Architektury MIS

Softwarová architektura je definována množinou programových jednotek – modulů a vazeb mezi těmito moduly. Vazby jsou dány voláním modulů a předávanými daty. Každý modul je popsán funkcemi, které zajišťuje, řídícími daty, algoritmem přechodu vstupních dat na výstupní, vývojovým prostředím (programovací jazyk) a provozním prostředím (OS, SŘBD).

Účel architektury IS/IT –IS musí podporovat strategické cíle podniku; musí pokrývat všechny uživatelské požadavky, musí být integrován z hlediska funkčního, datového softwarového, hardwarového

a z hlediska uživatelského rozhraní, musí být schopen přijímat dodatečné technické a softwarové komponenty, musí být snadno pochopitelný a průhledný pro své uživatele, musí pružně reagovat na požadavky uživatelů, očekávané změny, jako např. nové účetní osnovy, musí být realizovatelné bez zásahu do programového vybavení aplikace, musí být dobře zdokumentován.

Existují čtyři typy SW architektur:

• Lineární – cílová fce systému je dosažena sekvenčním uspořádáním elementárních funkcí, využívá se zřídka.
• Hierarchická – vazby jednotlivých funkcí systému jsou reprezentovány stromovým grafem, každá elementární funkce je využita vždy právě v jedné funkci vyšší úrovně, přehledná ale nákladná architektura.
• Síťová – neplatí závazná pravidla podřízenosti a nadřízenosti, nedefinuje žádná pravidla pro vztahy mezi jednotlivými částmi, kterákoliv komponenta může využívat služeb jiných komponent. Předností je otevřenost pro přidávání nových funkcí (flexibilita). Je vhodnější pro tvorbu rozsáhlého systému než předchozí hierarchická architektura.
• Vrstvená – funkce jsou uspořádány do několika vrstev tak, že funkce vyšší vrstvy mohou využívat pouze funkcí podřízených vrstev
  • Silně vrstvená architektura – je povoleno používat jen funkcí vrstvy bezprostředně podřízené.
  • Slabě vrstvená architektura – vyšší funkce může využívat i funkcí nižších než bezprostředně podřízených vrstev.

Architektura založená na vrstvách

·           Vrstvená architektura je založena na rozlišení, tj. separaci a nezávislosti jistých vrstev v aplikaci

·           Rozlišení vrstev je rovněž zužitkováno ve vývoji samotného kódu aplikace, protože to podporuje její inkrementální vývoj

Hierarchická architektura

1)      systém datových transakcí TPS - úlohy operativního charakteru, pro opakované činností, snadná manipulace s daty (např. evidence zboží a jeho objednávání)

2)      manažerské informační systémy MIS - úlohy taktického charakteru

a)       systémy pro podporu rozhodování DSS - analytické a rozhodovací operace; slabě strukturované

b)      expertní systémy ES - modelové aplikace ověřených postupů

3)      systémy pro podporu vrcholového vedení EIS - založeny na datech předchozích systémů

4)      architektura (podsystémy):

a)       informační systém pro podporu kancelářských činností OIS

b)      systém pro podporu elektronické výměny dat EDI

TPS (Transaction Processing System) – Operativní řízení podniku

·      Reprezentuje druhy činností podniku na úrovni operativního řízení (krátkodobý horizont). Jejich funkce jsou prováděny rutinně, je požadována vysoká rychlost odezev a spolehlivost.

·      Hlavním úkolem je pořizování a aktualizace dat, jejich evidence a základní přehledy. Tyto výstupy se používají ve vyšších vrstvách IS. Skladba aplikací je velmi silně závislá na charakteru podniku (výrobní podnik, malosériová nebo kusová výroba, hromadná výroba, podnik poskytující služby).

·      Na úrovni operativního řízení se nejčastěji používají aplikace podporující konstrukční a technologické procesy – CAD (Computer Aided Design, konstrukce a návrhy), CAM (Computer Aided Manufacture, automatizovaná podpora řízení výrobních provozů), MRP (Material Resource Planning, plánování zdrojů materiálu), ERP (Enterprise Resource Planning, plánování podnikových zdrojů). Často se využívají také aplikace typu CRM (Customer Relationship Management, řízení vztahů se zákazníkem), RIS (Reservation IS, rezervační systémy) či GIS (Geographic IS, kreslení, digitalizace map, vytváření územních modelů) a další.

MIS (Management Information System) – Taktické řízení podniku

• Podporuje taktické řízení podniku (střednědobý horizont). Navazuje na vrstvu operativního řízení a na základě ucelených a sumarizovaných dat z TPS umožňuje kontrolovat a řídit základní podnikové aktivity. Na této úrovni se provádějí především analýzy a zpracovávají se zprávy a přehledy.
• Na MIS jsou kladeny vysoké nároky v oblasti zajištění dostupnosti, bezpečnosti, zálohování a archivace dat a průkaznosti operací. Důležitým faktorem je správná volba aplikačního softwaru a kvalita použitých metod a nástrojů.
• Na taktické úrovni se řeší především oblasti týkající se analýzy, plánování, modelování např. správa zdrojů, řízení jakosti, marketing, lidské zdroje, legislativa či obchodně ekonomické aplikace (mzdy, účetnictví, finanční řízení).
• Na MIS navazují systémy pro podporu rozhodování (DSS, Decision Support System), které tvoří přechod mezi MIS a EIS. Slouží pro podporu metod rozhodovací a operační analýzy.

–         DSS (Decision Support System) -  Systémy pro podporu rozhodování

§  Určeny pro manažerské plánování všeho druhu (pro úroveň operativního a taktického řízení). Ideální nástroje pro odhady, optimalizační a simulační úlohy, úlohy z operačního výzkumu a statistiky. Sytém vytváří zprávy, odpovídá na databázové dotazy a provádí simulace matematických modelů. Tyto základní informace jsou k dispozici skupině manažerů či manažerovi pro rozhodování při řešení problémů

–         ES (Expert system) – Expertní systémy

§  jde o systém jehož funkce jsou stejné, jako funkce lidského experta, tj. navrhování uživateli, jakým způsobem řešit konkrétní problémy. Expertní systémy se vyznačují oddělení znalostí a mechanismu jejich využívání

EIS (Executive Information System) – Strategické řízení podniku

• obsahuje aplikace určené ke strategickému řízení podniku a pro podporu vrcholového vedení (dlouhodobý horizont). Aplikace využívají data poskytovaná nižšími vrstvami (tj. TPS a MIS) i data z externích zdrojů.
• Pozornost je zaměřenana delší časový úsek do minulosti i budoucnosti. Jsou sledována i historická data a vytvářejí se komplexní analýzy současného stavu, budoucího vývoje, prognózy a trendy. Aplikace podporují vytváření nových pohledů na data, jejich agregaci a řazení do nových souvislostí, vytváření časových řad a hledání vzájemných vazeb.
• Na úrovni EIS se využívají specializované softwarové nástroje, které pracují s OLAP technologií (On-line Analytical Processing). Základem je uložení dat ve vícedimenzionální databázi. Dimenze jsou tvořeny různými pohledy na data – můžeme např. sledovat data z pohledu ekonomického (obrat, zisk), časového a dalšího zvoleného pohledu (závody, zákaznické segmenty apod.). Tento způsob uložení dat umožňuje rychle a pružně měnit jednotlivé dimenze, tedy pohledy uživatele na data. Lze tak například snadno zjistit, jaký byl zisk za první čtvrtletí u tržního segmentu malých a středních firem.
• Počet uživatelů není velký (EIS je určen pro vrcholový management), nároky na zajištění provozu proto nejsou tak vysoké. Místo toho je kladen důraz na podporu uživatelů, relativně jednoduché ovládání, přehlednost prezentace dat (včetně využití multimédií) a na možnost průběžných modifikací aplikací.

OIS (Office Information System) – Kancelářské systémy

• zastupuje sadu aplikací zaměřených na podporu kancelářských prací. Cílem je snížení nároků na administrativní operace, zjednodušení zpracování dat, zvýšení formální úrovně výstupů, zrychlení a zefektivnění komunikace včetně podpory týmové práce.
• OIS nejčastěji zahrnuje textový procesor, tabulkový procesor, software pro tvorbu prezentací, klienta elektronické pošty, plánovací kalendář, aplikace pro podporu týmové práce a pro správu dokumentů.

EDI (Electronic Data Interchange) – Komunikace s okolím

• představuje aplikace zajištující elektronickou komunikacis okolím podniku – dodavateli, odběrateli, zákazníky, bankami či státními institucemi. V této oblasti se již v širokém měřítku prosadilo využití možností poskytovaných sítí Internet.

Funkcionální architektura MIS – navrhuje rozklad základních funkcí a služeb do dílčích funkčních celků (až na úroveň elementárních funkcí). Nástrojem pro zobrazení je diagram datových toků (Data Flow Diagram, DFD), který vyjadřuje tok dat a popis elementárních aktivit. Diagram znázorňuje klíčové prvky – hlavní procesy, úložiště dat, prvky z okolí systému i datové toky mezi nimi. Procesy reprezentují místa transformace dat, jejich činnost je aktivována datovými toky nebo událostmi. Datové toky reprezentují vazby mezi prvky systému a úložiště dat slouží k uchování potřebných dat. Diagram se tvoří na několika úrovních (dekomponuje se) a pohled na systém se dále precizuje.

Modulární architektura

• Základními prvky jsou moduly, které mají své chování (funkcionalitu, vstupní a výstupní data) a jsou vybaveny vstupními a výstupními rozhraními pro komunikaci s jinými moduly v rámci modulárního systému
• Je-li modulární systém organizován jako monolit, tj. moduly nejsou fyzicky mimo systém, je modulární architektura chápána jako architektura v malém.
• Jestliže je modulární systém složen jen z jádra a integrátoru modulů, které jsou fyzicky mimo modulární systém (např. uložené ve frame work paměti operačního systému počítače), je tato architektura chápána jako architektura ve velkém.
• Členění aplikace na moduly by mělo sledovat především dekompozici funkcionality aplikace. Obecně se do modulů dekomponuje nejen funkcionalita, ale i další atributy programů.

Enterprise Resource Planning (ERP) je informační systém, který integruje a automatizuje velké množství procesů souvisejících s produkčními činnostmi podniku. Typicky se jedná o výrobu, logistiku, distribuci, správu majetku, prodej, fakturaci, a účetnictví. ERP systém je charakterizován jako typ aplikačního software, který umožňuje řízení a koordinaci všech disponibilních podnikových zdrojů a aktivit. Mezi hlavní vlastnosti ERP patří schopnost automatizovat a integrovat klíčové podnikové procesy, funkce a data v rámci celé firmy. ERP umožňuje uživatelům:

• vytvářet a aktualizovat rozsáhlé datové báze – zboží, dodavatelů, zákazníků, pracovníků, majetku, účtů apod.,
• realizovat procesy operačního charakteru, tj. zpracování obchodních případů – nákupu
• materiálu, prodeje zboží, a s tím souvisejících obchodních dokumentů (objednávek, kontraktů, celních deklarací, …),
• vytvářet a prezentovat požadované přehledy, statistiky a základní analýzy (přehledy zákazníků, zboží, prodejů, stavů zásob na skladě apod.)

Aplikační software na úrovni ERP je charakterizován silnější integrací výrobních a finančních modulů, to znamená, že umožňuje lépe posuzovat a řídit ekonomické efekty a případně rizika jednotlivých zakázek, zajišťovat lepší provázanost výrobního a finančního plánování, včetně vazeb na řízení prodeje, nákupu, řízení personálních zdrojů a řízení majetku. ERP software tak pokrývá rozhodující část podnikového řízení, a to především na taktické a operativní úrovni řízení

Funkční moduly ERP - ERP jsou komponovány z jednotlivých modulů, z nichž každý plní funkce určité oblasti řízení podniku. Moduly na sobě bývají nezávislé, takže podniky nemusejí implementovat ty, které by jen zřídka využívaly. Zastoupení a členění modulů ERP se u jednotlivých dodavatelů liší. Specifika lze nalézt i v zaměření na určitou aplikační oblast a typy procesů. Základní moduly však bývají u většiny produktů podobné. ERP tak pokrývají zejména dvě hlavní funkční oblasti:

• logistiku – v kontextu ERP zahrnují celou podnikovou logistiku, tj. nákup, skladování, výrobu, prodej (distribuci) a zejména plánování zdrojů;
• finance – zahrnují finanční, nákladové a investiční účetnictví a dále podnikový controlling.

Informační systém většinou není možné ve firmě pouze nainstalovat jako každý jiný software. Je vyžadováno větší úsilí včetně vzájemné spolupráce dodavatele ERP systému, firmy a jejích zaměstnanců. Postup zavedení informačního systému se nazývá implementace. Je to nákladný a velmi důležitý krok. Má za úkol popsat dosavadní ekonomické procesy a tyto nadefinovat do ERP systému tak, aby provádění těchto procesů bylo efektivní, rychlé, jednoduché a provázané s procesy na kterých závisí.

ERP systémy mají dva základní modely dodání.

• In-house model. Aplikace je nainstalována na serverech organizace vlastnící ERP systém. Organizace musí mít vnitřní zdroje na provoz a údržbu ERP systému. Na upgradech, aktualizacích a úpravách systému se podílí sama organizace spolu s dodavatelskou firmou. Jedná se o nejběžnější model využívání ERP systémů.
• On demand model. Tento model je znám také pod pojmy ASP (Application service provider) nebo SaaS (Software as a Service). Přestože mezi jednotlivými pojmy jsou rozdíly, tak hlavní společný rys je, že ERP systém je dodáván vzdáleně přes internet. O aktualizace a upgrady systému se stará dodavatel, který ERP provozuje na svých serverech. U tohoto modelu bývají větší obavy o bezpečnost a spolehlivost služby, protože organizace nemá přímou kontrolu nad správou ERP systému.

Strukturální architektura IS ?