Geometrie pevných disků


Všechny jednotlivé disky, ze kterých se celý pevný disk skládá, jsou podobně jako u pružného disku rozděleny do soustředných kružnic nazývaných stopy (tracks) a každá z těchto stop je rozdělena do sektorů (sectors). Množina všech stop na všech discích se stejným číslem se u pevných disků označuje jako válec (cylinder).

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/STCYL.JPG

Vztah mezi stopami a cylindry


Geometrie disku udává hodnoty následujících parametrů:

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/ZBR.JPG

Zonální zápis

Zápis (čtení) na (z) pevný disk probíhá podobně jako u pružného disku na magnetickou vrstvu ve třech krocích:

Data jsou na pevný disk ukládána tak, že nejdříve je zaplněnen celý 1. cylindr, potom 2. cylindr a tak dále až po poslední cylindr. Tento způsob dovoluje, aby se čtecí (zapisovací) hlavy podílely na čtení (zápisu) paralelně. Ukládání dat po jednotlivých discích by bylo podstatně pomalejší, protože v daném okamžiku by vždy mohla pracovat právě jedna hlava. Fáze zápisu (čtení) na (z) pevný disk:

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/F1.JPG

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/F2.JPG

Vystavení hlav na příslušný cylindr

Pootočení na patřičný sektor

Fáze vyhledání 1. sektoru ve 40. cylindru na 5. povrchu pevného disku

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/FAZE1.JPG

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/FAZE2.JPG

Pevný disk

Vyhledání 5. povrchu

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/FAZE3.JPG

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/FAZE4.JPG

Vyhledání 40. cylindru

Vyhledání 1. sektoru

Protože rychlost otáčení pevného disku je poměrně vysoká, může se stát, že poté, co je přečten (zapsán) jeden sektor a data jsou předána dále, dojde k pootočení disků, takže čtecí (zapisovací) hlavy se nenacházejí nad následujícím sektorem, ale až nad některým z dalších sektorů. Nyní by tedy bylo nutné čekat další otáčku, než čtecí (zapisovací) hlavy budou nad požadovaným sektorem, a pak by se situace znovu opakovala. Protože tento způsob by velmi zpomaloval práci pevného disku, zavádí se tzv. faktor prokládání pevného disku. Jedná se o techniku, při které nejsou data zapisována (a posléze čtena) do za sebou následujících sektorů, ale jsou během jedné otáčky disku zapisována vždy do každého n-tého sektoru (faktor prokládání 1:n). Číslo n je voleno tak, aby po přečtení a zpracování dat z jednoho sektoru byla čtecí (zapisovací) hlava nad dalším požadovaným sektorem.


Faktory prokládání

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/PROKL11.JPG

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/PROKL13.JPG

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/PROKL16.JPG

Prokládání 1:1

Prokládání 1:3

Prokládání 1:6

Při vypnutí počítače (a tím i pevného disku) se pevný disk přestává otáčet. Tím přestává existovat tenká vrstva, na které se pohybují čtecí (zapisovací) hlavy a vzniká riziko jejich pádu na disky. Tento pád by totiž mohl jednotlivé disky poškodit. Proto v okamžiku, kdy má pevný disk ukončit svou činnost, je nezbytné, aby čtecí (zapisovací) hlavy byly přemístěny do zóny, která je speciálně uzpůsobena k jejich přistání. U starších pevných disků bylo nutné vždy před vypnutím počítače provést pomocí nějakého programu tzv. zaparkování diskových hlav, tj. jejich přemístění na patřičné místo. Nové pevné disky již využívají tzv. autopark, který je založen na tom, že po vypnutí pevného disku se pevný disk ještě chvíli setrvačností otáčí a tím vyrobí dostatek energie nutné pro přemístění hlav do parkovací zóny. Pro tuto parkovací zónu bývá většinou vyčleněna nejvnitřnější stopa disku, protože je na ní nejnižší rychlost.

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/PARK1.JPG

http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/DISKY/PARK2.JPG

Disk v chodu

Zaparkování hlav