Podnikové činnosti a rizeni (výrobní, nákupní odbytová,
personální)
Podnikove rizeni
K tomu, aby bylo dosazeno zakladniho cile podniku, tedy maximalizace zisku (zvyseni jeho
hodnoty), musime vytvorit podnikove rizeni, které ridi kombinaci vyrobnich faktoru. Ta se oznacuje
jako ridici práce = dispozitivni faktor.
Vrcholovym ukolem podnikoveho rizeni je stanoveni konkretnich cilu podniku, které mají byt
dosazeny.
Podnik je velice slozity systém, jehož cinnosti (zasobovani, prodej, odbyt, finance) nemohou
fungovat bez koordinace a vsechny tyto cinnosti musí byt propojeny jak vecne tak financne.
Fci podniku je pretvorit vstupy na vystupy a exportovat je do vnejsiho prostredi. Rizeni probiha ve
fazich – Planovani, organizovani, rizeni lidskych zdroju a kontrola. Ukolem top managementu
je efektivne ridit premenu vstupu na vystup, vytvaret zisk a byt velice produktivni (efektivni) =
dosahnout zadouciho pomeru mezi vstupy a vystupy.
Nositeli podnikovych ridicich rozhodnuti jsou sami vlastnici nebo vlastniky povereny top manager.
V malych spolecnostech ridi firmu vetsinou sami vlastnici.
Velke spolecnosti jsou obvykle vlastneny akcionari, kteří sami firmu neridi (poveruji je top
managerum). Akcionari na VH voli predstavenstvo, které podnik ridi nebo zvoli top management.
Vztahy mezi stakeholdery (akcionari, top managementem) se nazyva corporate governance.
Podle toho, ceho se rizeni tyka, muzeme jej rozlist na strategicke, takticke a operativni.
Strategicke rizeni: Provadi top management. Je to vlastne proces, ve kterem top manaagement
zavadi strategie smerujici k dosazeni stanovenych cilu k zajisteni celkove prosperity a uspesnosti
podniku. Je zakladem rizeni celeho podniku a vychodiskem všech podnikovych planu, projektu a
sjednocuje cinnost všech pracovniku podniku. Jedna se o proces tvorby dlouhodobejsi povahy. Je
zamereno především na to, jak pruzne reagovat na dramaticke zmeny prostredi. Vyznamnym
produktem strategickeho rizeni je konkurencni vyhoda.
Strategicke rizeni formuluje poslani, cile, strategie a taktiky.
Poslani – vyjadruje smysl existence podniku
Vize – narozdil od poslani ma dlouhodobejsi charakter. Vyjadruje predstavu o budoucim stavu
podniku = je obrazem jeho budoucnosti.
Cile – ocekavane budouci vysledky. Odviji se od poslani a vize podniku. Predstavuji konecny stav,
ke kteremu by podnik mel smerovat.
Strategie – stanovuje cesty, jak dosahnout naplneni poslani, vize a cile podniku
Tato formulace (cilu, poslani...) vyzaduje analyzovat obrovske mnozstvi informaci charakterizujici
podnik a jeho okoli.
Tvorba strategickeho rizeni zahrnuje faze: Uvodni faze lze nazvat strategicke planovani – jde
proste o to analyzovat soucasnou a budouci situaci, urcist směr rozvoje podniku a vyvinout
prostredky pro dosazeni poslani a cilu podniku.
Strategicka analyza – zahrnuje analyticke techniky a metody zahrnujici makro a mikro okoli
podniku, konkurence, trh atd... Proste cilem je vcas identifikovat, analyzovat a ohodnotit.
Patri sem analyza okoli – zamerena na faktory okoli podniku, které ovlivnuji strategickou pozici a
vytvareji potencialni prilezitosti a hrozby jeho cinnosti.
Formulace strategie – Zpracovava vysledek (varianty) ze strategicke analyzy a vybira směr.
Implementace strategie – Zrealizovat danou strategii. Zde se voli vhodna organizacni struktura.
Strategicka kontrola – Zhodnoceni vysledku realizovane strategie
Takticke rizeni: Probiha především na stredni urovni managementu. Stanovuje nejlepsi postupy
pro nejefektivnejsi realizaci strategie podniku. Dochazi zde ke konkretizaci strategickych cilu =
umoznuje vetsi konkretnost, jsou zde vyuzivany ve vetsi mire objem prodeje, vyse zisku... Vysledky
jsou zretelnejsi mnohem drive nez u strategickeho rizeni (je dlouhodobejsi).
Operativni rizeni: Jedna se o velmi konkretni, detailni rizeni podniku v kratkem case. Provadi jej
liniovy manageri (vedouci tymu, mistri...). Jsou orientovany na rizeni vynosu, nakladu a zisku...
Podnikove planovani: Jedna se o manazerskou aktivitu zamerenou na budouci vyvoj organzace
urcujiciho ceho a jak ma byt dosazeno (to, co se ma stat, ne reakce na to, co se stalo). Plni roli na
urovni taktickeho a operativniho rizeni. Vysledkem planovaci cinnosti je plan. Planovani je
vychodiskem pro vsechny manazerske fce. Poskytuje racionalni pristup k dosazeni predem
zvolenych cilu. Planovani musí prubezne reagovat na zmeni venjsich i vnitrnich podminek a
vyhodnocovat plneni cilu podniku a tyto vysledky analyzy nasledne promitat do aktualizovanych
planu. Plan musí byt doveden i do jednotlivych funkcnich oblasti (marketing, zasobovani, vyroba,
finance..).
Planovani marketingu: Vychodiskem je vysledek analyzy trhu, konkurence...Je to v podstate plan
ziskani zakazniku – plan prodeje se promita do dalsich dilcich planu vyroby, vyrobnich kapacit,
investicniho a financniho planu...
Planovani vyroby: navazuje na plan prodeje. Zahrnuje planovani objemu a sortimentu dle
jednotlivych vyrobku, vyrobnich kapacit...
Planovani nakupu: ukolem je zabezpecit vyrobu a další podnikove cinnosti potrebnymi
surovinamy, materialy... Dale stanoveni optimalni vyse zaob.
Planovani vyzkumu a vyvoje, udrzba hmotneho investicniho majetku, planovani lidskych
zdroju, financni planovani...
Podnikatelsky plan: Jedna se os trategickou volbu, která definuje podnikatelske cile a prostredky k
jejich dosazeni, prestavuje implementaci strategie. PP (podnik plan) je taktickym planem cinnosti a
soucasne prostredkem ziskavani potrebneho kapitalu. Plni ulohu externi – PP vystupuje jako nastroj
komunikace s vnejsim prostredim – potencionalni investori ci veriteli (bankami). Uloha interni – to
je vlastne rizeni podniku. PP se stava formou komunikace s okolim, která ma za úkol presvedcit o
prednostech podilnictvi na podniku – resp o poskytnuti uveru, ukazat, co je na dane podnikatelske
cinnosti zajimaveho. Potencialni zajemci v planech najdou informace, které jim umozni odhad
ocekavaneho uspechu resp vynosu a s nim spojenych rizik.
V podstate PP predstavuje formu jak prodat svoje podnikani, presvedcit potencionalni stakeholdery,
ze podnik prichazi se spravnymi vyrobky a sluzbami, které jsou lepsi nez konkurence a jejichz
realizace na trhu bude prinaset zisk zhodnocujici vlozeny kapital.
PP v podniku slouzi jako planovaci nastroj pro stanoveni a koordinaci podnikatelskych aktivit
(vyroba a prodej, vyzkum, zasobovani materialem, lidske zdroje, financni cinnosti...).
Obsah PP: Rozsah planu je ovlivnen velikosti podniku, rozdilnosti atd...
1) Zakladni vychodiska a shrnuti – nazev podniku, poslani podniku a zakladni cile, struscna
charakteristika podniku...
Tato cast planu plni externi ulohu. Jejim ukolem je podat presvedcivy obraz poslani podniku, jeho
cilu a strategie a to vse v max strucnosti.
2) Popis vyrobku, odvetvi, trhu a konkurence – zakladni rysy vyrobku, konkurencni
vyhody,charakteristika vyvoje odvetvi, unikatnost vyrobku, odhad konkurence...
3) Plan marketingu – vyplyva z marketingove strategie a zahrnuje plan vyvoje cen, prodejni
politiku, distribuce atd
4) Plan vyzkumu a vyvoje, plan vyroby – vyplyva z pece podniku o inovace. Zahrnuje zasobovaci
cinnost, kriteria vyberu dodavatelu atd...
5) Financni plan – Vyznamna cast PP. Cilem financniho planu je ukazat, jak se bude vyvijet
financni situace podniku (financni analyza).
Vyrobni cinnost podniku: Vyrobni cinnost ovlivnuje efektivnost podnikua konkurenceschopnost
jeho vyrobku ci sluzeb. Pro priprave vyroby se rozhoduje o snizovani vyrobnich nakladu, siri
sortimentu..., které jsou povazovany za hlavni konkurencni vyhody podniku. Vyrobe je proto
venovana max pozornost na všech stupnich rizeni podniku. Ve vetsich podnicich vyrobu planuje,
organizuje a kontroluje vyrobni reditel.
Vyrobni cinnosti (vyrobou) se rozumi premena vyrobnich faktoru (vstupu) ve statky tj hmotne
(stroje, tv, pivo) a sluzby (opravarenske). Vyrobky jsou vyrobeny drive, nez mohou byt
spotrebovany, sluzby jsou uskutecnovany při jejich spotrebe. Vyrobnimi faktory jsou ridici a
vykonova práce, dlouhodoby majetek (budovy, stroje) a material (surovin).
Vstupy (vyrobni faktory – ridici práce, budovy, matros, vykonna práce) → vyroba
(kombinace VF – premena vstupu na vystupy) → vystupy (statky – vyrobky, sluzby).
Vyrobu je třeba pripravit – napr při strojirenske vyrobe se musí uskutecnit tzv predvyrobni etapa
(autocad – kresleni soucasti).
Vyrobni proces: premena surovin ve vyrobky, který je bud automaticky (bez ucasti člověka) a
prirodni (pusobi prirodni sily – kvaseni, zrani) a pracovni (nutna ucast člověka).
Vyroba se deli na hlavni vyrobu (vyrobky tvori hlavni napln vyroby podniku), vedlejsi
(polotovary...), doplnkovou (zpracovani odpadu z hlavni a vedlejsi vyroby) a pridruzenou vyrobu.
Dale zde probiha napr udrzba stroju a zarizeni...
Dle poctu vyrabenych druhu vyrobku delime vyrobu na: kusovou. Seriovou a hromadnou.
Vyroba na zakazku – dle prani zakaznika, kusove (nabytek, saty...)
Vazana hromadna vyroba – prepoklada plynuly odber vyrobku (urceno pro masovou spotrebu)
Pruzna hromadna vyroba – vyrabi se jeden druh vyrobku, který se prizusobuje prani zakaznika
(automobilka vyrabi dost typu aut).
Plynula vyroba – vysoce automatizovana vyroba 24/7 jeden druh vyrobku (papir...)
Planovani vyroby: Zahrnuje 3 faze.
1) Planovani vyrobniho programu – rozumi se sortimentni (druhová) skladba a objem vyroby,
které se mají v urcitem obdobi vyrabet. Zakladni informace o tom, co, kolik a pro koho poskytuje
marketing – tj obsahem planu odbytu. Vyrobni kapacita – predstavuje maximalni mozne celkove
mnozstvi vyrobku, které lze v podniku za urcitou dobu vyrobit. Podnik však optimalne nevyrabi
maximalni mozny počet vyrobku, ale pouze takoveho poctu, kdy dosahuje maximalniho zisku.
Optimalni mnozstvi je tehdy, kdy se marginalni trzby rovnaji marginalnim nakladum.
Pro zlepsovani vyrobku se pouziva tzv. Benchmarking (hodnoceni vyrobku ve srovnani s
konkurenci). TQM (total quality management) – komplexni rizeni kvality.
Dulezitou soucasti planovani vyrobniho programu je jakost (kvalita) vyrobku = jakost designu
vyrobku, shoda se specifikaci zakaznika, jakost provozu... Dulezite je stanovit uroven jakosti
(stara se o to utvar jakosti) = cim vyssi je pozadovana uroven jakosti vyrobku, tim vyssi jsou
naklady na jeho vyrobu a tim padem i jeho cena. Podnik jakost svého vyrobku srovnava s
konkurenci. Pro vyrobce neje jakost fixni, ale variabilni, protože co je kvalitni dnes, nemusi byt
kvalitni zitra. Jakost = hlavni konkurencni vyhoda podniku.
Ukazatelem produkce je vyroba zbozi – zahrnuje hodnotu všech dohotovenych vyrobku...
Pocita se i produktivita práce – zjisti se jako podíl vyroby zbozi a počet zamestnancu
Dalsim ukazatelem produkce je hruby obrat – zahrnuje produkci, která nevstupuje na trh. Hodnota
nakoupenych materialu a sluzeb spotrebovanych za ucelem vyroby zbozi tvori tzv mezispotrebu.
Rozdil hrubeho obratu a mezispotrebou je PRIDANA HODNOTA.
2) Planovani vyrobniho procesu -Jestli uz vime, co a kolik mame vyrobit, musime rozhodnout,
jakym zpusobem a z jakych surovin a materialu vyrobky v pozadovanem mnozstvi vyrobit (vyber
technologie s cilem snizit naklady...). Proste se hleda takova kombinace VF, aby naklady byly co
nejnizsi. Uplatnuji se ruzne metody napr reengineering (patri sem reengineering pracovnich
procseu, celeho podniku, a podniku a jeho okoli) – zasadni rekonstrukce podnikovych procesu s
cilem zvyseni vykonnosti podniku.
Soucasti planovani vyrobniho procesu jsou:
Vyrobni davka – soubor vyrobku vyrabenych za sebou s vynalozenim nakladu na pripravu a
zakonceni prislusne operace (procesu). Vzhledem k tomu, ze naklady na pripravu a zakonceni
vyrobni davku (serizeni stroju, prestavba linky) jsou vzhledem k velikosti davky fixni, tudiz s
velikosti davky na jednotku produkce klesaji (degrese nakladu), zatimco ostatní naklady s velikosti
davky rostou (naklady na skladovani a udrzovani zasob).
Optimalni velikosti vyrobni davky – vyrobni mnozstvi, při kterem jsou celkove jednotkove
naklaady minimalni. Urcuje se sestavenim tzv minimalni vyrobni davky, která predstavuje mez
jeji velikosti vzhledem k ekonomicky moznemu vyuziti vyrobniho zarizeni (viz obr).
Z obrazku jde jasne videt, ze cast nakladu s velikosti vyrobni davky klesa a cast roste. Tim celkove
prumerne naklady na 1 vyrobek z pocatku klesaji, dosahuji minima a pak rostou. Bod, ve kterem
jsou nejnizsi (naklady), urcuje optimalni velikost vyrobni davky
Lhutove planovani vyroby – stanoveni zacatku a konce vyroby jednotlivych zakazek. Vyrobni
takt – casovy interval mezi dvema vyhotovenymi vyrobky. Prubezna doba vyroby vyrobku –
doba, která uplyne od predlozeni pozadavku na jeho vyrobu do expedice zakaznikovi.
Management procesu (PM) – první definuje jednotlive procesy (obrabeni, montaz...), analyzuje a
odhaluje nedostatky, napravuje chybne probihajici procesy a odstranuje a navrhuje chybejici
cinnosti... Metodou je reengineering procesu – metoda, která meni prakticky vse, co se tyka firmy
(lidi, pracovni fce, manazery...) a nove formuluje napln i vazby jednotlivych podnikovych procesu
(cinnosti). Na to pak obvykle navazuje aplikace metody ABC (Activity Based Costs) – tj dovedeni
nakladu na jednotlive procesy.
3) Planovani vyrobnich kapacit – Vyrobni kapacity nemohou byt skladovany a musí byt k
dispozici v době, kdy jsou potreba. VK – charakterizujeme jako maximalni objem produkce, který
muze vyrobni jednotka (podnik, závod, stroj) vyrobit za urcitou dobu (rok, den..) za optimalnich
podminek. Pri planovani VK se resi jaky druh a jaka velikost VK je potreba, jak budou VK
rozmisteny a kdy budou VK potreba.
Kapacita vyrobni jednotky – vysledek jejiho vykonu a doby, po kterou je v cinnosti. Doba
cinnosti se vyjadruje pomoci casovych fondu.
Vykon vyrobniho zarizeni – maximalni vyrobnost za jednotku casu (cca 1h). Stanovuje se na
zaklade kapacitnich norem vyrobnosti – urcuje max mnozstvi vyrobku, které muze byt na danem
vyrobnim zarizeni zhotoveno za casovou jednotku.
Casovy fond vyrobniho zarizeni – planovanypocet hodin (dnu) jeho cinnosti za rok.
Casove fondy: Kalendarni casovy fond Tk – je dan poctem dni v roce a pouziva se v
nepretrzitych vyrobnich procesech (hutnictvi). Zakladem pro vypocet nominalniho casoveho
fondu Tn – Zjisti se z Tk odectenim nepracovnich dnu (vikend, svatek). Zjistime nasobenim poctu
dnu Tn poctem smen v pracovnim dni a poctem pracovnich hodin v jedne smene.
Vyuzitelny efektivni casovy fond Tp – Z Tn odecteme planovane prostoje (cas pro planovane
opravy...)
Stanoveni vyrobni kapacity: Vyrabi li vyrobni jednotka jeden druh vyrobku, vyjadrujeme VK v
naturalnich jednotkach Qp = Tp * Vp kde Tp – vyuzitelny casovy fond v h, Vp – vykon v
naturalnich jednotkach za 1h.
VK vyrobnich ploch – Qp = (M/m) * (Tp/tk)
Pri stanoveni VK napr dilen, musime vzit v uvahu to, jak jsou dilci VK organizovany. Pararelne –
razeni vedle sebe a Seriove – rizeni za sebou.
Pokud budeme povazovat za VK stroj (soustruh), tak při pararelnim razeni stroju je VK dilny dana
souctem VK jednotlivych stroju.
Pri seriovem razeni stroju je VK dilny urcena tzv hlavnim vyrobnim clankem, který je
rozhodujici – unikatni stroj. Stroje s nizsi VK jsou uzke profily.
Ukolem organizace a rizeni vyroby je dosahnout co nejvyssiho sladeni dilcich vyrobnich
kapacit.
Vyuziti VK: Skutecne dosazeny pomer VK je vždy nizsi Pomer mezi skutecnym objemem vyroby
a VK charakterizuje vyuziti VK.
Kc = Qs/Qp kde kc – koeficient celkoveho vyuziti VK, Qs – skutecny objem vyroby, Qp – VK
Koeficient planovaneho vyuziti VK – vypocteme jako podíl planovaneho objemu vyroby a VK.
Rozdil Qp – Qs = kapacitni rezervy – objem vyroby, který by mohl byt vyroben navíc při plnem
vyuziti VK.
Nakup: Zakladni fci nakupu v podniku je efektivni uspokojovani potreb zajistovanim dodavek
surovin, materialu, nakupovanych vyrobku, polotovaru... Nakup je zabezpecovan utvarem nakupu
nebo taky utvarem zasobovani.
Moderni podniky zacaly v posledních letech uplatnovat marketingove techniky a metody.
Marketingove pojeti nakupu zkouma dodavatelsky trh (potencial nabidky), rozhodovani o
dodavateli, podminek dodavek... Pri to vsem odveratel usiluje o dlouhodobe partnerske vztahy.
Podnikovy logisticky retezec nakupnim marketingem zacina a konci marketingem na strane
prodeje. Dulezitym predpokladem uspechu je vzajemna komunikace trznich partneru.
Uplatnuji se zde tzv marketingove dominantni zasady – nakup se musí stat aktivnim clankem v
procesu plneni strategickych cilu podniku, informacni zaklady v nakupu, rozhodovani o druhu
materialu, nove marketingove pristupy v nakupu...
Plan nakupu je dulezitym nastrojem managementu, protože je predpokladem efektivniho rizeni
nakupniho procesu. Zacina vcasnym vyjasnenim potreb a pokracuje nakupnim vyzkumem a volbou
dodavatele – vcasne zahajit komunikaci. Bez vlastni nakupni strategie je podnik ve vleku vnejsich
trznich partneru.
Nakupni a Marketingovy mix: Obsahuje několik nastroju.
1) Informacni a komunikacni mix : Pro uspesny prubeh nakupniho procesu je zapotrebi ziskat
několik informaci o nakupovanych vyrobcich a sluzbach, o vyrabenych vlastnich produktech a
sluzeb, o dodavatelich, cenach vyrobku, konkretnich platebnich podminkach...
Tyto informace musí byt podrobne.
Samostatny je komunikacni mix – tento predpoklada zase dokonalou znalost dodavatelu.
Uskutcnuje se vyzkum dodavatelu, komunikace v prubehu objednavani dodavek, realizaci
objednavky, hodnoceni dodavatele...
Tyto cinnosti predstavuji cinnost nakupniho utvaru ve vztahu s vnejsim okolim a tvori jadro
nakupu.
2) Vyrobkovy mix a mix sluzeb: Rozhoduje o kvalitnich parametrech kazdeho vyrobku, který se
ma stat předmětem nakupu, siri a hloubce nakupovaneho sortimentu vyrobku, nakupovanych
sluzbach pro odberatele.
Dulezite je posuzovani vyrboku dle toho, zda jsou jeho vlastnosti v souladu s normami
pozadovanymi odberateli. Dale se musí zvazit zakladni varianty mozneho ziskani vyrobku, tj o
pocetnosti nakupovanych provedeni...
U sluzeb se hodnoti napr sortiment, který prodejce nabizi a realne poskytuje, jejich kvalitu atd...
3) Cenovy a kontraktacni mix : Rozhodnuti o cenach neovlivnuje jen naklady podniku, ale i cenu
finalniho vyrobku a tim pozici podniku na trhu. Predpokladem optimalniho rozhodvani o nakupnich
cenach jsou realne a aktualizovane informace (infromacni a komunikacni mix), které zahrnuji
soubory udaju napr o dodavatelich, jejich vyrobku a sluzeb...
4) Logisticky a dodavkovy mix : Utvar nakupu musí rozhodvat napr o dodavkove ceste,
dodavatelskych meziclancich a o zpusobu realizace dodavek (primo, pres několik
zprostredkovatelu....), dodavkovy rezim (velikost dodavek), logisticke zabezpeceni dodavek vstupu
vyrobku do podniku...
Hlavni faze nakupniho procesu: identifikace (poznani) potreby – specifika vyrobku,vyzkum
nabidek – nakupni vyzkum trhu, volba dodavatel – nabidky, podminky dodavek, hodnoceni vykonu
dodavatele.
Dulezitym dokumentem je objednavka. Dulezitym stanovenim je rozhodnuti o stanoveni jeji
velikosti a tim i frekvence dodavek...
Rizeni zasob: Za rizeni zasob odpovida nakupni utvar.. Zahrnuje velky sortiment zasob. Ukolem
rizeni zasob je jejich udrzovani na urovni, která umoznuje kvalitni splneni jejich fce vyrovnavat
casovy a mnozstevni nesoulad mezi procesem vyroby u dodavatele a spotreby u odberatele.
Operativni rizeni zasob - zabezpeceni konkretnich druhu zasob materialu ve vyssi, která odpovida
potrebam spotrebitelu a to s minimalnim vynalozenim nakladu.
Strategicke rizeni zasob – rozhoduje o mnozstvi financnich zdroju, které se muzou vyclenit na
jejich financni kryti.
Optimalizacni pristup při rizeni zasob – zakladnim kriteriem minimalizace celkovych nakladu na
porizeni a udrzovani zasob. Beznou zasobu udrzujeme na takove urovni, která vyvolava minimalni
naklady na porizovani, skladovani a udrzovani zasob a naklady vyvolane při nekryti ci opozdenem
kryti potreb ze zasoby (viz obr).
Moderni pristupy k rizeni zasob – Pouziva se zde metoda JIT (just in time) – Koreny v
Japonsku. Zakladnim cilem bylo vytvorit takovy vztah mezi dodavatelem a odberatelem, aby
odberatel nemusel udrzovat prakticky zadnou zasobu. Dosahuje zvyseni jakosti a snizeni nakladu.
Dalsi metodou diferencovane rizeni na zaklade klasifikace zasob dle principu ABC (tez
metoda PARETO) – nelze venovat vsem druhum zasob stejnou pozornost. Proste se roztridi
sortiment na několik skupin dle jejich celorocni spotreby.
Odbyt (marketing):
V kazde spolecnosti musime nejak zavrsit vyrobni proces dovedenim vyrboku ke spotrebiteli. =
odbyt. Jedna se v podstate o to, ze jeden subjekt (vyrobni podnik) prenecha jinemu subjektu
(spotrebitel – jiny podnik) za penezni protihodnotu svůj vyrobek, ci sluzbu. Odbyt se realizuje za
predem stanovenych a schvalenych planu – tim padem mu to neumoznuje volne se pohybovat na
trhu = stanovit ceny atd (centralne rizene hospodarstvi) = na trhu existuje prevaha poptavky nad
nabidkou, coz stavi nakupujici podniky do nevhodne pozice.
Vyrobni podniky se musí orientovat na potreby a prani svých zakazniku. Tyto spotreby musí
zajistovat a soucasne musí hledat zpusoby, jak je uspokojovat = tyto cinnosti jsou zahrnovany pod
marketingem.
Marketing je lidska cinnost umoznujici organizaci zjistit potreby a prani zakazniku a premenit je do
podoby ziskovych prilezitosti a tento zisk zrealizovat. Pro uplatnovani marketingove pristupu musí
byt splneny urcite predpoklady – prodavajici musí mit moznost jake vyrobky, za jakou cenu a
komu bude prodavat a kupujici musí mit moznost z vyberu nekolika nabidek... Pro fungovani trhu
musí byt vytvoren pravni ramec proti nekale konkurenci (kartel), poskytovani klamavych udaju
o vyrobkach...
Oblast v odbytovem procesu je prodej. Pri prodeji se prodavajici zavazuje prevest na kupujiciho
vlastnicke pravo k uzivani a kupujici se zavazuje uhradit kupni cenu. Proto se realizuji tyto
moznosti: Tvorba strategie a planovani prodeje, prijem zakazek, kontakty se zakazniky, analyza
prodeje, distribuce atd...
Obchodni plan: Zakladnim nastrojem rizeni odbytu je obchodni plan, který obsahuje několik fazi.
Nejpreve se musí vypracovat trzni diagnoza – charakterizuje momentalni trzni situaci podniku.
Zde se zjistuje napr jake vyrobky se podileji na hlavnim obratu, zisku, cash flow, jednotlive skupiny
zakazniku atd...
Dale se urci trzni prognoza – odhad, zda se v budoucim vyvoji uplatni dosavadni ci nove trendy.
Do tohoto ještě patri marketingovy mix.
Dale se urci planovani cilu – vychazeji ze zakladnich cilu a ukolu podniku, mohou mit strategicky
(stanoveni zakladniho smeru odbytove politky) ci takticky (formulace konkretnich zameru v
objemu trzeb...) charakter.
Znalost cilu umoznuje, ab byl v nasledujicim kroku rozpracovan detailni plan pouziti jednotlivych
nastroju marketingoveho mixu (4P) – zahrnuje Vyrobky, Ceny, Propagaci a distribuci.
Oblast vyrobku -jako vyrobky zaradit do vyrobniho programu, jejich baleni atd
Oblast cen – jaka cenova urvon... Pri tvorbe cen se podnik orientuje – naklady vyrobku, poptavku
po vyrobcich a ceny konkurence.
Oblast propagace – jaky bude u jednotlivych vyrobku kladen duraz na reklamu, PR... Mela by
propagace prinaset kupujicimu tyto informace – jaka je cena vyrobku, jaky o vyrobek pecovat, kde
ho lze ziskat atd...
Oblast distribuce – zde se voli, jake zpusoby (cesty, kanaly...) vyrobky prodavat (ve vlastnich
prodejnach, pomoci velkoobchodni site atd...). Snaha o trvale ziskani zakaznika vede marketingove
orientovane firmy k tomu, ze se ve sve cinnosti snazi realizovat program 4C - celkovy uzitek pro
zakaznika, celkove naklady na ziskani a uziti vyrobku, komfort spojene s nakupem vyrobku,
oboustrana komunikace.
Zaverecnou cast obchodniho planu tvori sestaveni rozpoctu. Dochazi v nem k porovnani prijmu a
vydaju spojenych s doazenim pozadovane vyse odbytu. V uvahu se berou i naklady spojene s
marketingovym mixem (naklady na reklamu...)
Marketingove techniky: Jsou tu informacni techniky, které umoznuji marketingovym
specialistum ziskavat potrebne informace, které lze ziskat primo nebo na zakladne podkladu –
dotazy zakazniku, pozorovanim, prodejnim experimenty... Dale je tu zmapovani vyrobku a
konkurence – metoda tzv portfolio-matice. Pro ucelne nasazeni marketingoveho mixu je vhodne
vychazet z tzv. Zivotniho cyklu vyrobku (viz obr).
Obsahuje 4 faze – pronikani, rozsirovani, ustaleni a ustup.
Personalni práce: Cilem personalni práce je zajistit kvantitativni stranky lidskych zdroju (počet,
struktura, kvalifikace), tak jejich kvalitu (vykonnost, tvorivost, motivace...). Vsechny uspesne
aktivity se realizuji prostrednictvim cinnosti jejich zamestnancu. Takze zakladni cil personalni práce
je možno charakterizovat jako aktivni a cilevedomou podporu plneni hlavniho cile firmy.
Cile personalni práce: V ekonomicke oblasti – systém odmenovani dle vykonu zamestnance,
optimalni vyuziti lidske práce v kombinaci s VF, zlepšování struktury a zvýšení kvality
zaměstnanců.
V socialni oblasti - soulad osobních cílů zaměstnanců s cíli organizace, spokojenost s pracovním
místem, obsahem práce, pracovním prostředím, klimatem v organizaci, motivace k seberozvoji,
růstu kvalifikace a kreativitě, vytváření pocitu identifikace zaměstnance s firmou, zabezpečení
sociálních jistot zaměstnanců
Personalni práce: Realizuje se v urcite organizacni strukture, která je zavisla na organizacnim
usporadani firmy, velikost a strukture lidskych zdroju. Vychazi ze zasad personalni strategie firmy.
Je to vlastne vymezeni hlavnich cilu a zasad a naznaceni zakladnich postupu v oblasti rizeni
lidskeho faktoru ve firme.
Jeji hlavni cinnosti: planovani zamestnancu, ziskavani a vyber zamestnancu, rozmistovani
zamestnancu, hodnoceni zamestnancu, firemni systemy vzdelavani, socialni pec, personalni IS atd...
Mzdovy systém podniku: Je nastrojem personalniho rizeni k realizaci podnikove strategie. Podnik
muze formulovat mzdovou politiku a vytvaret mzdový systém (systém odmenovani) a systém
zamestnaneckych vyhod (benefity). Mzdova politka sleduje tyto cile – ziskavat zamestnance,
stimulovat k lepsimu pracovnimu vykonu...
Mzdovou strukturou se rozumi odstupnovani mezd v zavislosti na mzdotvornnych faktorech,
jakymi je obsah práce... Mzdovy systém ve velkem podniku ocenuje tyto faktory: hodnota
práce, mimoradne okolnosti při vykonu práce, pracovni vykon a jednani, cena práce na trhu.
Hodnota práce – char. miru slozitosti jedne práce ve srovnani s ostatnimi pracovnimi cinnostmi v
podniku. Muze byt vyjadrena poradim, body nebo tarifnim stupnem. Zatrideni práce do tarifniho
stupne trva tak dlouho, dokud se nezmeni obsah práce napr diky zmenam technologii...
Tarifni stupeň je ocenen mzdovym tarifem, coz je sazba v Kc,- za jednotku casu (hodina, den,
mesic), poskytnuta zamestnanci za to, ze je zarazen na pracovni místo, splnuje jeho pozadavky a
odvede alespon prumerny pracovni vykon. Stupnice tarifnich stupnu – ke kterym jsou prirazeny
mzdove tarify se oznacuje jao tarifni stupnice.
Stupnice minimalnich mzdovych tarifu: V CR vyhlasena dle zákona o mzde a je zavazna pro
vsechny podnikatelske subjekty.
Mimoradne okolnosti při vykonu práce – zahrnuji zatezove pozadavky pracovniho mista, které
zanmenaji zvysene naklady na reprodukci pracovni sily (vicesmenna práce...).
Velke organizace uplatnuji tarifni systém – tvori ho podnikovy kvalifikacni katalog, stupnice
mzdovych tarifu a priplatky.
Cena práce: na trhu je vyslednici nabidky a poptavky po praci na trhu práce.
Mzda: Mzdou se dle zákona rozumi penezite plneni nebo plneni penezite povahy (naturalni mzda)
poskytovane zamestnavatelem zamestnanci za praci a to podle jeji slozitosti, odpovednosti a
namahavosti... Mzda muze byt sjednana v pracovni smlouve nebo v manazerske smlouve nebo
kolektivni smlouve.
Mzdove formy: Dotvari tarifni mzdu v zavislosti na pracovnim vykonu a jednani. Mzdova forma
zakladni – casova zmda), Mzdova forma doplnkova (osobní ohodnoceni, premie....)