GRAFICKÉ KARTY
Grafická karta (grafický akcelerátor, grafický adaptér,videokarta,...) je souhrnné označení pro sadu integrovaných obvodů, které mají na starost zobrazení obrazových dat na stínítku monitoru, Nemusí být v provedení samostatné karty, ale také jako součást mainboardu.
Grafický akcelerátor je složitější než typické videokarty (VGA, SVGA) definované pro IBM PC.
Pokud jsou grafické karty samostatné desky, pak jsou připojeny na PCI nebo dříve na VESA+ISA, nebo jen na ISA sběrnici. Do výstupu grafické karty tvořené 15ti pinovým konektorem se špičkami ve 3 řadách se připojuje kabel vedoucí k monitoru. Pro urychlení komunikace procesoru s grafickou kartou se nově používá DCI XE "DCI" , který je určen především pro multimediální aplikace.
Základní parametry karet jsou
· velikost paměti (ovlivňuje bodové rozlišení a hloubku barev)
· typ paměti (rychlost)
· šířka datové sběrnice (rychlost)
· obnovovací frekvence obrazu (použitelnost, kvalita obrazu)
· tok dat (spolupráce s procesorem)
Pro 3D grafiku (640x480) je zapotřebí tok dat 27MB/s. proto nejmodernější karty jsou schopny přenášet až 83,2MB/s
1. Zobrazování struktur a trojúhelníků ve správné perspektivě je jeden z hlavních požadavků na prostorové zobrazení. Procesor není schopen tyto funkce (včetně barev) provádět a proto odkazuje tuto činnost na 3D čipy. Pak procesor jen vydává příkazy pro úpravu struktur.
2. Z-buffering je prostorové zobrazení, tj vytváření viditelnosti překrývajících se objektů. Využívají k tomu informaci o hloubce, která se ukládá s každým bodem objektu.
3. dalším prvkem moderní 3D grafiky je zamlžování vzdálenějších předmětů (mají méně výrazné barvy).
4. nanášení textury (texture mapping) aplikuje bitmapovou texturu na objekty ve scéně. Tím se dosahuje efekty jako je cihlová zeď a pod.
5. bilineární a trilineární filtrování vyhlazuje textury ve scéně, čím potlačuje efekt bloků, z kterých je obraz tvořen.
6. transparence - průsvitnost objektů.
· - Nejjednodušší typ graf. karet je Framebuffer.
Princip: Procesor počítače vypočítá celý obraz, uloží jej do Video RAM. Řadič videopaměti cyklicky posílá bob po bodu na obrazovku.
Rok: 1981
Použití:
· Grafická karta MDA - Monochrome Display Adaptor (monochromatický zobrazovací adaptér) 25 řádků x 80 znaků. Matice má 9 x 14 bodů. Pracuje pouze v textovém režimu.
· Grafická karta CGA - Color Graphic Adapter má matici 8 x 8 bodů. V textovém režimu 80 x 25 nebo 40 x 25 řádků, v grafickém režimu 320 x 200 bodů pro 4 současné barvy z palety 16 barev, nebo monochromatickém grafickém režimu 640 x 200 bodů.
· Grafická karta Herkules - HGC - Hercules Grafic Card. Matice 9 x 14 bodů, což odpovídá 720 x 348 bodů.
· Grafická karta EGA - Enhanced Graphics Adaptor 1984 - 640 x 350 bodů 16 barev z palety 64 barev. Lze zavádět fonty.
· VGA - Video Graphics Array r.1987 720 x 400 bodů při 16 barvách současně. Přenos na obrazovku je speciálním DAC (Digital Analog Converter), a proto vyžadují analogový monitor. Dnes VGA pracuje v několika modifikacích :
640 x 480 bodů pro 16 barev z 64,
320 x 200 256 256 kbarev,
800 x 600 16
1024 x 768 16
· Super VGA (SVGA) při 1 MB video RAM má 256 barev a 1024 x 768 bodů.
· XGA - Extended Grafic Array Adapter má obdobné vlastnosti jako SVGA. Pro 16bitové barvy může zobrazit 65 536barev při 640x480. Od r. 1996 aktivní display XGA zobrazuje 1024x768 bodů. Použitý v notebook NEC Versa6030X s 12,1“ obrazovkou.
· - Inteligentní grafické koprocesory např. 86C911 vyžadují rozhraní pod Windows. Tyto koprocesory umí jednoduché grafické operace jako kreslení čar, vyplňování uzavřených obrazců.
· - Urychlovací karty (Graphics accelerator) založené na DRAM pracují s TRUECOLOR tj. 16.7mil barev. Jsou určeny pro DPT a CAD. Nejnovější karty (1994) mají 16,7mil. barev při rozlišovací schopnosti 1600x1200 resp. 1280x1024 při 8MB VRAM resp 4MB VRAM. Paměti VRAM jsou rychlejší ale dražší než DRAM. Nejčastěji jsou připojeny na PCI sběrnice nebo VL-Bus (který má omezení na 50MHz). Upouští se od sběrnice ISA, která je velmi pomalá. Pro rychlý přístup k VRAM jsou sběrnice akcelerátoru až 128 bitové (500Mpix/s). DAC mají až 220MHz. Tak jsou schopny zobrazovat současně až 4pixly (32bitové). Akcelerační čipy rychle zastínily koprocesory. Jedním z čipů je 64bitový Vision864. Akcelerátory využívají GUI (Graphic User Interface) čipy. GUI akcelerátory mají zabudované fce: rastrovací (dithering) systémy pro lepší barevné efekty, automatická instalace, přepínání režimů, přesouvání a zvětšování výřezů, virtuální obrazovky, stlačování bitových bloků, atd.
Úzkým místem dnešních akcelerátorů je diskový subsystém.
· 3D grafika je vybavena speciálními obvody (viz Paměti RAM) a propojení je přes AGP (akcelerovaný grafický port), který obchází sběrnici PCI vlastní sběrnicí 528MB/s. Karty mají interní převodník DAC s frekvencí až 200MHz, paměť a frekvenci až 83MHz a podporují DVD a MPEG2. Technologie 3D je vázána na procesor, který karta obsahuje. Pro 3D technologii je rozdílný výpočet nové polohy tělesa. Nepočítají se jednotlivé body, ale těleso se rozdělí na řadu jednoduchých „drátových“ modelů“, u kterých se přepočítávají pouze rohy. Povrch tělesa se pak doplňuje texturou XE "textura" nebo pro odrazy inverzní texturou. Pro vyrovnání obrysů slouží Bilinear Texture Flitering. Pro odlesky se používá technologie Flat Shading, která přepočítává jas podle natočení ke světlu. Gouraud shading interpoluje stínování aby nebylo tak ostré
Standard pro ovládání grafické karty je neoficiálně DirectX XE "DirectX" a Direct3D XE "Direct3D" . Tento softwareovo-hardwerový standard je používán ve Windows95 a je podporován výrobci karet a her. Pro přenos na Internetu je neoficiálním standardem VRML, který přenáší popis scény a výpočty a vykreslení je funkcí klientské stanice.
Kriteriem karet je počet 3D trojúhelníků, které jsou schopny vykreslit za sekundu. Dobré karty umí 810 000 až 1,2M 3D 25pixelových trojúhelníků.
Pro 3D grafiku (640x480) je zapotřebí tok dat 27MB/s. proto nejmodernější karty jsou schopny přenášet až 83,2 nebo 100MB/s[2] z paměti např. SGRAM.
1. Zobrazování struktur a trojúhelníků ve správné perspektivě je jeden z hlavních požadavků na prostorové zobrazení. Procesor není schopen tyto funkce (včetně barev) provádět a proto odkazuje tuto činnost na 3D čipy. Pak procesor jen vydává příkazy pro úpravu struktur.
2. Z-buffering je prostorové zobrazení, tj vytváření viditelnosti překrývajících se objektů. Využívají k tomu informaci o hloubce, která se ukládá s každým bodem objektu. (24bitový)
3. dalším prvkem moderní 3D grafiky je zamlžování vzdálenějších předmětů (mají méně výrazné barvy).
4. nanášení 3D textury (texture mapping MIP) aplikuje bitmapovou texturu na objekty ve scéně. Tím se dosahuje efekty jako je cihlová zeď a pod.
5. bilineární a trilineární filtrování vyhlazuje textury ve scéně, čím potlačuje efekt bloků, z kterých je obraz tvořen.
6. dvojitý 24 nebo 32 bitový buffering pro vyhlazování kontur
7. transparence - průsvitnost objektů.
8.
Některé karty, které jsou rychlé ve vykreslování polygonů, bývají nesprávně označovány jako karty s podporou 3D. Podpora 3D ale je jen tehdy, kdy výpočet změny polohy a tvaru provádí procesor karty.
Podpora knihoven OpenGL
3D accelerator osazovaný na karty [2] Trident umožňuje mimo jiné i přehrávání DVD disků,TV-out, konference.
· 4D grafika podporuje animaci a dvojitý Z-buffering
1. - TV (převod TV na VGA ) karty (TV to VGA) zpracovávají analogové TV signály a buď je digitalizují, nebo spolupracují s ADC nebo video kartami. Spojení s videokartou je
· přes feature konektor, kterým grafická karta informuje TV kartu o rozlišení a frekvenci, aby mohla zpracovat TV signál do prostoru, který je připraven videokartou (jednobarevný podklad okna). Výstup na obrazovku je z TV karty.
· přímo výstup z video se zpracovává, ale tím dochází ke zpoždění umístění TV obrazu.
Tyto karty umožňují vstup VKV a z videorekorderu. Někdy jsou vybaveny MPEG a video-playbackem.
Zpracovávají paralelně Teletext i TV obraz a vytváří na obrazovce dvě okna umožňující sledovat obě vysílání současně.
2. - VGA to TV cards převádí digitální video signál z VGA karty na analogovou formu s možností projekce na PAL nebo NTSC systému. Současně lze pozorovat program jak na obrazovce tak na projekci. Využití pro presentaci a ve školství.
3. - Capture/play video editing cards (karty pro záznam editaci a přehrávání na video). Převádí analogové signály na digitální, zobrazují je na obrazovce a zaznamenávají na disk.
4. - JPEG Ztrátová komprese. Pro kompresy využívá diskretní kosinovou transformaci. Obraz je rozdělen na bloky 8x8 bodů. Při komprimaci jsou vypuštěny složky pro které není oko citlivé.
5. M-JPEG Motion JPEG (není to MPEG) - není standard. Každý ze sekvence snímků je komprimován algoritmem JPEG a obsahuje kompletní informaci ke své rekonstrukci. Není tedy jak u MPEG závislý na předchozích snímcích.
6. - MPEG (Motion Picture Experts Group) systém I (tok dat 1.5Mb/s) nebo II (4Mb/s) (r.1995) umožní až 30 obrázků za sekundu, 1024x768 resolution a 32000 barev se zvukem odpovídajícím 16-bit CD audio kvality. Systém komprimuje (1:16 až 1:120) data pro uložení a při přehrávání dekomprimuje. Princip komprese je stejný jako u JPEG. Na rozdíl od JPEG nekomprimuje každý obraz zvlášť, ale jen rozdíly. Paketuje filmové sekvence po 12 obrázcích. První označuje za pevný, a u dalších zaznamenává pouze změny. Pro zvládnutí rychlosti přenosu a kvality je použito na desce dva C-Cube procesory a 13 DSP. Karty MPEG jsou
· napojeny buď přímo na sběrnici nebo
· navazují na VGA kartu, resp.
· nahrazují grafické karty, pak umí realizovat na jedné desce jak přehrávání tak i grafické funkce. Umožňují též zobrazení v PAL a NTSC. Na desce je DRAM o velikosti jako u grafického akcelerátoru.
Karta se používá ke komprimaci obrazu i zvuku. Základem karty jsou dva 32bitové procesory RISC a jeden programovatelný DSP. Rychlost kódování je 3Mb/s při kvalitě VHS.
Karty MPEG mohou být s grafickými kartami propojeny přes VESA Future konektor, což umožňuje provoz vjednom okně, nebo mohou být přímo integrovány s grafickou kartou. Vyrábí se i MPEG karty, které odstraní celý signál VGA a tak lze zobrazit obraz pouze celoplošně.
Rozhraní tvoří 9-ti pinové sériové rozhraní SONY RS422.
Alternativou MPEG karty je softwarové MPEG. Toto lacinější řešení vyžaduje velmi výkonný hlavní procesor. Při softwarovém dekodéru se o přehrávání zvuku stará zvuková karta.
· Wavelet je komprese nahrazující MPEG a dává při vyšší kompresi kvalitnější obraz (použito v kartách VideoWave).
7. Starší typy komprimace videa jsou AVI nebo QuickTime pod Windows. Tyto algoritmy se drží jen díky tomu, že nákladné karty MPEG nejsou dostatečně rozšířeny.
Rozlišujeme tři formáty Video-CD
White Book Video CD - považovaný za standard
MPEG-CD
CD-1. Tyto disky mají nejčastěji problémy a proto musí být
řízeny přes software ovladače. Tyto disky často nezachytí
výměnu disku.
8. - HARC - C firmy HARC je založen na principu vlnové obrazové komprese, která popisuje data pomocí frekvence, energie, „načasování“ a některých atributů. Kompresní poměr je 300:1 až 450:1.
9. - LZW
10.- Huffmanovo kódování
11. Televizní tunery často vybavené i videograbery pro převod na dig. signál.
12.- Videograbery zařízení, které zmrazí obrázek a převede ho na bitmapu.
13. Satelity: Komprese - obdoba MPEG
Komprese obrazu se provádí ve vztahu k referenčnímu. Obrazy jsou rozdělena na pole (16x16) a hledají se odlišnosti a posunutí těchto polí. Na straně enkodéru je v paměti uchováván referenční obraz, tak i jeho komprimovaná podoba. Příjemce získá komprimovaný referenční obraz , rozdílový obraz vzniklý z odlišností a vektory pohybu jednotlivých polí a z nich si sám skládá nový, dynamicky změněný obraz. Pokud pole není posunuto je jeho vektor posuvu (0,0).
Enkodér vyhledává pole v ref. obrazu, který s kódovaným polem souhlasí s největší pravděpodobností a určí jeho posuv. Tím předpoví pravděpodobnou polohu pro rekonstrukci obrazu v přijímači. Pokud je změn více je zaznamenán nový obraz jako referenční a ten s tímto přívlastkem je odeslán.
Trh s kartami Framebuffer je stále dominující (1994). Grafické karty s kombinacemi fax, záznamník, zvukovou kartu obsahují též signální procesory.
Některé grafické karty používané pro WIN 95 obcházejí GDI (rozšíření OS pod názvem Direct X)a u těchto karet speciální ovladač vykonává funkce GDI. Při klasickém případě obslouží grafické rozhraní GDI některé základní operace a pak pro vlastní vykreslení zavolá ovladač grafické karty. Tento postup při Win má určité zpoždění (nevýhoda při videu). Při obcházení GDI je volání aplikace přesměrováno přímo na grafickou kartu a GDI neví o tom, což může při jiném volání vyvolat komplikace.
Podrobnosti viz Video.doc
Grafické procesory (čipsety) a koprocesory pracují s daty v obrazové oblasti, v akcelerátorech umí vyplňovat plochy, kreslit čáry ,zooming, výpočet mnohoúhelníků atd. Procesor komunikuje s pamětí po sběrnici, která je většinou 64 bitová (popř. 32, 64, 128 bitů). Rozšíření sběrnice na 128 bitů nepřináší již tak drastické zrychlení karty.
Používané koprocesory:
87C801 pro ISA,
87C805 ISA, EISA, VL-Bus DRAM 2MB nebo rychlejší VRAM 4MB.
S3Virge
Permedia 2 od firmy 3Dlabs (nahradí asi S3 - 1997)
Mach32 (fa ATI), VL-Bus 32 bitů
Power 9000 (fa Weitek) "
AGX015 (fa IIT) "
Poslední 3 procesory mají jednoduchou grafiku (výpočet mnohoúhelníků), přenášení bitů po blocích (Bit-Block-Transfer - BitBlt), hardwarový kurzor, resp. Zooming.
Dnešní inteligentní grafické koprocesory CiriusLogic CL GD5426, Western Digital WD90C33 nebo 64 bitový TGUI9680
Grafické funkce mohou být u koprocesorů naprogramovány, kdežto u akcelerátorů jsou pevně zabudované.\ program je psán obvykle v C.
Grafické karty se skládají ze 3 hlavních bloků: grafického procesoru, videopaměti a RAMDAC převodníku.
pro Truecolor 16.7 mil barev
Většina firem používají čipy (označované též jako koprocesory)
· S3 Trio64
· S3 Vision964,
· ATI mach64 čip grafického multimediálního plně 64 bitového akcelerátoru s lineárním adresováním a podporou funkcí BitBlt. Umožňuje interpolaci barev pro rozšíření okna přes celou obrazovku.
· TVP 4020 PERMEDIA2 Je čip TI (1997) integrující High-performance 3D grafiku, Výkonný 2D accelerátor a video processing. IO zahrnuje procesor pemedia2, RAMDAC 230MHz, PCI a AGP port. V7kon: 1milpolygons/s, 80mil pixels/sprespektivní korekce, 8bitovou texturovou sadu, Z-buffered mode, 3D accelerátor. Dále podporuje MPEG1 a 2, playback 30frames/s s 24 bitovou barvou.
Dále se používají čipy
· GD5426 pro ISA, mikrocanal, VL-bus
· Cyrius Logic 543
· Weitek Power
· WD90C31
· WD90C33.
· Image128 grafický čip s plným128 bitovým souběžným přístupem 4 toků dat při true color. Má vnitřní 128 bitovou architekturu a také 128 bitový přístup k paměti.
· IBM RG8528 má také 128 bitovou architekturu při taktovací rychlosti 250MHz.
Talisman firmy Microsoft určený pro běžná PC. Zobrazuje 3D objekty pomocí velmi inteligentního čipu tzv. KOMPOZITORu, který vytváří polygonální objekty a textury interaktivně on-the-fly.
Propojení 64bitových 3 řadičů na kartě dostáváme 192 bitový přístup k datům.
Elsa Winner 2000/Office
· čip Permedia 2 výrobce 3DLabs
· nejrychlejší (1997)
· podpora Open GL
· 4MB až 8MB SGRAM
· 1920x1200 při 73Hz
· 1024x768 při 108Hz
· podpora AGP
Elsa Victory 3D, (6900Kč+DPH v r. 1996)
· režim VESA v BIOSu
· 58,8Mf/s (vysoký výkon)
· 32bit
· VRML pro Internet
· do 160Hz
· API:DirectX, Direct3D,EnDive
· MPEG softwarový
· 1280x1024/256
Genoa Stratos 3D
· 120Hz
· 32 bit přístup
· špatná karta
Matrox Mystigue
· 160Hz, resp. 200Hz
· 85Hz při max rozlišení a 24 bit barvě
· režim VESA
· 83,2MB/s
· 32 bit
· 5000Kč (1996)
· SGRAM
· API:DirectX (souhrn rozhraní ve WIN 95), Direct3D,EnDive
· MPEG softwarový
· 1280x1024/17mil
Virge VX od firmy S3
Power Storm 4D60T
· dvojitý Z-buffering
· animace
· 2x 16MB VRAM
· 2,3mil vektorů/s
·
Rozlišení je počet bodů, které může karta současně zobrazit.
Barevná hloubka je počet současně zobrazitelných barev. Pro 8-mi bitové karty to je 256 barev , pro 16 bitové 65 536 (directcolor) a pro 3 x 8 tj 24 bitů to je 16.7 mil barev (truecolor).
Velikost videopaměti odpovídá cenovým třídám karet.
· Levné karty mají paměť do 1MB DRAM, rozlišení 1024 X 768 bodů při 256 barvách,
· střední třídy 2 až 3MB VRAM, rozlišení 1024 x 768 při 256barvách , resp. 16.7 mil barvách (vyjímka). Vertikální kmitočet je >72Hz. (Náznak blikání vlivem zpětného chodu je pozorovatelný do 90Hz),
· drahé třídy je nejběžnější 800 x 600 bodů při 16.7 mil barev.Frekvence jsou různé 100, 114, 120 a 150 Hz. Největší rozlišitelnost má P9000 a Prism 1600 x 1200 bodů.
Tabulka velikosti paměti pro hloubku barev a rozlišení
počet barev
Rozlišení 16 256 65000 16,7 mil
4b/pixel 8b/pixel 16b/pixel 24b/pixel
640 x 480 256kB 512kB 1MB 1MB
800 x 600 256kB 512kB 1MB 2MB
1024 x 768 512kB 1MB 2MB 3MB
1280 x 1024 1MB 2MB 4MB 4MB
1600 x 1200 1MB 2MB 4MB 6MB
Karty urychlovačů mají nyní až 64bitové grafické procesory. Vzhledem k jejich výkonu lze je výhodně použít i na ISA sběrnici. Pro účely DTP je nutná 32 bitová sběrnice. Výkon grafické karty zvýší výkon PC více než rozšíření sběrnic.
Použitelnost karet je dána součinností s typem monitoru (úhlopříčka, rozlišení, frekvence), schopností karty a ovladačů. Špičková karta musí zvládnout
· rastrovou grafiku tj. musí být schopna kalibrace svého výstupu,provádět gama korekce pro nejrůznější světelné podmínky a urychlovat řadu operací typu BitBlt.
· vektorovou grafiku, tj musí disponovat ovladači, které jsou schopny interpretovat široké spektrum volání Windows GDI. Musí disponovat funkcemi pro uměleckou činnost.
· CAD pomocí ovladačů CAD a AutoCAD. Musí umět urychlovat přesuny, zoom,3-D, překreslování
· obecnou použitelnost danou jednoduchou instalací, možnosti předvolby monitorů, podpory Display Data Chanel a různých režimů monitorů.
Chipy grafických procesorů musí současně zvládnout
· povely CPU , jejich převod do datového toku a ten zapsat do video paměti
· vyčítat pro převodník RAMDAC informace uložené ve video paměti.
Množství zpracovaných dat je obrovské ( pro 75 Hz True Color a 1024x768 bodů je to tok 170MB/s). Proto se DRAM paměti nahrazují speciálními VRAM nebo EDO RAM. U EDO RAM umožňuje delší setrváváním dat na výstupu současně měnit adresu a tím zrychlit činnost paměti. VRAM jsou paměti s dvojím přístupem a to jeden je r/w a druhý pouze r. To umožňuje převodníku RTAM DAC provádět operace s obnovou obrazu bez snížení šířky pásma.
Používané čipy jsou
· S3 VIRGE podporuje celou 3D kromě trangle setupu
· Verite 1000 podporuje vše, obsahuje RISC procesor
· Rage II od ATI podporuje video výstup
Paměti DRAM jsou podstatně levnější než VRAM. Rozdíl mezi DRAM a VRAM je ve způsobu přístupu procesoru k paměti. VRAM mají dva systémy pro vstup a výstup. Proto procesor může do jedné části paměti zapisovat a ze druhé číst. U DRAM procesor může buď jen číst nebo zapisovat. Paměti DRAM s technikou Interleave mají rozdělenou paměť na několik oblastí, do nichž procesor střídavě zapisuje a čte. Tím se dosáhne podstatně větší rychlosti. Novinkou roku 1995 je RDRAM - Random Bus DRAM dosahující rychlosti přenosu 500MB/s. Tato rychlost je 10x vyšší než DRAM a 3x vyšší než u VRAM. Další nové typy pamětí
EDO RAM Extended Data Out RAM načítající data v okamžiku přepínání adresy - ušetří 20% času.
SDRAM Synchronní DRAM vhodná pro střední a nižší kategorie karet
MDRAM Multibank DRAM jednobránová DRAM využívající dynamickou alokaci celé šířky pásma pro obnovu stínítka.
WRAM Window RAM má o 50% vyšší výkon. Umí přesouvat celé bloky dat.
SGRAM
3D RAM
UMA - Unified Memory Architecture Weitek uvedl řadič pro integrovanou video paměť na motherboardu. Tento systém umožňuje využít neobsazenou VRAM pro operační paměť.
Další nutnou součástí videokarty je převodník DAC zprostředkující přenos mezi digitálně pracující kartou a analogovým monitorem. Taktovací rychlost DAC je 132MHz.
RAMDAC je převodník, který vytváří analogová data pro obrazovku.Musí mít přesně definovanou frekvenci, např. pro 1024x768 a f=90Hz musí být 92MHz. U špičkových DAC je frekvence až 220MHz.
PACDAC - Packed DAC. Všechny údaje (obrazové i zvukové)ukládá do společné paměti, protože díky paketovému rozhraní dovede rozlišovat různé typy dat podle deskriptoru, který data obsahují. Čipová sada se nazývá BtV Media.
Další pojmy:
AVI - Audio Video Interleave formát pro přehrávání filmových sekvencí
Barevná hloubka - počet současně zobrazitelných barev
Přenos bitů po blocích - metoda kopírování a přesunů výřezů obrazu ve videopaměti a z pracovní paměti do videopaměti. U urychlovacích čipů je prováděna hardwareově.
Textový režim - výsledná informace ve tvaru znaků
Obnovovací frekvence musí být větší než 72Hz. Pro dlouhodobé práce je požadována 80 až 120Hz, bez interlace (bez prokládání půlsnímků).
Ovladač je programový celek podporující vřazení volitelného zařízení do operačního systému.
S každou grafickou kartou jsou dodávané ovladače pro jednotlivé OS (Windows 3.1, Windows NT, Animator Pro, Autocad, SCO-Unix, PS/2, 3D Studio.