Czech Articles - 0  1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  14  15  16

V srpnu se roztrhl pytel s ransomwarem

1.10.2016 SecurityWorld Viry
Check Point Software Technologies zveřejnil nejnovější Index hrozeb, podle kterého došlo v srpnu k nárůstu variant ransomwaru a počtu malwarových útoků na podnikové sítě.

Zároveň byl zveřejněn i žebříček zemí, které jsou nejčastěji terčem kyberútoků. Česká republika se v srpnu umístila na 88. pozici, což je pokles o 12 míst a posun mezi bezpečnější země. Slovensko se umístilo stejně jako v červenci na 77. pozici. Například Litva se naopak posunula mezi nebezpečnější země z 81. na 39. pozici. Na prvním místě se v Indexu hrozeb umístila druhý měsíc za sebou Paraguay.

Během srpna rostl počet aktivních ransomwarových rodin o 12 procent a počet detekovaných pokusů o ransomwarové útoky se zvýšil dokonce o 30 procent. Dvě třetiny všech zachycených ransomwarových rodin se během srpna posunuly žebříčkem hrozeb, většina z nich nejméně o 100 pozic. Podle Check Pointu je nárůst ransomwaru příznakem relativně snadného masového nasazení jakmile je nějaká varianta vytvořena, a důvodem nárůstu je také počet organizací, které za uvolnění důležitých dat radši zaplatí výkupné.

Pro kyberzločince se tak jedná o lukrativní a atraktivní způsob útoku. Pátý měsíc za sebou byl HummingBad nejběžněji používaným malwarem k útokům na mobilní zařízení, ale počet detekovaných incidentů klesl o více než 50 procent.

Check Point zjistil, že počet unikátních a aktivních malwarových rodin byl podobný jako v předchozím měsíci, takže použití škodlivého kódu zůstává na velmi vysoké úrovni. Conficker byl v srpnu zodpovědný za 14 procent všech detekovaných útoků. Malwarová rodina JBossjmx byla zodpovědná za 9 procent zaznamenaných útoků a Sality také za 9 procent. Celkově bylo Top 10 malwarových rodin zodpovědných za 57 procent všech identifikovaných útoků:

↔ Conficker: Červ umožňuje vzdálené operace a stahování malwaru. Infikovaný počítač je pod kontrolou botnetu a je ve spojení s C&C serverem, aby mohl přijímat další pokyny.
↔JBossjmx: Červ, který se zaměřuje na systémy s nainstalovanou zranitelnou verzí JBoss Application Server. Malware vytváří nebezpečnou JSP stránku na zranitelném systému, která vykoná libovolné příkazy. Navíc jsou vytvořena další zadní vrátka, která přijímají příkazy ze vzdáleného IRC serveru.
↔Sality – Vir, který umožňuje útočníkům vzdálené ovládání, stahování a instalování dalších škodlivých kódů do infikovaných systémů. Sality se snaží maskovacími technikami vyhnout detekci a působit tak v systému co nejdéle.

Mobilní malwarové rodiny představovaly i v srpnu významnou hrozbu pro podniková mobilní zařízení. Tři nejrozšířenější mobilní malwarové rodiny byly:

↔ HummingBad: Malware se zaměřuje na zařízení se systémem Android a vytváří trvalý rootkit na zařízení, instaluje podvodné aplikace a umožňuje další škodlivé aktivity, jako například instalace keyloggeru, krádež přihlašovacích údajů a obcházení šifrování e-mailů pro lepší zachycení podnikových dat.

↔ Ztorg: Trojan, který využívá root oprávnění ke stažení a instalaci aplikací na mobilním telefonu bez vědomí uživatele.
↑Triada: Modulární backdoor pro Android, který poskytuje práva superuživatele pro stažení malwaru a jeho vložení do systémových procesů. Triada také umí vkládat falešné URL odkazy do webového prohlížeče.

„Společnosti čelí v souvislosti s ransomwarem absurdní situaci. Pokud výkupné nezaplatí, mohou přijít o důležitá data a cenná aktiva. A pokud zaplatí, jen povzbudí kyberzločince, aby dále využívali tuto lukrativní útočnou metodu,“ říká Nathan Shuchami, ředitel prevence hrozeb ve společnosti Check Point. „Počet aktivních malwarových rodin je i nadále velmi vysoký, protože útočníci cílí na cenná podniková data. Rozsah problému, kterému organizace čelí při ochraně sítě před kyberzločinci, umocňuje šíře útočných metod používaných různými ransomwarovými rodinami.“

Check Point analyzoval i malware v České republice a znovu je na prvním místě Conficker.

Top 10 malwarových rodin v ČR – srpen 2016

Malwarová rodina

Popis

Conficker

Conficker je počítačový červ, který se zaměřuje na operační systém Windows. Využívá zranitelnosti v operačním systému a zkouší odhadnout administrátorské heslo pro další šíření a vytvoření botnetu. Infekce umožňuje útočníkovi získat přístup k osobním údajům uživatelů, jako jsou bankovní údaje, čísla kreditních karet nebo hesla. Červ původně cílil na uživatele komunikačních stránek, jako jsou Facebook, Skype a e-mailové stránky.

Cryptowall

Cryptowall je hlavní ransomwarový trojan, který šifruje soubory na infikovaném počítači a pak žádá po uživatelích zaplacení výkupného za dešifrování. Šíří se prostřednictvím škodlivých reklamních a phishingových kampaní. Cryptowall se poprvé objevil v roce 2014.

Zeus

Zeus je široce rozšířený trojan zaměřený na Windows a nejčastěji je používá ke krádežím bankovních přihlašovacích údajů. Je-li stroj infikován, malware posílá informace, například přihlašovací údaje k účtu, útočníkům pomocí řetězce C&C serverů. Trojan je také používán k distribuci ransomwaru.

Zeus byl poprvé identifikován v červenci 2007, kdy byl použit ke krádeži informací ze United States Department of Transportation. V průběhu několika příštích let malware infikoval stovky tisíc strojů a stal se jedním z největších světových botnetů. Malware byl distribuován především prostřednictvím e-mailů.

V říjnu 2010 zatkla FBI více než sto lidí na základě obvinění ze spiknutí za účelem spáchání bankovních podvodů a praní špinavých peněz, včetně předpokládaného „mozku“ za celým botnetem - Hamza Bendelladjiho, který byl zatčen v roce 2013. V současné době mnoho kyberzločinců využívá vlastní varianty malwaru Zeus, které se obvykle šíří prostřednictvím phishingu a drive-by downloadem.

Locky

Locky je ransomware, který se zaměřuje na platformu Windows. Malware posílá systémové informace na vzdálený server a přijímá šifrovací klíč pro zašifrování souborů v infikovaném systému. Malware požaduje jako výkupné za odemčení souborů platbu ve formě digitální měny bitcoin. Navíc přidává informaci i do registru, aby jej nebylo možné odstranit restartováním systému.

HackerDefender

HackerDefender je rootkit pro Windows 2000 a Windows XP a může fungovat i na pozdějších verzích Windows NT. Rootkit upravuje různé funkce ve Windows a API, aby se vyhnul detekci bezpečnostním softwarem. HackerDefender je široce rozšířený, protože je volně k dispozici na internetu a lze snadno nainstalovat.

RookieUA

RookieUA je určen ke krádežím informací. Získává informace o uživatelských účtech, jako jsou přihlašovací jména a hesla, a odesílá je na vzdálený server. HTTP komunikace probíhá pomocí neobvyklého uživatelského agenta RookIE/1.0.

CTB-Locker

CTB-Locker je ransomware, který se zaměřuje na platformu Windows. Zašifruje všechna uživatelská data a za dešifrování požaduje platbu. Malware se obvykle šíří jako spam s nebezpečnou přílohou ZIP nebo CAB. Malware je s největší pravděpodobností vyvíjen a distribuován ruskými kyberzločinci a je prodáván většinou také ruským subjektům. Jako označení se používají i další názvy, například Critroni nebo Onion. Písmena CTB ve jméně znamenají „Curve-Tor-Bitcoin“. Elliptic Curve pro šifrování a Tor a Bitcoin pro anonymitu výkupného.

Magnitude

Magnitude EK poprvé plnil titulní stránky novin v říjnu 2013, kdy byli php.net návštěvníky přesměroval na svou stránku. Je aktivní dodnes.

Infekce začíná přesměrováním na stránku malwaru Magnitude.

Vstupní stránka obsahuje maskovaný JavaScript, který zjišťuje zranitelné plug-iny a snaží se je zneužít.

Magnitude zneužívá zranitelnosti ve Flash, Silverlight, PDF a Internet Explorer.

Hotbar

Bepush

Bepush je malwarová rodina, která se skládá ze škodlivých rozšíření pro prohlížeče a nejčastěji se zaměřuje na Google Chrome a Mozilla Firefox. Tato rozšíření se šíří prostřednictvím URL adres na webových stránkách sociálních sítí, které přesměrují prohlížeč na škodlivé stránky obsahující falešný Adobe Flash video plug-iny nebo aktualizace, které infikují oběti malwarem. Rozšíření mohou sledovat, které stránky uživatel navštívil, přesměrovat na nebezpečné webové stránky a zveřejňovat informace na sociálních sítích jménem uživatele.

Útočníci na Facebooku kradou přihlašovací údaje administrátorů stránek a čísla platebních karet

30.9.2016 SecurityWorld Sociální sítě
Podle zjištění společnosti Eset se podvodná aktivita dotkla facebookových stránek v Česku i na Slovensku.

Analytici společnosti Eset zaznamenali podvodné aktivity na Facebooku, které cílí na administrátory stránek. Útočníci se zaměřují na české i slovenské firemní a fanouškovské facebookové profily. Jejich správci jsou varováni, že účet byl ostatními uživateli označen za podezřelý a musí jej obnovit. Falešné varování však obsahuje zároveň odkaz na formulář, díky němuž útočník sbírá přihlašovací údaje a čísla platebních karet svých obětí.

„Pokud na tento odkaz administrátor stránky na Facebooku klikne, čeká ho série kroků, během nichž se ho útočníci snaží přimět k vložení svých přihlašovacích údajů, zodpovězení bezpečnostní otázky a zadání údajů o platební kartě. Po jejich odeslání však veškerá data putují přímo k útočníkovi,“ vysvětluje Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset. „To všechno dělá útočník pod hlavičkou facebookové skupiny nazvané Security, která u oběti vyvolává dojem, že jde o oficiální varování,“ dodává Dvořák.

Útočníci kontaktují administrátory tak, že sdílí statusy vybraných stránek, ke kterým přidají varovný text. Tuto informaci vidí jen administrátoři daných stránek v upozorněních, že jejich status někdo sdílel. Běžní fanoušci vytipovaných stránek proto prvotním cílem útočníka nejsou.

„Motivací útočníka mohou být finanční prostředky z platebních karet nebo prodej získané facebookové stránky s vysokým počtem fanoušků, ke které administrátor ztratil přístup. Prostřednictvím skupin s velkým počtem členů je možné šířit spam, reklamu či hoax, tedy poplašné zprávy, jak jsme informovali už v případě falešných reklam na zlevněné brýle Ray-Ban,“ uzavírá Dvořák.

Jak by se měli chránit administrátoři firemních a fanouškovských stránek na Facebooku:

Neklikejte na podezřelé odkazy ve facebookových zprávách, komentářích a sdíleních příspěvcích. Pokud už jste na takový odkaz klikli, nezadávejte do něj přístupová hesla, osobní údaje nebo údaje o platební kartě. Snažte se používat zdravý rozum.
Administrátoři sociální sítě Facebook mohou mít různé úrovně pravomocí. Pokud je skupina lidí spravujících vaši facebookovou stránku větší, omezte jejím členům tyto pravomoci.
Nezapomínejte chránit všechna zařízení, jejichž prostřednictvím spravujete svoji facebookovou stránku. Pokud jste už nad facebookovou stránkou ztratili kontrolu, kontaktujte Facebook prostřednictvím stránky facebook.com/hacked.

Yahoo hledá viníka za únik dat obřích rozměrů: cizí státy?

29.9.2016 SecurityWorld Kriminalita
Firma svalila vinu za nedávný masivní únik dat (500 milionů zasažených uživatelů) na „státem sponzorovanou akci“. Neřekla však, jak k podobnému závěru došla, ani neposkytla žádné důkazy.

Někteří bezpečnostní odborníci uvažují, proč Yahoo k úniku osobních informací neposkytuje detaily, a ani příliš neodpovídá na dotazy.

„Děje se tu něco divného,“ říká Michael Lipinski, hlavní bezpečnostní analytik ve firmě Securonix.

Na žádost o komentář Yahoo neodpovědělo. Společnost vlastní protokoly, které mohou detekovat státem sponzorovaný hacking uživatelských účtů. V příspěvku na blogu z prosince 2015 firma naznačila svou bezpečnostní politiku a napsala, že v takové situaci bude své uživatele varovat.

„Abychom zamezili útočníkům objevit naše detekční metody, veřejně neposkytneme žádné detaily o těchto útocích,“ napsal v té době hlavní bezpečnostní manažer firmy Bob Lord. Dodal, že společnost pošle uživatelům varování o možném útoku pouze „když budeme mít prakticky jistotu.“

Takříkajíc hodit vinu během silně medializovaného úniku dat na státem sponzorované hackery však může být jen pohodlnou a neověřitelnou metodou, jak se chránit před právními kroky i před poškozením pověsti.

„Pokud bych si chtěl ohlídat záda a vypadat, že mám uvěřitelnou výmluvu, státem placení hackeři by mě napadli jako první,“ myslí si Chase Cunningham, ředitel kybernetických operací u bezpečnostní firmy A10 Networks.

Na státem placené hackery je totiž takový pohled, že jsou nezastavitelní a patří k nejlepším na světě, dodal. Cunningham sám hledá vinu spíše u kybernetických zločinců než u elitní skupiny státem podporovaných hackerů.

„Z tohoto prostě není cítit státní aktivita,“ tvrdí. „Vlády zajímá duševní vlastnictví. Emaily a hesla uživatelů Yahoo jim jsou k ničemu.“

Yahoo ovšem může zadržovat informace i kvůli Verizonu, který jej odsouhlasil za 4,8 miliard amerických dolarů odkoupit.

„Nejsem si jistý, zda teď akvizice proběhne,“ říká Lipinski. Verizon by trasakce mohla stát více peněz, když se bude muset postarat i o následky úniku dat.

„Shodit to na státem sponzorovaného hráče jim (Yahoo) může pomoci,“ domnívá se. „Mohou říct ‘není to naše vina, pojištění to pokryje.‘“

Ačkoli Yahoo neposkytlo mnoho důkazů, někteří bezpečnostní odborníci jeho tvrzením věří. Státem sponzorované hackery považují za dosti reálné útočníky; některou z vlád by mohly zajímat např. emailové účty bojovníků za lidská práva.

Další možností je, že za únik dat může zaměstnanec či blízký spolupracovník firmy, který je ve skutečnosti špionem jiné organizace.

Existuje vícero možných důvodu, proč Yahoo zadržuje informace, dodává Vitali Kremez, analytik kyberkriminality u bezpečnostní firmy Flashpoint.

„Bezpečnostní složky státu mohou na věci pracovat a Yahoo nechce ohrozit vyšetřování,“ říká. „Také může připravovat právní kroky.“

Dle vlastních slov se Yahoo o úniku dozvědělo teprve nedávno – ačkoli samotný hack se udál již na konci roku 2014, tedy před téměř dvěma lety. Strůjci útoky tedy měli spoustu času na zneužití, či prodej, dat.

Pokud státem sponzorování hackeři skutečně Yahoo napadli, Kremez se obává, že poškozené mohly být i další firmy – jen o tom nevědí.

„Potřebujeme větší transparentnost,“ dodává. „Všichni bychom rádi věděli, zda toto nezapadá do nějakého většího vzorce.“

Hackeři napadli mobilní telefony amerických demokratů

28.9.2016 Novinky/Bezpečnost Mobilní
Zahraniční hackeři pravděpodobně napadli mobilní telefony některých představitelů americké Demokratické strany. Je o tom přesvědčen Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který kvůli tomu požádal demokraty o umožnění přístupu k jejich telefonům, napsala agentura Reuters.
Hackerský útok proti představitelům demokratů, z nichž někteří podle zdrojů Reuters zastávají i volené pozice, se uskutečnil během posledního měsíce. Podle informací z vyšetřování zřejmě za útokem stojí hackeři z Ruska, které američtí představitelé obviňovali i z dřívější krádeže e-mailů z vedení Demokratické strany.

FBI v souvislosti s útokem žádá politiky, jejichž telefon se stal terčem útoku, aby umožnili vyšetřovatelům přístup ke svým zařízením. Chtějí tak zjistit rozsah škod, které mohli hackeři způsobit.

Hackeři v minulých měsících vykradli e-mailové schránky představitelů Demokratické strany. Korespondence, kterou následně zveřejnil server WikiLeaks, vyplynulo, že vedení demokratů dávalo ve stranických primárkách přednost nynější kandidátce na prezidentku Hillary Clintonové před jejím soupeřem Berniem Sandersem. U mnoha Sandersových stoupenců to vyvolalo pobouření.

V srpnu americká média uvedla, že se terčem hackerského útoku stali i republikáni. Útočníci podle médií umístili škodlivý software do počítačů pracovníků kampaně republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa.

Spamu zase přibývá, je ho nejvíc od roku 2010

26.9.2016 Root.cz Spam
Počet rozesílaného spamu se od začátku roku zněkolikanásobil. Důvody nejsou úplně zřejmé. Může jít o změnu techniky i zvýšenou aktivitu botnetů. Past na spam denně pochytá kolem 270 miliónů e-mailů. Talos, výzkumná bezpečnostní divize společnosti Cisco, informuje o zajímavém trendu, který už bychom v roce 2016 asi nečekali. Od jara do léta letošního roku byl zaznamenán opětovný nárůst množství e-mailového spamu. A to až na hodnoty, které byly naposledy zaznamenány v roce 2010. Např. Composite Block List, respektovaná past na spam, v létě přijímala více než tři tisíce spamových e-mailů za sekundu. Ještě na přelomu roku to přitom bylo cca sedmkrát méně. Viz následující graf.

Že nejde o nějakou anomálii nebo chybu měření, ukazují i další statistiky. Data služby SpamCop ukazují, že počet IP adres zapojených v masivním rozesíláním spamu vzrostl na cca 400 tisíc, což představuje přibližně pětinásobek hodnot zaznamenaných na přelomu roku.

Poslat co nejvíc spamu za pár minut
Vysvětlit tento jev není úplně snadné. Podle výzkumníků z Cisco Talos by ho ale, poněkud paradoxně, částečně mohla způsobovat čím dál větší úspěšnost a sofistikovanost spamových filtrů. Ty totiž nový spam obvykle detekují v řádech několika málo minut a spamer má po srandě. Proto se stává efektivnější rozeslání co nejvíce e-mailů v co nejkratším časovém horizontu.

Místo toho, aby spameři své e-maily lépe cílovali nebo používali sněžnicové techniky, aby zůstali pod radarem, z toho udělali závod. Vyšlou co nejvíce e-mailů, jak je jen technicky možné, v co nejkratším čase, a tak po krátkou chvíli mohou úspěšně doručit nevyžádanou poštu do schránek svých obětí, píše Jaeson Schultz, technický šéf Cisco Talos.

Tuto teorii podporuje také fakt, že kolem poloviny denního objemu spamu tvoří vysokoobjemové kampaně, které rozesílají mnoho miliónů e-mailů. Není výjimkou, že e-mail v jednom znění tvoří třeba deset nebo i více procent celkového denního objemu spamu. Také stojí za pozornost, že během víkendů se objem spamu propadne třeba na 20–30 % hodnot pracovního týdne.

Můžou za to botnety?
Je ale nepravděpodobné, že by zmíněné faktory měly na tak vysoký nárůst spamu až takový vliv. V Cisco Talos dále tipují, že jde do jisté míry o práci obrovského botnetu Necurs. Botnety totiž nejsou úplně hloupé a lidé za nimi trochu využívají i techniky sociálního inženýrství.

Aby Necurs skryl skutečnou velikost botnetu, posílá spam pouze z menší části ovládnutých strojů. Napadený stroj může být použit dva nebo tři dny a poté dva nebo tři týdny zase ne. To značně komplikuje práci lidí, kteří reagují na spamové útoky. Mohou si totiž myslet, že daný infikovaný stroj byl nalezen a vyčištěn, ale ve skutečnosti si darebáci z Necursu jen nechávají čas, než zaútočí znovu a znovu, vysvětluje Schultz.

Růst objemu spamu však stále nemá jasné vysvětlení. A i když odpovíme na otázku jak se to děje, tak to ještě neznamená, že budeme znát i odpověď na otázku proč. Důležité je, že spamové filtry fungují dobře a uživatelé nárůst spamu v doručené poště asi příliš neznamenali. Jen provoz filtrů je teď poněkud nákladnější.

Největší DDoS útok v historii, internet věcí útočí

27.9.2016 SecurityWorld Počítačový útok
Soustředit se na zabezpečení internetu věcí by se nyní mělo stát prioritou; pro jeden z největších distribuovaných DoS útoků v historii útočník využil botnet až milionu infikovaných počítačů a zařízení internetu věcí.

Botnet obřích rozměrů, tvořený hacknutými, k internetu připojenými chytrými zařízeními typu kamery, žárovky a termostaty, zaútočil na účet bezpečnostního bloggera, spadajícího pod velkou americkou IT firmu Akamai. Ta mu nakonec musela účet zrušit, neboť jeho obrana zabrala příliš mnoho zdrojů.

Nebylo to tak, že by se firma nepokoušela útoku bránit – tři dny tak činila – ale nakonec se vlivem vysokých finančních nákladů vzdala a zákazníkovi musela účet zrušit, popisuje Andy Ellis, hlavní bezpečnostní manažer firmy.

Akamai tedy zrušila ochranu blogu Briana Krebse „Krebs on Security“, který zůstává nedostupný. Provoz v době útoků činil 665 Gb/s a web zcela zahltil. Velikost útoku je téměř dvojnásobná oproti jakémukoli jinému, který kdy firma zažila.

Analýza botnetu internetu věcí generujícího takový datový provoz podle Ellise zabere určitý čas, ale mohl by vést k lepším obranným nástrojům na zmírnění následků útoku.

Dopad je podobný jako v roce 2010, kdy Anonymous útočili pomocí open-source programu LOIC nebo jako v roce 2014, kdy DDoS útoky dočasně poškodily servery hostingových služeb Joomla a Wordpress.

Lekce pro podniky dle Ellise spočívá v tom, že současné formy ochrany proti DDoS útokům se musí zlepšit, aby se weby zvládly ubránit i vyšším objemům dat.

Internet věcí musí zapracovat na zabezpečení

Podle firmy Akamai stojí za útokem na web Briana Krebse velký botnet, složený primárně ze zařízení internetu věcí. Použito dokonce bylo takové množství zařízení, že útočník ani nemusel využívat běžné taktiky, využívané na zvýšení efektivity jednotlivých přístrojů, sdělil Ellis.

Přesný počet zařízení zneužitých k útoku zatím není znám, ale mohl by snadno dosahovat jednoho milionu.

„Stále se snažíme odhadnout velikost,“ říká Ellis. „Myslíme si, že jde o přehnaný odhad, ale nakonec se může ukázat, že není daleko od pravdy.“

S předpokládaným množstvím zařízení internetu věcí dosahujícího 21 miliard v roce 2020 by velikost botnetů, tvořených těmito relativně nechráněnými přístroji, mohla dosáhnout gigantických rozměrů, myslí si Dave Lewis, významný bezpečnostní odborník Akamai. Sdělil to během čtvrteční konference Security of Things Forum v Cambridgi v Massachussetts.

„Co když útočník do zařízení vpraví kód, aby vytvořil Fitbit botnet?“ Naráží na slavné fitness náramky Lewis. Výzkumníci prokázali, že bezdrátově nahrát do Fitbitu malware jde do 10 sekund, takže nejde o přehánění. Zabezpečení zařízení internetu věcí je skutečně chabé, pokud vůbec existuje.

Některé z přístrojů zjištěné během útoku využívaly klienty, které standardně běží na kamerách.

„Možná jde o podvod, ale možná do útoku opravdu zasáhly kamery,“ věří Lewis. „Jsou tu náznaky, že se v botnetu nacházela zařízení internetu věcí, a ne v malém množství.“

Útočník ani nevyužil klasické metody zesílení distribuovaného DoS útoku typu odražení, takže šlo o legitimní http requesty, potvrdil Ellis.

Mnoho informací o útoku je stále nejasných nebo neznámých. Kdo útočil nebo jaké metody útočník použil k ovládnutí jednotlivých zombie, se lze jen domnívat.

Akamai kontaktovali i jiní poskytovatelé, kteří zažili podobné útoky v menším rozsahu. Z části šlo o herní stránky, o útocích na něž Krebs psal; dle Ellise zde může existovat souvislost.

Firma útok zanalyzuje a vyvine nástroje pro boj s podobnými útoky, dodává.

Poškozený blogger Krebs po útoku o vynuceném smazání jeho účtu tweetnul:

„Nemohu Akamai vinit z jejich rozhodnutí. Asi jsem je dnes stál hodně peněz. Sbohem všichni. Bylo to fajn.“

Podnikovou síť ochrání NetShield

27.9.2016 SecurityWorld Zabezpečení
Produkt NetShield společnosti SnoopWall, který podle dodavatele poskytuje zabezpečení vnitřní sítě, jež nejsou schopné nabídnout současné firewally a antivirové programy, uvedl na náš trh VUMS Datacom.

NetShield představuje novou generaci řešení pro řízení přístupu mobilních i pevných zařízení. Firma pomocí něj získá přehled a kontrolu nad nedůvěryhodnými síťovými aktivitami prostřednictvím dynamického řízení pevných, mobilních a virtuálních koncových zařízení.

Bez-agentová podoba ochrany usnadňuje integraci do stávající podnikové infrastruktury, a navíc je řešení prý snadno spravovatelné, flexibilní, nákladově efektivní a škálovatelné. Navíc se může připojit kdekoliv -- a odhalit či zajistit problém odkudkoliv.

NetShield přináší sadu funkcí Network Access Control (NAC). Implementovaná funkce Pre-Cognition Engine zajišťuje, aby karanténa koncového bodu předcházela infekci. Tento mechanismus tak podle dodavatele zajišťuje umístění do karantény s nulovým výskytem false-positive chyb.

Vlastnosti řešení NetShield podle výrobce:

NAC – aby se ke korporátním sítím připojily pouze důvěryhodné zdroje
Zero-hour malware a phishing karanténa – prevence ransomwaru s nulovou false positive chybou
Vulnerability assessment a patch management
Vykazování shody s bezpečnostními standardy
TLD blokování & Detekce MAC spoof

Internetová bezpečnost: Flash vs. HTML5

25.9.2016 SecurityWorld Bezpečnost
Jste už znechuceni z bezpečnostních děr v řešeních postavených na technologii Flash? Pak vězte, že i HTML5 má své zranitelnosti.

Technologie HTML5 se propagovala jako přirozený a na standardech založený nástupce proprietárních modulů plug-in, jako jsou například přehrávače Adobe Flash Player, pro poskytování bohatých multimediálních služeb na webu. Pokud však jde o bezpečnost, která je jednou z hlavních slabin technologie Flash, ani HTML5 není všelékem.

Ve skutečnosti má HTML5 své vlastní bezpečnostní problémy. Julien Bellanger, výkonný ředitel společnosti Prevoty, která se zabývá monitorováním zabezpečení aplikací, prohlašuje že HTML5 složitost zabezpečení nesnižuje, ale naopak zvyšuje. Upozorňuje, že nad bezpečností HTML5 visel mnoho let otazník a za tu dobu se situace nijak nezlepšila.

Bellanger uvádí následující rizika přinášená technologií HTML5:

Exploity vykreslování obrazu pozadí (canvas image), které mohou způsobit přetečení zásobníku využitelné hackerem k injektáži kódu do relace.
Skriptování mezi weby (XSS), při němž mohou narušitelé ukrást informace z relace v prohlížeči.
SQL injection – záškodnický dotaz se v prohlížeči použije k získání informací z databáze.
CSRF nebo také XSRF (Cross-Site Request Forgeries) s převzetím tokenu uživatele a jeho následným použitím k vydávání se za dotyčného uživatele na webu.

Použití HTML5 také odhaluje více toho, co je k dispozici v počítači či mobilním zařízení, jako jsou například místní úložiště a poloha zařízení. „Aplikace HTML5 mohou přistupovat k těmto platformám, existuje zde možnost zneužití,“ upozorňuje Dan Cornell, technologický ředitel společnosti Denim Group, která poskytuje poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Nezabezpečené prohlížeče

„Problém spočívá v tom, že prohlížeče jsou ve své podstatě nezabezpečené,“ vysvětluje Kevin Johnson, výkonný ředitel konzultační firmy Secure Ideas. Poznamenává, že HTML5 například neposkytuje žádnou ochranu prostřednictvím tzv. sandboxu, jako může poskytnout Flash v prohlížeči Chrome.

„Dalším problémem je, že do HTML5 přidáváme významnou složitost, aniž přidáváme stejnou úroveň kontroly pro uživatele,“ upozorňuje Johnson. Flash si alespoň mohou uživatelé vypnout. HTML5 ale vypnout nelze.

Stále slibující

Navzdory chmurným vyhlídkám nabízí HTML5 naději pro lepší bezpečnost, pokud tvůrci prohlížečů udělají správnou věc, tvrdí Cornell z Denim Group. „Dodavatelé browserů musejí přemýšlet o svých plánech podpory HTML5 a integrovat zabezpečení do svých implementací již od začátku,“ vysvětluje Cornell.

Podle něj mnoho nových funkcí představených v jazyce HTML5 aplikacím poskytuje přístup k citlivému vybavení, takže je potřebné to odpovídajícím způsobem ošetřit.“

A Johnson dodává, že dodavatelé prohlížečů by měli poskytnout uživatelům možnost vypínat funkce, které nechtějí nebo jim nevěří.

Počet používaných prohlížečů také přináší určitou bezpečnost, protože zranitelnosti přítomné v jednom prohlížeči nemusejí existovat v ostatních browserech, uvádí Cornell. To snižuje riziko univerzálně zneužitelné chyby, jaké existuje v případě technologie Flash.

Vývojáři prohlížečů rovněž pracují na celkovém zlepšení zabezpečení, tvrdí Richard Barnes, vedoucí zabezpečení Firefoxu v Mozille. Konkurence mezi Googlem, Microsoftem, Mozillou a Applem znamená ohrožení jejich pověsti v případě problémů se zabezpečením. Všichni hlavní tvůrci prohlížečů proto mají silné bezpečnostní týmy, poznamenává Barnes.

Existuje také celooborové úsilí s cílem zlepšit zabezpečení pro všechny, zmiňuje Barnes. Například ve vývoji je univerzální metoda šifrování a tvůrci prohlížečů se snaží poskytovat uživatelům více informací a kontroly nad tím, co o nich web ví.

Na cestě je také pomoc standardizačního orgánu. Konsorcium W3C (World Wide Web Consortium), které dohlíželo na vývoj HTML5, má svůj návrh specifikace CSP (Content Security Policy, zásady zabezpečení obsahu).

Wendy Seltzerová z W3C uvádí, že nabízí jazyk zásad pro autory webů k omezení aktivního obsahu na jejich webech a ochranu proti injektáži skriptů. Existuje také snaha o vytvoření specifikace bezpečného obsahu (Secure Content), která by měla zajistit, aby výkonné webové funkce pracovaly jen v zabezpečených a ověřených kontextech.

Bezpečnost však nakonec musejí zajistit zejména aplikace, ať už běží v prohlížeči nebo v operačním systému. Bellanger ze společnosti Prevoty doporučuje, aby vývojáři používali návod vytvořený Microsoftem pro životní cyklus bezpečného vývoje, který je určený k zesílení odolnosti aplikací vůči narušením.

„Vývoj aplikace, tak aby byla co nejbezpečnější, je stále odpovědností samotných vývojářů,“ uzavírá Bellanger.

Dějiny psané rootkity

24.9.2016 SecurityWorld Viry
Rootkity představují noční můru všech bezpečnostních specialistů. Jde o aplikace, které nahrazují standardní administrátorské nástroje a umožňují skrývat své aktivity před legitimním uživatelem/správcem. A jejich odhalení je proto velmi komplikované.

Složitost detekce rootkitů je způsobená mimo jiné tím, že když už si někdo dá s vytvořením a instalací rootkitu práci, zpravidla mu na průniku do systému a následném skrytí svých aktivit docela záleží – jak o tom svědčí případ v lednu 2015 uvězněného IT specialisty Eddieho Raymonda Tiptona (51), který býval ředitelem informační bezpečnosti v Multi-State Lottery Association.

Tipton využil své znalosti fungování loterií a ochranných mechanismů k tomu, aby získal přístup k počítači, na kterém se losovala vítězná čísla. Ten je pochopitelně přísně střežený a není napojený na internet. Tipton však dokázal ostrahu obejít přeprogramováním monitorovacích kamer – a do počítače následně skrze Flash disk instaloval právě rootkit, který zajistil vylosování „těch správných“ čísel.

Když se tak stalo, rootkit sám sebe smazal. Tipton podal výpověď a vybral si výhru (což byla právě ona chyba, protože jako bývalý zaměstnanec společnosti byl ihned v hledáčku bezpečnostních procesů – kdyby použil nějakého „bílého koně“, dost možná by se na jeho podvod nikdy nepřišlo).

Název rootkitů je odvozen od „root“ (základ) – což je označení superuživatele na unixové rodině operačních systémů. Rootkit je pak označení programů, které slouží útočníkům k získávání nejvyšších práv v operačním systému (resp. jsou jim v mnoha případech dokonce nadřazené).

Operační systém zajišťuje pro počítač celou řadu základních úkonů počínaje otevíráním souborů až třeba po síťová připojení. Jde o rozhraní API (Application Programmer Interface).

Jak funguje rootkit

Rootkit je přitom aplikace, která nekompromisně zasahuje do této vlastnosti operačního systému a nahrazuje specifické API funkce, takže jejich volání je modifikované. Jinými slovy: rootkit mění způsob, jakým operační systém pracuje.

Uveďme si to na velmi zjednodušeném příkladu. Máme v počítači dvě zcela samostatné aplikace. Dejme tomu, že jedna z nich je textový editor, druhá špionážní program (spyware) zaznamenávající stisknuté klávesy.

Za normálních okolností spustíte textový editor a píšete. Pokud ale do počítače dokáže proniknout útočník, může na spuštění textového editoru navázat právě spuštění druhého programu. V praxi tedy spouštíte textový editor, na úrovni operačního systému je ale zavolaný spyware a následně se kontrola znovu vrátí textovému editoru.

Že to není nic zvláštního? Že něco podobného lze udělat i bez rootkitu? To samozřejmě jde, ale s jedním velkým omezením: pokud modifikujete registry nebo spouštíte spyware, jste zpravidla varovaní antivirovým programem.

Ovšem při použití rootkitu tomu tak není – tato aplikace totiž dokáže onen mezistupeň skrýt (pokud chce). Prostě pro všechny nástroje na nižších úrovních (souborové editory, antivirové programy aj.) žádný mezistupeň není.

Rootkit postavený na nejvyšší úrovni zkrátka „ukazuje“ ostatním aplikacím jen to, co jim chce ukázat. A ty nemají možnost si podávané informace jakkoliv ověřit právě proto, že rootkit hlídá poskytování informací.

Takže i v případě vznesení dotazu to jde přes operační systém (a tedy i přes rootkit), čili opět je vidět jen to, co chce autor rootkitu. Dnešní bezpečnostní aplikace jsou zkrátka založeny na tom, že informace podávané na úrovni operačního systému jsou důvěryhodné. Rootkit ale zcela mění způsob, jakým celý operační systém pracuje.

Rootkit tak může skrýt sám sebe, může se navázat na určité funkce, může skrýt další aplikace, soubory, adresáře, registry, procesy apod. S trochou nadsázky lze říci, že o čem rootkit prohlásí, že neexistuje – tak navenek opravdu neexistuje. Ve skutečnosti to je ale samozřejmě reálné, jen rootkit ví, kde.

Jak šel čas

Rootkity byly teoreticky rozpracované v roce 1983, kdy Ken Thompson z Bell Labs (mj. jeden z tvůrců Unixu) představil koncept modifikovaného kompilátoru, který akceptoval nejen regulérní heslo, ale také heslo „tajného administrátora“. To se nedalo běžnými prostředky zjistit – stejně jako jeho prostá existence.

Trvalo ale několik let, než se celá myšlenka dočkala praktické realizace. Stalo se tak v roce 1990, kdy Lane Davis a Steven Dake vytvořili rootkit pro SunOS Unix. V devadesátých letech byly rootkity používané jako administrátorské nástroje – i jako prostředky k pronikání do systémů. Až v roce 1999 vstoupily na novou půdu, kdy vznikl první rootkitový malware: NTRootkit pro Windows NT (uživatelé Mac OS X si museli ještě deset let počkat).

Největší slávu – byť pochybnou – si rootkity „užily“ v roce 2005, kdy začala společnost Sony BMG chránit některá svá CD protikopírovací ochranou XCP. Po prvním vložení CD s hudbou do počítače se zobrazila EULA.

Do počítače se pak instaloval speciální program, který umožňoval vypálení pouze určitého množství záložních kopií (pro osobní potřebu) a blokoval třeba spouštění hudby přes jiné přehrávače než přes přehrávač dodávaný od firmy Sony.

Problém byl v tom, že docházelo do počítače k instalaci nejen avizovaného softwaru, ale i rootkitu, který jej skryl. A potíž tkvěla i v tom, že tento rootkit bylo možné zneužít k dalším útokům: objeven byl například také v počítačích amerického Pentagonu.

Inteligentní virus pro Android zneužíval popularity Pokémon Go
22.9.2016 Žive.cz Viry
Více než pět set tisíc obětí si na sklonku léta nainstalovalo aplikaci pro Android jménem Guide For Pokémon Go New. Na tom by nebyl nic zvláštního, kdyby se ovšem nejednalo o sofistikovaný malware, který poté telefon oběti zapojil do botnetu.

Specialisté z Kaspersky Lab nyní virus analyzovali a je to docela nepříjemné čtení – především z pohledu toho, jak se malware chová.

Návod na pokémony měl na Play Storu poměrně důvěryhodné hodnocení, přesto obsahoval zákeřný malware

Program totiž po instalaci nezačal okamžitě útočit, ale vyčkával i několik hodin, během kterých analyzoval, jestli skutečně běží na telefonu a nikoliv třeba ve virtuálním prostředí. Tím se snažil vyvarovat odhalení ze strany Googlu a antivirových společností.

Teprve když si byl program jistý, že je na reálném telefonu (sledoval například, jestli uživatel instaluje i další aplikace), spojil se se serverem operátora a zaslal mu informaci o typu telefonu, poloze a tak dále.

Operátor se poté rozhodl, jestli mu daný telefon vyhovuje a dal mu zelenou k samotné instalaci viru, který se pokusil zneužit zranitelností z posledních let k tomu, aby získal práva root a plnou kontrolou nad systémem.

Inteligentní virus tedy útočil pouze tam, kde se mu to vyplatilo a na ostatních telefonech byl potichu, což ještě více znesnadnilo jeho odhalení. Právě tento způsob chování a šifrování části kódu s virem, kterou obslužná aplikace rozbalí a spustí, jen když se ji to hodí, může obalamutit mnohé automatické systémy na její včasné odhalení. A takový malware pak může přežívat i na oficiálním Play Storu dostatečně dlouho k tomu, aby nakazil tisíce zařízení jako v tomto případě.

To naštve. Lidé instalovali antivirus, a přitom to byl ransomware, který jim zašifroval data
21.9.2016 Zive.cz Viry
Ransomware je jedním z nejnebezpečnějších typů malwaru, se kterým se může surfař setkat. Zatímco zapojení do spamovacího botnetu oběť fakticky nebolí, protože útočník zneužívá jen její výpočetní výkon a konektivitu, ransomware je vyděračský vir, který vám zašifruje data a klíč získáte až po zaslání určitého obnosu na anonymní bitcoinový účet.

Klepněte pro větší obrázek
Virus se vydával za antivirus, zašifroval data a požadoval výkupné

A tak lidé instalují antiviry, aby je před ransomwarem ochránily. Autoři virů si toho jsou samozřejmě vědomi, proto se pokoušejí situace využít. Před pár dny prolétla internetem zpráva, že jeden z takových virů, DetoxCrypto, se vydával přímo za zbraň, která s ním měla zatočit – za antivirový software Malwarebytes.

Oběti si tedy v dobré víře instalovali antivirový program, ve skutečnosti to však byl ransomware, který jim poté zašifroval data a požadoval výkupné 2 BTC, což po přepočtu činí skoro 30 tisíc Kč.

Klepněte pro větší obrázek
Dokud nezadáte správný klíč, data nezískáte

Podobné platby jsou přitom vždy určitou sázkou do loterie, není totiž vůbec jisté, jestli má ransomware ještě nějakého aktivního operátora, který na platbu opravdu zareaguje. Obrana před tímto typem malwaru je přitom snadná – zálohovat opravdu klíčová data, o která nechceme přijít.

Nový ransomware šifruje autonomně, bez komunikace se zločinci

21.9.2016 ComputerWorld Viry
Novou verzi ransomwaru RAA objevili experti společnosti Kaspersky Lab. Aktualizovaná verze je schopná zašifrovat data off-line, aniž by potřebovala heslo příkazového serveru.

Nový trojan se ke svým obětem dostává e-mailem, ke kterému se připojuje nebezpečný soubor s příponou .js. Experti se domnívají, že díky této verzi malwaru budou podvodníci častěji útočit na podniky.

Ransomware RAA se objevil v červnu 2016 a je prvním ransomwarem, který je kompletně napsaný v JScriptu. Nová verze je ze srpna. Tentokrát je ale škodlivý kód ukrytý v heslem chráněné příloze, kterou je zazipovaný soubor. Kybernetičtí zločinci zavedli toto opatření především proto, aby oklamali AV řešení, pro které je těžší prozkoumat obsah zaheslovaného archivu.

Experti analyzovali e-maily a došli k závěru, že podvodníci raději cílí na společnosti než na běžné uživatele, a to pomocí nebezpečných e-mailů, které informují o nezaplacených platbách dodavatelům.

Podvodníci dodávají komunikaci důvěryhodnost zmínkou, že z bezpečnostních důvodů je přiložený soubor zaheslovaný (heslo je poskytnuté na konci e-mailu) a navíc je chráněný asymetrickým šifrováním. Toto prohlášení může znít uživatelům, kteří se zajímají o bezpečnost, směšně, důvěřivé oběti se ale nechají přesvědčit.

Další postup útoku je podobný tomu u předchozí verze RAA ransomwaru. Oběť otevře soubor .js, který spustí celý škodlivý proces. Trojan ukazuje podvodný textový dokument, který obsahuje náhodnou kombinaci písmen.

Tím se mu podaří zmást svou oběť. Zatímco se napadený uživatel snaží přijít na to, o co jde, RAA na pozadí kóduje soubory uložené v počítači. Nakonec ransomware na ploše vytvoří poznámku o výkupném a všem zašifrovaným souborům dá novou příponu .locked.

V případě šifrovaní dat v počítači oběti nyní RAA vůbec nepotřebuje komunikovat s C&C serverem. To je hlavní rozdíl od předchozí verze. Místo, aby trojan požadoval „master key“ od serveru, generuje, šifruje a ukládá jej přímo v napadeném počítači.

Kybernetičtí zločinci mají k dispozici soukromý klíč, který dokáže rozšifrovat unikátní „master key“. Jakmile oběť zaplatí výkupné, podvodníci ji požádají o zaslání „master key“, který jí vrátí rozšifrovaný společně s částí dešifrovacího softwaru.

Tento postup byl zavedený z důvodu, aby malware mohl počítač zašifrovat nehledě na to, zda je připojený k internetu.

Horší je, že oběti společně s ransomwarem RAA obdrží i trojan Pony. Ten je schopný ukrást hesla všech e-mailových klientů včetně těch korporátních a poslat je útočníkovi. Podvodníci pak mohou díky těmto heslům šířit malware jménem napadeného uživatele. Oběti je pak snadnější přesvědčit, že je e-mail legální.

Z korporátního e-mailu oběti tak může být malware rozšířený celé řadě firemních kontaktů. Podvodníci z nich mohou vybrat určité kontakty, které je zajímají, a provést na ně cílený útok.

Vyděračské viry ještě neřekly poslední slovo. Nová verze straší neuhrazenými pohledávkami

20.9.2016 Novinky/Bezpečnost Viry
Různé verze vyděračských virů, které jsou souhrnně označovány jako ransomware, terorizují uživatele už několik let. Na řadu z nich sice bezpečnostní experti našli lék, kyberzločinci však stále vytvářejí nové a nové verze. Škodlivé kódy, které tahají z uživatelů nemalé peníze, tak rozhodně ještě neřekly poslední slovo.
Ukazuje to například vylepšená verze ransomwaru RAA, před kterou v úterý varovali bezpečnostní experti antivirové společnosti Kaspersky Lab.

Tento nezvaný návštěvník začal kolovat internetem už v polovině letošního roku. Jeho nová verze je však výrazně schopnější. Dokáže totiž zašifrovat data i na počítačích, které nemají přístup k internetu. Dříve přitom museli samotný útok spustit kyberzločinci na dálku – přednastaveným příkazem uloženým na serveru.

Vylepšená varianta se zároveň snaží oklamat různé bezpečnostní aplikace v počítači. Šíří se totiž nejčastěji jako příloha nevyžádaného e-mailu. Tu útočníci zaheslují a uživatel ji musí sám otevřít pomocí přístupového kódu, který je napsán v samotné zprávě. Na zaheslované archivy je totiž většina antivirových programů krátká.

Nezaplacené pohledávky
Kvůli heslu se mohou příjemci nevyžádané zprávy navíc milně domnívat, že nejde o žádný podvod. Zaheslované archivy jsou totiž například v podnicích běžně používány k tomu, aby se k datům nedostal nikdo neoprávněný.

Právě na podniky nová verze ransomwaru RAA cílí. Příjemce nevyžádaných e-mailů se totiž snaží vyděsit tím, že mají nezaplacené platby dodavatelům. Dokument v příloze má dokazovat, že je tomu skutečně tak.

Pokud archiv uživatelé skutečně otevřou, pustí si tím nevědomky do svého počítače nezvaného návštěvníka. Samotný útok pak již probíhá podle tradičního scénáře. Nejprve začne RAA šifrovat obsah počítače a uživateli zobrazí oznámení, že za dešifrování dat musí zaplatit, jinak se ke svým datům údajně již nikdy nedostane.

Ani po zaplacení výkupného ale nemají uživatelé jistotu, že se ke svým datům skutečně dostanou. Virus je nutné z počítače odinstalovat a data následně pomocí speciálního programu odšifrovat. V některých případech to ale není možné.

Za odšifrování chtějí 14 000 Kč
Vyděrači navíc nejsou žádní troškaři, za odšifrování požadují jeden bitcoin, což představuje při aktuálním kurzu více než 14 000 korun. Znovu je ale nutné zdůraznit, že zmiňovanou částku by lidé v žádném případě platit neměli. Útočníci jen shrábnou peníze a pak zmizí.

Kromě vyděračského viru RAA se v archivu ukrývá zároveň také trojský kůň Pony. Ten dokáže krást hesla prakticky ze všech e-mailových klientů. Podvodníci se pak s pomocí tohoto nezvaného návštěvníka snaží šířit vyděračský virus jménem postiženého uživatele i na další jeho známé.

Z řádků výše vyplývá, že před strašícím e-mailem o nezaplacených pohledávkách by se měli mít uživatelé na pozoru i v případě, kdy přijde od skutečně známých uživatelů. Ve skutečnosti se za něj totiž mohou vydávat počítačoví piráti.

Podvodníci se vydávají za pracovníky ČNB. Z důvěřivců lákají informace i peníze

19.9.2016 Novinky/Bezpečnost Phishing
Kyberzločinci v posledních dnech zkoušejí nový trik, jak vylákat z důvěřivců citlivé informace a v některých případech dokonce i peníze. Vydávají se za zástupce České národní banky (ČNB) a prostřednictvím nevyžádaných e-mailů oslovují náhodné uživatele. Před tzv. phishingovými zprávami varovali v pondělí zástupci ČNB.
Podobný trik přitom podvodníci nezkoušejí poprvé. Podvodné phishingové zprávy, které byly rozesílány pod hlavičkou ČNB, se objevily již v minulosti.

„V této souvislosti zdůrazňujeme, že se nejedná o autentickou komunikaci České národní banky, ale o phishingové útoky směřující k vylákání osobních údajů dané osoby. Na jejich základě pak mohou být z bankovních účtů daných osob zcizeny finanční prostředky,“ stojí v prohlášení ČNB.

S ohledem na možné riziko by na podobné e-mailové zprávy neměli uživatelé vůbec reagovat. Samozřejmostí by mělo být, že lidé nebudou nikomu sdělovat autentizační údaje, jako jsou například přihlašovací hesla či PIN.

„Dále rozhodně doporučujeme neotvírat případné přílohy podezřelých e-mailových zpráv ani nespouštět v nich uvedené odkazy na webové stránky,“ konstatovali zástupci banky.

Číhají i na sociálních sítích
Podobné nebezpečí nečíhá na důvěřivce pouze v e-mailové schránce. Vylákat z důvěřivců přihlašovací údaje a potažmo i finanční prostředky se počítačoví piráti snaží také prostřednictvím sociálních sítí. [celá zpráva]

Podvodná nabídka na Facebooku

Například v minulém týdnu varovala Česká spořitelna před falešnými nabídky na Facebooku. V nich podvodníci slibují za použití nové verze internetového bankovnictví finanční bonus ve výši 1000 Kč. Pokud ale na to uživatelé přistoupí, zadělají si na velké problémy.

Ve skutečnosti totiž samozřejmě o žádnou novou verzi internetové bankovnictví nejde. Kyberzločinci se pouze touto nabídkou na sociální síti snaží vylákat z důvěřivců jejich přihlašovací údaje. Poté jsou jen krůček od toho, aby lidem vybílili účet nebo si jeho prostřednictvím sjednali nějakou půjčku.

Lovci chyb se mohou stát milionáři. Stačí najít jen jednu kritickou trhlinu

19.9.2016 Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
V minulém týdnu odstartovala soutěž zvaná Project Zero. V ní mohou změřit síly hackeři z celého světa, kteří se specializují na operační systém Android. Za nalezení chyb v této platformě totiž mohou získat v přepočtu několik miliónů korun. Upozornil na to server Tech Crunch.
Soutěž se týká výhradně chytrých telefonů Nexus 6P a Nexus 5X, na kterých běží čistá verze operačního sytému Android. Právě v tom je soutěž pro jednotlivé účastníky složitější, nemohou totiž využít trhlin v programech třetích stran, aby se do přístrojů snadno dostali.

Podle pravidel musí hackeři objevit kritickou bezpečnostní chybu, kterou bude možné zneužít na dálku. V praxi to tedy znamená, že musejí být schopni proniknout do přístroje například pomocí textové zprávy nebo e-mailu, a následně v něm spustit libovolný škodlivý kód.

Útočníci mohou znát pouze telefonní čísla a e-mailové adresy uživatelů.
Natalie Silvanovichová, organizátorka soutěže
„Cílem této soutěže je najít zranitelnosti a chyby, které umožňují vzdálené spuštění kódu na zařízeních se systémem Android. Útočníci v tomto případě mohou znát pouze telefonní čísla a e-mailové adresy uživatelů,“ prohlásila Natalie Silvanovichová, která má celou soutěž na starosti.

Kdo takový způsob objeví jako první, získá odměnu 200 000 dolarů, tedy v přepočtu více než 4,8 miliónu korun. Druhý úspěšný řešitel se pak může těšit na pomyslný honorář ve výši 100 000 dolarů (2,4 miliónu korun). Třetí v pořadí pak získá 50 000 dolarů, tedy více než 1,2 miliónu korun.

Zmiňované částky skutečně platí pro objevení jedné jediné chyby. Honorář za práci úspěšného lovce chyb je tak doslova pohádkový.

Velké firmy lákají také na odměny
Lákat na podobné odměny se snaží hackery i řada dalších společností. Stejnou strategii již například několik let razí společnosti Facebook a Microsoft. Letos začala odměňovat lovce chyb také společnost Apple, i u ní si hackeři mohou vydělat klidně několik miliónů korun.

Odměny u Applu jsou odstupňované podle závažnosti a podle toho, jakého operačního systému se týkají. Hledat trhliny totiž hackeři mohou například v mobilní platformě iOS, ale stejně tak v operačním systému Mac OS X.

Americký počítačový gigant slibuje odměny ve výši až 200 tisíc dolarů v případě těch nejkritičtějších chyb, které budou vystavovat velké množství uživatelů útokům. V přepočtu na koruny si tak bezpečnostní experti budou schopni vydělat bezmála pět miliónů korun za odhalení jedné jediné chyby.

Zero day pro MySQL

19.9.2016 Root.cz Zranitelnosti
Dawid Golunski objevil dvě kritické chyby v MySQL (a jeho klonech: MariaDB, PerconaDB) umožňující změnu konfiguračního souboru a tím vzdálené spuštění kódu a eskalaci oprávnění. Postižené jsou verze <= 5.7.14, 5.6.32, 5.5.51 a Dawid informoval projekty o zranitelnostech již 29. července. CVE-2016–6662 umožňuje vzdálenou změnu konfigurace MySQL (my.cnf). K tomu vám stačí oprávněný účet, nebo využití SQL Injection chyby webové aplikace používající postiženou verzi MySQL. Využitím této chyby je možné spustit vlastní kód s oprávněním roota. Před zneužitím chyby vás neochrání ani standardní politiky SELinux, či AppArmor.

Každá instalace MySQL obsahuje mysqld_safe script sloužící pro inicializaci databáze a aktivaci základních bezpečnostních prvků. Tento script ale obsahuje SUID (Set owner User ID up on execution) bit a kdokoliv script spustí, tak běží s oprávněním roota. To není nic neobvyklého, ale je dobrým zvykem držet počet takových programů na naprostém minimu. Sami si to můžete ověřit na vlastním systému a odebrat SUID/SGID s root oprávněním kde je to jen možné.

find / ! \( -wholename '/proc/*' -prune \) -perm -u=s -o -perm -g=s ! -type d
Script dále obsahuje parametr umožňující načíst knihovnu před spuštěním MySQL daemona a to je ta kritická část, protože pak tato knihovna bude spuštěna s oprávněním roota při dalším restartu databáze/systému. Cílem je spuštění mysqld_safe s parametrem –malloc-lib nebo změnit jeden z konfiguračních souborů a přidat parametr malloc_lib s cestou ke knihovně útočníka. Pokud tedy útočník bude mít dostatečné oprávnění (FILE) v MySQL prostředí a bude schopen vložit do systému vlastní kód, tak mu tato chyba umožní plně ovládnout celý systém. První omezení oprávnění by měla řešit druhá chyba (CVE-2016–6663), která se týká zmíněné eskalace oprávnění. Detaily nejsou známy, ale Dawid by je měl (včetně PoC kódu) zveřejnit během několika dnů.

Jeden z příkladů změny konfiguračního souboru:

mysql> set global general_log_file = '/var/lib/mysql/my.cnf';
mysql> set global general_log = on;
mysql> select '
'>
'> ; injected config entry
'>
'> [mysqld]
'> malloc_lib=/var/lib/mysql/mysql_hookandroot_lib.so
'>
'> [separator]
'>
'> ';
1 row in set (0.00 sec)
mysql> set global general_log = off;
Podobná chyba se objevila již v roce 2003 a tento vektor útoku od té doby neměl být možný, avšak Dawid svým PoC kódem dokázal, že tato zranitelnost stále existuje. Především na sdíleném webhostingu je pravděpodobnost zneužití a ovládnutí celých serverů velmi vysoká.

MariaDB a PerconaDB již vydali opravu, Oracle (MySQL) však stále ne (očekává se až 18. října). Dawid doporučuje jako dočasnou ochranu změnit vlastníka konfiguračních souborů MySQL na roota a vytvořit prázdné my.cnf konfigurační soubory ve všech cestách kde je MySQL očekává při startu. Vzhledem ke kompatibilitě klonů s MySQL, jednoduché migraci, použití nejmodernějších technologií, rychlejšímu vydávání oprav, otevřenosti a mnohem vyššímu výkonu (např. XtraDB, Galera) možná bude nejlepším doporučením přejít z MySQL na Mariu, či Perconu.

Nezvaný návštěvník vydělává kyberzločincům peníze. Zobrazuje reklamu a volá na prémiové linky

14.9.2016 Novinky/Bezpečnost Android
Velký pozor by si uživatelé měli dát na nový škodlivý kód zvaný CallJam, který objevili bezpečnostní experti společnosti Check Point. Tento nezvaný návštěvník totiž dokáže z chytrého telefonu volat na placená čísla a tím uživateli pěkně prodražit pravidelné vyúčtování. Navíc zobrazuje reklamu na displeji přístroje, díky čemuž útočníci inkasují další peníze.
Výzkumníci odhalili škodlivý kód ve hře Gems Chest for Clash Royale, kterou bylo možné stahovat pro zařízení s operačním systémem Android v Google Play od letošního května. Od té doby si ji stáhly stovky tisíc lidí.

„CallJam přesměruje oběti na nebezpečné webové servery, které útočníkům generují podvodné příjmy. Aplikace zobrazuje na těchto webových stránkách podvodné reklamy namísto jejich zobrazení přímo na zařízení,“ varoval David Řeháček, bezpečnostní odborník ze společnosti Check Point.

Virus CallJam se maskoval za hru Gems Chest for Clash Royale.
FOTO: Check Point

Podle něj si nicméně hned po stažení aplikace mohli zběhlejší uživatelé všimnout, že je něco v nepořádku. „Ještě než malware zneužije infikované zařízení k volání na prémiová čísla, požádá aplikace o udělení oprávnění. Bohužel jak jsme často viděli i u podobných předchozích útoků, většina uživatelů udělí oprávnění dobrovolně a často bez čtení nebo plného pochopení možných následků,“ doplnil Řeháček.

Přístroj pak vytáčí předem vytipovaná čísla, která útočníkům vytvářejí zisk. Peníze jim mimochodem vydělává i reklama, kterou dokáže CallJam také zobrazovat.

„Hra dosáhla relativně vysokého hodnocení, protože uživatelé byli požádáni o ohodnocení hry ještě před spuštěním škodlivých aktivit pod falešnou záminkou a slibem dalších herních bonusů. Je to další příklad, jak mohou útočníci získat pro svou aplikaci vysoké hodnocení a distribuovat ji na oficiálním obchodu s aplikacemi a ohrožovat zařízení a citlivá data,“ konstatoval bezpečnostní odborník.

Objevená hra Gems Chest for Clash Royale, která zákeřný virus obsahovala, byla určena pro operační systém Android. Není nicméně vyloučeno, že CallJam budou útočníci maskovat za úplně jinou aplikaci, případně že se s ním pokusí napálit také uživatele jiných mobilních platforem.

Uzamkne displej mobilu
Na operační systém Android před nedávnem cílila také falešná verze hry Pokémon Go. Šlo o tzv. lockscreen, který uzamkne displej telefonu a tím jej zcela zablokuje. I tohoto záškodníka se počítačovým pirátům podařilo propašovat do oficiálního obchodu Google Play.

„Pokemon GO Ultimate je první zaznamenanou falešnou aplikací v Google Play s funkčností lockscreen. Ve skutečnosti není příliš škodlivá, jejím cílem je skryté klikání na porno reklamy,“ uvedl Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti Eset.

Záměr útočníků je tedy zřejmý. Nesnaží se uživatele nějak poškodit nebo odcizit jeho data. Pouze se snaží prostřednictvím umělého navýšení kliků na bannery zvýšit příjmy daných webů z reklamy. Zamčený displej nejde žádným způsobem odemknout.

V mnoha případech je jediným řešením tzv. tvrdý restart zařízení, který se dělá jednoduše vyndáním baterie nebo kombinací určitých kláves. I po restartu ale zvládne nezvaný návštěvník klikat na porno stránky na pozadí a tím ukrajovat výkon smarpthonu.

Aktualizace platformy iOS mění telefony a tablety v nefunkční cihly

14.9.2016 Novinky/Bezpečnost Apple 
Na velmi nepříjemnou chybu mohou narazit uživatelé počítačových tabletů iPad a chytrých telefonů iPhone. Velká aktualizace operačního systému iOS 10 totiž obsahuje chybu, kvůli které se z mobilního přístroje může stát doslova nefunkční cihla.
Aktualizaci vydala firma Apple v noci na středu. A už pouhých pár hodin poté sociální sítě zaplavily stížnosti uživatelů, kteří ostatní upozorňovali na to, že s updatem nemusí být vše v pořádku.

Po neúspěšné aktualizaci na displeji telefonu zůstane hláška o tom, že přístroj je nutné připojit k počítači. Následně se však uživatel dozví, že přišel o svá data, pokud neprovedl dopředu zálohu.

View image on Twitter
View image on Twitter
Follow
PATJEM @patjem
Looks like an iPhone brick after iOS 10 OTA update @iCulture @MacRumors
7:40 PM - 13 Sep 2016
36 36 Retweets 7 7 likes
Jeden z uživatelů si stěžuje na chybu aktualizace na Twitteru.
Zástupci amerického počítačového gigantu zatím oficiálně chybu nepotvrdili. Postižených uživatelů jsou však přinejmenším desítky.

Jen při aktualizaci z telefonu a tabletu
Zatím nejí jasné, jakých konkrétních modelových řad s logem nakousnutého jablka se chyba týká. Zaznamenána totiž byla u novějších i starších iPadů a iPhonů. Jisté je nicméně to, že k problémům došlo vždy při aktualizaci přímo z chytrého telefonu nebo počítačového tabletu.

Tedy jinými slovy – pokud uživatelé update prováděli prostřednictvím počítače, k chybě podle zatím dostupných informací nedošlo.
View image on Twitter
Follow
Seth Weintraub ✔ @llsethj
Wow. iPad pro update failed. I don't even know if I have iTunes or a free USB port!

U: Have to do clean install wtf
7:35 PM - 13 Sep 2016
55 55 Retweets 31 31 likes
Chyba se týká iPhonů i iPadů
Se zablokovaným přístrojem po neúspěšné aktualizaci se údajně nedá nic dělat. Zprovoznit jej je možné pouze uvedením do továrního nastavení. Jak již bylo uvedeno výše, v takovém případě však uživatelé přijdou o uložená data, pokud před instalací neprovedli zálohu.

Stejný problém jako přes kopírák
Podobné případy nejsou nijak výjimečné. V nefunkční cihly proměnila iPhony a iPady také aktualizace, která vyšla v roce 2011.

Tehdy problém tvůrci vyřešili vydáním opravené verze iOS, která již podobné zablokování přístroje nezpůsobovala. Lze tedy předpokládat, že i v tomto případě se problémy vyřeší v některém z dalších updatů.

Kdy by však další aktualizace mohla vyjít, zatím není jasné.

Nový antimalware Kaspersky lépe zabezpečí spojení na citlivé stránky

14.9.2016 SecurityWorld Zabezpečení
Novou verzi Kaspersky Internet Security – multi-device, plně v češtině, uvedl na náš trh Kaspersky Lab. Uživatelům nabízí několik dalších možností, jak zabezpečit svá data na platformách Windows, Mac i Android.
Například verze pro Windows nově zahrnuje například funkci Secure Connection zajistí, že uživatelská data se nemohou během připojení k internetu zachycovat podvodníky. Doplňky Software Updater a Software Cleaner zase mohou pomoci opravit potenciální mezery v zabezpečení zařízení.

Kromě toho je nové řešení vybavené dalšími technologiemi, jako je několikaúrovňová ochrana finančních transakcí (Safe Money), prevence proti instalaci nevyžádaných aplikací (Application Manager, který byl dříve součástí doplňku Change Control) či blokování reklamních bannerů v prohlížeči (Anti-Banner).

Co se týče Secure Connection, tato funkce umožňuje pomocí kódování všech v rámci sítě poslaných i přijatých dat bezpečně se připojit k internetu. To je obzvlášť důležité při realizaci finančních operací, autorizace na webových stránkách nebo přesunu důvěrných informací.

Užitečná je hlavně během cestování, kdy se mnoho lidí častěji připojuje k nezabezpečeným Wi-Fi sítím, aby zůstali ve spojení. Secure Connection se může spouštět jak z hlavní nabídky produktu, tak i automaticky při připojení k veřejné Wi-Fi síti nebo vkládání důvěrných informací například na webové stránky bank, do online úložišť, platebních systémů, e-mailů, na sociální sítě, atd.

Cleaner zase monitoruje všechny aplikace nainstalované v počítači a upozorňuje na ty, které mohou představovat potenciální riziko. Uživatele upozorní v případě, že do jejich zařízení přibyl program bez jejich vědomí (například přídavný software během instalace jiné aplikace) nebo pokud nějaký program zpomaluje jejich zařízení, poskytuje neúplné nebo nesprávné informace o jeho funkcích, funguje na pozadí, zobrazuje bannery a zprávy bez povolení (reklama) nebo je využíván jen zřídka.

Danger je nejrozšířenější virovou hrozbou v Česku, šíří se přes nevyžádané e-maily

14.9.2016 Novinky/Bezpečnost Viry
Na pozoru by se měli mít uživatelé před počítačovým virem zvaným Danger. Tento nezvaný návštěvník se totiž v Česku šíří doslova jako lavina, a to především skrze nevyžádané e-maily. V žebříčku nejrozšířenějších hrozeb antivirové společnosti Eset mu aktuálně patří absolutní prvenství.
Nebezpečný virus, plným názvem JS/Danger.ScriptAttachment, je velmi nebezpečný. Otevírá totiž zadní vrátka do operačního systému. Útočníci pak díky němu mohou propašovat do napadeného počítače další škodlivé kódy, nejčastěji tak šíří vyděračské viry z rodiny ransomware.

Tyto škodlivé kódy začnou šifrovat obsah počítače a uživateli zobrazí oznámení, že za dešifrování počítače musí zaplatit, jinak se ke svým datům údajně již nikdy nedostane. Ani po zaplacení výkupného navíc nemají uživatelé jistotu, že se ke svým datům skutečně dostanou.

Virus je nutné z počítače odinstalovat a data následně pomocí speciálního programu odšifrovat. V některých případech to ale není možné.

Útočníci mohou zařízení ovládat na dálku
Druhou nejrozšířenější hrozbou je škodlivý kód Nemucod. „Společnost Eset v srpnu zaznamenala jeho novou verzi, která šíří do infikovaných zařízení tzv. backdoor, jenž umožňuje útočníkovi toto zařízení ovládat na dálku a bez vědomí jeho majitele,“ uvedl Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset.

Přestože malwaru Nemucod patří ve statistikách hned druhá příčka, jeho podíl mezi zachycenými hrozbami byl pouze 5,4 procenta. I to dosvědčuje, jak velkou hrozbu představuje škodlivý kód Danger, který aktuálně statistikám vévodí.

Třetí místo pak patří viru Java/Adwind. Ten funguje také jako zadní vrátka do systému a je nejčastěji zneužíván pro napadání bankovních účtů. „Celkově představoval 3,8 procenta detekovaných případů,“ doplnil Dvořák.

Seznam deseti nejrozšířenějších hrozeb za měsíc srpen naleznete v tabulce níže:

Deset nejrozšířenějších počítačových hrozeb – srpen 2016
1. JS/Danger.ScriptAttachment (45,26 %)
2. JS/TrojanDownloader.Nemucod (5,4 %)
3. Java/Adwind (3,8 %)
4. PDF/Fraud (3,57 %)
5. VBA/TrojanDownloader.Agent.BOB (2,7 %)
6. VBA/TrojanDownloader.Agent.BRC (2,22 %)
7. VBA/TrojanDownloader.Agent.BPQ (2,06 %)
8. VBA/TrojanDownloader.Agent.BOJ (1,8 %)
9. VBA/TrojanDownloader.Agent.BNH (1,77 %)
10. VBA/TrojanDownloader.Agent.BPB (1,62 %)
Zdroj: Eset

Vir dokáže napíchnout webkameru a poté vydírat oběť kompromitujícími záběry

6.9.2016 Novinky/Bezpečnost Viry
První malware, který dokáže zneužít webkameru na monitoru počítače nebo notebooku a pořizuje citlivé či kompromitující záběry jeho uživatele, aby jej pak útočník mohl vydírat, objevila izraelská bezpečnostní společnost Diskin Advanced Technologies (DAT).
Podle analytičky společnosti Gartner Avivah Litan jde o trojského koně pojmenovaného Delilah, který se šíří prostřednictvím webových stránek s pornografickým obsahem a herních webů. Zatím však není zcela jasné, zda útočníci využívají spíše technické nebo softwarové zranitelnosti obětí.

Mnoho lidí si přelepuje webkamery neprůhlednou páskou.
Delilah je velmi sofistikovaný malware, který vyžaduje vysokou úroveň zapojení lidských operátorů, aby mohl vybrat nejvhodnější „kandidáty“ pro útok. „Jde o malware, který se připojuje k webkameře oběti, aby mohla být natočena bez jejího vědomí. Po instalaci shromažďuje velké množství osobních informací, takže později může uživatele počítače vydírat, nebo jím manipulovat. Ve hře jsou také informace o rodině nebo pracovišti oběti,“ upozorňuje Avivah Litan. Vydíraná oběť pak může na příkaz útočníka provádět činnosti, které poškozují jeho zaměstnavatele.

Pro komunikaci s napadenými uživateli využívají útočníci šifrované kanály jako například VPN nebo TOR. Analytická společnost Gartner zaznamenala podle analytičky Avivah Litan obavy řady svých klientů, kteří se domnívají, že jejich zaměstnanci jsou vydíráni těmito útočníky a působí v jejich prospěch.

„Potenciál zneužití webových kamer je opravdu velký. Mnoho lidí, včetně známých osobností, si proto webkamery na monitorech a laptopech přelepuje neprůhlednou páskou. Mediálně známý je například případ zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga,“ říká Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti ESET. Přelepenou webkameru má i ředitel americké federální bezpečnostní služby FBI James Comey, který o tom promluvil na dubnovém setkání se studenty Kenyon Colledge v Ohiu. „Viděl jsem to ve zprávách, tak jsem to okopíroval,“ vysvětlil. „Nalepil jsem si kus pásky přes kameru svého osobního notebooku, protože jsem to viděl u někoho chytřejšího.“

Technologie, která dokáže na počítači spustit webkameru a nerozsvítit přitom kontrolku nahrávání, je na světě už dlouho. Nazývá se Remote Administration Tool (RAT). Je to software, který dokáže na dálku ovládat systém, a to i bez vědomí uživatele počítače. Nahrané video umí následně automaticky poslat přes internet kamkoli na světě.

Tenhle web prozradí, jestli se vaše jména a hesla nacházejí v hacknutých databázích
6.9.2016 cnews.cz Hacking
Dropbox otočil a přiznal, že jej v roce 2012 skutečně hackli. Nešlo jen o spárování účtů Dropboxu a skutečně napadeného LinkedInu, jak ještě tvrdil nedávno. Firma to potvrdila magazínu Motherboard s tím, že uniklá databáze obsahovala údaje 68 680 741 účtů. Útočníci se dostali k e-mailům, ale také zahashované podobě hesel. Zhruba polovinu chránil starý algoritmus SHA-1, druhou půlku pak bezpečnější bcrypt. Všechny hashe prý byly solené, takže měly další stupeň ochrany.

Útočníci se tak nedostali ke skutečnému heslu, ale zároveň není nereálné jej rozlousknout. Bezpečnostní expert Troy Hunt ověřil, že uniklá databáze je skutečná. Otestoval na ni svůj i manželčin účet. Na cracknutí hesel použil Hashcat a prý to ani moc dlouho netrvalo.

Troy Hunt mimochodem provozuje užitečný web haveibeenpwned.com, na kterém si může každý ověřit, jestli se jeho uživatelské jméno nebo heslo někdy objevilo v podobných hackerských úlovcích. Aktuálně eviduje téměř 1,4 miliardy účtů ze 130 stránek. „Vede“ MySpace s 359 miliony ohroženými účty, pak následuje LinkedIn (164 milionů) a Adobe (152 milionů). Databáze Dropboxu je šestá největší.

Můžete stránce důvěřovat? Spíš ano. Troy Hunt je veřejně známá osoba a zaměstnanec Microsoftu. Do jeho vyhledávače navíc nezadáváte hesla, ale pouze e-maily nebo uživatelská jména. Ta lze samozřejmě zneužít k zasílání spamu, ale Hunt údaje neprodává a útočníci už tyto údaje z napadených účtů stejně znají. Jen pozor, vyhledávač je často nedostupný a napíše vám chybu „Oh no - catastrophic failure!“ Nezbývá než počkat.

Únik z Last.fm byl rozsáhlejší, než se zdálo. Opět čas měnit hesla

6.9.2016 Lupa Hacking
Vypadá to, že co se týká bezpečnosti, nemůžete nikomu věřit. A pokud tvrdí, že se skoro nic nestalo, tak to skoro vždy znamená ve skutečnosti kolosální malér.
V roce 2012 z Last.fm uniklo 43 milionů hesel, ale jak velký a nebezpečný únik to byl, se dozvídáme až teď, když jsou všechny e-maily i k nimi patřící hesla dostupná.

Last.fm před léty problém zveřejnil, ale oznámení se tradičně zabývalo hlavně zlehčováním a zametáním pod koberec. Navíc se ukázalo, že hesla jsou čistě MD5, takže bezproblémově rozlousknutelná. Což prakticky znamená, že níže uvedení Leaked Sources všechna hesla získali za dvě hodiny práce.

TIP: Takže opět, vaše heslo je kompromitované a je čas ověřit ho přes www.haveibeenpwned.com a www.leakedsource.com . A nezapomeňte i na to, že únik (taky 2012) z Dropboxu je také veřejný a podobně velký.

Tradičně platí, že lidé v roce 2012 používali stále stejná chronicky známá hesla. Podíváte-li se na deset nejpoužívanějších, najdete totéž, co v ostatních únicích: oblíbené číselné kombinace, heslo „heslo“, ale také ukázku zvrácené logiky lidí, kteří si jako heslo dávají název služby či slovo bezprostředně se službou související („music“).

Heslo Počet použití
123456 255 319
password 92 652
lastfm 66 857
123456789 63 984
qwerty 46 201
abc123 36 367
abcdefg 34 050
12345 33 785
1234 30 938
music 27 975
Uniklá databáze uživatelů z Last.fm navíc obsahuje nejenom e-maily a MD5 hesel, ale také uživatelská jména, datum založení účtu a data týkající se reklamy. V databázi je 43 570 999 účtů. Pokud vás zajímá další žebříček, stavte se u Leaked Source.

Nejvíce e-mailů pochází z @hotmail.com (9,3 milionu), ale těsně následuje Gmail (8,3 milionu). Ze Seznam.cz je zde 70 697 účtů.

Únik 68 milionů hesel z Dropboxu v roce 2012 potvrzen

6.9.2016 Lupa Hacking
Pokud ještě stále neberete vážně e-mail od Dropboxu o nutnosti změnit heslo, tak byste měli. Hesla z roku 2012 skutečně unikla.
V úniku (hacku) hesel z Dropboxu je možné získat informace o celkem 68 680 741 účtů. Hesla samotná nejsou v čitelné podobě a jakkoliv je u řady použit bcrypt, neznamená to, že byste se mohli spolehnout na to, že vaše prastaré heslo nikdo nerozlouskne.

Autenticitu hesel potvrzuje i Troy Hunt, v datech našel jak své staré heslo z roku 2012, tak heslo k účtu jeho manželky. Vedle hesel přes bcrypt je ale řada hesel jen přes SHA1 – což odpovídá i tomu, že zhruba v době úniku Dropbox přecházel právě na podstatně bezpečnější bcrypt. A také opouštěl původní SHA1 podobu bez saltu - nové uložení přes bcrypt je saltované (některé zdroje ale uvádí, že i SHA1 je saltované).

Dropbox na zpřístupnění uniklé databáze zareagoval tím, že v uplynulém týdnu všem účtům, které mohou být postižené, poslal upozornění, že je nutné, aby si nastavily nové heslo, a to staré jim zneplatnil. Pokud vám tedy takovýto e-mail došel, jste mezi těmi, jejichž heslo uniklo. Nevěříte-li, stačí si to ověřit klasicky přes www.haveibeenpwned.com nebo www.leakedsource.com.

Už v roce 2012 se Dropbox zachoval správně, únik dat ohlásil a uživatelům, u kterých měl podezření na únik, už tehdy heslo resetoval. Bohužel až dodnes se nevědělo, kolik hesel přesně se útočníkům (či útočníkovi) podařilo získat.

Zajímavé na úniku je, že se hovoří o tom, že za ním stojí poměrně základní bezpečnostní chyba jednoho z tehdejších zaměstnanců Dropbopxu – používal stejné heslo na více místech a útočníkům se podařilo k němu dostat. A poté se nějak dostali k výše uvedeným datům. Z toho plyne dobré poučení, že by hesla používaná lidmi „ve firmě“ měla být zásadně odlišná od těch, které používají „na internetu“. Nezbývá než doufat, že tohle si firmy typu Dropboxu dokáží uhlídat – nakonec technická řešení v podobě správců hesel pro firmy a týmy by tomu mohla napomáhat více než dostatečně.

TIP: Pokud vy sami používáte Dropbox a ukládáte tam cokoliv jiného než nějaké náhodné hlouposti, tak je dobré vědět, že už poměrně dlouho umožňuje dvoufaktorové ověření a je velmi jednoduché si ho pořídit – potřebné kódy si můžete generovat třeba přes Google Authenticator.

Heslo z LinkedIn stejné jako k Dropbox účtu
Samotný hack Dropboxu podle všeho neproběhl tak, že by se snad útočníci dostali přímo do systému Dropboxu, celé to vypadá na ještě další zanedbání pravidel – tedy uložení dat někam, kde uložena být nemají. To ale Dropbox přiznal už v roce 2012, kdy v oznámení o hacku uvedl, že se útočníkovi v zásadě podařilo dostat na účet u Dropboxu, kam si zaměstnanec firmy uložil data související s projektem – dost dobře možná právě projektem "migrace ze SHA1 na bcrypt.

Jediná vada na kráse oznámení z roku 2012 byla, že Dropbox problém asi přeci jenom trochu zlehčil. Tehdy tvrdil, že vlastně šlo o únik e-mailů zákazníků, který by mohl vést tak maximálně ke spamu. O tom, že unikla i hesla, se tehdy nějak mírně zapomněli zmínit. V roce 2012 se navíc nepředpokládalo, že by mohlo jít o tolik účtů (60 milionů účtů znamenalo zhruba 60 % všech uživatelů, které Dropbox v roce 2012 měl).

Ještě absurdnější je to, že útočníci získali heslo zaměstnance Dropboxu pro LinkedIn, které se shodovalo s jeho heslem u Dropboxu. Z LinkedIn se k účtu navíc dostali tak, že se objevil v úniku tamních hesel. Jde tedy o podobný problém jako při nedávném hacknutí řady účtů na Twitteru. Postiženo bylo dost poměrně prominentních lidí, včetně Marka Zuckerberga.

Přichází nová generace ochrany koncových bodů

3.9.2016 Zabezpečení
Platformy nové generace ochrany koncových bodů (Next Generation Endpoint Protection, NGEPP) spíše, než by hledaly signatury malwaru, jak to dělá tradiční antivirový software, analyzují procesy, změny a připojení, aby tak rozpoznaly aktivitu, která naznačuje nečestné chování. Přestože je tento přístup lepší při zachytávání exploitů nultého dne, i zde existují problémy.

Potíže s novou generací ochrany mohou být různé. Například zprávy o činnosti zařízení lze shromažďovat pomocí klientského softwaru i bez něj.

Podniky se tedy rozhodují, zda použít řešení bez klienta a získávat méně podrobné informace o hrozbách, nebo shromažďovat bohaté podrobnosti, ale s nutností řešit problémy s nasazením, správou a aktualizací, spojené s instalací agentů.

Potom nastává volba, jak zjistit důkazy, že probíhá invaze, a jak se přitom neutopit v záplavě shromážděných dat. Jakmile dojde k odhalení útoků, musejí organizace najít způsob jejich nejrychlejšího zablokování.

Mezi dodavatele, kteří se snaží vyřešit tyto problémy, patří i společnosti se širokou řadou produktů, jako jsou například Cisco nebo EMC, zavedení dodavatelé zabezpečení, jako jsou Bit9+Carbon Black FireEye, ForeScout, Guidance Software, Trend Micro a další, a také novější firmy zaměřené na zabezpečení koncových bodů, jako firmy Cylance, Light Cyber, Outlier Security nebo Tanium.

Je to jen malý vzorek, protože je toto pole přeplněné a konkurenti přicházejí s různými způsoby, jak problémy zvládnout.

Hodnota platforem pro ochranu koncových bodů je v tom, že dokážou identifikovat specifické útoky a urychlit reakci na ně poté, co dojde k jejich detekci. Dělají to tak, že shromažďují informace o komunikaci mezi koncovými body a ostatními zařízeními v síti stejně jako změny vykonané v koncovému bodu samotném, které mohou znamenat ohrožení.

Databáze této telemetrie koncových bodů se potom stává forenzním nástrojem pro zkoumání útoků, mapování jejich rozvoje, zjišťování zařízení, která potřebují nápravu, a případnou predikci možných budoucích hrozeb.

Agent, nebo ne?

Hlavní averze vůči agentům obecně spočívá v tom, že jsou dalším softwarem, který je nutné nasadit, spravovat a aktualizovat. V případě nové generace ochrany koncových bodů poskytují obrovské množství jinak nezískatelných dat o koncových bodech, ale to může být také nevýhoda.

Agenti koncových bodů nashromáždí tolik informací, že může být obtížné odlišit útoky od tzv. šumu pozadí, takže je důležité, aby se práce těchto agentů podpořila analytickým strojem, který dokáže takový objem dat zvládnout, upozorňuje Lawrence Pingree, analytik Gartneru. Množství generovaných dat se liší podle agentů a typů koncových bodů.

Bez agenta mohou platformy ochrany koncových bodů stále shromažďovat cenná data o činnosti zařízení napojením se na přepínač nebo směrovač a sledováním síťových služeb Windows (Windows Network Services) a WMI (Windows Management Instrumentation).

Tyto údaje mohou zahrnovat informace, kdo je přihlášen k zařízení, co uživatel dělá, úrovně oprav, zda běží další agenti zabezpečení, zda jsou připojena USB zařízení, jaké běží procesy a podobně.

Analýza může odhalit, zda zařízení vytvářejí připojení mimo očekávaný rámec, což je možným příznakem bočního pohybu útočníků, kteří hledají způsoby napadení dalších počítačů a eskalace privilegií.

Použití agentů může znamenat nutnost mít další konzoli pro správu, což představuje větší složitost a potenciálně vyšší náklady, upozorňuje Randy Abrams, ředitel výzkumu ve společnosti NSS Labs, která zkoumá platformy NGEPP.

„V určitém bodě to povede i k rozdílu v počtu pracovníků,“ vysvětluje Abrams a dodává: Pro správu všech konzolí může být třeba větší množství personálu, a to se promítá do vyšších nákladů.

Je to také záležitost kompatibility, tvrdí Rob Ayoub, také jeden ze šéfů výzkumu ve společnosti NSS Labs. „Jak zajistíte, aby libovolní dva agenti spolupracovali, a komu zavoláte, pokud kooperovat nebudou?“

Bezpečnost řízení a správy těchto platforem by se měla kontrolovat také, upozorňuje Pingree, aby se minimalizovalo ohrožení platforem samotných od interních útočníků.

Podniky by měly hledat produkty ochrany koncových bodů s nástroji, které umožňují různé úrovně přístupu pro personál IT, jenž má rozdílné role. Bylo by například užitečné povolit omezený přístup pro správce, zatímco inženýři reagující na incidenty by měli větší přístup, vysvětluje Pingree.

Analytické stroje

Analýza je nezbytná, ale také složitá, a to natolik, že to může být samostatná služba, jako je například ta, kterou nabízí společnost Red Canary.

Namísto shromažďování dat z koncových klientů pomocí vlastních agentů využívá senzory dodávané společností Bit9+CarbonBlack. Red Canary tato data obohatí o zpravodajské informace o hrozbách, získané od různých dalších komerčních bezpečnostních firem, vše analyzuje a generuje varování o narušeních, která najde v sítích svých zákazníků.

Tento analytický stroj označí potenciální problémy, ale kontrolu označených událostí vykonávají lidé – analytici, aby ověřili, zda jde o skutečné hrozby. To analytikům podnikového zabezpečení pomáhá omezit počet varování, na která musejí reagovat.

Nově vytvořená společnost Barkly zase uvádí, že pracuje na agentovi pro koncové body, který místně analyzuje situaci koncového bodu a automaticky blokuje škodlivé aktivity. O vykonaných akcích také informuje příslušného správce.

Tyto stroje potřebují připojení k větším zdrojům zpráv o hrozbách, kde jsou informace o charakteristice útoků z hlediska jejich šíření a o aktivitách vedoucích k narušení bez použití kódu, který by bylo možné označit jako malware, uvádí Abrams.

Většina z toho, co se ví o funkcích detekce v rámci koncového bodu a nástrojích reakce, je to, co o jejich schopnostech říkají ti, kdo je i vytvářejí. Pokud je to tedy možné, měli by potenciální zájemci použít zkušební verze, aby si funkce a efektivitu osobně ověřili ještě před nákupem. „Nevýhodou vznikajících technologií je, že nejsou dostatečně otestované,“ upozorňuje i Pingree.

Náprava

Nástroje detekce v koncovém bodu sbírají velké množství dat, která lze takticky použít k zastavení útoků, ale také k podpoře forenzního vyšetřování vývoje událostí – od průniků až po exploity. To může pomoci zjistit, jaká zařízení potřebují ošetření, a někteří dodavatelé se snaží tento proces zautomatizovat...

Ransomware jako služba

27.8.2016 SecurityWorld Viry
Experti bezpečnostní firmy odhalují, jak funguje Cerber, jeden z ransomwaru, který funguje na bázi služby, a jak snadné je využít jej pro své nekalé účely.

V 60stránkové zprávě zveřejnil Check Point Threat Intelligence and Research Team ve spolupráci s partnerskou výzkumnou organizací IntSights Cyber Intelligence nové podrobnosti a informace o technickém a obchodním pozadí ransomwaru Cerber.

Z reportu vyplývá, že ze všech ransomwarů má Cerber výrazně vyšší míru infekce a je ziskovější. Cerber v současné době využívá více než 160 aktivních kampaní po celém světě a předpokládané celkové roční příjmy jsou ve výši přibližně 2,3 milionů dolarů.

Každý den je v průměru spuštěno osm nových kampaní. Jen v červenci výzkum odhalil přibližně 150 tisíc obětí v 201 zemích a teritoriích. V České republice byla v červenci infikována zařízení více než 700 uživatelů.

Affiliates program Cerber je také úspěšnou pračkou peněz. Cerber používá bitcoinovou měnu, aby se vyhnul sledování a vytváří pro každou ze svých obětí unikátní peněženku pro příjem finančních prostředků.

Po zaplacení výkupného (obvykle jeden bitcoin, který má ale v současné době hodnotu 590 dolarů) obdrží oběť dešifrovací klíč. Bitcoin je přesunutý k vývojáři malwaru přes službu, která zahrnuje desetitisíce bitcoinových peněženek, takže je téměř nemožné je jednotlivě vysledovat. Na konci tohoto procesu získá vývojář peníze a partneři obdrží svůj podíl.

Cerber také otevírá dveře dalším rádoby hackerům. Umožňuje totiž i netechnickým jednotlivcům a skupinám podílet se na vysoce výnosném obchodu a spouštět nezávislé kampaně s využitím speciálních kontrolních a řídících (C&C) serverů a pohodlného ovládacího panelu, který je k dispozici v 12 různých jazycích.

Expert detailně mapovali od června 2016 komplexní systém vytvořený kolem ransomwaru Cerber a celou globální distribuční infrastrukturu. Byli schopní obnovit virtuální peněženky obětí, což týmu umožnilo sledovat platby a transakce a analyzovat pohyb zisků z malwaru a finanční toky.

Navíc tyto informace prý umožňují vytvořit dešifrovací nástroj, který může opravit infikované systémy, aniž by uživatelé nebo organizace museli kyberzločincům platit výkupné.

Cerber report

Počítače terorizuje nový vyděračský virus. Bezpečnostní experti už mají řešení

27.8.2016 Novinky/Bezpečnost Viry
Internetem se bez nadsázky jako lavina začal šířit nový vyděračský virus zvaný Alma. Tento nezvaný návštěvník zamkne data v počítači a požaduje výkupné. Vrásky na čele nicméně uživatelům příliš dělat nemusí, protože bezpečnostním expertům se na něj podařilo již vyzrát.
Na nového člena z rodiny ransomware, jak jsou souhrnně označovány vyděračské viry, upozornili výzkumníci ze společnosti PhishLabs. Ta se zabývá hledáním a analyzováním nových bezpečnostních hrozeb.

Škodlivý kód Alma útočí prakticky úplně stejně jako ostatní vyděračské viry. Nejprve začne šifrovat obsah počítače a uživateli zobrazí oznámení, že za dešifrování dat musí zaplatit, jinak se ke svým datům údajně již nikdy nedostane.

Výkupné neplatit
Ani po zaplacení výkupného ale nemají uživatelé jistotu, že se ke svým datům skutečně dostanou. Virus je nutné z počítače odinstalovat a data následně pomocí speciálního programu odšifrovat. V některých případech to ale není možné.

To však naštěstí o škodlivém kódu Alma již neplatí. Bezpečnostní experti dokázali v rekordně krátkém čase tohoto nezvaného návštěvníka analyzovat a vyvinout dekryptovací program.

S touto bezplatnou utilitou se uživatelé dostanou zpět ke všem svým datům, aniž by museli vyděračům zaplatit byť jen jedinou korunu. Samotný program i návod k jeho použití je možné stahovat ze stránek tvůrců, k dispozici je však pouze v anglickém jazyce.

Nový virus pro Android je vychytralý, útočníci ho ovládají přes Twitter
27.8.2016 Živě.cz Viry

Populární sociální síť Twitter nemusí sloužit pouze pro sdílení krátkých příspěvků mezi lidmi. Kyberzločinci totiž dokážou přes Twitter ovládat i své viry.

Bezpečnostní experti odhalili nový škodlivý kód, jehož cílem jsou zařízení s operačním systémem Android. Slouží jako vstupní brána pro další viry, přičemž ho útočníci dokážou nenápadně ovládat přes Twitter. Informace o hrozbě zveřejnila společnost Eset na svém webu.

Malware čeká na příkazy z Twitteru

Malware označený názvem Android / Twitoor se šíří prostřednictvím pochybných internetových stránek s aplikacemi. Byly však zaznamenány i případy, kdy byl odkaz na jeho stažení rozesílán prostřednictvím SMS či MMS zpráv.

Po úspěšném nainstalování zůstane ukrytý v operačním systému, přičemž vyčkává na řídicí příkazy. Na rozdíl od běžných virů, které v mnoha případech komunikují přímo se serverem útočníků a jsou tak odhalitelné na základě datového provozu, tato varianta zneužívá sociální síť Twitter.

V pravidelných intervalech probíhá kontrola předem definovaného twitterového účtů. Na něm autoři zanechávají tweety obsahující zašifrované řetězce. Software je dešifruje a provede příkaz. Řídící twitterový kanál lze samozřejmě průběžně měnit a mezi přijímanými příkazy je například možnost stažení a instalace libovolné aplikace.

Může přijít vydírání

Na základě těchto vlastností dokážou kyberzločinci vytvořit rozsáhlou síť složenou z infikovaných chytrých telefonů. Následné využití takového botnetu může být různé. Lze provádět DDoS útoky, těžit virtuální měny či globálně infikovat stovky telefonů a tabletů malwarem či spamem.

Prostřednictvím Android / Twitoor se v současnosti šíří různé verze bankovních virů. Jak však experti zdůrazňují, útočníci mohou přes botnet kdykoli začít distribuovat jakýkoli jiný typ virů, včetně vyděračského ransomwaru.

Uvedená hrozba sice nebyla nalezena v žádném oficiálním obchodě s aplikacemi, přesto jde o zajímavý obrat ve vývoji škodlivých kódů určených pro chytré telefony. Ovládání infikovaných zařízení přes Twitter přitom není žádnou novinkou. Již v roce 2009 se objevily první botnety zneužívající Twitter. V té době však šlo o počítače s operačním systémem Windows.

Opera pod útokem. Raději resetovala hesla všem svým uživatelům
27.8.2016 cnews.cz Počítačový útok
Norská Opera právě oznámila, že resetovala hesla svých uživatelů ke službě Opera Sync. Ta slouží k synchronizaci záložek, nastavení, historie i hesel. Důvodem pro tento krok bylo detekování útoku na některé své servery, při kterých zřejmě unikla některá uživatelská data (hesla prý ale jen v zašifrované podobě). Opera přesto raději resetovala hesla všem uživatelům této služby. Pro obnovení stačí kliknout na obnovení hesla a zadání nového.
Počet uživatelů služby Opera Link činí 1,7 milionu, což je ani ne půl procenta všech uživatelů Opery. Přitom Opera Sync je jednou z nejdůležitějších služeb prohlížeče, stejně jako obdobné služby u ostatních prohlížečů. Nedávno měli o koupi Opery zájem Číňané, které se ale (možná naštěstí) nakonec neuskutečnilo.

Druhý Snowden? Hacker dělá NSA vrásky na čele

26.8.2016 Novinky/Bezpečnnost Hacking
Americká tajná služba NSA, jež si díky odhalením Edwarda Snowdena vysloužila pověst světového slídila, teď zažívá horké chvíle. Na digitální aukci se totiž ocitají její vlastní hackerské nástroje, což potvrzují znalci.
„Určitě to vypadá jako nástroje použité NSA,“ citoval server Yahoo francouzského experta Matta Suicheho. Zásluhu na „vykradení“ obávané NSA si připsala hackerská skupina The Shadow Brokers, a slíbila, že zveřejní ještě víc.

Krátce nato se ozval hacker s twitterovým účtem 1x0123 a oznámil, že hodlá nástroje NSA prodat na digitální aukci za osm tisíc dolarů. Z jeho ne zcela jasného vyjádření vyplývá, že je ukradl skupině The Shadow Brokers.

Twitterový účet hackera, který vystupuje pod přezdívkou 1x0123.
FOTO: repro Twitter

Nebylo by to poprvé, kdy by něco podobného udělal, a jeho šikovnost před několika měsíci na Twitteru ocenil z ruského azylu i Snowden. „Běžná podezření znovu začínají u Ruska, ačkoli se zdá, že je málo důkazů, jež by taková obvinění doložila,“ napsala agentura Reuters.

Pokud by totiž podle ní nástroje NSA skutečně ukradli Rusové, nemělo by smysl to zveřejňovat, natož je nabízet k prodeji. „Logičtější vysvětlení by byla krádež zevnitř,“ domnívá se agentura, čímž nadhodila možnost, že uvnitř NSA může pracovat další Snowden.

Pokud to tak je, je o důvod víc pochybovat o užitečnosti služby, která tajně shromažďuje soukromé informace miliónů Američanů, ale nedokáže zabránit odcizení svých nejcennějších dat.

Ruský hacker Selezňov byl v USA odsouzen za krádeže karetních dat

26.8.2016 Novinky/Bezpečnnost Hacking
Soud v americkém Seattlu ve čtvrtek uznal ruského hackera Romana Selezňova vinným z krádeže čísel téměř dvou miliónů kreditních karet. Muž, jehož předloňské zadržení na Maledivách označilo Rusko za únos, je podle soudu vinen ve 38 bodech obžaloby zahrnujících mimo jiné počítačové pirátství a podvod, informovala agentura AP. Hrozí mu až 34 let vězení.
Selezňov si podle žalobců přišel na bezmála 17 miliónů dolarů (více než 407 miliónů Kč) tím, že na nelegálních webech prodával identifikační čísla kreditních karet. Ta získával z počítačových systémů pizzerií a restaurantů většinou ve státě Washington na severozápadě USA. Prokuratura uvedla, že takto získal citlivé údaje o 1,7 miliónu karet.
Follow
112 News @112NewsFeed
#US court finds #Russian #hacker #Seleznev guilty of #cybercrimehttp://goo.gl/VqGWGV
10:24 PM - 25 Aug 2016
Retweets likes
Roman Selezňov
Jeho obhájci tvrdili, že žaloba přesvědčivě neprokázala spojitost mezi útoky na počítače podniků a Selezňovem. Rovněž napadli věrohodnost důkazů získaných z jeho laptopu, s nímž podle obhajoby nedovoleně manipulovali příslušníci tajné služby.

Soud dal však za pravdu prokuratuře a o výši trestu se bude rozhodovat 2. prosince.

Selezňov tuto činnost provozoval od roku 2010 až do svého zadržení. Americká justice jej obvinila už v roce 2011, ale v Rusku ho zadržet nemohla. Když v roce 2014 Selezňov odjel na dovolenou na Maledivy, požádal Washington tamní úřady o spolupráci. Podle Ruska šlo o organizovaný únos a porušení mezinárodního práva.

Lidé podceňují zabezpečení. Každý dvanáctý Čech čelil v zahraničí útoku hackerů

22.8.2016 Novinky/ Bezpečnost Zabezpečení
Útoky hackerů nejsou ničím výjimečným, a to ani v době dovolených. V zahraničí se s nimi setkal každý 12. Čech. Vyplývá to z průzkumu antivirové společnosti Kaspersky Lab, podle kterého celkem 15 procent Čechů přišlo někdy v zahraničí o peníze, 12 procent se setkalo s on-line podvodem a osmi procentům někdo zneužil jejich platební karty.
Vzhledem k chování Čechů na cestách nejsou tyto údaje podle Kaspersky Lab překvapující. Průzkum ukázal, že tři čtvrtiny dotázaných se připojují k jakýmkoli veřejným Wi-Fi sítím, které mohou být zneužity kybernetickými zločinci. Přes potenciálně nebezpečná připojení pak téměř polovina českých respondentů používá internetové bankovnictví a více než třetina nakupuje on-line.

Bezpečnou VPN při připojení k veřejným sítím používá pouze 26 procent Čechů. Téměř čtvrtina v průzkumu přiznala, že se při připojování k internetu nijak nechrání.

"Připojit se k internetu pomocí nezabezpečené Wi-Fi sítě v zahraničí je jednoduché. Lidé pak automaticky pokračují v rutinních činnostech, jako je použití internetového bankovnictví nebo nakupování. Nepřemýšlí už ale, jaké následky může jejich chování mít," uvedl analytik Kaspersky Lab David Emm.

Uživatelé by se měli při cestování a připojování k internetu v zahraničí dostatečně chránit. Nikdy by neměli spustit z dohledu své platební karty a k internetu by se měli připojovat pouze pomocí zabezpečeného VPN připojení.

Nebezpečné triky počítačových pirátů

19.8.2016 Securityworld Kriminalita
Kyberzločinci se snaží neustále hledat nové cesty, jak se dostat lidem do PC. V posledních měsících jejich snahy stále častěji směřují také k chytrým telefonům. Často jim přitom nejde pouze o získání citlivých dat, důmyslné podvody jim vydělávají velké peníze.
Jednou z hlavních motivací k šíření nebezpečných virů je relativně snadný zisk. Například díky vyděračskému viru zvanému TeslaCrypt si počítačoví piráti jen za první čtvrtletí letošního roku vydělali podle odhadů FBI více než 200 miliónů dolarů, tedy v přepočtu bezmála pět miliard korun.

Na napadeném stroji dokáže tento nezvaný návštěvník udělat pěkný nepořádek. Nejprve zašifruje všechna data uložená na pevném disku. Za jejich zpřístupnění pak útočníci požadují výkupné, a to klidně i několik tisíc korun. Zmiňované miliardy tak útočníkům zaplatili skutečně samotní uživatelé.

Prostřednictvím dalších virů mohou kyberzločinci zase počítač doslova zotročit, získají tedy nad ním absolutní nadvládu.

Mobily jsou zlatý důl
Podobný nezvaný návštěvník se ale nemusí zabydlet pouze v počítači, v dnešní době dokážou kyberzločinci zotročit i chytrý telefon. Takový úlovek je pak pro piráty doslova zlatý důl.

Většina bankovních účtů je totiž jištěna proti neoprávněnému čerpání financí právě prostřednictvím mobilů – pomocí SMS zpráv. Když se dostanou kyberzločinci do chytrého telefonu, mají bankovní účet doslova na dosah ruky.

Útočníci vyzvou například prostřednictvím nevyžádané pošty klienty internetového bankovnictví k instalaci bezpečnostní aplikace do mobilního telefonu.

Ve skutečnosti se však nejedná o bezpečnostní aplikaci, ale hlášku vygenerovanou virem v počítači.

Před podobnými nezvanými hosty dokážou počítače, tablety i chytré telefony ochránit speciální programy. Kromě klasických antivirů jde například o aplikace, které se soustředí pouze na špionážní software a hledání trojských koní.

Škodlivý kód HummingBad se šíří jako lavina
Bezpečnostním expertům dělá v posledních měsících vrásky na čele škodlivý kód HummingBad, který se zaměřuje na telefony a tablety s operačním systémem Android. Tento nezvaný návštěvník totiž nakazil za pouhých pár měsíců na deset miliónů mobilních zařízení. Vyplývá to z analýzy bezpečnostní společnosti Check Point.

Severokorejský chytrý mobil Arirang

Nezvaný návštěvník dovoluje počítačovému pirátovi převzít nad napadeným strojem absolutní kontrolu. „Tento malware se zaměřuje na zařízení se systémem Android. Vytváří trvalý rootkit na zařízení,“ upozornil David Řeháček, bezpečnostní odborník ze společnosti Check Point. Schopnost škodlivého kódu se v zařízení maskovat – tedy zmiňovaný rootkit – značně znesnadňuje možnost jeho odhalení na napadeném zařízení.

Ve chvíli, kdy se HummingBad na mobilním zařízení zahnízdí, začne dál škodit. „Instaluje podvodné aplikace a umožňuje další škodlivé aktivity, jako například instalace keyloggerů, krádeže přihlašovacích údajů a obcházení šifrování e-mailů pro lepší zachycení podnikových dat,“ konstatoval Řeháček.

Jinými slovy počítačoví piráti převezmou nad napadeným přístrojem naprostou kontrolu. Mohou jen vyčkávat a sledovat aktivitu uživatele, stejně tak ale dovedou odchytávat zprávy týkající se internetového bankovnictví. Teoreticky tedy mohou uživatele připravit o peníze.

HummingBad se šíří zatím výhradně v prostředí platformy Android, a to zpravidla jako součást aplikací z neoficiálních zdrojů. Stejně tak se ale do přístroje může dostat prostřednictvím nevyžádaného e-mailu.

Falešná hra Pokémon Go uzamkne displej mobilu
Hra Pokémon Go je celosvětovým fenoménem. Toho se snaží využít také počítačoví piráti, kteří prostřednictvím falešných verzí šíří škodlivé kódy. Jedním z nich je i nový virus – tzv. lockscreen, který uzamkne displej telefonu a tím jej zcela zablokuje. Upozornili na něj experti antivirové společnosti Eset.

Doposud kyberzločinci šířili škodlivé kódy výhradně prostřednictvím neoficiálních verzí aplikace, které se objevovaly na různých webech. Nikoliv tedy prostřednictvím oficiálních internetových obchodů s aplikacemi.

U nového viru, který se maskuje za hru Pokémon Go, je tomu ale jinak. „Pokemon GO Ultimate je první zaznamenanou falešnou aplikací v Google Play s funkčností lockscreen. Ve skutečnosti není příliš škodlivá, jejím cílem je skryté klikání na porno reklamy,“ uvedl Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti Eset.

Záměr útočníků je tedy zřejmý. Nesnaží se uživatele nějak poškodit, nebo odcizit jeho data. Pouze se snaží prostřednictvím umělého navýšení kliků na bannery zvýšit příjmy daných webů z reklamy. Zamčený displej nejde žádným způsobem odemknout.

V mnoha případech je jediným řešením tzv. tvrdý restart zařízení, který se dělá jednoduše vyndáním baterie nebo kombinací určitých kláves. I po restartu ale zvládne nezvaný návštěvník klikat na porno stránky na pozadí a tím ukrajovat výkon smarpthonu.

Virus Keydnap krade hesla
Na pozoru by se měli mít uživatelé počítačů od společnosti Apple. V prostředí operačního systému Mac OS X se totiž šíří nebezpečný virus zvaný Keydnap. Ten dokáže na napadeném stroji udělat pěknou neplechu, především krade hesla k různým službám.

Mac Pro

Podle bezpečnostních expertů se škodlivý kód šíří především v souborech s koncovkou .zip, přičemž se pomocí jiné ikony snaží maskovat za textový dokument nebo obrázek. Nezvaný návštěvník se tak logicky nejčastěji šíří prostřednictvím nevyžádaných e-mailů. V počítači s operačním systémem Mac OS X se pak Keydnap snaží získat přístup k části systému, do které se ukládají hesla. Zároveň se snaží napadený stroj zařadit do tzv. botnetu, tedy do sítě zotročených počítačů.

Počítačoví piráti díky tomu pak mohou z napadeného stroje rozesílat další nevyžádané e-maily, případně je mohou zneužít k útokům typu DDoS. Při něm stovky až tisíce počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Podle bezpečnostních expertů jsou v bezpečí uživatelé, kteří mají nastavenou funkci Gatekeeper tak, aby umožňovala spouštění pouze aplikací digitálně podepsaných pomocí vývojářského ID přiděleného společností Apple.

Přes Facebook šíří poplašné zprávy
Facebookem se začal šířit nový podvod, prostřednictvím kterého se snaží počítačoví piráti vylákat přihlašovací údaje jednotlivých uživatelů. Kyberzločinci tvrdí, že se Praha stala terčem teroristického útoku. Na poplašnou zprávu se podle bezpečnostních expertů antivirové společnosti Eset nechalo nachytat již několik tisíc Čechů a Slováků.

Útok má poměrně jednoduchý scénář. Na Facebooku některého z přátel se objeví odkaz na falešný zpravodajský článek pojednávající o údajném teroristickém útoku s větším množstvím obětí.

Zpráva má už na první pohled podezřelý titulek „30 minut před: 1 teroristického útoku došlo v Praze, při kterých nejméně 187 lidí bylo zabi”. Je navíc doplněna o fotografii z údajného místa útoku, která však zcela evidentně nepochází z hlavního města České republiky. Pořízena byla při útoku v Bagdádu v roce 2010, další varianta zase používá snímek z nedávného útoku v Nice.

V některých případech navíc kyberzločinci podvodné zprávy ještě více specifikují, aby nalákali co možná nejvíce důvěřivců. Jeden z odkazů, které bezpečnostní experti zachytili, tvrdil, že český prezident Miloš Zeman byl zavražděn ve vlastním domě. K šíření podvodných zpráv útočníci využívají účty na Facebooku, které se jim již podařilo napadnout. Právě proto se mohou podobné zprávy objevovat i pod hlavičkou skutečných přátel.

Smartphone dokážou ovládnout kyberzločinci na dálku
Bezpečnostní experti bijí na poplach. Objevili totiž hned čtyři zranitelnosti, jejichž prostřednictvím mohou počítačoví piráti ovládnout cizí smartphone na dálku. Podle prvních odhadů je v ohrožení více než 900 miliónů chytrých telefonů. Trhliny se týkají výhradně přístrojů postavených na platformě Android.

Celkem čtyři chyby nicméně neobsahuje samotný operační systém, ale ovladače čipsetu od společnosti Qualcomm. Nutno podotknout, že tuto čipovou sadu používá drtivá většina aktuálně nabízených smartphonů. Záplaty pro tři zranitelnosti jsou již k dispozici, na čtvrtou se však stále čeká. Tato chyba je přitom kritická, kyberzločinci ji mohou zneužít k napadení prakticky jakéhokoli přístroje s operačním systém Android 6 a všech dřívějších verzí.

Na přístroj stačí propašovat škodlivou aplikaci, jejímž prostřednictvím počítačoví piráti získají práva administrátora. Pak mohou libovolně přistupovat ke všem datům uloženým v telefonu, případně měnit jeho nastavení. Vše přitom probíhá v tichosti, uživatel si nemusí žádné nekalé aktivity všimnout. Uživatelé by se měli mít na pozoru před instalací programů z neznámých zdrojů. Právě tam se nejčastěji ukrývají nezvaní návštěvníci, které mohou kyberzločinci zneužít.

LOGmanager ve verzi 2.0 nabídne lepší práci s parsery i alerty

19.8.2016 Securityworld Zabezpečení
Novou verze svého řešení LOGmanager, systému pro log management a SIEM, uvedla na náš trh tuzemská firma Sirwisa.
LOGmanager ve verzi 2.0 nabídne lepší práci s parsery i alerty

Hlavní inovací varianty 2.0 jsou podle výrobce uživatelsky definované parsery přes grafické rozhraní, dále klasifikátory parserů podle zdrojů a nová podoba systému varovných hlášení s velmi detailní definicí podmínek.

V nové variantě LOGmanageru se uživatelé mohou setkat rovněž s přepracovaným uživatelským prostředím GUI, který přináší výrazně rychlejší odezvu webového rozhraní.

Doplněná byla podpora pro správu přidání vlastních certifikátů a aktualizovaný je také Windows Event Sender, agent pro sběr logů z prostředí Windows, který v nové verzi podporuje šifrovaný režim přenosu a ověřování validity certifikátů.

Produkt na našem trhu distribuuje firma Veracomp.

Eset vylepšuje NOD32 i Smart Security

19.8.2016 Securityworld Zabezpečení
Nové verze – varianty 10 -- svých bezpečnostních řešení NOD32 a Smart Security představil Eset. Nabízejí mj. ochranu před skriptovými útoky či zabránění zneužití webové kamery.

Eset zahájil prodej nové řady produktů pro SOHO a domácnosti. Nabízejí řadu nových funkcí, mezi které patří například ochrana před skriptovými útoky, která je součástí antivirové ochrany NOD32 Antivirus.

Smart Security navíc nově obsahuje ochranu webové kamery - uživatel může jednoduše povolit nebo zablokovat aplikace (dočasně i trvale), které se snaží webkameru použít.

Nové funkce v bezpečnostních řešeních Esetu podle výrobce

Ochrana před skriptovými útoky detekuje útoky škodlivých skriptů, které se snaží zneužít prostředí Windows PowerShell, a Javascriptové útoky ve všech běžných internetových prohlížečích. Funkce je obsažena ve všech uváděných produktech.
Ochrana domácí sítě umožňuje otestovat domácí router na různé zranitelnosti, jako je slabé heslo nebo neaktuální firmware. Poskytuje seznam aktuálně připojených zařízení a uživatel je může pro lepší přehlednost řadit do různých kategorií. Funkce je obsažena v produktu Smart Security.
Ochrana webkamery monitoruje všechny procesy a aplikace běžící na počítači a upozorní uživatele na nestandardní použití webové kamery. Funkce je obsažena v produktu Smart Security.

Hackeři napadli i počítače amerických republikánů

19.8.2016 Novinky/Bezpečnost Hacking
Hackeři napadli počítače americké Republikánské strany i pracovníků kampaně jejího kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na zdroje z vyšetřování to ve čtvrtek napsala agentura Reuters. Už dříve americká média oznámila, že hackeři napadli i konkurenční Demokratickou stranu.

Republikánský kandidát Donald Trump
Podle Reuters hackeři umístili škodlivý software do napadených republikánských počítačů v loňském roce. Trumpova kampaň poté najala bezpečnostní firmu CrowdStrike, která pomáhá i Demokratické straně řešit následky hackerského útoku proti ní. Republikáni se k záležitosti nevyjádřili.

Za útoky na Demokratickou stranu podle amerických vyšetřovatelů stáli hackeři z Ruska. E-maily získané hackery od demokratických představitelů ukázaly, že vedení Demokratické strany dávalo v primárkách přednost Clintonové před jejím soupeřem Berniem Sandersem. Kvůli aféře podala demisi předsedkyně demokratů Debbie Wassermanová Schultzová.

Tajné služby jdou po zranitelnostech v hardwaru

19.8.2016 Root.cz Hacking
bulletin Cisco exploit Hack hacker Hacking kyberbezpečnost NSA zranitelnost
Minulý týden, v pátek, jsme psali o zranitelnosti vzdáleného spuštění kódu v D-link routerech, postihující 11 modelů zařízení.

Nedávný hack Equation Group (úzce spojený s NSA) zveřejnil informaci o exploitech proti síťovému zařízení, vyrobeném největšími americkými výrobci: Cisco, Juniper a Fortinet.

Jen dnes jsme zjistili několik bezpečnostních bulletinů popisujících dvě zero-day zranitelnosti v CISCO ASA Appliances (CVE-2016–6366, CVE-2016–6367), vzdálené spuštění kódu ve FortiOS (SB2016081801) a velmi nepříjemný problém s výchozím veřejným ssh-key ve VMWare Photon OS (CVE-2016–5332).

Cisco potvrdilo EXTRABACON a EPICBANANA exploity, avšak nejsou žádné informace od dalších dodavatelů. Fortinet neudělal oficiální prohlášení, jen uvolnil bulletiny popisující zranitelnost vzdáleného spuštění kódu ve FortiOS. Není známo, zda je problém spojený s únikem.

Začátkem letošního roku musel Juniper čelit backdooru v ScreenOS zdrojovém kódu, který byl přítomen v bezpečnostním řešení minimálně od roku 2009.

Je zřejmé, že takový zájem o zranitelnosti v síťových zařízeních je kvůli nedostatku implementovaných ochranných mechanismů. Zatímco pracovní stanice a servery jsou často aktualizovány a jsou vybaveny firewally a antivirovými softwary, zařízení určené k poskytnutí základní ochrany zklamalo. Proces aktualizace firmwaru pro většinu síťových zařízení je komplikovaný a často vyžaduje dodatečné úsilí od pracovníků IT, anebo může způsobit výpadek.

Situace se zranitelnosmi v hardwaru je velmi znepokojujíci. Zařízení, která by měla poskytovat alespoň nejzákladnější stupeň ochrany pro vaše síťové prostředky, můhou být jednoduše zkompromitována, jako každý jiný hostitel. Už není vůbec bezpečené, spoléhat se jen na zařízení od vašeho dodavatele. A i když máte tucet firewallů, neznamená to, že nemají vadnou implementaci některých síťových protokolů.

Každopádně vám doporučujeme omezit přístup ke službám, které čelí internetu přímo. Můžete použít náš Online scanner zranitelností zdarma k prozkoumání otevřených portů a přítomnosti zranitelného softwaru ve vašem systému.
By Cybersecurity Help =)
anchors in page */ $(document).ready(function() { $('div[class*="rs-img-"] a') //only .filter(function(i) { return $(this).children('img').length > 0; }) .addClass('lightbox') .append('') .filter(function(i) { if(this.nodeName == 'A' && this.href.match(/-orig.[a-z]+$/)) { $(this).addClass('orig'); return false; } else { return true; } }) .attr('rel', 'clanek-img') .fancybox({ 'titleShow' : false, 'transitionIn' : 'elastic', 'transitionOut' : 'elastic' }); });

Terčem hackerů se stala nadace Clintonových. Stopy vedou do Ruska

18.8.2016 Hacking
Nadace Billa a Hillary Clintonové si najala bezpečnostní společnost FireEye, aby po známkách hackerského útoku prověřila její datové systémy. S odvoláním na dva nejmenované zdroje o tom v noci na čtvrtek informovala agentura Reuters. Na veřejnost podle nich zatím neunikl žádný dokument, u kterého by bylo jasně patrné, že se tam dostal prostřednictvím hackerů.
Američtí činitelé pod podmínkou zachování anonymity sdělili, že hackeři použili stejnou techniku jako ruské zpravodajské služby nebo jejich zprostředkovatelé během kybernetického útoku proti institucím z americké Demokratické strany, za kterou Clintonová kandiduje na prezidentku Spojených států. To by prý mohlo naznačovat, že Rusové zaútočili také na nadaci Clintonových.

Jeden z těchto zdrojů a dva američtí činitelé uvedli, že hackeři využili takzvaný cílený phishing. Součástí této techniky bylo podle zdrojů vytváření podvodných internetových stránek a e-mailů, kterými se počítačoví piráti chtěli vlomit do e-mailů pracovníků nadace Clintonových a později do nadace samotné.

Terčem nedávného hackerského útoku na instituce Demokratické strany se staly počítače jejího vedení (DNS) a stranický výbor pro získávání finančních prostředků pro kandidáty do Sněmovny reprezentantů. Americké úřady Moskvu s útokem na tyto počítače oficiálně nespojují a Rusko účast na akci odmítá.

Hackeři se dostali k heslům desítek miliónů lidí. Jsou mezi nimi i Češi

18.8.2016 Novinky/Bezpečnost Hacking
Na pozoru by se měli mít uživatelé, kteří používali internetovou službu iMesh. Počítačoví piráti se totiž dostali k desítkám miliónů uživatelských účtů z tohoto serveru. Kromě přihlašovacích jmen znají také přístupová hesla. Upozornil na to server Leaked Source.

Služba iMesh v současnosti už nefunguje. Únik hesel přesto představuje pro uživatele riziko.
Hackerům se podařilo získat hesla k více než 53 miliónům účtů na službě iMesh. Nejvíce postižených uživatelů je z USA, kyberzločinci se totiž zmocnili bezmála 14 miliónů přihlašovacích údajů Američanů.

Nezanedbatelné procento z úniku nicméně tvoří také Češi. Podle informací serveru Leaked Source, který uniklá hesla analyzoval, bylo kompromitováno přinejmenším 168 tisíc hesel tuzemských uživatelů.

Jak k úniku došlo, zatím není jasné. Služba iMesh totiž oficiálně ukončila svou činnost už zkraje června, v současnosti je tedy nedostupná. Otazník visí také nad tím, zda se databáze počítačoví piráti zmocnili ještě před koncem fungování serveru, nebo až poté.

Ukradená hesla jsou stále hrozbou
Odcizená hesla nicméně představují velkou hrozbu i poté, co služba přestala oficiálně existovat. Celá řada uživatelů totiž používá stejná hesla na různých serverech – na e-mailu, sociálních sítích či například v internetových obchodech. V případě, že stejné přihlašovací údaje používají uživatelé také na jiných službách, měli by neprodleně změnit hesla i tam.

Přímo server Leaked Source již stihl databázi odcizených hesel analyzovat. Na zmiňovaných webových stránkách si tedy uživatelé mohou ověřit, zda se sami stali obětí útoku. Do příslušného okna na úvodní stránce stačí zadat svou e-mailovou adresu, načež uživatel bude upozorněn, zda si má změnit heslo.

Při hledání přitom server Leaked Source neprochází pouze hesla z útoku na službu iMesh, ale také z dalších úniků. V databázi má bezmála dvě miliardy odcizených hesel.

Za únik informací o 1,5 milionu zákazníků přišla pokuta 3,5 milionu korun. Tak dopadl T-Mobile
18.8.2016 Živě Kriminalita
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) vyčíslil pokutu za červnový únik citlivých dat zákazníků T-Mobilu. Operátor podle úřadu databázi dostatečně nezabezpečil a dopustil se tak správního deliktu, za který má zaplatit pokutu ve výši 3,6 milionu korun. Jde o jednu z nejvyšších pokut, kterou ÚOOÚ kdy udělil. Maximální výše sankce je v tomto případě až 10 milionů korun.

Úřad také odhalil přesnější údaje o zcizených datech. Šlo o osobní údaje zhruba pětiny všech klientů operátora (cca 1,2 milionu zákazníků), přičemž databáze obsahovala jména, příjmení, data narození, adresy, telefonní čísla i čísla účtů zákazníků. Z databáze je ukradl bývalý zaměstnanec operátora.

ÚOOÚ sankci udělil 10. srpna. T-Mobile se proti pokutě může odvolat do 15 dní od rozhodnutí úřadu. Operátor ale této možnosti podle svého vyjádření nevyužije, i když se mu pokuta zdá vysoká:

„Udělený postih akceptujeme, byť se nám pokuta, s ohledem na okolnosti, zdá nepřiměřená. V daném případě šlo o fatální selhání bývalého zaměstnance, který je již trestně stíhán. Ihned po zjištění incidentu jsme zpřísnili bezpečnostní opatření a věříme, že ve spolupráci s ÚOOÚ nastavíme standardy vedoucí k dalšímu zkvalitnění bezpečnosti dat zákazníků.“

Gartner: výdaje na bezpečnost dosáhnou 81,6 miliard USD

17.8.2016 securityworld Bezpečnost
Celosvětové výdaje v oblasti informační bezpečnosti v letošním roce podle analytiků společnosti Gartner porostou o 7,9 %. Největší část peněz půjde do oblasti konzultací a IT outsourcingu, v následujících letech nicméně nejvíce poroste oblast bezpečnostního testování, společně s outsourcingem a prevencí ztráty dat (DLP).

Oblast bezpečnostní prevence bude nadále vykazovat silný růst, neboť řada manažerů bezpečnosti preferuje právě pořizování preventivních opatření. Nicméně řešení jako je správa bezpečnostních informací a událostí (SIEM) či bezpečné webové brány (SWG) nabízejí stále více možností jak bezpečnostní hrozby detekovat a reagovat na ně.

Oblast SWG podle analytiků tak do roku 2020 poroste tempem 5 až 10 procent ročně s tím, jak se organizace budou stále více zaměřovat na detekci a reakci na útoky.

„Rostoucí zájem o řešení pro detekci a odražení útoků je důsledkem neúspěšnosti preventivních opatření při ochraně před agresivními útočníky,“ vysvětluje analytička společnosti Gartner Elizabeth Kimové. „Jednoznačně proto organizacím doporučujeme, aby rovnoměrně investovaly do obou oblastí.“

Podle Kimové budou výdaje na bezpečnost stále více inklinovat směrem ke službám, zejména v důsledku nedostatku vhodných odborníků na pracovním trhu. Objevují se služby jako řízená detekce a odražení útoků (MDR), o něž je zájem zejména mezi organizacemi, které bojují s efektivním nasazením a správou řešení v této oblasti – zejména v případě pokročilých cílených útoků nebo interních hrozeb.

Stále více poskytovatelů MDR se zaměřuje také na středně velké organizace a analytici proto očekávají, že právě tato oblast přispěje k růstu výdajů na bezpečnost jak u velkých, tak u středních a menších podniků.

Naopak růst výdajů v oblastech, jako je bezpečnostní software a řešení pro koncové zákazníky, zabezpečení emailových bran nebo ochrana koncových zařízení, postupně zpomaluje zejména kvůli jejich komoditizaci.

Analytici Gartneru vydali pro oblast informační bezpečnosti také několik předpovědí:

Průměrná prodejní cena firewallů poroste v následujících dvou letech o 2-3 % ročně. Souvisí to zejména s vyšší poptávkou po špičkových modelech ze strany poskytovatelů cloudových i jiných služeb.

Do roku 2018 nasadí 90 procent organizací (tedy o polovinu více než dnes) alespoň jeden typ integrovaného řešení typu DLP. Tato řešení byla doposud nasazována zejména proto, že je vyžadovala legislativa či předpisy, případně pro ochranu duševního vlastnictví, monitoring a zvýšení viditelnosti dat. Nová generace DLP nicméně nabízí analýzu uživatelských entit a chování, analýzu obrazu, strojové učení či techniky pro porovnávání dat.

Rostoucí využívání veřejného cloudu v nejbližších třech letech výrazně neovlivní výdaje na nákup firewallů, následně se ale začne výrazněji projevovat. V minulém roce byly služby SaaS „první“ volbou jen pro 16 % dotazovaných CIO. Přesun do cloudu bude tedy probíhat pozvolna - oblast bezpečnosti SaaS (ale také IaaS a PaaS) budou postupně pokrývat poskytovatelé služeb CASB (zprostředkovatelé zabezpečeného přístupu do cloudu). Výrobci firewallů budou také muset vyřešit otázku „masivního“ dešifrování SSL.

Polovina středních a větších organizací bude do roku 2019 u svých firewallů požadovat pokročilé funkce monitorování provozu. Požadavky na výkon a propustnost už nebudou pro velkou část zákazníků jediným kritériem: mezi stále častěji požadované funkce budou patřit nejen filtrování webových paketů či prevence průniku, ale také izolace (sandboxing) malware.

Virus nakazil statisíce mobilů. Kyberzločinci zneužívají populární aplikaci Prisma

16.8.2016 Novinky/bezpečnost Viry
Prisma je bezesporu jednou z nejpopulárnějších mobilních aplikací letošního léta. Toho si všimli také počítačoví piráti, kteří začali internetem šířit její podvodné verze. Nachytat se nechaly statisíce lidí, uvedli bezpečnostní experti antivirové společnosti Eset.
Zachycené podvodné aplikace byly určeny výhradně pro operační systém Android. Tak velké množství telefonů – dohromady více než 1,5 miliónu – se kyberzločincům podařilo nakazit především proto, že falešné programy propašovali také na oficiální obchod Google Play.

„Většina falešných aplikací Prisma detekovaných na Google Play neměla žádnou funkci pro úpravu fotografií. Místo toho zobrazovaly pouze reklamy, varování nebo falešné průzkumy a nabádaly uživatele, aby poskytli své osobní údaje, nebo si zaplatili falešné a drahé služby prostřednictvím prémiových SMS,“ uvedl Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti Eset.

Některé verze obsahují downloader
Některé verze podvodných aplikací nicméně obsahují downloader, prostřednictvím kterého jsou počítačoví piráti schopni do zařízení dostat další nezvané návštěvníky. „Za nejnebezpečnější falešnou verzi aplikace Prisma, jež se vyskytla na Google Play předtím, než byla uvolněna pravá aplikace, považuje společnost Eset aplikaci, která obsahuje malware detekovaný jako Android/TrojanDownloader.Agent.GY,“ konstatoval Šnajdr.

„Ten po infiltraci odesílá informace o napadeném zařízení svému řídícímu serveru a na základě vzdálených příkazů stahuje další moduly a aktivuje je,“ doplnil bezpečnostní expert s tím, že v současnosti již byla tato nebezpečná aplikace z Google Play stažena.

Podvodné aplikace obsahující downloader se nicméně v současnosti mohou šířit přes neoficiální zdroje.

Se snahou podvodníků o šíření podvodných aplikací se mohou uživatelé setkat také u dalších populárních programů. „V podobných případech je třeba být obezřetnější než obvykle. Nad rámec základních doporučení si důkladně zkontrolujte například název dané aplikace a jméno vývojáře. Vše musí přesně souhlasit, nikoli se jen podobat skutečným názvům,“ uzavřel Šnajdr.

Co umí aplikace Prisma?
Aplikace Prisma dovede proměnit obyčejné fotky doslova v umění. Umělá inteligence prý dovede v chytrém telefonu analyzovat jednotlivé aspekty fotografie a pomocí přednastavených algoritmů je převede do umělecké podoby. Samoučící neuronová síť, která malby vytváří, pracuje v cloudovém prostředí.

Ukázka aplikace Prisma.
FOTO: archív tvůrců

Zní to poměrně složitě, v praxi je to ale naopak jednoduché. Prisma dokáže například obyčejný portrét převést tak, jako kdyby jej nakreslil nějaký slavný světový malíř.

V aplikaci si uživatelé mohou nastavit, do jakého stylu nebo uměleckého žánru chtějí svoji fotografii přemalovat. Vybírat je přitom možné i z konkrétních malířů a grafiků. V některých případech se přitom momentky změní doslova k nepoznání.

Vedení amerického Kongresu vědělo o ruských hackerských útocích

13.8.2016 Novinky/Bezpečnost Hacking
Americké tajné služby již před rokem informovaly vedení Kongresu USA o ruských hackerských útocích na počítače Demokratické strany. Podle agentury Reuters to v pátek uvedly nejmenované zdroje z prostředí zpravodajských služeb. Hackeři, kteří i podle vysokých představitelů demokratů pocházeli z Ruska, ukradli straně desetitisíce důvěrných e-mailů. Terčem útoků byla i prezidentská kandidátka Hillary Clintonová.
Američtí zpravodajci podle zdrojů Reuters věděli o ruských aktivitách namířených proti demokratům a dlouhodobě je monitorovali. Před rokem pak o nich podle pravidel informovali vedení zákonodárného sboru.

V osmičlenné skupině politiků, kteří se o tom dozvěděli, byli čtyři republikáni včetně šéfa Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera a čtyři demokraté. Mezi nimi figuroval i šéf senátní menšiny Harry Reid nebo kongresmanka Nancy Pelosiová.

Právě ona ve středu přišla s obviněním, že za útokem stála Moskva. Pelosiová prohlásila, že útok byl rozsáhlý a škody jsou stále vyšetřovány. Rusku již dříve akci připsala i Clintonová. [celá zpráva]

Veřejnost se o útoku dozvěděla až v červenci během sjezdu demokratů. Podle listu The New York Times zasáhl více než 100 stranických představitelů a skupin spojených s demokraty. Americký činitel obeznámený s vyšetřováním uvedl, že zatím nejsou důkazy, že by hackeři pronikli do osobního serveru Clintonové nebo do utajovaných systémů.

Administrativa prezidenta Baracka Obamy veřejně Rusko za strůjce útoku neoznačila. Vyšetřovatelé ale podle Reuters došli k závěru, že útočníky řídily ruská vojenská rozvědka GRU a kontrarozvědka FSB. Rusko svou účast na útoku popřelo.

Weby Wedosu jsou pod palbou. Firma hlásí plošný DDoS

13.8.2016 Root.cz Počítačový útok
Tuzemská hostingová firma se ocitla pod palbou útoku. Podle hlášení čtenářů jde o akci, která zlobí servery společnosti celý tento týden.
Firma chce vybudovat v jihočeské Hluboké jedno z nejbezpečnějších datacenter v Česku. Tento týden se jí ale nedařilo a ještě v pátek odpoledne bojovala s masivním DDoS útokem.

Sledovat
Hosting WEDOS.cz @WEDOS_cz
Momentálně je na nás veden velmi silný plošný útok. Na vyřešení situace pracujeme. Omlouváme se za komplikace.
Podle čtenáře Jana Nejmana jde tento týden o několikátý útok. „Útok je zřejmě opravdu plošný, Wedos má kompletní výpadek,“ tvrdí Nejman. To potvrzují i dotazy na Twitteru, které kromě dneška zmiňují výpadek osmého, desátého srpna.

Pro webhostingovou firmu to není nic nového. S útoky se setkává pravidelně. Pokaždé ale připomíná, že se na DDoS připravuje a zesiluje obranu.

Wedos dnes webhosting a virtuální servery živí. Za normálních okolností aktivních hostingů hlásí firma 80 tisíc. Za rok 2014 zaznamenal růst obratu o více než 47 procent. „Za rok 2015 bude růst o něco málo menší, protože nemáme IP adresy verze 4, a tak uměle brzdíme prodej virtuálních serverů. Zároveň jsme část sil věnovali přípravě datacentra a hodně úsilí i ochraně proti DDoS útokům,“ tvrdil loni na podzim šéf firmy Josef Grill s tím, že s novou datovou budovou je zaděláno na další růst.

Microsoftu unikl univerzální zavaděč, obchází UEFI Secure Boot

12.8.2016 Root.cz Incidenty

Objevená mezera ve spolupráci Windows a secure boot (UEFI) sice může ohrozit bezpečnost zařízení, ale také umožní instalaci alternativních systémů na zamčená zařízení od Microsoftu.
Dvojice bezpečnostních výzkumníků, kteří si říkají MY123 a Slipstream, zveřejnila informaci, že operační systém Windows obsahuje mezeru umožňující obejít zabezpečení Secure Boot. V tomto případě hovoříme o pomyslném zlatém klíči, protože podle všeho Microsoft tuto mezeru zřídil záměrně, aby mohl takto chráněná zařízení odemknout. O zlatém klíči by se samozřejmě neměl dozvědět nikdo nepověřený. To se ale nepovedlo.

Než se pustíme do popisu samotného problému, upřesněme, co je vlastně secure boot. Jedná se o vlastnost UEFI (nástupce BIOSu), která umožňuje na daném počítači zavést pouze patřičně podepsaný operační systém. Většina prodávaných počítačů sice má secure boot aktivní, nicméně uživatel ho může bez problémů vypnout. To sice omezí zabezpečení, ale zase si potom můžeme snadno instalovat různé linuxové distribuce atp.

Část zařízení má však secure boot nastavený tak, aby UEFI zavádělo pouze systémy podepsané Microsoftem. Mezi ně nepřekvapivě patří hlavně hardware od Microsoftu – chytré telefony, tablety nebo brýle HoloLens. Není to ale problém pouze těchto zařízení. Přestože domácí uživatelé považují secure boot spíš za otravnou omezující věc, některé firmy ho třeba používají a počítají s ním v bezpečnostní strategii.

Chyba v systému pravidel
Výzkumníci svůj objev popsali na speciální stránce (pozor, je trochu hyperaktivní), zde se to pokusíme jednodušeji shrnout. Pravidla secure boot jsou obsažena v binárním blobu ASN.1, který rovněž musí být podepsán Microsoftem a který je načten v rané fázi bootování. Pravidla také obsahují číslo zařízení DeviceID, které se musí shodovat s DeviceID Windows Boot Manager (bootmgr). V opačném případě použije výchozí pravidla.

Problém je v tom, že v jedné z vývojových verzí výroční aktualizace Windows 10, pracovně označované jako Redstone, byla přidána tzv. dodatková pravidla. Ve stručnosti jde o to, že dodatková pravidla, které v Microsoftu zapomněli dát pryč, lze bez další kontroly aplikovat na výchozí pravidla a změnit nastavení. Včetně aktivace testsigningu – to znamená, že se načte jakýkoliv podepsaný systém, je úplně jedno kým. Čili je to v podstatě totéž jako žádné ověření.

Nejde o nějaký backdoor v negativním slova smyslu jako spíš chybu v návrhu řešení, které mělo usnadnit testování vývojových verzí systému bez nutnosti každé sestavení podepisovat. Také je nutné dodat, že Microsoftu neunikl podpisový klíč, jak by se podle označení zlatý klíč mohlo naznačovat. Ohrožena nejsou ani zašifrovaná data v zařízení. Jde zkrátka o mezeru ve Windows Boot Manager.

Řešení a důsledky
Nálezci chybu nahlásili už v březnu tohoto roku. Zpočátku se s nimi Microsoft moc nechtěl bavit, ale nakonec chybu uznal a nálezce finančně odměnil. Ti však opravy považovali za nedostatečné a proto šli s informacemi o chybě na veřejnost. Chyba v bootmgr byla opravena s výroční aktualizací Windows 10. Znamená to, že jsou počítače s touto verzí Windows v bezpečí a nelze na nich spustit Microsoftem nepodepsaný systém? Nikoliv.

Stačí totiž bootmgr nahradit starší problémovou verzí, což je možné, a opět můžete chybu využít a spustit na zařízení v podstatě jakýkoliv systém. Možným řešením by samozřejmě bylo omezení na konkrétní verze bootmgr, ale to by přineslo další velké problémy. Pro Microsoft je prakticky nemožné zablokovat všechny starší verze bootmgr, protože by to rozbilo instalační média, obnovovací oddíly, zálohy a další, píšou výzkumníci.

Chyba je určitě nepříjemná pro všechny, kdo na secure boot spoléhali, ale pravděpodobně se nejedná o kritický bezpečnostní problém. Pro instalaci pozměněné verze systému s bootkitem či rootkitem by útočník zřejmě potřeboval fyzický přístup k zařízení a ne úplně malé množství času.

Jak to ale často bývá, všechno zlé je pro něco dobré. Pro mobily a tablety s Windows se zřejmě začnou vytvářet různé alternativní systémy, linuxové distribuce, androidí ROM atd. A tak zájemci z řad uživatelů budou mít možnost zařízení, kterým už brzy bude končit podpora, znovu oživit. Určitě bude zajímavé sledovat, jak moc se komunita moderů/hackerů bezpečnostní mezery chytne a co všechno vytvoří.

Zadní vrátka nejsou vhodné řešení
Nálezci chyby v prohlášení věnovali i odstaveček FBI, které by tento případ měl ukázat, že backdoory či jiné cílené omezení bezpečnosti rozhodně nejsou dobrý nápad. O tom se čím dál častěji hovoří v souvislosti s možným omezením šifrování, které navrhují někteří američtí polici a často také zástupci bezpečnostních složek. Velmi medializovaná byla kauza odemčení iPhonu teroristů, které požadovala FBI, ale Apple odmítl.

Každá mezera, vytvořená s dobrým či špatným úmyslem, jednou může být zneužita, a to může způsobit dalekosáhlé problémy. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Americká TSA (úřad pro bezpečnost v dopravě) certifikovala kufry, ke kterým měla zlatý klíč (ve skutečnosti jich bylo několik), aby mohla rychle prověřovat zavazadla cestujících. Design klíčů unikl na veřejnost a dnes si takový univerzální klíč, který padne do každého zámku schváleného kufru, může vyrobit každý.

V tomto případu nejde o klasický backdoor, ale jasně vidíme, že chyby dělají i v těch největších společnostech. A také vidíme, že zadní vrátka vždy není možné okamžitě zavřít.

Stali jste se obětí hackerského útoku? Tato stránka vám to řekne

12.8.2016 Živě.cz Hacking
Internetoví útočníci několikrát do roka překonají zabezpečení mnoha velkých internetových služeb a na veřejnost se dostanou obrovské seznamy plné e-mailů, hesel a dalších citlivých údajů o jejich uživatelích. Možná i o vás!

Jenže jak zjistit, jestli nejste mezi obětmi i vy? Podobných útoků se totiž v posledních letech odehrálo takové množství, že se v tom už nikdo nevyzná.

Naštěstí existují speciální vyhledávače, kam stačí zadat váš e-mail, který používáte při registraci na internetu. Tyto vyhledávače evidují všechny podobné krádeže dat a váš e-mail poté zkontrolují ve své databázi až stovek milionů uniklých účtů. K nejlepším patří LeakedSource a Hacked-db.

Na webu LeakedSource stačí ve formuláři vybrat e-mail nebo třeba uživatelské jméno, vyplnit jej a počkat si. Služba se podívá do obří databáze dvou miliard uniklých účtů v minulosti, jestli se tam tyto údaje nacházejí. Služba je placená, základní vyhledání je ale zdarma.

To je špatné, zadaný e-mail figuruje hned v několika únicích na obří služby Adobe, Linkedin a další. Pokud se vám to také stane a neměnili jste hesla, raději to zvažte.

Ačkoliv jsou podobné vyhledávače zpravidla placené, zdarma vám alespoň vypíšou, jestli je e-mailová adresa také na seznamu některého z minulých útoků. A pokud ano, raději zvažte změnu hesla na internetu, pakliže jste tak už tedy v minulosti neučinili. A zvláště to platí pro ty případy, pokud používáte jen jedno heslo napříč Facebookem a dalšími oblíbenými weby.

Tajné služby USA prý rok sledovaly hackerské útoky Rusů

12.8.2016 Novinky/Bezpečnost Hacking
Americké zpravodajské služby věděly už před rokem, že ruští hackeři útočí na servery Demokratické strany. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje obeznámené se situací. Informace ale prý byla tak tajná, že se o útoku nemohli dozvědět ani poslanci Kongresu.
Informace o ruských útocích se dostaly na veřejnost minulý měsíc, kdy Federální úřad pro vyšetřování (FBI) oznámil, že se zabývá útokem na servery stranického ústředí demokratů. O ruském podílu na útoku se ale žádná oficiální zpráva nezmiňuje. Moskva podíl na útoku popřela.

Zpráva o sledování údajného ruského útoku byla přísně tajná, protože jejím vyzrazením by vyšlo najevo, že americké tajné služby hackerský útok monitorují a odhalen by mohl být i způsob, jak to dělají a jakých zdrojů využívají. Na útočné akci se prý podílely dvě ruské zpravodajské služby.

Nový poradní sbor pro kybernetickou bezpečnost
Materiál o sledování „ruské stopy“ byl zakódován a přístup k němu měla jen malá skupina expertů, napsal Reuters. Z veřejných činitelů byla informována jen malá skupina osmi čelných poslanců Kongresu, nazývaná v USA „gang osmi“.

Tvoří ji šéfové obou komor Mitch McConnell a Paul Ryan, předsedové demokratů v obou komorách Nancy Pelosiová a Harry Reid a čtyři členové branných a bezpečnostních výborů Kongresu.

Úřadující šéfka Demokratické strany Donna Brazileová ve čtvrtek oznámila, že vytváří poradní sbor pro kybernetickou bezpečnost, který má „zabránit budoucím útokům a zajistit prvotřídní ochranu serverů Demokratické strany“.

Chyba ohrožuje stovky miliónů uživatelů Windows. Oprava je v nedohlednu

11.8.2016 Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Poslední generace Windows zavedly úplně nový způsob spouštění samotného operačního systému. Díky tomu by se měla minimalizovat šance, že se během spouštění uhnízdí na pevném disku nějaké viry. Jak se ale nyní ukázalo, tento standard má kritickou bezpečnostní chybu, kterou mohou zneužít počítačoví piráti. V ohrožení jsou stovky miliónů uživatelů.
Jak funguje UEFI a Secure Boot?

Drtivá většina moderních počítů používá UEFI. To se stalo běžně používaným standardem už v době operačního systému Windows 7, samozřejmostí je tedy pochopitelně i v novější verzích operačního systému od Microsoftu.
Výrobci začali na UEFI houfně přecházet, protože tento standard podporoval funkci zvanou Secure Boot. Jak už samotný název napovídá, jejím hlavním úkolem je chránit pevný disk před nezvanými návštěvníky v době, kdy samotný počítač startuje.
Tedy ve chvíli, kdy uložená data ještě nechrání antivirový program. Ten se totiž spouští až po startu samotného systému. V minulosti se totiž objevilo hned několik škodlivých kódů, které dokázaly útočit ještě před startem počítače, viry se jednoduše uhnízdily v zavaděči systému.
Objevená chyba se týká tzv. jednotného rozšiřitelného firmwarového rozhraní (UEFI), které využívá drtivá většina moderních počítačů a notebooků.

Trhlina dává – zjednodušeně řečeno – útočníkům absolutní kontrolu nad spouštěním operačního systému.

Co to znamená v praxi? Ať má uživatel zabezpečen počítač sebelepším antivirovým programem, útočník do něj může kvůli chybě propašovat škodlivý kód ještě před startem operačního systému.

Může totiž prostřednictvím trhliny ovládnout celý spouštěcí proces a jednoduše mu nařídit, aby bezpečnostní kontrolu ignoroval. Účinná obrana proti případnému útoku tak v podstatě nexistuje.

Je to stejné, jako kdyby měli zloději klíče od bytu a jednoduše si odemkli.
S trochou nadsázky se dá říci, že je to stejné, jako kdyby měli zloději klíče od bytu a jednoduše si odemkli. Úplně stejně totiž tímto „klíčem“ dokážou obejít tzv. Secure Boot a propašovat virus na pevný disk. Pokud se nezvaný návštěvník uhnízdí právě v zavaděči, je jeho odstranění velmi složité.

„Zranitelnost UEFI Secure bootu u zařízení s Windows umožňuje hackerům spuštění bootkitů/rootkitů na zařízeních s tímto operačním systémem,“ vysvětlil technickou stránku věci bezpečnostní analytik Pavel Bašta z Národního bezpečnostního týmu CSIRT.CZ.

Na trhlinu upozornili bezpečnostní experti, kteří vystupují na internetu pod přezdívkami My123 a Slipstrea. Ti zjistili, že celý systém je podobným způsobem napadnutelný přinejmenším několik posledních měsíců.

Microsoft problém řeší
My123 a Slipstream amerického softwarového giganta na toto obří riziko, které se týká stovek miliónů uživatelů po celém světě, upozornili již na jaře. „Microsoft se sice pokouší tuto chybu opravit, avšak doposud ne zcela úspěšně,“ konstatoval Bašta.

Některé hlasy zahraničních expertů navíc naznačují, že 100% oprava prakticky není možná. Po důkladnějším zkoumání to tvrdí dokonce i My123 a Slipstream.

„Bezpečnostní analytici se domnívají, že tento bezpečnostní problém nemůže být zcela eliminován,“ uzavřel Bašta.

Zástupci amerického softwarového gigantu se zatím oficiálně k možnému ohrožení uživatelů nevyjádřili.

Secure Boot má chránit Windows před viry. Kvůli chybě ale otevře zadní vrátka útočníkům
11.8.2016 Živě Zranitelnosti

S příchodem nových verzí Windows a UEFI, které postupně vystřídalo starý BIOS na zánovních počítačích, je start operačního systému mnohem bezpečnější, protože se o něj stará systém Secure Boot, který kontroluje, jestli je vše digitálně podepsané – jak samotný operační systém, tak všechny fáze startu.

Principem Secure Bootu je ochrana před malwarem, který by se chtěl usadit přímo v oblasti zavaděče a načítat viry ve chvíli, kdy je operační systém poměrně bezbranný.

Startování Windows 10

Bezpečnostní specialisté My123 a Slipstream se však nyní pochlubili (via The Register) se zjištěním, podle kterého byl celý systém nejméně posledních několik měsíců kriticky děravý – chyba pravděpodobně vznikla během vývoje čerstvého Anniversary Updatu.

Oč jde? Aby mohli v Redmondu na desítkách a stovkách modelů notebooků testovat Windows co možná nejflexibilněji, mohou systému Secure Boot přikázat, aby kontrolu startu OS jednoduše ignoroval. Slouží k tomu speciální politika, která se aktivuje hned na začátku celého procesu, takže vývojář poté může spustit jakýkoliv kód i operační systém a zavaděč si bude myslet, že je vše v pořádku.

Pokud by se tato politika dostala do nesprávných rukou, případný útočník by ji mohl použít pro svůj malware, který by poté infikoval počítač na úplném startu OS, kdy je prakticky bezbranný. Nový rootkit/bootkit by rázem mohl ovládnout celá Windows.

A přesně toto se během jara opravdu stalo, dvojice specialistů totiž objevila speciální božskou politiku i v sestaveních Windows, která se dostala k běžným smrtelníkům. Poté informovali Microsoft, který však údajně problém zpočátku ignoroval. Teprve poté, co připravili funkční test zneužití, začali v Redmondu problém řešit a postupně připravili několik záplat Windows, které se v posledních týdnech skutečně nainstalovaly a díru částečně řeší.

Proof-of-concept s aktivátorem politiky, která zablokuje kontroly v Secure Bootu

Podle My123 a Slipstreama jsou však opravy zatím nedostatečné a Microsoft bude muset ještě zapracovat.

Případ zároveň ukazuje na principiální bezpečnostní chybu, kdy se může celý bezpečnostní systém zhroutit jako domeček z karet, pokud existuje nějaký master klíč, který vše odemkne – v tomto případě ona politika, která vypne veškeré kontroly během startu Windows.

Přesně po takovém „božském klíči“ přitom touží třeba všemožné státní instituce, americká FBI a další, kteří se dušují, potřebují kvůli odhalování trestných činů a teroristických hrozeb tu odemknout zašifrovaný iPhone, tu nahlédnout do šifrované komunikace na WhatsAppu a tak dále. Pokud by jim nějakým master heslem výrobci skutečně vyšli vstříc, riziko vzniku podobné bezpečnostní díry jako v případě Secure Bootu vzroste doslova exponenciálně.

Milióny škodovek a volkswagenů jdou otevřít odposlechnutým kódem
11.8.2016 Zive.cz Hacking

Pokud odemykáte auto dálkovým ovládáním, vždy hrozí, že někdo odposlechne přenášený kód. Proto jsou tato data šifrovaná, aby byl přenos kódů bezpečný.

Nyní se ale ukazuje, že v případě vozů z koncernu Volkswagen není to zabezpečení na tak skvělé úrovni. Jak upozornil Wired, výzkumníci z univerzity v Birminghamu a německé firmy Kasper & Oswald našli chybu v zabezpečení (PDF), kterou otevřou téměř 100 miliónů automobilů. Jedna chyba otevře cokoli od Volkswagenu za posledních dvacet let, druhá chyba se týká dalších výrobců jako Alfa Romeo, Citroen, Fiat, Ford, Mitsubishi, Nissan, Opel a Peugeot.

Tučně označená auta výzkumníci úspěšně otestovali a otevřeli, kvůli sdíleným modulům je ale postižených mnohem více vozů

Vážnější je ten útok proti Volkswagenu, protože se zjistilo, že pouhé čtyři privátní klíče stačí k otevření 100 miliónů aut. Výzkumníkům se totiž podařilo z vnitřního počítače auta získat privátní klíče. Nezměněné zabezpečení z roku 1995 nebylo pro dnešní prostředky výraznou překážkou.

Odposlech kódů zajistí klidně malé zařízení schované v kapse

Potom stačí odposlechnout rádiový signál z klíče při otevírání a při znalosti hlavního klíče získat šifrovací klíč pro konkrétní vůz. Odposlech signálu zajistí klidně krabička z Arduina, antény a pár pomocných obvodů.

Druhá chyba cílí na šifrování HiTag2, které je už 18 let staré a najdete jej v miliónech vozů. Tady není ani potřeba znalost hlavního klíče, je ale potřeba odposlechnout alespoň osm signálů pro otevření nebo zavření. To se dá urychlit tak, že budete rušit signál a majitel vozu bude opakovaně zkoušet auto zamknout nebo odemknout. Se znalostí sekvence kódů je pak prolomení šifry s dnešními prostředky otázkou minuty.

Tyto zranitelnosti pouze otevřou automobil. Neřeší obejití imobilizéru, na který se musí používat jiný útok. Ale i na imobilizér už existují hacky.

Už dříve se se ukázala zranitelnost bezklíčových systémů, kdy pro otevření stačí mít klíč v kapse a přiblížit se k autu. Pomocí zesilovačů a opakovačů signálu může útočník zaměřit klíč daleko v domě a otevřít jeho signálem automobil.

Opět se tedy potvrzuje, že pomalý cyklus vývoje počítačů v automobilech a spoléhání se na staré principy zabezpečení dělá z aut snadnou oběť technologicky zdatných zlodějů. Dříve sice stačil zahnutý drát a dnes potřebujete chytrou krabičku s anténami, pokud si ale zloděj vytipuje nějaké auto, základní zabezpečení od výrobce málokdy poskytne těžko překonatelnou překážku.

Hackeři napadli fórum Doty 2, získali téměř 2 miliony loginů

11.8.2016 Zive.cz Hacking
Dota 2 aktuálně patří k nejhranějším hrám vůbec. Není proto divu, že hack oficiálního vývojářského fóra (dev.dota2.com) znamenal nemalý počet účtů, které byly odcizeny. Podle webu LeakedSource.com jde o 1,92 milionů záznamů obsahující uživatelská jména, e-maily, IP adresy a šifrované heslo.

Útočníci získali do databáze diskuzního fóra přístup 10. července a vystačili si s technikou SQL Injection. Proti té nebylo zabezpečeno fórum, které využívalo starší sytém vBulletin. Hesla jsou šifrována pomocí MD5, které není považováno za bezpečné – podle LeakedSource je možné 80 % získaných záznamů konvertovat do čitelného stavu.

Statistika nejpoužívanějších mailů v odcizené databázi (zdroj: LeakedSource)

Pokud se váš účet nachází v databázi, což lze ověřit na LeakedSource, změňte svoje heslo nejen na fóru, ale také na ostatních stránkách, kde byl využíván stejný login.

Nigerijští weboví podvodníci se nakazili vlastními viry
11.8.2016 Zive.cz Kriminalita

Skupina nigerijských webových podvodníků nedobrovolně odhalila svoji identitu a ilegální práci. Infikovala totiž sama sebe svým malwarem.

Podvodníci byli nalezeni při útoků jménem wire-wire, který jim umožnil získat velké množství peněz od podniků z celého světa. Uvádí to zpráva serveru IEEE Spectrum. Na případ narazili bezpečnostní experti Joe Stewart a James Bettke.

Typickou podvodnou metodou je v Africe technika známá pod názvem Business Email Compromise (BEC). Spočívá v tom, že kriminálníci pomocí interních podnikových emailů vykonávají podvodné transakce. Wire-wire je sofistikovanější BEC a je tězší jí odhalit. Stewart a Bettke na ni narazili v únoru, jelikož pět podvodníků si infikovalo počítače pomocí stejného malwaru, který používali ke krádežím od jiných.

Malware totiž nepřetržitě posílal screenshoty a úhozy klávesnice z infikovaných počítačů do otevřené webové databáze, kterou Stewart a Bettke našli pomocí nástroje na prohlížení emailových příloh. Zjistili dokonce, že podvodníci trénují nové členy, což více odhalilo jak technika funguje. S každou transakcí Nigerijci získali od 30 000 do 60 000 dolarů. Skupina čítala 30 lidí. Ročně měla na svědomí krádeže v hodnotě 3 milionů dolarů.

Bezpečnostní experti okamžitě postižené společnosti kontaktovali a o podvodu jim řekli. Případ již vyšetřují příslušné nigerijské úřady.

Další zranitelnosti v Androidu, Qualcomm přispěchal s opravami

10.8.2016 Zdroj: SecurityWorld Zranitelnosti
Miliony zařízení s čipovými sadami od firmy Qualcomm, na kterých zároveň běží Android, jsou vystaveny minimálně jedné z čtyř kritických zranitelností. Ty umožní aplikacím i bez patřičných oprávnění převzít nad přístrojem kontrolu.

Všechny čtyři chyby odhalil bezpečnostní analytik Adam Donenfeld z Check Point Software Technologies; nález oznámil v neděli na hackerské konferenci DEF CON v Las Vegas. Qualcommu byly oznámeny již během února a dubna, výrobce na to zareagoval patřičnými opravami, poté, co zranitelnosti shledal vysoce rizikovými.

Bohužel to neznamená, že jsou všechna zařízení chráněna. Z důvodu velké roztříštěnosti ekosystému Androidu běží mnoho mobilů a tabletů na starších verzích operačního systému a již nedostávají aktualizace firmwaru, nebo je získávají až s několikaměsíčním zpožděním. Takovým zařízením pak nebezpečí stále hrozí.

Dokonce ani Google, který vydává bezpečnostní záplaty pro svou Nexus řadu chytrých telefonů a tabletů každý měsíc, ještě neopravil všechny chyby.

Zranitelnostem se jako celku říká QuadRooter, protože při zneužití dávají útočníkovi root pravomoce – tedy nejvyšší možné pravomoce na Linuxu založených systémech, mezi které Android patří. Individuálně se zranitelnosti označují jako CVE-2016-2059, CVE-2016-2503, CVE-2016-2504 a CVE-2016-5340. Nachází se v různých ovladačích, jež Qualcomm dodává výrobcům zařízení.

Během dubna a července Qualcomm vydal aktualizace, které tyto chyby opravují, tvrdí v e-mailu Alex Gantman, viceprezident strojírenské sekce Qualcomm Product Security Initiative.

Google zatím pro svá Nexus zařízení opravil jen tři ze čtyř chyb; vlastní opravy předem sdílí s výrobci a také je publikuje na Android Open Source Project (AOSP), dostanou se k nim tedy téměř všichni.

Zařízení běžící na Androidu 6.0 a více (Marshmallow buildy) s aktualizacemi z 5. května by již měli být chráněny proti všem zranitelnostem s výjimkou CVE-2016-5340. Androidy s oblíbenou verzí 4.4.4 (KitKat) či 5.0.2 a 5.1.1 (Lollipop) s aktualizacemi z 5. května jsou prozatím chráněny jen před dvěmi objevenými chybami, a to CVE-2016-2503 a CVE-2016-2504. V jejich případě je CVE-2016-2059 zneužitelný, Google jej však označil jen jako mírně nebezpečný, vzhledem k existující ochraně systému.

Čtvrtá zranitelnost, CVE-2016-5340, zůstává Googlem neopravena úplně. Výrobci by však mohli získat záplatu přímo od Qualcommu, skrze jeho open-source projekt Code Aurora.

„Této chybě se budeme věnovat v našem nadcházejícím bezpečnostním bulletinu. Partneři Androidu však mohou reagovat rychleji a využít možností veřejné opravy, jíž Qualcomm poskytl,“ popsal mluvčí Googlu skrze e-mail. Zneužití kterékoli z těchto čtyř zranitelností by uživatele vystavilo stažení infikovaných aplikací, řekl dále k věci Google.

„Naše Verify App a SafetyNet ochrany pomáhají identifikovat, zablokovat a odstranit aplikace, které takovéto zranitelnosti zneužívají,“ dodal mluvčí.

Je pravda, že ohrozit přístroje těmito chybami je možné jen skrze závadné aplikace. Přímé způsoby útoku jako prohlížení webu, přiložené soubory v e-mailu nebo SMS v tomto případě nelze aplikovat. Aplikace však dle tvrzení Check Pointu nepotřebují žádná zvýšená oprávnění, což jejich nebezpečí výrazně zvyšuje.

Výzkumníci Check Pointu a Google se mezitím neshodli na nebezpečnosti zranitelnosti CVE-2016-2059. Zatímco Qualcomm ji společně se zbytkem chyb označil jako vysoce rizikovou, Google ji posuzuje jen jako mírně nebezpečnou, neboť podle vyjádření firmy lze rizika zmírnit pomocí nástavby SELinux.

SELinux je rozšíření jádra, které činí zneužití některých chyb výrazně složitější pomocí vynucování přístupu. Mechanismus byl využíván k vynucení sandboxových hranic aplikacím již od verze 4.3 (Jelly Bean).

Check Point ovšem s postojem Googlu nesouhlasí. Během Donenfeldova projevu na DEF CONu ukázal, jak CVE-2016-2059 dokáže „přecvaknout“ SELinux z vynucovacího do liberálního módu, čímž efektivně vyřadí jeho ochranu.

Je těžké identifikovat, která konkrétní zařízení jsou zranitelná, neboť někteří výrobci mohou s aktualizacemi čekat na Google, zatímco jiní již mohli opravu převzít přímo od Qualcommu. Aby si uživatelé sami mohli svůj přístroj otestovat, vydal Check Point aplikaci zdarma zvanou QuadRoot Scanner, dostupnou z obchodu Google Play. Ta uživatelům umožní svá zařízení na tyto čtyři zneužití otestovat.

Tisíce Čechů a Slováků naletěly na status o útoku v Praze. Podvodníci jim ukradli hesla

9.8.2016 Zdroj:Novinky/Bezpečnost Sociální sítě
Jako lavina se českým a slovenským internetem začal šířit nový podvod, prostřednictvím kterého se snaží počítačoví piráti vylákat přihlašovací údaje jednotlivých uživatelů. Kyberzločinci tvrdí, že se Praha stala terčem teroristického útoku. Fiktivní zprávou se však z důvěřivců snaží pouze vytáhnout přihlašovací údaje.
Před novou hrozbou varovali v úterý bezpečnostní experti antivirové společnosti Eset. Ti zároveň upozornili, že na tento trik se nechalo nachytat již několik tisíc Čechů a Slováků.

Útok má poměrně jednoduchý scénář. Na Facebooku některého z přátel se objeví odkaz na falešný zpravodajský článek pojednávající o údajném teroristickém útoku s větším množstvím obětí. Zpráva má už na první pohled podezřelý titulek „30 minut před: 1 teroristického útoku došlo v Praze, při kterých nejméně 187 lidí bylo zabi”. Je navíc doplněna o fotografii z údajného místa útoku, která však zcela evidentně nepochází z hlavního města České republiky. Pořízena byla při útoku v Bagdádu v roce 2010, další varianta zase používá snímek z nedávného útoku v Nice.

Využívají napadené účty
K šíření podvodných zpráv tak útočníci využívají účty na Facebooku, které se jim již podařilo napadnout. Právě proto se mohou podobné zprávy objevovat na zmiňované sociální síti i pod hlavičkou skutečných přátel.

„Pokud na tento link klikne další oběť, neotevře se jí zpravodajský článek, ale falešná verze přihlašovací stránky k Facebooku. Zadáním přihlašovacích údajů je oběť nevědomě předá útočníkovi a ztrácí tím kontrolu nad svým facebookovým účtem. Mezitím mohou útočníci podvodné stránky šířit dál skrze profil nové oběti,“ vysvětlil Pavel Matějíček, manažer technické podpory společnosti Eset.

Podvodníci tedy využívají zájmu lidí o aktuální dění. „Oběť vyplní přihlašovací údaje, protože se domnívá, že se tím dostane ke zpravodajskému článku o velké tragédii, která se měla odehrát geograficky blízko. Útočník proto využívá nejen její zvědavosti, ale i strachu,“ doplnil Matějíček.

Český prezident Miloš Zeman byl zavražděn ve vlastním domě.
Podvodná zpráva na Faceboooku
V některých případech navíc kyberzločinci podvodné zprávy ještě více specifikují, aby nalákali co možná nejvíce důvěřivců. Jeden z odkazů, které bezpečnostní experti zachytili, tvrdil, že český prezident Miloš Zeman byl zavražděn ve vlastním domě.

„V jiných případech útočník přes profil napadeného uživatele okomentuje informaci o teroristickém útoku s tím, že ve svém komentáři označí kontakty této oběti, čímž se snaží nalákat více lidí. Útočníkem ovládaný profil sdílí škodlivý link i do facebookových skupin, jejichž členem je podvedená oběť. Útočník přitom ke sběru používá několik desítek falešných stránek, které Eset pro své uživatele z bezpečnostních důvodů blokuje,“ podotkl manažer technické podpory společnosti Eset.

„Lidé by měli zbystřit vždy, když si od nich nějaká stránka vyžádá přihlašovací údaje k účtu na sociální síti a i v případě, že vypadá jako Facebook, Twitter nebo Instagram. V tom případě oběti stačí zkontrolovat adresu samotné stránky, která se názvu Facebooku či jiné sociální sítě vůbec nepodobá,“ uzavřel Matějíček.

Podvodů na Facebooku přibývá
Facebook využívají počítačoví piráti k útokům stále častěji. Loni se například snažili důvěřivce nalákat na výhru chytrého telefonu iPhone od společnosti Apple. Ve skutečnosti je však zaregistrovali k odběru placených SMS zpráv. 

Prostřednictvím této sociální sítě se počítačoví piráti snaží často vylákat také přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví. Z nich pak následně odčerpají peníze, případně si přímo na uživatele zřídí úvěr. Připravit tak klienty mohou o daleko více peněz, než kolik mají naspořeno na účtu.

Hacknout jde i monitor

9.8.2016 Zdroj: SecurityWorlds Hacking
Nevěřte všemu, co vidíte – jak se přesvědčili účastníci každoroční hackerské konference Def Con, hacknout jde i monitor.

V pátek výzkumníci ukázali cestu, jakou lze manipulovat přímo s pixely na displeji monitoru. Odpovědní za tento objev jsou Ang Cui a Jatin Kataria z Red Balloon Security, které zajímalo, jak fungují monitory od firmy Dell a podařilo se jim pomocí reverzního inženýrství dosáhnout zajímavých výsledků.

Rozebrali Dell U2410 na jednotlivé díly a zjistili, že řadič displeje uvnitř může být použit ke změně či záznamu pixelů, které se na obrazovce objevují.

Během své prezentace na Def Conu ukázali, jak mohl jejich hacknutý monitor zdánlivě měnil detaily na webových stránkách. V jednom příkladu vyměnili zůstatek na PayPal účtu z 0 dolarů na 1 milion dolarů, ačkoli ve skutečnosti šlo pouze o rekonfiguraci pixelů na monitoru.

Nejde o zrovna jednoduchý hack – přesněji řečeno, oběma pánům zabral dva roky jejich volného času. Porozumět technologii, provést výzkum a objevit zranitelnost nebylo snadné.

Nezaměřili se však výhradně na značku Dell – prohlíželi též monitory jiných značek, včetně např. Samsungu, Aceru nebo HP, a zjistili, že podobný postup je teoreticky možný u každého z nich.

Kámen úrazu leží ve firmwaru monitorů, respektive softwaru v nich zabudovaném.

„V aktualizacích firmwaru monitorů neexistuje zabezpečení a jsou velmi otevřené,“ popisoval Cui, který je zároveň generálním ředitelem firmy Red Balloon.

Zneužití chyby vyžaduje přímý přístup do monitoru, ať už skrze HDMI nebo USB. Pokud se povede, otevírá dveře jiným útokům, včetně v poslední době všudypřítomného ransomwaru.

Kybernetičtí zločinci by například mohli z pixelů na monitor vyskládat trvalou zprávu a žádat peníze za její odstranění, popisuje Kataria. Nebo by mohli sledovat činnost uživatelé skrze zaznamenávání pixelů – to je potenciálně ještě nebezpečnější.

Oba výzkumníci svůj výzkum prováděli z osvětových důvodů. Jejich objevy jsou dostupné online.

„Je zabezpečení monitoru důležité? Myslím, že ano,“ uzavírá Cui.

Hackeři napadli bitcoinovou burzu Bitfinex. Klienti přijdou o třetinu vkladů

9.8.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Bitcoinová burza Bitfinex, která přišla při hackerském útoku o bitcoiny za více než 70 miliónů USD (1,7 miliardy Kč), rozdělí ztrátu mezi všechny své klienty. Burza o víkendu oznámila zákazníkům, že přijdou o 36 procent aktiv na svých účtech u burzy. Tyto ztráty jim však chce burza kompenzovat poukázkami.
Ztráty z krádeže při hackerském útoku burza přenese na všechny své klienty a aktiva, tedy nejen na ty klienty, z jejichž účtů se bitcoiny ztratily. Po přihlášení do platformy všichni klienti burzy uvidí pokles hodnoty svého majetku o 36,067 procenta.

Všichni klienti také obdrží poukázky, které jim mají kompenzovat ztráty. Poukázky bude moci burza odkoupit nebo je bude možné vyměnit za akcie společnosti iFinex, která je mateřskou firmou burzy. Bitfinex uvedl, že svoji metodiku vysvětlí později a že o kompenzaci zákazníkům jednal s investory.

Hackeři při útoku ukradli z burzy Bitfinex celkem 119 756 bitcoinů, což byla druhá největší krádež v historii této měny. Ukradený počet bitcoinů představuje zhruba 0,75 procenta z celkového počtu bitcoinů v oběhu.

Bitfinex patří mezi největší bitcoinové burzy na světě. Obchoduje se zde však i s dalšími kryptoměnami. Podle prohlášení burzy přijdou o své peníze nejen ti, kteří mají bitcoinový účet, ale majitelé všech účtů, tedy i účtů s jinými digitálními měnami, napsala agentura Reuters.

Virtuální měny představují velké riziko
Virtuální měna bitcoin vznikla v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Vytvořena byla tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.

Kybernetické mince "razí" síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.

Bitcoiny se těší velké popularitě především coby prostředek pro investici. Kurzy však často kolísají. Evropský bankovní úřad kvůli tomu dokonce varoval spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny.

Bruce Schneier: Internet věcí přinese útoky, které si neumíme představit

9.8.2016 Zdroj: Lupa Hacking
Propojení produktů a zařízení reálného světa s internetem zadělává na katastrofu. Tvrdí to známý bezpečnostní odborník Bruce Schneier.
Divíte se Bruce Schneierovi, že varuje před bezpečnostními problémy přicházejícími s nástupem tzv. Internetu věcí (IoT)? Ono se vlastně nejde nedivit. Stačí se podívat na čerstvý případ závažných bezpečnostních děr v „chytrých“ žárovkách od společnosti Osram. Jsou plné zásadních chyb a některé z nich se Osram ani nechystá opravit. Jsou přitom zneužitelné k útoku na domácí či firemní sítě, získávání hesla k bezdrátovým sítím a děravý je i protokol (ZigBee), který používají žárovky pro komunikaci.

Pokud bude výroba internetově připojených produktů neřízeně ponechána v rukou ignorantů, nelze očekávat nic jiného, než před čím Schneier ve svém článku pro magazín Motherboard varuje. Říká, že útočníci mohou s daty dělat tři zásadní věci – krást je, měnit je nebo zabraňovat vlastníkům v přístupu k nim. Právě poslední dva druhy útoků se s příchodem IoT mohou podle Schneiera stát extrémně účinné.

Je rozdíl mezím tím, jestli někdo použije váš chytrý zámek ke zjištění, jestli je někdo doma, a tím, když útočník může zámek odemknout a dveře otevřít, nebo, ještě hůře, když vám dokáže znemožnit dveře otevřít. „Útočník, který vám může zabránit řídit vaše auto či jej dokáže ovládnout, je nebezpečnější než někdo, kdo odposlouchává vaši konverzaci či sleduje, kde se vaše auto nachází,“ říká Schneier.

Manipulace při volbách
Něco na Schneierově tvrzení, že IOT přinese útoky, „které si ještě ani nedokážeme představit“, bude. Pokud seriózní a velké firmy přistupují k bezpečnosti IoT natolik laxně jako Osram, jak asi bude vypadat trh zaplavený levnými IoT senzory a zařízeními z Číny? Stačí se podívat, jak na tom jsou s bezpečností dětské chůvičky. Coby předzvěst stavu zařízení Internetu věcí je to dostatečně vypovídající.

Nakonec už loni hackeři předvedli, jak mohou na dálku ovládat auto. Stejně jako v případě žárovek se zde ukázalo, že Chrysler a jejich UConnect jsou hackerům pro srandu. Od té doby se ukázalo, že podobně laxní přístup k bezpečnosti je v automobilovém průmyslu běžný. Ukázalo se ale také to, že místo zabezpečení se automobiloví výrobci spíše starají o to, jak právně znemožnit zveřejňování informací o jejich mizerné práci.

Schneier pochopitelně upozorňuje, že nástup IoT může znamenat, že někdo ovládne nejen auto, ale dokonce i letadlo. Ale také může zaútočit na medicínská zařízení či prostým ovládáním termostatu způsobit zásadní zvýšení či snížení teploty.

Postupující elektronizace voleb navíc podle Schneiera znamená, že v budoucnosti budeme muset více a více řešit manipulace s hlasováním. A nejde jen o útoky hackerů, ale také o možné zásahy vlád samotných. Poukazuje přitom na čerstvý případ, kdy ruští hackeři pronikli do systému DNC (Democratic National Commitee) a přes WikiLeaks vypustili tisíce interních e-mailů.

Nedostatek zkušeností, ale také povědomí
Už dříve se řešilo, že IoT si bude muset projít stejnou cestou jako každá jiná kategorie zařízení. Počítače i mobily byly před mnoha lety ve stejné situaci, do které se vzápětí dostaly webové aplikace a informační systémy vůbec. Dodnes je možné narazit na děravé weby, na absurdní začátečnické chyby, nedodržování pravidel a postupů, o kterých víme řadu let.

Počítačový i mobilní hardware i software, stejně jako internet, má dnes vybudované tolik potřebné bezpečné architektury, postupy, pravidla. Internet věcí prozatím nic takového nemá. Miniaturnost zařízení a jejich hardware, ale i rozdílné komunikační metody a protokoly, znamenají, že je vše nevyzkoušené. Stejně jako v dřívějších případech i tady navíc občas platí, že se firky snaží některé produkty uvádět na trh co nejrychleji – bez ohledu na to, zda jsou dokončené a bezpečné.

IoT je podobné BYOD, tedy situaci, kdy se do firem přinášejí vlastní zařízení a správci firemních informačních systémů a sítí si s tím moc neví rady. Stejně jako si s tím v zásadě neví rady tvůrci těchto zařízení, protože s nějakým použitím ve firemním prostředí nepočítají.

Jak asi dopadne svět, když podle Gartnerů máme už tento rok využívat 6,4 miliardy zařízení spadajících do IoT. Za další čtyři roky by to mělo být 20,8 miliardy zařízení. Řada z těchto zařízení navíc bude mít oproti běžnému životnímu cyklu mobilních telefonů, tabletů či laptopů podstatně delší životnost. Jak bude výrobce automobilů schopen chránit bezpečnost modelu z roku 2020 o deset let později? Nebo ledničky, která vám doma může stát i dobrých patnáct let? Jak dlouho trvalo, než se Microsoft naučil, jak aktualizovat vlastní operační systém?

Dokud nezemřou první lidé
„Příští prezident bude pravděpodobně nucen řešit rozsáhlé internetové neštěstí, které usmrtí řadu lidí,“ píše Schneier. Můžete si o něm sice říkat, že maluje čerty na zeď a je zbytečně negativní, ale to, co říká, je logické a odpovídá to tomu, že se dnes kdejaká hloupost stává počítačem.

To samotné by až tak velkou hrozbou nebylo, ale vzájemná propojitelnost a ovladatelnost (i na dálku) znamená, že cokoliv takového se může stát terčem útočníků. Nakonec samořiditelná auta sice určitě budou jednou běžně jezdit po silnicích, ale než k nim dojdeme, bude zde ještě mnoho případů, kdy nebude jasné, zda za smrt člověka může auto nebo člověk v něm. Nemluvě o situacích, kdy se má auto rozhodnout, koho obětovat.

Nezbytné ale bude nakonec i to, aby se do celé téhle patálie vložily vlády. Je více než jisté, že bez jasných zákonů, dohledu a tlaku se nic „samo“ nevyřeší. Výrobci IoT zařízení mají nakonec jenom stále stejnou motivaci: co nejdříve uvést na trh a co nejvíce prodat.

Nová chyba Qualcommu ukazuje naplno bezpečnostní problém Androidu
8.82016 Zdroj: Živě Zranitelnosti
Proběhla bezpečnostní konference Def Con a na světě je rázem několik nově oznámených bezpečnostních problémů. Pro mobilní telefony s Androidem to jsou čtyři bezpečnostní chyby.

Problém je konkrétně v ovladačích Qualcommu, které do mobilního telefonu instaluje výrobce. Tři ze čtyř chyb již mají dostupné opravy a čtvrtá bude brzy následovat. Chyba umožňuje bez upozornění systémem získat větší práva na Androidu 6 a dřívějším. V lepším případě to pomůže k dobrovolnému rootu telefonu, v tom horším získá podvodná aplikace kompletní přístup k vašim datům a nic se nedozvíte.

Když uvidíte obrázek vlevo, máte problém. Pravý uvidíte s procesory Mediatek, Kirin, Exynos a dalšími

V současnosti jsou opravené akorát telefony Nexus 5X, 6 a 6P. Ostatní stále čekají na opravu od výrobce. Každý telefon s procesorem Snapdragon potřebuje opravu. Zda jste postižení, můžete zkontrolovat nástrojem QuadRooter Scanner od tvůrce antivirů Check Point Software.

Bezpečnostní aktualizace pro telefony ale vydává jen velmi málo výrobců. Google se to snaží sice zjednodušit oddělením záplat od větších aktualizací systému, vždy je ale nutná aktivita ze strany výrobce mobilního telefonu. Pokud pro něj zájem o bezpečnost uživatelů končí v okamžiku prodeje telefonu, hrozí tu milióny telefonů se známými, dobře zdokumentovanými, ale neopravenými chybami.

Pokud bude váš telefon zranitelný, měli byste se vyvarovat instalacím aplikací z neznámých zdrojů. Paradoxně může pomoci root telefonu. Pak bude mít uživatel opravdu kompletní kontrolu nad telefonem. Pro neznalého uživatele je ale pochopitelně případný root telefonu spojený s mnoha dalšími bezpečnostními riziky.

Microsoft má problém, uživatelům zamrzá Windows 10 po instalaci Anniversary update
8.82016 Zdroj: Živě Hrozby

po instalaci výroční aktualizace některým uživatelům zamrzne systém
Závažná chyba znemožní další práci, její odstranění zpravidla obnáší přeinstalování systému nebo návrat na předchozí sestavení
Microsoft má problém, uživatelům zamrzá Windows 10 po instalaci Anniversary update
Microsoft uvolnil výroční aktualizaci Anniversary Update teprve minulý týden a postupně ji distribuuje mezi další uživatele. Podobně jako každý větší update však i tento letní přinesl části uživatelů také velké starosti – systém jim totiž konstantě zamrzá.

Na problém upozornil web Neowin, který čerpá z dlouhého vlákna na Redditu. V tom se sešlo několik stovek komentářů od uživatelů, kterým systém zamrzne ihned po startu či krátce po něm. Aplikace často zobrazí svoje okna, nicméně zůstávají ve stále stejném nečinném stavu. Následně dojde k jejich zčernání a chybové hlášce, že Windows přestal pracovat.

Ačkoliv se ve vláknu objevilo několik možných řešení, ani jedno z nich se nezdá být univerzálním. Někteří z uživatelů vyřešili problém odpojením druhého disku, přeinstalací systému z obrazu ISO, objevil se také krátký návod na úpravu registrů, která může pomoci. U každého řešení však velký počet diskutérů píše, že na situaci nic nezměnilo.

Chyba se objevuje u uživatelů s mnoha různými konfiguracemi – bez ohledu na to, zda se jedná o desktop či notebook a nezáleží ani na konfiguraci samotných komponent. Na fóru Microsoftu pak najdeme popsaný stejný problém, zatím zde však objevíme pouze reakci jednoho ze zaměstnanců podpory v podobě univerzální odpovědi.

Pokud se setkáte s podobným problémem, pak je zatím jediné možné řešení – návrat ke staršímu buildu.

Google: Adware napadá miliony zařízení a poškozuje inzerenty, weby i uživatele

8.8.2016 Mobilní
S pochybnými společnostmi produkujícími podvodné pluginy i aplikace navíc spolupracují i firmy jako Opera, Skype či Yahoo.
Amonetize, InstallMonetizer, OpenCandy a Outbrowse jsou čtyři jména velkých firem, které se specializují na „placení za instalaci“ (PPI, pay per install). Projevují se záplavou aktivit vedoucích k instalaci add-onů či dalšího nechtěného softwaru, který (v tom nejméně škodlivém případě) v tichosti a bez vědomí uživatelů vyměňuje reklamy ve webových stránkách, případně je vkládá tam, kde žádné reklamy na webu nejsou.

V průběhu ročního výzkumu (PDF) Google zjistil, že tyto podvodné aktivity vedly k více než třem miliardám pokusů o stažení a následným desítkám milionů instalací. Nutno dodat, že nechtěných instalací, tedy takových, které uživatel nejen nechtěl, ale ani neschválil. Vedle manipulace s inzercí se adware pokouší i o manipulaci s výsledky vyhledávání nebo sledování chování uživatelů. Ve všech případech jsou tyto aktivity monetizovány.

Ze čtyř výše jmenovaných příkladů už dnes nenajdete InstallMonetizer, který ukončil činnost (ale nepochybně se brzy někde objeví pod jiným jménem), a Outbrowse má momentálně nedostupný web. Další stále fungují.

Některé z dalších ani nijak neskrývají to, že jejich software zasahuje do prohlížečů uživatelů. A chlubí se až zázračnou mírou konverze 95 % (což je vcelku logické, pokud instalují automaticky bez vědomí uživatele).

Co na tom, že ve Wikipedii i na stovkách dalších míst je najdete jasně zařazené mezi malware (viz například adware od Amonetize, malware od OpenCandy, shrnutí o InstallMonetizer na HackerNews) a Google je zaplaven návody, jak tyhle nechtěné věci dostávat z počítačů. Sám Google také při hledání na OpenCandy přímo zobrazí rámeček s upozorněním na to, že OpenCandy je řazeno mezi malware.

Celý model PPI je postaven na tom, že ti, kdo tyto služby nabízejí, neberou žádné ohledy na to, jestli uživatel něco chce instalovat. Za každou instalaci dostávají až 1,50 USD, je tedy více než jisté, že podvodné a automatické instalace jsou zásadním prvkem jejich „obchodního modelu“.

Velmi často se s adwarem a malwarem tohoto typu setkáte v instalačních programech, kde si buď nevšimnete nenápadného varování, nebo žádné varování nedostanete. A zároveň s instalací softwaru, který chcete, se do počítače dostane něco, co nechcete.

Alarmující na analýze od Googlu je, že zjistili využití těchto způsobů šíření softwaru u firem jako je Opera, Skype a Yahoo. Prvně jmenovaná společnost využívala služeb všech čtyř výše uvedených služeb, Skype aktivně využíval OpenCandy a Yahoo služeb Outbrowse, které používaly k instalaci jejich vyhledávání do prohlížečů uživatelů.

Ve spojitosti s výše uvedenou čtveřicí šiřitelů malwaru a adwaru navíc zjistíte, že řada z nich byla klasickými startupy, které se těšily mimořádné pozornosti a obdivu médií. Bez ohledu na to, že miliony uživatelů se marně snažily jejich software dostat z počítačů a nikdo z nich si nelámal hlavu s tím, co vlastně do počítačů napadených jejich softwarem dodávají.

Největší internetové hrozby letošního léta

5.8.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost  Viry
Hned před několika různými škodlivými kódy by se měli mít na pozoru tuzemští uživatelé. Podle analýzy společnosti Eset se nezvaní návštěvníci šíří především prostřednictvím souborů v nevyžádaných e-mailech – to je případ i škodlivého kódu JS/Danger.ScriptAttachment, který je aktuálně nejrozšířenější internetovou hrozbou.
Ještě v červnu stál malware JS/Danger.ScriptAttachment za čtvrtinou všech odhalených útoků. V červenci to však bylo už více než 45 procent. Jde tedy o téměř dvojnásobný meziměsíční nárůst.

„Škodlivý kód JS/Danger.ScriptAttachment je zákeřný především v tom, že nemusí škodit sám o sobě, ale může do napadeného zařízení stáhnout další druhy malwaru. Nejčastěji jde o ransomware, který zařízení zašifruje a za jeho opětovné zpřístupnění požaduje po oběti výkupné,“ vysvětlil Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset.

Ransomware je souhrnný název pro rodinu vyděračských virů, jako jsou například známí záškodníci TeslaCrypt či Locky. Tyto škodlivé kódy začnou šifrovat obsah počítače a uživateli zobrazí oznámení, že za dešifrování počítače musí zaplatit, jinak se ke svým datům údajně již nikdy nedostane.

Ani po zaplacení výkupného navíc nemají uživatelé jistotu, že se ke svým datům skutečně dostanou. Virus je nutné z počítače odinstalovat a data následně pomocí speciálního programu odšifrovat. V některých případech to ale není možné.

Pozor na bankovní účty
Druhým nejrozšířenějším škodlivým kódem se stal Java/Adwind, přestože jeho podíl byl výrazně nižší – 3,23 procenta. V počítači dovede tento škodlivý kód napáchat velkou neplechu. Otevírá totiž útočníkům zadní vrátka do počítače, prostřednictvím kterých se pak kyberzločinci snaží vysát lidem bankovní účet.

Vrásky na čele dělá bezpečnostním expertům také škodlivý kód Nemucod, který ještě v květnu představoval druhou nejrozšířenější hrozbu. Aktuálně mu díky podílu 3,16 % však patří až třetí příčka.

Nemucod útočí prakticky úplně stejně jako JS/Danger.ScriptAttachment. Uhnízdí se tedy v počítači a může potom stahovat další nezvané návštěvníky.

10 nejrozšířenějších počítačových hrozeb – červenec 2016
1. JS/Danger.ScriptAttachment (45,46 %)
2. Java/Adwind (3,23 %)
3. JS/TrojanDownloader.Nemucod (3,16 %)
4. VBA/TrojanDownloader.Agent.BJL (3,06 %)
5. VBA/TrojanDownloader.Agent.BJQ (2,81 %)
6. VBA/TrojanDownloader.Agent.BKP (2,72 %)
7. VBA/TrojanDownloader.Agent.BJG (2,71 %)
8. VBA/TrojanDownloader.Agent.BJC (1,99 %)
9. VBA/TrojanDownloader.Agent.BJU (1,98 %)
10. VBA/TrojanDownloader.Agent.BKW (1,98 %)
Zdroj: Eset

Hackeři se vydávají za Anonymous a hrozí útokem českým firmám

3.8.2016 Zdroj: Lupa.cz Hacking
Poplatek činí 0,17 bitcoinu. Pod akcí jsou podepsány tři skupiny, v podpisu se vydávají za Anonymous.
Český národní kyberbezpečnostní tým CSIRT.CZ, který na základě spolupráce s Národním bezpečnostním úřadem provozuje sdružení CZ.NIC, v průběhu pondělí zaznamenal ve firmách v celé České republice vyděračský e-mail. Ten po společnostech požaduje zaplacení 0,17 bitcoinu, jinak hrozí „masivním DDoS útokem“.

„Sestřelíme jakoukoliv stránku na české a zahraniční doméně. Dokážeme projít přes CloudFare za pomocí serveru uvnitř ČR. Pokud nezaplatíš, vykucháme tvojí síť. Máš pouze pět dnů na zaplacení na účet bitcoin 14KmxKrAUJFMaL1S9tv22×iuJFpdCvrp5X. Zaplať a tvá IP adresa bude odstraněna ze seznamu. Známe tvou IP a e-mail,“ píše se v dopisech.

TIP: Anonymous shodili web Agrofertu. Chtějí útočit na další firmy a zaměstnance

Útočníci vyhrožují, že ukradnou identitu, napadnou síť a zneužijí data z počítačů. To každopádně trochu nekoresponduje s tím, že hrozí „pouze“ DDoS útokem. Mail obsahuje také vzkaz bezpečnostnímu týmu („Fuck you lamers CSIRT.CZ“) a hlášky „začneme, když to nebudeš čekat“ a „vždy vyhrajeme, ať chceš nebo ne“.

Vydávání se za Anonymous
Pod vzkazem jsou podepsány tři skupiny: TeaMp0isoN, Metasploit Hackers a Russian666. TeaMp0ison byla známá v letech 2011 a 2012, kdy útočila na NATO, OSN, NASA nebo Facebook. Poté se po zatčení dvou členů rozpadla. Nyní se zdá být zase aktivní, i v letošním roce už provedla několik akcí.

Zajímavé je, že je vyděračský e-mail podepsaný sloganem hacktivistického hnutí Anonymous, tedy „We Are Anonymous, We Are Legion, We don‘t Forgive, We don‘t Forget“. Je ovšem pravděpodobné, že se útočníci za Anonymous pouze vydávají. Toto hnutí, které je sice volné a může se do něj v podstatě zapojit kdokoliv, se totiž vyznačuje aktivismem a nikoliv útoky za účelem zisku.

NBÚ a CSIRT.CZ zároveň podle informací Lupy nespojují vyděračský e-mail s akcí, která proběhla v pondělí, kdy Anonymous rovněž pomocí DDoS útoků shodili web Agrofertu a některých dalších firem ze skupiny.

Podle zjištění Lupy se ale na pondělní akci Anonymous měla podílet i skupina Cyber Phantoms. Ta se podle všeho nelegální činností zabývá. Nabízí například hacknutí e-mailu za 30 eur, prolomení Facebooku dělá za 70 eur, stránku hackne za 30 eur, za 24hodinový DDoS útok si účtuje 20 eur. Získává i údaje o kreditních kartách.

Zaplaťte, nebo vás odstřelíme. Kybezločinci straší DDoS útokem

3.8.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Počítačoví piráti začali v tomto týdnu šířit nevyžádané e-maily, ve kterých vyhrožují příjemcům DDoS útokem. Tedy jinými slovy, že jsou schopni odstřelit jejich webové stránky a servery. Za odvrácení hrozby požadují výkupné. Útok je cílen především na firmy, upozornil Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ.

Výhružný e-mail, ve kterém kyberzločinci vyhrožují DDos útokem
„Do e-mailových schránek různých společností se začaly šířit zprávy vyhrožující DDoS útokem,“ uvedl Pavel Bašta, bezpečnostní analytik CSIRT.CZ, který je provozován sdružením CZ.NIC.

Při DDoS útoku stovky až tisíce počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Platba v bitcoinech
Za odvrácení útoku požadují kyberzločinci výkupné. „Autoři této výhružné zprávy požadují od uživatelů zaplacení 0,17 bitcoinu za to, že na danou síť neprovedou útok,“ konstatoval Bašta.

I když se požadovaná částka může zdát nízká, opak je pravdou. Jeden bitcoin má totiž v současnosti hodnotu zhruba 13 000 Kč. V přepočtu na koruny tak útočníci chtějí zaplatit více než 2200 Kč. Zaplatit je prý nutné do pěti dnů, jinak bude útok proveden.

Bitcoiny přitom kyberzločinci nevolí náhodou. Tato virtuální měna se totiž prakticky nedá vystopovat, což znesnadňuje odhalení počítačových pirátů.

Krádež identity i dat
Kromě DDoS útoku počítačoví piráti ve zprávě tvrdí, že jsou schopni ukradnout identitu z napadeného počítače a zneužít uložená data. Zatím nicméně není znám žádný případ, kdy by počítačoví piráti po zaslání podobných e-mailů skutečně útok provedli. „Pokud byl na vaši společnost tento DDoS útok proveden, kontaktujte nás na adrese abuse@csirt.cz,“ uzavřel Bašta.

Bitcoinová směnárna Bitfinex hlásí útok hackerů a ztrátu skoro 120 tisíc BTC
3.8.2016 Zdroj: Živě Hacking
Bitcoinovou směnárnu Bitfinex nejspíše někdo vykradl, píše o tom sama služba na svých stránkách a je dočasně mimo provoz. Škody přitom mohou být poměrně vysoké, podle diskuze na Redditu totiž služba přišla o částku okolo 120 000 BTC, což při současném kurzu odpovídá 65 milionům dolarů.

Krádež na Redditu potvrdil jeden z manažerů služby Zane Tackett

Bitfindex útok hackerů řeší, podle svých slov spolupracuje s policií a případ pouze ukazuje, že bitcoinový ekosystém – respektive podobné koncové služby – má oproti klasickému finančnímu systému ještě své mouchy, nejedná se totiž ani zdaleka o první případ.

Další oběť kybernetických útoků na slabě zabezpečené bitcoinové transakční služby.

Yahoo řeší, jestli má hacker opravdu údaje o 200 milionech úč­tů

3.8.2016 Zdroj: Lupa Hacking
Hacker spojený s únikem přihlašovacích údajů z MySpace a LinkedIn nabízí na prodej 200 milionů přihlašovacích údajů k účtům do Yahoo!
Za 200 milionů přihlašovacích údajů k účtům v Yahoo! byste museli zaplatit tři bitcoiny. Jejich zdroj, hacker vystupující pod jménem Peace, tvrdí, že pocházejí z roku 2012. S dovětkem „velmi pravděpodobně“. Samotné Yahoo celou záležitost bere velmi vážně a snaží se přijít na to, o co opravdu jde.

Hesla spojená s přihlašovacím identifikátorem jsou hashovaná pomocí MD5, je tedy snadné získat většinu hesel zpět do čitelné podoby. Jako u řady úniků z poslední doby je ale na místě skepse a opatrnost. Nebylo by to poprvé, co se za „únik“ někdo snažil vydávat kompilát přihlašovacích údajů z předchozích úniků.

Brát má přitom kde, k dispozici jsou stovky milionů přihlašovacích údajů z desítek větších úniků z dřívější doby.

Vedle přihlašovacích údajů obsahuje únik i data narození a v některých případech i záložní e-mail.

Motherboard, který zprávu o úniku přinesl jako první, se na vzorku zhruba pěti tisíc přihlašovacích údajů pokoušel ověřit pravost. Jakkoliv se mu podařilo najít řadu údajů, které odpovídají existujícím účtům v Yahoo, pro další se zjistilo pouze to, že jde o již zrušené nebo zablokované účty.

Pokud to chcete hrát na jistotu, tak můžete vaše heslo v Yahoo! považovat za kompromitované a pokračovat obvyklou cestou – změnit heslo u Yahoo! na nové unikátní a silné. A pokud totéž heslo používáte kdekoliv jinde, tak provést změny i tam.

Ověřit si, zda vaše heslo vázané k určitému e-mailu není v některém z dřívějších úniků, je přitom velmi snadné. Na haveibeenpwned.com a www.leakedsource.com stačí zadat váš e-mail, zjistíte, kde se objevil, tedy ve kterém úniku. Druhé jmenované umí vyhledávat i telefonní čísla, jména a příjmení i uživatelská jména.

Prague Hacks – hackathon zaměřený na otevřená data startuje na konci září

3.8.2016 Zdroj: Lupa Kongresy
Víkendový programovací maraton se bude už podruhé zabývat daty, která poskytuje Praha, a to včetně třeba zoologické zahrady.
Jako Londýn nebo Leeds. Fond Otakara Motejla chce v rámci hackathonu na přelomu září a října naplnit „pražský dashboard“, tedy platformu, která bude ukazovat, co všechno lze s otevřenými daty v rámci města dělat. Přihlášky se otevírají dnes.

Loni na prvním ročníku hackathonu vzniklo 13 prototypů aplikací. Šlo třeba o platformu pro sdílení informací o kvalitě škol, model aplikace sledující pohyb prostředků hromadné dopravy v reálném čase nebo prototyp aplikace pro chytré hodinky sledující bezpečnost v ulicích.

Letos by měli během třídenní akce vývojáři v prostorech Node5 pracovat na widgetech a aplikacích, které budou popisovat život v metropoli ve čtyřech tematických oblastech. Těmi by měla být mobilita a obyvatelstvo, volný čas a vzdělávání, dobré vládnutí a transparentnost, a konečně i životní prostředí & sociální služby. Všechny aplikace budou pak zapojeny do výsledného dashboardu. „Dashboard a jeho výstupy budou v otevřeném kódu, aby bylo možné je upravovat a doplňovat i v budoucnu,“ tvrdí Michal Tošovský z Fondu Otakara Motejla.

K dispozici budou data z pražského katalogu otevřených dat, tedy třeba mapové podklady Prahy, jízdní řády MHD, ekonomická data některých městských částí, data pražské ZOO, Technické správy komunikací a plno dalších.

"Na projektech a aktivitách Fondu Otakara Motejla spolupracujeme dlouhodobě. I v případě této akce jsme se rozhodli podpořit ji a to jak finančně, tak především formou poskytnutí konzultací odborníků ze sdružení CZ.NIC. Naše participace na Prague Hacks 2016 bude spočívat ve zprostředkování vybraných dat z projektu Netmetr. V rámci akce budou také kolegové vystupovat jako mentoři, kteří pomohou účastníkům se v datech z toho projektu zorientovat a ukáží jim, jak s nimi vhodně pracovat,“ tvrdí šéf CZ.NIC Ondřej Filip.

Nový Firefox se zaměří na bezpečnost, bude upozorňovat na neobvyklé a nebezpečné soubory při stahování
2.1.2016 Zdroj: Zive.cz Zabezpečení

Firefox aktuálně umí při stahování varovat uživatele, pokud stahuje nebezpečný obsah z internetu. Ve verzi 48 však bude tento systém rozšířen a nově se naučí rozpoznávat další typy potenciálně nebezpečných souborů. Na novinku upozornil Tom's Hardware.

Firefox bude uživatele nově informovat o potenciálně nechtěném obsahu. V tomto případě se bude jednat o soubory, které nejsou malwarem, ale mohou například po instalaci sbírat osobní informace uživatele.

unwanted-software.PNG
Nové varování před nechtěným a neobvyklým obsahem (zdroj: Tom's hardware)

Dalším novým typem upozornění budou neobvyklé soubory. Prohlížeč zde bude informovat uživatele o tom, že soubor není často stahován a tudíž může být nebezpečný. Tím chce Mozilla ochránit uživatele před podvrženými instalačními soubory. Pokud uživatel bude stahovat nový Flash, který však bude upravenou verzí, Firefox jej může zablokovat na základě toho, že originální Flash bude stahovaný mnohem častěji.

fx48_security_options.png
Funkci bezpečného stahování bude možné zcela vypnout v nastavení prohlížeče
(zdroj: Tom's hardware)

Firefox na oba typy obsahu bude upozorňovat malým symbolem nad ikonou stahování. Pokud se bude jednat o nechtěný či neobvyklý obsah, zobrazí se žlutý vykřičník. V případě, že Firefox detekuje malware, ikona stahování bude doplněna o červený vykřičník.

Vědci prolomili čtečku otisku prstu na telefonu. Stačila jim inkoustovka a vodivý papír
2.1.2016 Zdroj: Živě.cz Zabezpečení
V posledních letech se na mnoha telefonech vyšší třídy rozšířily čtečky otisku prstu, které nahrazují běžný PIN a jiné formy zabezpečení. Analýza Michiganské státní univerzity však ukazuje, že i tato biometrická ochrana má své limity.

Michigan State University

Výzkumníky z tamního kybernetického oddělení v červnu požádala policie, aby ji pomohli v přístupu do telefonu oběti, který byl chráněný kontrolou otisku prostu. Vědci získali od policie fotografii otisku a na jeho základě vytvořili speciální vodivý 3D model povrchu prstu.

Jenže to nefungovalo, samotný policejní otisk totiž nebyl úplně dokonalý. Výzkumníci se ale nevzdali a pomocí softwaru obraz opravili – dopočítali chybějící místa, zvýraznili linky a tak dále.

Co je však nejpodstatnější, namísto velmi drahé a specializované 3D tiskárny použili v druhém experimentu běžnou inkoustovou tiskárnu a vodivý papír.

A podařilo se! Pomohl jim v tom především samotný telefon oběti Samsung Galaxy S6, který při chybném skenu nevyžadoval zadání kontrolního kódu, takže mohli výzkumníci zkoušet jeden tisk za druhým, dokud se jim to nepodařilo a telefon skutečně neodemkli.

Vlastní postup poté dokázali zopakovat i na telefonu Honor 7 od Huaweie, nicméně (prozatím) neprolomili ochranu iPhonu a některých dalších výrobců.

Podstatné je však to, že k tomu nepotřebovali žádné sofistikované zařízení, ale vystačili s běžnými instrumenty – jedinou specialitou byl vodivý papír.

Česko v datech: Kybernetické útoky v energetice

2.1.2016 Zdroj: SecurityWorld Počítačový útok
Je hrozba útoku na energetické sítě skutečná? Co může znamenat pro koncového odběratele? A jak se proti útokům bráníme v Česku? Podívejte se na názory odborníků a případy z minulosti, které pro vás Česko v datech shromáždilo.

Odpověď na první otázku je jednoduchá a zároveň poněkud znepokojující. Ano, s kybernetickými útoky na společnosti energetického sektoru se dnes odborníci už nesetkávají jen v rovině teoretických úvah, ale i ve skutečnosti. A přizpůsobovat tomu samozřejmě musí i svou práci, stejně jako u jiných útoku, i u hrozeb pro energetické sítě je třeba identifikovat případná rizika a připravit scénáře pro minimalizaci případných škod.

„V současnosti už v podstatě neexistuje složitější energetický systém, který by byl řízený bez využití informačních technologií. Zejména u ovládacích systémů klíčových prvků sice stále existuje velká snaha o striktní oddělení od veřejné sítě, ne vždy je to z provozních důvodů možné,“ vysvětluje Libor Šup, Solutions Architect ze společnosti Unicorn Systems.

Kybernetickým útokem v energetice se míní situace, kdy se hacker nebo skupina hackerů pokusí získat přístup ke klíčovým informacím či prvkům infrastruktury (např. elektrárnám, rozvodným soustavám či řídícím centrům), s cílem ovládat je nebo do nich nahrát škodlivý kód, který bude vykonávat určené příkazy. Motivací pro útočníky může být osobní zisk, zničení vybraného cíle, vyvolání paniky a napáchání dodatečných škod nebo prostě „jen“ chuť ukázat, že něco takového dokáží.

„Podle statistik britského serveru hackmageddon.com byl v roce 2015 celkový počet kybernetických útoků výrazně vyšší než v roce předchozím, a to i navzdory neustále se vyvíjející obraně proti podobným případům. Zhruba za pětinou zaznamenaných útoků stáli nejrůznější aktivisté a skupiny, 10 % útoků je dílem špionáže a jen asi 24 případů z tisíce pak připadá na tzv. kybernetickou válku. Na průmyslové podniky včetně oblasti energetiky mířila celá čtvrtina útoků, daleko za nimi jsou pak vlády, zdravotnická zařízení nebo finanční instituce,” přibližuje strukturu současné kyberkriminalityZuzana Lhotáková, Marketing manager SAS Institute ČR.

„Útočníky můžou být jednotlivci, ale i organizované skupiny aktivistů, teroristé, vládní organizace nebo armáda. Mezi takové skupiny patří například Energetic Bear, která je podle zpráv z několika nezávislých zdrojů zapojena do kybernetické špionáže v oblasti energetiky a škodlivý software z jejich dílny – Havex – je rozšířen po celém světě. Havex se v současnosti nezaměřuje jen na kybernetickou špionáž, ale je schopen také sabotovat infikované systémy. To je velmi závažné zjištění, protože jeho cílem jsou primárně SCADA (Supervisory Control and Data Acquisition) systémy využívané energetickými společnostmi. Energetic Bear mají nejpravděpodobněji sídlo ve východní Evropě a jejich malware se objevil mimo jiné i v Česku. Z činnosti skupiny je patrné, že pracuje v běžném pracovním týdnu, a dá se tedy usuzovat, že se nejedná o nadšence, ale členy nějaké organizace, která bude mít silné finanční zázemí,“ dodává Libor Šup z Unicorn Systems.

Kde už hackeři na energetické systémy zaútočili?

Zpoždění při spouštění íránské jaderné elektrárny
Už v roce 2010 byl zaznamenán kybernetický útok, který měl za úkol oddálit nebo zastavit spuštění jaderné elektrárny v Iránu. Cílem ochromení tehdy nebyla samotná jaderná elektrárna, ale závod na obohacování uranu. Červ Stuxnet vyřadil z činnosti a následně zničil několik stovek centrifug na obohacování uranu tím, že změnil frekvenci jejich otáček.

Nejprve je roztočil nad povolenou hranici a poté jejich otáčky naopak snížil na velmi pomalé. Tím způsobil finanční ztráty i zpoždění při zprovoznění samotné elektrárny. Vzhledem k architektonické složitosti tohoto červa se muselo jednat o experty s obrovským finančním potenciálem.

Stuxnet je natolik kvalitní a modulární systém, že je možné jej u průmyslových systémů využít pro téměř libovolnou podobnou činnost. I proto byly z útoku podezřívány tajné služby USA a Izraele, avšak bez jasných důkazů.

Převzetí kontroly nad vodním dílem v USA

Pravděpodobně jako odvetu za útok proti jaderné elektrárně v roce 2013 podnikla íránská skupina SOBH Cyber Jihad, která se k útoku sama přihlásila, úspěšný kybernetický útok na malou přehradu (přesněji větší stavidlo) poblíž New Yorku. Podařilo se jim na krátkou dobu převzít kontrolu nad ovládacím zařízením a i když se tentokrát jednalo o malé vodní dílo o výšce několika metrů, i tento útok ukázal možné následky plynoucí z nedostatečného zabezpečení.

Únik informací v Jižní Koreji

V prosinci 2014 došlo k útoku na servery společnosti Korea Hydro & Nuclear Power, která v Jižní Koreji provozuje několik jaderných elektráren a hydroelektráren. Došlo k úniku dat, která ovšem podle vyjádření společnosti nepatřila mezi klíčová. Podobné informace však mohou být cenné při plánování dalšího útoku. Možná spojitost s KLDR nebyla potvrzena ani vyvrácena.

Masivní výpadek dodávky elektrického proudu na Ukrajině

V prosinci roku 2015 došlo k rozsáhlému výpadku dodávek elektrické energie v Ivanofrankivské oblasti na Ukrajině. Bez elektřiny tehdy zůstalo po dobu několika hodin až 700 tisíc lidí. Z následných analýz útoku vyplynulo, že se nejednalo o náhodný výpadek, ale koordinovanou součinnost skupiny hackerů. Ti pomocí trojského koně BlackEnergy pronikli do jednotlivých komponent distribučních sítí a následně ji poškodili nebo ochromili. Kromě klasických funkcí destruktivního malware (odstranění systémových souborů, které znemožní spustit systém) se tato varianta speciálně zaměřila na sabotáže v průmyslových systémech. Jednalo se tedy o konkrétní aplikaci běžného malware pro potřeby útoků na podobné cíle. I když konkrétní útočník nebyl odhalen (spekuluje se o jeho napojení na ruské vládní složky), jedná se o první jasně potvrzený útok na rozvodnou elektrickou síť v tomto rozsahu. Podobný trojský kůň byl využit i pro útok na ukrajinská média po volbách nedlouho předtím a spekulovalo se i o hrozbě pro kyjevské letiště, kterou se však údajně podařilo včas zastavit.

„Kybernetické útoky bychom neměli řadit jenom jako problematiku IT. Pro sofistikovaný útok totiž útočník používá více různých prostředků, přičemž nejčastěji využívá psychologický aspekt zranitelnosti uživatele. Oklamáním uživatele totiž útočník umístí do vnitřní sítě organizace falešnou bránu, malware, která pak simuluje interního uživatele. Pak už bezpečnostní brány, firewally, nerozliší komunikace útočníka pod ukradenou identitou oproti oprávněnému uživateli. Ale i proti takovýmto útokům se lze bránit pojetím bezpečnosti multidisciplinárně,” vysvětluje Adrian Demeter, senior manažer Deloitte Security.

Kybernetické útoky a český spotřebitel
Běžnému spotřebiteli nebo firmě se podobné útoky mohou zdát vzdálené a málo pravděpodobné. Ale s nástupem tzv. ‚chytrých domácností‘ a internetu věcí se začíná riziko kybernetických útoků přibližovat i jim.

Reálná je například situace, kdy útočník přepíše údaje na elektroměru se vzdálenou správou nebo vzdáleně zapne v domácnosti spotřebič – například topení – s cílem uměle navyšovat spotřebu energií. Na podobném principu může fungovat převzetí řízení jaderné elektrárny, regulace výpustě přehrady nebo manipulace s přenosovou soustavou či zásobníky plynu.

V současnosti v ČR dochází k pomalému posunu ve vnímání kybernetických hrozeb nejen pro energetický sektor. Děje se tak na základě platného kybernetického či krizového zákona, případně z vůle jednotlivých subjektů.

V neposlední řadě probíhají kybernetická cvičení, která pomáhají hledat možná rizika a nabízet jejich řešení – například v říjnu 2015 proběhlo v Brně pod záštitou Národního centra kybernetické bezpečnosti cvičení simulující útok na elektrárnu i obranu před ním, ve kterém proti sobě stály týmy „útočníků“ a „obránců“.

Podvody na internetu si počítačový pirát vydělal více než 60 miliónů dolarů

2.8.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Podvod
V Nigérii byl zatčen muž, který je podezřelý, že pomocí podvodů na internetu obral stovky obětí po celém světě o celkem více než 60 miliónů dolarů (1,45 miliardy Kč). Oznámila to v pondělí podle agentury AFP v nigerijském městě Lagos mezinárodní policejní organizace Interpol. Počítačovému pirátovi pomáhalo v různé míře nejméně 40 lidí v Nigérii, Malajsii a Jihoafrické republice.
"Čtyřicetiletý Nigerijec, známý pod jménem Mike, je podle všeho za podvody v celkové výši přes 60 miliónů dolarů. Po světě jsou stovky obětí," uvedla organizace.

Upřesnila, že podezřelý se především dostával do elektronických pošt malých a středních podniků, a to hlavně v Austrálii, Kanadě, Indii, Malajsii, Rumunsku, Jihoafrické republice, Thajsku a Spojených státech. Podvody prováděl i na webech seznamek a pral špinavé peníze v Číně, Evropě a USA.

Agenti Interpolu dopadli podezřelého a rozbili jeho síť s pomocí nigerijské vládní agentury proti korupci a s pomocí nigerijského výboru EFCC proti ekonomické a finanční zločinnosti v této africké zemi, dodala policejní organizace v prohlášení. V jakém období zadržený své zločiny páchal, neupřesnila.

Pirátství kvete především v Evropě, Česko je na tom však překvapivě dobře
2.8.2016 Zdroj: Živě.cz Podvod

Organizace MUSO se primárně zabývá ochranou autorského obsahu, zároveň však vytváří analýzy, které se pirátství týkají. Ta nejnovější je globální zprávou o pirátství v celkem padesáti zemích světa. S výsledky, které vyplynuli z posbíraných 141 miliard záznamů o návštěvách na pirátských a streamovacích webech, se MUSO podělilo s TorrentFreakem.

Pohled na žebříček je jasný – pirátství je nejrozšířenější v Evropě a mezi prvními desíti zeměmi nenajdeme jiný než evropský stát. Rekordmanem je Lotyšsko, kde stránky s pirátským obsahem navštěvuje 46 % uživatelů internetu. Následují země jako Bulharsko, Litva, Chorvatsko nebo Španělsko.

Warezu se naopak nedaří ve Vietnamu, Německu, Mexiku nebo Thajsku. V těchto zemích pirátské stránky navštěvuje do tří procent uživatelů:

(zdroj: TorrentFreak)

Relativně dobře je na tom také Česko, i když se v žebříčku umístilo až ve třetí desítce. Konkrétně pirátské weby navštěvuje 8,56 % uživatelů. Těsně před námi je Francie, za námi o půl procentního bodu Švýcarsko. V

Anonymous shodili web Agrofertu. Chtějí útočit na další firmy a zaměstnance

1.8.2016 Zdroj: Lupa.cz Hacking
Operace Blokáda vyvolaná zákonem umožňujícím cenzurovat internet má další pokračování. Shozeny byly weby Agrofertu či Penam.
Skupina, která se označuje za českou odnož hacktivistického hnutí Anonymous, dnes shodila web společnosti Agrofert (agrofert.cz), kterou ovládá ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Má to být součástí takzvané Operace Blokáda (#OpBlokada), která má být odvetou za schválení zákona o hazardních hrách, v rámci něhož může stát blokovat webové stránky.

Skupina se chce zaměřit na další cíle kolem Babišova impéria. Mezi cíli jsou v dokumentu útočníků uvedeny weby společností HYZA, Čepro, Uniles, PREOL a Wotan Forest. Hacktivisté si vyhlédli také zaměstnance skupiny Agrofert, na které mají mimo jiné útočit spamem.

„Žádáme neprodlené zrušení EET či zákona o cenzuře internetu, jinak budou útoky nadále pokračovat,“ vzkazují hacktivisté k čerstvému útoku na Agrofert.
Web Wotan Forest se dnes občas s výpadky potkává. Stránky Agrofertu začaly po několika hodinách před šestou hodinou večer na pár minut fungovat, po chvilce byly opět nedostupné. Večer přestal fungovat také web pekáren Penam.

Hacktivisté k útokům využívají populární open source nástroj HOIC (High Orbit Ion Cannon). Pro zájemce o zapojení se do útoků je veřejně připraven instalační soubor společně s návodem k použití.

Prostřednictvím DDoS útočili už koncem května, kdy nejdříve shodili web Senátu a následně také policie a strany ČSSD. Akce prý mají pokračovat i nadále.

„Jakmile jednou vznikne státní blacklist, je to cesta k dalším blokacím, které budou o to snazší,“ říká skupina ke svým motivacím. „Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem nyní dostává téměř neomezenou pravomoc cenzurovat internet.“

LastPass měl (opět) problém, útočníci mohli získávat hesla uživatelů

1.8.2016 Zdroj: Lupa.cz Zranitelnosti
Nepříjemná bezpečnostní chyba v prohlížečových rozšířeních pro LastPass umožňovala útočníkům získávat uložená hesla.
Tavis Ormandy, člen týmu u Googlu, který se věnuje vyhledávání chyb, minulý týden zjistil, že LastPass pro Firefox je možné zmást natolik, že vydá hesla pro určitou službu, aniž by uživatel na této službě aktuálně byl. Stačilo k tomu dostat uživatele na připravené webové stránky a požádat LastPass o automatické vyplnění hesla.

Detaily Ormandyho zjištění už jsou známy a dle očekávání jde o zneužití toho, jakým způsobem se LastPass vsunuje do stránek (hlavně do vstupních prvků). Podstatné na nové chybě je, že velmi podobná chyba byla objevena již před rokem a týkala se rozšíření pro Chrome (a byla také již před rokem napravena).

LastPass v LastPass Security Updates uvádí, že opravena byla i čerstvě objevená chyba, a pokud používáte LastPass 4.0+, tak by už problém neměl existovat. Případná ruční instalace opravené verze je možná z lastpass.com/lastpassffx

Připomeňme, že LastPass měl v minulosti už více bezpečnostních problémů (viz například LastPass byl děravý, v případě pochybností si raději změňte heslo), včetně úniku dat (Správce hesel LastPass hlásí únik z databáze, změňte si heslo). Konkurenční správci hesel na tom nebyli o moc lépe.

Jedna z dobrých možností, jak se dalo zabránit zneužití v tomto případě, by bylo vypnutí automatického vyplňování hesel – mírná komplikace pro uživatele, který by zadávání hesel z LastPass musel vyvolávat přes menu. Vedle toho stále platí, že pro důležité služby byste vždy měli používat dvoufaktorové ověření přihlášení.

Kybernetičtí vyděrači jedou. Ransomware je nejziskovější malware

1.8.2016 Zdroj: SecurityWorld Viry
Z kyberzločinu se stává stále větší byznys. Zisky útočníků v první polovině roku 2016 strmě vzrostly a vyděračský software, tzv. ransomware, se stal nejziskovějším typem malwaru v historii. Cílem hackerů přitom nejsou jen firmy, ale stále častěji se zaměřují na neziskové organizace, spolky i charity. Organizace však bezpečnostní hrozby stále podceňují a neprovádějí pravidelné aktualizace, které průniky do sítě výrazně omezují. S těmito závěry přišla pravidelná studie Cisco 2016 Midyear Cybersecurity Report.

Report odhalil, že firmy útočníkům jejich snahu často usnadňují, neboť mají zranitelnou infrastrukturu, neprovádějí dostatečnou bezpečnostní hygienu v síti a probíhající útok nedokážou detekovat včas.

Organizace se potýkají se stále sofistikovanějšími verzemi škodlivého softwaru a u některých důležitých oborů, jako například ve zdravotnictví, dochází k výraznému nárůstu útoků. Společnost Cisco odhaduje, že budoucí ransomware bude mnohem hůře odhalitelný, neboť tolik nezatíží kapacitu procesoru infikovaného zařízení a omezí komunikaci s kontrolními servery.

Nejprve se totiž v systému rozmnoží a až poté spustí vlastní vyděračskou aktivitu s cílem maximalizovat zisky útočníků.

Studie zaznamenala, že v první polovině letošního roku hackerům výnosy z kybernetických útoků výrazně vzrostly. Důvodem jsou nové útočné metody i širší skupina cílů.

„Cisco 2016 Midyear Cybersecurity Report ukazuje, že útočníci stále rozšiřují záběr útoků a více se zaměřují na servery. Útoky častěji cílí na jejich zranitelnosti, a zejména se soustředí na servery Jboss. Globálně byl zjištěn průnik u 10 % z nich. Jedním z evergreenů pak zůstávají pokusy o průnik prostřednictvím Adobe Flash,“ říká Ivo Němeček, obchodní ředitel společnosti Cisco ČR.

Hlavním nedostatkem organizací zůstává neefektivní přehled o stavu a dění v síti a o koncových bodech a jejich aktivitě.

„Firmám stále trvá odhalení průniků do sítě průměrně 200 dní,“ dodává Ivo Němeček.

Studie Cisco 2016 Annual Security Report, publikovaná na začátku letošního roku, zjistila, že 9 z 10 zkoumaných zařízení obsahovaly známé zranitelnosti. I tentokrát testovali bezpečnostní experti více než 100 tisíc zařízení připojených k internetu. Nedostatky se objevily u všech výrobců a typů koncových zařízení. Každé z nich v průměru vykazovalo 28 známých zranitelností. Přitom tato zařízení byla aktivně provozována se známými zranitelnostmi průměrně více než 5 a půl roku.

Více než 9 % z nich dokonce vykazovalo zranitelnosti staré více než 10 let. Bezpečnostní experti se dále zaměřili na softwarovou infrastrukturu a na vzorku více než 3 milionů instalací, především Apache a OpenSSH, zjistili, že obsahují průměrně 16 zranitelností známých již 5 let.

Expertní tým Cisco Talos proto doporučuje 5 jednoduchých opatření, které mohou významně posílit bezpečnost firemního provozu:

Zlepšení bezpečnostní hygieny sítě jejím sledováním, včasnou aplikací oprav a aktualizací, segmentací, zavedením obrany na okrajích sítě, a to včetně zabezpečení e-mailu a internetového provozu a využitím nové generace firewallů a systémů pro prevenci průniků.
Integrace obrany a vybudování jednotné bezpečnostní architektury namísto zavádění dílčích řešení.
Měření doby detekce hrozeb a snaha o její zkrácení na minimum s cílem jejich okamžité neutralizace. Začlenění doby detekce jako klíčové metriky do podnikové bezpečnostní politiky.
Ochrana uživatelů na místech, kde se nachází a kde pracují, nejen systémů, s nimiž přicházejí do styku při připojení do firemní sítě.
Zálohování důležitých dat, rutinní ověřování jeho efektivity a zabezpečení těchto záloh proti napadení.

Biometrické ověřování plateb je za rohem

27.7.2016  Zdroj: SecurityWorld Zabezpečení
Podle nového průzkumu společnosti Visa mají evropští spotřebitelé při platbách kartou zájem využívat biometrické bezpečnostní prvky, a to zejména v kombinaci s dalším zabezpečením. Na 73 % spotřebitelů považuje podle průzkumu dvoufaktorovou autentifikaci platby s využitím biometrického prvku za bezpečný způsob ověření identity majitele účtu.
„Identifikace a verifikace prostřednictvím biometrických prvků v oblasti plateb přináší zjednodušení a zdokonalení spotřebitelského zážitku. Náš průzkum ukázal, že čím dál tím více lidí vnímá biometriku jako důvěryhodnou formu autentifikace a je s používáním této technologie na svých zařízeních obeznámeno,” říká Jonathan Vaux, výkonný ředitel pro inovace společnosti Visa Europe.

Scénář o biometrice jako jediné formě ověřování plateb by ale byl podle Jonathana Vauxe zatím spíše výzvou. „Na rozdíl od ověření PIN kódem, který může být zadaný jen správně nebo nesprávně, je biometrie založená na pravděpodobnosti shody se vzorem. Biometrické prvky fungují proto nejlépe v kombinaci s dalšími zařízeními, geolokačními technologiemi nebo dodatečnými metodami autentifikace,“ dodává Vaux.

Více než polovina Evropanů (51 %) si myslí, že biometrická verifikace, která potvrzuje identitu uživatele měřením jeho charakteristických znaků, jako jsou otisky prstů nebo vzor oční duhovky, proces platby urychlí a zjednoduší. Přes 30 % lidí pak podle průzkumu na biometrické autentifikaci oceňuje, že jejich data zůstanou v bezpečí i v případě ztráty nebo odcizení platebního zařízení.

„Postupně budou mít spotřebitelé možnost vybírat si ze stále více platebních metod. S tím jak se budou měnit naše platební návyky podle místa nákupu a použitého zařízení, budou se těmto případům muset přizpůsobovat i autentifikační metody plateb. Navzdory své pohodlnosti a bezpečnosti tak nebude biometrika jediným řešením a v budoucnosti uvidíme rozličné varianty ověřování v závislosti na konkrétní nákupní situaci,” pokračuje Jonathan Vaux.

Průzkum na 14 000 Evropanech ukázal, že nejdůležitější faktory pro přijetí biometrického ověřování plateb jsou diskrétnost, zkušenost a obeznámenost s tématem. Pro svou jednoduchost a bezpečnost je nejoblíbenější biometrickou metodou ověření otisku prstu. I co se samotné bezpečnosti týče, nejvíce (81 %) respondentů staví na první místo právě otisky prstů. Jako druhá nejbezpečnější biometrická metoda následuje sken oční duhovky se 76 procenty.

I proto více než polovina dotázaných (53 %) preferuje při placení identifikaci otiskem prstu před jinými metodami. 73 % respondentů vyhovuje tato forma biometrické autentifikace dokonce stejně jako vyplnění PIN kódu.

Autentifikace platby rozpoznáním hlasu nebo podle tváře by podle průzkumu zvolilo jen 15, respektive 12 % respondentů, a to v případě nákupu přímo v obchodě i platby online.

Nový průzkum ukazuje na zlepšení v ochraně dat, ale také na vyvíjející se hrozby

27.7.2016 Zdroj: SecurityWorld Zabezpečení
Společnost EMC oznámila výsledky nového průzkumu zabezpečení. Ty odhalily, že organizace podceňují narůstající výzvy spojené s ochranou svých dat a v důsledku toho zakoušejí ekonomické dopady ztráty dat.
Nová zjištění průzkumu EMC Global Data Protection Index 2016, který zpracovala společnost Vanson Bourne jako nezávislou studii podnikového zálohování mezi respondenty z 18 zemí světa, ukazují, že podnikům se sice podařilo omezit dopad čtyř největších tradičních rizik ztráty dat, nejsou však připraveny na nově vznikající hrozby, jež si tak vybírají svou daň namísto tradičních příčin.

V porovnání s výsledky průzkumu EMC Global Data Protection Index 2014 zaznamenalo v posledních 12 měsících ztrátu dat nebo narušení provozu o 13 % více podniků. S tím spojené potíže je stály v průměru 914 000 dolarů.

Společnost EMC zadala aktualizaci průzkumu, aby organizacím pomohla pochopit rychle se měnící podobu rizik ohrožujících podniková data a připravit se na ně. Podle výsledků průzkumu EMC Global Data Protection Index 2016 ztěžují moderní ochranu dat tři hlavní hrozby:

1) Ohrožení záložních dat

Téměř čtvrtina (23 %) respondentů zaznamenala ztrátu dat nebo neplánovaný výpadek systémů vinou bezpečnostního útoku zvenčí. Pokud započítáme i útoky zevnitř, vzroste toto číslo na více než třetinu podniků (36 %).

Podniky při tom stále častěji čelí nejen ohrožení primárních dat, ale také záloh a dalších dat uložených kvůli ochraně. Ať už bojují s kybervyděrači, kteří požadují výkupné za odemknutí dat zašifrovaných škodlivým softwarem (ransomware), nebo s jinými riziky spojenými se zálohováním a ochranou dat, potřebují podniky najít řešení, která přesunou jejich „data poslední záchrany“ do bezpečí.

2) Ohrožení dat v cloudu

Přes 80 % respondentů průzkumu uvedlo, že jejich organizace bude v nejbližších dvou letech provozovat alespoň část z osmi klíčových podnikových aplikací ve veřejném cloudu. Zároveň ovšem jen necelá polovina z nich odpověděla, že chrání data v cloudu před poškozováním, obdobný počet respondentů pak tato data chrání před smazáním.

Více než polovina účastníků průzkumu již ve veřejném cloudu provozuje poštovní aplikaci. A celkově již respondenti do veřejného cloudu přesunuli v průměru 30 % svého IT prostředí.

3) Měnící se potřeby ochrany

Přes 70 % organizací zapojených do průzkumu si není zcela jisto, že by v případě ztráty dat nebo neočekávaného výpadku systémů dokázalo systémy či data plně obnovit.

Sebedůvěrou respondenti neoplývají, ani pokud jde o výkon datových center: 73 % uvádí, že si nejsou zcela jisti, že jejich řešení udrží krok s vyšším výkonem a novými funkcemi flashových úložišť.

Zabezpečte si e-maily pomocí šifrování

27.7.2016 Zdroj: SecurityWorld Zabezpečení
Šifrování e-mailu se natolik zlepšilo, že je pošetilé ho nepoužívat. Hushmail, Virtru, HP Voltage, Datamotion, AppRiver, ProtonMail a Tutanova vás ochrání před slídivýma očima.
Kdysi jsem jako spoluautor napsal knihu o podnikovém e-mailu, ve které jsem přirovnal šifrování e-mailů k „ošklivé ráně v hrudi“. Bylo to v roce 1997, kdy jste si museli veškerou správu šifrovacích klíčů zajistit sami – a to bylo, řekněme, přinejmenším odrazující.

I když se situace od té doby výrazně zlepšila, šifrování poštovních zpráv stále není tak jednoduché, jak by mohlo být, a vyžaduje důkladné studium, chcete-li získat skutečně soukromou komunikaci, kterou nedokážou vaši konkurenti či vládní instituce sledovat.

V minulosti museli příjemci šifrovaných e-mailů používat stejný systém jako odesílatel a mnoho e-mailových klientů bylo v tomto směru obtížné nakonfigurovat.

V současné době nabízí mnoho produktů funkci „šifrování s nulovými nároky na znalosti“, což znamená, že můžete odeslat šifrovanou zprávu i tomu, kdo vámi vybranou šifrovací službu nepoužívá.

K dešifrování zpráv a k napsání odpovědí postačuje poskytnout heslo a v některých případech lze zprávu přečíst jen na základě autentizace, tedy prokázání své identity. Po prvotním navázání komunikace dokáže příjemce celkem snadno komunikovat prostřednictvím šifrovaných zpráv.

Kromě nulové potřeby znalostí šifrování usnadňují moderní produkty zasílání a přijímání zpráv, takže s pomocí modulů plug-in pro aplikaci Outlook a pro prohlížeče je potom šifrování podobně snadné jako stisk jednoho tlačítka.

Všechny testované produkty mají vylepšenou kontrolu nad přenosem zpráv, jako jsou nastavení data vypršení platnosti, možnost odvolat nepřečtené zprávy a zabránit jejich přeposílání, jakmile je příjemce přečte. To vše jsou dobrá znamení, že šifrování konečně dospělo.

Zůstal zde však jeden problém: Způsoby využití e-mailů se také vyvinuly a jsou složitější. Někteří z nás střídají klienty ve stolních počítačích i mobilních zařízeních a také používají jako e-mailového klienta webové rozhraní.

Někteří lidé upřednostňují aplikaci Outlook a mnoho organizací závisí na serverech Microsoft Exchange a také existují desítky poskytovatelů hostovaných e-mailových služeb založených na službách SaaS – jako jsou například Google Apps nebo Office 365.

To znamená, že jakékoliv šifrovací řešení musí pokrýt různé případy použití a různé koncové klienty. Navíc zde stále existuje velký nezájem koncových uživatelů o šifrování zpráv, přestože jim není neznámá sága Snowdena a další poučení o potřebě udržovat zabezpečenou komunikaci.

Pro analýzu současného stavu dostupných řešení jsme otestovali sedm produktů a zjistili, že spadají do tří funkčních skupin.

První jsou hostované e-mailové služby, které využívají komplexní šifrování přenosů zpráv. Obvykle se přitom k zabezpečenému zasílání a příjmu e-mailů používá webový klient daného poskytovatele.

Pokud už používáte hostovanou e-mailovou službu, bude nutné tohoto poskytovatele nahradit jednou z těchto služeb. V této kategorii jsme testovali Hushmail a ProtonMail.

Hushmail již existuje více než deset let, zatímco ProtonMail je relativně nový a stále je v rozšířené betaverzi. Tato kategorie je atraktivní pro menší sítě a místa s okamžitou potřebou šifrování a požadavkem rychlého zavedení.

Druhou skupinou jsou pak brány (gatewaye) pro šifrování e-mailů. Ty byly prvním druhem šifrovacích produktů a stále je lze na trhu nalézt. Vyžadují speciální moduly plug-in nebo servery umístěné v interní infrastruktuře, nakonfigurované za ochranným firewallem s přístupem k vašemu hlavnímu e-mailovému serveru. Do této kategorie patří produkty Datamotion SecureMail a HP Voltage SecureMail.

Tyto brány nabízejí velkou kontrolu nad způsobem zpracování e-mailů, nad případným přechováváním částí zpráv v místních úložištích zařízení i nad možnými způsoby obnovení hesel.

I když je to přitažlivé, s veškerou touto kontrolou přichází také větší náročnost správného nakonfigurování. A to je důvod, proč o tyto gatewaye klesá zájem, zejména nyní, když existuje tolik dalších možností.

Brány jsou stále užitečné pro firmy, které se buď zdráhají využívat cloud, nebo mají specifické důvody týkající se dodržování předpisů pro šifrování své e-mailové komunikace, jako jsou například makléři a zdravotnictví.

A konečně třetí skupinou jsou řešení založená výhradně na koncových klientech, která rozšiřují existující desktopový software pro e-maily, jako jsou například Outlook nebo Apple Mail.

Jde typicky o přídavné nástroje šifrující zprávy pomocí existující e-mailové infrastruktury. Do této kategorie patří Tutanota, Virtru a AppRiver.

Tato řešení jsou oblíbená ve firmách, které používají celou řadu e-mailových klientů a nechtějí rychle nasadit službu univerzálního šifrování nebo nemohou snadno vyměnit části své e-mailové infrastruktury (viz prezentace těchto produktů).

Existuje mnoho dalších šifrovacích služeb, které jsme netestovali, a to ze dvou důvodů. Zaprvé mnoho z nich je podobných službě ProtonMail, ale nabízejí jen šifrování osamocených poštovních schránek a nejsou vhodné pro celopodnikové nasazení.

Zadruhé několik dlouho na trhu působících dodavatelů šifrování se testu nechtělo zúčastnit, a to včetně dodavatelů bran jako Symantec (PGP) nebo ZixCorp.

Vítězové a poražení

Vzhledem k rozmanitosti situací v oblasti e-mailů a typů produktů jsme nemohli zvolit celkového jednoznačného vítěze. Každý z těchto produktů však může být velmi užitečný pro odpovídající situace.

Produkt Tutanota zatím i přes přítomnost některých inovativních funkcí nemůžeme doporučit do doby, než dostatečně dozraje.

Pokud budete využívat pro své e-maily server s internetovými standardy IMAP/SMTP, potom pro vás bude asi nejlepší volbou použít Hushmail nebo Virtru.

Hushmail používá kombinaci různých oborových standardů šifrovacích technologií k přenášení e-mailů z desktopu přes internet. Virtru má zase svůj vlastní ekosystém a sadu doplňků pro aplikaci Outlook, prohlížeče a Gmail, které mohou chránit vaše zprávy.

Pokud používáte MS Exchange nebo IBM Notes, může být lepším řešením Datamotion s jeho vlastní branou. Je ze sedmi testovaných produktů nejdražší, ale nabízí velkou flexibilitu konfigurace.

Voltage je také dobrou alternativou založenou na bráně gateway, pokud potřebujete velký rozsah kontroly pro správu e-mailových přenosů, a může fungovat na serverech platforem Linux i Windows.

Pokud nechcete nasadit šifrování pro každého a chcete tuto možnost poskytnout jen několika zaměstnancům nebo máte-li systém založený na protokolu POP, potom se podívejte na řešení AppRiver.

Jeho zajímavost je mimo jiné způsobená schopností zvládnout přílohy s velikostí až 5 GB, zatímco většina ostatních produktů dokáže zvládnout jen malé přílohy.

Přestože se ProtonMail hodí zejména pro jednotlivce, je ukázkou toho, co současná úroveň soukromí a paranoie dokáže udělat pro zajištění produktu se snadno použitelným šifrováním.

I když jeho uživatelské rozhraní zaostává za některými vyzrálejšími produkty, má několik funkcí, které je dobré prozkoumat, včetně výchozího dvojitého šifrování zpráv a způsobu, jak dokáže automaticky upozornit nové korespondenty na čekající šifrované zprávy.

Digitální stopy a jejich odstraňování

27.7.2016  Zdroj: SecurityWorld Zabezpečení
Jakýkoliv pohyb po internetu zanechává po naší činnosti stopy. A nemusíte být zrovna náčelník Apačů, abyste je našli. Takže jak je dobře zamaskovat?
Digitální stopy jsou informace, které uživatel zanechává v prostředí internetu či jako součást souborů. Tyto stopy o svém tvůrci prozradí víc, než by sám chtěl. Stopy v podobě metadat vznikají i při používání přístrojů z oblasti IT, při práci s různými typy souborů a při řadě dalších aktivit.

Stopy se dělí na aktivní a pasivní. Aktivní vznikají přičiněním uživatele vytvářením profilů, přispíváním na diskuzní fóra, interakcemi na sociálních sítích, nahráváním fotek či jiných souborů aj. Velmi zneužitelné stopy jsou příspěvky do technických fór s celým popisem problému, což často dělají i profesionálové v IT.

Zaujal vás tento článek? Přehled nejzajímavějších zpráv získáte odebíráním našeho newsletteru »
Pasivní stopy vznikají jako vedlejší produkt uživatelovy aktivity, jsou to záznamy serverů o chování konkrétního návštěvníka, délce návštěvy, aktivitě na daném webu, IP adrese a dalších údajích. K těmto informacím uživatel obvykle nemá přístup a může je ovlivňovat maximálně svým chováním či některými nastaveními.

Sledování stop závisí na tom, co se sledující chce dozvědět.

Marketing. Zde sledují mimo jiné pohyb uživatele po internetu, aktivitu a dobu výskytu na stránkách, klikání na odkazy, preference uživatele („to se mi líbí“ na Facebooku) a mnoho dalších aspektů. Marketingové společnosti obvykle data aktivně zaznamenávají a obchodují s nimi v obrovském množství. Dost stránek, které poskytují služby zdarma, funguje na bázi prodeje či výměny informací o uživatelích, případně data využívá pro personalizaci reklamních sdělení.
Kriminalistické vyšetřování. To bere digitální stopu jako důkazní materiál, sleduje podle potřeby data, která hrají roli v objasňování trestné činnosti, jako jsou pohyb uživatele po síti, doba přihlášení, soubory nahrané na internet, soubory v uživatelově zařízení, aktivita na diskuzních fórech aj. Často má k dispozici pokročilé nástroje a postupy, jak překonat běžné zabezpečení uživatelských účtů či jak se dostat k uživatelovým datům.
Kybernetický útočník podle svého záměru může sledovat různé skupiny podle konkrétních specifik (např. uživatele konkrétního serveru či služby) nebo konkrétní osobu. Podle toho přizpůsobuje své jednání, zjišťuje slabiny jak v zabezpečení systému, tak v chování uživatele.

Král nevyžádané pošty? Samuel Wallace

27.7.2016  Zdroj: SecurityWorld Spam
Novináři kvůli upoutání pozornosti nebo zvýšení atraktivity textu rádi nadsazují. A tak se s přízviskem „král spamu“ můžeme setkat u celé řady jmen. Pokud by si někdo ale toto označení skutečně zasloužil, pak je to Samuel Wallace: Hvězda jiných vychází, zazáří a zmizí, ale Wallace spamuje ve velkém bez ohledu na platformu už téměř třicet let.
Samuel Wallace se narodil v roce 1968. Dvakrát se pokusil studovat vysokou školu, ale nikdy neuspěl: vždy skončil v prvním semestru. Přesto se stal jednou z nejznámějších – a nejnenáviděnějších osobností – počítačového světa.

Svoji kariéru ovšem začal už v osmdesátých letech, kdy se věnoval masovému rozesílání reklamních nabídek pomocí faxů. Šlo o tak obtěžující fenomén, že tato praktika musela být v roce 1991 zakázána zákony.

Wallace je několikrát porušil, což mu vyneslo různě vysoké tresty. Až v roce 1995 ho napadlo, že by něco podobného mohl provozovat legálně ve světě počítačů. A založil si firmu Cyber Promotions (známou též jako Cyberpromo).

Pod rouškou reklamní agentury cpal inzerci všude možně. Měl nesmírně agresivní marketing: stal se známý tím, že ve velkém rozesílal reklamní sdělení – na rozesílání reklamních sdělení.

Stal se veřejnou tváří a svérázné metody obhajoval na konferencích nebo v televizních pořadech. Odpůrci mu dali přezdívku „Spamford“. On ji ovšem přijal za svou jako součást identity, dokonce si založil osobní stránku spamford.com.

Záhy se stal jedním z hlavních hráčů na poli e-mailové reklamy, ale to s sebou přineslo i silně negativní odezvu. Neměl problémy se zákonem – což se mu v podnikání nestávalo příliš často – ale byl nenáviděnou osobou v internetové komunitě.

Za chvíli nemohl najít poskytovatele, se kterým by mohl uzavřít smlouvu. Ještě před tím ale jako první začal používat několik taktik, jimiž mátl filtry spamu, obcházel různá pravidla nebo znesnadňoval své pronásledování.

Šlo například o falšování adresy odesílatele, přeposílání zpráv, uvádění většího počtu odesílatelů apod. Některé z těchto úskoků ve světě internetových útoků následně „zlidověly“.

Krok vedle

V roce 1998 Wallace oznámil, že opouští byznys se spamem. Firmu Cyberpromo přejmenoval na GTMI, zůstal jen v roli majitele a tvrdil, že od nynějška bude poskytovat toliko marketingové služby opt-in (tedy takové, se kterými budou oslovovaní předem výslovně souhlasit).

Projekt ale nefungoval, Wallaceho pověst ji stále provázela. Proto se stáhl úplně i z pozice majitele, ale ani to nepomohlo a GTMI později zkrachovala.

Wallace využil svou popularitu a jako DJ Masterweb začal vystupovat v klubech po celém New Hampshiru. Klub Plum Crazy mu dokonce patřil, ale i tento projekt zkrachoval (2004).

Jenže to vše byla podle všeho jen zástěrka spořádaného života, protože zpětně se provalilo, že Wallace měl už od roku 2001 web passthison.com. Ten začal jako první masově využívat k zobrazování reklamních sdělení vyskakovací okna.

Tuto techniku nevynalezl, jen ji převzal z pornografického průmyslu. Nikdo jiný si prostě na takto agresivní chování v počítačích netroufal.

Přechod k vydírání

Zároveň rozjel reklamní projekt SmartBot PRO.NET, ale ten zkrachoval. Záhy se totiž zjistilo (a od října 2004 to vyšetřovala Federální obchodní komise), že jde jen o záminku: nic netušící uživatele totiž infikoval spywarem.

Následně je na tuto skutečnost upozorňoval a za odstranění požadoval poplatek 30 dolarů. Je to snad jediný případ v historii ICT, který nahrává tvrzení „viry záměrně píší antivirové firmy“. I když v tomto případě šlo o cílené útoky, které spadají více mezi vydírání nebo podvod.

V lednu 2005 se záležitost urovnala dohodou: Wallace slibuje, že přestane útočit, na oplátku jsou stažena obvinění vznesená proti němu. Jenže už v březnu 2006 se obvinění znovu objevilo – tentokrát to dohoda nespravuje a soud vyměří pokutu přesahující pět milionů dolarů.

O dva roky později má Wallace opět křížek se zákonem, když jej žaluje služba MySpace za phishing a spamming. S pomocí zakázaných automatizovaných nástrojů totiž vytvořil jedenáct tisíc fiktivních účtů, jejichž prostřednictvím začal bombardovat ostatní uživatele reklamními sděleními, nutil je k instalaci spywaru nebo jim modifikoval prohlížeče.

V červenci 2007 soudce Audrey B. Collins zakázal Wallacemu zakládat nebo spravovat MySpace účty, publikovat zde veřejné komentáře nebo posílat soukromé zprávy. Ten ale rozsudek ignoroval a dál pokračoval ve svých aktivitách.

Rozbíhají se další a další řízení, až je v květnu 2008 odsouzen společně se svým partnerem Walterem Rinesem k zaplacení 230 milionů dolarů. V červnu 2009 musí vyhlásit osobní bankrot.

To už ale proti němu vede žalobu i Facebook. V říjnu 2009 federální soudce Jeremy D. Fogel odsuzuje Wallaceho k uhrazení 711 milionů dolarů Facebooku. A ještě k zaplacení pokuty čtyř milionů za instalaci spywaru.

V srpnu 2011 je před soudem znovu, a to za rozeslání 37 milionů reklamních zpráv na Facebooku (ve skutečnosti jich bylo mnohem více, ale k soudu se dostávají pouze dobře zdokumentované případy).

A naposledy je letos v srpnu shledán vinným za další prohřešky z let 2008 a 2009. Vzhledem k recidivě a opakovanému neuposlechnutí soudních příkazů mu hrozilo až 40 let nepodmíněně, nakonec ale dostává „jen“ tři roky.

Zřejmě ale není všem dnům konec, protože vzápětí vyšlo najevo, že Wallace používal v kybernetickém prostoru ještě jednu identitu: je totiž zároveň dalším známým spammerem vystupujícím pod jménem Davide Sinful-Saturdays Fredericks. A ten byl v minulých letech mimořádně aktivní...

Překvapení: Avast za 1,3 miliard dolarů kupuje AVG

27.7.2016  Zdroj: SecurityWorld Zabezpečení
Dvě původně české antivirové firmy se spojují. Avast si za více než 32 miliard korun kupuje AVG.
To je tedy překvapení. Avast výrobce antivirových programů kupuje svého konkurenta původem také z Československa AVG. Za konkurenční firmu zaplatí 1,3 miliardy dolarů. Obě firmy začínaly na přelomu 80. a 90. let minulého století právě v Praze a v Brně. Dnes sice mají obě v Česku dominantní část vývoje, ale tváří se jako americké společnosti, které se ke svým kořenům přiliš nehlásí.

Podle oznámení obou firem transakce proběhne v hotovosti, kdy Avast zaplatí za jednu akcii 25 USD, což je o 33 % více, než byla v době oznámení cena na akciovém trhu. Celá transakce je již schválena boardem AVG, který ji doporučil akcionářům akceptovat.

Podle vyjádření Avastu pomůže akvize konkurenta zejména v prudce se rozvíjejícím segmentu internetu věcí.

"Získáme náskok," okomentoval akvizici šéf Avastu Vince Stecler.

"Věříme, že spojení s AVG nám přinese další růst a že je vhodné i pro naše akcionáře," prohlásil ředitel AVG Gary Kovacs.

Uvidíme, jak se bude firmám, které vsadily na dostribuci bezpečnostního softwaru zdarma v novém konglomerátu dařit.

České firmy podceňují kybernetické hrozby

27.7.2016  Zdroj: SecurityWorld Hrozby
Společnost VMware zveřejnila výsledky průzkumu zaměřeného na oblast kybernetické bezpečnosti v České republice. Průzkum poukázal na to, že české podniky si riziko kybernetických útoků příliš nepřipouští. Na otázku týkající se zranitelnosti odpovědělo 98 % IT manažerů, že infrastrukturu ve své firmě jako zranitelnou nevnímá.
Češi se v tomto ukazují jako přehnaně optimističtí v porovnání se zbytkem Evropy. Podle průzkumu společnosti VMware v regionu EMEA (Evropa, Střední Východ a Afrika) totiž očekává více než třetina IT manažerů vážný kybernetický útok v příštích 90 dnech.

Jak odhalil výzkum, ochrana proti kybernetickým útokům patří mezi prioritami firem působících v České republice na nejnižší pozice, za klíčovou ji označilo pouze 15 % dotazovaných. První tři místa obsadily tradiční obchodní cíle, jako je růst firmy, akvizice zákazníků a inovace.

Rizika spojená s kybernetickými hrozbami, jako je ztráta intelektuálního vlastnictví, kompromitace zákaznických dat, případně ohrožení třetích stran, přitom mohou mít pro firmu nedozírné následky, ať už se jedná o horší obchodní výsledky, poškození dobrého jména firmy nebo ztrátu konkurenční výhody.

„Zatímco výsledky našeho průzkumu v regionu EMEA poukazují na to, že firmy musí čelit narůstajícímu riziku kybernetických útoků, v České republice je situace velice rozdílná a vážného kybernetického útoku během příštích 90 dnů se obává pouze 5 % dotazovaných. Se vzrůstající digitalizací a zvyšujícím se počtem kybernetických útoků je ochrana firemní infrastruktury stále náročnější. V takovém prostředí už tradiční nástroje a metody nemusí být dostačující,“ komentuje Vladimír Střálka, Country Manager společnosti VMware pro Českou republiku a Slovensko.

Více než tři čtvrtiny dotazovaných (77 %) označily jako největší riziko pro firemní bezpečnost a nejpravděpodobnější terč kybernetického útoku nedbalé nebo nedostatečně informované zaměstnance.

Vlastní zaměstnanci jsou považováni za hrozbu i v případě narušení dat. Podle IT manažerů jsou nejčastější příčinou úniku dat nevyškolení zaměstnanci (79 %), zaměstnanci ztrácející mobilní zařízení (55 %) a nepoctiví zaměstnanci (52 %).

Pozor! Na discích z druhé ruky zůstává plno privátních informací

27.7.2016 Zdroj: SecurityWorld Hrozby
Než svůj starý HDD odhodíte pryč nebo přeprodáte skrze bazarovou službu, jakými jsou eBay či Craigslist, dejte si pozor, aby vaše data byla opravdu pečlivě smazána; jinak by se mohla dostat do nepovolaných rukou.
Nová studie prokázala, že velká část uživatelů nechtěně dává k dispozici osobní fotky, finanční údaje a různá další data kvůli nedokonalému smazání dat.

Blancco Technology Group, firma, specializovaná právě na mazání dat, provedla na toto téma průzkum. Náhodně nakoupila 200 secondhandových úložných jednotek přes eBay a Craigslist; cílem bylo zjistit, zda se společnosti podaří nějaká data „zachránit“.

Výsledek je ohromující. V neuvěřitelných 78 % disků se objevují zbytková data, která by šla obnovit. Z celkového počtu náhodně vybraných 200 disků tak celých 156 alespoň nějaká data obsahuje.

Jen o něco méně, 67 %, tedy 134 disků, obsahuje data osobní: fotografie, životopisy, finanční údaje. Pokud by dostaly do špatných rukou, mohly by vést až k ukradení identity a dalším podvodům, varuje firma.

Již rozumnější číslo, 22 disků, tedy 11 %, zahrnuje i data firemní: Emaily, tabulky, zákaznické informace.

Vydaná studie výtečně podtrhuje existující bezpečnostní vady s elektronikou z druhé ruky. Předchozí majitelé často nevymažou správně všechna data uvnitř. Kupříkladu digitální fotokopírky se občas předprodávají i přesto, že mají v paměti stále ještě všechny dokumenty, které kdy oskenovaly.

Staré HDD mohou být přímo zlatým dolem pro hackery. Smazání dat se může zdát majiteli jednoduché, ale pouhé přesunutí souborů do koše opravdu nestačí, varuje Blancco ve své studii.

V jiných případech uživatel využije funkci rychlého formátování, která je však podobně neúčinná: Tento způsob data nevymaže natrvalo, pouze je nechá skryté, avšak obnovitelné, píše se v textu.

Ze všech prozkoumaných disků mělo pouhých 10 %, tedy 20 disků, všechna data bezpečně vymazána, popisuje firma. Uživatelům tak radí použít patřičný software ke správnému odstranění všech souborů.

Tyto nástroje mohou např. veškerou paměť disku dočasně zahltit nesmyslnými informacemi: Tím zajistí, že žádná zbytková data uživatele nebudou obnovitelná.

Blancco studii provedla v prvním čtvrtletí tohoto roku, většina disků byla klasickými HDD.

Nepodlehněte nebezpečným rozhraním API

27.7.2016 Zdroj: SecurityWorld Hrozby
Podle webu programmableweb.com v současné době existuje více než 13 700 veřejně dostupných rozhraní API. Ne všechny jsou ale bezpečné. Jaké kroky byste měli udělat, aby se mohly obavy rozplynout?
Mnoho zákazníků kaváren Starbucks bylo šokovaných, když se zjistilo, že kyberzločinci kradou peníze z jejich kreditních karet a platebních účtů tím, že se vlomí do jejich mobilních aplikací Starbucks.

Příčinou byla pravděpodobně díra v rozhraní API, přestože nebyla na webu Starbucks, ale v další aplikaci, kde došlo ke krádeži a použití zprofanovaných hesel.

Web Moonpig s blahopřáními a mobilní aplikace Snapchat měly podobný osud v důsledku rozhraní API, které řídí způsob komunikace aplikací mezi sebou a s daty, se kterými aplikace pracují.

Nedávno způsobilo nezabezpečené rozhraní API, že web Moonpig vystavil osobní záznamy a dílčí údaje o kreditních kartách svých tří milionů zákazníků. Dva exploity v rozhraní Snapchat API zase hackerům dovolily zjistit souvislost mnoha telefonních čísel se jmény a vytvořit miliony falešných účtů.

API láká hackery

Proč se rozhraní API tak často stávají cílem hackerů? Protože jsou všude, uvádí Randy Heffner, analytik zabezpečení ve společnosti Forrester Research. Každá firma si vytváří své rozhraní API pro podporu svého webu či mobilní aplikace, protože jim to umožňuje rychlejší inovace a integraci vnějšího obsahu.

Salesforce.com generuje 50 procent svých příjmů právě prostřednictvím rozhraní API, Expedia.com generuje dokonce 90 procent a také eBay uvádí, že 60 procent jeho příjmů pochází z rozhraní API.

„Širší pozornost věnovaná rozhraním API dává hackerům nové a zajímavější pole působnosti,“ vysvětluje Heffner.

Většina rozhraní API je k dispozici komukoli z internetu, protože běží na webových serverech. Stejně jako webové stránky mohou být i rozhraní API předmětem zkoumání a procházení od vyhledávacích botů či hackerů.

Zabezpečení API je tedy oblastí, která vyžaduje specifický podnikový pečlivý dohled, dodává Heffner.

„Nechceme rozhraní API připomínající ponorky, běžící tiše a s hloubkovým ponorem, protože pokud jednou někdo pronikne na váš web, zjistíte to velmi rychle. Pokud však někdo pronikne do vašeho API, nemusíte to zjistit vůbec.“

Důvody zranitelností

Proč se ale v rozhraních API vyskytují chyby zabezpečení? Vývojáři nebývají dostatečně zdatní v oblasti zabezpečení a rychlost uvádění na trh ovlivňuje veškeré testování a péči, kterou mohou programátoři věnovat svému kódu.

„Tráví mnohem více času přinášením hodnot do aplikací než péčí o jejich zabezpečení, což může vést ke vzniku bezpečnostních děr,“ vysvětluje Allyn Fay, technický marketingový manažer společnosti Ping Identity, která je dodavatelem systémů pro správu identit a přístupu.

Také mezi samotnými vývojáři rozhraní API se velmi málo komunikuje, což brání vzniku širších bezpečnostních standardů.

„V každé společnosti mají všechny obchodní jednotky mandát publikovat rozhraní API, a přitom vzájemně spolu nekomunikují,“ tvrdí Subra Kumaraswamy, šéf zabezpečení produktů ve společnosti Apigee, která vyvíjí rozhraní API.

„Pokud jsem jednotka, která zajišťuje dodávky, nebo platební společnost vytvářející platební rozhraní API,“ nebavíme se o tom mezi sebou, dodává Kumaraswamy.

A co víc, vývojáři jsou pod tlakem, aby rychleji inovovali, což může také vytvářet zranitelnosti, uvádí Kumaraswamy. „Můžete dělat chyby ať už tím, že neúmyslně způsobíte únik dat nebo že do rozhraní API nedáte ty správné kontroly.“

Tady jsou příklady kroků, které byste měli učinit, pokud chcete, aby byla vaše rozhraní API bezpečná.

1. Ucpávání děr

Vývoj aplikací nevykazuje nějaké známky zpomalení, ale firmy mohou podniknout kroky k ucpání děr v rozhraních API.

Když přijde na zabezpečení aplikací a rozhraní API, „ve webových aplikacích obvykle musíte jen ověřit totožnost koncového uživatele. Ve světě rozhraní API musíte také autentizovat aplikaci,“ uvádí Kumaraswamy.

„Pokud například používáte AirBnB nebo aplikaci Uber, tato řešení volají svá rozhraní API, takže tím dochází k jejich autentizaci.“ V případě webu Moonpig došlo k vynucování autentizace, ale ne autorizace, dodává Kumaraswamy.

Použití standardizovaného protokolu, který existuje jak pro autentizaci, tak i pro autorizaci, je základem k bezpečnému používání rozhraní API, dodává Fay.

Pokud to uděláte správně, bude rozsah integrovaného zabezpečení založen na standardu a nebude se v různých aplikacích lišit.

2. Šifrování přenosů

Vždy šifrujte citlivá data, radí Heffner. Nikdy nevytvářejte bezpečnostní díru tím, že byste používali přenosy přímo čitelného textu.

Vývojáři by měli používat SSL certifikáty pro webová rozhraní API, která přenášejí citlivé informace mezi programem v koncovém bodu a rozhraním webové služby, protože hackeři mohou tato data odposlouchávat.

Pokud použijete své rozhraní API v rámci podadresáře své aktuální webové aplikace, můžete použít stejný bezpečnostní certifikát, který máte pro své webové stránky.

3. Ochrana přihlašovacích údajů

Pochopte správně způsob správy přihlašovacích údajů pro aplikaci a jejich důležitost pro jednotlivé druhy scénářů, dodává Heffner.

„Kdybych byl bankou vykonávající finanční transakce s partnerem, existuje řada vrstev připojení, které bych chtěl mít – jako je VPN na SSL – nebo bych používal digitálně podepsané tokeny SAML apod. jako součást úplného bezpečnostního systému,“ tvrdí Heffner

Podle něj, když se použije více bezpečnostních mechanismů, ztěžuje to náročnost a počet úkonů, které musí někdo udělat, když chce takové spojení odposlouchávat.

Digitálně podepsané tokeny také mohou být jednou ze součástí bezpečnostního systému. Tokeny jsou řetězce znaků, které jednoznačně identifikují uživatele. Lze je ukládat v databázi a poskytnout přístup jen v případě, že uživatel zadá správné uživatelské jméno a heslo.

Token se potom použije uživatelem rozhraní API k přístupu k metodám rozhraní API.

4. Vyhněte se statickým a vestavěným heslům

Když je logika vestavěná do aplikace, je velmi těžké to změnit, vysvětluje Fay. Chcete-li změnit zásady nebo zaktualizovat zabezpečení, není vestavění veškeré této logiky do mobilních aplikací úplně dobrou věcí.

Vývojáři si někdy zjednodušují život obyčejnými hesly nebo ukládáním ID a hesel místně v mobilní aplikaci, a to je z bezpečnostního hlediska obrovský problém. „Statická hesla by se opravdu neměla používat,“ připomíná Fay.

5. Svému rozhraní API předávejte jen nutné informace

Vývojáři často vezmou všechny informace, které mají o uživateli, a předají je rozhraní API, protože nevědí, jaká data jsou třeba, říká Fay.

„Zajistěte, abyste přenášeli jen takové informace, které potřebujete,“ doporučuje Fay a dodává: „Je to více záležitost soukromí než zabezpečení,“ ale může to být zneužívané v metodách sociálního inženýrství.

Podvodné e-maily hackerům vydělávají miliardy dolarů

27.7.2016  Zdroj: SecurityWorld Spam
Americká FBI varuje pod podvodnými e-maily. Agresivita útočníků za půl druhého roku výrazně stoupla.
Podvodné emaily představují evidentně výdělečný byznys. Podle posledních statistik americké FBI si jejich původci, často se vydávající za ředitele společností, vydělali minimálně 3,1 miliardy dolarů.

Zprávy, které podvodně přimějí zaměstnance společností k odeslání financí na konto hackerů, jsou podle varovného reportu FBI rozšířené po celém světě. A množství peněz, které se podvodníci pokusili takto získat, prý od ledna loňského roku vzrostlo o 1300 %.

Jen v samotných Spojených státech tak důvěřivci přišli za poslední tři roky o 960 milionů dolarů, přičemž počet obětí v globálu přesáhl 22 tisíc. Scénář je v mnoha případech stejný: podvodníci se vydávají za výkonné manažery společnosti (dle bezpečnostní společnosti Trend Micro je takových až třetina) nebo za dodavatele, což se jim snadno daří prolomením zabezpečení a napíchnutím se do e-mailových účtů skutečných manažerů, odkud pak posílají klamavé zprávy s žádostmi o provedení platby.

Proto se pro tento druh kyberzločinu vžilo označení „CEO Fraud“ (Ředitelský podvod) či „The Supplier Swindle“ (Dodavatelský švindl). V jiných případech se podvodníci ani do účtů těch, za které se chtějí vydávat, nenabourávají a jednoduše si vytvoří účet podobný. Jsou i případy, kdy se vydávají například za právní zástupce a naléhají na oběť, ať jim zašle finance za důvěrné právní služby.

A jako pojistku prý někteří přidávají i ransomware atak v podobě e-mailu se škodlivou přílohou nebo odkazem směřující na škodlivé stránky.

Podle FBI tímto způsobem řádí v 79 světových zemích, většina podvodných účtů je však registrována v Číně a Hong Kongu. FBI má přitom za to, že podvodníci své cíle před útokem důkladně sledují, zaměstnanci by proto měli být opatrní, jaká data a profesní informace sdílejí na sociálních sítích.

Spamy by v žádném případě neměli otevírat a jakékoliv transakce by měli ověřit ideálně přímým telefonátem s příjemcem částky.

Jak nejlépe vysvětlit bezpečnostní rizika

27.7.2016 Zdroj: SecurityWorld Zabezpečení
Šéfové zabezpečení informací již nějakou dobu slyší, že by se měli naučit lépe „mluvit, aby jim ostatní v podniku rozuměli“. Je to jeden ze způsobů, jak lze získat respekt a předejít riziku být vnímaný především jako někdo, na koho se svalí veškerá vina v případě výskytu problému.
Pro ty, kdo přemýšlejí o způsobu, jak lépe vysvětlit podstatu problému firemního zabezpečení, přináší rady Chris Wysopal, spoluzakladatel a technický ředitel společnosti Veracode.

Níže uvedené poznatky byly jádrem Wysopalovy přednášky nazvané „Perspektiva ředitele zabezpečení informací při jednání s vedením firmy o kybernetické bezpečnosti“ na letošní konferenci RSA v San Francisku.

Změna myšlení

Prvním krokem je podle něj naučit se myslet jako vůdce podniku namísto „někoho, kdo jen spravuje technologie zajišťující provoz firmy“.

Uznává, že ještě tak před třemi až čtyřmi roky to byla primární role šéfa zabezpečení informací.

„Tato pozice se však mění způsobem, který zvyšuje její viditelnost pro nejvyšší vedení firmy. Teď jsou tito lidé lídry dohlížejícími na podniková oddělení při zavádění aplikací SaaS. Musejí ale přitom spolupracovat s dalšími odděleními, která mají na starost právo, předpisy, vztahy s veřejností atd.,“ říká Wysopal.

Kromě toho „se také mění sféra hrozeb“, popisuje Wysopal a dodává: „Existují věci mimo kontrolu šéfa zabezpečení informací, jako jsou například dodavatelský řetězec nebo poskytovatelé různých služeb. Používání technologií umožňuje růst podniku, ale také to přináší zvýšení rizika.“

Vedení firem konečně bere tato rizika více na vědomí. A tak zatímco se nároky a tlak na šéfa zabezpečení zvyšují, vznikají tím také další příležitosti.

„Připravenost na narušení a reakce na narušení jsou žhavá témata,“ uvádí Wysopal. „V důsledku toho jsou viditelnost, připravenost a plán pro vztahy s veřejností definitivně záležitosti, které nejvyšší vedení firmy zajímají.“

Konkrétní rady pro komunikaci

Aby bylo jisté, že budou naslouchat, nabízí Wysopal konkrétní radu – začít stručně, protože v praxi mívá šéf zabezpečení informací na přesvědčování obvykle jen cca 15 minut.

Toto přesvědčování není vhodné založit na nějakých tabulkách, grafech a technických pojmech – tedy záležitostech, které netechniky nedokážou plně zaujmout.

„Jsou to inteligentní lidé, ale nejsou obvykle technicky orientovaní,“ upozorňuje Wysopal. „Myslete tedy v pojmech, jako byste mluvili se svou matkou.“

Jeho krátký seznam komunikačních dovedností pro ředitele zabezpečení informací zahrnuje následující rady:

Nepoužívejte akronymy jako DDoS. Používejte slova, a nikoli pouhá písmena.
Používejte vizualizaci, a ne text.
Používejte čísla, zejména finanční vyjádření, například ztráty vznikající z úniku dat, aby členové vedení dokázali srovnávat rizika s náklady.
Používejte přirovnání k něčemu podobnému, co manažeři znají.
Vysvětlete, jak funguje školení. Můžete například měřit efektivitu školení týkajícího se phishingových útoků.
Ptejte se členů vedení, co chtějí získat od svých plánů pro zabezpečení informací.
Zdůrazněte, že neexistuje žádná organizace, která by se nemusela obávat narušení bezpečnosti.
Zdůrazněte, že se podnikové zabezpečení musí implementovat do celého podniku: Je třeba zaangažovat nejen oddělení IT, ale také právní, produkční a oddělení vztahů s veřejností.
Kybernetická bezpečnost musí být pro přežití značky záležitostí dlouhodobé strategie.
Wysopal upozorňuje, že šéfové zabezpečení také musejí vysvětlovat úroveň rizika v pojmech, kterým budou členové vedení firmy rozumět. To znamená zmínit narušení v podobných oborech a popsat, jak k nim došlo.

Také to znamená vysvětlit, kdo může zvenku zaútočit na vaši konkrétní firmu a proč. Co by pravděpodobně chtěli útočníci získat?

„U maloobchodníků je to docela jasné,“ vysvětluje Wysopal. Není žádným překvapením, že chtějí získat informace o platebních kartách. Ve zdravotnictví chtějí informace, které lze přiřadit ke konkrétním lidem, a podobně.

„Hrozba tedy souvisí s vaší činností. Co by chtěl útočník zpeněžit?“

Vypíchnutí největších rizik

Nakonec Wysopal připomíná, že by šéf zabezpečení informací měl „vysvětlit pět nejdůležitějších rizik pro svou firmu a ukazatele, které informují o úrovni, na jaké je jim firma vystavená“.

Mělo by se také určit, zda mají rizika tendenci růst, klesat nebo zůstávají stejná.

„A konečně by tito manažeři měli rovněž vysvětlit, jak jejich společnost tato rizika spravuje a udržuje je v přijatelných mezích,“ uzavírá Wysopal.

Otisky prstů? Zastaralé; do módy přijde snímání duhovky

27.7.2016 Zdroj: SecurityWorld Biometrika
Okolo inovativních platebních systémů z roku 2014 typu Apple Pay nebo Samsung Pay byl sice zpočátku obrovský humbuk, ale růst tomu neodpovídal. To by však mohly změnit nové biometrické bezpečnostní technologie, které překonají klasický „fingerprint“ systém, tedy sken otisků prstů.
Mezi takové nové metody by mohla patřit čtečka žilního řečiště v dlani nebo i takové senzory, které rozpoznají uživatelův styl psaní či pohybu.

Pro nákupy v internetovém prostředí by zase mohla nastoupit autentizace pomocí oční duhovky. A i když většina bank stále užívá SMS zprávy pro potvrzení transakce, hledají novější a bezpečnější metody; a tady se dostávají do hry kombinovaná řešení – tak například obličejový, hlasový a behaviorální sken najednou by připustil jen opravdu minimální šanci na zneužití.

Prodejci chytrých telefonů a developeři platebních systémů také musí brát v úvahu kombinovaná řešení a dát do praxe nové biometrické technologie, myslí si Tiffany Huangová, analytička v podniku Lux Research. Nedávno zveřejnila padesátistránkovou zprávu, týkající se právě zabezpečení mobilních plateb pomocí biometrických snímačů.

„Biometrika je nutná k vylepšení systému mobilních plateb,“ sdělila Huangová v interview. „Těžko zvítězí jen jediný typ biometrického řešení, alespoň ze střednědobého až dlouhodobého hlediska.“

Jeden z důvodů pomalého nasazení mobilních plateb ve Spojených státech i jinde po světě je především to, že uživatelé nevidí přidanou hodnotu v používání mobilního zařízení namísto kreditní karty, dodává. Kreditní karty s čipy by nakonec mohly pomoci zvýšit zájem o platby přes mobilní telefon, ale zatím to nevypadá, že by rozdíl byl nějak markantní.

Jeden z amerických průzkumů z minulého roku, jenž se tázal 2 137 občanů, zjistil, že celých 75 % nepoužívalo mobilní telefon k platbě, protože jim přijde jednodušší zaplatit bankovkami či kreditní nebo debetní kartou. Také 59 % se bálo o bezpečnost a soukromí u svých transakcí.

Huangová provedla průzkum v desítkách firem, fungujících ve složitém ekosystému mobilních plateb, včetně např. bank a finančních institucí nebo hardwarových a softwarových vývojářů, a zhodnotila nové biometrické technologie z hlediska jednoduchosti použití, bezpečnosti a ceny. Kromě skenu otisků prstů hodnotila také snímání dlaňových žil, duhovek, elektrokardiogramů, hlasů a obličejů.

Rozmanitost biometrických řešení je důležité pro celé spektrum mobilních plateb: V obchodě by například zákazníci pravděpodobně nechtěli čekat ve frontě na hlasovou nebo obličejovou autentizaci. Huangová mezitím zjistila, že optimální by byly skeny dlaňových žil, ty však jsou bohužel velice drahé.

Jsou také relativně vzácné, neboť vyžadují velkou čtečku, která porovnává schémata žil v ruce, popisuje. Avšak na oplátku jsou snímky dlaňových žil stonásobně bezpečnější než skeny otisků prstů, neboť jsou unikátnější než otisky prstů a navíc se dají jen těžko zfalšovat, protože se nachází až pod kůží.

Čtečky otisků prstů, používané např. v Apple Pay nebo v Samsung Pay, jsou v současnosti stále ještě nejvyspělejší technologie a hardware pro ně je relativně levný. Jenže tyto senzory se dají, lidově řešeno, „oblbnout“, třeba duplikací otisků prstů, což je jedním z důvodů, proč finanční instituce hledají bezpečnější alternativy.

Jednou z možností by byl tzv. behavioral tracking – sledování chování uživatele. Využitím senzorů, které již ve většině mobilních telefonů jsou, jako je akcelerometr, gyroskop, dotykový displej nebo GPS, by uživatel mohl být autentizován vzorcem chování; zkrátka tím, jak s telefonem zachází.

U chytrých hodinek by zase mohl být rozpoznán pohyby zápěstí. GPS by kupříkladu mohla určit, zda lokalita nákupu sedí s běžnou rutinou uživatele. Huangová však zjistila, že taková autentizace vykazuje jen 80 – 90% přesnost; tedy nižší než u jiných typů biometrie. To by tedy vyžadovalo ještě přidání klasického hesla či jiné běžné autentizační metody.

Existuje množství malých startupů, které na behaviorálních senzorech pracují – například Biocatch, AimBrain, XYverify nebo Plurilock.

Ve své zprávě Huangová popsala, že právě mobilní průmysl bude klíčový v tom, které biometrické technologie budou populární. „Mnoho firem stále shání důkazy o tom, že zrovna tato konkétní biometrie je bezpečná,“ vysvětluje. Také shledala, že s tím, jak vznikají nové mobilní platební platformy, bude pro vývojáře technologií velmi těžké zařídit, aby trhu dominoval jen jediný typ biometrického snímání.

„Mobilní platby se neuchytily tak rychle, jak jsme si mysleli, ale letos by měly nastartovat,“ říká. „Jakmile bude biometrie dostatečně uchycena, aby ujistila uživatele a banky o její bezpečnosti, povede to k rychlému nárůstů plateb skrze chytré telefony.“

Kromě potvrzení toho, že biometrické technologie fungují, výrobci také budou muset upřít pozornost na adresování obav uživatelů o svoje soukromí.

„Existují obavy z narušení soukromí u biometriky jako takové, nejen u mobilních transakcí,“ zakončuje Huangová. „Někteří zákazníci nechtějí něco jako kameru u svých transakcí, protože to vytváří dojem Velkého bratra. Je pravda, že postoj uživatelů k biometrii je zatím zdrženlivý.“

Startupová společnost využívá umělou inteligenci k detekci kyberútoků – dřív, než se vůbec stanou

27.7.2016 Zdroj: SecurityWorld Zabezpečení
Prevence je lepší, než následné řešení potíží, věří společnost Cylance, která se zaměřuje na využití umělé inteligence k detekci a prevenci kyberútoků. Ve středu oznámila, že se jí podařilo vybrat celých 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) v Series D fázi financování. Novou peněžní injekci firma využije k rozšíření svých prodejních, marketingových a strojních oblastí.
Vlajková loď společnosti, nazvaná CylanceProtect, slibuje na umělé inteligenci založené zabezpečení koncových bodů, avšak za využití pouhého zlomku systémových zdrojů, vyžadovaných valnou většinou dnešních řešení. Tuto úsporu umožňují nové technologické inovace typu strojového učení.

Zatímco současné způsoby jako podpisy, heuristické algoritmy nebo sledování chování mají především reaktivní přístup, tj. reagují až na započatou hrozbu a vyžadují připojení k internetu, Cylance využívá umělou inteligenci k proaktivní analýze charakteristik souborů, a předvídá ještě před spuštěním na local hostu, zda jsou nebezpečné, nebo ne.

Detailněji: Cylance extrahuje miliony unikátních charakteristik kódu a analyzuje je proti naučeným statistickým modelům, aby odhalil cíle onoho kódu. Namísto spolehání se na porovnávání hashe a hashovací algoritmy, Cylance odhadne případné nekalé záměry souboru za méně než 100 milisekund. Spuštění souboru tak jde zabránit ještě v jeho rané fázi.

CylanceProtect ochrání proti různým systémovým a paměťovým útokům, spear phishingu (cílený phishing), zero day útokům, elevacím oprávnění, skriptům a nakaženým programům, říká Cylance. Eliminuje tak nutnost antivirového, detekčního a prevenčního softwaru. Připojení k internetu ani každodenní aktualizace nejsou nutné.

Podle firmy mají již přes tisíc zákazníků.

„Náš cíl změnit fungování zabezpečení koncových bodů pomocí strojového učení, abychom se díky němu naučili přemýšlet stejně, jako kyberútočníci, byl úspěšný,“ říká ředitel Cylance Stuart McClure. „Nyní musíme zajistit, že bude [náš program] vložen do rukou bezpečnostních expertů v podnicích, organizacích a vládách jak rychle to jen bude možné.“

Nová chyba ve Windows vás zahltí nechtěnou reklamou

27.7.2016  Zdroj: SecurityWorld Zranitelnosti
Nová verze malwaru DNS Unlocker umožňuje měnit výchozí konfiguraci DNS, díky čemuž může zasažené uživatele začít zásobovat nadměrnou reklamou.
Analytici Esetu detekovali novou verzi adwaru DNS Unlocker s unikátní schopností měnit výchozí konfiguraci DNS. Typickým příkladem, jak DNS Unlocker ovlivňuje napadený počítač, je zobrazování reklam, které jako zdroj uvádí DNS Unlocker, a několika variantami podvodných stránek upozorňujících na údajnou nákazu počítače.

„DNS útoky nejsou tak destruktivní – řekněme v porovnání s ransomwarem – a bývalo vždy jednoduché je eliminovat. U nové varianty DNS Unlocker to však už neplatí,“ říká Petr Šnajdr, bezpečnostní expert v Esetu.

Analytici zjistili, že nový typ DNS Unlocker dokáže oklamat operační systém Windows tak, aby zobrazoval jiné hodnoty nastavení DNS, než je tomu ve skutečnosti.

„V grafickém rozhraní se nadále zobrazuje, že používáte automaticky přiřazenou adresu DNS serveru, ale ve skutečnosti používáte adresu statickou. Stručně řečeno, jedná se o DNS útok, který si vynutí používání podvržených serverů DNS. Proto jde o problém, který je pro běžného uživatele velmi těžko řešitelný,“ tvrdí Šnajdr.

Základní problém prý spočívá v tom, jak systém Windows pracuje s DNS adresami. Podrobné informace o svých zjištěních proto Eset zaslal Microsoftu, který podle jeho slov uznal, že jde chybu, ale bohužel ji neklasifikoval jako potenciální zranitelnost.

"Jelikož úprava registru vyžaduje administrátorská práva, nepovažujeme tento problém za natolik nebezpečný, abychom ho řešili prostřednictvím servisu MSRC,“ odpověděli zástupci Microsoftu.

Možná preventivních opatření podle Esetu:

Nenechávejte uživatele s administrátorskými právy surfovat na internetu; pokud ano, pak pouze v nezbytných případech.
Pokud zaregistrujete nevyžádané reklamy, zejména v případě, pokud mají dole v patičce uveden původ DNS Unlocker, zkontrolujte si nastavení DNS serverů v pokročilém menu nastavení TCP/IP.
Pokud spatříte pop-up okno s nabídkou nějakého druhu podpory, buďte extrémně opatrní a před jakýmkoli dalším krokem si zkontrolujte nastavení DNS.
Pokud máte jakékoli pochybnosti o nastavení DNS, můžete odstranit podezřelé položky na kartě DNS na stránce pokročilých nastavení TCP/IP. Kontrolou počítače pomocí některých on-line skenerů lze také malware DNS Unlocker odstranit.
Dodržujte všechna základní pravidla pro bezpečné používání internetu, včetně toho, abyste používali kvalitní bezpečnostní řešení.

Výzkum: Zaměstnanci nedbají na bezpečnost

27.7.2016  Zdroj: SecurityWorld Hrozby
Dobrou zprávou je, že oproti loňsku výrazně vzrostl počet lidí, kteří k zajištění vzdáleného přístupu k datům používají bezpečné firemní nástroje. Špatnou zprávou je, že současně roste i počet lidí, kteří si stále práci domů posílají přes soukromý email.
Využívání firemního cloudu letos oproti roku 2015 výrazně vzrostlo (z 29 % na 43 %) a Česko se tak z loňských spodních příček dostalo na evropský průměr (45%). Téměř polovina (46 %) zaměstnanců si ale stále ještě posílá pracovní soubory na soukromý email, což je o 7 procentních bodů více než loni.

Využívání spotřebitelských úložišť se zdvojnásobilo (ze 14 % na 30 %). Soukromé maily ani běžná úložiště přitom nemohou zajistit potřebnou míru ochrany citlivých obchodních informací. Vyplývá to z nového ročníku průzkumu Náskok díky technologiím, který si nechal zpracovat Microsoft.

Lidé chápou nutnost dobře chránit informace, ke kterým na dálku přistupují. 9 z 10 šéfů a 79 % zaměstnanců zdůraznilo, že při práci mimo kancelář je nezbytné zajistit bezpečnost dat.

„Jenže praxe stále ještě pokulhává. Používání soukromých mailů pro sdílení pracovních dokumentů může pro firmy představovat časovanou bombu,“ uvedl Ondřej Novodvorský, ředitel pro malé a střední firmy z Microsoftu. "Do práce patří profesionální pracovní nástroje a platí to i o technologiích."

Není přitom řešním mobilitu omezovat. V letošním průzkumu uvedly téměř tři čtvrtiny (72 %) zaměstnanců českých SMB, že možnost pracovat mimo kancelář zvyšuje jejich produktivitu. Firmy by se jejím omezením připravily o důležitý zdroj výkonnosti, kreativity i nových obchodních příležitostí.

„Lidé dnes mobilně žijí a jsou zvyklí komunikovat a sdílet na dálku. Pokud firma svým zaměstnancům nenabídne bezpečné nástroje a nenaučí je správně používat, najdou si jinou cestu. A to může být pro bezpečnost firemních dat velký problém,“ řekl Ondřej Novodvorský.

Neopravená chyba ve WordPress pluginu ohrožuje tisíce webů

27.7.2016 Zdroj: SecurityWorld Zranitelnosti
Vada v zásuvném modulu Mobile Detector v oblíbeném systému pro správu obsahu umožnil hackerům nahrát škodlivá data na servery.
Během posledního týdne se útočníkům podařilo zneužít chybu, která se objevila v oblíbeném WP Mobile Detector pluginu, instalovaném na více než 10 tisíc webových stránkách.

Vývojář zásuvného modulu chybu opravil již v úterý ve verzi 3.6; uživatelé by se tak měli ujistit nejen, že mají nejnovější verzi pluginu, ale také, zda nejsou jejich stránky již napadeny.

Zneužití je možné díky skriptu zvaném resize.php a umožňuje vzdáleným útočníkům nahrávat soubory na webový server. Mezi takové soubory mohou patřit např. backdoor shell skripty, které hackerům poskytnou zadní vrátka přístupu na server a umožní jim vkládat části kódu na webové stránky.

Chybu objevil bezpečnostní systém Wordpressu PluginVulnerabilities.com poté, co sledoval requesty na soubor wp-content/plugins/wp-mobile-detector/resize.php, ačkoli ten na serveru neexistoval. To znamená, že někdo používal automatický sken, aby vyhledal tento konkrétní soubor, což obvykle bývá právě z důvodu možné zneužitelné chyby.

Výzkumníci z bezpečnostní agentury Sucuri, specializované na webové zabezpečení, analyzovali logy z firewallu společnosti a nalezli několik pokusů o zneužití chyby, začínaje 27. květnem; tedy čtyři dny před vydáním opravné aktualizace. Je však možné, že útočníci o vadě věděli již dříve.

WP Mobile Detector (pozor na záměnu s jiným, nenakaženým pluginem jménem WP Mobile Detect) měl na počátku května přes 10 tisíc aktivních instalací. Nyní se toto číslo smrsklo na pouhou pětinu, ale z části je to i proto, že po detekci chyby WordPress zásuvný modul na čas odstranil.

Aby útočníci mohli vadu v resize.php zneužít, musí server mít povolenu funkci allow_url_fopen. To do jisté míry limituje nebezpečnost závady.

Protože není jasné, kolik webových stránek bylo nakaženo, je dobrý nápad, jste-li uživatelem dané aplikace, zkontrolovat svůj server.

„Valná většina zranitelných stránek je nyní infikována spamem skrze doorway weby, odkazujících obvykle na pornostránky,” popisuje výzkumník ze Sucuri Douglas Santos. „Standardně najdete složku gopni3g v kořenovém adresáři, která obsahuje soubor story.php (která doorwaye umožňuje), .htaccess a podsložky se spam soubory a šablonami.”

Flowmon nabídne monitoring sítě i přes mobil

27.7.2016 Zdroj: SecurityWorld Zabezpečení
Flowmon Friday – to je název akce, v rámci které firma Flowmon Networks koncem května seznámila veřejnost s novými řešeními zaměřenými na monitorování a bezpečnost počítačových sítí. Partnerem konference baly IDG Czech Republic.
Během programu se návštěvníci mohli seznámit s novinkami v řešení Flowmon, jako je například nová architektura ukládání datových toků, větší viditelnost do aplikační vrstvy nebo rychlejší detekce incidentů, a vývojem technologie monitorování síťového provozu.

Vedle toho Pavel Minařík, technický ředitel Flowmon Networks, představil zbrusu novou mobilní aplikaci pro operační systémy iOS a Android. Díky ní mají uživatelé Flowmonu přehled o své síti kdekoliv a kdykoliv na svém mobilním zařízení.

Z řad technologických partnerů vystoupil na konferenci Jaromír Pilař z Cisco Systems, který se věnoval síťové infrastruktuře jako klíčovému prostředku pro detekci a kontrolu hrozeb.

Praktická nasazení a přínosy řešení Flowmon napříč různými segmenty pak postupně představili Miloš Němec z Kofoly, Aneta Coufalíková z Centra CIRC Ministerstva obrany, Daniel Dvořák z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Filip Višenka ze Slovenské spořitelny.

Na konferenci byli také vyhlášeni nejúspěšnější partneři společnosti za rok 2015. Titul českého Distributora roku si odnesl Veracomp, partnerem roku pak společnost Dimension Data. Obě ocenění předal Zoltán Csecsödi, nový obchodní ředitel Flowmonu pro Českou republiku, jenž byl na konferenci oficiálně ve funkci představen.

„Příští rok to bude deset let existence Flowmonu. Z malého týmu se nám podařilo vytvořit úspěšnou společnost, které se daří růst u nás i v zahraničí,“ dodal Rostislav Vocilka, ředitel společnosti Flowmon Networks.

Mobilní platby: Zabezpečí vás při nich lépe hardware, nebo software?

27.7.2016 Zdroj: SecurityWorld Mobilní
Platební systémy se stále častěji dostávají do hledáčku obchodníků i uživatelů. Je ale jejich používání opravdu bezpečné? A které řešení se ukazuje jako vhodnější?
Google oznámil svou platformu Android Pay a jedná s operátory o předinstalaci tohoto systému do telefonů se systémem Android. Samsung zase o prázdninách v Evropě zprovoznil svůj vlastní platební systém Samsung Pay, PayPal se oddělil od firmy eBay a koupil dodavatele platební technologie, firmu Xoom.

Pro spotřebitele se rozhodnutí pravděpodobně zredukuje na to, zda mít telefon iPhone nebo Android a jaké aplikace je snadnější používat a jsou akceptované většinou obchodníků.

Obchodníci pokračují v implementacích podpory pro mobilní platby. Naštěstí se nebudou muset rozhodovat mezi podporou platforem Apple a Google – přidání podpory pro jednu automaticky znamená schopnost akceptovat druhou.

Ale co používané back-endové technologie? Jak na tom jsou z hlediska bezpečnosti? Podle bezpečnostních expertů existuje několik způsobů realizace a každý má své vlastní bezpečnostní důsledky.

Hardware versus software

Hlavním rozdílem mezi platformou Apple Pay a většinou ostatních mobilních platebních platforem je, že Apple Pay používá hardwarové zabezpečení a bezpečnostní prvek uvnitř telefonu, chráněný proti neoprávněné manipulaci.

V telefonech iPhone se pro další zabezpečení používá kombinace se čtečkou otisků prstů.

Podle Adama Kujawy, šéfa antimalwaru ve společnosti Malwarebytes, se nepřenášejí žádné nešifrované osobní údaje. Jediné dosud ohlášené bezpečnostní problémy se týkají úvodního nastavení, kdy podvodníci dokázali přesvědčit operátory k přiřazení ukradených platebních karet ke svým telefonům iPhone.

Zloději by navíc teoreticky mohli dokázat oklamat čtečky otisků prstů a uskutečnit neoprávněné platby, uvádí Kujawa. Největší nevýhody platformy ApplePay však podle něj nejsou technické, ale spíše praktické.

Tyto telefony jsou totiž relativně drahé a neexistuje žádný způsob placení v případě, když například dojde k vybití baterie iPhonu.

Hlavní alternativou pro bezpečnostní prvek je HCE (Host Card Emulation – hostitelská emulace karty, kterou v tuzemsku nyní začíná jako prý první lokální banka provozovat Komerční banka). Je to softwarová alternativa k hardwarově založenému zabezpečení a používá cloudový tokenizační proces.

„Z bezpečnostního hlediska poskytuje HCE nejlepší ochranu, protože šifrování a předávání vašich finančních informací je v rukách příslušné banky a neexistuje spojení mezi platebními informacemi a samotným zařízením v případě, že dojde k jeho krádeži,“ tvrdí Kujawa.

Existuje zde však riziko, že by mohly speciálně vytvořené škodlivé aplikace unést proces HCE a ukrást uživatelům peníze.

Ideální kombinací by podle Kujawy byl bezpečný prvek v zařízení v kombinaci s HCE a biometrickou autentizací.

Mobilní telefony versus web

Přes všechny diskuze týkající se ApplePay a toho, co Google a Samsung mohou nebo nemohou dělat, nemá většina uskutečněných mobilních plateb se žádnou z těchto technologií nic společného.

Namísto toho jsou webové platby vykonané jednoduše prostřednictvím prohlížečů v mobilních zařízeních nebo specializovaných aplikacích. Například Amazon má nákupní aplikaci pro chytré telefony či tablety a PayPal disponuje mobilní aplikací, která vám umožní poslat peníze přátelům.

Podle platební společnosti Adyen tyto dva druhy mobilních plateb tvoří 27 procent všech on-line plateb v prvním čtvrtletí letošního roku, což je nárůst o 39 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Malá část těchto mobilních plateb se týká lokálních nákupů – například tak můžete platit v kavárnách Starbucks a za svou jízdu s využitím služby Uber pomocí jejich aplikací.

Tyto osobní mobilní platby vytvořily podle agentury Forrester Research jen v USA obrat 3,74 miliardy dolarů. Forrester však očekává, že porostou rychleji než další druhy mobilních plateb a do roku 2019 dosáhnou 34,2 miliardy dolarů.

S ohledem na bezpečnost je nevýhodou tohoto přístupu totéž co u jakéhokoli webového platebního systému, popisuje Andrew Blaich, bezpečnostní analytik ve společnosti BlueBox Security. Pokud by došlo k úniku dat, mohli by počítačoví zločinci potenciálně ukrást všechny uložené finanční informace o uživatelích.

„Pokud někdo ukradne vaše uživatelské jméno a heslo, může se za vás vydávat a vaším jménem i platit,“ upozorňuje Blaich.

Kromě toho může dojít ke kompromitaci samotných mobilních aplikací, popisuje Andrew McLennan, viceprezident společnosti Metaforic, která se zaměřuje na mobilní bezpečnost. To se již stalo oběma aplikacím – Starbucks i Uber.

Hackeři mohou stáhnout aplikace, udělat root zařízení, v případě potřeby vypnout bezdrátovou konektivitu a poté vynaložit veškerý potřebný čas k analýze aplikací.

„Jakmile to dokončí, mohou na základě získaných informací vytvořit zbraně pro hromadné útoky – od jednoduchých krádeží po zákeřnější sbírání osobních dat pro budoucí použití daleko od původní aplikace,“ varuje McLennan.

Není to buď, anebo

Vzhledem ke způsobu, jakým funguje technologie NFC, pokud terminál akceptuje jeden platební systém, například Apple Pay, potom dokáže automaticky akceptovat další, jako je například Google Wallet..

Nástroje pro penetrační testování: Vyberete si?

27.7.2016  Zdroj: SecurityWorld Zabezpečení
Pokud nemáte žádné obavy, že by vaše IT vybavení mohli napadnout zahraniční či místní útočníci, je pro vás tento článek zbytečný. Pokud však žijete ve stejné realitě jako zbytek z nás, mohou vám rady od skutečného profesionála, týkající se solidních nástrojů pro preventivní penetrační testování, velmi pomoci.
Evan Saez, který je nadšencem, návrhářem a programátorem penetračního testovacího nástroje a pracuje jako analytik kybernetických hrozeb ve společnosti Lifars, promluvil o nejnovějších a nejlepších penetračních nástrojích a o vhodném způsobu jejich použití. Tady jsou jeho postřehy.

Dostupné nástroje pro penetrační testování

Nástroje pro penetrační testování, o kterých se zde bude mluvit, zahrnují Metasploit, Nessus Vulnerability Scanner, Nmap, Burp Suite, Owasp ZAP, SQLmap, Kali Linux a Jawfish (Evan Saez je vývojářem projektu Jawfish).

Tyto nástroje jsou klíčem k zabezpečení podniku, protože jsou to ty samé produkty, které používají útočníci. Pokud nenajdete své díry a neopravíte je, najdou je oni.

Metasploit je framework s větší základnou programátorských fanoušků, který se rozšiřuje o vlastní moduly fungující jako testovací nástroje k otestování slabin v operačních systémech a aplikacích.

Lidé vydávají tyto vlastní moduly na serverech GitHub a Bitbucket. Bitbucket je stejně jako GitHub on-line repozitářem pro programátorské projekty.

„Metasploit je zřejmě nejpopulárnějším řešením svého druhu pro penetrační testování,“ uvádí Saez.

Nessus Vulnerability Scanner je na signaturách založený nástroj pro vyhledávání zranitelností. „Nessus dokáže pouze porovnávat výsledky skenování s databází známých signatur zranitelností,“ popisuje Saez.

Síťový skener Nmap umožňuje penetračním testérům zjistit typy počítačů, serverů a hardwaru, které má podnik ve své síti.

Skutečnost, že jsou tyto stroje identifikovatelné prostřednictvím těchto externích sond, je sama o sobě zranitelností. Útočníci používají tyto informace k vytvoření základů pro útoky.

Burp Suite je dalším oblíbeným nástrojem pro penetrační testování, určeným pro webové aplikace. Mapuje a analyzuje webové aplikace, vyhledává a umí zneužít zranitelnosti, jak uvádí společnost PortSwigger, která je dodavatelem nástroje Burp Suite pro zabezpečení webu.

Owasp ZAP (Zed Attack Proxy) je řešení pro penetrační testování webových aplikací od neziskového projektu Owasp (Open Web Application Security Project). Nabízí automatizované a manuální skenování webových aplikací, jehož účelem je pomoci nováčkům i zkušeným profesionálním penetračním testérům. ZAP je open source systém dostupný na webu GitHub.

SQLmap automatizuje odhalování děr typu SQL Injection. Ty se potom snaží zneužít a získat úplnou kontrolu nad databázemi a hostujícími servery.

Kali Linux představuje komplexní nástroj obsahující předinstalovanou sadu specializovaných penetračních testovacích (a bezpečnostních a forenzních) nástrojů. „Obsahuje nástroje použitelné pro lidi, kteří nemají v oblasti bezpečnosti žádné znalosti,“ popisuje Saez.

Jawfish je na rozdíl od většiny nástrojů založených na signaturách řešením, které využívá genetické algoritmy. „Genetické algoritmy hledají věci v kontextu vyhledávání,“ vysvětluje Saez.

Na základě vyhledávacích kritérií, jak se Jawfish dostává blíže k tomu, co se hledá (v tomto případě zranitelnost), nakonec nějakou může najít. Jawfish nevyžaduje databázi signatur.

Jak je používat

Metasploit, Nessus Vulnerability Scanner, Nmap, Burp Suite, Owasp ZAP, SQLmap, Kali Linux a Jawfish mají své specifické využití. Většina podniků tak bude potřebovat více nástrojů.

Metasploit nabízí jak rozhraní Ruby, tak i příkazový řádek, takže si váš penetrační testér může vybrat libovolné z nich v závislosti na tom, co právě chcete dělat.

„Rozhraní Ruby je vhodnější pro testování velmi rozsáhlé sítě, protože spouštění příkazů z příkazového řádku by bylo příliš zdlouhavé,“ vysvětluje Saez.

Nessus Vulnerability Scanner hledá otevřené porty v počítačích a firewallech a instalace potenciálně zranitelného softwaru. „Pokud jde o penetrační testování, je tento nástroj méně užitečný, protože je příliš nápadný a při zjišťování zranitelností jde tzv. předními dveřmi a komunikuje s operačním systémem.

Toto řešení se obvykle používá při kontrole dodržování předpisů ke zjišťování, zda jsou nainstalované všechny záplaty,“ vysvětluje Garrett Payer, vedoucí technolog v konzultační a implementátorské společnosti ICF International.

Nmap je dobré používat k vyhledávání hostitelů, otevřených portů, verzí softwaru, operačních systémů, verzí hardwaru a zranitelností – obecně k mapování terénu pro síťový útok.

Je užitečný v každé fázi penetračního testování, kdykoli máte novou sadu hostitelů, portů a dalších prostředků, které je potřebné identifikovat, například při zadávání nového segmentu sítě.

„Tento systém nabízí funkci skriptování a je užitečný pro výčet uživatelského přístupu,“ dodává Payer.

K mapování webových aplikací používejte Burp Suite a webový prohlížeč. Nástroje uvnitř sady Burp Suite zjišťují funkcionalitu aplikací a bezpečnostní díry a potom zahájí vlastní útoky.

Burp Suite automatizuje opakované funkce, a přitom uživateli ponechává volbu pro případy, kdy penetrační testér potřebuje kontrolu nad jednotlivými možnostmi testování.

„Tento funkcemi nabitý nástroj zkoumá skriptování mezi weby a další zranitelnosti pomocí proxy,“ popisuje Payer. „Přináší to transparentnost toho, co webové stránky vlastně posílají na server.“

Owasp ZAP vykonává různá skenování a testy včetně skenování portů, skenování hrubou silou a fuzzingu za účelem nalezení nezabezpečeného kódu. Penetrační testéři používají intuitivní grafické uživatelské rozhraní podobné aplikacím Microsoftu a některé nástroje pro design webu (jako je například Arachnophilia).

Poté, co začnete surfovat a uděláte na webu potřebné úkony, znovu použijete ZAP a můžete vidět kód a co se stalo při těchto činnostech. Owasp ZAP nastavíte jako proxy server a začne kontrolovat webový provoz, který zpracovává.

„Tento nástroj je novější než Burp Suite, nemá tolik funkcí, ale je zdarma jako open source. Poskytuje podmnožinu funkcí a grafické uživatelské rozhraní, které je užitečné pro lidi, kteří s penetračním testováním webových aplikací teprve začínají,“ uvádí Payer.

Řešení SQLmap se používá pomocí příkazů Pythonu na příkazové řádce k testování nesprávně naprogramovaných webových stránek a adres URL spojených s databázemi. Pokud škodlivě vytvořený odkaz (URL) do databáze vyvolá chybu, potom je takový odkaz předmětem útoku.

SQLmap se instaluje do operačního systému Ubuntu Linux ve virtuálním stroji. „SQLmap je vhodný pro skriptování. Umí zjistit takové věci, jako například zda programátor parametrizoval vstupy,“ uvádí Payer.

Pokud ne, mohou penetrační testér či útočník odeslat jméno, středník a SQL příkaz a spustit ho v databázi a získat kontrolu, vysvětluje Payer.

Nainstalujte si Kali Linux a spusťte libovolný z desítek integrovaných nástrojů pro penetrační testy a útoky. „Kali Linux je k dispozici s velkým množstvím uživatelské dokumentace,“ uvádí Saez.

Penetrační testovací řešení Jawfish můžete zkusit použít pomocí dostupného formuláře grafického uživatelského rozhraní. Jednoduše zadejte IP adresu serveru, zranitelnou webovou adresu na této IP adrese, zranitelnost, metodu a cílový text.

Nástroj vrátí cílový text, když se vám podaří úspěšně napadnout tuto adresu. Je to ale zcela nový systém a není zatím prověřený pro podnikové nasazení...

Teroristé sdílejí poznatky s kyberzločinci – jak moc jsou tyto skupiny propojené?

27.7.2016 Zdroj: SecurityWorld Hrozby
Nejvíce informací o zneužívání legitimních nástrojů a služeb na internetu sdílejí dvě skupiny: kyberzločinci a teroristické organizace, jak zjistili experti Trend Micro. Odlišují se však motivy, které je k tomu vedou – prvně jmenovaní jsou motivovaní finančním ziskem, druzí mají za cíl šířit především propagandu.
On-line přítomnost teroristických organizací a kyberzločinců se v mnohých bodech překrývá. Obě skupiny komunikují prostřednictvím stejných kanálů a používají stejné technologie, což ve výsledku značně komplikuje možnosti jejich sledování.

Při nezákonné činnosti v on-line prostředí jde vždy o zneužití zákonných nástrojů a služeb. Příkladů těchto aktivit je mnoho, od využívání zranitelností v softwaru, webových stránkách a internetových aplikací přes hostování škodlivých složek v cloudových službách až po využívání tzv. clickbait příspěvků a odkazů na sociálních sítích.

Teroristé a kyberzločinci sdílejí i společné komunikační metody. Aby si zachovali anonymitu, využívají obě skupiny především nástroje určené pro ty, kteří mají legitimní důvod skrývat svoji identitu (např. novináři, interní informátoři či aktivisté).

Podle analytiků Trend Micro patří mezi nejvyužívanější komunikační kanály tzv. deep web (webstránky a databáze, které neindexují běžné internetové vyhledávače a jsou dostupné pouze prostřednictvím systému TOR - The Onion Router, určeného na anonymní prohledávání webu), bezpečné, nesledovatelné e-mailové služby a sociální média.

Teroristé používají stejné metody, ale za jiným účelem – na rozdíl od vydírání primárně pro komunikaci, koordinaci a šíření propagandy.

Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi kyberzločinci a teroristy je úsilí těch druhých o šíření propagandy. Zatímco hlavním cílem kyberzločinců je především krádež finančních prostředků v elektronickém prostředí a udržení si anonymity, teroristé se snaží hlavně o to, aby se jejich odkaz rozšířil mezi co možná nejširší publikum v naději na získání potenciálních sympatizantů.

Chrome má desítky bezpečnostních chyb. Některé jsou velmi vážné

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
V oblíbeném webovém prohlížeči Chrome bylo objeveno bezmála pět desítek bezpečnostních chyb. Nová verze tohoto browseru však veškeré trhliny opravuje. S instalací aktualizace by tak uživatelé neměli otálet.
Nová verze Chromu s pořadovým číslem 52 opravuje celkem 48 zranitelností. Z nich 11 je přitom označeno nálepkou „vysoce závažné“.

To jinými slovy znamená, že je počítačoví piráti mohou zneužít k tomu, aby do počítače propašovali prakticky libovolný škodlivý kód. Stejně tak ale mohou přistupovat k nastavení napadeného stroje či uloženým datům na pevném disku.

Důležité aktualizace zlepšují funkčnost
Zbylé tři desítky aktualizací slouží především ke zlepšení funkčnosti jednotlivých součástí internetového prohlížeče. Tyto důležité záplaty by nicméně neměly pro uživatele představovat žádné velké bezpečnostní riziko.

Stahovat nejnovější Chrome 52 je možné prostřednictvím automatických aktualizací.

V případě, že uživatelé nemají nastavenou automatickou instalaci aktualizací, neměli by s jejich stažením otálet. V opačném případě nechávají pro počítačové piráty otevřena zadní vrátka do svých počítačů.

Nainstalovat aktualizaci manuálně je možné prostřednictvím nápovědy, konkrétně v části „O aplikaci Chrome“. Po rozkliknutí této nabídky se uživateli automaticky nabídne instalace nejnovější verze.

IPhony a iPady mají kritickou chybu. Mohou být napadeny přes MMS zprávu

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Mobilní
Na první pohled neškodná MMS zpráva může být počítačovými piráty využita k tomu, aby ukradli citlivé informace z chytrých telefonů iPhone od společnosti Apple. Vzhledem k tomu, že škodlivý kód může být šířen například také přes aplikaci iMessage, jsou v ohrožení také tablety iPad. Upozornil na to server Security Affairs.
Zranitelnost je známá pod kódovým označením CVE-2016-4631. K úspěšnému útoku stačí na telefon nebo tablet oběti zaslat speciálně upravenou zprávu. Problém nastane ve chvíli, kdy uživatel takovouto zprávu na displeji svého jablečného zařízení zobrazí.

Útočník touto cestou získá identifikační údaje o uživateli, které jsou uloženy v zařízení. Stejným způsobem ale může zjistit také uložená hesla k WiFi sítím nebo přihlašovací údaje k e-mailovým schránkám.

Kritická chyba se týká API ImageIO, což je rozhraní používané pro zpracování obrazových dat.

V ohrožení i počítače
Není bez zajímavosti, že stejné API používají také počítače od Applu, tedy stroje s operačním systémem Mac OS X, ale dokonce i chytré hodinky Apple Watch. V budoucnu by tak teoreticky mohli být útočníci schopni napadnout stejným způsobem také tato zařízení.

Podle bezpečnostních expertů z týmu Talos společnosti Cisco, kteří zranitelnost objevili, již byly zaznamenány první útoky, kdy se speciálně upravenou útočnou zprávu snažili kyberzločinci šířit prostřednictvím internetového prohlížeče Safari.

Útok je tolik zákeřný především proto, že uživatelé nemusí nic stahovat. Už pouhým otevřením zprávy vystavují své zařízení riziku. Vhodné je tedy z bezpečnostního hlediska neotvírat zprávy z neznámých zdrojů.

Na riziko útoku nicméně již vývojáři společnosti Apple zareagovali. Po instalaci nejnovějších verzí operačních systémů by měla být všechna jablečná zařízení proti této hrozbě chráněna.

Hackeři si došlápli na jednoho z šéfů Sony, nabourali se na jeho Twitter

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Neuplyne prakticky týden, aby se hackerská skupina OurMine nenabourala na účet na sociální síti nějaké známé osobnosti technologického světa. Tentokrát se jejich obětí stal Shuhei Yoshida, ředitel videoherní divize společnosti Sony. Kyberzločinci se nabourali na jeho Twitter.
Na účet získali podle všeho hackeři přístup ve středu. Aby skutečně dokázali, že se na účet skutečně nabourali, zveřejnili jménem Yoshidy příspěvek ve znění „Xbox 4 Ever“, což v předkladu znamená Xbox napořád. Připomeňme, že jde o televizní konzoli od Microsoftu, která je přímou konkurencí pro Sony Playstation.

Většinou přitom hackeři ze skupiny OurMine postupují při útocích daleko obezřetněji. Uživatele zpravidla pouze upozorní, že testovali zabezpečení jeho účtu a že je má kontaktovat, aby se na jeho sociální síť nedostal nikdo jiný.

Yoshida útok hackerů a jejich posměšný tweet nijak nekomentoval. Podle všeho má však již nyní ke svému účtu na Twitteru opět přístup.

Úlovků mají hackeři více
Skupina OurMine, která podle všeho pochází ze Saudské Arábie, má tak další velký úlovek na svém kontě.

Zkraje června se hackerům podařilo napadnout Twitter a některé další on-line účty šéfa Facebooku Marka Zuckerberga. Krátce nato provozovatelé Twitteru zablokovali účet hackerů na této sociální síti, prostřednictvím kterého skupina informovala o úspěšných útocích. 

Na přelomu května a června se pak skupině OurMine podařilo získat přístup k internetovým účtům zakladatele Microsoftu Billa Gatese či zpěváka Christiana Collinse.

Škodlivý kód HummingBad infikoval deset miliónů tabletů a smartphonů

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Mobilní
Bezpečnostním expertům dělá v posledních měsících vrásky na čele škodlivý kód HummingBad, který se zaměřuje na chytré telefony a tablety s operačním systémem Android. Tento nezvaný návštěvník totiž nakazil za pouhých pár měsíců na deset miliónů mobilních zařízení. Vyplývá to z analýzy bezpečnostní společnosti Check Point.
Že se HummingBad šíří jako lavina, varovali bezpečnostní experti již před třemi měsíci. 

Tehdy se však počty napadených přístrojů počítaly tak maximálně na desetitisíce. Kyberzločinci ale novou hrozbu šířili jako zběsilí, za pouhého čtvrt roku se tak z HummingBadu stala jedna z nejobávanějších mobilních hrozeb.

Nezvaný návštěvník dovoluje počítačovému pirátovi převzít nad napadeným strojem absolutní kontrolu. „Tento malware se zaměřuje na zařízení se systémem Android. Vytváří trvalý rootkit na zařízení,“ upozornil David Řeháček, bezpečnostní odborník ze společnosti Check Point.

Instaluje podvodné aplikace a umožňuje další škodlivé aktivity
bezpečnostní odborník David Řeháček
Schopnost škodlivého kódu se v zařízení maskovat – tedy zmiňovaný rootkit – značně znesnadňuje možnost jeho odhalení na napadeném zařízení. Ve chvíli, kdy se HummingBad na mobilním zařízení zahnízdí, začne dál škodit. „Instaluje podvodné aplikace a umožňuje další škodlivé aktivity, jako například instalace keyloggerů, krádeže přihlašovacích údajů a obcházení šifrování e-mailů pro lepší zachycení podnikových dat,“ konstatoval Řeháček.

Jinými slovy počítačoví piráti převezmou nad napadeným přístrojem naprostou kontrolu. Mohou jen vyčkávat a sledovat aktivitu uživatele, stejně tak ale dovedou odchytávat zprávy týkající se internetového bankovnictví. Teoreticky tedy mohou uživatele připravit o peníze.

HummingBad se šíří zatím výhradně v prostředí platformy Android, a to zpravidla jako součást aplikací z neoficiálních zdrojů. Stejně tak se ale do přístroje může dostat prostřednictvím nevyžádaného e-mailu.

Na Android cílí i další viry
Na pozoru by se měli mít uživatelé Androidu také před novou hrozbou zvanou Godless, což v překladu znamená neznaboh či bezbožník. „Tento malware umí využít několik postupů k získání vyšších oprávnění,“ konstatoval Pavel Bašta, bezpečnostní analytik CSIRT.CZ, který je provozován sdružením CZ.NIC.

To jinými slovy znamená, že útočníci mohou získat nad napadeným přístrojem absolutní kontrolu. Mohou do něj propašovat prakticky jakýkoliv jiný škodlivý kód, mohou odposlouchávat komunikace či odchytávat přihlašovací údaje uživatelů.

Doposud stihl Godless nakazit několik stovek tisíc přístrojů po celém světě, v ohrožení je ale daleko více uživatelů. „Podle výzkumu specialistů firmy TrendMicro je schopen infikovat zhruba 90 procent všech smartphonů se systémem Android 5.1 nebo starší verzí,“ podotkl Bašta.

Virus Godless se přitom kyberzločincům podařilo propašovat už i do oficiálního obchodu společnosti Google. Ani stahování aplikací z oficiálních zdrojů tak není pro uživatele zárukou stoprocentního bezpečí. 

S oběma viry by si měla poradit většina antivirových programů. Ty ale na tabletech a mobilech používá málokdo.

Bezpečnostní experti vyzráli na vyděračské viry. Všechny soubory však nezachrání

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Vyděračské viry se těší mezi počítačovými piráty v posledních měsících obrovské popularitě. To by se ale mohlo v dohledné době změnit. Tým bezpečnostních výzkumníků totiž nalezl řešení, jak proti těmto nezvaným návštěvníkům požadujícím výkupné účinně bojovat. Všechna data však experti zachránit nedovedou.
Rozhodujícím nástrojem v boji proti vyděračským virům z rodiny ransomware má být CryptoDrop, tedy softwarové řešení pocházející od týmu výzkumníků z University of Florida a Villanova University. To spolupracuje s existujícími antivirovými programy.

„Funguje to jako systém včasného varování, přičemž je pár desítek souborů ‚obětováno‘ za ušlechtilým účelem zabránění větším ztrátám. V průběhu jejich zpracování ransomwarem totiž algoritmus sbírá cenné informace, které následně využije k zastavení postupu této nákazy,“ vysvětlil fungování nového programu Pavel Bašta, bezpečnostní analytik Národního bezpečnostního týmu CSIRT.CZ.

CryptoDrop v operačním systému v reálném čase sleduje, jak dochází k modifikaci souborů bez přičinění uživatele. Stejně tak ale dokáže sledovat síťovou komunikaci, aby byl schopen vyděračský virus zachytit.

Zatím se jen testuje
Zatím však bezpečnostní experti široké veřejnosti novinku nenabídli. „Špatná zpráva pro současné oběti ransomwaru je, že toto řešení je zatím pouze ve fázi testování. Výzkumníci zatím hledají investora, který by jim pomohl jejich koncept uvést do života jako komerční produkt. O efektivnosti jejich řešení prý však není pochyb,“ konstatoval Bašta.

„Zkoušeli jsme náš detektor na několika stovkách vzorků aktivního ransomwaru a úspěšně jsme detekovali plných 100 % těchto vzorků," pochlubil se pro server Helpnetsecurity.com Nolen Scaife, jeden z autorů projektu CryptoDrop.

Další člen týmu, Patrick Traynor, svého kolegu doplnil, že při odhalování vyděračských virů pomocí nové metody bývá „obětována“ zhruba desetina souborů. V konečném důsledku je to ale daleko lepší řešení, než kdyby uživatelé přišli o všechna uložená data.

CryptoDrop je vyvíjen v současnosti pouze pro platformu Microsoft Windows, přestože počítačoví piráti nasazují vyděračské viry i na dalších operačních systémech – například na Linuxu nebo Mac OS X. Zda bude novinka dostupná také pro zmiňované platformy, se teprve ukáže.

Útoků přibývá
Od dubna 2015 do března 2016 bylo zaznamenáno více než 700 tisíc útoků těchto nezvaných návštěvníků. O rok dříve přitom bylo zaznamenáno pětkrát méně útoků, jak ukázala analýza antivirové společnosti Kaspersky Lab.

Útoky vyděračských virů mají prakticky vždy stejný scénář. Nezvaný návštěvník zašifruje uložená data na pevném disku. Útočníci se snaží v majiteli napadeného stroje vzbudit dojem, že se ke svým souborům dostane po zaplacení pokuty. Ta byla údajně vyměřena za používání nelegálního softwaru apod.

Ani po zaplacení výkupného se uživatelé ke svým datům nemusí dostat. Místo placení výkupného je totiž nutné virus z počítače odinstalovat a data rozšifrovat, což ale nemusí být vůbec jednoduché. A v některých případech to dokonce nejde vůbec.

Placení výkupného je pro počítačové piráty v podstatě motivací k dalším útokům, upozornil server The Hacker News. Relativně snadný zisk jim pouze potvrdí to, že podobné útoky se jim vyplatí.

Virus Keydnap útočí na počítače od Applu. Krade na nich hesla

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Na pozoru by se měli mít uživatelé počítačů od společnosti Apple. V prostředí operačního systému Mac OS X se totiž šíří nebezpečný virus zvaný Keydnap. Ten dokáže na napadeném stroji udělat pěknou neplechu, především krade hesla k různým službám.
Před novou hrozbou varovali výzkumníci antivirové společnosti Eset.

Podle nich se škodlivý kód šíří především v souborech s koncovkou .zip, přičemž se pomocí jiné ikony snaží maskovat za textový dokument nebo obrázek. Nezvaný návštěvník se tak logicky nejčastěji šíří prostřednictvím nevyžádaných e-mailů.

Problém nastane ve chvíli, kdy uživatelé zavirovaný soubor otevřou. „Uživatel otvírající fiktivní dokument ve skutečnosti spouští spustitelný soubor pro Mac OS, který záhy stáhne další části malwaru. Nejdříve dojde ke stažení a spuštění hlavní backdoor komponenty, dále pak ke stažení náhodného obrázku, který nahradí právě spuštěný downloader, a nakonec dojde i na jeho zobrazení uživateli,“ popsal fungování škodlivého kódu Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset.

Snaží se zotročit počítač
V počítači s operačním systémem Mac OS X se pak Keydnap snaží získat přístup k části systému, do které se ukládají hesla. Zároveň se snaží napadený stroj zařadit do tzv. botnetu, tedy do sítě zotročených počítačů.

Počítačoví piráti díky tomu pak mohou z napadeného stroje rozesílat další nevyžádané e-maily, případně je mohou zneužít k útokům typu DDoS. Při něm stovky až tisíce počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Podle bezpečnostních expertů jsou v bezpečí uživatelé, kteří mají nastavenou funkci Gatekeeper tak, aby umožňovala spouštění pouze aplikací digitálně podepsaných pomocí vývojářského ID přiděleného společností Apple. Na toto bezpečnostní opatření jsou zatím kyberzločinci krátcí.

Útoky nejsou výjimečné
Útoky na uživatele využívající platformu Mac OS X nejsou v poslední době ničím výjimečným. Před pár měsíci se například objevily vyděračské viry z rodiny ransomware, které dokázaly počítač zablokovat a za jeho odemčení požadovaly výkupné.

Konkrétně šlo o škodlivý kód KeRanger, který byl až překvapivě sofistikovaný. První tři dny si totiž oběti vyděračského viru patrně ani nevšimly, že je něco v nepořádku. Nezvaný návštěvník zůstal schovaný na pozadí a vyčkával na svou příležitost. Teprve po zmiňovaných 72 hodinách se aktivoval a začal v operačním systému Mac OS X působit problémy.

Vyděrači v případě platformy Mac OS X přitom nebyli žádní troškaři, za odšifrování dat chtěli zaplatit jeden bitcoin, což tehdy představovalo více než 10 000 korun.

Milióny chytrých telefonů jsou v ohrožení. Stačí se připojit na veřejnou wi-fi

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Mobilní
Velmi nebezpečnou chybu objevili bezpečnostní experti v chytrých telefonech s operačním systémem Android. Útočníci ji mohou zneužít k tomu, aby spustili prakticky libovolný škodlivý kód. Stačí přitom, aby se uživatel připojil například na veřejnou wi-fi síť. Upozornil na to server Security Affairs.
Chyba se týká chytrých telefonů od společnosti Xiaomi a dalších uživatelů, kteří na svých přístrojích používají grafickou nadstavbu MIUI.
Chyba je obsažena v grafické nadstavbě operačního systému Android, kterou používají chytré telefony od Xiaomi. Tento čínský výrobce ji nicméně nabízí volitelně k instalaci na prakticky libovolný přístroj s Androidem.

V ohrožení jsou tak všichni uživatelé, kteří tzv. MIUI rozhraní používají. Podle odhadů bezpečnostních expertů se chyba týká přinejmenším několika miliónů uživatelů.

V tomto čísle jsou přitom započítány pouze prodané přístroje od Xiaomi. Po započítání všech instalací rozhraní MIUI tak může výt výsledná cifra ještě vyšší.

Útočníci mohou nainstalovat libovolný škodlivý kód
Trhlina přitom představuje poměrně velké riziko. Útočníci ji totiž mohou zneužít k tomu, aby do přístroje nainstalovali prakticky jakýkoliv škodlivý kód. Mohou tak šířit vyděračské viry, stejně jako nejrůznější keyloggery – tedy programy schopné zachytávat přihlašovací údaje.

Chybu však mohou počítačoví piráti zneužít pouze v případě, že se připojí na stejnou wi-fi síť jako jejich oběť.

To jinými slovy znamená, že útok může probíhat například v internetové kavárně nebo jiném místě, kde je nabízen bezdrátový přístup zadarmo. Samozřejmě k napadení chytrého telefonu ale může dojít klidně i v podnikové síti.

Nejnovější verze grafické nadstavby MIUI již trhlinu neobsahuje. Bezpečnostní experti proto doporučují uživatelům co nejdříve provést aktualizaci, aby nedávali počítačovým pirátům své přístroje všanc.

Falešná hra Pokémon Go uzamkne displej mobilu. A kliká na lechtivé weby

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Mobilní
Hra Pokémon Go je celosvětovým fenoménem. Toho se snaží využít také počítačoví piráti, kteří prostřednictvím falešných verzí tohoto titulu šíří škodlivé kódy. Jedním z nich je i nový virus – tzv. lockscreen, který uzamkne displej telefonu a tím jej zcela zablokuje. Upozornili na něj bezpečnostní experti antivirové společnosti Eset.
Doposud kyberzločinci šířili škodlivé kódy výhradně prostřednictvím neoficiálních verzí aplikace, které se objevovaly na různých webech. Nikoliv tedy prostřednictvím oficiálních internetových obchodů s aplikacemi.

U nového viru, který se maskuje za hru Pokémon Go, je tomu ale jinak. „Pokemon GO Ultimate je první zaznamenanou falešnou aplikací v Google Play s funkčností lockscreen. Ve skutečnosti není příliš škodlivá, jejím cílem je skryté klikání na porno reklamy,“ uvedl Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti Eset.

Kyberzločinci vydělávají peníze
Záměr útočníků je tedy zřejmý. Nesnaží se uživatele nějak poškodit, nebo odcizit jeho data. Pouze se snaží prostřednictvím umělého navýšení kliků na bannery zvýšit příjmy daných webů z reklamy.

Zamčený displej nejde žádným způsobem odemknout. V mnoha případech je jediným řešením tzv. tvrdý restart zařízení, který se dělá jednoduše vyndáním baterie nebo kombinací určitých kláves. I po restartu ale zvládne nezvaný návštěvník klikat na porno stránky na pozadí a tím ukrajovat výkon smarpthonu. Nutné je tedy aplikaci Pokemon GO Ultimate z přístroje odinstalovat.

Chování nezvaného návštěvníka totiž mohou útočníci relativně snadno změnit. „Pokud jde o funkčnost falešné aplikace uzamykání displeje, útočníci by mohli přidat jen výzvu k uhrazení výkupného a vytvořili by tak první ransomware na Google Play, který uzamyká obrazovku,“ konstatoval Šnajdr.

Vyděračské viry z rodiny ransomware dokážou podobným způsobem zablokovat chytrý telefon, případně také počítač či tablet, a zašifrují uložená data v přístroji. Za jejich odemčení pak útočníci požadují výkupné.

„Pokémon Go je tak lákavá hra, že její uživatelé mají i přes všechna varování bezpečnostních expertů tendenci podstupovat riziko a stahují vše, co se Pokémonů týká. Ti, kteří opravdu nemohou odolat pokušení, by měli přinejmenším dodržovat základní bezpečnostní pravidla,“ doplnil bezpečnostní expert společnosti Eset.

Do města i terénu
Hra se těší tak nebývalé popularitě především proto, že hráči musí aktivně hledat pokémony ukryté různě po městě. Stačí spustit aplikaci v chytrém telefonu a podle mapy pak vyrazit na lov. Samotný odchyt pak probíhá prostřednictvím zabudované kamery v mobilu nebo tabletu. Přes displej mobilního zařízení totiž ve skutečném prostoru uživatelé virtuální příšerky vidí.

Za vývojem titulu Pokémon Go stojí vývojářské studio Niantic, které získalo licenci od společnosti Nintendo.

Slibují 400 Kč. Místo toho lidem vybílí účet

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Podvod
Starý trik oprášili během víkendu počítačoví piráti. Vydávají se za zástupce banky a důvěřivcům nabízejí vyzkoušení nového internetového bankovnictví. Za to jim slibují i finanční bonus. Ve skutečnosti jde však o podvod, jak varovali v noci ze soboty na neděli zástupci České spořitelny.

Podvodná nabídka na Facebooku
Podvodná nabídka cílí právě na klienty spořitelny. A kyberzločinci si tuto banku patrně nevybrali náhodou, protože Česká spořitelna o víkendu skutečně své internetové bankovnictví, tedy službu Servis24 vylepšovala.

Někteří uživatelé se tak mohli nechat napálit proto, že podvodná nabídka na sociální síti Facebook je odkazem na skutečně novou verzi internetového bankovnictví.

Neklikat, nevyplňovat
I s ohledem na to se zástupci banky od finančního bonusu okamžitě distancovali.

„Upozorňujeme na podvodný profil na Facebooku, který se snaží vzbudit dojem, že patří České spořitelně. Podvodníci na tomto profilu nabízejí ‚nové internetové bankovnictví SERVIS 24‘,“ stojí ve varování banky.

Falešnou službu Servis24 je možné poznat podle chybné webové adresy.
FOTO: Česká spořitelna

Skutečná podoba služby Servis 24
FOTO: Novinky

„Důrazně varujeme před jakoukoliv reakcí na výzvy uvedené na tomto profilu. V žádném případě neklikejte na nabízený odkaz a svoje údaje nevyplňujte nikam jinam než na oficiální stránky www.servis24.cz. Podvodníci by se jinak mohli dostat k vašim penězům,“ konstatovali zástupci České spořitelny.

Právě podle webové adresy totiž uživatelé mohli poznat, že jde o podvod. Odkaz na Facebooku totiž směřoval na stránky servis24.ic.cz.

Stejný trik zkoušeli už dřív
Pokud uživatelé podvodníkům naletěli, měli by co nejdříve kontaktovat svou banku. „V případě jakýchkoli pochybností nás kontaktujte na bezplatném telefonním čísle 800 207 207,“ uvedli zástupci České spořitelny.

Obezřetní by v případě podobných nabídek měli být také uživatelé jiných bankovních institucí. Není totiž vyloučeno, že stejný trik budou počítačoví piráti zkoušet příště pod hlavičkou úplně jiné společnosti.

Prostřednictvím Facebooku se počítačoví piráti nesnaží uživatele tuzemských bankovních institucí napálit poprvé. Prakticky na chlup stejnou taktiku zkoušeli také minulý měsíc. 

Ukázka podvodné reklamy na Facebooku

Neoficiální verze hry Pokémon Go mohou obsahovat viry, varovali tvůrci

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Mobilní
Tvůrci titulu Pokémon Go varovali uživatele, že by neměli stahovat neoficiální verze této hry. Podle nich se totiž nebývalé popularity novinky snaží využít i počítačoví piráti, kteří prostřednictvím neoficiálních verzí mohou šířit škodlivé kódy.
„Doporučujeme instalovat Pokémon Go pouze prostřednictvím oficiálních obchodů Google Play a App Store. Stažení z jiných zdrojů může představovat riziko,“ varovali vývojáři ze studia Niantic.

Novinka je od minulého týdne dostupná pouze ve vybraných zahraničních státech. Zájem o Pokémon Go je ale tak vysoký, že návody na stažení titulu i v jiných zemích se šíří internetem doslova jako lavina.

Lidé mají o novinku takový zájem, že jsou ochotni instalovat neoficiální verzi hry klidně i z neznámých zdrojů. A to platí i o Češích, v tuzemsku totiž hra stále není oficiálně dostupná, přestože ji již celá řada lidí hraje.

Na první pohled přitom uživatelé nemusí vůbec poznat, že je neoficiální verze aplikace nějak závadná. Nezvaný návštěvník k ní může být pouze přibalen, ve smartphonu pak může potají odchytávat SMS zprávy nebo přihlašovací údaje k různým službám, a to včetně internetového bankovnictví.

Do města i terénu
Hra se těší tak nebývalé popularitě především proto, že hráči musí aktivně hledat pokémony ukryté různě po městě. Stačí spustit aplikaci v chytrém telefonu a podle mapy pak vyrazit na lov. Samotný odchyt pak probíhá prostřednictvím zabudované kamery v mobilu nebo tabletu. Přes displej mobilního zařízení totiž ve skutečném prostoru uživatelé virtuální příšerky vidí.

Za vývojem titulu Pokémon Go stojí vývojářské studio Niantic, které získalo licenci od společnosti Nintendo. To už čelí kvůli novému titulu prvním problémům. Jak se totiž ukázalo, tvůrci měli díky hře přístup k osobním datům a nastavením uživatelských účtů na Googlu. 

Stále populárnější hra už podle BBC řadu lidí vystavila nebezpečným situacím. Někteří lidé si totiž způsobili zranění, když v mnohdy nepřehledném terénu nevěnovali pozornost svým krokům a sledovali displej mobilu.

Hra Pokémon Go představuje bezpečnostní riziko. Tvůrci se mohou zmocnit cizích účtů

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Mobilní
Nebývale populární hra Pokémon Go je ke stažení teprve pár dní a tvůrci již byli nuceni řešit první bezpečnostní incident. Ukázalo se totiž, že hráči nevědomky dávali kompletní přístup ke svým účtům na Googlu. Tvůrci tak teoreticky mohli číst e-maily nebo měnit nastavení.
Hra Pokémon Go vzbudila velký rozruch především mezi hráči. K dispozici je od konce minulého týdne a za pouhých pár dní si ji stáhly milióny lidí.

Ti mohou prostřednictvím svých mobilních zařízení hledat pokémony ukryté různě po městě. Stačí spustit aplikaci v chytrém telefonu a pak pomocí zabudované kamery v prostoru hledat, kde se malé roztomilé příšerky ukrývají.

Ukázka z aplikace Pokémon Go
FOTO: David Ryneš, Novinky

Hra je ke stažení zadarmo. Jediné, co uživatelé potřebují, je herní účet. Prostřednictvím něj pak pokémony sbírají. Zaregistrovat se je buď možné na stránkách hry, nebo využít rychlejší způsob – přihlásit se pomocí svého e-mailu na Googlu.

Tato možnost přitom platí nejen pro uživatele Androidu, ale například také platformy iOS od Applu. Přihlašovat se pomocí e-mailu mohou také majitelé iPhonů.

Právě možnost přihlášení prostřednictvím účtu na Googlu ale nadzvedla bezpečnostní experty ze židle, jak upozornil server Neowin. Po přihlášení totiž uživatelé dávají tvůrcům k dispozici kompletní přístup ke svému účtu na Googlu. Ti pak teoreticky mohou číst všechny e-maily nebo například měnit různá nastavení.

Oprava zatím chybí
Za vývojem titulu Pokémon Go stojí vývojářské studio Niantic, které získalo licenci od společnosti Nintendo. Zástupci studia již potvrdili, že k osobním datům a nastavením skutečně mohou mít přístup. V žádném případě však prý nebyla žádná data zneužita.

Podle tvůrců jde o chybu, která bude opravena při nejbližší možné aktualizaci aplikace. Kdy se tak stane, však neprozradili.

V současnosti tak milióny fanoušků, kteří titul Pokémon Go hrají, dávají své důvěrné údaje všanc.

Nejbezpečnější router jde do výroby. Vytvořili jej Češi

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Zabezpečení
V tomto týdnu odstartovala výroba údajně nejbezpečnějšího routeru na světě, který by měl zamezit hackerům a škodlivým programům v přístupu do domácí sítě. Není bez zajímavosti, že za zmiňovaným projektem Turris Omnia stojí čeští tvůrci.
BEZ KOMENTÁŘE: Co se skrývá pod plastovým krytem? Hardwarová výbava routeru Turris Omnia
Jak funguje Turris Omnia? Uživatel se nemusí o nic starat

Práce na projektu Turris započaly v roce 2013, tehdy vznikly i první routery, které byly testovány na omezeném množství českých uživatelů.
Na první pohled vypadá Turris Omnia jako obyčejný router, uvnitř nenápadné bílé krabičky se ale ukrývají pokročilé technologie. Zařízení pohání dvoujádrový procesor Marvell Armada 385, který je taktovaný na 1,6 GHz, a 1 GB operační paměti. Dále jsou k dispozici dva USB 3.0 konektory či slot na SIM kartu.
Vše navíc pracuje pod operačním systémem Turris Omnia, díky kterému dokáže router rychle reagovat pomocí aktualizace systému na aktuální hrozby. Aktualizace přitom přichází přímo od sdružení CZ.NIC, uživatel se nemusí o nic starat. Pro ještě vyšší zabezpečení je novinka vybavena speciálním čipem, jenž se stará o šifrování a identifikaci routeru.
úterý 12. července 2016, 15:25
Unikátní router Turris Omnia pochází z dílen sdružení CZ.NIC, které je správcem české národní domény.

Právě šéf sdružení Ondřej Filip v pondělí potvrdil, že jde novinka do výroby. „Posledních deset dnů jsme strávili testováním předvýrobních prototypů. Ignorovali jsme přitom víkend i svátky, vše jsme podřídili testování. Vše se zdá být perfektní, výroba tedy může začít,“ prohlásil Filip.

„Nečekejte však, že dodávky routeru započnou hned zítra. Celý proces výroby bude trvat několik týdnů,“ konstatoval šéf sdružení CZ.NIC. Prvních zařízení se tak zákazníci dočkají pravděpodobně v průběhu září.

Lidé poslali milióny
V první vlně se vyrobí tisíce routerů, které získají přednostně lidé, kteří si je objednali už na konci loňského roku prostřednictvím crowfundingového serveru Indiegogo.com. Právě ten nápadití jedinci a malé podniky využívají k získání potřebných financí pro rozjetí masové výroby.

Na zmiňovaném serveru zaujala novinka tisíce lidí, díky čemuž si čeští tvůrci připsali na svůj účet přesně milión a 518 amerických dolarů, tedy v přepočtu více než 24 miliónů korun. Právě tyto prostředky posloužily k tomu, aby mohla výroba začít.

Router mimochodem dostane každý, kdo přispěl v kampani na serveru Indiegogo částkou alespoň 179 dolarů (4500 Kč). 

Lze předpokládat, že za podobnou cenu se nakonec novinka objeví i ve volném prodeji.

Hacker se chlubí, že získal údaje o desítkách tisíc uživatelů Amazonu

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Hacker vystupující na internetu pod přezdívkou 0x2Taylor se podle všeho naboural na jeden ze serverů společnosti Amazon. Podařilo se mu z něj odcizit osobní údaje o desítkách tisíc uživatelů elektronických čteček a tabletů Kindle.
Hacker prý nalezl hned několik bezpečnostních chyb, které mohly být kýmkoliv zneužity. Proto na ně upozornil zástupce společnosti Amazon.

Když se ani po třech dnech nikdo z technické podpory neozval, rozhodl se 0x2Taylor jednat. Sám podnikl útok na server Amazonu, během kterého se údajně zmocnil více než 80 000 osobních údajů. K dispozici má údajně přihlašovací údaje, ale například i telefonní čísla a adresy uživatelů.

„Je to opravdu velká společnost a měla by mít dostatek peněz, aby si zajistila správnou obranu,“ uvedl hacker podle serveru Security Affairs.

Data uživatelů skončila na internetu
Sám zároveň přiznal, že za objevení chyb požadoval po Amazonu částku 700 dolarů, tedy více než 17 tisíc korun. Firmy totiž zpravidla takto velkými sumami hackery skutečně odměňují, pokud je upozorní na nějaké závažné chyby.

Amazon však žádný odměňovací program pro počítačové piráty nemá. To je pravděpodobně i jeden z hlavních důvodů, proč na žádost hackera nikdo nereagoval.

Příliš eticky se ale nakonec 0x2Taylor nezachoval. Data 80 000 uživatelů totiž zveřejnil na internetu, stáhnout si je tak nyní může prakticky kdokoliv.

Amazon útok nepotvrdil
Společnost Amazon zatím únik dat oficiálně nepotvrdila. Zatím tedy bohužel není jasné, zda k útoku skutečně došlo.

V minulosti se již totiž několikrát stalo, že se počítačoví piráti chlubili i prací, kterou neodvedli. Zkraje května se například jeden hacker snažil rozprodat databázi 272 miliónů odcizených hesel. Nakonec se ale ukázalo, že šlo o podvod. 

Z preventivních důvodů by si i přesto měli uživatelé zařízení Kindle změnit svá přístupová hesla. V případě, že stejná hesla používají i na jiných službách, změna by se měla týkat i jich. Pro počítačové piráty totiž není nic jednoduššího než odcizené údaje vyzkoušet na jiných webových službách.

Jak firmy ztrácejí cenná data a phishingová kampaň na iTunes

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Phishing
Svět bezpečnostních technologií se prudce vyvíjí a s ním i hrozby, kterým musí čelit. Pojďme se podívat na nejdůležitější události uplynulých dní, jak je zachytili bezpečnostní experti společnosti ESET.
Zaměříme se na podrobné informace o nejčastějších příčinách ztráty firemních dat, vylepšení dvoufaktorové autentizace společnosti Google, závažný únik dat u společnosti Acer a další phishingovou kampaň zaměřenou na zákazníky společnosti Apple.

Nejčastější důvody ztráty firemních dat
Josep Albors ze společnosti ESET popsal některé z hlavních příčin ztráty firemních dat, spojované s poškozením zařízení – například při pádu z výšky na zem. „Pokud hrozí, že dojde k takové události, která by mohla společnost dostat do vážných problémů, když včas nezareaguje adekvátním způsobem, je nejlepším řešením myslet včas na prevenci a zajistit patřičná opatření pro obnovu ztracených dat v co nejkratší možné době,“ říká Josep Albors.

Google zjednodušil dvoufaktorovou autentizaci
Společnost Google oznámila, že výrazně zjednodušila proces ověřování identity pomocí dvoufaktorové autentizace. Uživatelům bude na jejich zařízení chodit dotaz, zda se pokoušejí připojit na svůj účet. Jediné, co budou muset udělat, je potvrzení „ano“ nebo „ne“. Nastavení této služby je velmi jednoduché, zároveň jde o vysoce efektivní vyšší úroveň zabezpečení soukromí.

Kyberútoky mají být zahrnuty do mezinárodního humanitárního práva
Nejnovější zpráva Globální komise pro správu internetu uvádí, že závažnost dopadů kybernetických útoků začíná být tak velká, že by měly být zahrnuty do mezinárodního humanitárního práva. Podle autorů zprávy je vzájemné propojení zařízení využivajících internet a samotné ekonomiky tak velké, že potenciální dopad kybernetického útoku vyvolaného vládou některého státu by byl obrovský.

Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg si přelepuje páskou webkameru
Selfie snímek zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga pořízený u příležitosti dosažení mety 500 miliónů uživatelů měsíčně u sociální sítě Instagram vyvolal nečekané diskuse. Ukázalo se, že šéf Facebooku je velmi opatrný, pokud jde o jeho bezpečnost a soukromí – notebook v pozadí, který velmi pravděpodobně patří právě Zuckerbergovi, měl přelepenou webkameru i audio vstup.

Acer zaznamenal závažný únik dat
Prakticky každý den se dozvídáme o nových případech závažných úniků citlivých dat. Nejnovější obětí hackerů se stala společnost Acer, která podle médií podala podnět kalifornskému Úřadu generálního prokurátora kvůli narušení databáze svých zákazníků. Předpokládá se, že útok mohl ovlivnit až 34 500 klientů Aceru.

Hackeři tvrdí, že zavirovali databázi iTunes
Kyber zločinci se opět zaměřili na zákazníky společnosti Apple a pokusili se proniknout do jejich účtů, aby získali informace o online platbách. Nejnovější případ se týká podvodného varování před virem v databázi obchodu iTunes. Bezpečnostní expert Graham Cluley popsal, že oběti útoku jsou vyzvány, aby „znovu ověřily údaje o účtu“ a zadali přihlašovací údaje, osobní data a nakonec i informace o platbách v tomto eshopu.

Americká vláda musí posílit kyberbezpečnost, prohlásil Obama

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Zabezpečení
Vláda Spojených států musí v době moderních technologií a věku chytrých telefonů posílit svou kybernetickou bezpečnost. V neděli to během návštěvy Španělska prohlásil americký prezident Barack Obama, který mimo jiné potvrdil, že do systémů Bílého domu pronikli hackeři.
„Jsem z toho znepokojen, nemyslím si, že ji (kybernetickou bezpečnost) máme bezchybnou. Musíme se více snažit, musíme se učit z chyb," řekl Obama na tiskové konferenci v Madridu. „Víme, že jsme měli v Bílém domě hackery," dodal.

O průniku do počítačových systémů sídla amerického prezidenta se již několikrát spekulovalo. Například letos v dubnu list The New York Times s odvoláním na nejmenované americké představitele uvedl, že ruským počítačovým pirátům se podařilo získat přístup k neutajovaným Obamovým e-mailům.

Obama již v sobotu hovořil v souvislosti s aférou Hillary Clintonové o tom, že ho nemile překvapilo, jak americké ministerstvo zahraničí nakládá s tajnými informacemi.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zjistil, že Clintonová v době, kdy ministerstvo vedla, posílala přes svůj soukromý e-mail utajovaná data. Podle FBI se podobně lehkovážně chovali i další představitelé ministerstva.

Nebezpečný virus se šířil Facebookem. Za dva dny napadl tisíce uživatelů

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Doslova jako lavina se sociální sítí Facebook šířil před pár dny nebezpečný virus. Díky němu mohli počítačoví piráti ovládat napadené stroje, nebo dokonce odcizit internetovou identitu dotčených uživatelů – tedy vystupovat na síti jejich jménem. Před hrozbou varovali ve čtvrtek bezpečnostní analytici antivirové společnosti Kaspersky Lab.
Virus se masivně šířil přes Facebook na konci června. Tehdy obdržely tisíce nic netušících uživatelů zprávu od svých přátel s tím, že byli zmíněni v nějakém komentáři na zmiňované sociální síti. Ve skutečnosti odesílatelem nebyli přátelé, ale kyberzločinci.

Prostřednictvím zprávy se do počítače nahrál malware, jehož součástí bylo i škodlivé rozšíření pro internetový prohlížeč Chrome. Ten sloužil k zachycení přihlašovacích údajů na Facebook. Díky tomu se pak počítačoví piráti mohli vydávat za uživatele, jejichž počítače napadli, a dále šířit nebezpečný virus.

Na napadeném stroji mohli kyberzločinci podle bezpečnostních analytiků změnit nastavení soukromí na Facebooku či stahovat do počítače jakákoliv data – klidně i další škodlivé kódy. „Díky databázi přátel pak mohl šířit malware mezi další uživatele nebo například spamovat, odcizit identitu či podvodně lajkovat a sdílet obsah,“ upozornili experti z Kaspersky Lab.

Blokoval weby bezpečnostních společností
Nezvaný návštěvník byl přitom vcelku sofistikovaný. Dokázal totiž blokovat některé webové stránky a internetové služby, z napadených strojů se tak například nebylo možné přihlásit na weby poskytovatelů bezpečnostního softwaru. Tím malware znesnadňoval možnost odinstalování v případě odhalení.

Největšímu riziku byli údajně vystaveni majitelé počítačů s operačním systémem Windows, méně pak smartphonů se systémem od Microsoftu. Stroje s Androidem a iOS byly vůči útokům imunní, protože škodlivý kód využíval nekompatibilní knihovny.

Nebezpečný virus se podle studie Kaspersky Lab nejvíce šířil v Brazílii. Infikovány byly ale také některé stroje v Evropě, například v Německu či v Portugalsku. Zda nezvaný návštěvník ohrozil také tuzemské uživatele, zatím není jasné.

Facebook virus odstřihnul
V současnosti by nicméně nově objevený malware již hrozbu představovat neměl. Bezpečnostní experti Facebooku totiž již virus odstřihli tím, že zablokovali cestu používanou k jeho šíření z infikovaných strojů.

Napadené stanice je ale samozřejmě nutné ještě odvirovat. To by měla bez problémů zvládnout většina aktualizovaných antivirových programů.

Nejvíce byli postiženi uživatelé v Brazílii, Polsku, Peru, Kolumbii, Mexiku, Ekvádoru, Řecku, Portugalsku, Tunisku, Venezuele, Německu a v Izraeli.

Kyberzločinci se zaměřili na majitele webových stránek. Lákají přihlašovací údaje

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Podvod
Počítačoví podvodníci se tentokrát zaměřili na majitele různých internetových domén. V nevyžádaných e-mailech jim tvrdí, že potřebují ověřit jejich domény. Ve skutečnosti se však snaží pouze vylákat přihlašovací údaje. Na novou vlnu spamových zpráv upozornil registrátor Forpsi. Právě na jeho klienty je totiž útok cílen.
„Musíme zkontrolovat Forpsi domény, laskavě klikněte zde pro kontrolu nyní,“ tvrdí podvodníci ve phishingové zprávě.

Pod slůvkem zde se přitom ukrývá odkaz na podvodné webové stránky, které jsou hostované na italském serveru elenamagnelli.it. Není nicméně vyloučeno, že v dalších zprávách budou kyberzločinci používat odkazy i na jiné weby.

„Na zaslaný link neklikejte, stránka obsahuje falešný přihlašovací formulář. V žádném případě do formuláře nezadávejte své přihlašovací údaje,“ stojí v prohlášení společnosti Forpsi, která na nový podvod upozornila.

Mohou přesměrovat internetový provoz
Pokud uživatelé své přihlašovací údaje vyplnili, měli by si co nejdříve změnit heslo, případně kontaktovat technickou podporu.

S přihlašovacími údaji mohou počítačoví piráti přesměrovávat provoz internetových stránek na podvodné weby, měnit různá nastavení nebo se dostat i k datům uloženým na FTP.

Heslo se vyplatí změnit i v případě, kdy uživatelé používají stejné přihlašovací údaje na jiných internetových službách. Pro útočníky totiž není nic jednoduššího než odcizené jméno a heslo vyzkoušet i na dalších webech.

Podvodníci se vydávají za pracovníky ČOI, snaží se vylákat peníze

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Podvod
Česká obchodní inspekce (ČOI) upozornila na podvodné e-maily, které jsou rozesílány jejím jménem. Obsah e-mailu vzbuzuje zdání, že jde o oficiální kontrolu ČOI. V e-mailech přitom stojí, že během „kontroly” stránek podnikatele či živnostníka byly zjištěny údajné nedostatky a je nabízena pomoc za úplatu. ČOI to uvedla v tiskové zprávě.
"ČOI zaznamenala v posledních hodinách velký počet stížností a dotazů na nevyžádané maily, které jsou rozesílány z e-mailové adresy kontrola@wwwcoi.cz. Tyto e-maily nejsou odesílány z České obchodní inspekce," uvedl mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.

ČOI doporučuje podnikatelům na tyto e-maily nereagovat. Vyzvala také ty, kteří takový e-mail obdrželi, aby na něj inspekci upozornili. "Veškerá podání v této věci budou následně hromadně předána Policii ČR pro podezření z naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu," dodal Fröhlich.

Bezpečnostní programy mají kritické chyby, které mohou zneužít kyberzločinci

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Počítačoví experti uživatelům neustále kladou na srdce, jak důležité je používat antivirové programy a další bezpečnostní nástroje. Ani takovým aplikacím se ale nevyhýbají chyby, které mohou být nakonec zneužity počítačovými piráty. Na vlastní kůži se o tom přesvědčili vývojáři společnosti Symantec.
Ve více než dvou desítkách programů této společnosti, které měly uživatele chránit před nebezpečnými viry a počítačovými piráty, byly nalezeny nebezpečné trhliny. Ty obsahovaly produkty Symantec i Norton.

Konkrétně zranitelnosti byly objeveny v programech Norton Security, Norton 360, Symantec Endpoint Protection, Symantec Email Security, Symantec Protection Engine a řadě dalších. Problém se přitom netýká pouze operačního systému Windows, ale i dalších platforem.

Propašovat mohli libovolný virus
Chyby mohli kyberzločinci zneužít k propašování prakticky libovolného škodlivého kódu na cizí počítače. Bez jakýchkoliv sofistikovaných technik tak na napadených strojích mohli odposlouchávat uživatele, případně přistupovat k jejich datům.

„Objevené zranitelnosti jsou tak špatné, jak jen to jde. Piráti se mohli dostat na cizí počítače bez jakékoliv interakce uživatele,“ přiblížil riziko nebezpečných trhlin bezpečnostní expert Pierluigi Paganini na serveru Security Affairs.

Společnost Symantec naštěstí vydala pro objevené trhliny aktualizace. S ohledem na možná rizika by s jejich instalací uživatelé neměli otálet.

Úřad prověří krádež dat T-Mobilu, firmě hrozí pokuta až 10 miliónů

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zahájil správní řízení s mobilním operátorem T-Mobile kvůli tomu, že jeden ze zaměstnanců společnosti ukradl osobní údaje klientů. Ochránci dat firmu podezírají z nedostatečných bezpečnostních opatření. Hrozí jí až desetimiliónová pokuta.
Jeden ze zaměstnanců operátora T-Mobile ukradl osobní údaje klientů a prodával je dál. Únik dat vyšetřuje policie, která propuštěného zaměstnance už obvinila. Napsala to začátkem června Mladá fronta Dnes (MfD), které to potvrdila mluvčí operátora Martina Kemrová.

Podle deníku se případ stal v dubnu a jde v něm o údaje zhruba 1,5 miliónu zákazníků. 

V případě porušení zákona o ochraně osobních údajů může úřad uložit právnické osobě pokutu až 10 miliónů korun, uvedl již dříve k případu mluvčí ÚOOÚ David Pavlát.

Zákon o elektronických komunikacích podle úřadu ukládá povinnost mít zpracován technicko-organizační systém, a to včetně dokumentace na zajištění ochrany údajů a důvěrnosti komunikací.

Hesla prý neukradl
Charakter odcizené databáze byl podle mluvčí T-Mobile marketingový. "Nešlo o data lokalizační či provozní ani o citlivé údaje typu hesel. Jediné nebezpečí, které by hypoteticky mohlo našim zákazníkům hrozit, je případně oslovení nevyžádanými marketingovými nabídkami," uvedla.

ÚOOÚ upozornil, že lidé, kteří mají důvodné obavy o bezpečnost svých osobních údajů a chtějí zjistit, zda se jich únik týká a případně v jakém rozsahu, se mohou obrátit s žádostí o vysvětlení přímo na T-Mobile. Bližší informace, jak žádost podat, jsou na webových stránkách ÚOOÚ v sekci Poradna.

T-Mobile je s šesti milióny mobilních zákazníků největší mobilní operátor v zemi. Patří do skupiny Deutsche Telekom.

Vyděračské viry útočí stále častěji

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Na pozoru by se měli mít uživatelé před vyděračskými viry. Mezi počítačovými piráty jsou totiž tyto škodlivé kódy stále více populární. Od dubna 2015 do března 2016 bylo zaznamenáno více než 700 tisíc útoků těchto nezvaných návštěvníků. Vyplývá to z analýzy antivirové společnosti Kaspersky Lab.
O rok dříve přitom bylo zaznamenáno pětkrát méně útoků virů z rodiny ransomware – tedy vyděračských škodlivých kódů.

Útoky vyděračských virů mají prakticky vždy stejný scénář. Nezvaný návštěvník zašifruje uložená data na pevném disku. Útočníci se snaží v majiteli napadeného stroje vzbudit dojem, že se ke svým souborům dostane po zaplacení pokuty. Ta byla údajně vyměřena za používání nelegálního softwaru apod.

Ani po zaplacení výkupného se uživatelé ke svým datům nemusí dostat. Místo placení výkupného je totiž nutné virus z počítače odinstalovat a data rozšifrovat, což ale nemusí být vůbec jednoduché. A v některých případech to dokonce nejde vůbec.

Placení výkupného je pro počítačové piráty v podstatě motivací k dalším útokům, upozornil server The Hacker News. Relativně snadný zisk jim pouze potvrdí to, že podobné útoky se jim vyplatí.

Ve hře jsou miliardy
Tak velké popularitě se vyděračské viry těší především proto, že jsou pro piráty velmi výhodným byznysem. Podle odhadů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) jeden konkrétní škodlivý virus vydělal počítačovým pirátům miliardy. 

Počítačoví piráti si měli přijít na velké peníze díky škodlivému kódu zvanému TeslaCrypt. Jen za první čtvrtletí letošního roku jim tento nezvaný návštěvník vydělal podle odhadů FBI více než 200 miliónů dolarů, tedy v přepočtu bezmála pět miliard korun.

V současnosti již TeslaCrypt hrozbu nepředstavuje, protože útočníci zveřejnili dešifrovací klíč a uživatelům se za způsobené problémy omluvili.

Peníze ale samozřejmě nikomu nevrátili. A nic nenasvědčuje tomu, že by se miliardy nebo samotné počítačové piráty vyšetřovatelům podařilo vypátrat. Slehla se po nich zem.

Pozor na mobily a chytré televizory
Ostražití by před vyděračskými viry neměli být pouze majitelé klasických počítačů. Loni v červnu bezpečnostní experti odhalili nezvaného návštěvníka, který požadoval výkupné i na mobilním telefonu. 

Minulý měsíc pak začal internetem kolovat nezvaný návštěvník, který výše popsaným způsobem dokáže zamknout i chytrý televizor. Za jeho odemčení pak požadují podvodníci opět výkupné.

Hackeři si došlápli na šéfa Googlu, nabourali se na jeho Twitter

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Hackerská skupina OurMine se v posledních týdnech zaměřuje na napadání účtů známých osobností, a to především z toho technologického světa. Na začátku června získala přístup na některé internetové účty šéfa Facebooku Marka Zuckerberga, nyní se jí podařilo úspěšně proniknout na twitterový účet šéfa Googlu Sundara Pichaie.
Hackeři se na mikroblogovací síť Twitter dostali oklikou. Využili již dříve objevené chyby oblíbené služby Quora, kterou Pichai také používá. Ta si mezi uživateli vysloužila popularitu především tím, že sdružuje nepřeberné množství odpovědí na různorodé otázky.

Přes servery služby Quora se počítačoví piráti dostali až na Twitter hlavy Googlu. Pak již útok pokračoval klasickým způsobem, jménem Pichaie hackeři zveřejnili na jeho Twitteru zprávu o tom, že byl jeho účet napaden.

„Pouze testujeme vaše zabezpečení,“ uvedli hackeři na sociální síti Twitter. Zprávu, kterou Pichai ve skutečnosti nepsal, mohlo vidět přes půl miliónu lidí. Právě tolik lidí totiž šéfa Googlu na zmiňované mikroblogovací síti sleduje.

Čestní hackeři
Skupina OurMine postupuje při svých hackerských útocích poměrně čestně. Nikdy nemění uživatelům hesla a jejím hlavním cílem je skutečně pouze upozornit na to, že zabezpečení uživatelů může být narušeno.

To koneckonců udělala i v případě šéfa Facebooku Marka Zuckerberga, na jehož účty se dostala na začátku června. Využila k tomu databázi uniklých hesel ze služby LinkedIn. Přestože to bezpečnostní experti důrazně nedoporučují, Zuckerberg používal na různých službách jedno stejné heslo.

Na přelomu května a června se pak skupině OurMine podařilo získat přístup k internetovým účtům zakladatele Microsoftu Billa Gatese či zpěváka Christiana Collinse.

Minulý týden pak úspěšně napadla twitterový účet Dicka Costola, bývalého šéfa mikroblogovací sítě Twitter.

Podle dřívějšího prohlášení pro server The Next Web má skupina OurMine pouze tři členy a pochází ze Saúdské Arábie.

Nebezpečný virus infikoval stovky tisíc mobilů a tabletů

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ varoval před novým virem, který se zaměřuje výhradně na mobilní zařízení. V různých koutech světa zvládnul nakazit už několik stovek tisíc tabletů a chytrých telefonů. V nich přitom dokáže udělat poměrně velkou neplechu.
Nezvaný návštěvník se jmenuje Godless, což v překladu znamená neznaboh či bezbožník. Soustředí se přitom výhradně na zařízení vybavená operačním systémem Android. „Tento malware umí využít několik postupů k získání vyšších oprávnění,“ konstatoval Pavel Bašta, bezpečnostní analytik CSIRT.CZ, který je provozován sdružením CZ.NIC.

To jinými slovy znamená, že útočníci mohou získat nad napadeným přístrojem absolutní kontrolu. Mohou do něj propašovat prakticky jakýkoliv jiný škodlivý kód, mohou odposlouchávat komunikace či odchytávat přihlašovací údaje uživatelů.

Naváže se na legitimní aplikace
Doposud stihnul Godless nakazit více než 850 tisíc přístrojů po celém světě, v ohrožení je ale daleko více uživatelů. „Podle výzkumu specialistů firmy TrendMicro je schopen infikovat zhruba 90 % všech smartphonů se systémem Android 5.1 nebo starší verzí,“ podotkl Bašta.

Podle něj se škodlivý kód dokáže navázat na legitimní aplikace, takže si jej uživatelé mohou stáhnout do mobilního telefonu nebo počítačového tabletu, aniž by o tom měli ponětí. Virus se přitom kyberzločincům podařilo propašovat už i do oficiálního obchodu společnosti Google.

Ani stahování aplikací z oficiálních zdrojů tak není pro uživatele zárukou 100% bezpečí.

Škodlivých kódů pro mobily přibývá
Nárůst mobilních hrozeb je v posledních měsících stále patrnější. „V únoru se vůbec poprvé dostal do Top 10 škodlivých kódů mobilní malware, v březnu trend pokračoval,“ podotkl David Řeháček, bezpečnostní odborník ze společnosti Check Point.

Podle něj dělá bezpečnostním expertům v současnosti velké vrásky na čele především hrozba zvaná HummingBad. 

HummingBad se může šířit jako příloha nevyžádaného e-mailu, stejně tak ale může číhat na podvodných webech. Na smartphonech s operačním systémem Android vytváří trvalý rootkit, může se tedy v zařízení maskovat, což velmi znesnadňuje možnost jeho odhalení na napadeném zařízení. Ve chvíli, kdy se HummingBad na mobilním zařízení zahnízdí, začne dál škodit.

Piráti šmírovali uživatele přes chytrý televizor

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Není žádným tajemstvím, že počítačoví piráti se v dnešní době dokážou už bez větších obtíží nabourat klidně i do chytrého televizoru. Ten s pomocí sofistikovaného škodlivého kódu poté mohou proměnit doslova v nástroj na šmírování, jak se o tom na vlastní kůži přesvědčil jeden pár z Anglie.
V jejich chytrém televizoru se totiž uhnízdil nezvaný návštěvník, prostřednictvím kterého mohli počítačoví piráti na dálku ovládat některé funkce, aniž by o tom měli majitelé ponětí.

Muž a žena, kteří se stali obětí útoku, měli tu smůlu, že si pořídili poměrně sofistikovaný televizor. Ten byl vybaven vlastním operačním systémem a navíc byl plně připraven na videokonference, byla v něm tedy zabudovaná webkamera a samozřejmě také mikrofon.

A přesně toho kyberzločinci využili, jak upozornil server Uniland. Pár totiž začali na dálku šmírovat. Pomocí webkamery a mikrofonu. Podařilo se jim natočit například i to, jak se na sedačce před TV oddávají milostným radovánkám.

Lechtivé video zveřejnili na webu
Páru pak udělali ze života doslova peklo, protože intimní záběry z jejich soukromí nahráli na server s erotickou tematikou. Tím se vlastně přišlo i na to, jak záběry vznikly, a že muže a ženu počítačoví piráti šmírovali prostřednictvím chytrého televizoru.

Právě provozovatelé zmiňovaných pornostránek celou kauzu zveřejnili. Obrátil se na ně totiž pár, který je požádal o stažení videa. Provozovatelé jim vyhověli a zveřejněním detailů chtěli prý upozornit na rizika, která chytré televizory představují.

Většina počítačů je totiž proti vyděračským virům chráněna pomocí antivirových programů, například u televizorů ale zabezpečení řeší jen málokdo. Výrobci přitom antiviry pro chytré televizory nabízejí již několik let. Většina uživatelů si patrně ale ani neuvědomuje, že i tato zařízení mohou být napadena.

Virus dokáže uzamknout televizor
Právě kvůli tomu se kyberzločinci pravděpodobně zaměřují na televizní systémy stále častěji. V polovině června se například ukázalo, že chytrý televizor může být napaden například i vyděračským virem.

Ten přístroj uzamkne a za jeho zpřístupnění požaduje zaplatit výkupné. Vyděračský škodlivý kód se jmenuje Flocker a kromě TV dokáže podobným způsobem potrápit také uživatele klasických počítačů, jak již dříve varovali bezpečnostní výzkumníci antivirové společnosti Trend Micro.

Hackeři získali přístup na účet exšéfa Twitteru

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Hackerská skupina OurMine, která na začátku června získala přístup na některé internetové účty šéfa Facebooku Marka Zuckerberga, má další cenný úlovek. Tentokráte se nabourali na twitterový účet Dicka Costola, bývalého šéfa mikroblogovací sítě Twitter. Upozornil na to server The Hacker News.
Na twitterový účet Costola se počítačoví piráti dostali podle všeho už na konci minulého týdne. Pod jeho jménem pak zveřejnili několik příspěvků, které dokazují, že se na účet exšéfa Twitteru skutečně nabourali.

„Tady je OurMine, pouze jsme testovali zabezpečení vašeho účtu. Prosíme, kontaktujte nás,“ uvedli hackeři o víkendu na Twitteru. Jen pár desítek minut po zveřejnění však byly veškeré příspěvky od počítačových pirátů smazány.

Costolo po útoku pouze konstatoval, že hackeři nezískali přístup k jeho twitterovému účtu, ale k aplikaci, prostřednictvím které se přihlašoval k Twitteru. Šlo prý o starou aplikaci, kterou už dávno nepoužíval.

Úlovků mají hackeři více
To ale samozřejmě nemění nic na tom, že skupina OurMine, která podle všeho pochází ze Saudské Arábie, má další velký úlovek na svém kontě.

Zkraje června se hackerům podařilo napadnout Twitter a některé další on-line účty šéfa Facebooku Marka Zuckerberga. Krátce nato Twitter zablokoval jejich účet na Twitteru, prostřednictvím kterého informovali o úspěšných útocích. 

Na přelomu května a června se pak skupině OurMine podařilo získat přístup k internetovým účtům zakladatele Microsoftu Billa Gatese či zpěváka Christiana Collinse.

Internet Explorer i Windows mají kritické bezpečnostní chyby

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Společnost Microsoft v úterý vydala pravidelný balík záplat pro chyby ve svých produktech. Kritické zranitelnosti byly odhaleny v operačním systému Windows, kancelářském balíku Office a webových prohlížečích Internet Explorer a Edge.
Kritické chyby mohou počítačoví piráti zneužít k tomu, aby do počítače propašovali prakticky libovolný škodlivý kód. Stejně tak ale mohou přistupovat k nastavení napadeného stroje či uloženým datům na pevném disku.

Pro kritické zranitelnosti bylo vydáno celkem pět bezpečnostních záplat. Pro všechny objevené chyby jsou již k dispozici záplaty. Microsoft je vydal v rámci pravidelných aktualizací, které vycházejí vždy druhé úterý v měsíci.

11 důležitých updatů
Zbylých 11 updatů, které vyšly společně s balíkem pravidelných aktualizací, zástupci amerického softwarového gigantu označují jako důležité.

Ty slouží především ke zlepšení funkčnosti samotného systému, ale například také kancelářského balíku Office. Důležité záplaty by neměly pro uživatele představovat žádné velké bezpečnostní riziko.

S aktualizacemi neotálet
Stahovat všechny záplaty pro kritické trhliny, které vyšly společně s balíkem pravidelných běžných aktualizací, je možné prostřednictvím služby Windows Update.

V případě, že uživatelé nemají nastavenou automatickou instalaci aktualizací, neměli by s jejich stažením otálet. V opačném případě nechávají pro počítačové piráty otevřena zadní vrátka do svých počítačů.

Proč si lidé zakrývají kameru na notebooku

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Zabezpečení
Během poloviny posledního desetiletí se technologický průmysl předháněl v tom, abychom měli čím dál lepší kamery v zařízeních, která každodenně používáme. Ovšem tento trend s sebou teď začíná přinášet kuriózní protiakci - rozvíjí se nové průmyslové odvětví, které se zaměřuje na výrobu krytek na zvědavé oko kamer. Jde o výrobky od levných nálepek až po značkové plastové záklopky navržené tak, aby zakryly kameru na telefonu, laptopu, a dokonce i na televizi.
Po celé roky odborníci na bezpečnost nejen tvrdili, ale často i názorně dokazovali, jak se hackeři dokážou dostat do kamer a sledovat všechno, co se děje na opačném konci. Abyste dosah tohoto sdělení pochopili, zkuste si představit, co všechno vás už váš laptop nebo telefon „viděl” dělat.

Tato varování konečně padla na úrodnou půdu. „Zalepil jsem si kameru kouskem lepenky, protože jsem totéž viděl udělat někoho, kdo je chytřejší než já," prohlásil v dubnu ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey.

Společnost Idea Stage Promotions označuje svou krytku Webcam Cover 1.0 za „nejžhavější propagační předmět na trhu", zatímco kabelová televize USA Networks poslala novinářům krytku na webové kamery s názvem „Mr Robot", napsal list The Guardian.

Internet se neustále dívá
Zakrývání kamer ovšem není nic nového pro ty, kdo vědí, že internet se neustále dívá. Politoložka nadace Electronic Frontier Foundation (EFF) Eva Galperinová říká, že zakrývá vševidoucí oko od chvíle, kdy si v roce 2007 koupila první laptop se zabudovanou kamerou na obrazovce – MacBook Pro.

EFF začala tisknout své první nálepky na zakrytí webových kamer v roce 2013 a také prodává i rozdává nálepky s nápisem „Tyto odstranitelné nálepky jsou pro hackery neprůstřelnou technologií na obranu proti sledování”. A lidé si je podle nadace pravidelně kupují.

Znamená to, že jsme všichni paranoidní? No, nejde o žádnou sci-fi. Vědci v roce 2013 předvedli, jak dokážou aktivovat kameru v MacBooku, aniž by se rozsvítilo zelené světýlko naznačující, že je zapnutá. Jeden pár také tvrdí, že se na internetu objevilo jejich video při sexu, které pořídil hacker, který se dostal do kamery jejich chytré televize. A také záznamy amerického federálního soudu dokazují, že i FBI ví, jak použít kamery v laptopech ke špehování jejich uživatelů.

Jsou ale i tací, kdo se tímto trendem zatím strhnout nenechali. Třeba odborník na šifrování z Univerzity Johnse Hopkinse Matthew Green na otázku, proč si nezakrývá svou kameru, odpověděl: „Protože jsem idiot.” A dodal. „Jinou omluvu pro to, proč tuhle záležitost neberu vážně, opravdu nemám. Ale koneckonců si říkám, že vidět mě nahého by už samo o sobě bylo pro kohokoli dost velkým trestem.”

Češi si dovolenou bez chytrého telefonu nedovedou představit. Podceňují ale bezpečnost

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Mobilní
Komerční článek - Letní dovolenou bez chytrého telefonu, tabletu nebo notebooku připojeného k internetu si nedovede představit 85 procent obyvatel Česka.
Právě tak velká část populace využila internetového připojení během své poslední dovolené, vyplynulo z průzkumu, který na vzorku 778 lidí provedla společnost ESET ve spolupráci s portálem Seznam.cz.

Sledujeme vzestupnou tendenci při používání zařízení s přístupem na internet během dovolené
Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti ESET
Možnost být on-line přímo vyžadovalo 17 procent respondentů, pro 73 procent byla tato možnost vítaná, ale ne stěžejní. Pouze desetina dotázaných internet na dovolené přímo odmítá.

„Dlouhodobě sledujeme vzestupnou tendenci při používání zařízení s přístupem na internet během dovolené a je to logické. Hledáme restaurace, dopravní spojení, turistické informace a podobně. Pro určitou věkovou kategorii je rovněž důležité mít neustále k dispozici přístup na sociální sítě,“ hodnotí výsledky průzkumu Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti ESET.

Mezi lidmi, kteří využívají internet na dovolené, lehce převažují muži (89 procent dotázaných) nad ženami (79 procent). Nejčastěji internet vyžadují teenageři a mladí lidé ve věku od 10 do 24 let, nejméně lidé nad 45 let.

Před krádeží mobilu se chrání třetina lidí
Pokud si Češi na dovolenou vezmou notebook, tablet nebo chytrý telefon, takřka vždy jej během volných dní využijí a připojí se k internetu. Podle výsledků průzkumu tak učiní 96 procent dotázaných. Nejčastějším zařízením, přes které se připojují, je chytrý telefon (70 procent respondentů), méně zastoupen bývá notebook (34 procent) a tablet (22 procent). Bezmála dvě třetiny (60 procent) respondentů se během dovolené alespoň jednou připojí k veřejné wi-fi síti. Z této skupiny však každý pátý uživatel nepoužívá žádný antivir.

Velmi účinnou ochranou pro mobilní zařízení je aplikace ESET Mobile Security
V případě krádeže má šanci na vrácení zařízení 31 procent uživatelů, protože pro své mobily, počítače nebo tablety používají tzv. anti-theft nástroje. Celkem 11 procent respondentů, kteří si svá zařízení k připojení na internet vozí s sebou, je má všechna chráněna jak s pomocí antiviru, tak anti-theft nástrojů.

„Velice pozitivně hodnotíme to, že 42 procent uživatelů má zabezpečena veškerá svá zařízení. Například ještě donedávna uživatelé chytrých mobilních telefonů tato rizika značně podceňovali, nyní sledujeme trend obrácení k lepšímu,“ hodnotí Dvořák a dodává: „To samé platí pro nástroje anti-theft, které pomáhají lokalizovat zařízení v případě ztráty nebo odcizení.“

Velmi účinnou ochranou pro mobilní zařízení je aplikace ESET Mobile Security pro Android. Nejenže obsahuje klasický antivir a chrání před phishingovými útoky a zabezpečí internetové bankovnictví, ale v případě krádeže lze zařízení lokalizovat pomocí GPS souřadnic a aktivovat zvukovou sirénu, zamknout přístroj či z něj smazat citlivá data. Pokud je zařízení vzdáleně označeno za odcizené nebo ztracené, začne automaticky pořizovat fotografie svého okolí, které ukládá na uživatelský účet majitele na my.eset.com. To pak může pomoci při odhalení totožnosti zloděje.

Zrádné sociální sítě
Letní dovolenou ale nemusí zkazit přímo krádež mobilu či tabletu. Stačí, když uživatelé těchto zařízení neuváženě sdílejí fotografie z cest na sociálních sítích. Podle výsledků průzkumu tak činí až třetina respondentů, většinou mladí lidé a ženy. „Z pohledu bezpečnosti je sdílení zážitků přímo z dovolené problematické. Nehledě na to, že mnohé informace například o místě pořízení obrázku jsou umístěny přímo v souboru fotografie, rizikové je především chování uživatelů. Pokud takto potenciálním útočníkům na relativně veřejných sociálních sítích říkáme, že zkrátka nejsme doma, zvyšujeme tím riziko krádeže či vloupání,“ upozorňuje technický ředitel společnosti ESET Miroslav Dvořák.

Samostatnou kapitolou je chování dětí na sociálních sítích. Nejmenší uživatelé internetu často sdílejí fotografie, které nejsou vhodné a lze je lehce zneužít. Rodiče tomu mohou předejít používáním nástrojů rodičovské kontroly, například aplikace ESET Parental Control pro Android. Díky ní lze na každém zařízení nastavit pro jednotlivé uživatelské účty individuální pravidla pro používání internetu, například odfiltrovat potenciálně nebezpečné stránky. Dítě tak může mít v době nepřítomnosti rodičů zablokovaný přístup na Facebook, případně omezenou možnost využívání internetového připojení jen na určitou dobu během dne.

Rodiče uvítají i další funkci ESET Parental Control, která jim umožní lokalizovat chytrý mobilní telefon nebo tablet dítěte a zjistit tak, kde se jejich potomek zrovna nachází. Z předdefinovaných telefonních čísel pak lze dítěti na telefon poslat rodičovskou zprávu, která do doby, než na ni dítě zareaguje, zablokuje telefon pro jakékoli jiné použití. Nastavení pro jednotlivé uživatelské účty lze měnit a spravovat i na dálku prostřednictvím internetu. Dítě například může rodiče požádat o výjimku ze stanovených pravidel.

Základním předpokladem pro bezproblémové používání internetu během dovolené je ale dodržování zásad bezpečného chování na webu. Fotografie je vhodné veřejně sdílet až po dovolené, nikoliv během ní. K používání internetového bankovnictví přistupujte s rozmyslem. Pokud je to nutné, zkontrolujte si důvěryhodnost digitálního certifikátu stránky bankovnictví – nejčastěji v podobě zeleného zvýraznění či podbarvení adresního řádku prohlížeče. Pokud to vaše banka umožňuje, používejte dvoufaktorovou autentizaci. Používejte kvalitní antivirové nástroje, a to jak ve vašem přenosném počítači, tak i u vašeho tabletu či chytrého telefonu, využívají-li operační systém Android. Zvažte nástroje, které vám pomohou v případě ztráty či krádeže vašich zařízení.

Servery Aceru terčem útoku. Piráti získali údaje o platebních kartách uživatelů

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Počítačoví piráti podnikli v minulých měsících útok na servery společnosti Acer v USA. Ten byl úspěšný, kyberzločinci se tak zmocnili důvěrných dat o zákaznících tohoto počítačového gigantu. Mezi nimi jsou i údaje o platebních kartách, které mohou piráti snadno zneužít. Upozornil na to server Neowin.
Terčem útoku měla být americká verze elektronického obchodu společnosti Acer. Další servery se prověřují.

Podle zjištění bezpečnostních expertů měla zatím nezjištěná hackerská skupina přístup na servery Aceru od 12. května 2015 od 28. dubna 2016. Zástupci počítačového gigantu však o průniku informovali až na konci minulého týdne.

Podle prohlášení firmy se počítačoví piráti dostali k citlivým datům jednotlivých zákazníků. Konkrétně ke jménům a adresám, unikly však například i informace o platebních kartách uložených v databázi. Hackeři tak mají k dispozici čísla karet, datum konce jejich platnosti a v neposlední řadě i několikamístné bezpečnostní kódy.

Ochrana plateb pomocí SMS zprávy
To jinými slovy znamená, že mají vše potřebné k tomu, aby mohli provádět platby na internetu. V bezpečí jsou teoreticky uživatelé, kteří mají platby na internetu prostřednictvím karty chráněné ještě potvrzovací SMS zprávou ve svém mobilu. V takovém případě jsou uživatelé v bezpečí.

Přihlašovací údaje k účtům u společnosti Acer prý odcizena nebyla.

Podle prvních indicií se útok týkal především americké verze elektronického obchodu společnosti Acer. Kolika uživatelů se útok týká, výrobce zatím neproradil.

Další servery se zatím prověřují
Zástupci počítačového gigantu se navíc nechali slyšet, že prověřují možné napadení serverů počítačovými piráti i v jiných státech. Není tedy vyloučeno, že v ohrožení budou například i uživatelé z Evropy.

Acer nicméně podle serveru Neowin upozornil zákazníky, že by měli z bezpečnostních důvodů zkontrolovat své výpisy z bankovních účtů od května loňského roku. Zároveň by měli být ostražití i v případě všech budoucích výpisů, hackeři totiž mohou karty zneužít i poté, co jim byl zamezen přístup na napadené servery.

V případě jakéhokoliv podezření na neoprávněné platby z účtu by se lidé měli obrátit na svou banku.

Hackeři našli v síti Pentagonu 138 bezpečnostních děr

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Velmi netradičním způsobem se americké ministerstvo obrany rozhodlo otestovat bezpečnost své sítě a dalších počítačových systémů. Uspořádalo soutěž, ve které se hackeři mohli předhánět, kdo najde více bezpečnostních trhlin. A málo jich rozhodně nebylo…
Hledat chyby v sítích Pentagonu mohli hackeři beztrestně jeden celý měsíc. Do unikátního programu se přihlásilo více než 1400 technologických nadšenců, kteří za pouhých třicet dní odhalili celkem 138 závažných bezpečnostních děr.

Ty nebyly žádným způsobem zneužity. Díky tomu, že na ně hackeři upozornili, mohli je bezpečnostní experti amerického ministerstva obrany opravit.

Nejúspěšnější hacker získal statisíce
O výsledcích hackerského klání informoval na konci minulého týdne americký ministr obrany Ashton Carter s tím, že nejúspěšnější hledač bezpečnostních chyb obdržel odměnu ve výši 25 000 dolarů, tedy bezmála 600 tisíc korun.

Celkově měl Pentagon na odměny pro hackery vyčleněno 75 000 dolarů 1,8 miliónu korun.

Carter se netajil tím, že ministerstvo na podobné soutěži velmi vydělalo. Kdyby si totiž najalo nějakou specializovanou firmu na hledání bezpečnostních trhlin, odměny by se pohybovaly v řádech miliónů dolarů.

Zároveň zdůraznil, že se Pentagonu touto netradiční soutěží podařilo navázat kontakt s „inovativními“ lidmi, kteří evidentně mají zájem pomáhat s obranou své vlasti. Nevyloučil, že v podobných kláních bude americké ministerstvo obrany pokračovat i nadále.

Zákeřný virus vydělal kyberzločincům miliardy

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Šířit vyděračské viry je velmi výhodný byznys, většina obětí totiž ve strachu ze ztráty drahocenných dat útočníkům zaplatí. Podle odhadů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) jeden konkrétní škodlivý virus vydělal počítačovým pirátům miliardy. Upozornil na to server Security Affairs.
Jak útočí vyděračské viry

Na napadeném stroji dokážou vyděračské viry udělat pěkný nepořádek. Nejprve zašifrují všechna data uložená na pevném disku. Za jejich zpřístupnění pak útočníci požadují výkupné, a to klidně i několik tisíc korun.
Kyberzločinci se zpravidla snaží v majiteli napadeného stroje vzbudit dojem, že se ke svým souborům dostane po zaplacení pokuty. Ta byla údajně vyměřena za používání nelegálního softwaru apod. I proto jim celá řada lidí již výkupné zaplatila.
Zaplatit zpravidla chtějí v bitcoinech, protože pohyby této virtuální měny se prakticky nedají vystopovat. A tím logicky ani nelegální aktivita počítačových pirátů.
Ani po zaplacení výkupného se ale uživatelé ke svým datům nedostanou. Místo placení výkupného je totiž nutné virus z počítače odinstalovat. Zpřístupnit nezálohovaná data je už ale ve většině případů nemožné. V případě škodlivého kódu TeslaCrypt to však už nyní neplatí.
čtvrtek 16. června 2016, 11:09
Počítačoví piráti si měli přijít na velké peníze díky škodlivému kódu zvanému TeslaCrypt. Jen za první čtvrtletí letošního roku jim tento nezvaný návštěvník vydělal podle odhadů FBI více než 200 miliónů dolarů, tedy v přepočtu bezmála pět miliard korun.

V současnosti již TeslaCrypt hrozbu nepředstavuje, protože útočníci zveřejnili dešifrovací klíč a uživatelům se za způsobené problémy omluvili.

Peníze ale samozřejmě nikomu nevrátili. A nic nenasvědčuje tomu, že by se miliardy nebo samotné počítačové piráty vyšetřovatelům podařilo vypátrat. Slehla se po nich zem.

Firemní síť je jako jackpot
Jak je z řádků výše patrné, kyberzločincům se nasazování vyděračských virů jednoznačně vyplácí. To je patrně jeden z hlavních důvodů, proč se po síti šíří doslova jako lavina. Na přelomu března a dubna dokonce bezpečnostní experti bili na poplach s tím, že škodlivých kódů požadujících výkupné dramaticky přibylo. 

I když se může zdát, že počítačoví piráti terorizují prostřednictvím vyděračských virů především jednotlivé uživatele, je tomu přesně naopak. Největších výdělků totiž dosahují ve chvíli, kdy se jim škodlivý kód podaří podsunout do firemní sítě.

To jasně dokazuje i případ ze začátku června, kdy se kyberzločinci zaměřili na počítačové systémy kanadské univerzity v Calgary. Pirátům se totiž podařilo nakazit více než stovku tamních PC vyděračským virem a za jejich zpřístupnění požadovali bezmála půlmiliónové výkupné. 

S ohledem na to, že byla zcela paralyzována e-mailová komunikace a že se univerzitní administrátoři nemohli dostat do jednotlivých PC, kde byla uložena důležitá data, rozhodlo se vedení univerzity požadavku hackerů vyhovět. Výkupné zaplatili.

Výkupné neplatit, radí experti
To přitom bezpečnostní experti několik posledních měsíců důrazně nedoporučují. Ani po zaplacení výkupného se totiž uživatelé ke svým datům nemusí dostat. Místo placení výkupného je nutné virus z počítače odinstalovat, k nezálohovaným datům se ale lidé zpravidla již nedostanou.

Placení výkupného je pro počítačové piráty v podstatě motivací k dalším útokům, upozornil server The Hacker News. Relativně snadný zisk jim pouze potvrdí to, že podobné útoky se jim vyplatí.

Zda se nakonec podařilo po zaplacení výkupného dostat pracovníkům univerzity k datům, není zatím jasné. Jisté je nicméně to, že počítačoví piráti si poměrně slušně vydělali.

Technologické novinky stírají hranice soukromí a špehování

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Ochrany
Podniky, které jsou s to odposlouchávat hovory svých zaměstnanců přes mobilní telefony? Chytrý telefon, který ve zlomku vteřiny přiřadí jméno ke každé tváři? Tyto dvě novinky nejsou v Rusku sci-fi, ale dalším krokem stírajícím hranice mezi soukromím a špehováním, píše agentura AFP.
Natalja Kasperská ve své kanceláři s výhledem na lesy na západ od Moskvy neskrývá překvapení nad bouří, která se rozpoutala okolo její firmy, specializující se na počítačovou bezpečnost podniků. Polemiku odstartovalo odhalení listu Kommersant, že její firma InfoWatch vyvíjí program, který analyzuje hovory v mobilech a hlásí to, co se mu zdá být „podezřelé”. Cílem je poskytnout velkým podnikům nástroj, který by chránil obchodní tajemství před úniky informací.

„Nečekali jsme to. Pro nás to byl jen další komunikační kanál,” tvrdí Kasperská, která v roce 1997 stála u vzniku světově uznávané firmy Kasperky Lab.

InfoWatch už zákazníkům nabízí programy analyzující elektronickou poštu zaměstnanců, jejich klíče USB a tiskárny. Ale nikoli hlasovou analýzu, požadovanou některými klienty z řad bank, ropného průmyslu či velkých státních korporací.

SORM umožňuje sledovat hovory na internetu
Představa překročení této meze vyvolala živou odezvu v zemi, kde se za sovětského režimu mikrofony tajné policie KGB pletly lidem do života a hluboce poznamenaly lidovou kulturu, překypující „špiónskými” historkami. I v současnosti se odposlechy jeví jako běžná praxe, tvrdí nevládní organizace Agora. Podle ní soudy od roku 2007 povolily sledovat devět miliónů Rusů, zejména opozičníků a aktivistů.

Kromě toho nástupkyně KGB, tajná služba FSB, už dlouho disponuje vyspělým systémem SORM, který umožňuje sledovat telefonáty a hovory na internetu. V tomto oboru Rusové zdaleka nejsou jediní na světě, jak odhalil po svém zběhnutí americký tajný agent Edward Snowden.

Projekt InfoWatch byl označen za zjevné špehování, které právníci a politici považují za ilegální. Předseda Státní dumy Sergej Naryškin vyjádřil obavy z možného škodlivého zneužití této technologie. Ministr Nikolaj Nikoforov ujistil, že odposlechy smějí povolit jedině soudy.

InfoWatch trvá na tom, že projekt je teprve v počátečním stadiu, a snaží se uklidnit obavy ujišťováním, že se má týkat jen obchodních hovorů, a to za souhlasu zaměstnanců. Analyzovat hovory budou jedině roboti, a ne lidé, a to na základě jistých klíčových slov.

„Musíme dokázat, že náš systém není telefonickým odposlechem. V žádném případě neuvedeme na trh program, který by nerespektoval zákon,” říká Kasperská. Nicméně varuje, že „technický pokrok směřuje pomalu, ale jistě ke světu, ve kterém nebudou žádná tajemství”.

FindFace zaznamenal raketový úspěch
Jev ilustruje ruská aplikace, která umožňuje uživateli chytrého telefonu identifikovat člověka vyfotografovaného na ulici – za podmínky, že jeho tvář figuruje v populární sociální síti VKontakte, čítající 350 miliónů účtů.

Aplikace FindFace dokáže během půl vteřiny porovnat databázi 300 miliónů snímků, vysvětluje její šestadvacetiletý tvůrce Arťom Kucharenko.

Aplikace zaznamenala raketový úspěch, s více než miliónem stažení během několika týdnů. V médiích vyvolaly rozruch její výsledky, ať už šlo o obtěžování herečky pornografických snímků, anebo o identifikaci žhářů z Petrohradu.

„Je to ukázka naší technologie," říká mladý programátor Kucharenko, očekávající „reálné využití” od bezpečnostních služeb, bank – a také seznamek, které dokážou identifikovat potkanou osobu a nabídnout podobné typy. Tvrdí, že zájem projevují firmy z celého světa. Z databáze přitom vymaže každého, kdo si to přeje. Aplikace podle něj již přiměla uživatele přemýšlet o snímcích, ke kterým umožňují volný přístup.

Bezpečnostní expert Michail Jemeljannikov míní, že „tato technologie neporušuje zákon”, protože využívá již volně přístupné fotografie. „Až pak začnou problémy, tedy k jakým účelům budou výsledky využity,” poznamenal a varoval, že ať v Rusku či jinde „zákony se nikdy nevyvíjejí tak rychle jako technologie”.

Vyděračské viry dokážou zamknout už i televizor

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Vyděračské viry, které uzamknou zařízení a za jeho odemčení požadují výkupné, doposud dělaly vrásky na čele především majitelům klasických počítačů a chytrých telefonů. Nově se ale podvodníci zaměřují na chytré televizory, upozornil server The Hacker News.
Škodlivý kód napadající chytré televizory je známý pod názvem Frantic Locker či Flocker. Objevili jej bezpečnostní výzkumníci antivirové společnosti Trend Micro.

Tento nezvaný návštěvník terorizoval nejprve klasické počítače, a to už od poloviny loňského roku. Kyberzločinci jej však nyní upravili tak, aby dokázal stejným způsobem napadat také chytré televizory. Zaměřuje se přitom výhradně na modely s operačním systémem Android TV.

Stejný scénář jako při útoku na PC
Útok probíhá velmi podobně jako u klasických PC. Virus se nejdříve uhnízdí v televizoru a pak jej zcela uzamkne. Uživatel tak s přístrojem nemůže vůbec nic dělat, maximálně jej tak zapnout či vypnout. Na obrazovce se neustále zobrazuje výzva k zaplacení výkupného.

Počítačoví piráti se snaží důvěřivce přesvědčit, že výkupné je ve skutečnosti pokuta, která byla vyměřena za nějaký trestný čin či nedovolené nakládání s autorsky chráněnými díly. TV bude údajně opět zpřístupněna, pokud zaplatí výkupné ve výši 200 dolarů, tedy v přepočtu více než 4800 Kč.

Kolik televizorů se škodlivému kódu podařilo výše popsaným způsobem napadnout, zatím není jasné. Výzkumníci neprozradili ani to, zda se tento nezvaný návštěvník objevil také v Česku.

Zabezpečení řeší málokdo
Flocker nicméně jasně ukazuje, jak zranitelná mohou být zařízení připojená k internetu. Většina počítačů je totiž proti vyděračským virům chráněna pomocí antivirových programů, například u televizorů ale zabezpečení řeší jen málokdo.

Výrobci přitom antiviry pro chytré televizory nabízejí již několik let. Většina uživatelů si patrně ale ani neuvědomuje, že i tato zařízení mohou být napadena.

To je případ i chytrých telefonů, na kterých používá antivirový program málokdo. Přitom právě na smartphony se kyberzločinci zaměřují v poslední době stále častěji. Bezpečnostní experti už v únoru varovali před prudkým nárůstem vyděračských virů útočících na mobily s Androidem.

V počítačové síti amerických demokratů se zabydleli ruští hackeři

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Ruští vládní hackeři pronikli do počítačové vnitřní sítě vedení americké Demokratické strany, kde získali přístup do celé databáze o republikánském prezidentském kandidátovi Donaldu Trumpovi. E-maily mohli číst celý rok. V úterý to uvedl list The Washington Post s odvoláním na představitele strany a bezpečnostní experty, kteří měli na starosti řešit průnik.
Podle stranických bezpečnostních expertů po průniku do sítě mohli číst také veškeré e-maily a vzkazy na vnitřní chatovací síti.

Někteří hackeři měli přístup do vnitřní sítě vedení Demokratické strany po celý rok, ale všichni byli vytlačeni o víkendu při velkém čištění počítačů. Identifikovány byly dvě hackerské skupiny, které útočily nezávisle na sobě, napsal The Washington Post. Jedna akce byla zřejmě dílem ruské kontrarozvědky FSB, druhá ruské vojenské rozvědky GRU.

Vedení strany uvedlo, že neunikla žádná z finančních informací o peněžních darech ani osobní údaje. To podle něj naznačuje, že průnik měl špionážní cíle a nešlo o běžné kriminálníky.

To, kam až hackeři pronikli, potvrzuje schopnosti ruských vládních hackerů a ukazuje, zájem Moskvy porozumět dění v USA, znát předem slabiny budoucího prezidenta.

Sofistikovaný útok
Shawn Henry, prezident společnosti CrowdStrike, která měla za úkol napadení řešit, uvedl, že pro civilní organizaci je velmi obtížné čelit takto sofistikovanému útoku. Přitom naznačil, kdo za ním stál.

„Prací každé zahraniční tajné služby je sbírat zpravodajské informace proti svým nepřátelům,“ uvedl Henry.

Identifikovány byly dvě hackerské skupiny, které útočily nezávisle na sobě. Jedna akce byla zřejmě dílem ruské kontrarozvědky FSB, druhá ruské vojenské rozvědky GRU.

Ruské dementi
I když se útok připisuje ruským vládním hackerům, ruská ambasáda, uvedla, že o ničem neví. I mluvčí prezidenta Vladimira Putina americká obvinění odmítl.

"Zcela vylučuji, že by ruská vláda nebo vládní úřady byly do tohoto zapleteny," řekl novinářům mluvčí Dmitrij Peskov.

Putinův internetový poradce German Klimenko agentuře RIA Novosti řekl, že americká obvinění mohou být pokusem ospravedlnit "intrikami nepřátel" slabou ochranu počítačových systémů.

Vedení demokratů ale bylo jen jedním z terčů. Ruští hackeři podle WP též napadli sítě obou vítězů primárek Hillary Clintonové a Donalda Trumpa i sítě některých akčních výborů republikánů. Detaily o těchto útocích ale podle listu nejsou k dispozici.

Výkupné platit netřeba, vyzrát na vyděračský virus je možné zadarmo

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Vyděračský virus TeslaCrypt, který dokázal na pevném disku zašifrovat data a za jejich zpřístupnění požadoval výkupné, už hrozbu pro uživatele nepředstavuje. Bezpečnostní experti totiž vydali zdarma dostupný nástroj, prostřednictvím kterého je možné uložená data odšifrovat a nezvaného návštěvníka z počítače vyhnat. Upozornil na to server Security Affairs.
Dešifrovací klíč zveřejnili samotní počítačoví piráti už na konci května, jak Novinky.cz již dříve informovaly. Tehdy se zároveň omluvili za způsobené problémy. 

Na to prakticky okamžitě zareagovala společnost Eset, která zveřejnila bezplatný nástroj, který si s vyděračským virem dokázal poradit. Stahovat jej je možné zdarma zde.

Podle serveru Security Affairs si však tento nástroj poradí pouze s dvěma novějšími verzemi TeslaCryptu. Na dvě starší, které se internetem šířily jako první, je tedy údajně krátký.

Poradí si i se staršími verzemi viru
Uživatelům, jejichž stroje byly napadeny starší verzí tohoto škodlivého kódu, se však nyní také nabízí řešení. Bezpečnostní tým Talos společnosti Cisco totiž vydal dešifrovací nástroj, který si dokáže poradit i s prvními dvěma verzemi vyděračského viru.

Sluší se však podotknout, že nový dešifrovací nástroj si dovede poradit skutečně jen s hrozbou TeslaCrypt. Pokud byla data na počítači zašifrována jiným vyděračským virem z rodiny ransomware, nástroj fungovat nebude.

Útoky jsou na chlup stejné
Rozeznat, jaký virus data uzamknul, přitom není vždy snadné – útoky totiž probíhají prakticky na chlup stejně. Nejprve zašifrují všechna data uložená na pevném disku. Za jejich zpřístupnění pak útočníci požadují výkupné, a to klidně i několik tisíc korun.

Kyberzločinci se zpravidla snaží v majiteli napadeného stroje vzbudit dojem, že se ke svým souborům dostane po zaplacení pokuty. Ta byla údajně vyměřena za používání nelegálního softwaru apod. I proto jim celá řada lidí již výkupné zaplatila.

Ani po zaplacení výkupného se ale uživatelé ke svým datům nedostanou. Místo placení výkupného je totiž nutné virus z počítače odinstalovat. Zpřístupnit nezálohovaná data je už ale ve většině případů nemožné, což však nyní u TeslaCryptu neplatí.

Stahovat dešifrovací nástroj od společnosti Cisco, který si dovede poradit se všemi známými verzemi TeslaCryptu, je možné zde.

Routery jsou stále větší bezpečnostní slabinou internetu. Riziko útoků na ně stoupá

23.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hrozby
Rájem pro hackery všeho druhu se stávají routery, jejichž prostřednictvím se k internetu připojuje stále větší počet mobilních zařízení.
Do roku 2020 bude díky Internetu věcí na routerech závislých přes 20 miliard zařízení na celém světě, na zabezpečení směrovačů ale většina uživatelů stále zapomíná. Z routerů se tak stává pověstný nejslabší článek internetu, jehož prostřednictvím může docházet k útokům jak na domácnosti, tak na firmy.

„Proniknout do routeru není pro útočníky o moc těžší než se dostat do počítače. Většinou totiž nebývají vůbec chráněny,“ říká Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti ESET.

Většina lidí zapomíná na routerech změnit přednastavené heslo.
Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti ESET
Drtivá většina domácích, ale překvapivě i firemních routerů využívá stejné nastavení, v jakém jej uživatelé získali a instalovali. Dokonce na nich bývají přednastavená jednoduchá hesla, která lze hravě odhadnout nebo prolomit.

Router je přitom bránou mezi veřejným internetem a soukromým počítačem, a neměl by tedy být tak snadným terčem útoku. Zvláště pak ve chvíli, kdy se jeho prostřednictvím k internetu připojují nejen počítače, ale i chytré mobilní telefony, tablety, notebooky a další inteligentní části domácnosti.

Stará hesla a neaktualizovaný firmware
Pohodlné ovládání inteligentního zámku se ale může změnit v noční můru ve chvíli, kdy díky nedostatečně zabezpečenému routeru útočník dveře na dálku odblokuje nebo zablokuje podle toho, zda chce dům vykrást nebo jeho obyvatele uvěznit uvnitř.

„Většina lidí zapomíná na routerech změnit přednastavené heslo a aktualizovat firmware, takže útočníkům velice usnadňují práci,“ konstatuje Petr Šnajdr. Vinni nejsou jen samotní uživatelé, chyba je i na straně výrobců routerů, kteří nevytvářejí automatické aktualizace, jež by tento problém částečně řešily.

Z průzkumu, který v roce 2015 spustila společnost ESET společně s National Cyber Security Alliance ve Spojených státech, vyplynulo, že téměř 80 procent Američanů má bezmeznou důvěru k bezpečnosti domovské sítě a zařízení, která jsou k ní napojena.

Zároveň však dvě z pěti amerických domácností přiznaly, že nikdy nezměnily přednastavená hesla u svých routerů zadaná v továrním nastavení. Stovky tisíc směrovačů jsou tak vystaveny bezprostřednímu kybernetickému útoku, při němž hacker může přesměrovávat vyhledávané internetové stránky na podvodné weby a pomocí takovýchto phishingových útoků získat přístup k online účtům uživatelů.

Routery lze zneužít k DDoS útokům
Hackeři rovněž mohou využít napadené routery pro masivní DDoS útoky, jako se to stalo o Vánocích 2015, kdy skupina označovaná Lizard Squad pomocí sítě desítky tisíc zneužitých routerů vyřadila internetové stránky společností Sony a Microsoft a znemožnila tak miliónům uživatelů vyzkoušet hry Xbox Live a PlayStation Network, které dostali pod stromeček. Lizard Squad se vyloženě specializuje na odhalování nezajištěných routerů s nezměněnými hesly z továrního nastavení a vytváří z nich síť robotů, kterou zneužívá k takovýmto masivním DDoS útokům.

„Hlavní obranu představuje upgrade firmwaru routeru na aktuální verzi a nepoužívání mnohdy triviálních přednastavených přihlašovacích údajů. Rovněž je vhodné zvážit omezení přihlašování k routeru pouze z vnitřní sítě, a nikoliv z internetu. Řada uživatelů tak přijde o komfortní správu routeru odkudkoli, na druhou stranu zabrání některým typům útoků,“ vypočítává Petr Šnajdr.

Pokud si uživatel není jist, zda je jeho router napaden, a eviduje neočekávané požadavky na stažení a aktualizaci nějakého softwaru, které by mohly představovat bezpečnostní hrozbu, stačí se jednoduše připojit k webu prostřednictvím mobilního připojení a zkontrolovat, zda se stejná výzva k instalaci zobrazí rovněž na mobilu. Pokud ne, router je zavirován.

Twitter uzamkl kvůli hackerskému útoku milióny účtů

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Sociální sítě
Velké překvapení bude čekat některé uživatele Twitteru při opětovném přihlášení. Zástupci této mikroblogovací sítě se totiž v souvislosti s nedávným únikem desítek miliónů hesel rozhodli milióny účtů z bezpečnostních důvodů uzamknout. Upozornil na to server Neowin.
Databáze s 32 888 300 hesly z Twitteru se prodávala už v minulém týdnu na černém internetovém trhu, jak Novinky.cz informovaly ve čtvrtek. 

Už tehdy server Leaked Source upozornil na to, že hesla s ohledem na velké množství patrně nepocházejí z nějakého velkého hackerského útoku na servery zmiňované mikroblogovací sítě. To nyní potvrdili i zástupci Twitteru.

Přesto jsou odcizená hesla pravá. Z největší pravděpodobností je počítačoví piráti nasbírali z nějakého škodlivého kódu, který byl navázán na internetový prohlížeč. To jinými slovy znamená, že použili malware, aby mohli hesla zachytávat přímo na klientských stanicích.

Uživatelé musí změnit heslo
Zástupci Twitteru se nyní rozhodli účty, které byly výše popsaným způsobem napadeny, zablokovat. Miliónům uživatelů se tak při dalším přihlášení ukáže výzva ke změně hesla, což je možné pouze s využitím e-mailové adresy, která byla použita při registraci na mikroblogovací síť.

Tím by se měla minimalizovat šance, že útočníci budou moci účty zneužít.

V případě, že stejné přihlašovací údaje uživatelé používají také na jiných službách – na e-mailu, sociálních sítích či například v internetových obchodech, měli by neprodleně změnit hesla i tam.

Krádeže hesel jsou stále častější
Na krádeže hesel se v poslední době specializuje internetové podsvětí stále častěji. Na černém internetovém trhu se nejprve v polovině května objevil balík 167 miliónů hesel z profesní sítě LinkedIn, pak 65 miliónů přihlašovacích údajů ze sítě Tumblr. 

Zkraje června pak zástupci sociální sítě MySpace potvrdili, že se hackeři dostali k více než 400 miliónům hesel.

Česká spořitelna varovala před podvodníky na Facebooku

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Sociální sítě
Sociální síť Facebook zneužívají podvodníci pravidelně. Tentokrát se zaměřili na klienty České spořitelny, kteří využívají internetové bankovnictví Servis24. Prostřednictvím falešného profilu se z důvěřivců snaží vylákat přihlašovací údaje. Na konci minulého týdne před tímto podvodem varovali zástupci banky.

Podvodný profil na Facebooku, prostřednictvím kterého počítačoví piráti lákají na novou verzi internetového bankovnictví.
Prakticky stejný trik zkoušeli počítačoví piráti už zkraje minulého týdne, jak Novinky.cz informovaly již dříve. 

Tehdy však odkaz na „novou verzi internetového bankovnictví“ šířili prostřednictvím reklamy na Facebooku. Nově si rovnou zřídili falešný profil Servis24, na kterém se vydávají za zaměstnance banky.

Lákají na bonus 300 Kč
Důvěřivce se podvodníci snaží nalákat na finanční bonus. „Udělali jsme nové internetové bankovnictví s přehlednějším nastavením a odesíláním plateb. Funguje na způsob toho starého, akorát má mnohem jednodušší ovládání. Navíc každý zákazník od nás dostane bonus 300 Kč,“ lákají falešní bankéři na Facebooku.

Součástí nabídky je i odkaz na falešný web. Ten sice vypadá jako služba Servis24, ale je na úplně jiném webu, jak je vidět na fotografii níže. Jde tedy o klasický phishingový podvod, prostřednictvím kterého se podvodníci snaží vylákat přihlašovací údaje uživatelů.

Podvodnou službu Servis24 je možné rozeznat podle špatné adresy v prohlížeči.
FOTO: Česká spořitelna

„Důrazně varujeme před jakoukoli reakcí na výzvy uvedené na tomto profilu. V žádném případě neklikejte na nabízený odkaz a svoje údaje nevyplňujte nikam jinam než na oficiální stránky www.servis24.cz . Podvodníci by se pak jejím prostřednictvím mohli dostat k Vašim penězům! V případě jakýchkoli pochybností nás kontaktujte na bezplatném telefonním čísle 800 207 207,“ uvedli zástupci České spořitelny.

Obezřetní by v případě podobných nabídek měli být také uživatelé jiných bankovních institucí. Není totiž vyloučeno, že stejný trik budou počítačoví piráti zkoušet příště pod hlavičkou úplně jiné společnosti.

Vznikne nový bezpečnostní gigant, Symantec koupí za 111 miliard korun Blue Coat

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Zabezpečení
Americký výrobce bezpečnostního softwaru Symantec Corp. koupí soukromou firmu zabývající se kybernetickou bezpečností Blue Coat za 4,65 miliardy USD (111,7 miliardy Kč). Dohoda výrazně posílí hodnotu bezpečnostních aktivit firmy Symantec, uvedla agentura Reuters.
Firma Blue Coat pomáhá chránit webové vstupní brány společností před kybernetickými útoky, což je služba, která doplní současnou nabídku produktů Symanteku pro velké společnosti. Symantec mimo jiné vyrábí antivirový software Norton.

Akvizice by měla být dokončena ve třetím čtvrtletí a bude mít okamžitě pozitivní vliv na hospodaření. Po dokončení akvizice budou mít na celkových příjmech Symanteku podíl 62 procent příjmy z bezpečnostních produktů pro firmy. Bude tak schopný lépe čelit konkurenci dalších firem, jako Networks Inc., FireEye Inc. a Check Point Software Technologies.

Převzetím Blue Coat vyřeší Symantec rovněž personální otázky. Generální ředitel Blue Coat Greg Clark se totiž stane generálním ředitelem Symanteku. Předchozí generální ředitel Michael Brown v dubnu po zveřejnění nepříznivých výsledků hospodaření odstoupil.

Na černém trhu se prodává více než 32 miliónů hesel z Twitteru

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost  Sociální sítě
Na pozoru by se měli mít uživatelé Twitteru. Na černém internetovém trhu se totiž objevila databáze obsahující více než 32 miliónů přihlašovacích údajů z této mikroblogovací sítě. Uživatelé by si z preventivních důvodů měli změnit heslo. Upozornil na to ve čtvrtek server Tech Crunch.
Bezpečnostní experti Twitteru zatím únik dat nepotvrdili, data nabízená na černém trhu prý zatím ještě analyzují. „Snažíme se udržet účty v bezpečí, proto nyní usilovně kontrolujeme všechna data z údajného úniku, která máme k dispozici,“ prohlásili zástupci Twitteru.

Databáze má obsahovat přesně 32 888 300 záznamů. Konkrétně má jít o uživatelská přihlašovací jména a hesla.

Server Leaked Source upozornil na to, že hesla s ohledem na velké množství patrně nepocházejí z nějakého velkého hackerského útoku. Daleko pravděpodobnější je, že počítačoví piráti je nasbírali z nějakého škodlivého kódu, který byl navázán na internetový prohlížeč. To jinými slovy znamená, že použili malware, aby mohli hesla zachytávat přímo na klientských stanicích.

Týká se útok i Čechů?
Důležité je také podotknout, že velká část přihlašovacích údajů nabízených na černém trhu pochází z Ruska. Zda jsou v ohrožení také tuzemští uživatelé, zatím není jasné.

Několik miliónů odcizených údajů již stačili bezpečnostní experti ověřit. Zda byl jejich e-mailový účet napaden, si uživatelé mohou ověřit například na stránkách haveibeenpwned.com.

Samozřejmě tato metoda ověření není stoprocentní. Pokud bezpečnostní experti nezvládli ještě odcizená hesla zpracovat, v databázi se e-mailová schránka neobjeví.

Raději změnit hesla
Z bezpečnostních důvodů by si tak uživatelé dotčených e-mailových schránek měli pro jistotu změnit svá přihlašovací hesla, aby případným počítačovým pirátům nedali všanc svůj vlastní účet.

V případě, že stejné přihlašovací údaje používají uživatelé také na jiných službách – na e-mailu, sociálních sítích či například v internetových obchodech, měli by neprodleně změnit hesla i tam.

V posledních týdnech jde už o několikátý velký únik hesel. Na černém internetovém trhu se nejprve v polovině května objevil balík 167 miliónů hesel z profesní sítě LinkedIn, pak 65 miliónů přihlašovacích údajů ze sítě Tumblr. 

Zkraje června pak zástupci sociální sítě MySpace potvrdili, že se hackeři dostali k více než 400 miliónům hesel.

Vyděračský virus zablokoval stovku počítačů. Univerzita zaplatila výkupné půl miliónu

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Velkou čáru přes rozpočet udělali počítačoví piráti kanadské univerzitě v Calgary. Kyberzločincům se totiž podařilo nakazit více než stovku tamních PC vyděračským virem a za jejich zpřístupnění požadovali bezmála půlmiliónové výkupné. To vedení univerzity nakonec skutečně zaplatilo, upozornil server The Hacker News.
Vyděračský virus z rodiny ransomware infikoval podstatnou část univerzitního počítačového systému. Kromě desítek počítačů také některé servery, na kterých univerzita provozovala vlastní e-mailový systém.

V univerzitní síti si nezvaný návštěvník počínal úplně stejně, jako když útočí na počítače běžných uživatelů. Ne pevných discích tedy zašifroval data, přičemž za jejich opětovné zpřístupnění požadovali počítačoví piráti výkupné.

Zaplatit chtěli v bitcoinech
Nebyli přitom žádní troškaři. Za dešifrovací klíč chtěli zaplatit 40 bitcoinů, tedy v přepočtu více než 480 000 korun. Tuto virtuální měnu nezvolili kyberzločinci náhodou. Její pohyb se nedá vystopovat, a tak je prakticky nulová šance, že by mohli být vypátráni.

S ohledem na to, že byla zcela paralyzovaná e-mailová komunikace a že se univerzitní administrátoři nemohli dostat do jednotlivých PC, kde byla uložená důležitá data, rozhodlo se vedení univerzity požadavku hackerů vyhovět. Výkupné zaplatili.

Ve snaze o zachování všech důležitých systémů univerzita výkupné zaplatila.
Linda Dalgettyová z univerzity v Calgary
To přitom bezpečnostní experti několik posledních měsíců důrazně nedoporučují. Ani po zaplacení výkupného se totiž uživatelé ke svým datům nemusí dostat. Místo placení výkupného je nutné virus z počítače odinstalovat, k nezálohovaným datům se ale lidé zpravidla již nedostanou.

„Ve snaze o zachování všech důležitých systémů a vyřešení problémů univerzita výkupné týkající se útoku ransomwaru zaplatila,“ potvrdila Linda Dalgettyová, která na univerzitě v Calgary vede finanční oddělení. Žádné další podrobnosti však neprozradila.

Podle serveru The Hacker News nicméně již administrátoři dešifrovací klíč získali. V současnosti se s jeho pomocí již snaží obnovit zašifrovaná data a virus odstranit. Zda se jim to skutečně povede, však zatím není jasné.

V prohlášení zástupci univerzity pouze doplnili, že žádná osobní data studentů nebyla zneužita. Vedení školy prý spolupracuje s tamní policií a bude se snažit útočníky dopátrat.

Vyděračské viry se šíří jako lavina
Jak je z řádků výše patrné, kyberzločincům se nasazování vyděračských virů jednoznačně vyplácí. To je patrně jeden z hlavních důvodů, proč se po síti šíří doslova jako lavina. Na přelomu března a dubna dokonce bezpečnostní experti bili na poplach s tím, že škodlivých kódů požadujících výkupné dramaticky přibylo. 

Ostražití by před vyděračskými viry neměli být pouze majitelé klasických počítačů. Loni v červnu bezpečnostní experti odhalili nezvaného návštěvníka, který požadoval výkupné i na mobilním telefonu.

Podvodníci oprášili starý trik, na Facebooku lákají na bonus 1000 Kč

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Sociální sítě
Za zaměstnance České spořitelny se opět vydávají podvodníci na sociální síti Facebook. Lákají na novou verzi internetového bankovnictví Servis24, za vyzkoušení přitom nabízejí 1000 Kč. Ve skutečnosti se pouze snaží od důvěřivců vylákat přihlašovací údaje.

Ukázka podvodné reklamy na Facebooku
Prakticky nachlup stejný trik zkoušeli počítačoví piráti už letos v dubnu. Tehdy si kvůli tomu na Facebooku dokonce zřídili celý falešný profil. 

Nově to zkouší pomocí reklamy, která se na zmiňované sociální síti objevuje. „Přejděte na novou verzi internetového bankovnictví a získejte bonus 1000 Kč! Bezpečnější bankovnictví s přehlednějším rozvržením pro jednoduchou správu vašich financí,“ stojí v lákavě vyhlížející nabídce.

Obejít dokážou i potvrzovací SMS zprávy
Reklamu doplňuje odkaz, který samozřejmě směřuje na podvodné stránky, jejichž prostřednictvím se snaží kyberzločinci vylákat od důvěřivců přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví. Vyplněním přihlašovacích údajů na podvodných stránkách se přitom lidé vystavují velkému riziku.

Počítačoví piráti jsou totiž už jen kousek od toho, aby jim mohli vybílit účet – stačí, aby propašovali virus na jejich chytrý telefon. Prostřednictvím něj pak budou schopni odchytávat potvrzovací SMS zprávy pro platby, jako tomu bylo už v minulosti. 

Ukázka jedné z podvodných SMS zpráv, jejímž prostřednictvím se dokážou podvodníci dostat do chytrého telefonu.
FOTO: Česká spořitelna

Podvodné webové stránky servis25.ic.cz, kam reklama na Facebooku směřovala, jsou v současnosti již nefunkční. Kyberzločinci ale mohou jednoduše odkaz v reklamě změnit a zkoušet nachytat další lidi.

Zástupci České spořitelny před podobnými podvody varovali již dříve. „Důrazně varujeme před jakoukoli reakcí na podobné výzvy. V žádném případě neklikejte na nabízený odkaz a svoje údaje nevyplňujte nikam jinam než na oficiální stránky www.servis24.cz. Podvodníci by se pak jejich prostřednictvím mohli dostat k Vašim penězům,“ uvedli zástupci banky.

„V případě jakýchkoliv pochybností nás kontaktujte na bezplatném telefonním čísle 800 207 207,“ doplnili zástupci banky.

Obezřetní by v případě podobných nabídek měli být také uživatelé jiných bankovních institucí. Není totiž vyloučeno, že stejný trik budou počítačoví piráti zkoušet příště pod hlavičkou úplně jiné společnosti.

Šéf Facebooku hackerům usnadnil práci, na sociálních sítích používal primitivní heslo

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Sociální sítě
Prakticky všechna světová média v pondělí obletěla zpráva o tom, že účty na sociálních sítích šéfa Facebooku Marka Zuckerberga napadli hackeři. Ten ale počítačovým pirátům práci značně usnadnil, protože používal všude jedno stejné heslo. Jak upozornila britská stanice Sky News, bylo navíc velmi primitivní.
Bezpečnostní experti neustále kladou lidem na srdce, jak důležité je používat sofistikovaná hesla k ochraně svých on-line účtů. Jsou totiž zpravidla první linií účinné ochrany před odcizením citlivých osobních dat, například pro on-line bankovnictví nebo platby na internetu.

Je proto až s podivem, že tvůrce jedné z největších sociálních sítí na světě si tuto radu nevzal k srdci. Twitter, LinkedIn, Instagram a také Pinrest si totiž Zuckerberg chránil pomocí primitivního hesla „dadada“.

Jednoduše heslo vyzkoušeli
Na obranu šéfa Facebooku se sluší připomenout, že šlo o účty, které příliš nepoužíval. I přesto ale hackeři ze skupiny OurMine tento úlovek považovali za velmi cennou trofej, se kterou se prakticky okamžitě pochlubili na mikroblogovací síti Twitter. 

Účet hackerů ze skupiny OurMine na sociální síti Twitter.
Hackeři ze skupiny OurMine se pochlubili s cenným úlovkem na Twiteru. Jejich účet byl krátce poté zablokován.
Hackeři Zuckerbergovo heslo získali podle Sky News z ukradené databáze obsahující na 167 miliónů hesel k sociální síti LinkedIn. Ta se nabízela už od minulého měsíce k prodeji na černém internetovém trhu. 

V ní si jednoduše našli přihlašovací údaje šéfa Facebooku a vyzkoušeli je i na dalších účtech na internetu. To jinými slovy znamená, že dostat se na jeho účty na sociálních sítích by zvládli i v případě, kdyby používal sofistikovanější heslo.

Potvrdily se tak slova bezpečnostních expertů o tom, že uniklá databáze může představovat riziko i přesto, že k samotnému útoku na LinkedIn došlo již v roce 2012. Počítačovým pirátům se podařilo přihlašovací údaje zneužít i čtyři roky poté.

Pozor na jednoduchá hesla
Tento případ jasně ukazuje na to, jak zranitelná mohou hesla a pochopitelně také samotné uživatelské účty na síti být. Vhodné je proto nejen vymýšlet sofistikovaná hesla pro každý účet zvlášť, ale alespoň jednou za pár měsíců je pravidelně měnit.

Bezpečné heslo by mělo mít minimálně šest znaků a mělo by obsahovat číslice a ideálně velká i malá písmena. Heslo by naopak v žádném případě nemělo být tvořeno jménem uživatele, jednoduchými slovy (jako je například heslo) nebo pouhou posloupností číslic.

Počítačoví piráti mohli na Facebooku měnit i mazat zprávy

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Sociální sítě
Velké nepříjemnosti mohli způsobit počítačoví piráti uživatelům Facebooku. Na této sociální síti totiž byla chyba, kterou mohli kyberzločinci zneužít k mazání nebo ke změnám zpráv, jež si uživatelé posílají mezi sebou. Upozornili na to bezpečnostní experti ze společnosti Check Point.
Chyba se týkala on-line chatu i oficiální mobilní aplikace Messenger, kterou Facebook svým uživatelům nabízí. „Zranitelnost umožňovala upravit nebo odstranit jakoukoli odeslanou zprávu, fotografii, soubor, odkaz a mnoho dalšího,“ prohlásil David Řeháček, bezpečnostní odborník ze společnosti Check Point.

Podle něj kyberzločinci mohli zranitelnost zneužít k manipulaci s historií zpráv v rámci podvodných kampaní. „Útočník mohl změnit historii konverzace, a získat tak zfalšovanou dohodu s obětí nebo jednoduše změnit podmínky dohody,“ konstatoval Řeháček.

Kyberzločinci mohli šířit viry
Chyba mohla být samozřejmě zneužita také k distribuci škodlivých kódů. „Útočník mohl změnit legitimní odkaz nebo soubor na škodlivý a snadno přesvědčit uživatele ke kliknutí a otevření,“ podotkl Řeháček.

Měnit zprávy v chatu přitom standardně nemohou ani samotní uživatelé. Bezpečnostní experti proto zástupce sociální sítě o nově objevené chybě okamžitě informovali, díky čemuž mohla být prakticky okamžitě opravena.

Zda se kyberzločincům podařilo chybu zneužít ještě předtím, není zatím jasné.

Nový virus dokáže řídit internetový provoz. Zobrazuje reklamu a podvodné weby

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Bezpečnostní experti antivirové společnosti Eset varovali před novým virem zvaným DNS Unlocker, který na napadeném počítači dokáže v podstatě řídit internetový provoz a uživatele nasměrovat na podvodné webové stránky. Zároveň je obtěžuje nadměrným zobrazováním reklamy.
DNS servery jsou ve světě jedniček a nul velmi důležité, protože standardně překládají webové adresy na číselné adresy fyzických počítačů (IP adresy). Právě tyto záznamy dokáže ale nový nezvaný návštěvník měnit.

V praxi to znamená, že hackeři mohou s jeho pomocí přesměrovat uživatele na podvodné internetové stránky. Ve chvíli, kdy uživatel na infikovaném PC zadá do internetového prohlížeče například adresu www.yahoo.com, mohou jej kyberzločinci přesměrovat na jiné stránky.

Ty zpravidla vypadají skutečně jako web Yahoo, ale obsahují daleko více reklamy, za kterou inkasují peníze právě hackeři. A to aniž by uživatel cokoliv postřehl.

Nová hrozba je zákeřnější
DNS Unlocker je však ještě zákeřnější, protože zobrazuje i vyskakující okna na podvodné webové stránky. „DNS útoky nejsou tak destruktivní a bývalo vždy jednoduché je eliminovat. U nové varianty DNS Unlocker to však už neplatí,“ konstatoval Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti Eset.

Podle něj je hlavní problém v tom, jak operační systém Windows pracuje s DNS adresami. „V grafickém rozhraní se nadále zobrazuje, že používáte automaticky přiřazenou adresu DNS serveru, ale ve skutečnosti používáte adresu statickou. Stručně řečeno, jedná se o DNS útok, který si vynutí používání podvržených serverů DNS,“ doplnil Šnajdr.

Pozor na administrátorská práva
Bezpečnostní experti se proto s nalezenou nákazou obrátili přímo na společnost Microsoft, respektive na bezpečnostní divizi Microsoft Security Response Center (MSRC), která má na starosti nově objevené zranitelnosti. Ta sice uznala, že jde o chybu, ale neklasifikovala ji jako vážnou, protože k útoku jsou zapotřebí administrátorská práva.

To jinými slovy znamená, že riziku se vystavují pouze ti uživatelé, kteří surfují na internetu s administrátorskými právy. V současnosti jde ale bohužel o běžnou praxi.

Z bezpečnostního hlediska je daleko vhodnější používat počítač k rutinním úkonům pouze z účtu běžného uživatele, nikoliv administrátora. Samozřejmostí by mělo být také používání aktualizovaného antivirového programu, který si bude schopný s podobnými hrozbami poradit.

Děsivé je tiché luxování dat, varuje kybernetický expert

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hrozby
Světové mocnosti více než kdy předtím pomocí počítačových sítí šmírují data o vládních institucích, energetice, továrnách i komunikačních systémech. Občas chaos řízený na dálku někde lokálně vyzkoušejí. Je to zlatá éra pro hackery. Firmy s vládami se o ně přetahují. Chybějí však tisíce specialistů, kterým by se dalo věřit.
Vyplývá to z rozhovoru Práva s předním expertem na počítačovou kriminalitu, 58letým Alešem Špidlou. Je otcem národní kybernetické bezpečnostní strategie, pracoval na ministerstvu vnitra a dnes působí v řízení rizik u českého zastoupení globální poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC).

Podle něj je až děsivé, s jakou intenzitou se dnes tiše sbírají data o citlivé infrastruktuře.

Citlivé nemocnice
„Pořádkumilovní Němci nedávno našli v informačních systémech jaderné elektrárny dva viry, které tam podle všeho nenápadně šmírovaly několik let. Jeden z těch virů byl nejaktivnější v roce 2008 a v elektrárně ho našli až nyní. Komu posílal informace a jaké? Jediné, co se ví, je, že aktivně odesílal informace. Někam,“ popisuje Špidla.

Stále častější jsou i útoky na systémy, které řídí nejrůznější technologie v průmyslu. „Před časem hackeři napadli v Německu systémy pro řízení vysoké pece. Stala se neřiditelná a musela být odstavena,“ poukazuje Špidla na další případ.

Kybernetický útok může snadno rozkolísat společnost, znevěrohodnit vládní instituce. „Stačí na několik týdnů zablokovat systém pro výplatu sociálních dávek. Nejcitlivější je ovšem energetika, plynovody, vodárenství, informační systémy. Do kritické infrastruktury se nejspíše brzy zahrnou zdravotnická zařízení. Budou muset přijímat nová bezpečnostní opatření,“ řekl Špidla.

Na nemocnice s milióny citlivých údajů si brousí zuby i organizovaný zločin. „Nedávno hackeři zablokovali databázi pacientů v nemocnici v USA. Chtěli výpalné a nemocnice ho zaplatila,“ připomíná americký právník a partner české PwC Legal Michael Mullen.

Semeništěm hackerů ovšem podle Špidly i Mullena bývají státy sponzorované skupiny.

„V Číně je jedna celá vojenská divize, která se věnuje kybernetickému boji, špionáži. I s podpůrnými jednotkami, ať už oficiálními nebo neoficiálními, se jedná asi o padesát tisíc lidí. O Rusku se říká, že jen někde ve Voroněži sedí kolem dvanácti tisíc odborníků, kteří provádějí hackerské aktivity pro stát. Stopy závažných událostí, jako jsou kybernetické útoky v Gruzii a Estonsku, vedou do Ruska,“ shrnuje Špidla. Na hackerských fórech si podle něj bez ruštiny skoro neškrtnete.

Izraelci pomáhají vycvičit Čechy
Hackeři přesměrovali například tok plynu v plynovodu z Ázerbájdžánu tak, aby šel přes Rusko. Čtrnáct dní trvalo, než se to podařilo vrátit zpátky.

„Než začne opravdová válka, je výhodné vyvolat chaos. Několik týdnů před konfliktem v Gruzii měl prezident totálně zmatené webové stránky, selhávaly informační a komunikační systémy státní správy. Do takovéhoto chaosu není těžké vjet s tanky,“ vysvětluje Špidla.

Potíž při hledání lidí na kyberochranu státu je loajalita. „Dobré to mají v Izraeli, kde se lidé znají z armády a nemají problém v případě potřeby pracovat pro oficiální struktury. Je velmi dobře, že Česko uzavřelo s Izraelem smlouvu o sdílení informací, týkající se kybernetické bezpečnosti. Jsou vycvičeni neustálým bojem,“ tvrdí Špidla.

Izraelci se podle něj podíleli na vzniku kybernetického výcvikového centra CyberGym v Řitce u Prahy. Zde se cvičí policisté v nedávno ustanoveném týmu proti kybernetické kriminalitě.

„Naše policie disponuje kvalitními odborníky, ale je jich málo. Je problém sehnat počítačové specialisty do těchto složek. Soukromá sféra tyto specialisty platí úplně jinak. Odborníků na počítačovou bezpečnost je ale celosvětově málo. Například FBI má na to speciální program: hackerům předkládá velmi zajímavé nabídky, aby je přemluvil ke spolupráci,“ uvedl Špidla.

Mobily od LG mají nebezpečné trhliny. Útočníci mohou měnit SMS zprávy

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Mobilní
Dvě nebezpečné trhliny byly odhaleny v chytrých telefonech od společnosti LG. Útočníci je mohli zneužít k tomu, aby měnili znění doručených SMS zpráv, nebo na dálku převzali kontrolu nad napadeným přístrojem. Na zranitelnosti upozornili bezpečnostní analytici ze společnosti Check Point.
Počítačoví piráti neustále hledají nové cesty, jak se lidem dostat do počítače. Propašovat škodlivé kódy se přitom stále častěji snaží také do mobilů a tabletů.
Do mobilních zařízení se snaží kyberzločinci dostat prakticky stejným způsobem jako do klasických počítačů. Hledají chyby v nejrůznějších aplikacích a operačních systémech, které by jim dovolily propašovat záškodníka na cizí přístroj.
Hackeři také spoléhají na to, že uživatelé rizika podceňují. Na klasických počítačích provozuje antivirový program prakticky každý, u mobilů a tabletů tomu tak ale není. Počítačovým pirátům tak nic nestojí v cestě.
pondělí 6. června 2016, 12:02
Chyby se týkají výhradně telefonů od LG s operačním systémem Android. Patrně jsou tedy obsaženy v nějakém doplňkovém softwaru, který tento výrobce do svých přístrojů instaluje.

„První zranitelnost umožňuje škodlivé aplikaci nainstalované na LG zařízení zneužít přístup k oprávněním, zvýšit práva útočníků a získat větší kontrolu nad zařízením,“ varoval David Řeháček, bezpečnostní odborník ze společnosti Check Point.

Podle něj představuje velké riziko také druhá objevená zranitelnost. „Ta umožňuje vzdálenému útočníkovi smazat nebo upravit přijaté SMS zprávy na zařízení. Tento postup by mohl být zneužit například jako součást phishingového útoku a krádežím přihlašovacích údajů nebo k instalaci škodlivých aplikací,“ doplnil Řeháček.

Bezpečnostní experti nicméně upozornili na obě zranitelnosti společnost LG ještě před jejich odhalením. V současnosti jsou tak pro chyby již k dispozici záplaty, které lidé mohou ve svých mobilních přístrojích stahovat prostřednictvím automatických aktualizací systému.

S ohledem na možná rizika by uživatelé s instalací rozhodně neměli otálet.

Škodlivých kódů pro mobily přibývá
V posledních měsících se zaměřují počítačoví piráti na mobilní zařízení stále častěji. „V únoru se vůbec poprvé dostal do Top 10 škodlivých kódů mobilní malware, v březnu trend pokračoval,“ podotkl Řeháček.

Podle něj dělá bezpečnostním expertům v současnosti velké vrásky na čele především hrozba zvaná HummingBad. 

HummingBad se může šířit jako příloha nevyžádaného e-mailu, stejně tak ale může číhat na podvodných webech. Na smartphonech s operačním systémem Android vytváří trvalý rootkit, může se tedy maskovat, což velmi znesnadňuje možnost jeho odhalení na napadeném zařízení. Ve chvíli, kdy se HummingBad na mobilním zařízení zahnízdí, začne dál škodit.

Získali jsme přístup na účty šéfa Facebooku, pochlubili se hackeři

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Sociální sítě
Účty na sociálních sítích zakladatele a šéfa Facebooku Marka Zuckerberga si vzali na mušku hackeři ze skupiny OurMine. Podle jejich prohlášení se jim podařilo proniknout na Zuckerbergův Twitter, LinkedIn, Instagram a také na Pinrest.
Hackeři se s hacknutím zmiňovaných účtů pochlubili v pondělí ráno na mikroblogovací síti Twitter. „Hej @finkd (přezdívka Zuckerberga na Twitteru, pozn. red.), získali jsme přístup k tvým účtům, prosíme, kontaktuj nás,“ vyzvali šéfa Facebooku hackeři.

Firma po napadení uvedla, že účty jejího šéfa byly znovu zabezpečeny.

Účet hackerů ze skupiny OurMine na sociální síti Twitter
FOTO: repro Twitter

Zároveň doplnili, že jim v žádném případě nejde o odcizení virtuální identity či nějakých citlivých dat. Pouze prý chtěli „otestovat Zuckerbergovo zabezpečení“, tedy přesněji řečeno jeho heslo.

Vše totiž nasvědčuje tomu, že šéf Facebooku používal na různých sociálních sítích stejné heslo, díky čemuž pak hackeři získali přístup hned na čtyři různé služby.

Účet hackerů byl zablokován
Reakce na oznámení hackerů o úspěšném útoku byla prakticky okamžitá. Twitter zablokoval jejich oficiální účet, prostřednictvím kterého se chlubili. Ten byl přitom poměrně populární, neboť jej sledovalo více než 40 000 lidí.

Samotný Zuckerberg se však k napadení svých účtů oficiálně nevyjádřil.

Jisté je nicméně to, že hackeři ze skupiny OurMine nejsou žádní začátečníci. Na přelomu května a června se jim totiž podařilo získat přístup k internetovým účtům zakladatele Microsoftu Billa Gatese či zpěváka Christiana Collinse.

Vyděračských webů s ransomwarem přibývá, za první čtvrtletí o 3500 procent

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Závratný nárůst počtu nebezpečných internetových stránek, v nichž se skrývá vyděračský vir ransomware, který zašifruje obsah počítače, a jeho tvůrce žádá po uživateli výkupné, zaznamenala americká bezpečnostní společnost Infoblox.
Z jejího pravidelného výzkumu Threat Infoblox DNS Index vyplývá, že jen za první čtvrtletí letošního roku vzrostl počet internetových domén zneužitých ransomwarem oproti poslednímu kvartálu 2015 o rekordních 3500 procent. Útočníci se přitom začali stále více zaměřovat na firmy, u kterých vytušili větší šanci získat výkupné.

Neplaťte útočníkům výkupné, motivuje je to k dalším útokům.
Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti ESET
„Došlo k seismickému nárůstu hrozeb ransomwaru, které se posouvají od běžných uživatelů internetu, od nichž útočníci mohou získat výkupné v řádu několika dolarů, k firmám všech velikostí, včetně těch největších. Náš index hrozeb ukazuje, že kyber zločinci chtějí ve velkém měřítku využít právě této příležitosti,“ říká viceprezident společnosti Infoblox Rod Rasmussen.

Útoky ransomwaru se nesoustředí pouze na počítače nebo notebooky. Antivirová společnost ESET již začátkem letošního roku upozornila na výrazný nárůst případů ransomware útoků na mobilní zařízení s operačním systémem Android. Hrozba se nevyhýbá ani zařízením společnosti Apple s operačním systémem iOS X.

Jakmile je zařízení infikováno ransomwarem, nemá uživatel prakticky žádnou šanci je odblokovat. Za klíč, který by je odšifroval, musí útočníkům zaplatit. Neexistuje však žádná záruka, že po zaplacení budou zablokované soubory nebo celé zařízení opravdu dešifrovány. Bezpečnostní experti se proto shodují, že útočníkům by se výkupné platit nemělo.

„Motivuje je to k dalším útokům. Pokud by jim lidé neplatili a řádně si zálohovali data, útočníci by ztratili potřebu šířit ransomware,“ vysvětluje Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti ESET. Externí disk pro zálohu dat však nesmí být dlouhodobě připojen k zařízení, jehož prostřednictvím se uživatel připojuje k internetu, jinak by mohly být zálohované soubory rovněž zašifrovány.

Lidé by neměli bezhlavě otevírat přílohy
Ransomware se často šíří formou příloh nevyžádaných e-mailů nebo využívá chyb v programech Adobe Flash či Java. Stačí tedy, aby uživatel navštívil stránku s infikovanou reklamou ve Flashi a neměl tento program aktualizovaný, a bude přesměrován na web, z něhož se mu do zařízení stáhne a instaluje ransomware.

„Lidé by neměli bezhlavě otevírat přílohy e-mailů, které je vyzývají k platbě údajných pohledávek, ani klikat na podezřelé odkazy na internetových stránkách. Zejména ve firmách by zaměstnanci měli pravidelně podstupovat bezpečnostní školení, protože riziko, že útočník pronikne do firemní sítě, a firma přijde o velké množství citlivých dat, je opravdu veliké,“ upozorňuje Petr Šnajdr.

Nejvíce škodlivých webů s ransomwarem se podle výzkumu Threat Infoblox DNS Index aktuálně objevuje ve Spojených státech (41 procent). Následuje Portugalsko (17 procent), Rusko (12 procent), Nizozemí (10 procent), Velká Británie (8 procent) a Island (6 procent).

Tvůrce bankovního viru Gozi odsouzen k pokutě sedm miliónů dolarů

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Téměř sedm miliónů dolarů (175 miliónů korun) má zaplatit hacker Nikita Kuzmin, který v roce 2007 vytvořil a použil jeden z prvních bankovních počítačových virů Gozi zaměřených na prolamování bankovních účtů.
Rozhodl o tom soud v New Yorku, který už dříve Kuzminovi uložil trest 37 měsíců veřejně prospěšných prací. Mladík, který pochází z Ruska, byl dopaden v roce 2011 a ke svým činům se doznal.

Škodlivý kód Gozi napadl milióny počítačů po celém světě a způsobil škody ve výši několika desítek miliónů dolarů. Ve své době si s ním neuměly poradit ani antivirové programy.

Kromě toho Kuzmin jako jeden z prvních kyberzločinců začal své služby a vybudovanou infrastrukturu pronajímat dalším hackerům. Účtoval si za to poplatek 500 dolarů týdně (téměř 13 tisíc korun) v digitální měně WebMoney. Zprostředkovával tak krádeže dat i finančních prostředků dalším kriminálníkům.

Díky dvoufaktorové autentizaci je pro hackery mnohem těžší kompromitovat bankovní účty.
Martin Skýpala, produktový specialista společnosti ESET
Nikita Kuzmin svým „klientům“ nabízel přístup ke konkrétním bankovním ústavům a umožňoval jim provádět kybernetické útoky. Na těchto aktivitách vydělal nejméně 250 tisíc dolarů (přes šest miliónů korun). Po dopadení u něj vyšetřovatelé zajistili počítač se záznamy o 10 tisících prolomených bankovních účtech od 5200 uživatelů počítačů včetně přihlašovacích údajů do více než 300 bank po celém světě.

V Kuzminově případu je obviněn i rumunský hacker Mihai Ionut Paunescu, který mu poskytoval „neprůstřelný“ hosting a čeká se na jeho vydání do Spojených států.

„Díky plošnému zavedení dvoufaktorové autentizace do internetového bankovnictví je pro hackery mnohem těžší kompromitovat bankovní účty než dříve. Pokud se jim však povede infikovat počítač a pomocí technik sociálního inženýrství i mobilní zařízení uživatele, je cesta volná,“ říká Martin Skýpala, produktový specialista společnosti ESET.

Proto je velmi důležité používat pravidelně aktualizované bezpečnostní řešení a veškerou komunikaci s bankou (e-mail, internet) pečlivě ověřovat.

Falešný šéf připravil rakouskou firmu o 50 miliónů eur. Skutečný ředitel končí

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Podvod
Víc než miliardovou škodu způsobil rakouskému výrobci leteckých dílů FACC neznámý hacker, který se vydával za prezidenta společnosti Waltera Stephana a e-mailem přikázal zaměstnancům firmy, aby peníze převedli na účty na Slovensku a v Asii.
K incidentu, který FACC připravil o desetinu průměrného ročního výnosu, došlo již v lednu letošního roku. Po důkladném interním i externím policejním vyšetřování dozorčí rada společnosti tuto středu oznámila, že s okamžitou platností ukončuje pracovní poměr šéfovi FACC Walteru Stephanovi.

Podvod, ke kterému neznámý hacker využil metod sociálního inženýrství, byl založen na údajné zahraniční akvizici. Zaměstnancům firmy přišel e-mail od prezidenta FACC, v němž Walter Stephan požadoval vyplatit zálohy za koupi nejmenované společnosti.

Že se jedná o podvod, zjistil výrobce leteckých dílů, mezi jehož zákazníky patří Airbus, Boeing nebo Rolls-Royce, příliš pozdě: 50 miliónů eur (1,35 miliardy korun) bylo nenávratně pryč. Dozorčí rada FACC dospěla k názoru, že skutečný šéf firmy „vážně porušil své povinnosti“ a musí odejít, informoval rakouský list Der Standard.

Hacker zneužil heslo k e-mailu
Ačkoli to deník výslovně neuvádí, hackerovi se patrně podařilo prolomit do pracovní pošty Waltera Stephana a zneužít jeho e-mail k pokynu zaměstnancům, aby vyplatili zmiňovanou částku. „O způsobu zneužití účtu prezidenta společnosti toho moc nevíme. Mohlo dojít k tomu, že útočník odhalil heslo k poštovní schránce prezidenta společnosti, nebo heslo získal pomocí nějakého škodlivého kódu,“ říká Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti ESET.

Metody sociálního inženýrství jsou stále častějším způsobem útoků na firmy.
Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti ESET
Sofistikovaná krádež se promítla do hospodářských výsledků FACC za loňský rok: firma zaznamenala pětinásobný meziroční nárůst provozní ztráty ze 4,5 miliónů eur v roce 2014 na 23,4 miliónů eur za rok 2015. Firma, která je kótovaná na vídeňské burze, kvůli skandálu zrušila plánovanou středeční tiskovou konferenci k hospodářským výsledkům za loňský rok.

Pokud by FACC nepřišla o 50 miliónů eur, zakončila by fiskální rok 2015/16 provozním ziskem 18,6 miliónu eur. Ztrátu způsobenou útokem se firmě podařilo snížit na 41,9 miliónu eur, když zajistila 10,9 miliónu eur z ukradené částky.

„Metody sociálního inženýrství jsou stále častějším způsobem útoků na firmy. Zločinci při nich využívají nepozornosti nebo zvědavosti zaměstnanců. Jde samozřejmě i o pochybení zaměstnanců, protože nikdo neověřil, zda mají tak obrovskou sumu opravdu převést z bankovního účtu,“ podotýká Petr Šnajdr. Firmy by podle něj neměly zapomínat na pravidelné školení zaměstnanců o zásadách počítačové bezpečnosti.

K prolomení firemních účtů na internetu stačí hackerům necelá hodina, odhalila studie

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Drtivá většina firem nemá dostatečně zabezpečený přístup ke své počítačové síti, takže hackerům stačí k prolomení jejich systému necelá hodina.
Vyplývá to ze studie Data Breach Investigations Report (DBIR), kterou zveřejnila americká společnost Verzion. Výsledky výzkumu jsou alarmující: zmiňovaná necelá hodina by stačila k infiltraci u 93 procent sledovaných společností. Verzion analyzovala víc než 100 tisíc bezpečnostních incidentů a 2260 potvrzených průniků do firemní IT infrastruktury po celém světě. „Závěry studie by měly být varováním pro organizace po celém světě,“ konstatuje server Infosecurity Magazine.

Zatímco útočníci neměli problém dostat se poměrně rychle k citlivým firemním datům, napadeným společnostem většinou trvalo podstatně delší dobu, než vůbec útok zaznamenaly.

Podle studie oběti v 83 procentech případů odhalily potíže až po několika týdnech. Přitom čím později se na útok přijde, tím větší má dopad na firmu. Útočník může dny a týdny stahovat citlivá data nebo záměrně poškozovat firemní systémy.

K víc než třetině krádeží zařízení dochází přímo na pracovišti.
autoři studie DBIR
Autor výzkumu, společnost Verzion, upozorňuje, že ve dvou třetinách případů odhalených útoků bylo příčinou slabé nebo ukradené přihlašovací heslo do firemní sítě. „Opět to potvrzuje nutnost používat dvoufaktorovou autentizaci nebo alespoň nástroje Password Manager, zejména u účtů klíčových zaměstnanců,“ upozorňují autoři studie.

„Neexistuje nic takového jako neproniknutelný systém, ale často i trochu nadprůměrná ochrana odradí útočníky a přiměje je, aby si hledali nějaký jiný a snadnější cíl. Je smutné, že si to mnoho společností neuvědomuje a nemá ani takto skromné ambice v ochraně před kyber útoky,“ poznamenávají analytici Verzionu.

Nedostatečnou ochranu zjistili nejen v přístupech na firemní účty, ale také u samotných zařízení v případě krádeže. Právě krádež nebo ztráta notebooku, tabletu nebo telefonu přitom figuruje na třetí příčce v žebříčku nejčastějších způsobů, jak se neoprávněná osoba dostala k firemním datům.

Překvapivé je, že k víc než třetině krádeží zařízení (konkrétně v 39 procentech případů) dochází přímo na pracovišti, další třetina je odcizena ze služebních automobilů. „Zaměstnancům je proto potřeba stále zdůrazňovat nutnost šifrování citlivých dat,“ zdůrazňují autoři studie DBIR.

„Lidský faktor zastává velmi důležitou roli a nelze jej v žádném případě podcenit. Dále je však třeba mít zajištěný i spolehlivý bezpečnostní software a v optimálním případě i nástroje pro dvoufaktorovou autentizaci. Bez nich by se v dnešní době neměla obejít žádná společnost, která si cení svých dat,“ dodává Petr Šnajdr, bezpečnostní expert antivirové společnosti ESET.

Olympiáda nahrává počítačovým pirátům

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Podvod
Už za dva měsíce odstartují letní olympijské hry v Riu de Janeiru. Právě nedočkaví sportovní fanoušci by se ale měli mít na pozoru, protože na ně na internetu v poslední době líčí pasti počítačoví piráti. Snaží se tak vylákat citlivé údaje i propašovat škodlivé kódy do cizích počítačů.
Na rostoucí riziko kybernetických útoků v souvislosti s hrami v Riu upozornili bezpečnostní experti z antivirové společnosti Kaspersky Lab. Ti zachytili první nevyžádané e-maily už v minulém roce, v posledních týdnech ale počet rozeslaných spamů stoupá.

Nejčastěji se kyberzločinci snaží důvěřivce nalákat na výhru vstupenek v soutěži, kterou organizovaly Mezinárodní olympijský výbor a brazilská vláda. Tvrdí, že právě jejich e-mail byl náhodně vybrán z obřího seznamu účastníků.

Ve spamové zprávě se nachází odkaz na formulář, který je nutné k převzetí „ceny“ vyplnit. Pokud to uživatelé skutečně udělají, nevědomky tak poskytnou počítačovým pirátům všechny citlivé údaje.

Podezřele levné vstupenky
Ještě větší riziko nicméně představují nejrůznější podvodné weby, které nabízejí vstupenky na olympiádu za podezřele nízkou cenu. Na nich totiž podvodníci vyzývají uživatele, aby v informacích o objednávce vyplnili také údaje o své platební kartě.

Tím pochopitelně dají kyberzločincům do rukou vše, co potřebují, aby mohli lidem vybílit bankovní účet.

Počítačoví piráti jsou dokonce tak vynalézaví, že objednávku potvrdí své oběti do e-mailu s tím, že samotné lístky dorazí za dva až tři týdny. Uživatelé tak mohou nabýt falešného pocitu bezpečí, ve skutečnosti ale nechají podvodníkům dostatek času, aby mohli účet vybílit.

Před weby nabízejícími až podezřele levné vstupenky a před nevyžádanými zprávami týkajícími se olympijských her by se tedy měli mít uživatelé na pozoru.

V Rusku zadrželi desítky hackerů, měli ukrást přes 600 miliónů

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Zákony
V Rusku bylo za počítačovou kriminalitu zatčeno 50 lidí, kteří jsou podezřelí, že s pomocí nezákonných počítačových operací ukradli 1,7 miliardy rublů (615 miliónů Kč). Informovala o tom agentura Interfax. Podle ní se zátahů na členy gangu na 80 místech v 15 oblastech Ruska podílelo ministerstvo vnitra a Federální bezpečnostní služba (FSB).
Osmnácti zadrženým bylo zamítnuto propuštění na kauci, další tři byli umístěni do domácího vězení. Všichni byli obviněni z vytvoření, šíření a používání nezákonných počítačových programů.

Policie zabavila počítače a komunikační zařízení, bankovní karty, finanční dokumenty a velké sumy peněz. Podle Interfaxu vyšetřování ještě pokračuje.

FSB oznámila, že zadržené osoby kradly peníze z ruských finančních institucí.

Největší hackerský útok potvrzen. V ohrožení jsou stovky miliónů uživatelů

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Víc než 400 miliónů hesel, která se od pondělí nabízela na internetovém černém trhu, jsou podle všeho pravá. Ve středu to potvrdili zástupci sociální sítě MySpace, ze které mají odcizená data pocházet. Upozornil na to server The Hacker Hews. Přestože MySpace dnes již nepatří mezi ty nejpopulárnější, nebezpečí spočívá v tom, že řada uživatelů používá stejné přístupové údaje i k dalším službám.
Útok na MySpace se měl konat už v roce 2013. Že se hackerovi nebo neznámé skupince hackerů podařilo odcizit stovky miliónů přístupových údajů, se však ukázalo až tento týden.

Hacker vystupující pod přezdívkou Peace totiž obrovský balík přihlašovacích údajů nabídl k prodeji na černém trhu. Požadoval za ně šest bitcoinů, tedy v přepočtu za bezmála 70 tisíc korun. Zmiňovanou virtuální měnu nezvolil hacker náhodou – nelze ji totiž snadno vystopovat, a tak i po zaplacení zůstane jeho identita nadále skryta.

Účty mohou být kompromitovány.
Z prohlášení MySpace
„Jsme přesvědčeni, že nejde o podvrh a že v roce 2013 nebo někdy dříve skutečně došlo k narušení bezpečnosti. Účty z tohoto roku a starší tedy mohou být kompromitovány,“ varovali zástupci sociální sítě.

V současnosti server MySpace používá jen několik desítek miliónů uživatelů, před lety však byla její popularita daleko větší. Zástupci sociální sítě se chlubí tím, že má miliardu registrovaných uživatelů.

A právě to představuje podle bezpečnostních expertů velký problém. V ohrožení jsou totiž i uživatelé, kteří svůj účet již dávno nepoužívají. Celá řada lidí totiž používá stejné přihlašovací údaje k různým webovým službám. Pro počítačové piráty tedy není nic jednoduššího než hesla vyzkoušet i na jiných serverech.

Databáze s přihlašovacími údaji tak může představovat pro uživatele potenciální riziko i přesto, že útok proběhl před třemi lety.

Nejde o ojedinělý útok
V celé historii internetu není zaznamenán případ, kdy by se podařilo jedinému hackerovi nebo skupince počítačových pirátů odcizit tak velké množství hesel, než nyní v případě sociální sítě MySpace.

Na internetovém černém trhu se sice nabízely ještě větší balíky hesel, vždy se však nakonec ukázalo, že jde o podvrh.

V posledních týdnech jde už o třetí velký únik hesel, na který se přišlo. Na černém internetovém trhu se nejprve v polovině května objevil balík 167 miliónů hesel z profesní sítě LinkedIn, pak 65 miliónů přihlašovacích údajů ze sítě Tumblr. 

Pozor na jednoduchá hesla
Únik dat ze sítě MySpace jasně ukazuje na to, jak zranitelná mohou hesla a pochopitelně také samotné uživatelské účty na síti být. Vhodné je proto nejen vymýšlet sofistikovaná hesla, ale alespoň jednou za pár měsíců je pravidelně měnit.

Bezpečné heslo by mělo mít minimálně šest znaků a mělo by obsahovat číslice a ideálně velká i malá písmena. Heslo by naopak v žádném případě nemělo být tvořeno jménem uživatele, jednoduchými slovy (jako je například heslo) nebo pouhou posloupností číslic.

Zaznamenali jsme desítky hackerských útoků, přiznala americká centrální banka

23.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Více než pět desítek případů narušení kybernetické bezpečnosti řešili v uplynulých letech bezpečnostní experti americké centrální banky (Fed). Podle interního vyšetřování za nimi stáli hackeři či zpravodajci. Upozornila na to agentura Reuters.
Všechny útoky jsou popsány v dokumentu, který si agentura Reuters vyžádala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Zástupci Fedu však jednotlivé případy oficiálně nechtěli komentovat.

Ze zveřejněných dat tak bohužel není jasné, zda se během útoků podařilo hackerům či zpravodajcům odcizit nějaké peníze či citlivé údaje jednotlivých klientů. Jisté je nicméně to, že útočníci dokázali zabezpečení banky překonat a dostat se do jejích systémů. Jinými slovy – minimálně v případě zpravodajců – mohlo jít o špionáž.

Všechny útoky se měly odehrát mezi lety 2011 a 2015, zástupci banky o nich informovali až nyní v dokumentu připraveném pro agenturu Reuters.

Ve hře jsou stovky miliónů
Zprávy o kybernetických útocích na Fed přicházejí jen pár týdnů poté, co se ukázalo, že zatím neznámí hackeři připravili banky o stovky miliónů korun.

Například z účtu bangladéšské centrální banky, který je vedený právě u Fedu, zmizelo loni 81 miliónů dolarů, tedy v přepočtu více než 1,9 miliardy korun. 

Ekvádorská banka Banco del Austro (BDA) pak v květnu uvedla, že měla během útoku přijít o 12 miliónů dolarů (bezmála 290 miliónů korun). 

K penězům se dostali snadno
K penězům se přitom počítačoví piráti dostali v obou případech až neuvěřitelně snadno, způsob provedení byl při obou útocích do posledního puntíku stejný. Nejprve do počítačů v bance propašovali viry, díky kterým získali přístupové kódy do SWIFT systému.

Ve virtuálním světě jedniček a nul je to stejné jako získat klíče od bankovního trezoru. SWIFT systém totiž jednotlivé banky využívají jako bezpečnostní standard k ověřování transferů mezi sebou. Pomocí něj jsou schopny získat jakési podpisové klíče, na základě kterých se pak identifikuje jedna finanční instituce před druhou klidně i na druhém konci planety. Zjednodušeně řečeno, banky se takto při komunikaci poznají.

A právě toho využili kyberzločinci. Po získání kódů do SWIFT systému začali pomalu provádět jednu platbu za druhou. Aby nebyla jejich činnost příliš nápadná, převáděli jen něco málo přes milión dolarů denně. Tak si jejich práce nevšimli zaměstnanci banky několik dní.

Ani při jednom ze zmiňovaných útoků se nepodařilo počítačové piráty vypátrat.

Zavirované mohou být už i USB nabíječky

27.7.2016 Zdroj: Novinky/Bezpečnost Viry
Bezpečnostní experti nás neustále nabádají, že máme dbát na bezpečnost chytrých telefonů a klasických počítačů, abychom nedali kyberzločincům šanci propašovat na tato zařízení škodlivý software. Obezřetnost je ale potřeba také u zařízení, u kterých by to většinu lidí patrně ani nenapadlo. Viry, v tomto případě schopné odposlouchávat bezdrátové klávesnice, se totiž mohou ukrývat například i v USB nabíječkách, jak upozornil server The Hacker News.
Případem se zavirovanými nabíječkami se již zabývá americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který je zachytil ve volném prodeji na internetu. Detailní analýza pak ukázala, že tato zařízení skutečně představují pro uživatele riziko.

Na první pohled obyčejné USB nabíječky totiž v útrobách ukrývaly miniaturní počítač se škodlivým kódem. Konkrétně šlo o jistou formu keyloggeru, tedy viru schopného zaznamenávat každý stisk klávesy a odposlouchávat probíhající komunikaci.

Riziko bezdrátových klávesnic
Zavirované USB nabíječky byly určeny prakticky pro všechna zařízení vybavená USB portem. Tedy pro chytré telefony, počítačové tablety, fotoaparáty, videokamery, čtečky elektronických knih, ale například i pro různá zařízení určená pro chytrou domácnost.

Rozebraná USB nabíječka odhalila sofistikovaný špionážní systém založený na malém počítači, na kterém byl nainstalovaný škodlivý kód.
Pikantní na tom je, že odposlouchávané zařízení nemuselo být k nabíječce vůbec připojeno. Škodlivý kód totiž zachytával komunikaci výhradně z bezdrátových klávesnic v dosahu. Ohroženi tedy jinými slovy byli uživatelé, kteří adaptér měli doma a zároveň s mobilem, tabletem nebo počítačem pracovali pomocí bezdrátové klávesnice v okolí cca deseti metrů.

Vyšetřovatelé z FBI se k problému postavili celkem přímočaře. Uživatelům – především z řad firem – doporučili, aby bezdrátové klávesnice nepoužívali vůbec. Na klávesnice s klasickým kabelem je totiž špionážní software ukrytý v nabíječkách krátký.

Odposlouchávala, i když nebyla zapojená
S tvorbou takto sofistikovaného špionážního nástroje si dali kyberzločinci opravdu záležet. V útrobách nabíječky se totiž ukrývala dokonce i záložní baterie, aby byl špionážní software schopný odposlouchávat zařízení i v případě, kdy nebude zapojena do elektrické zásuvky.

Neznačkové nabíječky obsahující virus se prodávaly především v USA. Zda byly dostupné také v Evropě, zatím není jasné. Jisté je nicméně to, že bezpečnostní riziko pro uživatele může představovat už i tak nenápadné zařízení, jako je obyčejná USB nabíječka.

Aktuální verze špionážního softwaru sice zvládne odposlouchávat jen bezdrátové klávesnice, není ale vyloučeno, že kyberzločinci nějakou další variantu vylepší natolik, že bude schopná stáhnout například všechna data z připojeného mobilu nebo tabletu.

Ze sociální sítě Tumblr unikly desítky miliónů hesel

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Sociální sítě
LinkedIn, MySpace a nyní také Tumblr. Poslední zmiňovaná sociální síť se v úterý zapsala na seznam webů, které podlehly útokům počítačových pirátů. Těm se podle serveru deníku The Guardian podařilo odcizit 65 miliónů přihlašovacích údajů.
Zástupci sítě Tumblr přiznali už zkraje března, že do jejich sítě pronikli v minulosti počítačoví piráti. Žádné detaily však tehdy neprozradili.

Patrně i kvůli tomu nejspíše nikoho nenapadlo, že by únik dat mohl být tak velkých rozměrů. Databáze, která obsahuje 65 miliónů e-mailových adres a hesel, se již nabízí k prodeji na internetovém černém trhu.

Útok se stal už v roce 2013
Data mají pocházet z útoku, který se stal už v roce 2013. Teoreticky tedy mohou být ohroženi uživatelé, kteří používají stále stejné heslo, případně účet v posledních letech nepoužívají a stejné přihlašovací údaje mají i na jiných webech.

Podle zástupců sociální sítě však panika není na místě. „Jakmile jsme se dozvěděli o celé záležitosti, náš bezpečnostní tým ji důkladně prošetřil. Podle získaných dat můžeme konstatovat, že pro naše uživatele nepředstavuje žádné reálné riziko,“ stojí v prohlášení firmy.

Podle serveru The Hacker News byla totiž databáze s hesly velmi dobře zabezpečena, a tak je nepravděpodobné, že by se útočníkům podařilo šifrování prolomit a získat obsah v použitelné verzi.

Třetí velký únik
Patrně i kvůli tomu prodává hacker na černém trhu databázi tak levně, požaduje za ni pouze 0,5 bitcoinu, tedy něco málo přes pět tisíc korun.

V posledních týdnech jde už o třetí velký únik hesel, na který se přišlo. Na černém internetovém trhu se nejprve v polovině května objevil balík 167 miliónů hesel z profesní sítě LinkedIn. 

Tento týden pak bezpečnostní experti upozornili, že jeden hacker nabízí k prodeji také přes 400 miliónů hesel ze sociální sítě MySpace.

Hackeři se pomstili za cenzuru internetu, vyřadili z provozu stránky Senátu

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
V pondělí večer byly déle než hodinu a půl nedostupné internetové stránky Senátu. Z provozu je vyřadili hackeři z hnutí Anonymous. Jak sami tvrdí, jde o odplatu za schválení zákona o hazardních hrách. Ministerstvo financí díky normě získá pravomoc blokovat webové stránky podle svého uvážení.
„Shodili jsme Senat.cz, protože jste schválili zákon proti volnému přístupu k internetu,“ uvádí se v prohlášení hackerů.

Stránky Senátu se podařilo hnutí Anonymous vyřadit z provozu okolo 21. hodiny, uvedl server Root.cz. Použili k tomu techniku zvanou DDoS, při které desítky až stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Počítačoví piráti navíc varovali, že útok nebude ojedinělý. „Budeme shazovat mnohem více. Jsme legie. Neodpouštíme. Nezapomínáme. Očekávejte nás,“ uvedli hackeři.

Zbývá už jen podpis prezidenta
Návrh zákona o přísnější regulaci hazardu, který počítá s pravomocí ministerstva financí na blokování webových stránek, prošel minulý týden ve čtvrtek horní parlamentní komorou. Zbývá už jen podpis prezidenta. 

Ministerstvo financí vedené šéfem ANO Andrejem Babišem tento návrh dlouhodobě brání a obhajuje ho tím, že podobné modely blokace již dávno fungují v zahraničí. Odpůrci však tvrdí, že Česku na rozdíl od jiných států prý chybí pojistky proti možnému zneužití. 

Zákon o hazardu zatíží také samotné poskytovatele internetového připojení. Budou si totiž muset pořídit zařízení, pomocí nichž budou schopni stránky blokovat. Pro některé menší firmy by mohl být dokonce likvidační, jak již dříve varoval předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.

Další velký únik hesel? Hacker jich nabízí k prodeji přes 400 miliónů

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Bezpečnostní experti mají v posledních týdnech opravdu napilno, s úniky hesel z velkých internetových služeb se totiž doslova roztrhl pytel. Další na řadě je podle všeho komunitní server MySpace, ze kterého mělo uniknout více než 400 miliónů hesel.
Balík uniklých hesel je k prodeji na černém internetovém trhu za šest bitcoinů, tedy v přepočtu za bezmála 70 tisíc korun. Zmiňovanou virtuální měnu nezvolil hacker náhodou – nelze ji totiž snadno vystopovat, a tak i po zaplacení zůstane jeho identita nadále skryta.

Nabízí je stejný hacker, který před dvěma týdny nabízel k prodeji balík 167 miliónů hesel ze sítě LinkedIn. 

Kdy hesla unikla?
To je jeden z hlavních důvodů, proč jsou bezpečnostní experti ostražití. Odcizená hesla z LinkedIn se totiž ukázala být pravá, vše tedy nasvědčuje tomu, že o podvod nepůjde ani v případě MySpace.

Zástupci komunitní sítě MySpace to však zatím oficiálně nepotvrdili.

Podle počtu nabízených hesel to však vypadá, že se útok musel stát již před několika lety, případně že data pocházejí z více útoků. V současnosti totiž komunitní server používá jen několik desítek miliónů uživatelů. Samotný MySpace se nicméně chlubí tím, že má miliardu registrovaných uživatelů.

Raději změnit hesla
Z bezpečnostních důvodů by si tedy uživatelé komunitní sítě MySpace měli změnit svá přístupová hesla. Podceňovat riziko zneužití dat by neměli ani uživatelé, kteří mají na MySpace registraci, ale svůj účet už dávno nepoužívají.

Celá řada lidí totiž používá stejné přihlašovací údaje k různým webovým službám. Pro počítačové piráty tedy není nic jednoduššího než hesla vyzkoušet i na jiných serverech.

Bezpečné heslo by mělo mít minimálně šest znaků a mělo by obsahovat číslice a ideálně velká i malá písmena. Heslo by naopak v žádném případě nemělo být tvořeno jménem uživatele, jednoduchými slovy (jako je například heslo) nebo pouhou posloupností číslic.

Podvodníci se snaží vylákat informace o platební kartě, aby mohli vybílit účet

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Podvod
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ varoval před novým phishingovým útokem, který cílí na uživatele PayPalu. Počítačoví piráti se snaží z důvěřivců vylákat citlivé údaje, aby získali přístup k jejich platebnímu účtu. Pak jim prakticky nic nebrání v tom, aby jej vybílili.

Internetové stránky společnosti PayPal
Co je phishing?

Internetoví podvodníci často rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
„Jedná se o phishingovou kampaň, ve které hackeři tvrdí, že došlo k omezení oprávnění uživatele účtu a k obnovení původního nastavení je potřeba ověření některých informací,“ konstatoval Pavel Bašta, bezpečnostní analytik CSIRT.CZ, který je provozován sdružením CZ.NIC.

Snaží se tedy donutit uživatele kliknout na odkaz v e-mailu. Ten vede na stránky, které na první pohled vypadají, jako by patřily skutečně společnosti PayPal. Ve skutečnosti jde ale pouze o podvodný web, prostřednictvím něhož se snaží kyberzločinci vylákat všechny důležité údaje.

FOTO: repro hackread.com

Jak upozornil server Hackread, kromě obecných informací chtějí počítačoví piráti vyplnit i kompletní informace o platební kartě. Ty se skutečně zadávají i při běžné registraci ke službě PayPal, a tak to uživatelům nemusí být na první pohled podezřelé.

Pokud informace o platební kartě důvěřivci skutečně na podvodném webu vyplní, dají tak útočníkům do ruky vše potřebné, aby mohli nekontrolovaně provádět jakékoli platby.

Vhodné je zabezpečit kartu pomocí SMS
Bezpečnostní experti proto nabádají k obezřetnosti. „Doporučení spojené s touto kampaní je jednoduché, mažte e-maily od PayPalu, které začínají obecným oslovením, jako je ‚Drahý zákazníku‘ ‚Vážený zákazníku‘ či ‚Vážený kliente‘,“ doplnil Bašta s tím, že zástupci PayPalu takovým způsobem s uživatelem nekomunikují.

„Také je třeba pamatovat na to, že žádná solidní finanční instituce nebude nikdy požadovat jakékoli citlivé informace pomocí e-mailu,“ uzavřel bezpečnostní analytik CSIRT.CZ.

Vhodné je mít také platební kartu při transakcích na internetu zabezpečenou pomocí potvrzovacích SMS zpráv. Při každé platbě sice bude nutné opisovat kód ze SMS, ale podvodníkům se tak výrazně ztíží práce. Tuto službu ale všechny banky nenabízejí.

Hackeři budou mít těžší práci. Microsoft zakáže jednoduchá a hloupá hesla

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Zabezpečení
Společnost Microsoft se bude snažit co nejvíce ztížit práci počítačovým pirátům a kyberzločincům. Svým uživatelům proto zakáže používat jednoduchá a hloupá hesla. Proniknout na účet, který je chráněn například postupně jdoucí číselnou řadou, je totiž otázka pár sekund.
Americký softwarový gigant se podle britského deníku The Independent odhodlal poté, co se na černém trhu objevily k prodeji desítky miliónů hesel ze sítě LinkedIn. Jejich analýzou se totiž ukázalo, že s vytvářením hesla si příliš lidí hlavu neláme.

Statisíce lidí používaly k zabezpečení svých účtů jednoduché heslo 123456 nebo nepříliš originální linkedin (název profesní sítě, ze které data unikla) či password, což v překladu znamená jednoduše heslo. 

Jednoduchá hesla jsou hazard
Používat podobná hesla je přitom podle bezpečnostních expertů hazard. „Stejně jako počítačoví piráti analyzujeme přihlašovací údaje, které uniknou na internet. Není žádným tajemstvím, že totéž dělají počítačoví piráti,“ uvedl Alex Weinert ze společnosti Microsoft a hned doplnil: „Zlí hoši pomocí těchto údajů organizují své útoky.“

Řešením je podle něj podobně jednoduchá a hloupá hesla jednoduše zakázat. „Když je uživatelé nebudou moci používat, jen těžko pak podobné úniky ohrozí jejich uživatelské účty,“ doplnil Weinert.

Narážel přitom na to, že podobně jednoduchá hesla používají lidé prakticky na všech webových službách. Je totiž vcelku běžné, že uživatelé zabezpečují stejným heslem různé internetové účty.

Čtyřmístný kód rozlouskne PC za 1,5 minuty
Bezpečnostní experti odolnost takto jednoduchých hesel testovali už dříve. Za pouhých deset hodin se jim na sestavě v hodnotě bezmála tří desítek tisíc korun podařilo s volně dostupnými aplikacemi bez velkých obtíží prolomit 200 tisíc hesel.

Tento test ukázal, že složitější je pro počítačové piráty prolamovat delší hesla. Například čtyřmístný kód složený jen z malých písmen abecedy zvládne průměrná sestava rozlousknout za 1,5 minuty. Na osmimístné heslo však již potřebuje 2,5 hodiny. 

Bezpečné heslo by mělo mít minimálně šest znaků a mělo by obsahovat číslice a ideálně velká i malá písmena. Heslo by naopak v žádném případě nemělo být tvořeno jménem uživatele, jednoduchými slovy (jako je například heslo) nebo pouhou posloupností číslic.

Kdy přesně Microsoft jednoduchá a hloupá hesla zakáže, zatím není jasné. Otazník také visí nad tím, zda se to bude týkat pouze jeho e-mailové služby, nebo i dalších služeb.

Teroristé se na internetu pohybují stejně obezřetně jako kyberzločinci

27.7.2016  Zdroj: Novinky/Bezpečnost Hrozby
Teroristé používají na internetu podobné techniky a metody jako počítačoví piráti. Například sdílejí stejné komunikační kanály, aby si zajistili anonymitu. Vyplývá to z analýzy kyberkriminality antivirové společnosti Trend Micro.
„Online přítomnost teroristických organizací a kyberzločinců se v mnohých bodech překrývá. Obě skupiny komunikují prostřednictvím stejných kanálů a používají stejné technologie, což ve výsledku značně komplikuje možnosti jejich sledování,“ uvedl Václav Petrželka, regionální manažer společnosti Trend Micro.

Podle něj patří mezi nejvyužívanější komunikační kanály tzv. deep web. To jsou internetové stránky a databáze, které nejsou přístupné z klasických internetových prohlížečů a vyhledávačů. K jejich zobrazení je potřeba používat systém Tor, respektive Tor Browser.

Anonymita zajištěna
Jeho použitím si hackeři, a potažmo také teroristé, zajistí anonymitu a zároveň získají přístup ke skrytým serverům v doméně onion, ke kterým se z „běžného“ internetu uživatelé nedostanou. Na nich se běžně obchoduje například se zbraněmi nebo s chybami v operačních systémech a dalšími programy, na které zatím bezpečnostní experti ještě neupozornili.

Nabízí se otázka, proč nejsou skryté servery na internetu blokovány. Jsou totiž důležité a užitečné například pro občany v nedemokratických režimech, kterým umožňují anonymně komunikovat a vyjadřovat na internetu své názory bez obav z postihu.

Jak se dá patrně tušit, deep web využívají teroristé jednak k nákupu zbraní, jednak k propagandě. „Zatímco hlavním cílem kyberzločinců je především krádež finančních prostředků v elektronickém prostředí a udržení si anonymity, teroristé se snaží hlavně o to, aby se jejich odkaz rozšířil mezi co možná nejširší publikum v naději na získání potenciálních sympatizantů,“ doplnil Petrželka.

Šifrovaná komunikace
Pro komunikaci mezi sebou totiž teroristé zpravidla tyto ukryté weby nevyužívají. K dispozici mají totiž daleko sofistikovanější řešení – například vlastní aplikaci pro šifrovanou komunikaci, jak se ukázalo na začátku roku. 

Tu využívá například Islámský stát, díky čemuž bezpečnostním složkám z různých koutů světa prakticky znemožňuje určovat jejich další cíle.

Aplikace zvaná Alrawi jasně ukazuje, jak mocným nástrojem může být v rukou teroristů obyčejný chytrý telefon. Nemusí jít přitom ani o žádný speciální model s vojenskou certifikací a zabezpečením, ale klidně jen o levný smartphone za pár stovek s operačním systémem Android.

Aplikaci střeží jako Enigmu
Právě na této platformě totiž chatovací aplikace Alrawi běží. Jak upozornil server Tech Crunch, aplikace nemůže být stažena z oficiálního obchodu Google Play, Islámský stát ji distribuuje mezi své bojovníky sám. A ti ji střeží podobně jako dříve nacisté šifrovací stroj Enigmu.

Program funguje velmi podobně jako jiné šifrovací nástroje. V chytrém telefonu se komunikace zakóduje pomocí speciálního klíče a teprve poté putuje přes internet nebo sítě mobilních operátorů k příjemci – v tomto případě jinému bojovníkovi Islámského státu.

Díky tomu, že je v aplikaci příjemce příslušný klíč, je ji možné opět snadno rozšifrovat. Pokud by tedy zprávu zachytili bezpečnostní experti stojící na druhé straně barikády, jen těžko by byli schopni bez příslušného klíče získat její obsah.

Na banky v Asii možná útočili hackeři z KLDR

27.7.2016 droj: Novinky/Bezpečnost Hacking
Americká společnost pro kybernetickou bezpečnost Symantec přišla s hypotézou, že za nedávnými útoky na banky v Asii může stát Severní Korea. Pokud by se to potvrdilo, byl by to první případ, kdy stát krade takto peníze z účtů, uvedla BBC.
Podle Symanteku, který vyrábí antivirové programy, byl při útocích použit relativně neobvyklý malware podobný tomu, který použili hackeři při útoku na hollywoodské filmové studio Sony Pictures v roce 2014. Americká vláda tehdy uvedla, že za hackerským útokem na Sony stála Severní Korea.

Technický ředitel společnosti Symantec Eric Chien podle agentury Reuters řekl, že pokud se ukáže, že za hackerskými útoky na banky stála KLDR, byl by to první známý případ krádeže peněz ze strany státu prostřednictvím kybernetického útoku.

Symantec má důkazy, že peníze z banky na Filipínách, z peněžního domu ve Vietnamu a z bangladéšské centrální banky se pokusila ukrást stejná skupina lidí.

Hackeři letos v únoru ukradli 81 miliónů dolarů (téměř dvě miliardy Kč) z účtu bangladéšské centrální banky vedeného u Federální rezervní banky (Fed) v New Yorku. Podle zástupců společnosti Symantec šlo o stejnou skupinu, která se pokusila ukrást milión dolarů z banky Tien Phong Bank ve Vietnamu a která zaútočila na banku na Filipínách. Její název Symantec ve čtvrtečním sdělení neuvedl. Útoky je podle něj možné vystopovat do října loňského roku.

Viceguvernér filipínské centrální banky řekl, že při kybernetických útocích žádná banka v zemi o peníze nepřišla.

Další úspěšný útok pomocí ransomware: univerzita v Calgary zaplatila výkupné 20 tisíc dolarů
27.7.2016 Zdroj: Živě Viry
Pokud se útočníkům využívající tzv. ransomware podaří infikovat počítače některé z institucí nebo firemní stroje, mají velkou šanci, že požadované výkupné obdrží. V tomto typu útoků za něj oběť obdrží dešifrovací klíč, který se postará o odemknutí nedostupných dat. V případě napadení soukromých počítačů se pravděpodobně většina uživatelů svých dat vzdá a statisíce nebude útočníkům posílat. Mimo jiné z toho důvodu, že funkčnost klíče není zaručena. V případě posledního případu z kanadského Calgary však byli útočníci „féroví“.

Tohle okno na svém počítači vidět nechcete - útočníci skrz něj žádají výkupné, za které pošlou dešifrovací klíč

University of Calgary oznámila zaplacení výkupného ve výši 20 000 kanadských dolarů (asi 374 tisíc korun) na účet neznámých útočníků, kterým se podařilo zašifrovat data na několika počítačích v univerzitní síti. Ty patřily personálu i profesorům a kromě jiného se útok postaral o nedostupnost e-mailu.

K napadení došlo minulé úterý a po týdnu se vedení rozhodlo o vyplacení požadované částky, pravděpodobně pomocí bitcoinů. Klíč, který následně útočníci odeslali, byl funkční a mohlo tím pádem dojít k obnovení dat a také funkčnosti e-mailu.

Stačí telefonní číslo a hacker vás bude odposlouchávat lépe než NSA
27.7.2016 Zdroj: Živě Mobilní
Telefonní sítě jsou postavené na děravém systému SS7
Stačí znát číslo oběti a na černém trhu získat přístup
Útočník může poslouchat hovory, číst cizí SMS a prolomit WhatsApp
Stačí telefonní číslo a hacker vás bude odposlouchávat lépe než NSA
Snad žádný Jobsův životopis neopomene zmínit blue box Steva Wozniaka, pomocí kterého v mládí zdarma telefonovali do Vatikánu a vydávali se za Henryho Kissingera. Modrá krabička nebyla ničím jiným než generátorem speciálních servisních tónů. Stačilo si v dokumentaci přečíst, kolik Hz má mít sada signálů, které umožní transatlantický neplacený hovor, a bylo to.

Ovládnutí tzv. phreakingu bylo základní dovedností každého amerického hackera 70. a 80. let, a než došlo k proměně a digitalizaci technologií, bavila se podobnými hovory celá jedna generace mladíků nejen v USA.

Chcete odposlouchávat něčí telefon? Nastudujte si SS7

Leckoho by napadlo, že v dnešní době už něco podobného není možné a hacking mobilních sítí se odehrává leda v divokých scénářích hollywoodských blockbusterů, ve kterých hacker naťuká pár magických čísel do telefonu a začne odposlouchávat třeba amerického kongresmana, ovšem ono to skutečně jde.

Chcete odposlouchávat něčí telefon? Chcete si číst cizí SMS? Chcete sledovat polohu nadřízeného? Chcete telefonovat zdarma? Specialisté z Positive Technologies již před lety demonstrovali (PDF), že toto je i dnes naprosto možné a jediné, co k tomu potřebujete, je telefonní číslo oběti a přístup do systému SS7 (podrobněji v PDF).

Signaling System 7 je rodina signalizačních protokolů, kterými se řídí prakticky všechny děje v telefonní síti počínaje otevíráním telefonních spojení a konče zasíláním SMS. SS7 dnes používají prakticky všichni operátoři na celém světě, s pomocí SS7 tedy dorazí SMS z dovolené v Chorvatsku až do Prahy a stejně tak se dovoláte třeba do Grónska.

SS7 je lety ověřený systém, jeho základy totiž sahají hluboko do minulosti analogové telefonie. Stejně tak se ale ví, že je to nehorázně děravý systém. O mnoha z jeho zranitelností se už ví prakticky od počátku 21. století a aliance GSMA propojující operátory a výrobce jen opakuje, že sice plánuje jeho vylepšení, nicméně se to protáhne až do příštího desetiletí. Není se čemu divit, změna protokolů, na kterých stojí a padá současná mobilní telefonie realizovaná stovkami a tisíci operátorů je totiž enormně složitá.

Znali jen telefonní číslo, a přesto hackli kongresmanův iPhone

Děravé telefonní protokoly byly dlouhé roky výhradně tématem odborných konferencí, než se však letos na jaře v pořadu 60 Minutes na CBS (pouze pro předplatitele) objevila reportáž, ve které hackeři z Positive Technologies úspěšně zaútočili na iPhone kongresmana Teda Lieua, aniž by jej kdykoliv dostali do rukou. Stačilo jim pouze kongresmanovo číslo.

681348475
Kongresman Ted Lieu se nechal v pořadu 60 Minutes dobrovolně napadnout hackery, sám je totiž členem parlamentní komise pro informační technologie.

Specialisté totiž měli zadní vrátka do systému SS7, která jim umožnila provést s mobilní konektivitou telefonu prakticky cokoliv počínaje odposlechem a monitorováním jeho polohy a konče jammingem – blokací. Telefon měl stále signál, ale kongresman si nezatelefonoval a nepřijal jediný hovor, protože hackeři vyslali do sítě signál, aby se klient nemohl spojit.

Aliance GSMA nebije na poplach mimo jiné z toho důvodu, že k podobnému útoku sice člověk nepotřebuje žádné sofistikované zařízení a celý systém SS7 je plně dokumentovaný, potřebuje však patřičná práva. SS7 není pro každého, ale pouze pro autorizované entity – operátory. Problém spočívá v tom, že k němu může mít přístup kdejaký technik, který může být motivovaný třeba finanční odměnou, anebo mohou hackeři získat přístup do signalizační sítě č. 7 na černém trhu.

Odposlech polohy podle telefonního čísla

Suma sumárum, provést takový útok není tak snadné, jako když script kiddie spustí na Linuxu aircrack a odpojí souseda od Wi-Fi, jenže stejně tak nemusíte být NSA. Hlavním rizikem je tedy především zneužití ze strany organizovaného zločinu, který má dostatečné finanční prostředky.

Útok skrze SS7, jak jej demonstrovala skupina Positive Technologies, se skládá z několika úrovní. Pokud útočník na počátku zná pouze telefonní číslo, v první vlně se systému pomocí protokolu SMS zeptá, jaký má oběť IMSI – International Mobile Subscriber Indentity.

Útočník skrze SS7 získal podle telefonního čísla oběti její IMSI a další identifikátory potřebné pro další útoky (Celý proces je vysvětlený v tomto PDF)

Jakmile jej útočník získá, může do mobilní sítě vyslat další dotaz a odpovědí mu už budou lokalizační údaje oběti, tedy především CID – identifikátor BTS, u kterého je telefon právě registrovaný. Pak již stačí použít některou z databází (třeba Wigle) a podívat se, kde se daný vysílač nachází.

Pomocí IMSI oběti může útočník v dalším kroku získat údaje o BTS vysílači, ke kterému je právě připojený, a tedy i zeměpisnou polohu

Pokud by tento proces hacker automatizoval a požadavek na lokalitu oběti by se zasílal třeba každou čtvrthodinu, může útočník oběť průběžně monitorovat a jen sledovat pohybující se puntík na mapě. A to aniž by nešťastník cokoliv zjistil, jakmile má totiž záškodník vstup do systému SS7, zasílá do něj zcela legitimní dotazy. Právě možnost zasílání těchto neautorizovaných dotazů je obrovskou slabinou celého systému.

Schéma odposlechu hovoru a SMS. To všechno SS7 umožňuje.

Odposlech, přesměrování SMS aj. je pak už jen otázkou další sady příkazů. A jen zopakuji, že toto vše je možné a zdokumentované již dlouhé roky a nejedná se o žádnou novinku několika posledních měsíců. Problém tedy spočívá v tom, že signalizační příkazy SS7 může zasílat každý člen sítě a vstup do sítě podle Positive Technologies není pro organizovaný zločin teoreticky nikterak složitý – třeba skrze některou z afrických zemí s chabou telekomunikační legislativou. Jak velkou překážkou to pak musí být pro NSA a podobné agentury?

Pomocí SS7 lze zaútočit i na WhatsApp, Telegram a další mobilní IM

Posuňme se nyní o pár týdnů dál. Počátkem dubna WhatsApp s velkou pompou oznámil, že již umožňuje plně šifrovanou komunikaci end-to-end. To v praxi znamená, že se chat šifruje v jednom telefonu a dešifruje v druhém, aniž by provozovatel služby vlastnil klíč. Nemůže tedy takovou komunikaci dešifrovat a to ani v případě, že by jej o to požádal třeba soud, FBI, NSA a další autority.

Nadšení z dokonale zabezpečeného WhatsAppu však vydrželo jen pár týdnů, počátkem května se totiž znovu ozvali specialisté z Positive Technologies a konstatovali (obšírněji na Forbesu), že veškeré šifrování WhatsAppu obešli opět skrze signalizační systém SS7. A nejen WhatsAppu, ale i dalšího mobilního kecátka Telegram.

Schéma útoku skrze SS7: Útočník na sebe nejprve pomocí SS7 přesměruje autorizační SMS IM služby a pomocí ní se pak přihlásí třeba k Telegramu

Jelikož autorizace podobných aplikací probíhá pomocí telefonního čísla a případně SMS s autentizačním kódem, stačilo přesměrovat SMS oběti na záškodnický telefon a po příchodu SMS s kódem se připojit třeba do jeho Telegramu. Pokud by si pak dvě osoby psaly z mobilu na mobil, veškerý chat by se zrcadlil i na telefonu útočníka. Telegramu to nepřipadne divné, protože jeden uživatel může mít samozřejmě vícero připojených zařízení.

Problém by sice nastal u probíhajícího šifrovaného chatu, protože před jeho započetím si aplikace na obou stranách vyměnily šifrovací klíče a záškodník u toho nebyl, nicméně pokud sám započne chat, může se vydávat za oběť a už si šifrovaně povídat s třetí osobou a tahat z ní rozumy. Třeba: „Ahoj Davide, zapomněl jsem heslo na redakční Twitter. Pošli mi ho pls Jakub.“

Útok na WhatsApp

Útok na telegram

Jak vidno, děravý není jen počítač a operační systém, na kterém zrovna čtete tento článek, ale i systémy mobilních sítí, o kterých se zase tak často nepíše a surfaři tak nějak přirozeně předpokládají, že do podobné infrastruktury se jen tak někdo nedostane.

A skutečně nedostane – vstup do SS7 bude pro běžného hackera-zelenáče nejspíše příliš velké sousto, a ze strany nudícího se kolegy v práci vám tak nebezpečí nejspíše nehrozí. Jinak tomu ale může být u organizovaného zločinu a obecně třebas finančně motivovaných hackerů, kteří získají přístup třeba na černém trhu a mohou pomocí SS7 provádět průmyslovou špionáž. Doufejte tedy v to, že jste pro ně dostatečně nezajímaví. A také v to, že operátoři po celém světě co nejdříve sjednají nápravu a omezí SS7 pouze pro legitimní použití.

IT firmy varují před novým šmírovacím zákonem, který prosazuje FBI
27.7.2016  Zdroj: Živě Zákony
Situace kolem soukromí uživatelů je v posledních letech ostře monitorována. Navíc nedávný spor společnosti Apple s FBI prokázal, že velké IT firmy stojí ve většině případů na straně soukromí svých zákazníků, než vlády. I teď tak upozorňují na nebezpečný zákon, který se vládní agentura snaží prosadit, informuje Engadget.

Jedná se o zákon, umožňující v případě hrozby teroristického útoku nebo špionáže bez povolení získat přístup k záznamům elektronické komunikace (ECTR – electronic communication transactional records).

Stížnost na úpravu zákona, která by rozšířila pravomoce dopisu NSL, si můžete přečíst zde

FBI by poté mohlo získat přístup k záznamům obsahují informace o tom, na jakých serverech a jak dlouho dotyčný strávil nebo s kým a kdy si psal. Tzv. ECTR ale nezahrnuje obsah elektronické pošty, hledané fráze na internetu nebo obsah formulářů. K získaní ECTR by podle navrhované změny zákona mělo postačit, aby zvláštní agent ve vedení místní pobočky FBI napsal tzv. NSL (national security letter), který nevyžaduje schválení soudcem. Upráva by se tak týkala rozšíření pravomocí tohoto dopisu.

Proti této změně se ohradila "koalice ECTR", která zahrnuje významné společnosti v IT průmyslu jako například Facebook, Foursquare, Google nebo Yahoo. Koalice sepsala dopis, který na zákon upozorňuje a varuje před ním. Nelíbí se jim rozšiřování pravomocí FBI a jakým způsobem je NSL zneužíván.

Protipirátská organizace to vyřešila: jako warez nahlásila Apple, Google i Netflix
27.7.2016 Zdroj: Živě Zákony
Vlastnící autorských práv nebo jejich zástupci mají jednoduchou možnost, jak odstranit weby z výsledků vyhledávání Googlu. Pokud web opravdu nelegálně šíří autorský obsah, pak jej lze nahlásit a Google stránky nebude zobrazovat. Mezi novými organizacemi se během uplynulého týdne objevila exotická skupina Copyright UNIVERSAL, která si s nahlašováním velkou hlavu nedělá. Mezi weby, které se jí znelíbily, patří také iTunes od Applu, Google Play Store, Netflix, Hulu a dokonce i některé oficiální weby filmů. Na kuriozitu upozornil TorrentFreak.

copyright.jpg
Adresy, které podle Copyright UNIVERSAL šířily filmy nelegálně (zdroj: TorrentFreak)

Organizace Copyright UNIVERSAL nahlásila celkem 5 224 adres, které podle ní šířily nelegální obsah, a měly z výsledků vyhledávání zmizet. Vtipné je, že se mezi ně dostala i stránka mpaa.org, tedy oficiální web jedné z nejznámějších protipirátských organizací.

Výčet děl, které měly být Netflixem nelegálně šířeny obsahuje seriál Love, Apple měl v rámci warezu nabízet třeba film Nedotknutelní a Google se provinil šířením snímku 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází na Play Store. Není proto divu, že tento, ani jiný nesmyslně nahlášený web nebyl z vyhledávání odstraněn. Podle TorrentFreaku také není jasné, kdo za organizací stojí – jisté je pouze to, že komunikuje z Indie.

Útočníci mohli upravovat obsah zpráv na Facebooku. Dodatečně měnili odkazy nebo dohody
27.7.2016  Zdroj: Živě Sociální sítě
Bezpečnostní skupina Check Point zveřejnila informace o chybě, která mohla v uplynulých měsících způsobit mnohé problémy. V rámci Facebook Messengeru se objevila zranitelnost umožňující zpětně měnit obsah zpráv nebo je také celé smazat.

Útočníkům stačilo odposlechnout komunikaci prostřednictvím proxy serveru a získat tímto způsobem ID zprávy. Následně mohl měnit její parametry nebo ji zcela smazat a to bez toho, aniž by příjemce byl upozorněn notifikací.

Díky této chybě mohlo docházet k podvodům, kdy útočník mění předem stanovené podmínky, což se týká například komunikace s firemními účty, kam se velká část konverzace se zákazníky přesunula. Další možností bylo také měnění již doručených zpráv za odkazy na nebezpečné soubory. Ve videu se jednalo o distribuci ransomware.

Check Point nahlásil chybu na začátku měsíce a nyní je již Facebookem opravena.

ESET objevil chybu v systému Windows, která komplikuje ochranu před DNS útoky

27.7.2016 Zdroj: Eset Zranitelnosti

Analytici společnosti ESET detekovali novou verzi adware DNS Unlocker s unikátní schopností měnit výchozí konfiguraci DNS. Typickým příkladem, jak DNS Unlocker ovlivňuje napadený počítač, je zobrazování reklam, které jako zdroj uvádí DNS Unlocker, a několika variantami podvodných stránek upozorňujících na údajnou nákazu počítače.

„DNS útoky nejsou tak destruktivní – řekněme v porovnání s ransomware – a bývalo vždy jednoduché je eliminovat. U nové varianty DNS Unlocker to však už neplatí,“ říká Petr Šnajdr, bezpečnostní expert společnosti ESET.

Analytici společnosti ESET zjistili, že nový typ DNS Unlocker dokáže oklamat operační systém Windows tak, aby zobrazoval jiné hodnoty nastavení DNS, než je tomu ve skutečnosti. „V grafickém rozhraní se nadále zobrazuje, že používáte automaticky přiřazenou adresu DNS serveru, ale ve skutečnosti používáte adresu statickou. Stručně řečeno, jedná se o DNS útok, který si vynutí používání podvržených serverů DNS. Proto jde o problém, který je pro běžného uživatele velmi těžko řešitelný,“ konstatuje Petr Šnajdr.

Odborníci ze společnosti ESET analyzovali tento podvod a zjistili, že základní problém je v tom, jak systém Windows pracuje s DNS adresami. Podrobné informace o svých zjištěních proto zaslali společnosti Microsoft. Její bezpečnostní divize Microsoft Security Response Center (MSRC) uznala, že jde chybu, ale bohužel ji neklasifikovala jako potenciální zranitelnost. „Jelikož úprava registru vyžaduje administrátorská práva, nepovažujeme tento problém za natolik nebezpečný, abychom ho řešili prostřednictvím servisu MSRC,“ odpověděli zástupci divize.

„Doufejme, že Microsoft bude tento problém řešit v budoucích verzích operačního systému Windows. Do té doby by si měli být uživatelé vědomi rizika DNS útoků,“ říká Marc-Etienne Leveille, výzkumník malware ve společnosti ESET, který se podílel na odhalení této bezpečnostní chyby.

Experti společnosti ESET zároveň zveřejnili řadu preventivních opatření:

Nenechávejte uživatele s administrátorskými právy surfovat na internetu; pokud ano, pak pouze v nezbytných případech.
Pokud zaregistrujete nevyžádané reklamy, zejména v případě, pokud mají dole v patičce uveden původ DNS Unlocker, zkontrolujte si nastavení DNS serverů v pokročilém menu nastavení TCP/IP.
Pokud spatříte pop-up okno s nabídkou nějakého druhu podpory, buďte extrémně opatrní a před jakýmkoli dalším krokem si zkontrolujte nastavení DNS.
Pokud máte jakékoli pochybnosti o nastavení DNS, můžete odstranit podezřelé položky na kartě DNS na stránce pokročilých nastavení TCP/IP. Kontrolou počítače pomocí ESET Online Scanner odstraníte malware DNS Unlocker a zastavíte manipulaci s nastavením DNS.
Dodržujte všechna základní pravidla pro bezpečné používání internetu, včetně toho, abyste používali kvalitní bezpečnostní řešení.

Mark Zuckerberg používal stejné heslo na více službách. Krátce přišel o Twitter a Pinterest
27.7.2016 Zdroj: Živě Hacking
Každý to ví a IT specialisté to opakují stále dokola: Používejte na internetu vícero hesel. Jenže jak už tomu bývá, i skutečně schopný ajťák se občas stane obětí dětinské chyby. Aktuálně se to stalo jednomu z těch nejznámějších – Marku Zuckerbergovi.

Surfař s přezdívkou OurMine krátce získal přístup k jeho účtu na Twitteru a Pinterestu s tím, že prý heslo získal ze čtyři roky starého úniku dat na Linkedinu. Zdá se tedy, že Zuckerberg na všech těchto službách používal stejné heslo. Na stranu druhou, Marka tento útok prakticky příliš nezasáhl, protože Twitter a Pinterest téměř nepoužívá.

Útočník údajně pronikl i do Markova účtu na Instagramu ,což však služba odmítla s tím, že žádný účet z ekosystému Facebooku nebyl napaden.

A jak jste na tom vy? Používáte stejné heslo k více službám na webu? Podělte se v diskuzi pod článkem.

Nový týden, nový hack: na prodej je 100 milionů účtů z VKontakte. Hesla jsou v plain textu
27.7.2016  Zdroj: Živě Hacking
Web Motherboard přišel se zprávou o dalším velkém úniku hesel, kterých v posledních dnech značně přibylo. Tentokrát jde o ruskou sociální síť, která na tamním trhu úspěšně konkuruje Facebooku – Vkontakte, či zkráceně VK.com.

V rámci jednoho z černých tržišť v síti Tor se objevila nabídka na prodej sta milionů hesel k účtům na síti, kterou založil Pavel Durov. Vzorek účtů si vyžádaly weby LeakedSource a Motherboard, podle nichž jde o korektní údaje. Prý pochází z let 2011-2013 a nabízená hesla jsou v holém textu bez jakéhokoliv šifrování. Kromě jmen, e-mailů a hesel obsahují údaje také telefonní čísla uživatelů.

Na LeakedSource se také objevila analýza nejčastějších hesel z VK.com:

123456
12456789
qwerty
111111
1234567890
1234567
12345678
123321
000000
123123

TeamViewer konečně reaguje: zavádí přísnější ochranu přístupu
27.7.2016  Zdroj: Živě Zranitelnosti
Série útoků na počítače s TeamViewerem se konečně dostává z fáze obviňování, kdo za co může, ke zveřejňování konkrétních řešení.

Není jisté, jestli hacky stále pokračují, ani specifický způsob útoku. Už by ale neměly tolik škodit. PayPal nyní už velmi dobře ví o útocích a bez větších problémů vrací peníze na vytunelované účty. Stačí spolu s žádostí poslat logy TeamVieweru a historii navštívených stránek v čas připojení. Podobně reagují i Microsoft, Amazon a eBay.

Bezpečnost
Používáte Teamviewer? Mnoho uživatelů hlásí úspěšný hack počítače

Konečně se rozhoupal i TeamViewer. Jen úplně neustoupil od rétoriky obviňování uživatelů z používání stejných hesel na více službách, i když řada uživatelů měla unikátní kvalitní heslo. Především ale nyní zavedl větší ochranu.

Už bude monitorovat nestandardní přihlašování a pokud bude něco podezřelé, vyžádá si změnu hesla. Další ochrana by pak měla pomoci i pokud chyba spočívá v úplném obejití hesla. Na počítači, na kterém se poprvé přihlásíte ke svému účtu, budete muset dodatečně potvrdit autorizaci e-mailem, který vám dojde na vaši adresu. Útočníci se přihlašovali z Číny nebo Jižní Koreje a až podezřele snadno procházeli autentizačním procesem. Nově zavedené ochrany by to měly znemožnit.

To ale nemění nic na tom, že reputace TeamVieweru dostala těžkou ránu. Lidé jej houfně odinstalovávají a hledají vhodné alternativy. Zřejmě i tento velký exodus uživatelů přiměl TeamViewer k rychlé reakci. Teď ještě zjistit, kde se opravdu stala chyba.

Používáte Teamviewer? Mnoho uživatelů hlásí úspěšný hack počítače
27.7.2016  Zdroj: Živě Zranitelnosti
Důvěra v Teamviewer se otřásá v základech. V uplynulých dnech začalo velké množství uživatelů hlásit průnik do jejich počítačů přes Teamviewer. Útočníci vysáli peníze z PayPalu a nakoupili dárkové poukazy na Amazonu.

Postižení uživatelé přitom často měli unikátní silné heslo pro Teamviewer a někteří hlásí úspěšný průnik i přes použití dvoufaktorového ověřování. Útočníky zastavuje případný přihlašovací dialog k systému.

Příběhy uživatelů se plní kanál na Redditu a často jde o hororové příběhy. Tisíce vysátých dolarů z PayPalu nebo elektronické nákupy na Amazonu, které nepotřebují doručení na adresu. I když nejste přihlášeni k PayPalu, do pošty se útočníci často dostanou a mohou si vyžádat změnu hesla.

Samotná firma Teamviewer GmbH nereaguje úplně přesvědčivě. Vydala tiskové prohlášení s datem z minulého týdne, byť reaguje na aktuální události, ve kterém se zříká jakýchkoli pochyb a veškerou vinu hází na uživatele a jejich slabá hesla. Stejně tak několik hodin nefungovaly servery Teamvieweru, což údajně s aktuální kauzou nesouviselo. Pochyby budí především plošné odmítnutí veškeré zodpovědnosti a poukazování na slabá hesla, když jsou postižení i lidé s dobrým zabezpečením.

Zkontrolujte si v logu TeamVieweru (C:\Program Files (x86)\TeamViewer soubor s příponou .LOG), zda tam nemáte vzdálené přístupy "Starting desktop process" v nezvyklých časech. Počítače s běžícím TeamViewerem také zamykejte, aby tam byla dodatečná ochrana.

Hacker prodává software, kterým ovládnete Windows 10
27.7.2016  Zdroj: Živě Hacking
Bezpečnostní experti našli na hackerském fóru nabídku na prodej aplikace, která údajně využívá takzvanou „zero day“ zranitelnost v operačním systému Microsoftu. Chyba je prý tak vážná, že ohrožuje všechny počítače se současnými verzemi Windows. Informace o hrozbě zveřejnila společnost Trustwave na svém blogu.

Člen undergroundového fóra s přezdívkou "BuggiCorp" prodává za 90 tisíc amerických dolarů (přes 2 miliony korun) exploit, který využívá dosud neodhalenou zranitelnost v ovladači Win32k.sys. Získat ho ale může pouze jediný zájemce.

Všechny novější verze Windows

Hrozba se údajně týká všech verzí operačního systému Microsoft Windows od verze 2000, přes serverové edice až po současnou, řádně aktualizovanou desítku. Irelevantní je i typ použité architektury - x86, respektive x64. Potenciálně může být ohroženo více než 1,5 miliardy všech zařízení využívajících Windows.

Rusky psaný inzerát nabízí software, kterým lze ovládnout Windows

Základní vlastností škodlivého kódu je zvýšení oprávnění pro spouštěný proces, přičemž nezáleží, zda právě přihlášena osoba má práva jako "host" nebo "standardní uživatel". S nejvyšším oprávněním je možné bez povšimnutí nainstalovat například i libovolný malware. Následně by mohli počítačoví zločinci vykonávat jakoukoli škodlivou činnost jako například získat přístup k dalším počítačům v síti, měnit nastavení systému, krást citlivé soubory a podobně.

Exploit je nabízen ve dvou verzích. První umožňuje jednoduché zvýšení oprávnění na "System" pro libovolný proces. Druhá verze je komplikovanější, ale jakýkoliv škodlivý kód lze spustit v oblasti Ring0, tedy na úrovni jádra systému.

Po zaplacení požadované částky v bitcoinech dostane kupující zdrojový kód a funkční prototyp útočného softwaru, detailní popis zranitelnosti či možnost konzultací ohledně využití chyby.

Video jako důkaz funkčnosti

Pro zvýšení důvěryhodnosti zveřejnil hacker BuggiCorp i dvojici ukázkových videí. V prvním videu figuruje Windows 10, přičemž hacker ještě stahuje poslední dostupné aktualizace systému. Na této platformě následně ukazuje funkčnost exploitu zvýšením oprávnění pro proces "cmd.exe" na úroveň "System".

Druhé video demonstruje, že útočný software úspěšně obchází všechny bezpečnostní mechanismy funkce Enhanced Experience Toolkit (EMET). EMET je součástí moderních operačních systémů z dílny Microsoftu, který využívá různé doplňkové techniky ke zmírnění případného rizika.

Navzdory ukázkovým videím, neexistuje žádný způsob jak reálné ověřit funkčnost exploitu. Každopádně může jít o velmi vážnou hrozbu s velkým dosahem. Anebo také o podvod.

Nová vlna phishingu míří na uživatele Paypalu, předstírá vyšší zabezpečení účtu
27.7.2016  Zdroj: Živě Phishing
Pokud využíváte platební bránu PayPal, pak vám možná dorazil e-mail s informací, že byl váš účet uzamčen. Tím má být zamezeno neautorizovaným platbám a pro odemknutí je vyžadováno nové zadání platebních informací. Samozřejmě se jedná o podvod a jediným účelem je vylákat citlivé informace. Ve zprávě totiž nechybí formulář, do něhož má oběť vyplnit jméno, telefonní číslo nebo třeba rodné jméno matky, které bývá nejčastěji využíváno jako tzv. bezpečnostní otázka.

Podoba formuláře pro vyplnění údajů (zdroj: Hackread.com)

Nakonec má dojít k zadání čísla kreditní karty včetně dalších údajů jako je datum expirace a CVV2 kódu. Pokud je formulář odeslán, uživatel je přesměrován na domovskou stránku PayPalu, takže pro nepozorného či méně zkušeného surfaře, může proces vypadat jako legitimní.

V žádném případě však na podobné e-maily nereagujte. Pokud by PayPal k podobnému kroku sáhl, nikdy po vás nebude chtít nové zadávání platebních údajů. Formulář by se navíc nacházel na webu, který komunikuje pomocí HTTPS s certifikátem vystaveným pro www.paypal.com.

Google vytvoří seznam ostudy. Budou tam výrobci, kteří flákají upgrady Androidu
27.7.2016  Zdroj: Živě Zranitelnosti
Google podle Bloombergu chystá jakýsi seznam ostudy, který bude evidovat výrobce telefonů a tabletů s prehistorickými verzemi Androidu. Většina zařízení na trhu totiž používá Android 4.x – KitKat a dokonce čtyři roky starý Jelly Bean.

Novější Android 5.x Lollipop používá 35 % zařízení přistupujících k Play Storu a nejnovější Android 6 Marshmallow pak 7,5 % zařízení.

Zastoupení verzí Androidu na aktivních telefonech a tabletech s Androidem přistupujících ke službám Play na počátku května

Otázkou ovšem zůstává, jestli bude mít podobný seznam ostudy nějaký dopad, o verzi Androidu se totiž zpravidla zajímají jen poučení geekové a mnozí prodejci dokonce ani neuvádějí konkrétní verzi systému ve specifikaci produktu v jejich katalogu.

Běžným spotřebitelům je konkrétní verze mobilního systému často lhostejná a výrobci to kvitují, upgrade již prodaného telefonu je totiž jejich optikou vlastně investice navíc, která ke všemu vede jen k tomu, že oddálí nákup nového telefonu.

Tradičně tak nejnovější verzí Androidu disponují především telefony z programu Nexus. Čistý Android bez dalších nadstaveb a funkčních vychytávek však nemusí každému vyhovovat. Nexus je tak vhodný především pro androidí puristy.

Pokud vyfotíte zloděje, můžete jeho snímek zveřejnit na Facebooku, rozhodl pražský soud
27.7.2016 Zdroj: Živě Sociální sítě
Představte si tu situaci. Instalujete si bezpečnostní kameru, která pořídí záznam zloděje, a když snímek publikujete na sociální síti a podaří se vám zlosyna lapit, Úřad na ochranu osobních údajů vám udělí pokutu, protože jste porušili jeho právo na soukromí.

Přesně to se před lety stalo i majiteli prodejny s elektrokoly ekolo.cz v tehdy mediálně sledované kauze. Jakub Dittrich neuspěl ani s odvoláním, a proto se nakonec obrátil na soud, který minulý týden rozhodl v jeho prospěch.

Podle webu Novinky.cz Městský soud v Praze rozhodl tak, že pachatel trestné činnosti musí počítat s tím, že jeho práva nebudou chráněná stejně jako práva osob, které jednají v souladu se zákonem. České právo sice není příliš precedentní, rozhodnutím pražského soudu by se ale mohly ku prospěchu všech inspirovat i ostatní.

Google se chce obejít bez hesel. Testuje Trust API
27.7.2016  Zdroj: Živě Zabezpečení
Frekvence zadávání všemožných hesel by se mohla snížit – alespoň na Androidu, Google totiž minulý týden na I/O oznámil testování nového Trust API. Pokud se osvědčí, vývojáři by se k němu mohli dostat v závěru roku.

Trust API nahrazuje zadávání exaktního hesla sledováním různých indikátorů – třeba polohy, charakteru psaní, údajů z 3D kamery a tak dále. Vlastně to celé připomíná novou verzi jeho služby reCAPTCHA pro weby, která se pokusí zjistit, jestli jste robot, nebo člověk, aniž byste museli opisovat jakákoliv špatně čitelná písmenka a číslice.

Těžko říci, jestli je technologie Trust API v takovém stavu, aby mohla nahradit zadávání hesla ve všech případech, ale alespoň pro začátek by mohla sloužit tam, kde je sice třeba chránit přístup heslem, případně je třeba se prostě autentifikovat, ale nejedná se o kritickou službu.