Prosperita organizace a přístupy ke komplexnímu hodnocení organizace | Prosperita organizace a přístupy ke komplexnímu hodnocení organizace Základní pojmy: 1) Prosperita – situace ve vývoji organizace, která zabezpečuje zdárné, úplné a dlouhodobé plnění její funkce. Činitelé ovlivňující prosperitu organizace - faktory o interní – strategie, struktura a kultura o externí – lobbing, předpisy, legislativa, monitoring - úloha managementu o zaměření na ekonomické aspekty – maximalizace zisku (eliminace škod, redukce nákladů a růst produktivity) o orientace na zákazníka – sleduje dosaţení střednědobých ekonomických cílů - trţní podíly, studie, certifikáty kvality, reference o důraz na prosperitu organizace – integrita procesů, paritní provozní základna, konkurenční výhoda, inovace Strategie - představuje určení základního směru, kterým by se organizace měla vyvíjet. Vypracování strategie vyţaduje od vrcholového managementu organizace časové úsilí v řádu několika týdnů. |
Prosperita organizace a přístupy ke komplexnímu hodnocení organizace Základní pojmy: 1) Prosperita – situace ve vývoji organizace, která zabezpečuje zdárné, úplné a dlouhodobé plnění její funkce. Činitelé ovlivňující prosperitu organizace - faktory o interní – strategie, struktura a kultura o externí – lobbing, předpisy, legislativa, monitoring - úloha managementu o zaměření na ekonomické aspekty – maximalizace zisku (eliminace škod, redukce nákladů a růst produktivity) o orientace na zákazníka – sleduje dosaţení střednědobých ekonomických cílů - trţní podíly, studie, certifikáty kvality, reference o důraz na prosperitu organizace – integrita procesů, paritní provozní základna, konkurenční výhoda, inovace Strategie - představuje určení základního směru, kterým by se organizace měla vyvíjet. Vypracování strategie vyţaduje od vrcholového managementu organizace časové úsilí v řádu několika týdnů. Dále musí management přesvědčit pracovníky, ţe zvolená strategie je správná. Struktura jako faktor prosperity se rozpadá do dvou oblastí: a) Organizační struktura – můţe brzdit nebo rozvíjet firmu. b) Vzájemná provázanost zdrojů vnitřní struktura musí být co nejjednodušší Univerzální model neexistuje Reorganizace by měla vést ke sniţování pracovníků nutných pro plnění úplné funkce organizace Organizační struktura by měla být adaptibilní měnícím podmínkám Kultura firmy můţe být nejobecněji pojímána jako souhrnný obraz chování organizace směrem dovnitř i vně, nastane-li určitý podnět. Kultura firmy se projevuje v reakcích a postojích pracovníků, v jejich chování, hodnotách a zásadách, které přijali za své. Při změně kultury firmy, se můţe navenek zdát, ţe došlo k velkému posunu, ale samotná přeměna lidí neţádoucí vystupování trvá i několik let. Je ovlivňováno externími faktory: Tyto faktory není moţné ovlivnit - trh a jiné o Řada faktorů má charakter omezující – účetnictví, zákony o Další dávají přeţitost – podpora výzkumu, exportu Je třeba je pravidelně monitorovat a výsledky promítnout do praxe Úloha managementu na cestě k prosperitě Z pohledu plnění dynamických zaměřených na dosahování prosperity lze jako významné aktivity uvést strategické řízení a tlak na zlepšování. Obvyklými ukazateli, které se pouţívají pro hodnocení ekonomických výsledků, mohou být různé ukazatelé uţívané k finanční analýze. Interpretace těchto ukazatelů se však liší v závislosti na charakteru organizace. Ekonomické aspekty o Eliminace pokut, penále o Redukci nákladů o Zvyšování produktivity Analýza bodu zvratu se prioritně uţívá k určení objemu výroby či jiných výkonů, při kterém součet nákladů fixních a variabilních je právě roven hodnotě trţeb. Orientace na zákazníka o Náklady -> sniţování ceny -> lepší cena neţ konkurence o Kvalita -> lepší kvalita neţ konkurence o Čas -> rychleji reagovat na poţadavky zákazníka, kratší termíny Z pohledu spotřebitele jsou nejlépe přijímány výrobky – nejkvalitnější, cenově přijatelné, pruţně dodávané -> tomu odpovídá vyznačená krychle Nutné předpoklady: o Vhodní pracovníci především na manaţerských pozicích o Učení se od konkurence o Zjišťování spokojenosti zákazníka se společností o Budování partnerství se zákazníkem Projevení výsledků: o Trţní podíl o Struktura zákazníků – podíl významných zákazníků, dlouhodobé smlouvy o Vyváţenost výrobkového portfolia o Získání certifikátů kvality „Nemoci“ na cestě prosperity - Vedle ekonomických důvodů mohou být prapůvodní příčiny potíţe, zpravidla technických aspektů fungování organizace, které jsou obvykle vymezeny legislativně, a to včetně přísných sankcí v případě jejich nedodrţení. (patentově právní poţadavky, bezpečnostní poţadavky na provoz, kvalitativní poţadavky na provoz) - Odpovědnost výrobce dodávat bezpečné výrobky zdůrazňuje zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobků. Dojde-li v důsledku vady výrobku. Metodická východiska hodnocení organizací Výchozí otázkou hodnocení je zjištění „komu a jakému účelu hodnocení slouží“. O stejné organizaci budou chtít různé subjekty zjistit rozdílné poznatky v závislosti na tom, k čemu hodlají uvedené informace vyuţít. - Management podniku – hodnocení podniku plní kontrolní funkci, posuzuje se, do jaké míry jsou naplňovány řídící záměry,hodnotící závěry pak slouţí k přijímání korigujících či nápravných opatření. Hodnocení je zaměřeno na dílčí či komplexní aspekty fungování organizace: Dílčí hodnocení - zaměřeno na hodnocení realizace operativních záměrů (věcných, ekonomických, časových) a jeho nástrojem je porovnání skutečného stavu s řídícími záměry na základě různých hlášení, zpráv, controllingu a interního auditu. Komplexní hodnocení - realizováno jednou ročně, a v moderních systémech řízení má vést k přezkoumání stavu v dané řízené oblasti. Tradiční zaměření na komplexní hodnocení ekonomických výsledků je v současnosti doplněno o hodnocení stavu v dalších oblastech, např. V poli managementu kvality (poţadavek normy ISO 9000), environmentálního managementu (poţadavek normy ISO 14000), bezpečnosti ochrany zdraví při práci. - Statutární orgány – chtějí mít přehled o situaci organizace a vyţadují podklady hodnotící různé aspekty fungování organizace. Vlastníci podniku by měli projednat a schválit účetní závěrku a rozdělit zisk. Typickým dokumentem hodnotícím komplexně organizaci z ekonomických hledisek je výroční zpráva. - Drobní akcionáři předmětem jejich zájmu budou dividendy, cena akcií na burze, trendy ve vývoji základních ekonomických ukazatelů. - Finanční úřady – pro účely daňové vyţadují v určitých termínech předloţit přiznání k dani z příjmu,která se opírá o výkazy hospodaření organizace, v určitých případech ověřená autorizovaným auditorem. Orgány statistiky Banky Investiční společnosti Přístupy hodnocení mají zpravidla následující kroky: ● volba vhodných kritérií a ukazatelů hodnocení ● sběr údajů ● vlastní hodnocení ● interpretace výsledků Základem hodnotících systémů je určení vhodného okruhu kritérií a v rámci těchto kritérií stanovení příslušných ukazatelů hodnocení. Aspekty hodnocení: ● Kvantitativní, tzn,řízení mnoţství – v naturálních jednotkách ● ekonomické, tzn,řízení efektivnosti fungování podniku – ve finančním vyjádření ● kvalitativní, tzn,garantovat poţadovanou jakost produkce i systém zabezpečování jakosti ● časové, tzn, respektovat dodrţování sjednaných termínů Ekonomický aspekt: při hodnocení vzniká celá řada dilemat - je lepší hodnota dosaţeného aktuálního zisku, nebo vývoj zisku za poslední léta - stačí pouze jeden ukazatel nebo je lepší posuzovat více ukazatelů - existují standardy ekonomických ukazatelů a odráţení stav trhu, nebo je lepší posuzovat podle konkurence Základní problém výsledků: vypovídá hodnocení o aktuální situaci, nebo jen odráţí minulost Ekonomická, mimoekonomické a komplexní hodnocení organizace Ekonomická kritéria oceňují vlastníci, neboť jim poskytují srozumitelné informace o přínosech, jak je zhodnocován vloţený kapitál, jaký je majetek organizace, jaké v ní probíhají finanční toky, s jakými aktivitami mohou do budoucna počítat. Z hodnocení ekonomických veličin se nic nedozvíme o: - postavení firmy na trhu - jaké produkty produkuje (moderní, zastaralé, standardní) - disponuje potenciálem inovovat - jaký je image výrobku a čím je dán (cenou, kvalitou, spolehlivostí…) - je dosahováno optimální produktivity - jak organizace plní poslání ve vztahu ke společnosti (placení daní, vliv na ţivotní prostředí, rozvoj regionu) Mimoekonomické ukazatele (Peters a Waterman – 80. léta, Fortune, MBA) - aktivně jednat - být blízko zákazníkovi - autonomnost a podnikavost - zvyšovat produktivitu pomocí lidí - drţet se činností, kde vznikají hodnoty - drţet se toho, co firma umí a zná - umět spojovat řízení s „pevnou a volnu uzdou“ dále - kvalita managementu - kvalita produktu nebo sluţeb - schopnost inovovat - finanční zdatnosti - vyuţití podnikových aktiv Model EQA jako nástroj komplexního hodnocení organizace:- lze pouţít jednak jako metodický nástroj, pro zlepšování řídících praktik organizace, jednak jako souhrn kritérií pro jejich hodnocení. - Leadership: formulování záměrů a vývoje organizace, motivováni pracovníků na cíle podniku - Politika a strategie: jak organizace šíří, přezkoumává politiku plánů a strategii na vlastní činnosti - Pracovníci: jak organizace motivuje lidi, aby se podíleli na rozvoji - Partnerství a zdroje: jak organizace spolupracuje s dodavateli, odběrateli a distributory - Procesy: jsou orientovány na zákazníka - Výsledky: o U zákazníků: zda je zákazník plně spokojen o U pracovníků: zda je pracovník spokojen o Ve společnosti: zda je organizace odpovědná ke státu, regionu… o Hlavní výsledky: jak organizace dosahuje vlastních plánů