Organizace podniku
Smyslem organizovani je vytvorit prostredi pro efektivni spolupraci všech zamestnancu podniku,
protože podnik je velice slozity ekonomicky systém, ve kterem vznika organizacni struktura.
OS (org strukt): predstavuje formu pro realizaci obsahu (obsahem je to, ceho chce podnikatel
dostahnout = cilem podnikatele je zvysovani hodnoty firmy). Pokud vlastnik nechce ridit firmu
sam, ma moznost vlastnictvi predat top manazerum = tim vznika oddeleni vlastnictvi od rizeni.
Podminkou je, aby manazeri jednali tak, jako kdyby byli sami vlastnici. Museji zvysovat
vlastnikovi hodnotu.
Kriteriem pro hodnoceni manazera, jak zvysuje hodnotu firmy je tzv cista soucasna hodnota.
Pokud je kladna, prinesl podnik majiteli vice, nez do nej vlozil a práce manazeru je dobra...
OS je vytvaren prostor pro realizaci strategie vedouci ke zvysovani hodnoty firmy. Kazdy musí znat
svoji roli. OS podminuje i uroven komuniakce. Spolecne pracujici lide musí plnit urcite ulohy a toto
je projektovano tak, aby pozadovane cinnosti byly vykonavany a provazany tak, aby lide ve
skupiinach mohli pracovat plynule a efektivne a vykonne. Duvodem organizovani je nutnost delby
práce a omezenost rozpeti rizeni.
Delba práce je proces, jimz je celkova práce pridelovana jednotlivym vykonavatelum tak, aby byla
mozna jeji co nejefektivnejsi realizace. Omezenost rozpeti rizeni je duvodem pro vytvareni vice
organizacnich urovni.
Vlastnik nebo vlastnikem povereny manazer nezvladne ridit rozrustajici se podnik sam, protože
jeho rozpeti rizeni (počet osob), které je schopen efektivne ridit, je omezeno.
Snizovani RZ (rozpeti rizeni) vznikaji v podniku tzv organizacni urovne (je ovlivnen jejich
počet). Pri sirokem rozpeti rizeni ma podnik mene organizacnich urovni a vznika plocha OS (viz
obr).
Zuzovanim rozpeti rizeni znamena zvysovani poctu organizacnich urovni a vznika strma OS. (viz
obr).
Tvorba OS je pro konkretni podnik individualni zalezitosti. OS musí byt sita na miru dle situace
daneho podniku (uzce to souvisi i s podnikovou strategii)
Prostredkem k realizaci strategie jsou podnikové procesy. Procesy jsou defakto mnoziny
propojenych cinnosti, které spolecne prispivaji k dosazeni cile podniku. OS definuje funkcni role a
vztahy v podnikovych procesech.
Jsou def funkcni role – je stanoveno, kdo co bude v podnikovem procesu delat, na co se bude
specializovat a jaka bude delba práce (je forma spolupráce, na níž se různí účastníci (jednotlivci,
firmy, oblasti atd.)...Kazda cinnost predstavuje jeden logicky krok procesu (nejmensi jednotku
práce, která ma svůj casovy ramec).
Prostrednictvim delby pravomoci jsou definovany vztahy mezi nositeli cinnosti.
Vznik organizacnich jednotek: Deli se na dva typy specializace – Dle podnikovych fci (vykonava
specializovane cinnosti) a dle objektu (vyrobek, trh, projekt...).
Funkcne specializovane organizacni jednotky mají odpovednost za plneni dane fce a mají tomu
odpovidajici pravomoc. Nejnizsi organizacni jednotky (nositele cinnosti -nakup, odbyt.. viz obr)
vykonavaji danou cinnost jako soucast vyssi OJ, která plni v podniku urcitou fci = je nositelem
urcite fce.
Utvar podnikoveho rizeni (vedeni podniku) plni koordinacni funkci všech funkci a cinnosti (utvar
nakupu plni funkci tu a tu, marketingovy utvar atd... viz obr)
Objektove orientovane organizacni jednotky: muze vzniknout v podniku. Specializuji se na
urcity objekt – vyrobek, trh, region... Kazda OOOJ tvori divizi, která ma svou vnitrni OS tvorenou
vlastnimi funkcne specializovanymi OJ. Divize ma svůj cil, svou strategii a proces, který prispiva k
dosazeni cile. U OOOJ musí platit synergicky efekt.
Vztahy OJ: Pojivem pro provazani OJ je pravomoc, pomoci které jsou definovany vztahy
nadrizenosti a podrizenosti a prostrednictvim těchto vztahu muze byt uskutecnena koordinace
OJ.
Usporadani ridicich vztahu:
Liniovy systém: Zde ma každý podrizeny vždy jednoho nadrizeneho.
Viceliniovy systém: Zde dostava podrizeny prikazy od nekolika nadrizenych
Liniovestabni systém: Vznika nejcasteji v praxi. Kombinuji se zde vyhody linioveho a viceliniove
systemu. Liniovestabni systém se vyznacuje jednou linii rizeni (prikazovaci pravamoci) – liniovy
pracovnici (odpovidaji za koordinaci prubehu procesu).
Stabni organizacni jednotky: (napr. Asistent generalniho reditele, sekretariat...), které pro linii
tvori podpurnou fci (odborne poradenstvi...).
Vysledkem organizovani jsou nejruznejsi formy organizacnich struktur, které vznikaji kombinaci
manazerem vybranych moznosti a jsou vyrazem zvolene organizacni architektury. Existuji 2
skupiny forem OS:
Organizace zamerena na trh a vyrobky (vyhovuje oborum s mene slozitymi a kapitalove mene
intenzivnimi technologiemi), organizace zamerena na technologii a vyrobni proces (vhodna pro
obory se slozitymi vyrobnimi procesy...). Volba OS zalezi tedy zejména na oboru podnikani, ale
také na velikosti podniku a stari podniku.
Zakladni formy OS: Malym a mladym podnikum bude stacit prukopnicka organizace, kde
dominuje liniovy systém usporadani ridicich vztahu (viz obr).
Velkym podnikum (kde je mensi intenzita zmen okoli) se hodi byrokraticka organizace , zalozena
na bazi liniovestabniho systemu. Pro podniky s dynamickym zmenam okoli se pouziva pruznych
organizacnich forem (vicekriterialni struktura – maticova organizace, projektove organizacni
formy, implementace vyhod malych prukopnickych forem organizace do velkych firem
prostrednitvim podniku v podniku).