci kterých za odhalování neznámých chyb platí tučné odměny), specializované týmy antivirových společností a velkých počítačových korporací (třeba tým Google Project Zero), anebo právě inženýr v podobné štědře financované agentuře.

V CIA ale nejsou žádní amatéři. Dobře si uvědomují, že když na základě takové zranitelnosti napíšou trojského koně, kterého pak budou moci nainstalovat na počítač sledované osoby, přeci jen po sobě zanechají stopy, kterých by si mohly všimnout zase antivirové a další bezpečnostní společnosti, jejichž inženýři dnem a nocí nedělají nic jiného, než analyzují každé podivné chování na internetu.

TOP10 nejděravějšího softwaru v letech 1999 až leden 2017 (cvedetails.com)

Mac OS X (1 679)
Linux kernel (1 564)
Firefox (1 437)
Chrome (1 370)
iOS (984)
Flash Player (973)
Debian (933)
Internet Explorer (825)
Ubuntu (797)
OpenSUSE (783)
Právě z tohoto důvodu CIA podle uniklých dokumentů spustila program Umbrage, což má být jakési síto na malware šířící se světem. Špičkoví hackeři CIA je zachytí a zneužijí po svém, namísto toho, aby psali zcela vlastní.

V čem spočívá hlavní výhoda? Nikoli v tom, že si agenti ušetří práci, ale proto, že po sobě zametou stopy. Představte si například situaci, kdy CIA s pomocí NSA a dalších federálních agentur zachytí nějaký sofistikovaný malware svých protivníků z Moskvy. Mohou jej pak použít po svém, a když jejich modifikaci zachytí na síti bezpečnostní specialisté, budou si myslet, že za útokem stojí pravděpodobně Rusko, protože stopy malwaru sahají kamsi na samotný východ Evropy.

Weeping Angel promění televizor ve štěnici

Dalším zajímavým příkladem schopností hackerů z Langley je operace s kódovým označením Weeping Angel. Uniklé dokumenty pocházejí z roku 2014, takže popisují útok na dnes již staré řady plazmových televizorů od Samsungu vybavených mikrofony a kamerou pro Skype.

CIA se soustředila na televizory od Samsungu. Ne snad, že by byly děravější než konkurence, ale mají největší podíl na trhu. Ačkoliv se popisovaný útok týká starších modelů, lze předpokládat že CIA/NSA/MI5 a další mají něco i na ty nejnovější modely.

CIA se podle Wikileaks podařilo přepnout televizor do tichého režimu (píše se o něm jako o „Fake-off mode“), kdy sice televizor vypadal jako vypnutý, ve skutečnosti ale zvesela nahrával skrze mikrofon a kameru vše, co se dělo v jeho okolí. Nutno podotknout, že k nahrání špionského malwaru byl třeba přístup k USB portu televizoru, takže strach z nějakého plošného monitoringu není na místě. Nebylo by to ani úlohou CIA jako spíše NSA. A ani NSA nemá prostředky k tomu, aby odposlouchávala dění v každém obývacím pokoji na planetě.

Weeping Angel ale nejspíše mohli agenti použít k cílenému odposlechu cíle, jako by mu do pokoje nainstalovali klasickou štěnici.

Fine Dining, aneb tady vyplňte žádanku a vám toho uličníka hackneme

CIA podle uniklých dokumentů v letech 2013-2016 pracovala nejméně na 500 podobných projektech. Nabízí se tedy otázka, jak jejich používání vypadalo v praxi. Vžijme se do role analytika, který potřebuje získat informace o svém cíli.

Budeme předpokládat, že on sám není žádný hacker, takže těžko otevře linuxový terminál a začne z hlavy zapisovat všemožné příkazy a skripty v Pythonu. Podle Wikileaks namísto toho použije Fine Dining.

Proměnili jsme prohlížeč v zombie a zapojili počítač do malého botnetu
Mělo by se jednat o jakýsi standardizovaný dotazník potřeb. Zpravodajský důstojník pomocí něj vyplní, co všechno potřebuje získat a operační (OSB – Operational Support Branch) navrhne nejlepší způsob, jak toho docílit třeba zrovna mixem nejrůznějších sofistikovaných útoků.

Odposlouchávali jsme podnikovou síť a šmírovali kolegy z Computeru
Zdá se tedy, že celý systém uvnitř CIA pracuje jako dobře promazaný stroj až na jednu drobnost. Pokud je toto všechno pravda, znamená to, že kdosi z nitra CIA vynesl bezprecedentní množství strukturovaných dat, čímž prokázal, že ačkoliv jedna z nejmocnějších amerických agentur disponuje optikou třeba těch českých prakticky neomezenými technickými i finančními prostředky, někdo ji docela úspěšně vykradl, což vše posouvá do trošku jiného světla.

Vytvořili jsme malware pro Android, ovládli telefon a odposlouchávali jej
Není to žádné překvapení, reagují antivirové společnosti

Bezpečnostní specialisté aktuální únik zároveň shodně komentují tak, že překvapení není na místě. CIA dělá přesně to, k čemu je určená a nepoužívá žádné techniky z oboru science fiction, ale postupy, které při znalosti softwarových chyb může zneužít naprosto každý – třeba pomocí zmíněné linuxové distribuce Kali nebo desítek a stovek samostatných penetračních nástrojů.

Američtí hackeři se dokážou vydávat za Rusy, naznačují dokumenty WikiLeaks

8.3.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Z dokumentů zveřejněných organizací WikiLeaks vyplývá, že má CIA zvláštní hackerskou jednotku, která si osvojila techniky zahraničních protějšků z Ruska a Číny. To znamená, že dokáže po útocích na informační systémy zanechávat jejich stopy a svést tak vinu na ně. Jednotka se jmenuje Umbrage (pohoršení). Pravost dokumentů nicméně zatím nebyla potvrzena.
Pokud se ale informace potvrdí, bude to mít zásadní vliv na vyšetřování údajných ruských hackerských útoků během americké předvolební kampaně s cílem ovlivnit její výsledek. Pro veřejnost by to de facto znamenalo jediné; věřit může, komu chce, protože lhát může kdokoliv, poznamenal server Wired.

ČTK v této souvislosti konstatovala, že americká média zmíněné digitální stopy přirovnávají například ke kulkám nalezeným na místě činu, které jsou forenzní experti schopni jednoznačně přiřadit ke konkrétní zbrani.

Spekulace o tom, zda CIA nevykonstruovala útoky z Ruska, aby se tím pokusila zabránit zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu, se vynořily bezprostředně poté, co Wikileaks téměř devět tisíc stran dokumentů zveřejnila.

Celou věc je však možné také obrátit. O tom, že utajované americké dokumenty WikiLeaks účelově předávají Rusové, se v médiích spekuluje již od počátku.

V úterý zveřejněné dokumenty zmiňují také to, že je CIA schopna pozměnit takřka jakékoliv chytré elektronické zařízení ve špiclovací nástroj. Ať už jde o iPhone, mobil s operačním systémem Android, počítač s Windows nebo televizi Samsung.

Celkem mají mít WikiLeaks nově k dispozici téměř 9000 dokumentů. To je víc, než kolik jich reportérům předal někdejší spolupracovník CIA Edward Snowden.

Přední výrobci se vyjádřili k úniku dat z CIA

8.3.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Apple, Samsung a Microsoft reagují na aktuální kauzu Wikileaks vs CIA.

Portál Wikileaks v úterý zveřejnil tisíce dokumentů CIA popisujících techniky kyberšpionáže, jakými zpravodajci skrz chyby v softwaru chytrých telefonů či televizí nezákonně odposlouchávali subjekty po celém světě.

A zatímco na politické úrovni se světové špičky přou o autentičnost informací, ke skandálu se už vyjádřili i přední výrobci údajně zneužitých zařízení.

Nejpodrobnější vyjádření vydal Apple, podle kterého technologie použitá v iPhonech představuje v současnosti „nejlepší možné zabezpečení“, s tím, že firma na jejím dalším zdokonalování nadále pracuje. Skoro 80 % majitelů iPhonů přitom pracuje s nejaktuálnějším operačním systémem.

„Naše prvotní analýza ukázala, že velká část mezer, které měly být zneužity, byla při poslední aktualizaci záplatována, a jestliže přijdeme na nějaké nové, okamžitě na nich začneme pracovat. Naše zákazníky vždy vyzýváme k tomu, aby si stáhnuli poslední verzi iOS a měli své zařízení zabezpečené co nejlépe,“ stojí ve zprávě Applu.

Samsung, kterému se CIA měla nabourat do televizorů řady F8000 skrze software, na jehož vývoji se podílela i britská MI5, byl stručnější.

„Ochrana soukromí našich zákazníků je pro nás top prioritou. Zveřejněnými informacemi jsme se proto okamžitě začali zabývat.“

Dle dokumentů však CIA rovněž vyvinula malware, který měl útočit na počítače s operačním systém Windows, na což Microsoft reagoval podobně stručně s tím, že se už „záležitostí zabývá“. Kdo se ke kauze zatím nevyjádřil, jsou Google a Linux Foundation – CIA prý měla útočit jak na telefony s Androidem, tak na počítače s linuxovými distribucemi.

Samotná CIA zatím pravost dokumentů datovaných do let 2013 – 2016 nepotvrdila, její bývalý šéf Michael Hayden však uvedl, že pokud jsou pravé, představuje takový únik snížení bezpečnosti jak Spojených států, tak jejich spojenců. Experti se však shodují, že nejde o nic překvapivého.

„Nejde o to, že CIA špehuje lidi. Samozřejmě, že je špehuje. Koneckonců, to je její práce. Řešit by se mělo v prvé řadě to, že se někdo naboural do jejího systému, vytáhl z něj spousty materiálů a ukázal je světu. A svět teď chce vědět, kdo to byl, jak to udělal a proč,“ komentoval Nicholas Weaver, bezpečnostní odborník z Institutu počítačové vědy v Berkeley.

A jisté je také to, že únik dat detailně popisujících utajované metody zpravodajců, pro CIA představuje obrovský problém. Nejen proto, že únik dat z agentury, která má získávat data od jiných, je jistým druhem potupy, ale také proto, že citlivé cíle teď můžou velice snadno změnit své návyky, aby zpravodajcům jejich práci dále ztížili.

FBI díky svému malwaru chytla pedofila. Žalobu ale stahuje, nechce zveřejnit své metody
8.3.2017 Lupa BigBrother
Získávání důkazů v případě kybernetické kriminality jde občas dál, než by se soudům mohlo líbit.
Americká FBI v loňském roce dokázala detekovat IP adresy lidí, kteří přes síť Tor chodili na stránky s dětskou pornografií, konkrétně na Playpen. Za základě tohoto odhalení padly u amerických soudů žaloby. To by mohl být konec příběhu, soudní proces ale situaci poněkud komplikuje.

Jeden z obžalovaných, Jay Michaud, totiž zažádal o to, aby byly zpřístupněny veškeré detaily toho, jak se k němu FBI dostala. Soud jeho žádosti vyhověl. To FBI postavilo před problém: pro úspěšné odsouzení v daných případech by musela zveřejnit, jaké kroky konkrétně podnikla. FBI a americké ministerstvo spravedlnosti nakonec tento krok odmítly a státní žalobci obvinění stahují.

FBI totiž vyvinula vlastní malware, který využíval Tor a dokázal IP adresy vypátrat. A pokud by FBI musela podrobnosti zveřejnit, zřejmě by musela odhalit i to, jak přesně tato „networks investigative technique“ (NIT) funguje.

Případ podrobněji rozebírá Ars Technica. Kolem případu bude zřejmě ještě spousta debat. Mohlo by jít o precedens, který bude mít vliv na další podobná vyšetřování.

Neautorizovaný přístup
FBI a další složky z oblasti vymáhání práva pro svoji práci v kybernetickém pátrání používají více zdrojů informací a postupů. „Je úplně běžné, že FBI posíláme data. V drtivé většině případů je to jednosměrný kanál. Měli jsme pouze pár případů, kdy nám také FBI poskytla data a sami nám chtěli pomoci,“ říká pro Lupu technický ředitel společnosti ESET Juraj Malcho.

TIP: Zaplať, nebo nedostaneš data. Příběh o tom, jak lehce vám může zatopit ransomware

FBI od soukromých kyberbezpečnostních firem získává informace a vodítka. Tyto zdroje pak využívá k tomu, aby se dostala například ke kontrolním serverům botnetů (CNC), IP adresám a podobně. Pokračuje tam, kde pravomoci soukromých firem končí.

Problémem může být to, když FBI získá důkazy způsobem, který nemusí být zcela legální. Nabourání se přímo do problematických serverů je stále neautorizovaný přístup, jde o formu aktivního hackování. FBI proto od firem převezme informace a snaží se s nimi pracovat tak, aby následně soudní znalci neměli problém.

Ani samotné kyberbezpečnostní firmy se ne vždy pokouší aktivně do serverů dostat. „My aktivně CNC servery nehackujeme. To už je na pomezí, jde o určitý neautorizovaný přístup,“ uvádí Malcho. „Jsme soukromá firma a máme jisté limity v tom, co můžeme dělat. Když se k někomu dopátráme, ozveme se policii.“

Sondování na darknetu
Jsou ale společnosti, kteří se nebojí vydat hlouběji. Nemají s tím legislativní či morální problém. Policie spolupracuje i s takovými firmami.

„Pokud by se někdo naboural do CNC serveru a získal kompromitující materiál, po kterém FBI jde nejvíc, typicky dětské porno, pracuje se s tím, že se tak dělo v dobré víře. Je to také o reputaci,“ doplňuje Malcho.

„Už dříve jsem na konferenci narazil na člověka z FBI, který tuto problematiku řeší. Říkal, že když narazíme na dětské porno, máme od toho okamžitě dát ruce pryč, protože oni to sledují a je jim jedno, kdo jsme. Když chceme dát vodítko, máme ho poslat, ale nezkoumat dále.“

Firmy, které se vydávají i za hranice práce běžných kyberbezpečnostních společností, se aktivně snaží působit a dostávat také na fóra na darknetu, kde se domlouvají obchody, nabízí přístupy, nelegální zboží a tak dále.

Dostat se tam je ale těžké, často je k tomu potřeba reputace v kyberkriminální komunitě, výměna informací, dokazování aktivit. „Pohybujeme se jen na povrchu. Jde spíše o individuální průzkum,“ popisuje nový technický šéf ESETu. „Sledování fór vyžaduje značné množství času, a i z toho důvodu se obracíme na partnery, kteří se na něco takového specializují. Ale nevěřím, že by partneři měli kontakty až někam úplně hluboko,“ dodává.

Nedá se moc čekat, že by si vlastníci či nájemci CNC a dalších serverů na případnou protiprávnost útoků stěžovali. Jen těžko budou někoho žalovat, že jim naboural server s nelegálním obsahem. Serverové kapacity se pronajímají často rovněž na darknetu. Jde o specializované služby, které využívají jurisdikce daných zemí, kde to nikoho netrápí.

CIA umí prolomit Linux, televize, routery i telefony, ukazuje WikiLeaks
8.3.2017 Root.cz BigBrother

Server WikiLeaks zveřejnil první část dokumentů, které unikly americké CIA. Podle nich má organizace nástroje pro útok na celou řadu platforem i zařízení. Kauza má šanci stát se případem Snowden 2.0.
Server WikiLeaks otevřel projekt Vault 7 a uvolnil poklad v podobě první části dokumentů uniklých americké CIA. Balík 8378 dokumentů byl zveřejněn pomocí BitTorrentu a zašifrovaného archivu. Můžete si stáhnout soubor torrent, heslo k 7-Zip archivu je:

SplinterItIntoAThousandPi­ecesAndScatterItIntoTheWin­ds

Informace měly být původně zveřejněny v online tiskové konferenci, kterou měl vést Julian Assange. Ukázalo se ale, že jeho účty na Facebooku a Periscope jsou pod útokem. Proto bylo heslo k archivu prozrazeno dříve, aby nebyly zveřejňované dokumenty ohroženy.

Follow
WikiLeaks ✔ @wikileaks
Press conf under attack: Facebook+Periscope video used by WikiLeaks' editor Julian Assange have been attacked. Activating contingency (1/2)
2:03 PM - 7 Mar 2017
3,106 3,106 Retweets 3,579 3,579 likes
Dokumenty ukazují softwarové zbraně, které je schopna CIA nasadit proti nejrůznějším platformám a technologiím. Agentura má k dispozici exploity na iPhone, Android, Windows, Linux, Mikrotik, Solaris, macOS a dokonce některé televize Samsung. U nich je možné na dálku zapnout mikrofon a použít je k odposlechu okolí.

WikiLeaks popisuje, jak oddělení s oficiálním názvem Center for Cyber Intelligence (CCI) produkuje tisíce útočných nástrojů s nejrůznějším určením. Tahle neobyčejná sbírka, která obsahuje stovky milionů řádek kódu, dává držiteli všechny útočné možnosti CIA, píše server v tiskové zprávě.

Informace o databázi byly předem zveřejněny na Twitteru, poté, co organizace zjistila, že je pod útokem, přešla na plán B a podrobnosti zveřejnila dříve.

Follow
WikiLeaks ✔ @wikileaks
RELEASE: CIA Vault 7 Year Zero decryption passphrase:

SplinterItIntoAThousandPiecesAndScatterItIntoTheWinds
2:06 PM - 7 Mar 2017
5,360 5,360 Retweets 6,332 6,332 likes
Není překvapením, že se WikiLeaks do CIA opřela. Podle všeho jde o organizaci s velkou mocí a malou možností kontroly. Hackeři z CIA vytvořili více kódu, než kolik ho k provozu potřebuje Facebook. CIA tak fakticky vytvořila ‚vlastní NSA‘ s ještě menší zodpovědností a bez odpovědi na otázku, proč je obrovský rozpočet utrácen na duplikaci kapacit konkurenční agentury.

Organizace slibuje, že veškeré dokumenty důkladně zkontroluje, aby nezveřejňovala „nabité zbraně“. Některé informace také byly anonymizovány. Edward Snowden se na svém Twitteru k celé věci vyjadřuje a podle jeho slov dokumenty vypadají věrohodně. Názvy uvedené v textech jsou pravé a znají je jen lidé zevnitř.

Follow
Edward Snowden ✔ @Snowden
Still working through the publication, but what @Wikileaks has here is genuinely a big deal. Looks authentic.
5:53 PM - 7 Mar 2017
8,683 8,683 Retweets 11,939 11,939 likes
Dokumenty mimo jiné ukazují, že CIA spolupracovala s britskou MI5 na projektu Weeping Angel, který se zaměřoval na televize značky Samsung, u kterých je možné na dálku ovládat mikrofon. Organizacím se také podařilo získat kontrolu nad moderními automobily či kamiony. Existuje speciální oddělení zaměřující se na získání přístupu a ovládání mobilních zařízení iPhone a iPad. To dohromady se zero-day exploity pro Android umožňuje CIA obejít šifrování aplikací WhatsApp, Signal, Telegram, Wiebo, Confide a Cloackman hacknutím ‚chytrých‘ telefonů a sběrem audia a zpráv ještě před zašifrováním. Ve skutečnosti tak nejsou ohroženy šifrovací algoritmy a jmenovat konkrétní „prolomenou“ aplikaci je zavádějící, jak upozorňují lidé z Telegramu.

Analýza dokumentů upozornila na další zajímavé možnosti týkající se mobilních telefonů. Na některých přístrojích (jmenován byl Samsung Galaxy S2) je možné čipset přepnout do monitorovacího režimu a odposlouchávat provoz na okolních Wi-Fi sítích. Tato vlastnost je ve firmware za normálních okolností blokována, ale CIA se podařilo ochranu obejít díky reverznímu inženýrství – Broadcom tedy pravděpodobně přímo nepomáhal. Zajímavé také je, že exploit se do telefonu dostává přes hudební přehrávač Apollo. Není ale jasné, zda jde o záměr tvůrce (který pracoval pro „vládní výzkumnou laboratoř“) nebo o další zneužití chyby v aplikaci.

Mezi dokumenty se nachází například také návod na úpravu instalačních obrazů Windows 8, která umožní obejít nutnost zadání instalačního klíče. Po úpravě (která se podle příkazů provádí v Linuxu) přibude v instalačním dialogu tlačítko „Skip“.

Při vývoji útočných nástrojů se používají kusy kódu pocházející z malware, který se volně šíří po internetu. Stejně tak byly některé postupy ukradeny konkurenčním organizacím jako britské GCHQ a americké NSA. Vývojáři mají k dispozici nástroje pro vytvoření útočného malware pro konkrétní situace. Mají se prý zaměřit na vývoj malých a dobře zacílených „řešení“ než na vývoj velkých nástrojů s mnoha funkcemi.

Mezi další odhalení patří to, že americký konzulát ve Frankfurtu je ve skutečnosti skrytá základna pro hackery CIA, kteří odtud pokrývají Evropu, střední Východ a Afriku.

Zajímavé je také to, jak se CIA jistila proti postihu: neoznačila své útočné systémy jako tajné. V opačném případě by totiž nemohla kód používat na internetu, tedy jej nahrávat na cizí počítače a zařízení. Existují totiž zákony, které brání takovému veřejnému použití utajených nástrojů a informací. Podle WikiLeaks navíc nemá vláda právo prosazovat zde autorské právo, brání jí v tom Ústava Spojených států amerických. Znamená to, že kdokoliv může takový neutajený materiál dále šířit bez obavy z postihu.

Další informace se budou určitě objevovat postupně, část dokumentů už byla prostudována, ale většina zatím ne. Internetová komunita už se pustila do čtení, budeme si muset počkat na další výsledky.

Server rakouského ministerstva opět napadli turečtí hackeři

8.3.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Server rakouského ministerstva zahraničí v pondělí znovu napadli turečtí hackeři. S odvoláním na mluvčího resortu o tom ve středu informoval deník Die Presse. Internetová stránka ministerstva byla kvůli útoku několik minut nedostupná, ale k úniku dat podle úřadu nedošlo.
Od loňského listopadu jde o třetí podobný incident, sdělil mluvčí resortu Thomas Schnöll. Zároveň dodal, že ministr Sebastian Kurz se útoky nenechá odradit od své politiky vůči Turecku.

Vztahy Vídně a Ankary jsou dlouhodobě napjaté. V Rakousku žijí stovky tisíc Turků, z nichž mnozí mají dvojí občanství. Zástupci Ankary mezi nimi hledají podporu pro navržené změny ústavy, které by výrazně posílily pravomoci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

V souvislosti s těmito změnami vypsala Ankara na duben referendum. Rakouská vláda žádala zmrazení přístupových jednání mezi Evropskou unií a Tureckem a Kurz v pondělí řekl, že očekává, že turečtí politici nebudou v Rakousku vystupovat za účelem agitace v tureckém předvolebním boji.

V Rakousku se v posledních měsících stalo terčem hackerů letiště, ministerstva, centrální banka a parlament. K útokům se přihlásila anonymní turecká skupina, která jako motiv uvedla "vůči Turecku nepřátelské" chování Rakouska. Na konci února napsal list Der Kurier, že podle rakouské rozvědky má napadení serverů na svědomí turecký nacionalista žijící v USA.

Kyberútoky ve službách politiky

25.2.2017 SecurityWorld BigBrother
Když exprezident Václav Klaus představil na počátku loňského září protiuprchlickou výzvu, její web se rychle stal terčem útoků. Během první hodiny zaznamenali provozovatelé nejméně dvacet pokusů o modifikaci stránek, což názorně svědčí o jednom: politika se vede i na internetu – a to všemi prostředky.

Využití kybernetického prostoru k prosazování názorů „násilnou cestou“ není přitom fenomén nový. Ovšem v české kotlině byl zatím spíše výjimečný, což ale představovalo jakousi lokální anomálii.

Jak ale ukazují události poslední doby, začínáme svět rychle dohánět. Leč nepředbíhejme.

Zřejmě první případ zneužití kybernetického prostoru k politickému nátlaku se stal v říjnu 1989 a měl podobu červa WANK (Worm Against Nuclear Killers). Ten byl součástí širší protijaderné kampaně (trochu absurdně brojil proti atomovým zbraním, ale „protestoval“ proti startu meziplanetární sondy Galileo s jadernou baterií na palubě).

Jinak šlo o druhý největší útok červa v historii internetu: pokud je měřítkem celkové procento napadených počítačů (největším útokem byl legendární Morrisův Worm z listopadu 1988).

V první polovině devadesátých let se objevily desítky počítačových virů, které v konkrétních dnech nebo při určitých příležitostech zobrazovaly požadavek na zastavení francouzských jaderných testů v Tichomoří. Mnohé z nich se dostaly i do Česka: kybernetická politika tak zřejmě poprvé dorazila do našich počítačů.

Hudba jako záminka

V říjnu 1994 aktivistická skupina Zippies vytvořila e-mailovou bombu a podnikla několik DDoS útoků proti britské vládě a zvláště pak premiérovi Johnu Mayorovi.

Ten totiž prosazoval zákon (zákon o kriminálních činech a veřejném pořádku), v němž byla i kontroverzní pasáž zakazující venkovní hlasitou hudbu s „řadou opakujících se taktů“.

Útok vstoupil do dějin jako „Intervasion of the UK“ a některé weby byly díky němu mimo provoz i více než týden. Šlo o zřejmě první použití DDoS útoku k politickému nátlaku. Zákon nakonec neprošel a kybernetická komunita si postupně začala uvědomovat svoji sílu a možnosti.

V červenci 2001 vyzvala mezinárodní skupina Hacktivismo k občanské neposlušnosti v kybernetickém prostoru. Vydala dokonce „Hacktivistickou deklaraci“, o které tvrdila, že je stejně významná jako Všeobecná deklarace lidských práv OSN.

Podle ní měl mít člověk na internetu zaručené „právo na názor a vyjádření“ a stejně tak mělo být zaručené právo vyvíjet a vlastnit technologie proti „státem sponzorované cenzuře internetu“.

Na první pohled lákavá myšlenka ale narazila na několik úskalí. Jednak svázat do podoby nějaké konvence volnomyšlenkářské aktivity na internetu není tak jednoduché. A jednak její kritici upozorňovali na protimluv, kdy deklarace měla garantovat svobodu vyjadřování jedné straně tím, že by ji upírala druhé.

Velké politikum přinesly duben 2007 a dnes již legendární přesun sochy rudoarmějce z centra estonského Tallinu. „Protest“ prokazatelně pocházející ze sousedního Ruska zasáhl prakticky kompletní infrastrukturu internetu v Estonsku.

Zkolabovaly počítače státní správy, nefungovala burza, v tradičně na kybernetických technologiích postavené zemi nebylo možné si prakticky nic vyřídit.

K útoku se přihlásila prokremelská skupina „Naši“, která zároveň popřela přímé rozkazy k jeho provedení z vyšších míst. I kdyby to byla pravda, je nabíledni, že Rusko proti útočníkům (prokazatelně porušujícím i jeho zákony) jakkoliv nezasáhlo.

A jaká je současnost?

Přenesme se nyní o několik let do současnosti. Analytici už několik let předpovídali dramatický nárůst politického kybernetického boje v naší zemi – a zřejmě se konečně dočkali.

Třeba na Slovensku už ve volebním roce 2012 padaly weby politických stran jako hrušky, o dezinformace a falešné profily nebyla nouze.

Největší českou aférou tak zůstávalo závratně rychlé získání 5 000 „lajků“ Strany práv občanů v září 2013 za jediný víkend. Většina nových obdivovatelů přitom byla z jihovýchodní Asie. (Pro úplnost: typická sazba je 200 Kč za získání 150 až 250 lajků.)

Po loňské protiuprchlické výzvě zmíněné v úvodu článku pak v prosinci 2015 někdo napadl twitterový účet premiéra Bohuslava Sobotky. A v lednu letošního roku web White Media zveřejnil v několika vlnách části jeho e-mailové korespondence.

Nic zásadně kompromitujícího v ní nebylo (kromě jednoho dokumentu ve stupni „Vyhrazené“, což je v ČR nejnižší stupeň utajení označující dokument, u něhož by neoprávněné nakládání mohlo být pro republiku nevýhodné), přesto samozřejmě využívání soukromé nee-mailové schránky k pracovním účelům (na takto kritické pozici) není v souladu se zásadami bezpečné komunikace.

V květnu pak útočníci napadli stránky senátu, policie a ČSSD – zaměřili se prý i na hasiče a ministerstvo vnitra. Reagovali tak na zákon o regulaci hazardu, který podle mnohých zavádí nebezpečný precedens v omezování svobody internetu.

A pokud se zase podíváme do světa, pak jedním z hlavních „kostlivců ve skříni“, kteří jsou neustále dokola vytahované na americkou prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou, je neoprávněné použití soukromého poštovního serveru k pracovní komunikaci.

Jistě, není to přímo kybernetický útok, ale spíše otázka osobní disciplíny. Problém každopádně není došetřen a bezpochyby o něm ještě uslyšíme. Každopádně je na něm ale vidět, že ICT bezpečnost začíná mít čím dál větší váhu i v politice.

Kdo napadl servery OBSE? Útočník stále uniká

20.2.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nedokáže identifikovat strůjce loňských hackerských útoků proti serverům instituce. Na okraj mezinárodní bezpečnostní konference v Mnichově to řekl generální tajemník OBSE Lamberto Zannier. Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen přitom v lednu prohlásil, že za hackerským útokem podle všeho stálo Rusko.
„Viděli jsme stopy po útoku. Víme, že do systému, e-mailového systému, někdo pronikl. Z toho, co jsme zjistili, nedokážeme vystopovat, odkud útok vycházel,” řekl Zannier agentuře TASS. „Zavádíme lepší ochranu, ale z toho, co víme, nemůžeme ukázat prstem žádným směrem,” dodal.

O útoku hackerů proti OBSE byla veřejnost informována koncem prosince. Podle dřívějších informací agentury DPA ho odhalil právě německý Spolkový úřad na ochranu ústavy, který plní funkci civilní kontrarozvědky. Jednou z nejdůležitějších akcí OBSE je nyní mise na východě Ukrajiny, kde trvá již třetím rokem ozbrojený konflikt mezi ukrajinskými vládními silami a proruskými separatisty.

Z hackerských útoků obvinila Rusko také administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. Počítačoví piráti podle ní na rozkaz Kremlu pronikli do elektronické pošty Demokratické strany, aby ovlivnili prezidentské volby. Moskva všechna nařčení odmítla.

Sledování internetu vojenským zpravodajstvím: posun správným směrem
8.2.2017 Lupa.cz BigBrother

Poslanci dnes na zasedání výboru pro bezpečnost přidali k novele zákona o Vojenském zpravodajství několik důležitých návrhů mířících pozitivním směrem.
K novele zákona o Vojenském zpravodajství (VOZ) jsem se už párkrát vyjadřoval a není tedy asi nutné připomínat, že nejsem velkým příznivcem této normy. Osobně si myslím, že umělé rozdělení na kybernetickou bezpečnost a kybernetickou obranu a také propojení tohoto tématu se zpravodajskou službou je velmi špatný nápad. Razantně jsem vystupoval i proti tomu, aby VOZ mohla technicky získávat veškerá data internetového provozu. Pojistka v zákonu ve formě prohlášení, že se VOZ obsahem nebude zbývat, mi přišla slabá. Stejně tak mi vadí, že by k diskusi o nasazení příslušné techniky nebyli přizváni odborníci mimo okruh VOZ či ministerstva obrany.

Dnešní zasedání výboru pro bezpečnost přineslo mírně příznivé zprávy. Za prvé, navrhovaný pozměňovací návrh říká, že VOZ bude moci získávat pouze metadata. Přeloženo do obecné češtiny to znamená, že VOZ „uvidí“ pouze hlavičky (obálky) zpráv a nikoliv obsah zpráv. V praxi to znamená, že například uvidí, že si dva mailové servery předávaly nějakou zprávu, ale nebudou vědět od koho komu a co v ní bylo. Budou také případně moci vidět, že z nějaké konkrétní IP adresy kdosi přistupoval na web např. Seznamu, CZ.NICu či třeba na servery s obsahem pro dospělé.

Dále čtěte: Přišlo hacknutí ministerstva zahraničí jako na zavolanou?

Nebudou ale mít 100% jistotu kdo a co tam stahoval. Daná IP adresa může sloužit firmě, nějaké domácnosti, ale bohužel i pouze konkrétnímu jednotlivci. Dále tato změna také znamená, že je vyloučeno nasazení aktivního zařízení, přes které by protékal veškerý provoz, i pasivního zařízení, které by odposlouchávalo veškerou komunikaci nějaké linky. V praxi by to pravděpodobně znamenalo, že by ISP ze svého routeru posílal informace o provozu pomoci NetFlow či sFlow, což je relativně běžná procedura, která se pro monitoring sítě používá. Ale je pravdou, že pro některé ISP s routery bez této funkcionality to může být určitá technická komplikace.

Druhá změna se týká zřízení poradního orgánu, jenž by měl zahrnovat i odborníky z řad operátorů, a který by vydával odborná stanoviska k navrhovanému nasazení techniky. Trochu tomuto ustanovení vyčítám, že není lépe řečeno, kdo přesně bude členem tohoto orgánu. Praxe by to sice vyjasnila, ale byl bych radši, kdyby tam bylo jasně napsáno, že tam budou například i zástupci národního i vládního CERT týmu apod.

Třetí změnou je vydávání každoroční zprávy o učiněných opatřeních. Opět to je pochopitelně dobrý posun. I když je trochu škoda, že navrhovaná úprava je v této věci velmi stručná. Považoval bych za lepší, kdyby zmiňovaná zpráva obsahovala i výčet závažných útoků, jež daná technika pomohla detekovat či eliminovat.

Brand

Každopádně závěr výboru vítám, pořád si sice myslím, že by bylo lepší kybernetickou obranu a bezpečnost této země zajistit jinými mechanismy, ale tento pozměňovací návrh novelu jednoznačně zlepšuje.

Přišlo hacknutí ministerstva zahraničí jako na zavolanou?
6.2.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Předkladatelé zákona o Vojenském zpravodajství jsou „na koni“. Je teď přeci evidentní, že ČR potřebuje kybernetickou obranu a že stát se o ni postará nejlépe.
Jak jistě víte, v současnosti je ve sněmovně novela zákona o Vojenském zpravodajství, jež má svěřit obranu (ano, to je rozhodně něco jiného než ochrana) českého kybernetického prostoru Vojenskému zpravodajství (VOZ). Pokud mi dovolíte velké zjednodušení, tak zákon v podstatě říká, že VOZ bude instalovat do sítí operátorů prostředky kybernetické obrany, což jsou technické prostředky vedoucí k předcházení, zastavení nebo odvrácení kybernetického útoku ohrožujícího zajišťování obrany České republiky. Operátoři mají povinnost o připojení prostředků kybernetické obrany pomlčet.

Není divu, že takto vágně formulovaný zákon vzbudil vlnu nevole. Asi nejviditelnějším protestem je prohlášení tří významných asociací – CZ.NIC, ICT Unie a NIX.CZ. Samozřejmě, argumentů proti této novele lze nalézt mnohem více. V tom ovšem přišla zpráva jako hrom, a to, že někdo hacknul mailový server Ministerstva zahraničních věcí ČR, a rázem jsou předkladatelé zákona „na koni“. Je teď přeci evidentní, že Česká republika potřebuje kybernetickou obranu a že stát se o to postará nejlépe. Na toto téma jsem si přečetl i zajímavý rozhovor na Aktualne.cz. Ale je tento bezpečnostní incident skutečně argumentem pro přijetí této novely? Já myslím, že je tomu právě naopak!

Dále čtěte: Útoků na ministerstvo zahraničí si dlouho nikdo nevšiml. Kdo bude dalším cílem?

Ve zmiňovaném rozhovoru ministr (všeobecné) obrany uvádí, že pokud by byl přijat zákon, vojenští zpravodajci by zasahovali. Zní to, jako jasný argument pro urychlené přijetí zákona. Ale já si neustále kladu otázku: „Kdo jim v tom bránil?“. A teď mi prosím promiňte, že budu v následujících řádcích vnímat státní správu jako jeden celek. Nicméně, stát přeci v žádném případě neměl zakázáno starat se o svou vlastní kybernetickou bezpečnost (či obranu, chcete-li). Pokud chce stát dávat zařízení kybernetické obrany do sítí soukromých operátorů, proč je už neinstaloval do svých, státních sítí, aby ukázal, jak prospěšná zařízení to jsou? Proč se stát či konkrétně VOZ nechlubí množstvím odražených útoků v sítích státních úřadů, aby ukázal, že tímto jednoznačně prospěje i soukromé sféře? Není to spíše naopak? Žádný významný soukromý poskytovatel e-mailů neměl v poslední době takto závažný incident. Proč si tedy někdo myslí, že nás stát ochrání a že by měl instalovat prostředky kybernetické obrany v sítích soukromých operátorů? Proč nezačne u sebe? Například může začít na MZV a dalších ministerstvech.

Dále čtěte: Dušan Navrátil (NBÚ): Velké kyberútoky na český stát už probíhají, stojí za nimi jiné země

Mimochodem je velmi zajímavé sledovat, jak se mění argumentace předkladatelů k zákonu v reakci na ono prohlášení asociací. Například i ve zmíněném rozhovoru se hovoří o tom, že zmíněná zařízení kybernetické obrany budou pouze pasivní a jejich vyřazením z provozu tedy nemůže dojít k závažnějším provozním problémům. Ale to je v přímém kontrastu s definicí obsaženou v navrhované novele. Tato definice mluví jasně o technických prostředcích vedoucí k předcházení, zastavení nebo odvrácení kybernetického útoku. Pokud mají být zařízení pouze pro odposlech, proč se v návrhu zákona mluví o zastavení a odvrácení?

Rozhodně podporuji snahu státu o zvýšení kybernetické bezpečnosti svých systémů. Ale nemyslím si, že správným prostředkem je odposlech všech i se stáními systémy nesouvisejících sítí. Pevně věřím, že vše zlé je pro něco dobré. Doufám, že tento podivný návrh zákona nastartuje seriozní debatu o tom, jak zvýšit kybernetickou bezpečnost země a stát upustí od podivných Orwellovských nápadů a začne se vážně zabývat tím, jak zvýšit zabezpečení svých IT systémů.

Víme, jak probíhal útok na Zaorálka. Útočníci si jeho e-maily četli celý rok
2.2.2017 Živě.cz BigBrother
Máme detailní informace o útoku hackerů na Ministerstvo zahraničí
Ministerské e-maily si kdosi četl nejméně rok
Unikly také tisíce souborů DOC, PDF a jiných

Česká bezpečnostní scéna posledních pár dnů řeší průnik neznámých útočníků do poštovního systému Ministerstva zahraničních věcí (více informací zde). Ačkoliv někteří politici uklidňují veřejnost, že nedošlo ke ztrátě citlivých informací, jiní jsou opačného názoru.

Máme k dispozici materiály, které odkrývají, co se vlastně stalo a čeho všeho se neznámí útočníci zmocnili.

19. ledna 2017 informovalo Ministerstvo zahraničních věcí Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB) o útoku na e-mailový systém úřadu a požádalo jej o rychlý audit.

Klasická e-mailová pošta sice nesplňuje kritéria tzv. KII – Kritické informační infrastruktury a i ministerstvo se brání, že e-mail nepoužívá k přenosu tajných informací, čili vyšetřování ani nespadá do kompetencí NCKB, bezpečností specialisté se nicméně přesto pustili do pročítání části logů, které od úřadu získali.

Hackeři úspěšně napadli e-maily ministerstva zahraničí. Dostali se i ke komunikaci samotného ministra
Analytici brzy s hrůzou zjistili, že se nejednalo o nějaký letmý průnik do poštovní schránky některého z nižších úředníků ministerstva, ale o detailní sledování 168 schránek, které započalo přinejmenším 8. ledna 2016. Neznámý záškodník měl tedy přístup k ministerské poště déle než jeden rok, aniž by si toho kdokoliv všiml!

Za útokem nejspíše stál Východ

Právě dlouhodobá akce hackerů a fakt, že se zajímali především o schránky nejvyšších činitelů v čele s Lubomírem Zaorálkem, budí podezření, že se jednalo o státem sponzorovaný útok, a to nejspíše z východu. Hackeři se totiž k poštovním schránkám připojovali z IP adresy 78.46.236.7, na které běží ruské webové fórum, případně z adres, které jsou evidované jako uzly anonymní sítě Tor, skrze které pravděpodobně loni útočili Rusové na e-maily představitelů americké Demokratické strany. Konkrétnější spojitost mezi oběma případy ale chybí.

Achillovou patou Ministerstva zahraničních věcí byl jeden z administrátorských poštovních účtů admin5. Zatím není jisté, jak útočníci získali jeho přihlašovací údaje, jelikož však NCKB doporučila ministerstvu zavést u klíčových účtů dvoufaktorové přihlašování a zvážit přístup k důležitým účtům jen z intranetových IP adres, zdá se, že opravdu stačilo sehnat login a heslo – třeba jen sociálním inženýringem, phishingem aj.

Tisíce souborů, seznamy adres...

Každopádně platí, že jakmile útočníci loni zkraje roku pronikli do e-mailu správce, dostali se rázem do celého poštovního systému a bez nadsázky začalo hotové rodeo.

Během roku stáhli z poštovního serveru nejméně 7 119 souborů PDF, DOC a jiných a e-mailové adresy domácích i zahraničních partnerů. Padesátku dokumentů získali z e-mailu Lubomíra Zaorálka, vedle kterého měli dále největší zájem o poštu tehdejších náměstků Petra Druláka, Jakuba Kulhánka, politického ředitele Ivo Šrámka a interní poštovní ústřednu ComCen, která funguje jako jakési překladiště e-mailů.

Upravený Firefox pro anonymní surfování v síti Tor. Pokud zadám do prohlížeče webovou adresu, požadavek na stránku je několikanásobně zašifrovaný a cestuje přes tři různé další uživatele–uzly Toru (na obrázku Francie, Německo, USA), takže jsem velmi těžko dohledatelný, protože na internetu vystupuji pod IP adresou posledního článku v tomto řetězci.

Tyto schránky útočníci sledovali prakticky permanentně po celý rok a mohli je kdykoliv zneužít pro vlastní phishing, kdy jménem některého z vysokých představitelů státu mohli zasílat partnerům ze zahraničí i českým úřadům nejrůznější malware a pokoušet se o další úroveň sofistikovaného sociálního inženýringu: „Ahoj Mirku, tady Lubomír. Jak jste prosím tě pokročili v jednání ohledně XXX?“

O jaké soubory ministerstvo také přišlo

Koordinace přípravy pozic ČR.doc
szbp_evropska_bezp_strategie_mailing_list.pdf
Zápis ze schůze Výboru pro vnitřní bezpečnost 06_2016.pdf
20161220_02 Příloha 1 Tabulka úkolů z jednání EUMC 20. prosince 2016.doc
2016 30.3-7.4. pracovní cesta_USA7.2..doc
(EUMC – European Union Military Committee)
Podle hlaviček zcizených e-mailů se útočníci dozvěděli o přípravách nejrůznějších jednání, získali představu o interním chodu úřadu, jeho prioritách a rozhodovacích procesech. Problém totiž opravdu spočívá v délce sledování. I když totiž e-mail nesloužil k výměně opravdu tajných informací, díky celoročnímu sledování nabrali i tak hromadu citlivých dat, která mohli jako střípky mozaiky složit do uceleného obrazu a získat tak třeba strategickou výhodu při bilaterálních a multilaterálních jednání.

Abych byl konkrétnější, neznámí útočníci sledovali třeba přípravu nejrůznějších dokumentů v čase, takže získali hromadu jejich verzí a tušili, jakým směrem se jednání vyvíjí. Kdyby získali jen jednu verzi, o tento kontext by přišli.

Stačil by dvoufaktor

Nejsmutnější je však na celé věci skutečnost, že běžný e-mail od Googlu (Gmail), Applu nebo třeba Microsoftu (Outlook.com) je mnohem lépe zabezpečený než e-mail jednoho z nejdůležitějších úřadů v zemi. Nabízí totiž volitelně dvoufaktorové přihlašování, kdy ke vstupu na účet potřebujete ještě další ověření třeba pomocí mobilní aplikace, anebo kódu, který dorazí v SMS.

Princip dvoufaktorového/dvoufázového přihlašování. Znalost e-mailové adresy a hesla nestačí, dodatečně je třeba totiž zadat ještě kód, který dorazí třeba jako SMS, anebo potvrdit přihlášení v mobilní aplikaci. Útočník by tedy musel získat fyzický přístup k telefonu, což není tak jednoduché.

Kdyby státní správa používala současný běžný standard zabezpečení jakékoliv komunikace, kdesi nejspíše v Rusku by se nyní rozvědčíci nebavili pročítáním ministerské nedůležité korespondence.

Hackeři při útoku na Černínský palác stáhli přes sedm tisíc záznamů

1.2.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Neznámí hackeři získali podle zjištění Práva v rámci dlouhodobého útoku na e-mailový systém ministerstva zahraničních věcí mimo jiné i citlivý zápis z jednání řídícího výboru Auditu národní bezpečnosti z června loňského roku. Ten přitom z podnětu vlády pod patronací vnitra připravoval strategii, jak se má stát bránit proti hackerským útokům.
Podle informací Práva útočníci stáhli z resortních serverů také některé z pohledu státu strategické informace, stejně jako data týkající se vnitřních rozhodovacích procesů na ministerstvu zahraničních věcí.

Vyplývá to z analýzy specializovaného Národního centra kybernetické bezpečnosti spadajícího pod Národní bezpečnostní úřad z 25. ledna letošního roku.

Od 8. ledna loňského roku do 18. ledna letošního roku hackeři stáhli ze serverů ministerstva zahraničních věcí 7119 souborů, a to od 168 uživatelů. Ze schránky ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) bylo takto staženo 48 dokumentů.

Hackeři napadli ministerstvo zahraničí. Útok přišel z Ruska, naznačil Zaorálek
Experti na kybernetickou bezpečnosti v tomto dokumentu podle informací Práva z bezpečnostní komunity označili prolomení e-mailových účtů ministerstva za mimořádný bezpečnostní incident.

„Podle analýzy stáhli hackeři i strategické informace, které mohou Českou republiku významně oslabit při dvoustranných a mnohostranných jednáních,“ řekl Právu k podrobnostem o útoku zdroj z bezpečnostní komunity.

Útoky vždy brzy ráno
Ministerstvo zahraničních věcí odhalení útoku oznámilo Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ) podle analýzy 19. ledna. Vyznačoval se tím, že se hackeři nemuseli spoléhat na „slepé“ odhadování hesel do jednotlivých schránek, ale podařilo se jim získat přímo heslo administrátora celého systému.

Představitelé resortu v této souvislosti už dříve konstatovali, že mezi ukradenými daty nebyly žádné utajované informace.

Mezi ukradenými soubory jsou podle zdroje mimo jiné i zápisy z několika našich zastupitelských úřadů - například z Tokia, Bagdádu či Bruselu.

Úřady už v úterý naznačily, že útok byl vedený ze zahraničí a že nese shodné znaky jako útoky hackerů na e-mailové účty americké Demokratické strany před tamními loňskými prezidentskými volbami. Právu se nyní podařilo zjistit, že podobnost tkví v IP adresách, ze kterých hackeři útočili.

Některé z nich, konkrétně adresy z Ruska a také Německa, totiž figurují jako podezřelé i v případě útoků na americké demokraty. Server Neovlivní.cz ve středu informoval, že další „útočící“ adresy směřují také do Velké Británie, ale i České republiky.

Analýza specializovaného kybernetického centra v této souvislosti podle informací Práva konstatuje, že k útokům na účty českého ministerstva zahraničních věcí docházelo vždy mezi šestou a sedmou hodinou ranní.

Zpráva pro vládu v režimu utajení
Podrobnou zprávu o útoku probere na svém příštím zasedání vláda. U příležitosti uvedení někdejšího dlouholetého šéfa tuzemské kontrarozvědky Jiřího Langa do nové funkce ředitele NBÚ to ve středu novinářům na tiskové konferenci oznámil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„To, co se stalo, v žádném případě nebereme na lehkou váhu. Vláda se tím bude zabývat,“ konstatoval k tomu Sobotka. Jakékoliv další informace ale s odkazem na probíhající šetření uvést odmítl.

Doplnil pouze, že jednání kabinetu se účastní právě i Lang, stejně jako jeho předchůdce ve funkci a od středy nový vládní zmocněnec pro kybernetickou bezpečnost Dušan Navrátil. Na vládní zasedání pak podle premiéra bude přizván i současný šéf kontrarozvědky - tedy Bezpečnostní informační služby - Michal Koudelka.

Lang po převzetí funkce šéfa NBÚ uvedl, že materiál pro vládu bude v režimu utajení a kromě zhodnocení celé situace bude obsahovat i některá doporučení úřadům, jak se podobných útoků v budoucnu vyvarovat.

Sobotka novinářům také sdělil, že oblast kybernetické bezpečnosti považuje za jednu z priorit dosluhujícího kabinetu. „Je třeba si uvědomit, že proti nám stojí organizované týmy hackerů, ať už jsou to hackeři na nevládní úrovni, nebo jsou to hackeři, kteří jsou přímo organizovaní nebo sponzorovaní některými státy,“ řekl premiér v souvislosti s potřebou posílení kybernetické bezpečnosti České republiky.

V Rusku obvinili ze zrady tři lidi z oblasti kyberbezpečnosti

1.2.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Ruské úřady obvinily ze zrady v zájmu Spojených států dva bývalé pracovníky Federální bezpečnostní služby (FSB) a zaměstnance ruské softwarové společnosti Kaspersky Lab. Informovaly o tom ve středu ruské agentury s odvoláním na sdělení obhájce jednoho ze tří obviněných Ivana Pavlova.
Advokát podle agentury TASS uvedl, že obvinění se týká vedoucího jednoho z oddělení centra informační bezpečnosti FSB Sergeje Michajlova, jeho podřízeného Dmitrije Dokučajeva a o manažera firmy Kaspersky Lab Ruslana Stojanova.

„Všem osobám tohoto případu bylo sděleno obvinění ze zrady. To je jediný bod kauzy, jiná obvinění nejsou,“ citoval TASS Pavlova.

Právník přitom popřel, že by šlo o spolupráci obviněných s americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA). „Žádná CIA v případu nefiguruje. Řeč je o Americe, ne o CIA,“ poznamenal.

Bílý dům potvrdil, že chce detailně analyzovat návštěvníky USA. Touží po jejich Facebooku
1.2.2017 Živě.cz BigBrother
Americké ministerstvo vnitra (Department of Homeland Security) ústy svého šéfa Johna Kellyho potvrdilo, že plány na detailní analýzu sociálních sítí a historie surfování těch, kteří chtějí navštívit USA, míní Trumpova administrativa vážně a ministerstvo již připravuje kroky, jak toho docílit.

„Nevíme, co je to za lidi, s jakým motivem k nám cestují, co tu chtějí dělat a jaké je jejich pozadí.“
Žadatelé o americké vízum mohli poslední měsíce dobrovolně v žádosti sdělit, pod jakými profily vystupují na sociálních sítích, podle tiskové konference by se z toho nicméně mohla stát i povinnost. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost zajímá Facebook, Instagram, Google+, Linkedin a YouTube a stejně tak údaje o tom, s kým si žadatel o vstup do USA telefonuje a obecně komunikuje skrze mobilní telefon.
Poradci v Bílém domě: Chcete do USA? Ukažte nám historii v prohlížeči, Facebook i kontakty v mobilu
Kelly nicméně zdůraznil, že jeho úřad na novém systému teprve pracuje, takže není vůbec jasné, koho by se přísnější kontrola opravdu týkala. Jestli pouze cestovatelů z pochybných zemí, žadatelů o vízum, anebo i těch v bezvízovém styku, kam patří i turisté z ČR, kteří jen vyplňují formulář ESTA a zaplatí drobný poplatek.
Trumpova administrativa nicméně zvažuje i revizi systému pracovních víz, čehož se obávají někteří zahraniční pracovníci. Týká se to ostatně i Silicon Valley, kde pracují tisíce inženýrů z Evropy a Asie.

Ruské tajné služby stihl kyberskandál, důstojníka zatkli přímo během porady

31.1.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Ruskými tajnými službami cloumá nebývalý skandál spojený s místními hackery. V médiích a na sociálních sítích se objevily spekulace, podle nichž bylo několik vysokých důstojníků Federální bezpečnostní služby (FSB) zatčeno a čelí obvinění z vlastizrady. Spekuluje se o jejich možné účasti na údajném vměšování ruských hackerů do amerických prezidentských voleb.

Sídlo a znak ruské Federální bezpečnostní služby FSB
Koncem prosince byl podle listu Novaja Gazeta zatčen vysoký důstojník FSB Sergej Michajlov, který řídil tamní Centrum informační bezpečnosti. S odvoláním na vlastní zdroje list napsal, že Michajlov byl zatčen přímo během zasedání kolegia FSB v budově tajné služby.

„Provázely to prvky divadelního představení: důstojníkovi FSB podezřelému z vlastizrady byl na hlavu navlečen neprůhledný pytel,“ popsala Novaja Gazeta okolnosti s tím, že podle informovaných zdrojů měl Michajlov pod svou správou v podstatě veškerý internetový byznys v Rusku.

Napojen na CIA?
Server tsargrad.ru, který provozuje Konstantin Malofejev označovaný za „pravoslavného oligarchu“, pak napsal, že Michajlov byl spojen se skupinou hackerů známou pod názvem „Shaltay Boltay“. Podle informace portálu za touto skupinou mohla stát americká CIA, a Michajlov tudíž mohl spolupracovat s tajnými službami USA.

Ruská média dále tvrdí, že důstojník měl řídit hackery, kteří pronikali na weby vysokých ruských státních činitelů včetně premiéra Dmitrije Medvěděva, vicepremiéra Arkadije Dvorkoviče, zaměstnanců prezidentské kanceláře či ministerstva obrany. Deník Kommersant zdůraznil, že zadržený není obviněn z korupce nebo zneužívání moci, ale přímo z vlastizrady, za což mu hrozí až 20 let žaláře. 

Podle Kommersantu byl v souvislosti se zatčením Michajlova zadržen také Ruslan Stojanov, vysoký manažer ruské společnosti Kaspersky Lab (Laboratoře Kasperského), která se specializuje na počítačovou bezpečnost. Vyšetřovatelé FSB prověřují informace, podle nichž měl obdržet úplatek „od jedné zahraniční organizace“. Firma potvrdila, že její zaměstnanec, který měl na starosti vyšetřování kybernetických trestných činů a v minulosti těsně spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení, byl zadržen. Tvrdí ale, že s činností společnosti to nijak nesouvisí.

Kvůli americké stopě zadrženo už šest osob
Novaja Gazeta napsala, že stopa k Michajlovovi byla odhalena, když americké služby obvinily Rusa Vladimira Fomenka z kybernetických útoků na volební systémy v amerických státech.

Ruští detektivové při sledování jeho činnosti prý zjistili, že Michajlov měl americké rozvědce předávat informace spojené s činností ruských hackerů.

Zatčeni prý byli také dva další jeho spolupracovníci včetně kontrarozvědčíka Dmitrije Dokučajeva. Celkem je ve vazbě šest osob. Podle médií se však útok ruských hackerů na americké servery zatím prokázat nepodařilo.

Soud v moskevském Lefortovu podle listu potvrdil, že již loni na podzim byl zatčen zakladatel blogu Shaltay Boltay, kde byla v minulosti zveřejněna korespondence vysokých ruských státních úředníků. Jde o Vladimira Anikejeva, novináře z dagestánské Machačkaly, který byl známý pod přezdívkou Lewis.

Naboural prý mimo jiné elektronickou korespondenci poradce ruského prezidenta Vladislava Surkova, jejíž zveřejnění loni způsobilo velký rozruch na Ukrajině. Obsahovala totiž jakýsi plán nového Majdanu. Zatčení Michajlova ani žádného dalšího příslušníka FSB oficiální zdroje zatím nekomentují.

Hrozí odposlechy na internetu? Novela zákona tomu prý nasvědčuje

31.1.2017 SecurityWorld BigBrother
Zástupci tří významných profesních internetových organizací poslali předsedovi vlády České republiky otevřený dopis, v němž ho upozorňují na nedostatky, které přináší novela zákona o Vojenském zpravodajství. Ta se včera projednávala na půdě poslanecké sněmovny.

V otevřeném dopise, pod nímž jsou podepsáni Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC, Zdeněk Zajíček z ICT Unie a Martin Semrád za neutrální propojovací uzel NIX.CZ se mimo jiné píše: "Je alarmující, že ačkoliv je deklarováno, že zařízení VOZ nebudou realizovat plošný odposlech, ze své podstaty přes ně bude nekontrolovaně procházet téměř veškerý internetový provoz.“

V dopise se dále uvádí, že ačkoliv to zákon vylučuje, bude technicky možné odposlechnout jakýkoliv provoz v síti (libovolného uživatele) pouze na základě rozhodnutí administrátora systému.

To podle autorů dopisu generuje vysoká bezpečnostní rizika v případě selhání konkrétního jedince nebo například v situaci, kdy nějaký hacker prolomí systém VOZ a využije tuto infrastrukturu ke svým cílům.

Velký čínský firewall je ještě účinnější, vláda postavila VPN mimo zákon
24.1.2017 Živě.cz BigBrother

„Vyčistit národní internet od neautorizovaných služeb“ – to je účel nového nařízení, které během víkendu začalo platit v Číně. Primárně se přitom zaměřuje na prostředek, který Číňané využívají k obejití státního firewallu – VPN. Po dobu 14 měsíců mají přijít opatření, která využívání tohoto typu připojení maximálně ztíží a postaví mimo zákon.

Nově je VPN zařazeno do kategorie tzv. speciálního typu připojení, jež musí být povoleno státní institucí. Ministerstvo průmyslu a informačních technologií počítá, že bude nařízení platit minimálně do 31. března 2018.

Národní regulátoři se budou zaměřovat na poskytovatele VPN, kteří umožňují obcházení firewallu. Podle odborníků na čínský internet bude ze strany státu vyžádána spolupráce v podobě ukládání a sdílení kompletních logů, nebo bude poskytovatel výrazně sankcionován a činnost mu bude znemožněna.

Národní firewall se v Číně stará o blokování stovek tisíc webů, mezi nimiž se nachází i ty nejnavštěvovanější – Google, Youtube, Facebook nebo Twitter.

Čína zasáhne proti službám, které obcházejí cenzuru internetu

24.1.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Čína se chystá zpřísnit dohled nad internetem. Nová kampaň vlády je zaměřena na služby, které umožňují obcházet cenzuru internetu a dostávat se k blokovaným informacím ze zahraničí. Ministerstvo průmyslu a informačních technologií na konci minulého týdne uvedlo, že zakazuje používání virtuálních privátních sítí (VPN).
Sítě VPN fungují jako šifrovaný kanál mezi počítačem a vzdáleným serverem. Umožňují přístup k zahraničním webovým stránkám bez svolení vlády. Peking přísně cenzuruje internet a blokuje obsah, který by podle něj mohl ohrozit vládu komunistické strany či narušit v zemi stabilitu. Blokovány jsou on-line služby, které provozuje řada velkých zahraničních společností, jako je Google, Facebook nebo Twitter.

„Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.

Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní.

Amerika popsala, jak v kyberprostoru útočí Rusové. Zmapovala činnost desítek vojenských hackerských skupin
30.12.2016 Živě.cz BigBrother
Americký federální úřad vyšetřování FBI a Ministerstvo vnitřní bezpečnosti na sklonku roku zveřejnily obecné postupy (PDF), které Rusové využili ke kybernetickým útokům nejen během tamních podzimních prezidentských voleb.

Dokument útoky přisuzuje útočníkovi, kterého označuje jako RIS – Russian civilian and milirary Intelligence Services. Američané jsou tedy přesvědčení, že na ně útočili vojenští hackeři a útočníci ruských tajných služeb.

Obecné schéma ruských útoků během amerických prezidentských voleb. Útočník (červený) útočí na oběť (modrá) vždy skrze neutrálního prostředníka (šedý), což může být botnet, nebo jiný server na internetu, který skryje stopy.

Na Demokratickou stranu podle dokumentu útočily hned dvě skupiny označované jako APT28 a APT29 a to dlouhodobě již od roku 2015, nicméně NSA monitoruje aktivitu hned několika desítek ruských státem zřízených hackerských skupin s kódovým označením v tabulce níže.

Kódová jména jednotlivých ruských vojenských hackerských týmů, jejichž činnost Američané monitorují

V dokumentu se dále píše o některých fingerprintech, které by mohly odhalit, že útočí právě Rusko. Jedná se třeba o kusy PHP kódu, který je velmi typický právě pro zmíněné ruské skupiny. Američané zároveň vedou seznamy IP adres, které Rusové používají, ačkoliv nikdy neútočí přímo, ale skrze prostředníka v neutrálním prostoru. Může se jednat o libovolné servery na internetu mimo ruské území, anebo i počítače nic netušících obětí, které jsou zapojené do botnetu.

Jeden z fingerprintů typických pro útoky, tedy úryvek PHP kódu útočníka, který se objevuje poměrně často.

Je tedy velmi pravděpodobné, že některé botnety, které na první pohled slouží jen k rozesílání spamů a další obvyklé malwarové činnosti, ve skutečnosti slouží jako anonymizační brány pro podobné státem organizované útoky, a ť už za nimi stojí Rusko, Čína, či západní země, poněvadž internet je už dávno kybernetickým bojištěm, na kterém se realizují všechny země s dostatečným technologickým know-how.

Německu podle kontrarozvědky hrozí před volbami hackerské útoky

12.12.2016 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Množí se indicie, že německé parlamentní volby v příštím roce se někdo pokusí ovlivnit hackerskými útoky, řekl ve čtvrtek v Berlíně šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen. Ohroženi podle něj mohou být poslanci i členové vlády. O vlivu hackerských útoků na demokratické volby se v poslední době mluvilo zejména v souvislosti s hlasováním o prezidentovi Spojených států.

Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen
„V politické oblasti pozorujeme stále agresivnější kybernetickou špionáž. Vidíme možné ohrožení pro členy vlády, poslance Spolkového sněmu a spolupracovníky demokratických stran," uvedl Maassen, který stojí v čele německé civilní kontrarozvědky - Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV).

Varoval také, že by se ve volební kampani mohly objevit informace získané hackerskými útoky, jejichž cílem je diskreditace politiků.

„Propaganda a dezinformace, kybernetické útoky, kybernetická špionáž a kybernetické sabotáže jsou součásti hybridních hrozeb pro západní demokracie," konstatoval Maassen, jehož úřad v posledních měsících zaznamenal výrazný nárůst pokusů o útoky zaměřené na politické strany a poslanecké frakce.

Hackerské útoky nejsou výjimečné
Hackerským útokům v minulosti v Německu čelila například Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové nebo Spolkový sněm. Loni v dubnu se hackerům podařilo proniknout do parlamentní počítačové sítě a k osobním údajům o poslancích a jejich asistentech, ale i k interním materiálům jednotlivých poslaneckých klubů a většiny výborů.

V posledních týdnech letošní americké prezidentské kampaně se na veřejnost po hackerském útoku dostala komunikace vedení Demokratické strany. Spekuluje se o tom, že za útokem stálo Rusko, což Moskva popírá.

Velká Británie se připravuje na Velkého bratra. „Charta fízlů“ bude evidovat každý krok v kyberprostoru
12.12.2016 Živě.cz BigBrother

Velká Británie bude mít silnou monitorovací legislativu
Úřady se dozví, co Britové dělají na webu, i bez soudního příkazu
Bizarních nařízení je ale více

Alžběta II. za svůj dlouhý život signovala nespočet zákonů, o podpisu z 29. listopadu se však bude na britské scéně mluvit asi ještě hodně dlouho. Investigatory Powers Act mnozí považují za ono symbolické překročení hranice mezi soukromím a skutečnou velkobratrskou společností.

Zkraje příštího roku jej zároveň doplní jen o něco méně kontroverzní Digital Economy Bill, který bude v druhém čtení za pár dnů projednávat horní komora tamního parlamentu.A čeho se tedy především technická a lidskoprávní komunita děsí? Co že se to připravuje v jedné z kolébek moderní evropské demokracie?

Charta fízlů

Začněme tím prvním zákonem, který britská média přezdívají Snooper's Charter– charta fízlů. Jedná se o zákon, který mimo jiné upravuje tzv legislativu data retention, která určuje, jaké informace o nás mají archivovat telekomunikační operátoři – ať už telefonní v rámci hlasových služeb, nebo ti internetoví.

Data retention v Česku

Podobná legislativa je v dnešním světě poměrně rozšířená – před lety třeba odstartovala kauzu okolo NSA a Edwarda Snowdena – a máme ji samozřejmě i u nás, upravuje ji totiž zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a to v paragrafu 97 a odstavci 3.

První věta 3. odst. § 97 zákona č. 127/2005 Sb.

Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací
V případě České republiky tedy telefonní operátoři po dobu šesti měsíců archivují, kdo, komu, odkud a kam (dle BTS stanice) a jak dlouho volal nebo posílal SMS. Poskytovatelé internetového připojení zase analogicky zaznamenávají IP a MAC adresy, porty, identifikátor klienta a čas.

Suma sumárum, vyšetřovatelé sice neví, co bylo obsahem komunikace, ale podle IP adres a dalších indicií se toho mohou v mnoha případech dovtípit. Je tedy naprosto klíčové, aby k podobným informacím měly úřady přístup opravdu jen v závažných případech a s posvěcením soudní autority.

Se souhlasem soudů tedy mohou do podobné databáze operátora nahlédnout jen Policie ČR, ČNB, BIS a Vojenské zpravodajství.

Britský Velký bratr

Tak a teď zpátky na britské ostrovy. Jejich čerstvý Investigatory Powers Act je vlastně analogií českého zákona o elektronických komunikacích, jde však mnohem dál.

Kontroverzní je především ve dvou rovinách. Jestli české právo vyžaduje alespoň souhlas soudu, v případě Velké Británie se k těmto záznamům dostanou desítky organizací – prakticky celý státní aparát bez potřeby soudního příkazu.

Na seznamu povolených Velkých bratrů jsou vedle pochopitelných policejních úřadů a bezpečnostních služeb kupodivu také ministerstva zdravotnictví, dopravy, sociálních věcí nebo další státem zřízené instituce.

Tím to však nekončí. Nejen že může britský stát bez svolení soudů nahlížet, kdo kde a kdy v posledním roce surfoval, ale z moci úřední může přikázat tamním technologickým společnostem, aby odkryly vaši šifrovanou komunikaci.

A to je už problém, v poslední době se totiž stále více prosazuje end-to-end šifrování, nad kterým samotný operátor nemá žádnou kontrolu a hlavně nemá žádný klíč. Když tedy end-to-end šifrování aktivujete třeba v Messengeru od Facebooku, firma Marka Zuckerberga nemá žádné páky, jak na příkaz policie takovou komunikaci dešifrovat. Nový zákon ji to přitom nařizuje.
Facebook Messenger v režimu end-to-end šifrování, které neumí rozluštit ani provozovatel, dešifrovací klíč má totiž pouze mobil příjemce

Problém má tři možná řešení. Buď by Facebook, Apple, Google a další podobné šifrovací mechanizmy na Ostrovech nepoužívaly, nebo by pokračovaly ve stávající praxi a vyčkávaly na první precedentní případ, anebo je tu ještě třetí možnost a to ta, že by podobné služby nabízely surfařům skrze třetí osobu – účelově vytvořený podnik, který by neměl v Británii právní zastoupení. Tím by ale na druhou stranu riskovaly celoplošnou blokaci, se kterou má Británie také bohaté zkušenosti, poněvadž už roky blokuje třeba stovky warezových webů včetně The Pirate Bay.

Jen vkusná erotika

Aby toho nebylo málo, šmírovací zákon možná brzy doplní další – v úvodu zmíněný Digital Economy Bill, který pro změnu obšírně popisuje samotný kybernetický svět.

Dolní komorou parlamentu už úspěšně prošel a nyní jej projednává Sněmovna lordů. Pokud mu dá zelenou i ona, pak už bude zbývat jen podpis královny.

Britové mají smůlu. Úřady dohlédnou, aby na webu koukali jen na vkusnou erotiku
Ani DEB přitom neunikl posměškům i ostré kritice, skrývá v sobě totiž mnohá bizarní nařízení. O jednom z nich jsme psali už v listopadu, kdy si ostrovní média všimla, že se do zákona dostala zmínka o tom, že veškerý obsah pro dospělé musí být v souladu s archaickými pravidly filmové rady BBFC. Stručně řečeno, britský surfař by měl na internetu objevit jen schválený druh erotiky.

Klepněte pro větší obrázek
Soubor zákonů upravující digitální byznys by v krajním případě rozhodoval i o povoleném vkusu u obsahu pro dospělé

Podle tamních provozovatelů lechtivých webových stránek by z internetu zmizel dnes již zcela běžný obsah, pravidla BBFC totiž v některých ohledech připomínají viktoriánskou dobu. O výčet toho, co přesně by takový průměrný Brit na internetu nesměl vidět, se ve svém článku rozepsal třeba The Guardian. Je to místy detailní sonda do lidské anatomie.

Jen připomenu, že se tu nebavíme o Číně, Íránu, nebo třeba Rusku, ale o Velké Británii.

Deset let za warez

V rámci Digital Economy Bill by mělo zároveň dojít k harmonizaci trestů. Jinými slovy, ať už něco ukradnete v hmotném světě, nebo na webu, je to jedno a totéž.

Možná by to dávalo i smysl, ale jen do chvíle, než si uvědomíte, že onou krádeží může být i nepovolená distribuce digitálního díla, za kterou by mohl Britům hrozit opravdu drakonický trest. Jak vysoký? Teoreticky až deset let.

Jistě, je velmi málo pravděpodobné, že by snad nějaký britský soud odsoudil surfaře k desetiletému nepodmíněnému trestu za to, že nahrál na Ulož.to kinorip, přesto to však bude možné a nelze se divit autorským svazům, že podobné zpřísnění způsobené právní harmonizací pochopitelně kvitují.

České tendence

Britskou sondu bych nyní mohl zakončit obvyklými slovy, že bychom si měli vážit našeho sice malého, ale zatím velmi svobodného internetu, nicméně i u nás rok od roku sílí volání po zpřísnění pravidel ať už z řad české policie, nebo rozvědky. Není se jim čemu divit – chtějí pružnější a rychlejší vyšetřování všemožných kauz, nicméně za jakou cenu?

Vojenská rozvědka se promění v NSA. Bude nás moci všechny sledovat. Přinášíme detailní rozbor novely zákona
Byl to marný boj. Senátoři dali zelenou prvnímu českému státnímu blacklistu
Český „Blacklist“: boj proti nesmyslné a nebezpečné internetové cenzuře pokračuje
Již brzy také pravděpodobně skončí éra formálně neblokovaného internetu, letos totiž prošla oběma komorami českého parlamentu novela, která umožní ministerstvu financi spravovat první český blacklist zakázaných webů. Fakt, že bude evidovat výhradně ilegální webové sázkové hry, je zcela irelevantní. Proč? Protože blacklist velmi snadno objede každý teenager, který umí spustit webový prohlížeč (třeba Operu s integrovaným VPN tunelem), a veškeré náklady pod hrozbou pokut ponesou poskytovatelé připojení.

Nelze než doufat, že těmito aktivitami to zatím končí a český internet si zachová svoji stále exkluzivnější otevřenost.

Vojenská rozvědka se promění v NSA. Bude nás moci všechny sledovat. Přinášíme detailní rozbor novely zákona
12.12.2016 Živě.cz BigBrother

Vláda připravila novelu o Vojenském zpravodajství
Agenti se dostanou do každé sítě
Operátoři o tom budou muset mlčet

Český parlament připravuje novelu zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, která rozšíří působnost armádní rozvědky i na kyberprostor. S informací přišla jako první Mafra.

Co to znamená v praxi? Vládou navrženou novelu najdete na webu Poslanecké sněmovny jako tisk 931, který prošel prvním čtením a zatím se zastavil ve výborech. Plně znění v PDF a s tučně vyznačenými změnami pak najdete na této adrese.

Pojďme se na ty změny podívat bod po bodu.

Novela mění hned § 1, ve kterém přibyl nový odstavec, který praví, že Vojenské zpravodajství plní úkoly obrany České republiky v kybernetickém prostoru.

§ 1, odst. 3

Vojenské zpravodajství za podmínek stanovených tímto zákonem plní úkoly obrany České republiky v kybernetickém prostoru (dále jen „kybernetická obrana“).
Mohou nás odposlouchávat

No dobrá, ale jak ty úkoly budou vlastně naši vojenští zpravodajci plnit? Tomu se již obšírně věnuje část čtvrtá s podtitulem Kybernetická obrana a § 16. Píše se v něm, že specialisté mohou využívat nejrůznější technické prostředky k předcházení, zastavení nebo odvrácení kybernetického útoku.

Zajímavé je to slovíčko předcházení, které již implikuje, že Vojenské zpravodajství může mít přístup k informacím i v době klidu. Paragraf zároveň dává zpravodajcům právo používat technické prostředky k odposlechu osob, i když to bude v rozporu se zákonem o elektronických komunikacích.

§ 16a, odst. 2 a 3

(2) Vojenské zpravodajství může při zajišťování kybernetické obrany využívat technické prostředky kybernetické obrany, kterými jsou věcné technické prostředky vedoucí k předcházení, zastavení nebo odvrácení kybernetického útoku ohrožujícího zajišťování obrany České republiky; Vojenské zpravodajství při zajišťování kybernetické obrany společně s technickými prostředky kybernetické obrany k dosažení shodného účelu využívá také související postupy a opatření.

(3) Využívat technické prostředky kybernetické obrany na území České republiky, pokud lze očekávat, že naruší důvěrnost zpráv podle zákona o elektronických komunikacích a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů konkrétní osoby, lze výlučně za podmínek stanovených pro použití zpravodajské techniky tímto zákonem.
Takže Vojenské zpravodajství dohlíží na kybernetický mír a má k tomu technické prostředky a právo porušovat důvěrnost elektronické komunikace stejně jako třeba americká NSA, britská GCHQ a další.

Černé krabičky

Jenže aby mohli zpravodajci na cokoliv dohlížet, tak musejí mít nejprve fyzický přístup k samotné digitální dálnici, po které tečou naše pakety – přístup do sítě. No a to už se dostáváme k oněm černým krabičkám, jak se jim slangově říká. Prostě k softwarovým nebo hardwarovým přípojkám do infrastruktur operátorů a dalších telekomunikačních společností.

Umisťování podobných blackboxů upravují paragrafy § 16b a § 16c. Vstup zpravodajců do cizí digitální infrastruktury navrhne ministr obrany a posvětí Vláda ČR a není k tomu tedy potřeba rozhodnutí soudu.

§ 16b a § 16c

(16b) Umístění technických prostředků kybernetické obrany podle § 16a může být provedeno výlučně na základě jeho schválení vládou, která rovněž schválí podmínky jejich používání k zajištění kybernetické obrany. Návrh na umístění technických prostředků kybernetické obrany, jehož součástí je také návrh podmínek jejich používání, předkládá vládě ministr obrany na základě návrhu ředitele Vojenského zpravodajství.

(16c) Vojenské zpravodajství může za podmínek schválených vládou podle § 16b a v rozsahu potřebném pro zajišťování kybernetické obrany požadovat od právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení technických prostředků kybernetické obrany.
Zaplatí to stát

Samozřejmě se nabízí otázka, kdo to bude všechno hradit. Pro drobného operátora s omezenými prostředky by bylo zhotovení podobných zadních vrátek do jeho systému krajně problematické.

Novela na to pamatuje a na rozdíl od již schváleného hazardního blacklistu, kde veškeré náklady zůstanou na provozovateli sítě, v tomto případě vše zaplatí český stát.

Operátoři i technici budou muset mlčet

Jestli operátor podobný blackbox do své sítě nainstaluje, či nenainstaluje, se však nikdy nedozvíte, bude to totiž tajné a ISP se tím nebude moci chlubit ani zpětně, kdy už se o jeho síť nebude Vojenské zpravodajství jakkoliv zajímat.

Toto vše upravují tři odstavce § 98a.

§ 98a

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací je povinna, je-li o to požádána za účelem plnění úkolů kybernetické obrany Vojenským zpravodajstvím na základě zákona o Vojenském zpravodajství, zřídit a zabezpečit ve vhodných bodech své sítě rozhraní pro připojení technických prostředků kybernetické obrany.

(2) Za plnění povinností podle odstavce 1 náleží právnické nebo podnikající fyzické osobě od Vojenského zpravodajství úhrada efektivně vynaložených nákladů. Způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Osoba uvedená v odstavci 1, jakož i jiné osoby podílející se na plnění povinnosti podle odstavce 1, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o připojení technických prostředků kybernetické obrany podle odstavce 1 a s tím souvisejících skutečnostech. Tato povinnost trvá i poté, kdy tato osoba přestane být osobou podle odstavce 1 nebo osobou podílející se na plnění povinnosti podle věty první.
Dvacetimilionová pokuta

Na závěr se nabízí otázka, co se stane, když se operátor postaví na zadní a Vojenskému zpravodajství řekne prostě NE! Nu, nic veselého, bude se totiž jednat o správní delikt, který v odstavci 22 upravuje § 118.

§ 118, odst. 22

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 98a odst. 1 nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení technických prostředků kybernetické obrany na žádost Vojenského zpravodajství, nebo

b) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 98a odst. 3.
Následující odstavec poté stanoví výši pokuty, která je v případě kybernetické obrany státu ta nejvyšší možná – 20 000 000 korun.

§ 118, odst. 23c (zkrácený)

20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle .... odstavce 16 až 22.
Povinnost mlčenlivosti se samozřejmě týká i zainteresovaných fyzických osob – typicky zaměstnanců operátora, techniků, kteří budou se zpravodajci spolupracovat při instalaci blackboxů.

Pokud se budou chlubit třeba na Facebooku a jinak porušovat povinnost mlčenlivosti, bude se jednat dle § 119, odst. 7 o přestupek, který mohou úřady ocenit pokutou do 100 000 korun.

NSA a britská GCHQ dokážou odposlouchávat mobily a notebooky v letadlech
10.12.2016 Živě.cz BigBrother

Přinejmenším americká NSA a britská GCHQ už roky monitorují hovory, SMS a webová data z letadel, které tuto službu nabízejí svým zákazníkům. Tvrdí to alespoň The Intercept a Le Monde na základě dat, které získaly od Edwarda Snowdena.

Systém se podle zveřejněné prezentace jmenuje Thieving Magpie (Straka zlodějka) a dokáže monitorovat libovolné letadlo každé dvě minuty.

GSM/GPRS komunikace v letadle a seznam podporovaných arelinek

Jak je to možné? NSA a GCHQ neodposlouchávají letadlo samotné, ale satelitní komunikací provozovatele palubních GSM buněk. Když se tedy letadlo dostane do běžné letové hladiny, personál zapne palubní GSM vysílače a ty se spojí s telekomunikačním satelitem, který pak data přenáší do pozemní stanice. A právě tento signál mezi satelitem a pozemní stanicí agentury odposlouchávají (těžko říci, jestli s vědomím majitele – blackbox, anebo pirátsky).

Podle prezentace dokážou agentury ze zaznamenaného signálu dešifrovat základní údaje o komunikaci a to u libovolného letu každé dvě minuty

Podle prezentace dokážou odhalit jak identifikační údaje jednotlivých telefonů na palubě, tak některé střípky z internetové komunikace včetně zasílaných e-mailových adres, adresátů skypových chatů a v prezentaci se dokonce objevila zmínka, že někteří cestující na palubě letadel spouštějí BitTorrent.

Zachování anonymity? S big daty spíše zbožné přání

30.4.2016 BigBrother
Pro zachování anonymity osobních informací při shromažďování big dat existují účinné metody. Záleží však z velké míry na tom, jak často se využívají. A většina expertů uvádí, že to není moc často.

Jak anonymní může člověk v dnešním digitálním světě být? Nejde o skupiny hacktivistů, ale o anonymitu průměrných lidí v situaci, kdy se jimi vytvářená data shromažďují v podstatě každým – počínaje marketingem, webovými stránkami, výzkumnými pracovníky, vládními organizacemi atd.

Je shromažďování údajů pro potřeby big dat – i s odstraněním osobních údajů či zašifrováním – stále zranitelné vůči metodám zpětného ztotožnění, které identifikuje jednotlivce až do té míry, že je možné nebo už probíhá vlezlé narušování soukromí?

Nebo lze zachovat jednotlivcům bezproblematickou anonymitu v moři dat, která se používají ke zjišťování trendů, sledování šíření nemoci, určování oblastí s vysokou kriminalitou nebo k dalším záležitostem, jež zlepší hospodářský blahobyt či zdraví populace?

Je anonymita zajištěná?

Nečekejte od zástupců IT a odborníků na soukromí jednomyslnou odpověď. V této oblasti stále probíhají diskuze. Skupina na jedné straně zahrnuje autory dokumentu „Big data a inovace, náprava záznamů: deidentifikace funguje“ z června 2014, kde se uvádí, že soukromí je dostatečně podporované a média by měla přestat přehánět.

Její autoři Daniel Castro a Ann Cavoukian kritizují „zavádějící titulky a výroky v médiích“, které naznačují, že osoby s pouze průměrnými znalostmi a správnými technologickými nástroji dokážou odhalit totožnost osob, jejichž data se anonymizovala.

Chyba způsobující šíření tohoto mýtu je podle nich nikoli v samotných zjištěních prezentovaných výzkumníky v základní literatuře, ale „tendence komentátorů této literatury zveličovat publikovaná zjištění“.

Tvrdí, že správně udělaná anonymizace je prakticky neprůstřelná a snižuje riziko identifikace osob na méně než 1 %, což je méně než riziko narušení soukromí při dolování soukromých informací z vynášeného odpadu, který může obsahovat citlivé osobní informace.

Také argumentují, že neopodstatněný strach ze ztráty anonymity může podkopat „pokrok v oblasti analýz dat, které otevírají možnosti použití anonymizovaných datových souborů způsoby, jež nikdy dříve nebyly možné – třeba pro vytváření značných sociálních a ekonomických přínosů“.

Uznávají však, že aby byl proces anonymizace účinný, nesmí je uskutečňovat povrchním způsobem. A to je podle Pam Dixonové, výkonné ředitelky světového fóra pro soukromí (World Privacy Forum), skutečný problém. Ona a další tvrdí, že mimo kontrolované prostředí akademického výzkumu anonymita a soukromí v podstatě přestaly existovat.

Nedostatky soukromí

Dixonová neoponuje tvrzením o dosažitelné účinnosti ze zmíněného dokumentu, ale upozorňuje, že v reálném světě nedochází k důsledné anonymizaci všech množin dat.

„Ve skutečnosti to lidé nebudou dělat důsledně,“ tvrdí Dixonová a dodává. „Chcete-li získat skutečnou anonymitu při zpracování big dat, musíte použít mimořádně širokou úroveň agregace.“

Pokud se podle ní bavíme jen o údajích shromážděných pro celostátní či lokální trendy, potom lze anonymizace dosáhnout, protože nejde o samotné jednotlivce. Jestliže se však mluví o počtu osob s chřipkou v Praze a jsou k dispozici všechna poštovní směrovací čísla, je to už něco jiného.

Joseph Lorenzo Hall, hlavní technolog Centra pro demokracii a technologie (CDT, Center for Democracy & Technology), souhlasí, že ačkoli důsledná anonymizace je demonstrativně účinná, ve světě sběru dat tento ideální stav nevzniká. Jednou z příčin podle něj je, že skutečně neprůstřelná anonymizace snižuje užitečnost údajů.

„Podstatnou vlastností těchto souborů dat, které umožňují opětovnou identifikaci, je, že záznamy chování téhož jedince jsou vzájemně propojené. To je velká část přínosu uchovávání těchto záznamů,“ uvádí Hall.

Velkým problémem je podle něj zveřejňování souborů dat, které byly špatně anonymizované, a také sdílení údajů, u nichž se předpokládá nepřítomnost osobních informací, ale ve skutečnosti obsahují nějaký druh trvalého identifikátoru, který lze triviálně přiřadit k odpovídajícím osobám.

Zatímco některé shromažďování dat skutečně směřuje k ekonomickému prospěchu či zdraví obyvatelstva, Hall poznamenává, že v mnoha případech tomu tak není. „Některé maloobchody používají sledování Wi-Fi, v rámci něhož se využívá MAC adresa vašeho přístroje (trvalý síťový identifikátor), aby vás ve svém obchodě pečlivěji sledovali. To je důvod, proč Apple začal tyto adresy ‚randomizovat‘.“

Paul O‘Neil, konzultant pro zabezpečení informací ve společnosti IDT911 Consulting, má téměř totožný názor. „Pokud se anonymizace udělá dobře, potom to skutečně může fungovat. To slovo ‚pokud‘ je však mnohem významnější podmínka, než si většina lidí uvědomuje.“

Co má být anonymní?

Raul Ortega, manažer společnosti Protegrity, upozorňuje také na to, jak nevyrovnaná je ochrana soukromých dat. „Zatímco se zabezpečení kreditních karet zlepšuje, v oblasti anonymizace hromady citlivých osobních údajů, které existují v každé firmě, se toho dělá jen velmi málo.“

Částí tohoto problému může být podle právních expertů určitý aspekt sémantiky, který vede k obecnému zmatku. „Musíme mít jasno v tom, co máme na mysli, když prohlašujeme data za anonymní,“ upozorňuje Kelsey Finchová, poradkyně fóra pro budoucnost soukromí (FPF, Future of Privacy Forum)...

Firewally Juniper obsahují dvoje zadní vrátka, bezpečnostní hrozby

24.12.2015 BigBrother
Firewally Juniper obsahují dvoje zadní vrátka, bezpečnostní hrozbyDnes, Milan Šurkala, aktualitaNěkteré firewally NetScreen od společnosti Juniper mají velký problém. Našly se tu totiž rovnou dvoje zadní vrátka dovolující převzít kontrolu nad zařízením a monitorovat šifrovanou VPN komunikaci kvůli hacknutým algoritmům.
Společnost Juniper varovala své zákazníky, neboť řada firewallů NetScreen z let 2012 až 2013 obsahuje ve svém firmwaru ScreenOS rovnou dvoje zadní vrátka (backdoor) dovolující útočníkům získat přístup k firewallu nebo monitorovat VPN komunikaci. První chyba dostala označení CVE-2015-7755 a jde o natvrdo zakódované heslo k administrátorskému účtu. Údajně stačí při připojení přes SSH nebo Telnet napsat jakékoli přihlašovací jméno a univerzální heslo, které zajistí kompletní přístup k firewallu. Jak se toto heslo dostalo do kódu, nikdo neví. Heslo je velmi snadno přehlédnutelné, protože vypadá jako programový kód.

Druhá chyba CVE-2015-7756 je podstatně složitější i jednodušší zároveň. Jde o to, že k šifrování VPN komunikace se používá algoritmus tvorby náhodných čísel Dual_EC_DRBG, který byl už dávno označen za nebezpečný. Závisí na dvou parametrech P a Q, přičemž firewally Juniper byly zranitelné jen v tom, že někdo nahradil 32bytovou hodnotu Q za svou vlastní. Až výstup tohoto algoritmu jde do dalšího generátoru ANSI X9.17, který by měl být bezpečný. Pokud se ale podaří odchytit výstupy z nebezpečného generátoru, dají se odhadovat další výstupy a dešifrovat VPN komunikaci.

Jen připomeňme, že dle dat Edwarda Snowdena NSA podporovala tento algoritmus, protože o bezpečnostní chybě (resp. nedostatečnosti) věděla a měla se zasadit o jeho používání. To by NSA umožnilo snáze rozšifrovat VPN komunikaci, jde o tzv. slabou šifru.

Routery Juniper Networks obsahují tajný kód, který dešifruje VPN provoz

21.12.2015 BigBrother

Přítomnost „neautorizovaného“ kódu sloužícího pro dešifrování VPN provozu v routerech Juniper Networks je dost závažným problémem.
Sdílet na Facebooku Odeslat na Twitter Sdílet na Google+
Nálepky: Backdoor Bezpečnost Hack Juniper Networks router Šifrování VPN
Interní kontrola kódu u Juniper Networks odhalila velmi nepříjemnou situaci: do routerů se dostal „neautorizovaný kód“, který mohl případnému útočníkovi poskytnout přístup správce a poté umožnit dešifrovat VPN komunikace. Problém se týká zařízení NetScreen používajících ScreenOS od 6.2.0r15 až 6.2.0r18 a 6.3.0r14 až 6.3.0r20.

Pokud předmětná zařízení používáte, Juniper Networks už vydali opravu, která by tento kód měla odstranit.

Na celé události je nejzajímavější to, že může mít souvislost s informacemi (viz Der Spiegel) o NSA snažící se proniknout do zařízení Juniperu s cílem získat zadní vrátka pro přístup. V dokumentech NSA je tato snaha označena jako FEEDTHROUGH a mělo by jít o malware, který je schopen přístupu do firewallu od Juniperu a dokáže přežít i aktualizace softwaru.

Neautorizovaný kód je také aktuálně předmětem šetření americké vlády a prověřuje se i možnost, že mohlo jít o aktivitu jiné vlády nebo o organizovanou kriminalitu.

Juniper Networks žádné bližší informace neposkytli a najít na jejich webových stránkách informaci o incidentu je poměrně obtížné, zkuste případně 2015–12 Out of Cycle Security Bulletin: ScreenOS: Multiple Security issues with ScreenOS (CVE-2015–7755, CVE-2015–7756). Případně přímo CVE-2015–7755 a CVE-2015–7756.

Zajímavé a užitečné ale může být CVE-2015–7755: Juniper ScreenOS Authentication Backdoor, kde zjistíte i univerzální heslo, které bylo použitelné pro přístup (<<< %s(un=‚%s‘) = %u) a které je v podobě, která umožňuje jeho snadné přehlédnutí.

Firewally Juniperu obsahují špionážní software, přiznal výrobce

18.12.2015 BigBrother
Přední výrobce síťových zařízení Juniper oznámil, že v některých modelech svých firewallů nalezl špionážní kód. Mezi postižené produkty patří ty se systémem ScreenOS. Ten přitom běží na celé řadě firewallů Juniperu.

„Neautorizovaný kód byl nalezen při nedávné údržbě systému,“ oznámil Bob Worrall, CIO Juniperu. Nenaznačil však, odkud by škodlivý software mohl pocházet. Juniper již vydal patche, které by měly problémy opravit.

„Dosud jsme neobdrželi žádné zprávy o tom, že by tyto chyby byly zneužity. Doporučujeme však našim klientům update systému a instalaci nejnovějších patchů,“ dodává Worrall.

Společnost při své inspekci odhalila dva kritické problémy. Kvůli jednomu bylo možné získat vzdálený administrátorský přístup k zařízení se ScreenOS přes telnet nebo SSH. „Ačkoliv log soubory by ukazovaly pokus o vzdálený přístup, zkušený útočník by tyto údaje dokázal smazat a odstranit tak veškeré důkazy o zneužití zařízení,“ píše Juniper.

Druhá chyba umožňovala útočníkovi schopnému monitorovat VPN (virtual private networks) možností tyto sítě dešifrovat. VPN jsou zašifrovaná spojení mezi počítačem a jinými zařízeními. Využívají je zejména firmy k zajištění bezpečných vzdálených přístupů například pro své zaměstnance na cestách. Podle tvrzení Juniperu by nebylo možné žádným způsobem zjistit, zda byla tato chyba někým zneužita.

První verze ScreenOS, která byla chybami postižená, byla vydána v září 2012. Útočníci tak mohli mít ke korporátním VPN přístup poměrně dlouhou dobu. Tyto firewally jsou pro hackery oblíbeným cílem, protože firemní přístroje často zahrnují veškeré informace proudící do a ze společnosti.

Tento případ postižení softwaru významného výrobce připomíná operace Americké bezpečnostní agentury (NSA), jejíž špionážní činnost v roce 2013 poodhalil její bývalý zaměstnanec Edward Snowden.

V prosinci 2013 pak německý deník Der Spiegel zveřejnil padesátistránkový katalog veškerého hardwaru a softwaru, které NSA využívala k infiltraci amerických přístrojů. Patřily mezi ně také systémy Juniperu, ale i firem jako Cisco nebo Huawei.

AVG to řeklo na rovinu: co o vás zjistí, to také zpeněží

23.9.2015 BigBrother

Otevřenost v podmínkách užívání, výzva ostatním ke stejnému přístupu a zkrácení těchto textů. Nu což, dobrý PR počin.
AVG nejprve trochu popíchlo ostatní firmy prohlášením, že je čas na krátké a srozumitelné Podmínky užívání (ale i Podmínky ochrany soukromí). Což je velmi dobrá připomínka, protože ty desítky stránek od Microsoftu či Facebooku už dávno nikdo nedokáže přečíst celé, natož pochopit a řídit se podle nich. Nehledě na to, že jejich součástí je i běžné kličkování a vynechávání podstatných detailů.

U AVG to vzali od podlahy a v nových podmínkách (budou platit od 15. října) to řekli na rovinu. V části o shromažďování informací o uživatelích upozorňují, že budou sbírat IP adresy, uživatelské data, data o účtech, telefonní čísla, údaje o SIM kartě, IMEI, MEID či geolokační informace. A že, pokud to není nutné zachovat, je anonymizují.

Ale také to, že shromažďují řadu dalších informací, z nichž některé slouží k onomu klasickému „zlepšování produktů a služeb“. Ale co je dost revoluční, přímo uvádějí, že některá data shromažďují proto, že na nich vydělávají peníze – což se přímo týká inzertního identifikátoru, historie prohlížeče a vyhledávání (včetně metadat), informací o tom, odkud a jak se připojujete, a informací o aplikacích, které máte na zařízení nainstalované, a toho, jak je používáte.

Zdaleka to ale není všechno, AVG v další části Podmínek jasně říká, že může sdílet neosobní data s třetími stranami, stejně jako to, že může veřejně zobrazovat agregované nebo anonymní informace. Osobní data sice nesdílejí, ale pochopitelně je mohou poskytnout dalším společnostem spojeným s AVG. A týká se to samozřejmě také platebních informací, zákonem daných požadavků, ale také okamžiků, kdy je potřeba chránit práva či vlastnictví AVG.

Krátké podmínky se nakonec moc nepovedly

Nové Podmínky nakonec zrovna krátké nejsou, mají sedm autorských stránek, ale jsou vcelku kratší, než totožné podmínky u řady jiných společností. Poměrně jasně přiznávají to, co beztak dělají všichni. A také poměrně jasně říkají, že za vším je vhodné hledat peníze, a pokud dojde na lámání chleba, tak žádné ohledy na uživatele nikdo brát nebude.

Zveřejnění nových podmínek vyvolalo bouřlivé reakce uživatelů (viz třeba Reddit a AVG anti virus just updated there privacy policy. it says that they can and will sell your browsing history to 3rd parties), kteří se většinou pohoršují obecně, ale v některých případech upozorňují na některé zásadnější věci.

Jako třeba to, že AVG ochotně využije informace o tom, kde se pohybujete na internetu, a s jejich poměrně osobním charakterem si moc hlavu nedělá. Na druhou stranu, uživatelé historii prohlížeče ochotně svěřují pochybným add-onům pro prohlížeč, kvůli kterým je pak mohou zneužívat viry, adware i malware.

Dobrá pointa kritiků nových Pravidel je i ta, že AVG velmi výrazně rozšiřuje to, co považuje za „neosobní“ data. Hlavně ale to, že jakkoliv určitý jeden údaj nemusí být osobní, ve spojení s dalšími se osobním může stát. Nutno ale podotknout, že AVG opravdu v zásadě pouze „skoro“ poctivě popisuje to, co dělají všichni ostatní (a nijak zvlášť to raději nepopisují).

Co k tomu všemu dodat? Máte možnost volby, nemusíte AVG používat (a nemůžete se AVG a antiviru zdarma vlastně ani moc divit, že potřebuje nějak vydělávat) a zkusit jiný antivirus. Po pečlivém přečtení jejich Podmínek užívání a Podmínek ochrany soukromí je ale dost pravděpodobné, že v nich buď najdete v zásadě to samé (napsané trochu jinak), nebo, což je daleko pravděpodobnější, vám „zapomenou“ říci, co vlastně dělají. Protože přeci to, co o vás ví, slouží k „zlepšení služeb a produktů“ a o dalším využití se stejně nemáte šanci dozvědět.

Může AVG prodávat historii našich prohlížečů?

18.9.2015 BigBrother
Může AVG prodávat historii našich prohlížečů?Dnes, Jan Vítek, aktualitaSpolečnost AVG je známým výrobcem antivirů, jejíž řešení pomáhá dle informací z firemních stránek chránit počítače 200 milionů aktivních uživatelů. Nyní se ale řeší ustanovení ze smlouvy, dle nějž prý AVG může prodávat historii prohlížečů třetím stranám.
Zprávu přinesl server Computing, jehož redaktor zkoumal ustanovení řešící soukromí a osobní data uživatelů AVG. Řada z nich spoléhá na volně dostupnou verzi antiviru AVG, který je jinak velice oblíbený a pravidělně získává i pozitivní hodnocení v různých testech a recenzích. Nová ustanovení mají vstoupit v platnost 15. října a dle zdroje umožní "sběr a prodej osobních informací vztahujících se k historii prohlížečů, vyhledávání, pozice (GPS) a metadat". Dříve se přitom psalo jen o sběru dat týkajících se aplikací a stránek AVG a také škodlivého softwaru, který antivir na počítači najde.

Computing má problém konkrétně s částí ustanovení "What do you collect that cannot identify me?". Píše se tam o sběru dat, která jsou ale označena za non-personal, čili neosobní, která nás nemohou identifikovat. Taková data bude moci prodávat třetím stranám, a to včetně:
reklamního ID spojeného s našim zařízením
historie prohlížeče včetně vyhledávání a metadat
informací i poskytovateli internetového připojení
informací o dalších nainstalovaných aplikací a způsobu jejich využití

AVG se také zavazuje k tomu, že data z prohlížeče, která by nás mohla identifikovat, se ven nedostanou. V jiné části ustanovení ale AVG píše, že bude sdílet i "jistá osobní data", a to se svými sesterskými společnostmi, provozovateli vyhledávacích služeb a vybranými distributory a jinými partnery. Alexander Hanff tyto podmínky považuje za naprosto nepřijatelné, neboť mají platit pro software, jenž má v systému rozsáhlá práva, neboť jeho starostí je ochrana před malwarem. A je tu otázka, zda jsou nová ustanovení vůbec v souladu s novou legislativou EU o ochraně osobních údajů jako GDPR (General Data Protection Regulation).

Společnost AVG se již k této věci stačila vyjádřit na svém blogu, kde zveřejnila jakýsi návod, jak máme rozumět novým ustanovením o osobních údajích a bezpečnosti. Zveřejnila je prý s měsíčním předstihem proto, aby získala zpětnou vazbu od uživatelů a uvedla, že ti si budou moci vybrat, zda budou či nebudou chtít sdílet svá data, a to anonymně. Tato možnost bude nabízena také u některých volně využitelných produktů AVG, ale to může znamenat, že u jiných může být sdílení dat povinné. AVG nakonec sděluje, že neprodává a ani nikomu nebude prodávat jakákoliv osobní data, jež se budou vztahovat přímo k naší osobě.

Operátor AT&T aktivně pomáhal NSA ve šmírování, předával i data z mobilů

17.8.2015 BigBrother

Nedivme se, proč by nějaká firma měla odolávat pokušení spolupracovat s tajnou službou, vždyť jsou to „jen“ lidé.
Schopnost NSA odposlouchávat a zaznamenávat závratné množství informací protékajících USA byla z velké části založena na desítky let trvajícím partnerství s tamním telekomunikačním gigantem AT&T. Vyplývá to z další sady informací vypuštěných Edwardem Snowdenem a New York Times o tom píše například v AT&T Helped N.S.A. Spy on an Array of Internet Traffic.

„Unikátní a velmi produktivní partnerství,“ tak je označena desetiletí trvající aktivní spolupráce AT&T s NSA. Nechybí přívlastky „vysoce kolaborativní“ ani „extrémní ochota pomáhat“. Ať už jde o kompletní přístup k řadě informací, včetně domácí i zahraniční internetové komunikace, nebo například aktivního zajištění tajného nařízení soudu, které umožnilo napíchnout kompletní internetovou komunikaci sídla Spojených národů, ale i všech zákazníků AT&T.

Šmírovací zařízení měla NSA na minimálně sedmnácti klíčových místech internetové sítě AT&T přímo v USA a spolupráce dobře sloužila i při testování nových technologií a technik. Už v září 2003 měly NSA poskytnout přes 400 miliard položek internetových metadat – informací o tom, kdo s kým komunikoval, byť bez informace o obsahu komunikace. Ale také kopie milionů e-mailů, které vyhovovaly filtrování podle určitých klíčových slov.

Na dokumentech od Snowdena je zajímavé to, že nezmiňují AT&T přímo, ale z technických a dalších informací plyne, že jde právě o tuto společnost. Kódově označený programu Farview při důkladnější analýze ukazuje právě na AT&T a shodují se zde řady věcí, které je možné srovnávat s historickým děním. V jiném programu, kódově označeném Stormbrew, ale jsou zapojení i další operátoři – Verizon a MCI.

Po roce 2011 šmírovací aktivity nebývale posílily, AT&T začalo předávat okolo miliardy mobilních telefonních záznamů denně, nutno dodat, že jde o záznamy o domácím volání, tedy nikoliv, jak se většinou zdůrazňuje, o šmírování pouze lidí mimo USA. A také je to poměrně zásadní nová informace, protože poté co Snowden vynesl informace o masivním odposlouchávání, úřady je zlehčovaly s tím, že šlo pouze o pevné linky.

Odhalení AT&T a zveřejnění těchto nových informací je společným dílem New York Times a ProPublica. Hlavní článek k tématu mají v NSA Spying Relies on AT&T’s ‘Extreme Willingness to Help’, kde najdete i poměrně dobrou časovou osu vývoje celé mnohaleté spolupráce.

Minimalizace rizik ochrany osobních údajů umístění sběru dat
1.10.2014 BigBrother
S příchodem chytrých telefonů a tabletů - zařízení uživatelé často s sebou všude, kam jít - získané lokalizační údaje, se stal cenným zdrojem informací pro komerční subjekty a organizace veřejného sektoru. lokalizační údaje uživatelů jsou běžně shromažďují ve velkém měřítku prostřednictvím celulární sítě operátoři, služby založené na lokalizaci a umístění povolen sociální sítě platformy. Ale může tento druh informací prozradit příliš mnoho o našich životech - je to hrozba pro naše soukromí? skupina vědců z Národní univerzity v Singapuru a na evropské bázi SAP prozkoumali informace o pohybech (shromážděných každých 15 minut) v hodnotě nad půl milionu jedinců za období jednoho týdne, a zjistili, že "anonymity" uživatelé tím, že nahradí jejich identity s náhodným identifikátoru není dost, a že "stopy lidské mobility vysoce identifikovat jen s několika časoprostorových bodů." "Předpokládáme, že protivník může znát určitý počet časoprostorových bodů mezi stopy cílové uživatele. Změříme počet trajektorií, že protivník můžete najít na základě stávajících znalostí," vysvětlili. "Trajektorie je jedinečný a re-identifikace je úspěšný, pokud je k dispozici pouze jedna dráha." Bohužel ani v této velké datové sady (56 milionů desek), více než 60 procent z drah jsou jedinečné. Naštěstí, že číslo může být snížena na méně než 30 procent s jedním jednoduše nastavením. "Hlavní myšlenkou této metody je" snížit "dlouhé trajektorie v několika krátkých drah v závislosti na různých časových oknech. Tyto kratší dráhy jsou pak přiřazeny různé uživatele identifikátory pro každé časové okno ", které bylo uvedeno, a dodal, že úprava je jak snadno škálovatelné a nemá vliv na data nástroje. Přesto, oni se o to poukázat na to, že i když tato změna zlepší ochranu soukromí, neposkytuje úplnou anonymitu.

Většina lidí stále lhostejný k ohrožení soukromí
22.9.2014 BigBrother
Zatímco kybernetické zloději nadále porušovat velké korporace, jako je JP Morgan, a právě minulý týden, Armáda spásy a Home Depot, Američané se zdají být lhostejný k rostoucí kybernetické krize, v souladu s idRADAR. 73 procent uvedlo, že neudělal nic chránit své soukromí nebo zabránit jejich kreditní a debetní karty před podvodným používá. . Tento údaj je o něco lepší, než výsledky průzkumu zveřejněných v červnu, což bylo 80 procent idRADAR CEO Tom Feige řekl: "Se všemi zprávami o nových porušení, a nových odhalení organizované gangy" počítačovými "v Číně a Rusku krade citlivé osobní a vládní záznamy, lidé potřebují probudit a rozpoznat krizi a chránit. " průzkum veřejného mínění ukázal, že drtivá většina lidí, kteří nemají ani mít čas změnit svá hesla. Pouze 11 procent přijmout nové heslo měsíčně, nyní jen velmi mírně z devíti procent, že řekli, že v červnu. Pouze 58 procent uvedlo, že by se to pouze tehdy, když nucený prostřednictvím webové stránky, nebo prodejce - což je o dvě procenta méně, než řekl, že by se v červnu. Dále 64 procent spotřebitelů uvedlo, že stále používají své platební karty, a to navzdory varování ze strany prodejců zvýšené riziko debetních přes kreditních karet. Toto číslo se zlepšila z 70 procent z červnového šetření. To vše v reakci na rostoucí počet úvěrových podvodů mezi spotřebiteli. Průzkum vykázaly růst o debetních a podvody s kreditními kartami téměř dvě procenta na pouhé tři měsíce. Průzkum také uvádí, že téměř 43 procent prospěch federální vlády, kterým se stanoví vnitrostátní datový porušení hlášení zákon. To je téměř o 2,5 procenta od června. "Tam je nějaký mírný rostoucí obavy o roli federální vlády v oblasti ochrany občanů proti kybernetické porušení," řekl Feige. "Věci nejsou zklidnění. Jsou čím dál horší a pravděpodobně ještě zhorší." "Ano, je tady další vzestup vědomí, že federální vláda musí udělat víc, ale je to stále mnohem nižší než u většiny lidí," dodává Feige . "Je zřejmé, že je zde velká potřeba vzdělávání v této otázce, a spotřebitelé musí tlačit Kongres přijmout ochranná nařízení." Průzkum byl proveden v srpnu 2014 idRADAR mezi národní náhodného vzorku 309 respondentů spotřebitele, které odrážejí široké spektrum věku , ekonomické a vzdělávací skupiny. Průzkum má plus nebo minus dvě procenta přesnost rychlosti.

Tim Cook: data zákazníků nezkoumáme

17.9.2014 BigBrother
Šéf společnosti Apple se v novém rozhovoru obul do konkurenčních technologických společností ve věci týkající se ochrany soukromí uživatelů.

Ve druhé části interview s Charliem Rosem, jež byla odvysílána v pondělí, Cook řekl, že Apple neprodává data svých uživatelů a zpochybnil praktiky společností, které to dělají. Cook uvedl, že Apple vydělává především prodejem hardwaru, narozdíl od jiných technologických firem ze Sillicon Valley, jež profitují z reklamy cílené na jejich uživatele. „Náš byznys není založen na tom, že o vás sbíráme informace. Nejste náš produkt,“ řekl Cook. „Myslím si, že se každý musí zeptat na jednu věc: jak firmy vydělávají své peníze? Následujte tok peněz. A pokud vydělávají peníze především tím, že shromažďují velké objemy osobních dat, myslím si, že máte právo na to být znepokojeni.“

Cook tato vyjádření pronesl v odpovědi na otázku Roseho týkající se obav uživatelů o množství osobních dat, jež společnosti typu Googlu shromažďují. Reklamní byznys Apple je mnohem menší, než ten Googlu, Facebooku nebo Twitteru. Skrze platformu iAd, již Apple spustilo před čtyřmi lety, se Apple zaměřuje na reklamu v aplikacíh běžících na jeho mobilních zařízení. K tomu americká společnost využívá například historii nákupů uživatelů v iTunes a domácí adresy. Ve své odpovědi Roseovi se však Cook k iAd nevyjádřil.

Google a Apple byli jednu dobu blízcí spojenci, nyní jsou však rivalové. Operační systém Android přímo konkuruje iOS od Apple a obě společnosti často stojí o akvizice stejných firem.

Cook upřesnil, že Apple nezajímají iMessage nebo e-maily jeho uživatelů. U nových projektů typu Apple Pay a HealthKit – kde uživatelé ukládají osobní informace jako kreditní karty či informace o zdravotním stavu na zařízení Apple – americká společnost tvrdí, že jejich data jsou šifrována tak, že k nim nemá přístup nikdo z Applu. „Díváme se na to velmi odlišně, než řada jiných společností. Náš pohled je takový, že když navrhujeme novou službu, snažíme se nesbírat žádná data,“ řekl Cook. „Tomuto byznysu se nevěnujeme. Myslím si totiž, že lidé mají právo na soukromí.“

Šéf Apple se také důrazně vyjádřil ke zprávám z července tohoto roku, podle kterých operační systém iOS obsahuje zadní vrátka pro třetí strany (v tomto smyslu byla zmiňovaná především americká agentura NSA), které tak mohou přistupovat k osobním datům uživatelů. Apple již v červenci uvedlo, že se tyto zprávy nezakládají na pravdě a Cook to nyní opět potvrdil. „Nic z toho není pravda, nula,“ uvedl. „Nikdy bychom nedopustili, aby se to stalo.“

V celém interview Cook mimo jiné také uvedl, že „Apple mohlo iPhony s většími displeji vyrábět již před lety“, avšak společnost čekala, dokud nebude moci provést řádná vylepšení. „Nikdy to nebylo o tom, udělat jen větší telefon,“ řekl Cook. „Bylo to o tom, udělat v každém směru lepší telefon. A my proto vydáváme věci až tehdy, když jsou opravdu hotové.“

Internetové stránky "otisků prstů" uživatelé tajně shromažďování prohlížeče info
14.10.2013 Zabezpečení | Bezpečnost | BigBrother
Skupina evropských vědců zveřejnila výsledky svého výzkumu, kolik z nejnavštěvovanějších internetových stránek sledovat uživatele bez jejich vědomí pomocí "zařízení otisků prstů", a odpověď je 145 z 10000. "V moderní web , prohlížeč se ukázalo jako vozidlo volby, které uživatelé mají věřit, upravovat a používat pro přístup k množství informací a on-line služeb Nicméně, nedávné studie ukazují, že prohlížeč může být také použit k invisibly otisku prstu uživatele.: praxe, která může mít vážné soukromí a bezpečnostní souvislosti, "oni si všimli. Zařízení (nebo v tomto případě prohlížeč) otisků prstů se odkazuje na praxi shromažďování atributy o zařízení / prohlížeč - například přístroje velikosti obrazovky, verze nainstalovaného softwaru, a seznam nainstalovaných písem, atd. -. uživatel používá a používat to, aby zcela nebo částečně identifikovat uživatele / zařízení , ale zároveň tato praxe může být skvělé pro prevenci krádeže identity online, podvody s kreditními kartami, nebo zmírnění DDoS útoky, může být také použit k vytvoření tajně uživatelské profily. Vědci vytvořili svůj vlastní rámec pro detekci a analýzu webových fingerprinters -. FPDetective "Tím Pokud použijeme naše rámce se zaměřením na postupy font detekce, jsme byli schopni provést rozsáhlé Analýza milionů nejpopulárnějších internetových stránek na internetu, a zjistil, že přijetí otisků prstů je mnohem vyšší, než předchozí studie odhadla, "oni si všimli. zda "fingerprinters" používat JavaScript nebo pluginy udělat otisky prstů, jde o to, že můžete sledovat on-line uživatelů činnost, i když jsou cookies vypnuty a uživatelé umožnily nesledují možnost na svých webových prohlížečů (pokud existuje). Většinu času, "otisky prstů" Skryté a těžko rozpoznat uživateli. "Device otisků prstů vzbuzuje vážné obavy týkající se soukromí pro běžné uživatele," výzkumníci poukázal. "Jeho povaha státní příslušnosti je těžké odhalit (žádné cookies, můžete zkontrolovat a odstranit), a ještě těžší opt-out. Navíc otisků prstů funguje stejně dobře v" soukromém režimu "moderních prohlížečů, které cookie uvědomělí uživatelé mohou být . použitím provést soukromí citlivé operace " Oni také ukázal, že dva protiopatření, které jsou využívány k obraně proti otisků prstů - Tor Browser a Firegloves, POC rozšíření prohlížeče, který vrací hodnoty randomizované Při dotazu na určitých vlastností - mají zneužitelné slabiny, které by je mohlo učinit k ničemu. Pro ​​více informací o jejich výzkumu, podívejte se na podrobnou zprávu .