první mechanické počítadlo připomínající dnešní dětská počítadla
vznik asi přes 5000 lety v Malé Asii, následné rozšíření do Číny nebo Řecka a Říma
Obr. 1: Rekonstrukce římského abaku.
nástroj umožňující převést násobení a dělení na scítání a odčítání
vynálezce angličan John Napier (1614)
předchůdci dnešních kalkulaček, umožňovali základní početní operace včetně druhé odmocniny
průkopníky v této oblasti byli francouz Blaise Pascal (1642) či němec Gottfried Wilhelm von Leibniz (1694)
Thomas de Colmar - první hromadně vyrábené kalkulátrory nazvané Arithmometr (1820)
Obr. 2: Arithmometr z roku 1887.
anglický matematik Charles Babbage plánoval v 19. století vytvořit stroj, který by umožnil řešit složité výpočty
mělo se jednat o mechanický stroj poháněný parou, který obsahoval tzv. "sklad" (dnes paměť) a "mlýnici" (dnes procesor)
stroj však nebyl nikdy zcela dokončen
Za počátek vývoje dnešní počítačů jsou považována 30. léta 20. století
vývoj tzv. nulté generace počítačů byl umocněn začátkem druhé světové války
hlavními součástkami byly reléové obvody
počítače byl obrovské, vážily několik tun a jejich rychlost byla několik operací za sekundu
jako vstupní datové médium se používaly děrné pásky nebo děrně štítky
výstup byl v podobě automatizovaných psacích strojů či dálnopisů
konstruktéry byli němečtí inženýři Konrad Zuse a Helmut Schreyr
Z1 z roku 1934 je považán za první svého druhu
nejvýkonnější byl Z3 a sloužil pro výpočty drah balistických raket V2
po náletu spojeneckých letadel v roce 1944 byl zničen
Obr. 3: Replika počítače Z3
byl zkonstruován v anglickém Bletchley Parku v roce 1944
sloužil k dešifrování tajných německých depeší z přístroje Enigma
po válce byl rozebrán a zničen
byly postaveny na Harvardské univerzitě, autorem byl Howard Hathaway Aiken a financován byl nově vzniklou firmou IBM
byl využíván americkým námořnictvem pro výpočet balistických tabulek
Mark II fungoval i několik let pro druhé světové válce
Obr. 4: Pravá strana počítače Mark I.
první generace byla charakteristická použití elektronkových obvodů, méně již relé
stále byly velké, několik tun těžké, energeticky náročné a nespolehlivé
jako datová média se stále používaly děrné pásky, avšak již dokázely zpracovat stovky operací za sekundu
Obr. 5: Elektronkový obvod.
byly americké počítače, které svým principem fungovaly stejně jako dnešní počítače
ENIAC měl původně sloužit pro výpočet balistických střel, ale válka skončila dříve než byl dokončen
vylepšená verze ENIACu byl MANIAC, který posloužil pro výpočty při konstrukci atomových bomb v Los Alamos
UNIVAC byl první sériově výráběny počítač (sloužil například pro scítání lidu, nebo volební odhady)
|
|
Obr. 6: Počítač ENIAC. |
Obr. 7: Počítač UNIVAC. |
v druhé generaci byly elektronky nahrazeny tranzistory, které umožnily zvyšit rychlost, spolehlivost a zmenšit rozměry a energetickou náročnost (zpracovály již několik tisíc operací za sekundu)
objevují se také první operační systémy, programovací jazyky
jako datové médium se začaly používat magnetické pásky
počítače začínaly též pronikat do komerční sféry
TRADIC - byl sériově výraběný počítač s tranzistory (firma Bell Labs)
nejúspěšnějšími byly modely firmy IBM
|
Obr. 8: Počítač IBM 1401. |
třetí generace je typická nahrazením samotných tranzistorů tzv. integrovanými obvody(zabudování velkého množství tranzisorů do jednoho čipu)
důsledkem bylo významné změnšení velikosti počítače a zvýšení rychlosti (desetitisíce operací za sekundu)
zavádí se podpora pro multitasking (víceúlohovost)
o objevem LED diod se začínají prosazovat zobrazovací displeje
vznikají firmy Intel nebo AMD (dnes přední výrobci procesorů)
nejznámějšími typy počítačů byly IBM System 360 nebo Cray-1
|
|
Obr. 9: Počítač IBM System 360. |
Obr. 10: Počítač Cray-1. |
čtvrtou generaci vymezuje vývoj mikroprocesorů (integrace velkého množství integrovaných obvodů do jednoho pouzdra)
důsledkem je obrovský nárůst rychlosti (desítky miliónů operací za sekundu) a zmenšení hotového počítače do podoby osobního počítače
objevují se grafická uživatelská rozhraní
vývoj pokračuje dodnes stále větším stupněm integrace a nárůstem rychlosti, kapacity, atd.
na počátku 80. let se stanovuje standard pro PC - tzv. IBM PC kompatibilní
v této době se prosazují i velké firmy dneška, např. Microsoft, Apple, Adobe či Dell
Obr. 11: První komerční mikroprocesor Intel 4004.