Normalizace procesu vývoje

Normalizace procesu vývoje

Proces vývoje, normy CMMI, ITIL, ISO, procesy v organizaci.

Proces vývoje

Taxonomie metodik

Klasické
- Strukturované, objektové, komponentové
- Vodopád (MSA, SSADM)
- Unifikovaný proces (UP)
- RUP (Rational Unified Process)
Agilní
- Testy řízený vývoj
- Extrémní programování (XP)
- Scrum
- AUP (Agile Unified Process)

Unifikovaný proces vývoje (UP)

Průmyslový standard kostry vývojového procesu
Využívá notace UML (Unified Modeling Language)
Je to otevřený standard (na rozdíl např. od RUP –Rational Unified Process, dříve Rational, nyní IBM)
Základem je publikace Jacobson, Booch, Rumbaugh: „The Unified Software Development Process"
Řízen požadavky a případy užití (use case driven)
Řízen rizikem
Staví na architektuře
Iterativní a přírůstkový proces
pouze generická metodika, musí být uzpůsobena pro danou firmu, projekt - standardy, šablony, nástroje, …

Iterační a přírustkový vývoj

Iterace jsou základem UP
Každá iterace je malý vodopád:
- Plánování
- Analýza a návrh
- Konstrukce, implementace
- Integrace a testování
- Uvolnění verze
Celý produkt se tvoří řadou iterací, které představujípřírůstky k řešení
Iterace se mohou překrývat (paralelní vývoj)
Iterace jsou rozděleny do fází, každá fáze můžezahrnovat několik iterací, každá fáze končí milníkem

Fáze UP

Normy CMMI, ITIL, ISO

CMMI

Cílem CMM je zlepšování procesů v organizaci.

CMM obsahují základní prvky efektivních procesů pro jednu či více disciplín a vysvětlují cestu evolučního vývoje od ad-hoc, nezralých procesů do zralých procesů se zvýšenou kvalitou a efektivností.

Jako ostatní CMM, CMMI modely přinášení návod k použití při vytváření procesů.

CMMI modely nejsou procesy nebo popisy procesů. Skutečné procesy používané v organizaci závisí na mnoha faktorech, obsahují oblasti aplikace a organizační struktury a velikosti.

Procesní oblasti v CMMI modelu typicky nemapují 1:1 procesy použité v sledované organizaci.

Důvodů pro upřednostňování modelu CMMI ze strany zákazníků je několik, ale nejdůležitější jsou:

Norma je stavěná na oblast vývoje a pokrývá ji detailněji než norma ISO 9001:2000.
Normu lze těžko zavést formálně aniž by plnila svůj skutečný účel.
Mezinárodní akreditaci na posuzování shody s modelem CMMI uděluje pouze SEI, takže je úroveň auditorů celosvětově jednotně garantována.

Model CMMI dává podrobný návod, jak pokrýt všechny oblasti vývoje od specifikace požadavků až po kompletaci finálního výrobku.

Model se omezuje na požadavky, které musí být plněny, výstupy a kontrolní mechanismy, které požaduje, ale nepředepisuje ani pracovní postupy ani způsob, jak je prováděn samotný vývoj či kontrola kvality.

Model obsahuje mnoho doporučení, které při jeho zavádění pomáhají implementačnímu týmu, protože dávají vodítko, jak požadovaných cílů dosáhnout, ale nevyžaduje, aby byla doporučení implementována.

Kontrola při posuzování se zaměřuje na plnění požadavků a cílů.

Firma může např. zvolit vodopádový, spirálový nebo extrémní model vývoje software a přesto se držet modelu CMMI.

ISO 9001:2000 Systém managementu jakosti

ISO 9001 požaduje po managementu, aby se sytém jakosti stal jejich strategickým rozhodnutím.

Systém jim totiž umožňuje:

snažší zapracování nových pracovníků
jasné a jednoduché modelování připravovaných změn
optimalizaci nákladů
efektivitu toku materiálů a produktů

Systém může svou flexibilitou vycházet vstříct neustálým změnám cílů, produktů, požadavkům managementu a zainteresovaných stran.

ISO 9001 podtrhuje a zdůrazňuje procesní přístup systému, který je základem pro jeho flexibilitu.

Cílem procesního přístupu je zvýšit spokojenost zákazníků, která pomáhá udržet stávající zákazníky a přilákat nové.

Proces je definován jako činnost, která využívá zdroje a je řízena za účelem přeměny vstupů na výstupy.

Procesním přístupem je pak považována aplikace, identifikace, vzájemné působení a řízení procesů.

Procesní přístup klade důraz na:

pochopení a plnění požadavků zákazníka, zainteresovaných stran
přidanou hodnotu procesů a jednotlivých činností ve firmě
neustálé zvyšování výkonnosti a efektivity procesů
neustálé zlepšování procesů na základě měření metrik

V normě ISO je silně zakotven model PDCA pro neustálé zlepšování.

Model PDCA

PDCA(z anglického plan-do-check-act), čili „plánuj, udělej, zkontroluj, jednej“ jsou základní kroky pro dosažení neustálého zdokonalování.

Většina modelů zlepšování procesůje založena na postupu, který zavedl W. Edwards Deming.

Postup popisuje posloupnosti kroků zlepšování procesů:

Plán
- Prověřit současnou výkonnost a posoudit případné problémy či omezení procesů.
- Shromáždit datao hlavních problémech a zaměřit se na hlavní příčiny problémů.
- Navrhnout možná řešení a naplánovat provedení nejvhodnějšího řešení.
Provedení
- Realizace zamýšleného řešení.
Kontrola, měření
- Zhodnotit výsledky testu a posoudit, zda bylo plánovaných výsledků dosaženo.
- Pokud se vyskytnou nějaké problémy, zaměřit se na překážky, které brání zlepšení.
Akce
- Na základě otestovaného řešení a vyhodnocení dosaženého zhodnocení rozpracovat konečné řešení tak, aby se stalo kdekoli použitelným trvalým a integrovaným novým přístupem.

Obsah normy ISO 9001:2000

V normě naleznete tyto kapitoly, jež definují všechny požadavky na procesní systém managementu jakosti:

Předmět normy
Normativní odkazy
Termíny a definice
Systém managementu jakosti
Povinnosti managementu
Management zdrojů
Realizace produktů
Měření, analýza a zlepšování

ITIL v3 - IT infrastructure library

ITIL je sadou publikací popisující nejlepší praktiky řízení ICT služeb a o systém certifikací a školení jednotlivců ve znalostech těchto praktik.

Základním principem podpory služeb podle ITIL je zavedení procesů a řízení provádění činností prostřednictvím těchto procesů.

Každý proces má definovaný cíl, každá činnost do provozu IS se provádí s ohledem nějaké procesu, na jeho cíl a dokumentovaně.

Každý proces má odpovědného vlastníka za jeho definici, zavedení a průběh.

5 knih, tvořící konzistentní celek, mají jednotnou strukturu

Service Strategy (Strategie služeb)

zabývá se strategickým řízením služeb.
Přináší principy, návody pro zavedení řízení služeb jako strategického aktiva, které přináší pro byznys hodnotu
hodnotu řídí prostřednictvím procesů řízení služeb a neustálého zlepšování

Service Design (Návrh služeb)

tematem je návrh a rozvoj služeb a procesů řízení služeb.
Jde především o návrh:

Nových nebo změněných služeb
Systémů a nástrojů řízení služeb
Technologické architektury a systému řízení
Potřebných procesů a metrik

Zahrnuje procesy

Service Catalogue Management poskytující jediný zdroj konzistentních informací
Service Level Management – sjednává a dokumentuje předmět a parametry služeb v dokumentech SLA
Další procesy obdobné jako vITIL v2 (Capacity M., Availability M., IT senice Continuity M.).

Dále jsou zde popsány role a odpovědnosti vlastníků procesů pomocí RACI matice

Responsible –osoba se podílí na provedení čínnosti.
Accountable –jediná osoba, která má odpovědnost za danou činnost
Consulted –osoba, se kterou je provedení činnosti zkonzultováno
Informed –osoba, které je reportován průběh provádění

Service Transition (Přechod služeb)

Přináší rady pro zavedení nových a změněných služeb do provozu s ohledem na riziko chyb a přerušení dodávky služeb.

Service Operation (Provoz služeb)

je věnována operativním procesům při poskytování služeb
Obsahuje popis procesů

Event management –sleduje všechny události, které nastanou v IT infrastruktuře, a detekuje a eskaluje výjimečné stavy
Incident management –zabývá se obnovením přerušené služby uživatelům…
Request Fulfilment –řeší vyřizování požadavků uživatelů na služby.
Problem management -provádí analýzu příčin, proaktivním přístupem předcházel budoucím incidentům. Vytváří postupy pro rychlejší řešení opakujících se incidentů.
Access management –zajišťuje autorizaci služeb
Knowledge management
IT Service kontinuity management
Service reporting and measurement

Continual Service Improvement (Neustálé zlepšováni služeb).

Zabývá se nástroji pro zajišťování souladu ICT služeb spotřebami byznysu prostřednictvím neustálého zlepšování služeb během jejich celého životního cyklu.
Základním procesem je proces neustálého zlepšování ssedmi krocích.
Zabývá se také návratností investic do IT, hodnotou investic a procesem Service Level Management zpohledu neustálého zlepšování.

Součástí ITIL v3 je také systém kvalifikace.

Pomocí akreditovaných organizací je možné získat kvalifikaci ve čtyřech úrovních:

Foundation Level,
Intermediate Level,
ITIL expert,
ITIL master.

ITIL dává pouze dopručení a čtenář jich může užít podle potřeby. ¨

ITIL poskytuje prostor pro různé interpretace a rozšíření.

Jedná se tedy o souhrn nejlepších praktik a nikoliv norma. Tou je ISO20000, které z ITIL přímo vychází.