Cloud Computing

Cloud computing je na Internetu založený model vývoje a používání počítačových technologií.Lze ho také charakterizovat jako poskytování služeb či programů uložených na serverech na Internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo klienta dané aplikace a používat je prakticky odkudkoliv. Uživatelé neplatí (za předpokladu, že je služba placená) za vlastní software, ale za jeho užití. Nabídka aplikací se pohybuje od kancelářských aplikací, přes systémy pro distribuované výpočty, až po operační systémy provozované v prohlížečích, jako je například eyeOS, Cloud či iCloud.

Charakteristika
Technologie Cloud computingu se vyznačuje následujícími atributy:

Multitenancy - tento pojem lze volně přeložit jako "více nájmů". Jedná se o to, že počítačové zdroje jsou sdílené mezi všemi uživateli.
Obrovská škálovatelnost a elasticita - umožní uživatelům rychle změnit výpočetní zdroje dle potřeby.
Pay as you go - tento přístup je založen na principu kolik toho uživatel spotřebuje, tolik zaplatí.
Aktualizovanost (Up-to-date) - všechen software je automaticky aktualizovaný, uživatel nemusí do tohoto procesu nijak zasahovat, vše zařídí poskytovatel.
Přístup přes Internet - uživatelé se mohou ke svému softwaru připojit kdekoliv po celém světě.
Charakteristika - příklady
Většina z nás využívá cloud každý den. Používáme služby jako je seznam.cz, post.cz nebo Gmail či Hotmail každý den. To znamená, že máme své soukromé poštovní schránky v cloudu.

Mimo to využíváme různé další služby Cloud computingu jako například Uloz.to, Rapidshare aj. Principem u služeb a produktů v Cloud computingu je to, že Vám jako uživateli propůjčují výpočetní výkon serverů, a to v mnoha případech formou specializovaných aplikací. Dalším příkladem specializovaného zapůjčení výpočetního výkonů je veřejný Cloud Skypu.

Veřejný a soukromý (privátní) Cloud computing a rozdíly mezi nimi popíše následující příklad. Veřejný Cloud computing je například Skype nebo seznam.cz z důvodu, že jsou určeny pro celou populaci nebo pro velký počet klientů a pro všechny většinou poskytuje stejnou nebo velmi podobnou funkcionalitu. Soukromý neboli privátní Cloud computing je například hostovaný mailový server nebo hostované specializované aplikace, kde u jednoho poskytovatele je například 50–500 zákazníků. Příkladem Cloudu je například řešení od společnosti Google a nebo pro společnosti Microsoft Cloud.

Rozdělení
Dělení je dosti problematické, proto se cloud computing rozděluje podle dvou hledisek. Tato dvě hlediska se prolínají jako jakési dvě dimenze. Cloud computing dělíme podle toho, jak je poskytován a podle služby, kterou poskytuje.

Model nasazení
Model nasazení nám říká, jak je cloud poskytován.

Veřejný (Public cloud computing) — Někdy je označován jako klasický model cloud computingu. Jedná se o model, kdy je poskytnuta a nabídnuta široké veřejnosti výpočetní služba.
Soukromý (Private cloud computing) — Oblak je v tomto případě provozován pouze pro organizaci a to buď organizací samotnou, nebo třetí stranou.
Hybridní (Hybrid cloud computing)— Hybridní cloudy kombinují jak veřejné tak soukromé cloudy. Navenek vystupují jako jeden cloud, ale jsou propojeny pomocí standardizačních technologií.
Komunitní (Comunity cloud computing) — Jedná se o model, kdy je infrastruktura cloudu sdílena mezi několika organizacemi, skupinou lidí, kteří ji využívají. Tyto organizace může spojovat bezpečnostní politika, stejný obor zájmu.
Distribuční model
Model se zabývá tím, co je v rámci služby nabízeno, obvykle software nebo hardware či jejich kombinace.

IaaS — infrastruktura jako služba (z "Infrastructure as a Service") — v tomto případě se poskytovatel služeb zavazuje poskytnout infrastrukturu. Typicky se jedná o virtualizaci. Hlavní výhodou tohoto přístupu je to, že se o veškeré problémy s hardwarem stará poskytovatel. Na druhou stranu je někdy velice těžké toto akceptovat vzhledem k tomu, že hardware se bere jako něco, co vlastníme, na co můžeme sáhnout a jsme za to zodpovědní. IaaS je vhodné pro ty, kteří vlastní software (či jejich licence) a nechtějí se starat o hardware. Příkladem IaaS jsou Amazon WS, Rackspace nebo Windows Azure. Zkratka IaaS může také znamenat integrace jako služba (z "Integration as a Service").
PaaS — platforma jako služba (z "Platform as a Service") — poskytovatel v modelu PaaS poskytuje kompletní prostředky pro podporu celého životního cyklu tvorby a poskytování webových aplikací a služeb plně k dispozici na Internetu, bez možnosti stažení softwaru. To zahrnuje různé prostředky pro vývoj aplikace jako IDE nebo API, ale také např. pro údržbu. Nevýhodou tohoto přístupu je proprietární uzamčení, kdy může každý poskytovatel používat např. jiný programovací jazyk. Příkladem poskytovatelů PaaS jsou Google App Engine nebo Force.com (Salesforce.com).
SaaS — software jako služba (ze "Software as a Service") — aplikace je licencována jako služba pronajímaná uživateli. Uživatelé si tedy kupují přístup k aplikaci, ne aplikaci samotnou. SaaS je ideální pro ty, kteří potřebují jen běžné aplikační software a požadují přístup odkudkoliv a kdykoliv. Příkladem může být známá sada aplikací Google Apps, nebo v logistice známý systém Cargopass.
Výhody cloudu
Není nutné znát principy funkčnosti SW a HW
Efektivní řízení a práce díky dostupnosti dat odkudkoliv
Jednoduché uživatelské rozhraní
Zvýšení zabezpečení dat
Možnost okamžitého zvýšení výkonu datového centra
Rychlé přizpůsobení IT růstu a potřebám uživatele
Růst produktivity práce ve firmách
Možné nevýhody
Závislost na poskytovateli - společnosti využívající cloud ztrácí možnost rozhodovat, který software a kterou verzi používat. Čím větší společností je poskytovatel, tím hůře se s ním komunikuje a vyjednává podmínky. Uživatelé též musí počítat s tím, že poskytovatel může zdražit ceny svých služeb, v horším případě zbankrotovat. V některých případech je změna na nového poskytovatele neskutečně nákladná, zvlášť v případech, kdy poskytovatel používá proprietární technologie.
Obecně špatná reputace cloud computingu - cloud computing je relativně nový pojem v IT a je stále v rané fázi. Neexistuje skoro žádné dlouhodobé a spolehlivé doporučení ohledně používání technologie cloudu. A i samotné používání přes internet vyvolává mnoho otázek ohledně bezpečnosti dat.
Migrační náklady - používání cloudu by mělo snížit náklady za rutinní IT operace a umožnit firmám investovat více peněz do samotného byznysu. Ale nemusí to platit absolutně. Pro některé firmy přesun do cloudu znamená přeprogramování firemního softwaru, aby dobře spolupracoval s cloudovým řešením, vyškolit stávající zaměstnance ve firmě či si pronajmout nové a změnit pravidla ve firmě.
Méně funkcí a horší stabilita - SaaS řešení většinou nabízí méně funkcí v porovnání s desktopovými. Online software může občas běžet pomaleji nebo zcela nefungovat v případě, že selže internetové připojení.
Odlišný právní řád poskytovatele a klienta - Poskytovatel cloud computingu může být podřízen jiné jurisdikci než jeho klient. Například společnosti sídlící v USA nebo poskytující službu z USA jsou povinny postoupit data klienta vládě v souladu s PATRIOT Actem, což může být například vyloučeno s povinností ochrany osobních údajů uloženou klientovi zákonem.
Vyžaduje připojení k internetu
Vývoj aplikací pro cloud
Mezi hlavní výhody cloudu by měly patřit vysoká škálovatelnost a spolehlivost. K tomu je ale zapotřebí, aby tyto vlastnosti podporovaly i samotné aplikace provozované v cloudu. Pokud se například aplikace zhroutí, musí být možné uživatele přesměrovat na její jinou instanci, a to samozřejmě beze ztráty rozpracovaných dat. Při vývoji aplikací pro cloud je tedy nutno oddělovat proces zpracování dat a jejich ukládání. Data musejí být za daných podmínek dostupná jakékoli jiné instanci aplikace v cloudu. Při vývoji je rovněž třeba mít se na pozoru před vznikem rigidního úzkého hrdla, které může zásadním způsobem zabránit škálovatelnosti aplikace. Při vývoji aplikací pro cloud je rovněž třeba brát v potaz platební podmínky poskytovatele a optimalizovat aplikaci tak, aby byl její provoz cenově efektivní.

Kritika
Jedním z kritiků tohoto konceptu je i Richard Stallman, zakladatel projektu GNU. Poukazuje především na nebezpečí ztráty soukromí uživatelů a nárůstu moci společností, u kterých by byla data uživatelů ukládána.