Typologie podniku
Trideni podniku na typy nazyvame topologii. Zakladnim tridicim znakem podniku je jejich pravni
forma vlastnictvi.
1) Podniky jednotlivce: Je vlastnen jednou osobou (FO). K jeho zalozeni staci mensi kapital a jeho
regulace ze strany statu je minimalni (to jsou vyhody). Hlavnimi nevyhodami jsou napr obtizny
pristup ke kapitalu, omezena doba zivotnosti firmy dana delkou zivota majitele.
Maji formu zivnosti – pravidelna vydelecna cinnost provozovana samostatne, vlastnim jmenem a na
vlastni odpovednost a vlastni riziko za ucelem dosazeni zisku. Zivnost muze provozovat jak FO, tak
PO.
Zivnostensky zákon rozdeluje zivnosti na ohlasovaci a koncesovane.
Ohlasovaci:
Zivnosti remeslne – odborna zpusobilost je ziskana vyucenim (zamecnictvi)
Zivnosti vazane – odborna zpusobilost je stanovena pro kazdou zivnost samostatne (vyroba,
montaze...)
Zivnosti volne – není stanovena odborna zpusobilost (napr poskytovani sluzeb).
Koncesovane: mohou se vykonavat jen na zaklade koncese (povoleni), kterou udeluje
zivnostensky urad. Jeji udeleni vyzaduje, aby uchazec mel pozadovane vzdelani, kurzy... (napr
oprava zbrani, soukromy detektiv...)
Podle predmetu podnikani se zivnosti deli na obchodni, vyrobni a poskytujici sluzby.
Prukazem o pravu vykonavat zivnost je zivnostensky list nebo koncesni listina. Vydava je
zivnostensky urad a vede zivnostensky rejstrik, kam zapisuje podnikatele. Zivnostnici mohou
vytvaret ruzna zdruzeni. Zivnosti nejsou cinnosti lekaru, advokatu... ti hospodari dle zvlastnich
predpisu.
Jeli život podniku jednotlivce uspesny, muze se premenit ve společnost.
2) Osobni spolecnosti: Jsou vlastneny dvema nebo vice osobami delici se o zisky a jsou odpovedny
za veskere ztraty. Spolecnici se osobne zucastnuji podnikani. Vyhoda je ta, ze prekonavaji
kapitalovou nedostatecnost podniku jednotlivce. Ale zase stabilita spolecnosti zavisi na dobrem
vztahu spolecniku mezi sebou.
Verejna obchodni společnost: (vos) Sdruzeni nejmene dvou podnikatelu, kteří podnikaji pod
spolecnym jmenem. VOS je PO a zapisuje se do obchodniho rejstriku. Spolecnici vkladaji do
spolecnosti penezite i nepenizte vklady, které se stavaji majetkem spolecnosti a za zavazky
spolecnici ruci veskerym svým majetkem.
Komanditni společnost: Obchodni společnost zakladajici dva nebo vice spolecniku. Komanditisti
ruci za zavazky do vyse svého vkladu a mají kontrolni pravomoc. Komplementari zase veskerym
svým majetkem a v jejich pravu je rizeni firmy. Zisk se rozdeluje dle spolecenske smlouvy. Tato
společnost je prechodovou formou sro.
3) Kapitalove spolecnosti: Char. Rysem je kapitalova ucast spolecniku, nikoliv jejich osobní ucast
na podnikani. Spolecnici ruci za zavazky spolecnosti do vyse svého vkladu.
S. R. O. : muze byt zalozena jak FO tak PO (dokonce i jednou osobou). Spolecnost odpovida za sve
zavazky veskerym svým majetkem (VSM), spolecnik však jen do vyse svého vkladu (VSV)
zapsaneho v obchodnim rejstriku (OR). Nejvyssim organem je valna hromada (VH),
statutarnim organem (SO - Statutární orgán tvoří osoby oprávněné jednat jménem
právnické osoby) je jednatel, nebo jednatele. Pokud to urci spolecenska smlouva, je na VH volena
dozorci rada (DR). Tato forma podnikani je nejoblibenejsi, dokonce je zalozeni a sprava mnohem
jednodussi nez u a.s.
A. S. : Spolecnost, ve které je zakladni jmeni rozvrzeno na urcity počet akcii o urcite nominalni
hodnote. Spolecnost muze byt zalozena jednou osobou (pokud je PO) nebo vice zakladateli.
Odpovida za zavazky celym svým jmenim, akcionar za zavazky neruci = toto omezene ruceni
spolu s neomezenou zivotnosti firmy (firma muze pokracovat, i když jeji zakladatele odejdou) a se
snadnymi presuny vlastnictvi je HLAVNI VYHODA teto pravni formy podnikani. Nevyhodou je
ovtiznejsi zalozeni, kontrola ze strany statu (vedeni ucetnictvi), dvoji zdaneni prijmu.
VH voli dva organy – predstavenstvo a DR, která je nejvyssim kontrolnim organem spolecnosti.
Predstavenstvo jmenuje generalniho reditele (top management), nebo vrcholove reditele. VH muze
ještě volit DR, která zvoli cleny predstavenstva.
Char znakem spolecnosti jsou akcie – je cenny papir, s nimz jsou spojena prava akcionare jako
spolecnika podilet se na rizeni spolecnosti, podilet se najejim zisku i na likvidacnim zustatku.
Obsah akcie je stanoven zakonem. Akcie s jmenovitou hodnotou – akcie ma urcitou hodnotu napr
1000 kc,- a akcie podilove – bez uvedeni jmenovite hodnoty, znejici na urcitou cast cisteho jmeni
spolecnosti (napr 1/1000) – u nas neexistuji podilove akcie.
4) Druzstva: organizace vlastnena a provozovana spolecnosti osob, jejimz cilem není vytvaret zisk,
ale davat uzitek svým clenum. Existuji druzstva spotrebni, nakupni, uverove... Musi mit nejmene 5
clenu (nebo 2 PO). Druzstvo ruci za zavazky celym svým jmenim a clenove za zavazky druzstva
neruci (pokud to nestanovi smlouva). Zakladni jmeni druzstva tvori vklady clenu o zakonu
predepsane minimalni vysi. Organy druzstva jsou clenska schuze, predstavenstvo a kontrolni
komise
5) Verejne statni podniky: organizace zajistujici dulezite sluzby verejnosti (zeleznicni doprava...).
Tyto organizace jsou zcela ve vlastnictvi statu nebo uzemne spravnich celku nebo ve smisenych
vlastnictvi (cast patri soukromym vlastnikum). Stat zajistuje sluzby jako obrana a bezpecnost statu,
ochrana zivotniho prostredi. Tyto cinnosti jsou zajistovany neziskovymi organizacemi (nadace –
podpora obecne prospesnych cilu, obcanska sdruzeni...).
Podniky dle sektoru a hospodarskych odvetvi: Sektorem se rozumi cast narodniho hospodarstvi.
Sektor verejny, soukromi a smiseny nebo o se mluvi o sektoru primarnim (podniky
prvovyrobyú, sekundarnim (podniky druhovyroby) a tercialnim (podniky nevyrobni – podniky
sluzeb jako je obchod...)
Tradicni deleni je do tri sektoru (zemedelstvi, prumysl a sluzeb)
Podniky dle velikosti: Deli se na velke, stredni a male. Kriteriem byva vetsinou počet
zamestnancu.
Podniky dle typu vyroby: Vyroba hromadna, vazana, druhova, seriova, plynula a kusova...
Sdruzeni podniku: Lidska cinnost – vyroba. Specializace (delba práce) je proces, v nemz
dochazi k vyclenovani a osamostatneni jednotlivych odvetvi, oboru, podniku, zavodu, které
vyrabeji stejne nebo podobne vyrobky, provadeji stejne technologicke operace...Specializace je
jedna z moznosti jak zvysit objem vyroby a zvysovat tak hospodarnost podniku.
Konsorcium – docasne sdruzeni podnikatelu k uskutecneni urciteho podnikatelskeho zameru, na
který by jednotlivý podnikatel kapitalove nestacil.
Kartel – tvori skupina vyrobcu, obchodniku stejneho oboru (benzinky u dalnice :D), který vytvareji
spojenou prodejni organizaci, nazyvanou syndikat, jejimz cilem je odstranit tak vzajemnou
konkurenci a zvysit tak zisk (domluvi se napr na cene benzinu :D). Nyni jsou zakazany.
Trust – monopolni spojeni obchodnich spolecnosti, vytvorene prevodem akci do trustu a jejich
vymenou za trustove certifikaty.
Joint Ventures – je to spojeni dvou nebo vice nezavislych podniku, nebo jejich casti k tomu, aby
uskutecnily urcity specificky cil. Podnik je rizen managementem vytvorenym z materskych
podniku.
Franchising – nova forma sdruzovani podniku. Znamena ustni ci pisemnou smlouvu, na jejimz
zaklade jeden subjekt (poskytoval franchisy – franchisor) poskytuje jinemu subjektu (prijemci
franchisy) povoleni uzivat sve obchodni jmeno, znacku, logo atd... (Mekáč)
Koncentrace – Koncntrace vyroby rozumime soustredovani urcite vyroby do urcite oblasti nebo na
urcite místo do urciteho podniku.
Koncern – je sdruzeni pravne samostatnych podniku podrizenych jednotnemu vedeni. Ke sdruzeni
dochazi na zaklade smlouvy nebo na zaklade kapitalove ucasti (podobna forma sdruzeni je
holding).
Holdingova společnost: je firma, která drzi velky balik akcii jinych firem a tim je v podstate
ovlada. Holdingova společnost se nazyva materska společnost a ovladane spolecnosti se jmenuji
jako dcerine spolecnosti.
Fuze – Fuzy (splynutim) rozumime dobrovolne spojeni dovu nebo vice podniku do podniku
jedineho. Splynutim podniku bud vsechny podniky zanikaji a vznika podnik novy, nebo jeden
podnik existuje dale a ostatní do nej vyplnou. Duvodem pro fuzy je synergicky efekt