Linux

Linux Debian
Linux Debian		GNU/Linux nebo jen krátce Linux je v informatice označení pro operační systém založený na Linuxovém jádru. Linux je šířen v podobě distribucí, které je snadné nainstalovat nebo přímo používat (tzv. Live CD).

L	Název	Obrázek	Popis
1	Úvod		Na Linuxu se dá postavit ledacos, od malého LAMP servříku po komplexní řešení firemního informačního systému s vysokou dostupností. V tomto seriálu se zaměřím spíše na onu první oblast, přičemž věnovat se budu nejenom konkrétním postupům, jak nastavit jednoduchý LAMP server, ale i řadě témat spojených se správou serverů, zejména pak bezpečnosti a monitorování.
2	RAID teoreticky		Ještě před tím, než se rozhodnete nainstalovat Debian na server, byste měli zvážit, jakým způsobem budete pracovat s pevnými disky. Mít všechno na jednom disku v jednom či více diskových oddílech je sice možné, ale existují i jiné možnosti, a sice RAID a LVM, potažmo ještě dm-crypt/LUKS pro diskové šifrování. V tomto dílu se budeme věnovat RAIDu.
3	LVM a diskové šifrování		V tomto díle si probereme LVM (Logical Volume Manager) a diskové šifrování v podobě dm-crypt/LUKS. Je to poslední z přípravných dílů před instalací Debianu.
4	Instalace		Seriálu mají již jisté znalosti, nemyslím si, že je nutné procházet instalaci krok za krokem. Zaměřím se spíše na praktické záležitosti kolem instalačního procesu, upozorním na některé problémy a především osvětlím spektrum možností, které máte v případě instalace Debian GNU/Linuxu.
5	Co dělat po instalaci		Základní poinstalační aktivity a pozvu vás na menší exkurzi do nového systému Debian GNU/Linux. Dozvíte se o několika užitečných nástrojích pro administrátora linuxového serveru.
6	Softwarový RAID prakticky		Co je to RAID, jaké jsou jeho typy a pro který byste se měli rozhodnout, jste se již dozvěděli v minulých dílech. Nyní se na něj podíváme z praktického hlediska. Vytváření nového a modifikace stávajícího pole pro vás bude hračkou.
7	Softwarový RAID prakticky (pokračování)		V tomto díle se podíváme na růst pole, řešení krizových situací, write-intent bitmap, scrubbing diskového pole, monitorování a bootování z pole.
8	S.M.A.R.T. a zdraví pevných disků		Pevné disky obsahují obvykle to nejcennější - vaše data. Ať už využíváte linuxového softwarového RAIDu nebo ne, hlídat zdraví disků je určitě velmi důležité, stejně jako mít možnost odhadnout, v jakém stavu je disk, který se vám zrovna dostal pod ruku. A tomu se budu věnovat v tomto a v následujících dílech.
9	S.M.A.R.T. logy		V tomto dílu budu pokračovat v popisu technologie S.M.A.R.T., konkrétně se podívám na S.M.A.R.T. logy, a na některé zajímavé závěry studie Googlu o vlivu teploty na životnost disku.
10	S.M.A.R.T. testy a monitorování		V tomto díle završím problematiku S.M.A.R.T. a zdraví pevných disků. Podívám se na využití S.M.A.R.T testů a prozradím vám, jak lze S.M.A.R.T. údaje monitorovat.
11	LVM prakticky		LVM byl v tomto seriálu představen na teoretické úrovni v jednom z prvních dílů. Nyní převedu teorii do praxe a ukážu vám, jak se s LVM pracuje. V tomto dílu proberu základní operace s LVM.
12	LVM a snapshoty		Minule jsem nakousl LVM a probral základní operace s ním. Dnes se podívám na přesun dat za běhu systému a tvorbu a práci se snapshoty.
13	Ještě trocha LVM		Ačkoliv LVM vyniká flexibilitou práce s úložným prostorem, jeho velkým problémem je možné selhání fyzických svazků (physical volume), na kterých je LVM postaveno. Pokud tedy vytvořím skupinu svazků (volume group) z několika pevných disků, je sice na jednu stranu hezké, že k tomu prostoru mohu přistupovat jako ke spojitému úložnému prostoru, se kterým mohu zacházet jako s jedním velkým pevným diskem, který mohu dále libovolně dělit, ale co když některý z těch disků selže?
14	Šifrování s dm-crypt/LUKS		Pomocí dm-crypt/LUKS lze šifrovat jakékoliv blokové zařízení, tzn. diskový oddíl, celý pevný disk, diskové pole (RAID), logický svazek v rámci LVM, atd.
15	Praxe šifrování s dm-crypt/LUKS		dm-crypt je specifický subsystém linuxového jádra, který využívá infrastrukturu device mapperu a linuxového CryptoAPI, a vytváří transparentní vrstvu pro online šifrování a dešifrování blokových zařízení. Dodávám, že `dm-crypt` je možné využívat samostatně, bez LUKS nadstavby, a to prostřednictvím stejného nástroje - `cryptsetup`. V tomto článku se však plně zaměřím právě na LUKS.
16	Dokončení praxe šifrování s dm-crypt/LUKS		Pro uložení základních informací o šifrovaném svazku využívá LUKS hlavičku, kterou vytváří na začátku šifrovaného svazku. Zde se nachází mj. i úložiště klíčů. Jelikož hlavní klíč (master key) sloužící k dešifrování LUKS svazku leží právě v úložišti klíčů (přesněji, je zašifrován jedním nebo více uživatelskými klíči), toto umístění je nejslabším článkem řetězu. Případné přepsání hlavičky znamená jednoznačně ztrátu všech dat na šifrovaném svazku, nemáte-li někde po ruce zálohu.
17	Úvod do SSH pro správce		Každý administrátor unixových serverů by měl být seznámen se SSH a jeho schopnostmi a možnostmi. V tomto díle se podívám na zoubek SSH jako takovému, proberu široké možnosti jeho použití a některé nástroje, které vám umožní využít SSH pohodlně a bezpečně.
18	Praktické rady pro zabezpečení SSH		SSH je mocný nástroj a SSH server je obvykle také první věc, kterou správce na server instaluje. Jak jej ale zabezpečit proti častým útokům nebo proti případnému zneužití ze strany uživatelů serveru?
19	Praktické rady pro zabezpečení SSH II		Minule jsem probral některé metody zabezpečení SSH, dnes v tom budu pokračovat. Proberu elementární zabezpečení SSH firewallem a představím nástroj Denyhosts.
20	Praktické rady pro zabezpečení (nejen) SSH III		o zabezpečení SSH pokračovat, avšak tentokrát proberu nástroje a metody, které pomohou ochránit i jiné služby než SSH. Představím nástroj Fail2ban a proberu techniku zvanou port knocking.
21	Praktické rady pro zabezpečení (nejen) SSH IV		aktivní zabezpečení SSH na úrovni firewallu s využitím modulu recent a nástroj scponly.
22	Linuxový firewall, základy iptables		Firewall v Linuxu je tvořen projektem Netfilter, který pracuje na úrovni jádra a umožňuje filtrovat pakety na základě mnoha kritérií. Základním nástrojem pro nastavení paketového filtru je známý řádkový nástroj iptables.
23	Linuxový firewall, základy iptables II		věnovat stavovému filtrování paketů a vytvoření velmi jednoduchého, v praxi použitelného firewallu pomocí Netfiltru. Upozorním také na to, jaká existuje podpora Netfiltru pro IPv6 a jak firewall nastavit pro IPv4 i IPv6.
24	Linuxový firewall, základy iptables III		proberu použití vlastních řetězců ke zpřehlednění firewallu, možnosti logování paketů a filtrování předávaných (routovaných) paketů.
25	Linuxový firewall, základy iptables IV		dozvíte o tabulkách v Netfiltru, o možnostech práce s NATem, o přesměrování portů či maškarádě a o některých dalších zajímavých modulech Netfiltru, které vám pomohou při stavbě pokročilejších firewallů.
26	Jak aktualizovat server(y)		Každý operační systém a software na něm je třeba aktualizovat. U serveru to platí dvojnásob, jelikož je permanentně vystaven útokům z celého světa. Přitom aktualizace serveru nebývají úplně triviální. V tomto dílu se dozvíte více o této problematice a doporučených postupech.
27	Pár slov o bezpečnosti		Seriálu vás uvede do problematiky bezpečnosti linuxového serveru a pohledů na ni. Jedná se čistě a pouze o obecný pohled na problematiku, nikoliv o přehled konkrétních opatření.
28	Bezpečnost linuxového serveru		Navážu na předchozí díl, který se zabýval čistě teorií bezpečnosti, a rozvedu tyto koncepty trošku více do praxe. Nejprve by bylo dobré rozdělit bezpečnost na jednotlivé oblasti, které je třeba zajistit. V případě linuxového serveru přichází v úvahu server jako takový, systém a služby, dostupnost a bezpečnost dat.
29	Pár slov o útocích na server
30	Bezpečnost a monitorování systému
31	Bezpečnost služeb
32	OpenVPN server
33	OpenVPN server (pokračování)
34	Úvod do zálohování
35	Jednoduché zálohování pomocí rdiff-backup
36	Zálohování pomocí Duplicity
37	Instalace LAMP
38	Konfigurace LAMP: PHP
39	Úvod do konfigurace Apache
40	Úvod do konfigurace Apache (pokračování)
41	Úvod do konfigurace Apache (moduly rewrite a chroot)
42	Monitorování serveru pomocí nástroje Munin
43	Hlídání serverů pomocí nástroje Monit
44	Hlídání pomocí Monitu (pokračování)
45	PostgreSQL: Instalace a zprovoznění
46	PostgreSQL: Klienti a zálohování
47	Sledování logů pomocí nástroje logcheck
48	Sledování logů pomocí nástroje logwatch
49	Webový server Cherokee
50	Thttpd a benchmark webového serveru
51	Lighttpd a PHP přes FastCGI
52	Webový server Nginx
53	SNI, webové servery a prohlížeče
54	XMPP (Jabber) server Prosody
55	Jabber (XMPP) server ejabberd
56	Konfigurace XMPP serveru ejabberd
57	Rootkity
58	Detekce rootkitů a zotavení
59	Sledování změn v souborech pomocí AIDE
60	Úvod do kompilace softwaru
61	Kompilace softwaru
62	Kompilace softwaru prakticky
63	Úvod do kompilace jádra a modulů
64	Kompilace jádra a modulů prakticky
65	Zprovoznění Ruby aplikací s RVM, Thin a Nginx
66	Nasazení aplikace Redmine
67	Redmine: Thin a Nginx
68	Git na vlastním serveru
69	Pokročilejší nasazení Gitu
70	Víceuživatelský Git server s Gitosis
71	Víceuživatelský Git server s Gitolite
72	Git hooky a alternativy ke Githubu
73	Tor na serveru: Úvod
74	Skrytý server pomocí Tor
75	Tvorba Tor relaye
76	Nastavení sítě pomocí nástroje ip
77	Pokročilé nastavení sítě pomocí nástroje ip
78	Další nastavení sítě pomocí nástroje ip
79	Úvod do skenování sítí pomocí Nmap
80	Typy skenů a volby Nmapu
81	Úvod do poštovního serveru
82	Agenti e-mailu, metody ochrany proti spamu
83	Nastavení DNS, SPF a Postfix
84	Postconf, řízení fronty, greylisting
85	Implementace DKIM
86	Aliasy a záložní poštovní server
87	Restrictions Postfixu, blacklisty a whitelisty
88	Uživatel a poštovní schránka
89	Webová rozhraní k poště (Squirrelmail a Roundcube)
90	Antivirus a antispam
91	Poštovní server a více domén
92	Propojení Postfixadminu s Postfixem a Dovecotem a autentifikace virtuálních účtů
93	Úvod do DNS
94	DNS a DHCP server dnsmasq
95	Unbound a Bind
96	Bind v roli autoritativního serveru
97	Reverzní záznamy a Knot DNS
98	Přístupová práva a ACL