Typické VoIP podvody
Cena hovorů je vždy dána smluvní dohodou mezi účastníkem a operátorem nebo mezi dvojicí operátorů. Cena tak nezávisí na druhu ani délce spojové cesty. Mnoho mezinárodních hovorů je tak levnějších než hovory vnitrostátní. Část spojení mezi tuzemskými operátory (tj. vnitrostátních hovorů) je proto realizována pomocí mezinárodních spojů přes zahraniční operátory.

Organizátory VoIP podvodů jsou zpravidla obchodně a technicky velmi zdatní mezinárodní operátoři. Podle CFCA (Communications Fraud Control Association) nejvíc podvodů pochází z USA, Indie, Velké Británie, Pákistánu a Filipín. Nejčastějšími cíli jsou podle stejného zdroje Kuba, Somálsko, Siera Leone, Zimbabwe a Lotyšsko. Jiné zdroje uvádějí jako častý zdroj i cíl africký kontinent, blízkovýchodní region a postsovětské republiky. Vyloučit pak nelze ani zapojení českých osob a operátorů. Smutnou skutečností je, že na VoIP podvodech vůči operátorům se někdy podílejí i jejich zaměstnanci.

Většina telefonních hovorů není čistě TDM ani VoIP ale jejich kombinací. Většina velkých fixních i mobilních sítí přechází na VoIP technologie a sítě. Střední a malí operátoři provozují výhradně VoIP sítě. Převážná většina národních i mezinárodních spojů mezi operátory je VoIP. Tím je dán charakter typických dnešních podvodů.

Příklady finančně nebezpečných VoIP podvodů:

podvodné hovory do zahraničí
podvodný tranzit či terminace hovorů
podvodné prodlužování délky hovorů
podvodné hovory do vlastní sítě
podvodné hovory na bezplatná čísla
podvodné hovory na drahá čísla
Typická výše škody způsobené jedním podvodem bývá desítky tisíc Kč, výjimkou však nejsou ani stovky tisíc Kč.[12][16] Roční škody lze v Česku odhadovat na desítky milionů Kč, kde ČTÚ publikoval údaj o škodě 21 mil. Kč za rok 2010.[17] Globální škody údajně dosahují miliardy USD ročně.