Barevná hloubka (též bitová hloubka) určuje počet bitů použitých k definici barvy pro každý pixel u rastrové grafiky.
Větší barevná hloubka znamená, že výsledný obraz může využívat větší škálu různých barev, avšak též znamená i větší náročnost na úložný prostor.
Nejpoužívanější barevnou hloubkou je 24 bitů (tzv. TrueColor), což představuje až 16,7 mil. možných barev.
U jednodušší grafiky se používá hloubka 8 bitů (maximálně 256 barev) nebo 16 bitů(tzv. HighColor, přes 65 tisíc barev).
Naopak u nejkvalitnější grafiky se používá hloubka 32 bitů (4,3 mld. barev) nebo 48 bitů(přes 280 biliónů barev).
Příklad: Máme-li rastrový obrázek o šířce 1600 pixelů a výšce 1200 pixelů, zabere při 8bitové hloubce 1 bajt na každý pixel (8 bitů = 1 bajt), což je výsledných 1,92 MB (1600 × 1200 × 1). Naopak při použití 24bitové hloubce bude každý pixel potřebovat 3 bajty (24 bitů = 3 bajty), což ve výsledku znamená celkem už 5,76 MB (1600 × 1200 × 3). Při použití nejvyšší barevné hloubky 48 bitů je to celkem 11,52 MB.
|
|
Obr. 1: 1bitová hloubka (2 barvy) |
Obr. 2: 2bitová hloubka (4 barvy) |
|
|
Obr. 3: 4bitová hloubka (16 barev) |
Obr. 4: 8bitová hloubka (256 odstínech šedi) |
|
|
Obr. 5: 8bitová hloubka (256 barev) |
Obr. 6: 24bitová hloubka (16 777 216 barev) |
Rozlišení DPI je vlastnost, která určuje hustotu obrazových bodů - pixelů (zde pojmenovaných dots) na jeden palec (inch = 2,54 cm) - Dots per Inch (DPI).
Jinými slovy říká, kolik pixelů se má vykreslit na jeden palec.
Hodnota DPI se používá zejména při převodu z vektorové do rastrové grafiky, přípravě tisku nebo při skenování.
Obecně platí, čím je DPI větší, tím je obrázek kvalitnější - jemnější, avšak náročnější na úložný prostor.
Při tisku to však platí obráceně, čím je DPI větší, tím je vytištěný obrázek kvalitnější, avšak rozměrově menší.
V profesionální grafice se používá rozlišení 300 až 600 DPI. Pro tisk na inkoustové či laserové tiskárně postačí rozlišení 150 DPI, v případě webové grafiky (potřeba malé paměťové náročnosti) je dostačující rozlišení 75 nebo 96 DPI.
Příklad: Máme-li opět obrázek se šířkou 1600 pixelů a výškou 1200 pixelů a chceme jej vytisknout v nejpoužívanějším rozlišení 300 DPI. Vytištěný obrázek bude mít šířku 1600 ÷ 300 = 5,33 in = 13,54 cm a výšku 1200 ÷ 300 = 4 in = 10,16 cm. Pokud stejný obrázek vytiskneme v polovičním rozlišení 150 DPI, bude vytištěný obrázek sice větší (27,1 cm × 20,3 cm) ale méně kvalitní.
Při používání kvalitní počítačové grafiky (vyšší barevná hloubka a vyšší rozlišení DPI) rostou nároky na úložný prostor.
Proto vznikl požadavek na tzv. kompresi, což je metoda zmenšování objemu dat při zachování kvality původního obrázku.
Komprese vychází z principu, že v každém obrázku se opakovaně objevují pixely, které mají definovanou stejnou barvu, a proto není nutné pro každý pixel znovu definovat stejnou barvu.
Rozlišují se základní dva druhy komprese:
Ztrátová - je nejvíce využiváná komprese, která vynechá méně důležitá obrazová data. Tato komprese dokáže výrazně zmenšit datovou velikost souboru, avšak za cenu nenávratného snížení kvality, které může být na první pohled patrné.
Bezztrátová - komprese, která nemá až takový vliv na kvalitu, ale za cenu malé úspory úložného prostoru.
|
|
Obr. 7: Nízký stupeň komprese (80% kvalita) |
Obr. 8: Vysoký stupeň komprese (20% kvalita) |
Průhlednost je vlastnost obrázku umožňující zobrazit pozadí pod obrázkem.
Průhlednost se nastavuje přidáním tzv. alfa kanálu, který určuje, zda je daná barva průhledná či nikoliv.
Barev s přidaným alfa kanálem může být více.
Průhlednosti se využívá zejména při tvorbě webové grafiky.
V praxi se můžeme setkat s velkým množstvím grafických formátů (typů souborů) jak rastrových, tak vektorových.
JPEG
Nejpoužívanější formát (fotografie, grafika na internetu), který nabízí ztrátovou kompresi pro zmenšení výsledné datové velikosti (až 90% původní datové velikosti), avšak neumí pracovat s průhledností.
GIF
Formát určený pro jednoduchou webovou grafiku, který naopak umí průhlednost, používá ztrátovou kompresi, avšak podporuje jen 8bitovou barevnou hloubku (max. 256 barev).
PNG
Nástupce formátu GIF, který podporuje 24bitovou hloubku, vylepšenou průhlednost.
BMP
Jednoduchý formát pro Windows pracující bez komprese (zachovává kvalitu), avšak je náročný na úložný prostor a neumí průhlednost.
TIFF
Formát pro profesionální grafiku využívající bezztrátovou kompresi, umožnující průhlednost, avšak příliš velká datová velikost výsledných souborů.
AI, CDR, ZMF
Profesionální firemní formáty vektorové grafiky programů Adobe Illustrator (formát AI), CorelDRAW (formát CDR), Zoner Callisto (formát ZMF),
Umí vkládat rastrovou grafiku, avšak lze s nimi pracovat jen pomocí programů od dané firmy.
EPS
Univerzální formát pro profesionální grafiku, který umí vkládat fonty, rastrové objekty a slouží především pro výměnu vektorových dat mezi profesionálními programy (viz výše).
WMF
Vektorový formát pro Windows určený především pro jednoduchou grafiku (kliparty), avšak neumí vnořené rastrové objekty.
SVG
otevřený formát vektorové grafiky, který je vhodný i pro webovou grafiku a pracují s ním volně šiřitelné vektorové editory (např. Inkspace).