Specifické ekonomiky (průmysl, zemědělství,
stavebnictví,infrastruktura, bankovnictví,malé a střední podniky)
Dle predmetu cinnosti muzeme podniky rozdelit na prumyslove, zemedelske, stavebni, banky...
Vyrobni podniky (zemedelske, prumyslove, stavebni...) delime dle stupne zpracovani vyrabenych
statku na podniky prvovyroby (zemedelske), které vetsinou ziskavaji suroviny primo z vyroby) a na
podniky druhovyroby, které zpracovavaji suroviny ziskane z prvovyroby na další statky (zelezo,
ocel, mouka).
Dle vyrobniho mnozstvi (typ vyroby): Kusova – male mnozstvi stejnych vyrobku, seriova – vyroba
stejneho druhu vyrobku se opakuje v seriich a hromadna – velke mnozstvi maleho poctu druhu
vyrobku (zarovky...)
Dle velikosti: malovyrobni (soukromi zemedelci) a velkovyrobni (tovarny)
Velky podnik ma tyto vyhody: nakup velkeho mnozstvi a nizsi ceny, dovoli si i vyzkumne oddeleni,
snaze ziska uvery od banky, prodava na uver. Jeho nevyhody jsou: spatne prizpusobeni rychle
zmene na trhu, při zvetseni trhu prepravy vyrobku= horsi jakost.
Male podniky: flexibilita reakce na poptavku, rychla realizace inovaci, male naroky na zakladni
kapital... Velkymi podniky se stavaji napr prirozenym a postupnym rustem nebo vzajemnym
spojenim (korporace)
Prumyslove podniky:
Hlavnim odvetvim CR. Jsou zde vymezeny tri skupiny podniku – dobyvani nerostnych surovin,
zpracovatelsky prumysl a vyroba a rozvod elektriny, plynu a vody. Prumyslove podniky pusobi jak
ve sfere prvovyroby (tezebni prumysl - hornictvi), tak druhovyroby.
Zpracovatelsky prumysl: Meni vytezene nerosty a jiné suroviny v hotove vyrobky (prumysl
potravinarsky, strojirensky...).
Vyvoj prumysl vznikl jako vysledek dlouhodobeho vyvoje hospodarstvi. Pocatkem byla remesla,
která vznikala na venkove i ve mestech (kovani koni...). Probihaji zde vyrobni procesy jako napr
pracovni, automaticke a prirodni (kvaseni). Podil HDP je cca 30%
Energetika:
Je odvetvim, které se zabyva ziskavanim, upravou, zpracovanim prenosem energie. Patri sem
elektrarenstvi, teplarenstvi a plynarenstvi. Elektrina se neda skladovat. Hlavnim energ. Zdroji v CR
jsou fosilni paliva (uhli, ropa, zemni plyn), jaderna energie a energie vodnich toku (vetrna
elektrarna).
Zemedelske podniky:
Patri sem zemedelstvi, lesnictvi a rybolov. Zemedelstvi muzeme charakterizovat jako kvalifikovane
obdelavani pudy za ucelem ziskani urody... Zemedelskou vyrobu uskutecnuji zemedelske podniky
(zavody) a plni zakladni fci – zabezpeceni potravin pro lidi a suroviny pro prumysl= produkcni fce.
Dale plni další fce jako třeba chrani krajinu, zivotni prostredi atd... Zemedelska vyroba je dosti
zavisla na prirodnich podminkach (stroje jsou v pohybu = naklady, půda ma rozdilknou urodnost),
casovy nesoulad prubehu vyrobniho a pracovniho procesu a sezonost práce. Hlavnimi vynosy
zemedelskeho podnikou jsou trzby za zemedelske vyrobky (rostlinne a zivocisne), hlavnimi naklady
jsou vydaje za osiva, sadbu, stroje.. Podil HDP jsou 3 %.
Stavebnictvi
Patri sem vlastni stavebni práce při vystavbe, opravach a udrzbe budov a staveb, a práce
pruzkumne, projektove, potrebne k jejich uskutecneni. Stavebni vyroba je kusova – na stavenisti
vznika jen jeden pracovni objekt. Jedna se o vyrobu s louhym vyrobnim cyklem, který trva i vice
let. Vyroba je pohybliva, ale vyrobek ne (po skonceni práce se stavebni provoz stehuje na další
staveniste a zacina od znovu). Je zavisle na povetrnostnich podminkach... Stavebni vyroba se cleni
na velkou stavebni vyrobu – vystavba velkych sidlist, prumyslovych zavodu atd. Mala stavebni
vyroba – stavebni udrzby, opravy...
Lesnictvi:
Lesni hospodarstvi se zabyva obnovou a ochranou lesa, tezbou dreva a chovem lesni zvere...Les =
prirozeny zdroj dreva.
Bankovni podniky:
Hraji v ekonomice vyznamnou roli, před banky se alokuje vyznamna cast financnich zdroju. Banka
je specifickym druhem podniku. Banka je obecne charakterizovana jako financni zprostredkovatel,
který zprostredkovava jednotlivym ekonomickych subjektum financni prostredky. Pohyb financnich
prostredku banky provadeji tak, ze na jedne strane ziskavaji zdroje prijimanim depozit a uveru nebo
emisi vlastnich dluhopisu, na druhé strane poskytuji uvery ci nakupuji ruzne cenne papiry.
Charakteristicke rysy banky: zpravidla zakladnim cilem je zisk. Maji pravni formu akciove
spolecnosti se sidlem v CR. Prijimaji vklady od verejnosti, pricemz vkladem se rozumeji sverene
penezni prostredky, které predstavuji zavazek vuci vkladateli na jejich vyplatu (prijimat vklady od
verejnosti smeji vyhradne banky). Poskytuji uvery, za které se povazuji v jakekoliv forme docasne
poskytnute penezni prostredky (uvery mohou poskytovat i jakekoliv nebankovni subjekty). Musi
mit vlastni bankovni licenci, kterou udelauje CNB.
Banka muze vykonavat i další connosti, které jsou vymezeny v zakone o bankach, pokud je ma
povoleny v udelene bankovni licenci.
Role banky:
financni zprostredkovani - provadeji to tak, ze na jedne strane shromazduji docasne volne financni
prostredky a na strane druhé je na vlastni ucet umistuji tam, kde prinaseji nejvyssi rizikovy vynos.
emise bezhotovostnich penez – alokace kapitalu pro sve klienty. Banka poskytne klientovi uver
bezhotovostni formy (pripsanim na bezny ucet klienta)
provadeni bezhotovostniho platebniho styku – v prevazne mire zabezpecuji banky. Char. Rys
trzni ekonomiky v dnesni době tvori bezhotovostni forma penez.
Rozvaha banky: Z rozvahy jde zjistit kvalita banky (zakladni informace).
Aktiva (akcie, podilove listy, naklady a prijmi pristich obdobi, pokladni otovost...): ukazuje
strukturu majetku banky, tzn v cem ma banka umisteny sve zdroje – uvery poskytnute klientum,
cast u centralni banky jako povinna minimalni rezerva, likvidni povaha aktiv.
Pasiva (zavazky vuci bankam, klientum, cennych papiru, vynosy a vydaji pristich obdobi...):
Ukazuje z jakych zdroju jsou aktiva financovana – zdroje cizi (zavazky banky) a zdroje vlastni
(kapital) banky (vklady klientu, emise vlastnich dluhopisu...)
Cizi zdroje ziskavaji bnky především prostrednictvim ruznych druhu vkladu od svých klientu.
Bankam je predepsana kapitalova primerenost – minimalni vyse vlastniho kapitalu = kdyby
nahodou banka nemohla pokryt sve ztraty z vlastnich zdroju.
Podrozvahova (mimobilancni) aktiva a pasiva: Budouci pohledavky a zavazky. Btw zorvaha =
bilance. Podrozvahova aktiva = budouci pohledavka, porozvahova pasiva = budouci zavazek
(zdroje)
Vykaz zisku a ztrat: obsahem jsou naklady a vynosy banky vyplyvajici z jeji cinnosti. Napr.
Urokove vynosy a urokove naklady, spravni naklady, tvorba rezerv, odpisy...Nevyznamnejsi cast
všech vynosu bank pochazi necekane z urokoveho rozpeti (marze) mezi uroky prijatymi a
vyplacenymi.
Bankovni systém: Souhrn bank v danem state a jejich vzajemne vazby tvori bankovni systém.
Moderni bankovni systemy pracuji na tzv dvoustupnovem principu, který tvori na jedne strane
centralni banka, která plni makroekonomicke fce (cenova stabilita) a na druhé strane je to sit bank,
které provadeji na ziskovem principu bankovni obchody s klienty.
Bankovni prostredi je determinovano v zasade okruhama norem (obecne akonne normy, specificke
zakonne normy...).
Bankovni produkty (obchody): Vysledkem cinnosti bank je nabidka rady ruznych sluzeb klientum
za uplatu = bankovni produkty. Typy:
1) Financne uverove: kratkodobe a dlouhodobe ucelove uvery – financovani daneho ucelu
(investicni charakter). Mame tu kontokorentni vyber – vyber do zapornych hodnot.
2) Depozitni bankovni produkty: Prostrednitvim depozitnich produktu ziskavaji banky cizi zdroje
k refinancovani uveru a dalsich aktiv. Napr. Vklady navidenou -slouzi k provadeni
bezhotovostniho styku
3) Bankovni platebni produkty: zde patri bankovni prevody, seky, platebni karty,
el. Bankovnictvi..
4) Produkty investicniho bankovnictvi: emise cennych papiru, obchod s cennymi papiry
Zakladni princip rizeni banky: Zakladni cil banky je shodny s ostatnimi podniky (prinaset
adekvatni vynos). Efektivnost hospodareni banky lze merit opet celou radou ukazatelu. Napr
pomerove ukazatele rentabilita vlastniho kapitalu a rentabilita aktiv.
ROE (rentabilita vlastniho kapitalu): je definovana jako podíl cisteho zusku a celkoveho
vlastniho kapitalu ROE = cisty zisk / vlastni kapital
Ukazuje nam vynosnost kapitalu vlozeneho vlastniky banky (akcionari)
Rentabilita kativ (ROA): podíl cisteho zisku k celkovym aktivum. Celkova aktiva = cizi i vlastni
kapital. ROA = cisty zisk / celkova aktiva
Podniky infrastruktury: Jiz drive se stat neobesel bez spravovaneho hospodarstvi – bez vody,
dopravy atd... V soucasne době se stat (vyspele staty) neobejdou bez infrastruktury. Infrastruktura je
skupina narodohospodarskych odvetvi, které zajistuji predpoklady pro celkovy rozvoj ekonomiky.
Patri sem dopravni a spojovy systém, energeticky systém, vodni systém, vystavba skol, bytu,
zdravotnictvy, vyzkumne strediska atd... Cilem ekonomicke infrastruktury je dosahovani zisku
(neplati u socialni infrastruktur – podle statu).
Investice do infra jsou znacne nakladna a proto je často financuje stat. Pro podnikatelskou sferu je
často potreba kapitalu hodne, zisky mensi a navratnost vlozeneho kapitalu pomala.
Stat zasahuje do infra z rady duvodu: nejstarsim duvodem je vyznam infra pro vojenske ucely,
podpora rozvoje nekterych zaostalych oblasti (tim stat podporuje politiku, obchod...) atd.
Pri podnikani v infra lze uplatnit vsechny formy vlastnictvi. Hospodareni a financovani podniku
infrastruktury se deje za pomoci pravidel, která pro danou pravni formu vlastnictvi a podnikani
stanovi stat.
3 typy podniku infrastruktury:
Statni verejne podniky: které mají povahu statniho monopolu. Jsou financovany ze statniho
rozpoctu, prijmy odvadi také do statniho rozpoctu. Ztrata je hrazena statem.
Neziskova organizace: Zalozena na principu polatku, které mají uhradit podniku infra skutecne
naklady, cilem není dosazeni zisku, ale financni rovnovahy. Ztrata je uhrazena ze statniho rozpoctu.
Typy infrastruktur:
Doprava: Zabyva se premistovanim osob nebo zbozi – pohyp dopravnich prostredku po
dopravnich cestach. Druhy dopravy jsou zeleznicni, silnicni, letecka, vodni atd...
Podle toho, komu doprava slouzi ji nazyvame na verejnou a neverejnou.
Verejna doprava (cizi ucet): je pristupna kazdemu za predem vyhlasenych podminek (jizdni rad)
Neverejna doprava (na vlastni ucet): Napr rozvoz pizzi. Slouzi k urcitemu podniku (napr. Pizzerie)
jako doplnek k jeho hlavni cinnosti.
Riziko podnikani v doprave zvysuje ta okolnost, ze se nelze pripravit na sezonni vykyvy predem,
ale musí se disponovat kapacitni rezervou = negativni pusobeni na hospodarsky vysledek podniku =
kapacita není optimalne vyuzita.
Typy dopravy:
Zelecnicni doprava – Byla dokoncena před 1. SV. Velkou investici je vystavba koridoru –
predstavuji zakladni pater cele site (jde o trate praha – breclav konstruovana do 160km/h).
Poskytuje prepravni sluzby a to naklady a osobní...
Silnicni doprava – sit mela jiz na pocatku 20. stoleti a dale se rozvijela. Automobilismus se zacal
plne rozvijet po 2. SV a v 60. letech se zacalo s vystavbou dalnic.. Silnicni dopravci nabizi sluzby
ve vnitrostatni a mezinarodni nakladni a osobní doprave.
Vodni doprava: V CR plni velmi malou roli.
Letecka doprava: vyznamnou ulohy plni v mezinarodni doprave a to v preprave osob.
Mestska hromadna doprava: MHD -kombinace ostatnich druhu doprav dle pouzitych prostredku
– vyvijela se zvetsovanim rozlohy mest.
Posta: tradicni soucast infrastuktury. Nabizi postovni sluzby (expresni a kuryrni doprava zasilek...).
Specificky charakter těchto postovnich sluzeb lze je z hlediska nakladu které jsou na urcity
sortiment sluzeb vynakladany, rozdelit do dvou skupin (univerzalni sluzba a ostatní sluzba).
Cenova uroven postovnich univerzalnich sluzeb je dana smernici EU. Ceny musí byt dostupne
vsem. Ceska posta s.p. Je verejny postovni operator a zajistuje svoje sluzby pro obyvatelstvo a
podnikatelske subjekty prostrednictvim post. Jednotlive posty jsou navzajem propojeny do jednotne
postovni site prostrednictvim postovnich kursu (preprava zasilek mezi jednotlivymi postami).
Propojeni postovnich kursu a post vytvari postovni prepravni sit, která je hiearchisticky
usporadana a tvori ji mistni prepravni sit, okresni a hlavni.
Konkurece se projebuje v oblasti peneznich sluzeb, dana rozvojem bankovni a financni sfery.
Elektronicke komunikace a telekomunikace: v soucasnosti nerychleji se rozvijejici
infrastrukturou. Drive tohle vse ridil stat, ale zaostaval. Takze jak sel cas, stat se zmenil pouze do
role tvurce pravidel (statni regulace upravena zakonem). Typy sluzeb: Hlasove, textove, informacni
sluzby, internet...
Male a stredni podniky: Podniky dle velikosti lze clenit na velke, stredni a male. Nejcastnejsim
kriteriem je deleni dle poctu zamestnancu nebo také i vyse majetku ci rocni obrat.
V rozvinutych zemich predstavuji MSP (male stredni podnky) skoro 90% z celkoveho poctu
podniku.
Dle české legislativy (zakonodarna moc) i EU legislativy je stanovena kategorie podniky (mikro <
10 zamestnancu, male < 50, stredni < 250).
Ministerstvo financi povinne narizuje, aby podnik vedl ucetnictvi, když jeho obrat bude za rok 15
mil kc,-, pokud ne, muze vest (podnikatele nezapsani v obchodnim rejstriku) resp. Nedosahujici
toho zisku, musí vest evidenci pro danove ucely (ne ucetnictvi). Zakon o dani z pridane hodnoty
(dph) uklada povinnost hradit tuto dan v pripradech, kdy danovy subjekt dosahl min obratu 1mil
kc,- za rok.
Ministerstvo práce a socialnich věci zakonem o organizaci a provadeni socialniho abespeceni
uklada povinnost vyplacet nemocenskeho pojisteni (nejmene 25 zamestnancu).
Vyhody MSP: jednodussi ridici struktura (plossi), vetsi flexibilita, vetsi citlivost na pozadavky trhu,
schopnost pusobit jako dodavatele velkych podniku, levnejsi pracovni sila i pro hendykepovane,
inovace, reseni problemu municipalit (mestska samosprava)...
Nevyhody MSP: spatny pristup ke kapitalu (není cim rucit, nizka rentabilita, vysoka rizikavost),
obtizna komercializace inovaci (naroky na investice, marketing...), kvalifikovane pozice =
nedostatek specialistu (financovani...), obtizne pronikani na zahranicni trhy...
Priciny neuspechu MSP: asi mezi nejvice neuspechu patri při vyberu nevhodnych zamestnancu,
spatny management, spatny marketing, spatna volba predmetu podnikani... (mohou se obratit při
reseni problemu zdarma na narodni zastoupeni site SOLVIT).
Strategie MSP: inovacni, IT (snizeni nakladu), skupin (clusters – dostat se do blizkosti konkurentu
s cilem ziskat vyhody rychlejsich znalosti zvlaste v ranych stadiich zivotniho cyklu – tzv vyzkumny
odpad = poznatky spojene s resenim zakladniho problemu).
Vyhodou pro inovace MSP muze byt ridici struktura
Podpora MSP: Jejich vznik je spjat s urcitym znevyhodnenim ve srovnani s velkymy podniky.
Proto ze strany statu je venovana MSP pozornost.
Pro prekonani nedostatku kapitalu jsou jak ze statniho rozpoctu, tak ze zahranicni pomoci (PHARE)
vyclenovany prostredky na pujcky pro MSP – tyto pujcky jsou obhospodarovany bankovnimi
institucemi (ceskomoravska zarucni a rozvojova banka) – poskytuji uvery s nizkou urokovou mirou
a jsou subvencovany (podporeny) statem.
Nefinancni pomoc MSP je v rade zemi zabespeceno zrizovanim ruznych ustavu pro maly prumysl –
poskytuji poradenske sluzby (bezplatne i a mensi poplatky).
Dalsi forma statni podpory MSP muze byt jejich ochrana před konkurenci (licence ).
Zjednodušení legislativy: Při založení podniku, vedení účetnictví, v daňové oblasti, u sociálního
zabezpečení.
Daňové úlevy