Steganografie -
Steganografie je umění či věda o ukrývání samotné existence zprávy. Cílem steganografie je zajistit, aby zůstalo v tajnosti, ŽE se nějaká zpráva vůbec přenáší. Původ slova je z řečtiny (stegos = skrytý, graphein = psát). Ukrytá zpráva totiž nebudí pozornost a nemusí proto být šifrovaná. V případě, že chceme předat opravdu důležitou zprávu, pak ji můžeme nejen ukrýt, ale i zašifrovat. Kombinace steganografie a kryptografie zaručí nenápadnost a bezpečnost. Zaprvé se nikdo nedozví, že nějakou zprávu přenášíme, a i pokud by se to dozvěděl, tak ji nebude schopen rozluštit.
První doložené použití steganografie v antice souvisí s bitvou u Salamíny (480 př.n.l.). Peršané se tehdy připravovali na přepadení Řecka, když Řek Damaratus (vyhnanec, který však stále cítil loajalitu ke své vlasti) ukryl zprávu pod voskem na prázdných psacích destičkách. Řekové díky němu v bitvě zvítězili.Jiný případ popisuje Hérodots: Histiaios chtěl povzbudit Aristagora Milétského ke vzpouře proti Peršanům. Oholil posla, napsal (resp. vytetoval) zprávu poslovi na hlavu a počkal, až mu vlasy opět narostly. Teprve pak se posel vypravil na cestu.
Pod pojmem digitální steganografie rozumíme ukrývání zpráv do datových souborů. Rozlišujeme:
plaintext – zprávu, kterou chceme ukrýt, což může být text nebo soubor
zašifrovaný plaintext (ciphertext)
covertext – nosič zprávy, tedy soubor, do
nějž ukrýváme
stegotext – nosič obsahující zprávu
Stegoanalýza představuje analogii kryptoanalýzy u kryptografie. Je to schopnost, umění, věda… o detekci a dekódování ukryté zprávy. Rozlišme typy stegoanalytických útoků: