- Steganografie Stegoanalýza -

Stegoanalýza představuje analogii kryptoanalýzy u kryptografie. Je to schopnost, umění, věda… o detekci a dekódování ukryté zprávy. Rozlišme typy stegoanalytických útoků:

Prvním je tzv. stego-only attack. Útočník má k dispozici pouze stego-text, není si jistý, zda obsahuje ukrytou zprávu a nezná metodu ukrytí, ani originální nosič a neví nic o ukryté zprávě. V tomto případě je pravděpodobnost úspěšného útoku takřka nulová. Druhou možností je tzv. known-cover attack. Útočník má k dispozici původní cover-text a stego-text. Ví, že jsou různé, tudíž si je jistý, že stego-text obsahuje zprávu a může ji odhalit pomocí srovnávání souborů. Třetím typem je known-message attack. 
Útočník má k dispozici stego-text a ukrytou zprávu (nebo aspoň její předpoklad). Ačkoliv je to málo pravděpodobná varianta, může odhalit metodu ukrývání pro pozdější stegoanalýzu. Nejčastějším typeem útoku je pravděpodobně chosen-message attack. Útočník předpokládá znění zprávy a má k dispozici stego-text. Snaží se upřesnit svůj předpoklad analýzou stego-textu.

Mezi používané stegoanalytické techniky patří zejména statistická analýza. K ní potřebujeme větší množství souborů pocházejících z daného zdroje, např. fotografie z téhož fotoaparátu, nahrávky z téhož studia, atd. V signálu jsou vysledovány různé statistiky (analýza spektra, deformace hran,...). Soubor porušující statistiky je pravděpodobným nosičem zprávy. Další metodou je analýza šumu.

I proti těmto technikám je však možné se bránit pomocí různých pokročilých technik steganografie.  Jak zabránit detekci zpráv? Například přidáním nesmyslných informací do každého souboru. Statistická analýza pak neodhalí skutečnou zprávu. Jiný způsob představuje už zmiňovaná kombinace šifrování a komprese ukrývané zprávy. Ukrytá data jsou pak „náhodná“ a nepředvídatelná. V neposlední řadě je to používání stále nových algoritmů. Jedná se sice o rozpor s Kerckhoffsovým principem, v případě steganografie to však lze tolerovat.

Podprahové signály

Ke steganografii svým způsobem patří i podprahové signály, čili signály, které nevnímá lidské vědomí, ale dostávají se do podvědomí. Např. jednotlivé snímky ve filmu obsahují text. Pomocí smyslů jej ani nezaznamenáme, natož mu porozumět, v podvědomí je však uložen. Tato metoda má široké použití v reklamě a propagandě. Podprahové signály v reklamě jsou zákonem zakázány. Podle neověřených informací (Zdroj: Wikipedia) v letech 1962 – 1966 Obchodní dům v New Orleans přidával do hudby v reproduktorech dvě neslyšitelné věty: „Jsem čestný“ a „Nebudu krást“. Počet krádeží se údajně snížil o 75%. V roce 1988 před prezidentskými volbami ve Francii státní televize vysílala podprahové portréty F. Miteranda. V roce 2000 během prezidentské kampaně v USA byla do televizních projevů G.W. Bushe přidána podprahová slova „BOUREAUCRATS“ a „RATS“.