Prosperita organizace a přístupy ke komplexnímu hodnocení organizace Prosperita organizace a přístupy ke komplexnímu hodnocení organizace Základní pojmy: 1) Prosperita – situace ve vývoji organizace, která zabezpečuje zdárné, úplné a dlouhodobé plnění její funkce. Činitelé ovlivňující prosperitu organizace - faktory o interní – strategie, struktura a kultura o externí – lobbing, předpisy, legislativa, monitoring - úloha managementu o zaměření na ekonomické aspekty – maximalizace zisku (eliminace škod, redukce nákladů a růst produktivity) o orientace na zákazníka – sleduje dosaţení střednědobých ekonomických cílů - trţní podíly, studie, certifikáty kvality, reference o důraz na prosperitu organizace – integrita procesů, paritní provozní základna, konkurenční výhoda, inovace Strategie - představuje určení základního směru, kterým by se organizace měla vyvíjet. Vypracování strategie vyţaduje od vrcholového managementu organizace časové úsilí v řádu několika týdnů.

Prosperita organizace a přístupy ke komplexnímu hodnocení organizace Základní pojmy: 1) Prosperita – situace ve vývoji organizace, která zabezpečuje zdárné, úplné a dlouhodobé plnění její funkce. Činitelé ovlivňující prosperitu organizace - faktory o interní – strategie, struktura a kultura o externí – lobbing, předpisy, legislativa, monitoring - úloha managementu o zaměření na ekonomické aspekty – maximalizace zisku (eliminace škod, redukce nákladů a růst produktivity) o orientace na zákazníka – sleduje dosaţení střednědobých ekonomických cílů - trţní podíly, studie, certifikáty kvality, reference o důraz na prosperitu organizace – integrita procesů, paritní provozní základna, konkurenční výhoda, inovace Strategie - představuje určení základního směru, kterým by se organizace měla vyvíjet. Vypracování strategie vyţaduje od vrcholového managementu organizace časové úsilí v řádu několika týdnů. Dále musí management přesvědčit pracovníky, ţe zvolená strategie je správná. Struktura jako faktor prosperity se rozpadá do dvou oblastí: a) Organizační struktura – můţe brzdit nebo rozvíjet firmu. b) Vzájemná provázanost zdrojů  vnitřní struktura musí být co nejjednodušší  Univerzální model neexistuje  Reorganizace by měla vést ke sniţování pracovníků nutných pro plnění úplné funkce organizace  Organizační struktura by měla být adaptibilní měnícím podmínkám Kultura firmy můţe být nejobecněji pojímána jako souhrnný obraz chování organizace směrem dovnitř i vně, nastane-li určitý podnět. Kultura firmy se projevuje v reakcích a postojích pracovníků, v jejich chování, hodnotách a zásadách, které přijali za své. Při změně kultury firmy, se můţe navenek zdát, ţe došlo k velkému posunu, ale samotná přeměna lidí neţádoucí vystupování trvá i několik let. Je ovlivňováno externími faktory:  Tyto faktory není moţné ovlivnit - trh a jiné o Řada faktorů má charakter omezující – účetnictví, zákony o Další dávají přeţitost – podpora výzkumu, exportu Je třeba je pravidelně monitorovat a výsledky promítnout do praxe Úloha managementu na cestě k prosperitě Z pohledu plnění dynamických zaměřených na dosahování prosperity lze jako významné aktivity uvést strategické řízení a tlak na zlepšování. Obvyklými ukazateli, které se pouţívají pro hodnocení ekonomických výsledků, mohou být různé ukazatelé uţívané k finanční analýze. Interpretace těchto ukazatelů se však liší v závislosti na charakteru organizace. Ekonomické aspekty o Eliminace pokut, penále o Redukci nákladů o Zvyšování produktivity Analýza bodu zvratu se prioritně uţívá k určení objemu výroby či jiných výkonů, při kterém součet nákladů fixních a variabilních je právě roven hodnotě trţeb. Orientace na zákazníka o Náklady -> sniţování ceny -> lepší cena neţ konkurence o Kvalita -> lepší kvalita neţ konkurence o Čas -> rychleji reagovat na poţadavky zákazníka, kratší termíny Z pohledu spotřebitele jsou nejlépe přijímány výrobky – nejkvalitnější, cenově přijatelné, pruţně dodávané -> tomu odpovídá vyznačená krychle Nutné předpoklady: o Vhodní pracovníci především na manaţerských pozicích o Učení se od konkurence o Zjišťování spokojenosti zákazníka se společností o Budování partnerství se zákazníkem Projevení výsledků: o Trţní podíl o Struktura zákazníků – podíl významných zákazníků, dlouhodobé smlouvy o Vyváţenost výrobkového portfolia o Získání certifikátů kvality „Nemoci“ na cestě prosperity - Vedle ekonomických důvodů mohou být prapůvodní příčiny potíţe, zpravidla technických aspektů fungování organizace, které jsou obvykle vymezeny legislativně, a to včetně přísných sankcí v případě jejich nedodrţení. (patentově právní poţadavky, bezpečnostní poţadavky na provoz, kvalitativní poţadavky na provoz) - Odpovědnost výrobce dodávat bezpečné výrobky zdůrazňuje zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobků. Dojde-li v důsledku vady výrobku. Metodická východiska hodnocení organizací Výchozí otázkou hodnocení je zjištění „komu a jakému účelu hodnocení slouží“. O stejné organizaci budou chtít různé subjekty zjistit rozdílné poznatky v závislosti na tom, k čemu hodlají uvedené informace vyuţít. - Management podniku – hodnocení podniku plní kontrolní funkci, posuzuje se, do jaké míry jsou naplňovány řídící záměry,hodnotící závěry pak slouţí k přijímání korigujících či nápravných opatření. Hodnocení je zaměřeno na dílčí či komplexní aspekty fungování organizace:  Dílčí hodnocení - zaměřeno na hodnocení realizace operativních záměrů (věcných, ekonomických, časových) a jeho nástrojem je porovnání skutečného stavu s řídícími záměry na základě různých hlášení, zpráv, controllingu a interního auditu.  Komplexní hodnocení - realizováno jednou ročně, a v moderních systémech řízení má vést k přezkoumání stavu v dané řízené oblasti. Tradiční zaměření na komplexní hodnocení ekonomických výsledků je v současnosti doplněno o hodnocení stavu v dalších oblastech, např. V poli managementu kvality (poţadavek normy ISO 9000), environmentálního managementu (poţadavek normy ISO 14000), bezpečnosti ochrany zdraví při práci. - Statutární orgány – chtějí mít přehled o situaci organizace a vyţadují podklady hodnotící různé aspekty fungování organizace. Vlastníci podniku by měli projednat a schválit účetní závěrku a rozdělit zisk. Typickým dokumentem hodnotícím komplexně organizaci z ekonomických hledisek je výroční zpráva. - Drobní akcionáři předmětem jejich zájmu budou dividendy, cena akcií na burze, trendy ve vývoji základních ekonomických ukazatelů. - Finanční úřady – pro účely daňové vyţadují v určitých termínech předloţit přiznání k dani z příjmu,která se opírá o výkazy hospodaření organizace, v určitých případech ověřená autorizovaným auditorem.  Orgány statistiky  Banky  Investiční společnosti Přístupy hodnocení mají zpravidla následující kroky: ● volba vhodných kritérií a ukazatelů hodnocení ● sběr údajů ● vlastní hodnocení ● interpretace výsledků Základem hodnotících systémů je určení vhodného okruhu kritérií a v rámci těchto kritérií stanovení příslušných ukazatelů hodnocení. Aspekty hodnocení: ● Kvantitativní, tzn,řízení mnoţství – v naturálních jednotkách ● ekonomické, tzn,řízení efektivnosti fungování podniku – ve finančním vyjádření ● kvalitativní, tzn,garantovat poţadovanou jakost produkce i systém zabezpečování jakosti ● časové, tzn, respektovat dodrţování sjednaných termínů Ekonomický aspekt: při hodnocení vzniká celá řada dilemat - je lepší hodnota dosaţeného aktuálního zisku, nebo vývoj zisku za poslední léta - stačí pouze jeden ukazatel nebo je lepší posuzovat více ukazatelů - existují standardy ekonomických ukazatelů a odráţení stav trhu, nebo je lepší posuzovat podle konkurence Základní problém výsledků: vypovídá hodnocení o aktuální situaci, nebo jen odráţí minulost Ekonomická, mimoekonomické a komplexní hodnocení organizace Ekonomická kritéria oceňují vlastníci, neboť jim poskytují srozumitelné informace o přínosech, jak je zhodnocován vloţený kapitál, jaký je majetek organizace, jaké v ní probíhají finanční toky, s jakými aktivitami mohou do budoucna počítat. Z hodnocení ekonomických veličin se nic nedozvíme o: - postavení firmy na trhu - jaké produkty produkuje (moderní, zastaralé, standardní) - disponuje potenciálem inovovat - jaký je image výrobku a čím je dán (cenou, kvalitou, spolehlivostí…) - je dosahováno optimální produktivity - jak organizace plní poslání ve vztahu ke společnosti (placení daní, vliv na ţivotní prostředí, rozvoj regionu) Mimoekonomické ukazatele (Peters a Waterman – 80. léta, Fortune, MBA) - aktivně jednat - být blízko zákazníkovi - autonomnost a podnikavost - zvyšovat produktivitu pomocí lidí - drţet se činností, kde vznikají hodnoty - drţet se toho, co firma umí a zná - umět spojovat řízení s „pevnou a volnu uzdou“ dále - kvalita managementu - kvalita produktu nebo sluţeb - schopnost inovovat - finanční zdatnosti - vyuţití podnikových aktiv Model EQA jako nástroj komplexního hodnocení organizace:- lze pouţít jednak jako metodický nástroj, pro zlepšování řídících praktik organizace, jednak jako souhrn kritérií pro jejich hodnocení. - Leadership: formulování záměrů a vývoje organizace, motivováni pracovníků na cíle podniku - Politika a strategie: jak organizace šíří, přezkoumává politiku plánů a strategii na vlastní činnosti - Pracovníci: jak organizace motivuje lidi, aby se podíleli na rozvoji - Partnerství a zdroje: jak organizace spolupracuje s dodavateli, odběrateli a distributory - Procesy: jsou orientovány na zákazníka - Výsledky: o U zákazníků: zda je zákazník plně spokojen o U pracovníků: zda je pracovník spokojen o Ve společnosti: zda je organizace odpovědná ke státu, regionu… o Hlavní výsledky: jak organizace dosahuje vlastních plánů