Organizování, prvky a systémy organizačních struktur Jedna se o druhou MF zamerenou na prostorove zajisteni delby prace v organizacni jednotce. Umistuje lidi a kolektivy do struktur k realizaci ukolu. Vychodiskem procesu organizovani je seskupovani lidi a cinnosti k realizaci prvniho druhu MF tj planovani. Organizovani musi proste zajistit tvorbu struktur, na ktere jsou kladeny tyto cile – koordinace jednotlivych cinnosti, volba postupu dosazeni stanovenych cilu... Procesy organizovani jsou procesy k dosahovani cilu organizace. Mezi jednotlivymi strukturalnimi clanky je nezbytna komunikace a informativni provazanost. Zakladem tvorby struktur jsou pravomoce. Klasifikace organizacnich struktur: Podle seskupeneho obsahu cinnosti do strukturalnich jednotek (funkcionalni, divizni, specificke) Podle rozlozenych pravomoci mezi strukt jednotkami (liniove, stabni, kombinovane) Funkcionalni organizacni struktura: seskupeni stejnych funcknich cinnosti do strukturalnich jednotek (vyzkumni pracovnici jsou spolu s pracovniky zarazeni do jedne organizacni jednotky) Divizni organizacni struktura: Pokud jde o vetsi rozsah vyroby ci sluzby rozdeluje se funkcionalni struktura a podrizuje se tzv divizim. Cinnosti potrebne treba pro vyrobu konkretniho druhu vyrobku jsou tak podrizeny divizi. Divize maji relativne velkou autonomii (samostatnost). Specificke organizacni struktury: Seskupuji se zde stejne nebo podobne napr. Vyrobky (vyrobky, zakaznici, sluzby...) do strukturalnich jednotek Liniova organizacni struktura: Postavena na prime rozhodovaci pravomoci (je dana do odpovednych vedoucich – manazeru, kteri maji podrizene a odpovednosti za ukoly). Stabni organizacni struktura: Zabespecuje predevsim konzultacni a poradenske funkce v konkretnich oblastech (napr personalni, pravni...). Podporuje tka kvalifikovane rozhodovani. Muze nastat mix stabni s liniovou strukturou. Kombinovana organizacni struktura: Liniove-stabni -Spojuje do jedne org strukt liniove a stabni fce. Cast pravomoci liniove struktury je delegovana na stabni utvar. Kvalifikovane rrozhodovani. Maticova struktura: spojuje vertikalni (liniove) a horizontalni rizeni Organizacni struktury dle clenitosti organizace: Strukturalne clenene organizace mohou mit ruzny pocet ridicich urovni a podrizenych jednotek. Vytvari usporadanou pyramidu. Rizeni je zde velice narocne a potebuje pripravu. I zkuseny manazer muze zvladnout rizeni jen do urciteho poctu jednotek (podrizenych pracovniku). Pocet podrizenych jednotek se nazvy ridicim rozpetim. Mame tu org strukt ploche (s sirokym rozpetim) a strme (s uzkym rozpetim). Organizacni struktury dle pravomoci: Centralizovane a decentralizovane Organizacni struktury dle zivotnosti: Maji casove omezene trvani. Takze zname docasne a trvale. Projektovani organizacnich struktur: Rozhodujici ulohu pri zavedeni projektovani org strukt do praxe hraje tvurci pristup manazeru. K projektovani pristoupime v pripade – rozhodnuti o zalozeni zcela nove spolecnosti, reorganizacnich zmen (fuze, rozdeleni spolecnosti...), invoace organizacnich struktur, konfliktu v organizaci (osobni sarvatky). Pro inovaci org strukt musime provest dukladnou analyzu cinnosti a procesu v organizaci, navrhnout cinnosti a proecesy v nove podobe a innovovane procesy a cinnosti nahodit do org strukt.