Souvislosti analytických modulů

Vztahy mezi funkčním, procesním a objektovým modelem. Stavový diagram a jeho role  ve vazbách. Tabulka konzistencí.

 

Model podnikových procesů je, vedle objektového modelu, jedním z klíčových východisek modelu IS. Oba modely tvoří základ obecného business modelu podniku (nezávislého na IS a použitelného nejen k vývoji IS).

 

Objektový model

·         Představuje statický model reality (businessu)

·         Popisuje, z čeho je realita složena a jaké jsou základní, podstatné, stálé (statické) složky, čili objekty a vztahy mezi nimi

·         Případné akce (metody) a algoritmy, vázané k objektům v jejich životních cyklech, zde mají též statický význam

 

Procesní model

·         Dynamický model

·         Popisuje změny – následnosti akcí, vedoucí od počátečních ke koncovým stavům procesů na základě obecného (předdefinovaného) schématu, vlivem nastávajících událostí a jejich vzájemných kombinací

 

Oba modely jsou různými pohledy z různých úhlů na totéž – na realitu jisté struktury a jistého chování. Událostmi motivované procesy změn v realitě se tak musí prolínat parametry „statických“ vlastností reality (objektů, jejich atributů, s pomocí jejich akcí (metod) v rámci definovaných omezení životními cykly dotčených objektů)

 

Model objektů (model podstaty-struktury)

·        Sleduje základní stavební kameny, ze kterých se skládá realita – objekty a jejich vlastnosti (atributy)

·        K tomuto popisu existuje specifický diagram – diagram tříd (class diagram), jenž je základním diagramem jazyka UML

·        Kromě existence objektů, jejich vlastností a vztahů mezi nimi, umožňuje diagram tříd modelovat i akce k objektům vázané (tzv. metody tříd objektů)

·        Pomocí dalšího diagramu jazyka UML – diagramu stavů a přechodů (State Chart) lze model tříd doplnit o popis základních časových návazností mezi metodami objektů v návaznosti na události a specifikovat tak průběh a stavy tzv. „životního cyklu“ třídy objektů

·        Metody, vázáné k objektům, včetně procesů jejich životních cyklů, upřesňují charakteristiky modelovaných objektů a vztahů mezi nimi – vymezují základní vývojové zákonitosti, jež musí chování reality respektovat (např. objekt Objednávka poté, že je potvrzena, již nesmí měnit některé své dané atributy)

 

Model věcných procesů (model chování)

·        Sleduje specifické řízení akcí v realitě do věcných – podnikových procesů

·        K tomuto popisu je zapotřebí specifický diagram – např. Procesní diagram

·        Podnikový proces je vždy projevem vůle – vždy směřuje k určitému cíli, produkuje měřitelný a řiditelný výstup

·        Cílem modelu je postihnout chování reality v termínech akcí a jejich vzájemných časových návazností v závislosti na událostech a stavech procesů

·        Ve svém běhu kombinují různé objekty, místo, aby se týkaly objektu jednoho

 

Společné vlastnosti

·        Základní procesní náležitosti (události, akce, stavy)

·        Základní strukturální náležitosti (atributy)

·        V obou modelech se tedy pracuje jak s procesy, tak atributy -> potřeba sladění obou modelů dohromady, aby byla zajištěna jejich vzájemná konzistence (bezrozpornost)

 

Model funkcí (obsah Informačního systému)

·        Viz DFD (ot. 19)

 

Data Flow Diagram (DFD – diagram datových toků)

·         slouží jako grafický prostředek návrhu a zobrazení funkčního modelu systému

·         funkční model popisuje z jakých procesů a jejich návazností se realita skládá a potažmo i jaké procesy budou tvořit IS, má-li být věrným modelem této reality

·         vyvinul se z tzv. „activity diagrams“, používaných v metodice SADT (structured analysis and design technique) již od poloviny sedmdesátých let

·         v DFD se používají základní prvky: funkce, datový tok (data flow), datový sklad (data store), terminátor (externí entita)

 

Funkce

·         Značí se kolečkem

·         Jde o informační procesy (zpracování dat), jimiž je modelováno reálné dění

·         Funkce znázorňuje transformaci dat, která vede k vyprodukování výstupu (transformace vstupu na výstup)

·         Rozlišují se 2 druhy procesů

o   Datový – vyjadřuje fyzickou transformaci dat, tj. změn reprezentace dat, nebo změnu stavu určité části dat, tj. změnu hodnot údajů, vznik nových údajů. Hlavním úkolem funkce je tedy zpracovávat, transformovat data.

o   Řídící

Datový tok

·         Značí se orientovanou šipkou

·         Jde o abstrakci jakékoliv formy přenosu dat

 

Data store

·         Značí se dvěma vodorovnými čarami

·         Jde o abstrakci jakékoliv formy uložení dat

 

Terminátor

·         Značí se čtvercem/obdélníkem

·         Představuje objekty, které nepatří do popisovaného systému, nýbrž do jeho podstatného okolí

 

Stavový diagram

·         (State Machine Diagram)

·         zachycuje jednotlivé stavy objektu a přechody mezi nimi.

·         používají se především pro popis chování určitého objektu napříč více případy užití a jejich vznik je spojen už s prvními objektově orientovanými technikami.

 

Prvky diagramu

·         Základními prvky stavového diagramu jsou stavy, přechody a události. Pokud to CASE nástroj umožňuje, může být diagram ohraničen rámem s názvem objektu. V případě, že se stavy nepohybují v cyklu, měl by diagram obsahovat počáteční (initial state) a koncový stav (final state).

·         Stav (state) je dle [Rum2004] „situace v životě objektu, během níž objekt splňuje nějakou podmínku, provádí nějakou operaci nebo čeká na událost.“

·         Přechody (transitions) představují podmínky pro přechod objektu z jednoho stavu do druhého. V diagramu jsou značeny linií vedoucí od jednoho stavu k druhému. Jejich popis se skládá ze tří základních částí: událost [podmínka]/ akce. K vykonání uvedené akce a přechodu do dalšího stavu může dojít pouze v případě, pokud je při vzniku události uvedená podmínka (guard) pravdivá.

·         Událost (trigger signature) je „specifikací určitého výskytu něčeho v čase a prostoru.“ Pokud není v diagramu uvedena, znamená to, že přechod do dalšího stavu probíhá automaticky. Na druhém obrázku jsou přechody označeny pouze událostmi (např. posuzování zahájeno).

Prvky stavového diagramu

 

Doporučení

·         Počáteční stavy by měly být umístěny v levém horním rohu diagramu, konečné stavy v pravém dolním.

·         S výjimkou počátečních a koncových stavů by měly mít všechny stavy jak výstupní tak vstupní přechod.

·         Stavy by měly být pojmenovány jednoduchým popisným názvem.

·         Události je vhodné pojmenovávat slovesem v trpném rodě.

·         Pro lepší čitelnost diagramu je vhodné označení přechodu umísťovat u zdrojového stavu:

o   nad přechod vedoucí zleva doprava

o   pod přechod vedoucí zprava doleva

o   zprava přechodu vedoucího seshora dolů

o   zleva přechodu vedoucího zdola nahoru

 

Příkladový stavový diagram

 Tabulka konzistencí

Č.

Událost

Reakce

Důsledek

Událost v procesu

Vstupní tok informačního systému

Činnost procesu

Funkce informačního systému

Stav procesu

Změněné atribut(y) objektu(ů)

1

 

 

 

 

 

 

2

 

 

 

 

 

 

3

 

 

 

 

 

 

4

 

 

 

 

 

 

5