- Steganografie Historie steganografie -

Historie steganografie

První doložené použití steganografie v antice souvisí s bitvou u Salamíny (480 př.n.l.). Peršané se tehdy připravovali na přepadení Řecka, když Řek Damaratus (vyhnanec, který však stále cítil loajalitu ke své vlasti) ukryl zprávu pod voskem na prázdných psacích destičkách. Řekové díky němu v bitvě zvítězili.

Jiný případ popisuje Hérodots: Histiaios chtěl povzbudit Aristagora Milétského ke vzpouře proti Peršanům. Oholil posla, napsal (resp. vytetoval) zprávu poslovi na hlavu a počkal, až mu vlasy opět narostly. Teprve pak se posel vypravil na cestu.

Římané používali tajné inkousty na bázi ovocné šťávy nebo mléka, které jsou na papíře neviditelné, při zahřátí však zhnědnou. Staří Číňané psali zprávu na hedvábí, to pak zalili do voskové kuličky, kterou posel polkl. V místě určení pak šel na záchod a zpráva byla na světě.

Ital Giovanni Porta (16. stol.) vynalezl speciální inkoust (roztok kamence a skalice), kterým se zpráva napíše na vejce a vejce se poté uvaří na tvrdo. Zpráva pronikne skořápkou na bílek, kde je pak po oloupání vajíčka čitelná.

Během Búrské války Lord Robert Baden-Powell, zakladatel skautského hnutí, potřeboval nakreslit plán rozestavení búrského dělostřelectva. Pro případ chycení nemohl být plán viditelný na první pohled. Namaloval proto louku plnou květin s motýly. Někteří motýli s určitými vlastnostmi kódovali nepřátelská děla.

Během dvacátého století steganoggrafické techniky umožňovali předávání zpráv mezi špiony. Během druhé světové války to byly německé mikrotečky (text zmenšený na velikost tečky za větou), nulové zprávy (zprávy např. v rozhlase nemající reálný význam, které nesou pouze ukrytou zprávu). Všeobecná paranoia vedla v USA a GB k zákazu posílání novinových výstřižků, dětských kreseb a květin. Digitální steganografie pak nabízí zcela nové možnosti.

Ukažme si jednoduchý příklad použití steganografie:

Pro snazší odhalení:

Druhá písmena ve slovech představují techniku, která byla během druhé světové války skutečně použita německým špionem. První písmena jsou příliš nápadná, proto poslal do Německa telegram ve znění: „Apparently neutral's protest is thoroughly discounted and ignored. Isman hard hit. Blockade issue affects pretext for embargo on by-products, ejecting suets and vegetable oils.“ Pokud z něj přečteme jen druhá písmena z každého slova, dostaneme "PERSHING SAILS FROM NY JUNE 1"

Možností steganografie je nepřeberné množství. Nosičem ukryté zprávy může být cokoliv. Dostaneme od kamaráda mailem skvělou animaci, kterou hned rozešleme svým známým. Můžeme si být jisti tím, že neobsahuje nějakou skrytou zprávu? S možnostmi  odhalování je to přitom daleko horší. Kdo nezná způsob ukrývání, může zprávu těžko odhalit. Způsobů ukrytí je nekonečně mnoho. Je potřeba vědět, kde skrytou zprávu hledat, ale nelze ukryté zprávy hledat úplně všude. Základní nevýhoda steganografie však je, že při odhalení dostane útočník do ruky celou zprávu. Nabízí se proto řešení: Kombinace steganografie a kryptografie. Zprávu nejprve zašifrujeme a poté ukryjeme. Zašifrovaná zpráva lépe odolává analýze a navíc není pro útočníka ihned čitelná. Nevýhodou tohoto postupu však je, že musíme být s příjemcem předem domluveni na způsobu ukrytí, jinak zprávu nemá šanci odhalit ani její pravý příjemce.