Bezpečnost informací v české legislativě
Klasifikace senzitivních informací. Ochrana utajovaných informací. Zpracování a ochrana osobních údajů. Ochrana obchodního tajemství. Chráněné informace v elektronických komunikacích. Vnitřní informace v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Zákon o elektronickém podpisu.
Legislativní rámec informační bezpečnosti v ČR:
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
Ochranu utajovaných informací upravuje zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
Klasifikace senzitivních informací - Utajované skutečnosti se klasifikují do následujících tříd (stupňů utajení) podle výše újmy, ke které by došlo v případě neoprávněného nakládání (vyzrazení, zneužití, poškození, znehodnocení, zničení, porušení ochrany, ztráta) utajovaných skutečností.
Přísně tajné - vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům ČR
Tajné - vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům ČR
Důvěrné - vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům ČR
Vyhrazené - vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy ČR
Ochrana utajovaných informací je zajišťována:
a) personální bezpečností, kterou tvoří výběr fyzických osob, které mají mít přístup k utajovaným informacím
b) průmyslovou bezpečností, kterou tvoří systém opatření k zjišťování a ověřování podmínek pro přístup k utajovaným informacím
c) administrativní bezpečností, kterou tvoří systém opatření při tvorbě, příjmu, evidenci, zpracování, odesílání, přepravě, přenášení, ukládání, skartačním řízení, archivaci, případně jiném nakládání s utajovanými informacemi,
d) fyzickou bezpečností, kterou tvoří systém opatření, která mají neoprávněné osobě zabránit nebo ztížit přístup k utajovaným informacím, popřípadě přístup nebo pokus o něj zaznamenat,
e) bezpečností informačních systémů, kterou tvoří systém opatření, jejichž cílem je zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost utajovaných informací, s nimiž tyto systémy nakládají, a odpovědnost správy a uživatele za jejich činnost
f) kryptografickou ochranou, kterou tvoří systém opatření na ochranu utajovaných informací použitím kryptografických metod při zpracování, přenosu nebo ukládání utajovaných informací.
Ochrana osobních údajů - ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí, práva a povinnosti při zpracování osobních údajů řeší zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
osobní údaj - je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu
citlivý údaj - je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů,
Zpracovatelem každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona. Správce je povinen:
o stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány
o stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů
o zpracovat pouze přesné osobní údaje, které získal v souladu s tímto zákonem
o shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu
o uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování
o zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny
o shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno shromažďovat údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti,
o nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.
· Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat pouze v zákonem definovaných případech.
· Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období.
· Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování.
· Provádí-li správce nebo zpracovatel zpracování osobních údajů za účelem nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů, lze pro tento účel použít jméno, příjmení a adresu subjektu údajů, pokud tyto údaje byly získány z veřejného seznamu nebo v souvislosti se svojí činností jakožto správce nebo zpracovatele.
· Správce nebo zpracovatel však nesmí uvedené údaje dále zpracovávat, pokud s tím subjekt údajů vyslovil nesouhlas. Nesouhlas se zpracováním je nutné vyjádřit písemně.
· Požádá-li subjekt údajů o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu správce povinen tuto informaci bez zbytečného odkladu předat.
· Správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě nebo k jejich jinému neoprávněnému zpracování.
· Ten, kdo hodlá jako správce zpracovávat osobní údaje nebo změnit, je povinen tuto skutečnost písemně oznámit Úřadu před zpracováváním osobních údajů. Zákon určuje výjimky z tohoto pravidla.
· Správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel je povinen provést likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje zpracovány
Obchodní tajemství
· Pojem obchodní tajemství je definován v Obchodním zákoníku (Zákon č. 513/1991 Sb)
· Tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.
· Do obchodního tajemství spadá veškeré know-how, veškerá technická a výrobní dokumentace (zdrojové i binární kódy, programová dokumentace, databáze atd.), marketingové strategie, vnitřní způsob fungování společnosti, strategická rozhodnutí a podnikatelské záměry
· Podnikatel provozující podnik, na který se obchodní tajemství vztahuje, má výlučné právo tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho užití a stanovit podmínky takového užití.
· Proti porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství přísluší podnikateli právní ochrana jako při nekalé soutěži.
Zákon 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích upravuje podmínky podnikání a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací.
Telefonní operátoři a poskytovatelé internetového připojení mají povinnost ukládat data o přístupu do jejich sítě. Kdy, kde, kam a odkud daný uživatel přistupuje. Tato povinnost je stanovena v zákoně 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Tento princip se nazývá data retention a původní zákonná úprava byla v roce 2011 zrušena ústavním soudem („porušuje ústavněprávní limity … a je v kolizi s požadavky na omezení základního práva na soukromí…“) V roce 2012 však byla do zmíněného zákona v upravené podobě opět doplněna. Právní úprava data retention v ČR vychází z direktivy EU. Pří přístupu na intranet se ukládá:
typ připojení,
telefonní číslo nebo označení uživatele,
identifikátor uživatelského účtu,
adresa MAC zařízení uživatele služby,
datum a čas zahájení a ukončení připojení k internetu,
označení přístupového bodu u bezdrátového připojení k internetu,
adresa IP a číslo portu, ze kterých bylo připojení uskutečněno
Povinnost data retention týká pouze operátorů a providerů, spadajících „pod“ zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Netýká se provozovatelů nejrůznějších webů a on-line služeb, protože ti jsou „poskytovateli služeb informační společnosti“
Vnitřní informace v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. – Zákon 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu upravuje poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu, ochranu kapitálového trhu a investorů a veřejnou nabídku cenných papírů.
Za vnitřní informaci se pro účely tohoto zákona považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje, který byl přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu (dále jen "finanční nástroj"). Významné pro vývoj kurzu či jiné ceny takového finančního nástroje nebo jeho výnosu, pokud tato informace není veřejně známá a pokud by poté, co by se stala veřejně známou, mohla významně ovlivnit kurz nebo výnos tohoto finančního nástroje
· Za vnitřní informaci se považuje i informace podle odstavce 1 sdělená zákazníkem při předávání pokynu k poskytnutí investiční služby.
· Zasvěcenou osobou je osoba, která získá vnitřní informaci v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, povolání nebo funkce, v souvislosti s plněním svých povinností nebo v souvislosti s trestným činem. Zasvěcenou osobou je též osoba, která získá vnitřní informaci jiným způsobem a ví nebo může vědět, že jde o vnitřní informaci. Zasvěcená osoba:
o nesmí na svůj účet nebo na účet třetí osoby přímo či nepřímo nabýt nebo zcizit finanční nástroj, jehož se vnitřní informace týká, nebo se o jeho nabytí či zcizení pokusit
o nesmí přímo nebo nepřímo učinit jiné osobě doporučení k nabytí nebo zcizení finančního nástroje, kterého se vnitřní informace týká
o musí zachovávat mlčenlivost o vnitřní informaci a zamezit jiné osobě přístup k této informaci, pokud sdělení této informace není součástí její běžné činnosti, povinnosti nebo zaměstnání
· Obchodník s cennými papíry, zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu k poskytování investičních služeb a poskytuje investiční služby, spořitelní a úvěrní družstvo a institucionální investor, který má důvodné podezření na využití vnitřní informace při uzavření obchodu, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku. Tyto osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení.
Zákon 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu upravuje používání elektronického podpisu, elektronické značky, poskytování certifikačních služeb a souvisejících služeb, kontrolu povinností a sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem.
· Elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě
· zaručeným elektronickým podpisem elektronický podpis, který splňuje následující požadavky:
o je jednoznačně spojen s podepisující osobou,
o umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě,
o byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou,
o je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat
· Datová zpráva je podepsána, pokud je opatřena elektronickým podpisem. Pokud se neprokáže opak, má se za to, že se podepisující osoba před podepsáním datové zprávy s jejím obsahem seznámila.
· Použití zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu a vytvořeného pomocí prostředku pro bezpečné vytváření podpisu umožňuje ověřit, že datovou zprávu podepsala osoba uvedená na tomto kvalifikovaném certifikátu.
· Použití zaručeného elektronického podpisu nebo elektronické značky zaručuje, že dojde-li k porušení obsahu datové zprávy od okamžiku, kdy byla podepsána nebo označena, toto porušení bude možno zjistit.