Vztahy mezi funkčním, procesním a objektovým modelem. Stavový diagram a jeho role ve vazbách. Tabulka konzistencí.
Model podnikových procesů je, vedle objektového modelu, jedním z klíčových východisek modelu IS. Oba modely tvoří základ obecného business modelu podniku (nezávislého na IS a použitelného nejen k vývoji IS).
Objektový model
· Představuje statický model reality (businessu)
· Popisuje, z čeho je realita složena a jaké jsou základní, podstatné, stálé (statické) složky, čili objekty a vztahy mezi nimi
· Případné akce (metody) a algoritmy, vázané k objektům v jejich životních cyklech, zde mají též statický význam
Procesní model
· Dynamický model
· Popisuje změny – následnosti akcí, vedoucí od počátečních ke koncovým stavům procesů na základě obecného (předdefinovaného) schématu, vlivem nastávajících událostí a jejich vzájemných kombinací
Oba modely jsou různými pohledy z různých úhlů na totéž – na realitu jisté struktury a jistého chování. Událostmi motivované procesy změn v realitě se tak musí prolínat parametry „statických“ vlastností reality (objektů, jejich atributů, s pomocí jejich akcí (metod) v rámci definovaných omezení životními cykly dotčených objektů)

Model objektů (model podstaty-struktury)
· Sleduje základní stavební kameny, ze kterých se skládá realita – objekty a jejich vlastnosti (atributy)
· K tomuto popisu existuje specifický diagram – diagram tříd (class diagram), jenž je základním diagramem jazyka UML
· Kromě existence objektů, jejich vlastností a vztahů mezi nimi, umožňuje diagram tříd modelovat i akce k objektům vázané (tzv. metody tříd objektů)
· Pomocí dalšího diagramu jazyka UML – diagramu stavů a přechodů (State Chart) lze model tříd doplnit o popis základních časových návazností mezi metodami objektů v návaznosti na události a specifikovat tak průběh a stavy tzv. „životního cyklu“ třídy objektů
· Metody, vázáné k objektům, včetně procesů jejich životních cyklů, upřesňují charakteristiky modelovaných objektů a vztahů mezi nimi – vymezují základní vývojové zákonitosti, jež musí chování reality respektovat (např. objekt Objednávka poté, že je potvrzena, již nesmí měnit některé své dané atributy)
Model věcných procesů (model chování)
· Sleduje specifické řízení akcí v realitě do věcných – podnikových procesů
· K tomuto popisu je zapotřebí specifický diagram – např. Procesní diagram
· Podnikový proces je vždy projevem vůle – vždy směřuje k určitému cíli, produkuje měřitelný a řiditelný výstup
· Cílem modelu je postihnout chování reality v termínech akcí a jejich vzájemných časových návazností v závislosti na událostech a stavech procesů
· Ve svém běhu kombinují různé objekty, místo, aby se týkaly objektu jednoho
Společné vlastnosti
· Základní procesní náležitosti (události, akce, stavy)
· Základní strukturální náležitosti (atributy)
· V obou modelech se tedy pracuje jak s procesy, tak atributy -> potřeba sladění obou modelů dohromady, aby byla zajištěna jejich vzájemná konzistence (bezrozpornost)
Model funkcí (obsah Informačního systému)
· Viz DFD (ot. 19)
Data Flow Diagram (DFD – diagram datových toků)
· slouží jako grafický prostředek návrhu a zobrazení funkčního modelu systému
· funkční model popisuje z jakých procesů a jejich návazností se realita skládá a potažmo i jaké procesy budou tvořit IS, má-li být věrným modelem této reality
· vyvinul se z tzv. „activity diagrams“, používaných v metodice SADT (structured analysis and design technique) již od poloviny sedmdesátých let
· v DFD se používají základní prvky: funkce, datový tok (data flow), datový sklad (data store), terminátor (externí entita)
Funkce
· Značí se kolečkem
· Jde o informační procesy (zpracování dat), jimiž je modelováno reálné dění
· Funkce znázorňuje transformaci dat, která vede k vyprodukování výstupu (transformace vstupu na výstup)
· Rozlišují se 2 druhy procesů
o Datový – vyjadřuje fyzickou transformaci dat, tj. změn reprezentace dat, nebo změnu stavu určité části dat, tj. změnu hodnot údajů, vznik nových údajů. Hlavním úkolem funkce je tedy zpracovávat, transformovat data.
o Řídící
Datový tok
· Značí se orientovanou šipkou
· Jde o abstrakci jakékoliv formy přenosu dat
Data store
· Značí se dvěma vodorovnými čarami
· Jde o abstrakci jakékoliv formy uložení dat
Terminátor
· Značí se čtvercem/obdélníkem
· Představuje objekty, které nepatří do popisovaného systému, nýbrž do jeho podstatného okolí
Stavový diagram
· (State Machine Diagram)
· zachycuje jednotlivé stavy objektu a přechody mezi nimi.
· používají se především pro popis chování určitého objektu napříč více případy užití a jejich vznik je spojen už s prvními objektově orientovanými technikami.
Prvky diagramu
· Základními prvky stavového diagramu jsou stavy, přechody a události. Pokud to CASE nástroj umožňuje, může být diagram ohraničen rámem s názvem objektu. V případě, že se stavy nepohybují v cyklu, měl by diagram obsahovat počáteční (initial state) a koncový stav (final state).
· Stav (state) je dle [Rum2004] „situace v životě objektu, během níž objekt splňuje nějakou podmínku, provádí nějakou operaci nebo čeká na událost.“
· Přechody (transitions) představují podmínky pro přechod objektu z jednoho stavu do druhého. V diagramu jsou značeny linií vedoucí od jednoho stavu k druhému. Jejich popis se skládá ze tří základních částí: událost [podmínka]/ akce. K vykonání uvedené akce a přechodu do dalšího stavu může dojít pouze v případě, pokud je při vzniku události uvedená podmínka (guard) pravdivá.
· Událost (trigger signature) je „specifikací určitého výskytu něčeho v čase a prostoru.“ Pokud není v diagramu uvedena, znamená to, že přechod do dalšího stavu probíhá automaticky. Na druhém obrázku jsou přechody označeny pouze událostmi (např. posuzování zahájeno).

Prvky stavového diagramu
Doporučení
· Počáteční stavy by měly být umístěny v levém horním rohu diagramu, konečné stavy v pravém dolním.
· S výjimkou počátečních a koncových stavů by měly mít všechny stavy jak výstupní tak vstupní přechod.
· Stavy by měly být pojmenovány jednoduchým popisným názvem.
· Události je vhodné pojmenovávat slovesem v trpném rodě.
· Pro lepší čitelnost diagramu je vhodné označení přechodu umísťovat u zdrojového stavu:
o nad přechod vedoucí zleva doprava
o pod přechod vedoucí zprava doleva
o zprava přechodu vedoucího seshora dolů
o zleva přechodu vedoucího zdola nahoru

Příkladový stavový diagram
Tabulka konzistencí
|
|
Událost |
Reakce |
Důsledek |
|||
|
Událost v procesu |
Vstupní tok informačního systému |
Činnost procesu |
Funkce informačního systému |
Stav procesu |
Změněné atribut(y) objektu(ů) |
|
|
1 |
|
|
|
|
|
|
|
2 |
|
|
|
|
|
|
|
3 |
|
|
|
|
|
|
|
4 |
|
|
|
|
|
|
|
5 |
|
|
|
|
|
|