Czech Articles - Úvod  Odborné články (42)  Bleskovky (0)  Témata (6)  List  EN  CZ  Seriály  Blogy  Newspaper  Magazines  Knihy    

Úvod  Aktualizace  Analýzy  Android  Apple  APT  Bezpečnost  BigBrother  BotNet  Cloud  Exploit  Hack.techniky  Hacking  Hardware  ICS  Incidenty  IoT  IT  Kongresy  Kriminalita  Kryptografie  Kyber  Mobilní  OS  Ostatní  Phishing  Podvod  Rizika  Rootkit  Sociální sítě  Software  Spam  Útoky  Viry  Zabezpečení  Zranitelnosti

Úvod  0  1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  14  15  16  List

Postřehy z bezpečnosti: modrý odposlech

5.11.2018 Root.cz Bezpečnost
Nová dvojice kritických zranitelností v Bluetooth Low Energy (BLE) čipech, pojmenovaná BleedingBit, umožňuje vzdálenému útočníkovi spustit libovolný kód a převzít nad zranitelným zařízením plnou kontrolu. Zranitelné čipy, které vyrábí firma Texas Instruments, používají firmy Cisco, Meraki a Aruba ve svých produktech určených pro nasazení ve firmách.
První ze zranitelností (CVE-2018–16986) se týká čipů CC2640 a CC2650. Dle dostupných informací se jedná o klasický buffer overflow útok, při kterém musí útočník nejdříve zasílat řadu neškodných BLE broadcastových zpráv, zvaných advertising packets, které se ukládají do paměti zranitelného BLE čipu a slouží k zasílání reklamních sdělení na krátkou vzdálenost. Následně útočník pošle další advertising packet, který však bude mít nastaven specifický bit na ON místo OFF. Tato drobná změna způsobí, že si čip alokuje mnohem více místa v paměti, než je reálně potřeba, což vede k přepsání paměti a útočník může tuto paměť využít ke spuštění škodlivého kódu.

Druhá zranitelnost (CVE-2018–7080) se týká čipů CC2642R2, CC2640R2, CC2640, CC2650, CC2540 a CC2541. Chyba pochází z funkcionality pro update firmwaru BLE čipů zvané Over the Air firmware Download (OAD). Protože všechny AP Aruba sdílejí stejné OAD heslo, získatelné odposlechem legitimního updatu, nebo reverzním inženýrstvím, útočník může přístupovým bodům zaslat vlastní upravený update operačního systému. Již byly vydány záplaty, dobrá zpráva také je, že ve výchozím nastavení Cisco i Aruba zařízení je bluetooth vypnutý.

Nejhorší scénář každopádně vypadá tak, že cizí člověk přijde k vaší firemní kanceláři, oskenuje si Wi-Fi síť, zjistí, zda náhodou některé vaše zařízení neběží na BLE technologii a začne se pohodlně ze židle na chodbě zmocňovat firemních dat. Dosah BLE jsou desítky metrů, nemusí to být ani židle ve vašem patře.

Chyby identifikovala izraelská bezpečnostní společnost Armis, která se už loni proslavila nálezem devíti jiných zranitelností technologie Bluetooth.

Spekulujete s kryptoměnami? Pozor na e-mail!
Policie v Austrálii zatkla třiadvacetiletou ženu v australském Melbourne v souvislosti s krádežemi obrovského množství virtuální měny.

Vše začalo v lednu 2018, kdy šestapadesátiletý muž zjistil, že jeho e-mailový účet byl zablokován, jeho heslo bylo změněno a aktualizovalo se nastavení zabezpečení jeho účtu, aby jako prostředek sekundární autentizace musel použít záhadný mobil.

Po dvou dnech zajistil muž kontrolu nad svým e-mailovým účtem, ovšem zmizelo z něho sto tisíc kusů Ripple směnky (známé také jako XRP) – tedy přibližně tři sta dvacet tisíc dolarů.

Během dalšího vyšetřování se zjistilo, že virtuální měna byla zaslaná na čínskou burzu a přeměněna na Bitcoin. Vyšetřování vedlo k třiadvacetileté ženě z Eppingu v Melbourne. Během domovní prohlídky u ní policie zabavila počítače, pevné disky a mobilní telefony. Žena se podle vyšetřovatelů nabourala do e-mailového účtu a použila informace v něm obsažené, aby se nakonec dostala do digitální peněženky oběti.

Detektiv policie Nového Jižního Walesu Arthur Katsogiannis varoval, že uživatelé e-mailů si musí dávat pozor nejen na to, jak chrání svou schránku, ale musí dávat pozor i na citlivé informace ve složkách „Odeslané“ nebo „Koš“.

Autor článku Graham Cluley považuje e-mailovou adresu za křižovatku celé internetové identity. Právě u každé služby, ke které se dostanete, je nějaký typ odkazu na vaši e-mailovou adresu a uvnitř vaší schránky budou citlivé informace, které mohou být zlatým dolem pro on-line zloděje. Navíc se většinou jedná o vaši e-mailovou adresu, kterou budou kontaktovat služby, pokud vy (nebo zločinec) požádáte o obnovu hesla na on-line účet.

Většina hlavních on-line služeb, včetně e-mailových účtů, poskytuje další úrovně zabezpečení, které mohou komplikovat získání přístupu do vašeho emailu – například dvoufaktorové ověřování (2FA).

Autor rovněž zdůrazňuje nutnost silného, těžce dostupného hesla, které není opakovaně používané na různých webových stránkách. K bezpečnému ukládání hesel pak doporučuje správce hesel.

Počet kybernetických útoků na finanční podniky se za pět let ztrojnásobil

16.3.2018 Novinky/Bezpečnost Počítačový útok
Ve finančních službách se za posledních pět let celosvětově ztrojnásobil počet kybernetických útoků, vyplývá ze studie společností Accenture a Ponemon Institute. Pojišťovny začaly firmám i obyčejným uživatelům nabízet speciální pojištění kybernetických rizik. Česká policie se loni zabývala 6424 případy kybernetické kriminality, což je o 1080 případů více než v roce 2016.

"I když náklady na řešení kyberkriminality se u společností poskytujících finanční služby stále zvyšují, náš průzkum zjistil, že mají významně vyváženější a přiměřenější úroveň výdajů na klíčové bezpečnostní technologie k potírání sofistikovaných útoků než společnosti z jiných sektorů," uvedl Chris Thompson, který v Accenture Security vede sekci bezpečnosti finančních služeb.

To podle něj platí zejména při využívání automatizace, umělé inteligence nebo technologií strojového učení, což by mohlo být pro budoucí úsilí v oblasti kyberbezpečnosti zásadní.

Vyděračské viry
Podle bezpečnostní společnosti Eset byl rok 2017 rokem takzvaného ransomwaru. Jde o vyděračský software, který blokuje operační systém nebo šifruje data v něm obsažená a po uživateli pak vyžaduje výkupné za obnovení systému. Běžní uživatelé, ale i nadnárodní organizace museli čelit masivním útokům, jakými byly NotPetya nebo WannaCry.

Ransomware se ale nezaměřuje pouze na klasické počítače. Zneužívají ho i útočníci, kteří chtějí vydělat na vysoké popularitě mobilních zařízení a nejrozšířenějšího operačního systému Android, vysvětlil analytik Esetu Lukáš Štefanko.

Populární přehrávač Flash Player je opět děravý. Chybu mohou zneužít hackeři

16.3.2018 Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
V pořadí již druhou kritickou bezpečnostní chybu oblíbeného internetového přehrávače Flash Player musí během jediného měsíce řešit společnost Adobe. Trhlina otevírá v podstatě zadní vrátka do celého operačního systému. S instalací opravy by tak uživatelé neměli otálet.

Jednu kritickou chybu operačního systému řešila společnost Adobe už na začátku března.  

Sotva se třetí měsíc roku přehoupnul do druhé půlky, je tu v podstatě ta samá situace v bledě modrém. Flash Player opět obsahuje kritickou bezpečnostní trhlinu. S využitím chyby mohou piráti propašovat do cizího počítače prakticky jakýkoli virus.

Právě proto by uživatelé neměli s instalací nejnovější verze otálet. Stahovat záplatu je možné prostřednictvím automatických aktualizací daného programu nebo prostřednictvím stránek společnosti Adobe.

Častý terč útoků
Flash Player používá na celém světě několik stovek miliónů lidí. Právě kvůli velké popularitě se na něj zaměřují kybernetičtí nájezdníci pravidelně. Podle analýzy bezpečnostní společnosti Record Future cílilo osm z deseti nejrozšířenějších hrozeb v roce 2015 právě na tento přehrávač videí.

To je i jeden z hlavních důvodů, proč se společnost Adobe rozhodla Flash Player sprovodit ze světa. Podle dřívějšího oznámení jej bude podporovat už jen dva roky.

Reagovat na kybernetické incidenty dělá firmám problémy

16.3.2018 SecurityWorld Incidenty
Třem čtvrtinám dotazovaných firem chybí plán, jak v případě incidentu reagovat a 69 % z nich uvádí, že na kybernetickou odolnost nemá vyčleněno dostatek peněz.

Institut Ponemon ve spolupráci s IBM zveřejnila výsledky globální studie, která se zabývá tím, co všechno musí společnosti řešit, pokud chtějí být kyberneticky odolné.

Celkem 77 % respondentů připustilo, že nemá oficiální plán (CSIRP) v případě kyberbezpečnostního incidentu, který by byl v celé firmě důsledně dodržován. Téměř polovina z 2 800 respondentů uvedla, že jejich plán reakce na incidenty vzniká ad hoc, není oficiální nebo vůbec neexistuje.

Navzdory chybějícím oficiálním plánům ale 72 % firem tvrdí, že se v současnosti cítí kyberneticky odolnější než v loňském roce. Organizace, které se považují za vysoce odolné (61 %), zakládají své přesvědčení na schopnosti najmout kvalifikované zaměstnance.

Ale kybernetická odolnost organizací stojí nejenom na lidech, ale také na technologii. Respondenti si to uvědomují a 60 % z nich považuje nedostatečné investice do umělé inteligence a strojového učení za největší překážku v dosažení kybernetické odolnosti.

Sebedůvěra firem tedy nemusí mít pevné základy, protože 57 % respondentů ve studii prohlásilo, že se incidenty dnes řeší déle a 65 % uvedlo, že se závažnost útoků zvyšuje. To jsou přitom klíčové faktory, které mají na celkovou kybernetickou odolnost zásadní dopad.

Tyto problémy ještě znásobuje fakt, že pouze 31 % dotázaných má na kybernetickou odolnost přidělený dostatečný rozpočet a 77 % respondentů má problém najít a udržet si odborníky na IT bezpečnost.

„Pokud se firmy dnes cítí více kyberneticky odolné, tak je to hlavně z důvodu toho, že mají kvalifikované zaměstnance,“ říká viceprezident pro produktový management a spoluzakladatel IBM Resilient Ted Julian.

„Mít ty správné lidi je samozřejmě zásadní, ale stejně tak důležité je dát jim k dispozici ty nejmodernější pracovní nástroje. Jediné, co bezpečnostním týmům umožní vypořádat se s případnou hrozbou a zvýšit celkovou kybernetickou bezpečnost, je reakční plán, který sladí lidskou a strojovou inteligenci.“

Neexistence důsledně používaného CSIRP se ve výsledcích objevuje každý rok, navzdory zjištěním studie IBM z roku 2017, kolik porušení zabezpečení dat stojí. Pokud firmy zvládly porušení zabezpečení dat vyřešit do třiceti dnů, stálo je to průměrně skoro o jeden milion dolarů méně. Proto je CSIRP tak důležitý a cenný.

Další závěry studie:

Personální zajištění aktivit spojených s kybernetickou odolností není dostatečné.
Druhou největší překážkou kybernetické odolnosti se ukázal být nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti.
29 % respondentů uvedlo, že k dosažení kybernetické odolnosti mají ty správné zaměstnance.
50 % říká, že jejich současný manažer informační bezpečnosti nebo osoba zodpovědná za bezpečnost jsou ve své funkci tři roky nebo méně.
23 % firem podle studie v současnosti nemá manažera informační bezpečnosti ani osobu zodpovědnou za bezpečnost.

Vlády přesměrovávají uživatele na software doplněný o malware
16.3.2018 Root.cz BigBrother

Vlády některých zemí začaly ovlivňovat připojení k internetu tak, že při stahování populárních aplikací přesměrují uživatele na vlastní verzi instalačního balíčku, který je ovšem doplněný o malware.

Avast, CCleaner, VLC, Opera, 7-Zip a další populární aplikace. Pokud se je pokusíte stáhnout v Turecku, dostanete k nim zvláštní dárek – malware. Citizen Lab z Torontské univerzity totiž objevil, že některé vlády ovlivňují cíleně připojení k internetu přes své poskytovatele a přesměrovávají uživatele na vlastní servery s upravenými instalačními soubory.
Využívají přitom zařízení od společnosti Sandvine network, které je schopné sledovat nešifrovaný provoz a podle nastavených pravidel do něj zasáhnout. Pokud se tak pokusíte stáhnout některou z vyjmenovaných aplikací, dostanete ji z jiného zdroje. Podle Citizen Lab byl do instalačních souborů nejprve přidáván malware FinFisher, později byl změněn na StrongPity. Nejde přitom o běžný malware, ale o velmi drahé řešení prodávané vládám a určené ke sledování uživatelů.

Přesměrovat nebo blokovat
Přesměrování navíc neprobíhá jen při návštěvě oficiálních stránek daných aplikací, ale také například při použití serveru Download.com, který patří společnosti CNET. Zajímavé je, že přesměrování neprobíhá plošně, ale jen u vybraných IP adres. Odborníci objevili 259 IP adres, u kterých je cíleně provoz odkloněn. Některé z nich patří uživatelům v Sýrii, kteří se přes hranici připojují pomocí Wi-Fi.

Podle autorů zprávy jsou stejná zařízení od společnosti Sandvine použita také k blokování některých webů jako Wikipedie, kurdské politické strany PKK nebo nizozemské nadace NOS. Cenzura politicky orientovaných webů a nasazení komerčního malware podle Citizen Lab jasně ukazuje na přímé zapojení turecké vlády. Není ovšem jasné, zda jde o akci namířenou proti disidentům nebo proti kurdským vojákům v rámci hybridní války.

Zařízení společnosti Sandvine schopné sledovat a upravovat provoz

Problému si už všimla společnost ESET, která na něj upozornila v září a poté znovu v prosinci. ESET varoval před některými sítěmi, které přesměrovávají uživatele a doručují mu malware FinFisher a později StrongPity. Neobjevil ale souvislost mezi sítěmi a konkrétními státy. Citizen Lab začal problém zkoumat právě na základě zveřejnění těchto zářijových zjištění.

Kromě Turecka i Egypt
Turecko se svým poskytovatelem Türk Telekom však není jedinou zemí, kde byla tato praktika objevena. Stejné zařízení pro zkoumání provozu bylo objeveno také v Egyptě u společnosti Telekom Egypt. Blokují přístup k mnoha webům organizací jako Reportéři bez hranic, Human Rights Watch, Al Jazeera, Mada Masr a HuffPost Arabic.

Egyptský poskytovatel sice nepřesměrovává uživatele na instalační soubory s malware, ale podstrkává uživatelům vlastní reklamy, které obsahují skripty pro těžbu kryptoměn. Egyptské schéma, které je nazváno AdHose, má dva režimy: v jednom plošně přesměrovává uživatele na reklamu, ve druhém pak za provozu upravuje některé javascriptové knihovny, které pak místo své běžné funkce těží kryptoměny.

Šifrování problémům zabrání
Odborníci ze Citizen Lab zdůrazňují, že oficiální weby pro stahování aplikací používají nešifrované připojení, což umožňuje velmi snadno komunikaci upravovat. Pikantní přitom je, že například web společnosti Avast používá na svém webu EV certifikát, ale při stahování pošle uživatele na server, který šifrování nepoužívá. Pokud by weby používaly důsledně šifrování s důvěryhodným certifikátem, nebylo by možné nepozorovaně uživatele přesměrovat jinam.

Objevitelé problémů konfrontovali přímo společnost Sandvine, která ale jejich zjištění označila za falešná, chybná a špatná, požádala o zastavení šíření chybné zprávy a zároveň vyzvala k vrácení zařízení PacketLogic, které Citizen Lab používá při svých testech. Firma také 7. března poslala na univerzitu dopis [PDF], ve kterém vyjadřuje nespokojenost s celou analýzou. Odpověď [PDF] byla odeslána následující den, přičemž univerzita žádá o konkrétní výtky, které firma odmítla dříve zveřejnit.

Nebezpečná chyba Windows ohrožuje 500 miliónů počítačů. Záplata chybí

16.3.2018 Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Výzkumníci z italské Padovské univerzity objevili velmi nebezpečnou chybu v operačním systému Windows, kterou mohou zneužít kyberzločinci. V ohrožení je podle serveru Dark Reading na 500 miliónů počítačů. Alarmující je přitom fakt, že bezpečnostní záplata zatím chybí.

Trhlina se týká systému Control Flow Guard (CFG), který je nedílnou součástí systémů Windows 8.1 a Windows 10.

Pikantní na tom je, že tato softwarová součást osmiček a desítek se má primárně starat o to, aby byly operační systémy od Microsoftu bezpečnější. V podstatě jde o sérii pravidel, která mají útočníkům znemožnit spuštění škodlivých kódů na napadených strojích.

Ochranný systém obsahuje chyby
Jenže výzkumníci z Padovské univerzity zjistili, že při návrhu tohoto systému udělali programátoři amerického softwarového gigantu celou řadu chyb, kvůli čemuž je naopak možné spustit škodlivé kódy, které jinak restrikce CFG zakazují.

Zjednodušeně řečeno tedy kyberzločinci kvůli chybnému návrhu mohou propašovat na napadený počítač viry nebo klidně i mohou celý stroj ovládnout na dálku. A to překvapivě prostřednictvím funkce, která měla uživatele naopak chránit.

Vědečtí pracovníci již takový útok dokázali demonstrovat v praxi. Detaily samotného průniku však tají, aby nedali hackerům přesný návod, jak takové nájezdy na sestavy běžných uživatelů provádět.

Na aktualizaci se pracuje
Podle serveru MS Power User už se celým případem zabývá i samotný Microsoft, který byl výzkumníky na trhliny v zabezpečení upozorněn. Aktualizaci se chystá vydat v horizontu maximálně několika týdnů.

To jinými slovy ale znamená, že chránit se uživatelé v současné době nemohou. Záplata zatím chybí a trhliny v podstatě otevírají zadní vrátka do systému, na která jsou i antivirové programy krátké.

Uklidněním může být alespoň fakt, že přesný návod na úspěšný útok – tedy na to, jak zneužít chybu – zatím kyberzločinci nemají.

Na virtuálních mincích vydělávají kyberzločinci desítky miliónů korun

16.3.2018 Novinky/Bezpečnost Kriminalita
Nejrůznější virtuální měny jsou v hledáčku kyberzločinců již delší dobu. Teprve nyní se však ukázalo, jak výhodné je pro hackery využívat výkon napadených počítačů. Sofistikovaný útok jim může přinést klidně i desítky miliónů korun. Upozornil na to výzkumný tým antivirové společnosti Check Point.

Bezpečnostním expertům se podařilo rozkrýt jednu z vůbec největších podvodných kampaní těžících kryptoměny. Útočník či útočníci šířili internetem malware XMRig, který se jim podařilo propašovat na blíže neupřesněný počet počítačů s operačním systémem Windows. Podle nejstřízlivějších odhadů se však oběti počítají na desítky tisíc.

Výkon napadených strojů pak kyberzločinci využívali k tomu, aby těžili kryptoměnu Monero. A za pouhých pár týdnů takto získali údajně více než tři milióny dolarů, tedy v přepočtu přes 62 miliónů korun.

Jak vyplývá ze zprávy Check Pointu, stopy útoku vedou do Číny. Vystopovat útočníky se ale s největší pravděpodobností nepodaří, neboť dohledat transakce ve virtuálních měnách je ve většině případů nemožné.

Zaměřují se na servery
Podobný útok přitom podle bezpečnostních expertů není ojedinělý. V poslední době se navíc útočníci stále častěji zaměřují na výkonné servery, které přece jen pracují při citelně rychlejším tempu než obyčejné počítače a kyberzločinci tak při útoku mohou těžit kybernetické mince daleko rychlejším tempem.

"Společnosti investují mnoho úsilí a peněz do vytvoření výkonných serverů, které podporují kritické podnikové operace. Ale jak jsme už dříve viděli, vzhledem k ziskovosti kryptoměn jsou nyní tyto výpočetní zdroje cílem kyberpodvodníků," prohlásil Petr Kadrmas, Secuity Engineer Eastern Europe ve společnosti Check Point.

Jak je z řádků patrné, navzdory poklesu hodnoty jednotlivých kryptoměn v posledních týdnech jsou podobné útoky pro kyberzločince stále velmi atraktivní.

Výzkumníci společnosti Check Point uvedli, že škodlivé kódy těžící kryptoměny ovlivnily v prosinci 55 % organizací po celém světě. Bezpečnostní experti navíc zjistili, že kódy pro těžbu kryptoměn byly záměrně vkládány i do některých velmi navštěvovaných a známých webových stránek, zejména zaměřených na streamování médií a sdílení souborů, aniž by o tom uživatelé byli informováni.

Tři nejobávanější viry mobilního světa

16.3.2018 Novinky/Bezpečnost Viry
Kybernetické hrozby se stále častěji týkají také mobilních zařízení, jako jsou chytré telefony a počítačové tablety. Se zabezpečením těchto zařízení si totiž láme hlavu málokdo. Antivirová společnost Check Point zveřejnila žebříček tří virů, které cílí na mobilní zařízení v poslední době nejčastěji.

Vůbec nejrozšířenější mobilní hrozbu představuje aktuálně škodlivý kód Lokibot. Jde o bankovního trojského koně pro Android a současně malware zaměřený na krádeže informací, který se může změnit také na ransomware.

V případě odstranění administrátorských oprávnění se tedy tento virus začne chovat velmi agresivně a uzamkne telefon. Za zpřístupnění dat pak chtějí útočníci zaplatit výkupné v bitcoinech, aby platbu nebylo možné vystopovat. Ani po zaplacení výkupného nicméně oběť nemá jistotu, že jim útočníci skutečně data zpřístupní.

Virus Hiddad se dokáže navázat na legitimní aplikace a pak je umisťuje do internetových obchodů.
Druhá příčka patří viru zvanému Triada, tento modulární backdoor cílí také na zařízení s operačním systémem Android. Škodlivý kód uděluje superuživatelské oprávnění útočníkům, takže kyberzločinci mohou stahovat do mobilních zařízení další malware. Triada také umí zfalšovat URL odkazy uložené v prohlížeči a nasměruje tak uživatele na podvodné stránky.

Třetím nejrozšířenějším mobilním virem je aktuálně malware Hiddad, který se dokáže navázat na legitimní aplikace a pak je automaticky umisťuje do obchodů třetích stran. Uživatelé si tohoto záškodníka tedy stáhnou z neoficiálních obchodů v dobré víře, že instalují úplně jinou aplikaci.

Hlavní funkcí nezvaného hosta Hiddad je zobrazování reklam, ale může také získat přístup ke klíčovým bezpečnostním informacím obsaženým v operačním systému, což umožňuje útočníkovi získat citlivá uživatelská data.

Útočí stále častěji
Důvod, proč se útočníci zaměřují na mobilní zařízení stále častěji, je jasný. Zatímco na zabezpečení počítačů si většina uživatelů dává již velký pozor, u mobilů řeší riziko kybernetických útoků málokdo. A to platí i o počítačových tabletech.

Přitom právě na zmiňovaných zařízeních uživatelé velmi často uchovávají citlivé osobní údaje, přístupová hesla a v neposlední řadě je používají také k obsluze svých bankovních účtů.

Právě poslední zmiňovaná činnost je pro počítačové piráty patrně nejatraktivnější. Pokud se počítačoví piráti dostanou k přihlašovacím údajům do internetového bankovnictví, jsou jen krůček od vybílení účtu. Stačí, aby se jim podařilo na telefon propašovat dalšího nezvaného návštěvníka, který dovede odchytávat SMS zprávy pro potvrzení plateb.

Antivirus jako samozřejmost
Právě proto je důležité chránit antivirovými programy a dalšími bezpečnostními nástroji nejen PC, ale také chytré telefony.

Před podobnými nezvanými hosty dokážou tablety i chytré telefony ochránit speciální programy. Kromě klasických antivirů jde například o aplikace, které se soustředí pouze na špionážní software a hledání trojských koňů.

Na mobilu nebo tabletu by měl být nainstalován vždy jen jeden bezpečnostní program svého druhu. Dva antiviry na disku dokážou udělat pěknou neplechu. Samotný antivirus ale zárukou bezpečí není.

Velmi důležité jsou také aktualizace, protože právě chyby v operačním systému a nejrůznějších programech počítačoví piráti velmi často zneužívají k tomu, aby do něj propašovali nezvané návštěvníky.

Po útoku vyděračského viru obnoví data pouze polovina uživatelů

16.3.2018 Novinky/Bezpečnost Viry
Vyděračské viry patřily v loňském roce k nejobávanějším hrozbám vůbec a situace se příliš nemění ani letos. Uživatelé navíc poměrně často přicházejí po útoku těchto nezvaných návštěvníků o svá data, obnovit je zvládne pouze polovina z nich.

Potěšující je, že přesně 53,3 % uživatelů svá data pravidelně zálohuje. To jinými slovy znamená, že po útoku mohou majitelé jednoduše přeinstalovat počítač a všechna data nahrát znovu.

Rovných 8 % uživatelů však přiznalo, že výkupné útočníkům po uzamčení počítače vyděračským virem nezaplatilo a o svá data nenávratně přišlo. Alarmující je také číslo 19,6 %, přesně tolik lidí totiž sice výkupné zaplatilo, ale k uzamčeným datům se bohužel ani přesto nedostalo.

Celkově se tak ke svým datům po útoku škodlivého kódu z rodiny tzv. ransomwarů nedostal každý třetí člověk.

V téměř pětině případů (19,1 %) se majitelé napadených sestav přiznali, že výkupné zaplatili a následně jim byla data zpřístupněna. Vyplývá to z průzkumu společnosti CyberEdge Group, který byl realizován v 17 různých zemích světa, jak upozornily servery Bleeping Computer a The Register.

Aktualizovat a zálohovat
Bránit se je přitom možné poměrně snadno, stačí dodržovat základní bezpečnostní poučky. Nejčastěji totiž nezvaného návštěvníka, který následně uzamkne počítač a požaduje výkupné, pustí samotní uživatelé. Prvním pravidlem by tak mělo být, že uživatelé nebudou otvírat přílohy e-mailových zpráv od neznámých a podezřelých adresátů. Právě touto cestou se totiž vyděračské viry dostanou do PC nejčastěji.

Vyděračský virus mohou kyberzločinci propašovat do počítače i prostřednictvím nějaké bezpečnostní trhliny v operačním systému či jiném programu. Samozřejmostí by tak měly být pravidelné aktualizace, jež počítačovým pirátům velmi znesnadní jejich práci.

Nutné je samozřejmě také pravidelně aktualizovat antivirový program, případně jiné bezpečnostní aplikace. Zvýšenému riziku se pak vystavují uživatelé, kteří používají nepodporované programy a operační systémy. Hrozba nákazy například na Windows XP je mnohonásobně vyšší než u novějších verzí tohoto operačního systému.

Vhodné je také pravidelně zálohovat svoje data. V případě nákazy se počítač jednoduše přeinstaluje a zašifrovaná data se mohou obnovit i bez placení výkupného nebo nutnosti je odšifrovat. Média či externí disky, na nichž budou záložní data uložena, by neměly být neustále připojeny k PC. Minimalizuje se tím riziko, že se vyděračský virus zabydlí i u zálohovaných dat.

Hackeři mohou získat snadno citlivé informace. Kvůli chybě v Chromu

16.3.2018 Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Na pozoru by se měli mít uživatelé internetového prohlížeče Chrome. Obsahuje totiž vážnou kritickou chybu, kterou mohou relativně snadno zneužít kyberzločinci k napadení cizího počítače. Prostřednictvím těchto zadních vrátek se pak dostanou k citlivým informacím uloženým na disku.

V bezpečí přitom nejsou uživatelé prakticky žádného operačního systému. Trhlina se totiž týká platforem Windows, Mac i Linux.

Na rozdíl od jiných kritických bezpečnostních chyb v případě této zranitelnosti nemohou hackeři převzít kontrolu nad napadeným strojem, případně do něj propašovat nezvaného návštěvníka – počítačový virus. I tak ale dovedou v počítači napáchat poměrně dost škod, kvůli trhlině totiž mohou přistupovat k datům uloženým na disku, a to i k těm citlivým.

Opravu je již možné stahovat
Společnost Google však již naštěstí chybu opravila, nejnovější verze Chrome s pořadovým číslem 65.0.3325.146 ji již neobsahuje.

V případě, že uživatelé nemají nastavenou automatickou instalaci aktualizací, neměli by s jejich stažením otálet. V opačném případě nechávají pro počítačové piráty otevřená zadní vrátka do svých počítačů.

Nainstalovat aktualizaci manuálně je možné prostřednictvím nápovědy, konkrétně v části „O aplikaci Chrome“. Po rozkliknutí této nabídky se uživateli automaticky nabídne instalace nejnovější verze.

Řadu bezpečnostních chyb opravovala společnost Google už na konci ledna. Tehdy Chrome obsahoval rekordních 53 zranitelností, nálepku „vysoce závažné“ přitom měly tři z nich. 

Americký generál varoval před kybernetickými útoky Ruska

16.3.2018 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Americká vláda nemá účinný a jednotný přístup k boji s kybernetickým ohrožením, které představuje Rusko. Při slyšení v branném výboru amerického Senátu to ve čtvrtek prohlásil generál Curtis Scaparrotti, vrchní velitel amerických vojsk v Evropě. Povědomí o ruské kybernetické infrastruktuře je podle něj neuspokojivé.

Scaparrotti senátory upozornil, že jsou patrné známky ruské "aktivity" namířené proti Spojeným státům. O podrobnostech se ale podle agentury Reuters nezmínil. Prohlásil nicméně, že o ruské kybernetické hrozbě Spojené státy nemají dostatečnou představu.

Američtí činitelé a pracovníci zpravodajských služeb stále častěji varují, že Rusko chystá útoky hackerů na podzimní hlasování ve volbách do amerického Kongresu. Moskva je v podezření, že připravuje kampaň propagandy a dezinformací na sociálních sítích. Někteří kongresmani vyčítají Bílému domu, že boji s touto hrozbou se věnuje jen málo.

"Nemyslím, že ve vládních úřadech existuje účinný a jednotný názor, není tam dost energie a soustředěnosti, kterou by bylo možné očekávat," řekl při slyšení Scaparrotti.

Nejrozšířenější viry na českém internetu

16.3.2018 Novinky/Bezpečnost Viry
Antivirová společnost Eset zveřejnila svůj pravidelný žebříček nejrozšířenějších virů, které cílí na tuzemské uživatele v prostředí internetu. Nejrozšířenější hrozbu představuje JS/CoinMiner, který pochází z rodiny tzv. těžařských virů. Na pozoru by se ale měli mít uživatelé také před dalšími škodlivými kódy.

„Javový skript JS/CoinMiner, který běží na pozadí internetových stránek a útočníci jej používají ke skryté těžbě kryptoměn, jež využívá výpočetního výkonu napadených počítačů, zůstal i v únoru nejčastější internetovou hrozbou v České republice,“ prohlásil Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset.

Zároveň však zdůraznil, že podíl této potenciálně nechtěné aplikace (PUA) na detekovaných škodlivých kódech proti lednu klesl téměř na polovinu a představoval zhruba každý šestý zachycený incident (17,80 procenta).

Trojské koně zneužívají bezpečnostní chyby
„V porovnání se začátkem letošního roku jde o výrazný pokles, podíl JS/CoinMiner však nadále zůstává poměrně vysoký. Mezi nejčastějšími hrozbami se navíc drží i další dvě varianty CoinMineru, které se chovají jako trojany – Win32/CoinMiner a Win64/CoinMiner,“ podotkl Dvořák.

Oba trojské koně zneužívají bezpečnostní chyby neaktualizovaných operačních systémů. Do infikovaných zařízení stahují škodlivý skript pro Windows Management Instrumentation (WMI), jehož prostřednictvím vytváří zadní vrátka. Ta umožní automatické spuštění těžby kryptoměn pokaždé, když dojde ke spuštění operačního systému napadeného zařízení.

Pozor na falešné aktualizace
Druhou nejčastější únorovou hrozbou byl HTML/ScrInject, generická detekce programového kódu, který automaticky přesměrovává prohlížeč uživatele na stránky obsahující škodlivý software. Představoval 6,04 procenta všech únorových detekcí.

Na třetí příčku mezi internetovými hrozbami se v únoru dostala potenciálně nechtěná aplikace JS/Adware.Agent.T, která zobrazuje nechtěné reklamy s nabídkou údajné aktualizace nebo stažení softwaru pro optimalizaci webového prohlížeče. Útočníkům může tento škodlivý kód generovat zisk z prokliku na reklamy. JS/Adware.Agent.T v únoru představoval 5,07 procenta zachycených škodlivých kódů.

Níže naleznete přehled deseti největších hrozeb za druhý měsíc letošního roku:

Deset nejčastějších internetových hrozeb v České republice za únor 2018
1. JS/CoinMiner (17,80%)
2. HTML/ScrInject (6,04%)
3. JS/Adware.Agent.T (5,07%)
4. JS/Redirector (4,57%)
5. HTML/Refresh (3,92%)
6. SMB/Exploit.DoublePulsar (3,22%)
7. JS/Adware.AztecMedia (3,22%)
8. Win32/CoinMiner (2,34%)
9. Java/Adwind (2,29%)
10. Win64/CoinMiner (2,28%)

První DDoS útok z IPv6. Na obzoru jsou další

10.3.2018 SecurityWorld Počítačový útok
Poprvé na servery udeřil distribuovaný DoS útok pocházející z protokolu IPv6. Pocházel z více než 1 600 IPv6 adres rozprostřených na 650 různých sítí.

Slovníkový DNS útok proběhl na servery společnosti Neustar, která se věnuje například analytice a zároveň je také správcem některých internetových domén ve Spojených státech, popisuje server SC Magazine, který zprávu o útoku přinesl.

Distribuovaný útok ukázal, že hackeři využívají nové metody k vykonání IPv6 útoků a nejde o pouhou replikaci útoků IPv4 s použitím protokolů IPv6, věří Neustar.

„Už jsme něco podobného chvíli očekávali a nyní je to tu. Viděli jsme také v letošním roce nárůst IPv4 útoků – je téměř dvojnásobný oproti stejnému období v roce 2017 – ale IPv6 útoky přicházejí s novými problémy, které není snadné vyřešit. Jeden příklad za všechny je obrovské množství dostupných adres dostupných útočníkovi, které mohou přehltit paměť moderních bezpečnostních zařízení,“ popsal serveru SC Magazine šéf vývoje a výzkumu Neustaru Barrett Lyon.

Celkové množství adres IPv6 je nepředstavitelně vysoké – je jich 7.9x1028vícekrát než u IPv4. Stárnoucí protokol IPv4 poskytuje přibližně 4,3 miliardy 32bitových adres. Vlivem obrovského množství IPv6 adres je možný podstatně větší útok, a protože mnohé nové sítě mohou IPv6 podporovat, ale bezpečnostní nástroje zatím ne, představuje to pro útočníky lákavý cíl s vysokým potenciálem.

Wesley George, hlavní inženýr síťového zabezpečení Neustaru sdělil SC Magazinu: „Je to velká výzva, ale v posledních letech se věci posunuly dál. Dobré bezpečnostní rady už existují a je jasné, že protokol IPv6 je nutné vnímat jako velmi důležitý. V mnoha případech je problém ve viditelnosti – máme společnosti se skvělou telemetrií pro IPv4, a to samé se musí přesunout i k IPv6.“

UltraDNS služba Neustaru je odpovědná za 10 % veškerého internetového provozu, mezi zákazníky patří Tesco, Forbes nebo NetRefer. Z žebříčku Alexa Top 1000 webů je momentálně 26,9 % navštívitelných pomocí protokolu IPv6.

Kyberzločin zneužíval popularitu Bitcoinu a fotbalu

10.3.2018 SecurityWorld Kriminalita
V roce 2017 sledovali kyberzločinci aktuální světové dění a události, které se následně snažili využít k oklamání uživatelů. Podle reportu „Spam a phishing v roce 2017“ společnosti Kaspersky Lab mezi takové události patřilo například blížící se mistrovství světa ve fotbale nebo stoupající popularita Bitcoinu. Falešnými zprávami o těchto událostech se z uživatelů snažili vylákat peníze nebo osobní údaje.

Spammeři prokázali velkou míru přizpůsobivosti a mazanosti. V průběhu celého roku sledovali celospolečenská témata a významné události, jejich prostřednictvím chtěli upoutat pozornost uživatelů, od kterých by následně podvodně získali peníze či cenné informace.

Společnost Kaspersky Lab dlouhodobě pozoruje trendy v oblasti spamu a phishingu, a může bohužel potvrdit, že jsou tyto metody kyberzločinců velmi účinné. Je to způsobeno především klesající ostražitostí uživatelů a jejich bezvýhradnou důvěrou. Často se totiž řídí instrukcemi podvodníků, které od nich obdrží do svých e-mailových schránek. Zločinci je pak bez jejich vědomí okrádají o peníze nebo osobní údaje.

V minulém roce se pozornost velké části sportovních fanoušků upírala k probíhající kvalifikaci na nadcházející mistrovství světa ve fotbale, které proběhne letos v Rusku. Toho využili spammeři k rozesílání podvodných e-mailů. Uživatelům posílali falešné zprávy jménem organizátorů nebo sponzorů této akce, které obsahovaly i oficiální logo mistrovství. E-maily většinou upozorňovaly na výhry v loterii nebo dokonce slibovaly vstupenky na mistrovství zdarma.

Dalším velmi oblíbeným tématem objevujícím se v roce 2017 v phishingových zprávách byly kryptoměny. Hlavním důvodem pro to byla strmě stoupající cena Bitconu. Především ve třetím čtvrtletí roku 2017 zaznamenali odborníci Kaspersky Lab zvýšený výskyt podvodných e-mailů s tématikou blockchainu.

Jak zjistili odborníci z Kaspersky Lab, kyberzločinci využívali poměrně nové techniky, kdy například podvodné stránky maskovali jako kryptoměnovou burzu. V jiném případě zase nabízeli cloudové servery a služby pro těžbu kryptoměn. V podvodných e-mailech lákali uživatele, že si prostřednictvím jejich služeb vydělají velké peníze. Stal se ale pravý opak – z uživatelů se stali oběti. I v jiných, už osvědčených podvodných praktikám, jako jsou falešné loterie, využívali kyberzločinci Bitcoin jako návnadu. Ve spamech zacílených díky široké databázi adres podvodníci nabízeli k odkupu kryptoměny, které slibovaly velké zisky.

Zločinci navíc v e-mailových spamech šířili různé typy malwaru, které se tvářily jako nástroje pro získání Bitcoinu nebo jako návody, jak s kryptoměnami obchodovat. Dobrou zprávou ale je, že se ve spamu oproti roku 2016 méně často objevovaly známé Cryptlockery. Ty uzamkly obsah na uživatelově počítači, za jehož opětovné odemčení požadovaly výkupné v Bitcoinech.

Na jednu stranu se v roce 2017 oproti předchozímu roku snížil objem spamu o 1,68 procentního bodu na 56,63 %. Na druhou stranu se ale zvýšil počet phishingových útoků – systém Anti-Phishing společnosti Kaspersky Lab zaznamenal 246 231 645 útoků na počítače uživatelů těchto řešení, což je o 59 % více než v roce 2016.

„Letos očekáváme další nárůst a vývoj spamu i phishingu zaměřeného na kryptoměny. Kyberzločinci se na rozdíl od roku 2017 zaměří i na další kryptoměny než pouze Bitcoin a budou využívat techniky označované jako „pump and dump,“ říká Darya Gudková, spamová analytička ve společnosti Kaspersky Lab.

Mezi další zajímavá zjištění reportu „Spam a phishing v roce 2017“ patří:

Nejčastějším zdrojem spamu byly USA (13,21 %), Čína (11,25 %) a Vietnam (9,85 %). Zbývajícími státy v top 10 jsou Indie, Německo, Rusko, Brazílie, Francie a Itálie.
Nejvíce spamem zasažených cílů se naopak objevilo v Německu (16,25 %), kde počet obětí meziročně stoupl o 2,12 procentního bodu. Dalšími státy v top 10 jsou Čína, Rusko, Japonsko, Velká Británie, Itálie, Brazílie, Vietnam, Francie a Spojené arabské emiráty.
Největší zastoupení obětí phishingu zaznamenala Brazílie (29,02 %). Celosvětově bylo napadeno phishingem 15,9 % uživatelů produktů společnosti Kaspersky Lab.

Kam kráčí šifrování?

4.3.2018 SecurityWorld  Kryptografie
Přechod od SHA-1 na SHA-2, kongresové vítězství nad zadními vrátky a vzestup šifrované komunikace nás vedou k bezpečnějšímu světu.

Vypadá to, jako by se vývoj technologií každý rok zrychloval. Je tu však vždy jeden opozdilec: šifrování. Proč tak rozvážné tempo? Protože jeden malý omyl dokáže zablokovat komunikaci a pohřbít firmu.

Nastávají však chvíle, kdy je potřebné zbystřit – například abyste zjistili, že se sféra šifrování prakticky přes noc změnila. Ten čas nastal nyní. Přestože v průběhu několika let docházelo ke změnám postupně, výsledný efekt je dramatický.

Některé z těchto změn začaly krátce po zveřejnění informací od Edwarda Snowdena o tom, jak rozsáhlý je sledovací program vlády USA. Další jsou přirozeným důsledkem kryptografických nápadů, které se dostávají na trh, vysvětluje Brent Waters z Texaské státní univerzity.

„Mnoho z těchto nových dostupných nástrojů a aplikací je založeno na výsledcích výzkumů z let 2005 a 2006,“ vysvětluje Waters. „Teprve si uvědomujeme, jaké typy šifrovacích funkcí jsou možné.“

O krok blíže

Šifrovaný webový provoz je prvním krokem směrem k bezpečnějšímu světu internetu, kde útočníci nebudou moci odposlouchávat privátní komunikace, finanční transakce ani obecné internetové aktivity.

Mnoho webů včetně služeb Google a Facebook zapnulo šifrování HTTPS ve výchozím stavu pro všechny uživatele. Pro většinu majitelů domén je však nákup a nasazení certifikátů SSL/TLS pro zajištění bezpečné komunikace s jejich weby drahým a komplikovaným úsilím.

Naštěstí iniciativa Let’s Encrypt (Pojďme šifrovat) a její bezplatné certifikáty SSL/TLS transformovaly celý ekosystém a dalay vlastníkům domén nástroje pro snadné zapnutí protokolu HTTPS na jejich webech.

Tato nezisková certifikační autorita provozovaná skupinou ISRG (Internet Security Research Group), Let’s Encrypt, je podpořenáa takovými velikány, jako jsou Mozilla, Electronic Frontier Foundation, Cisco nebo Akamai.

Jak všudypřítomným se protokol HTTPS stal? V říjnu loňského roku zveřejnil Josh Aas, šéf iniciativy Let’s Encrypt a bývalý zaměstnanec společnosti Mozilla, telemetrický graf Mozilly, který ukazuje, že protokol HTTPS využívá již více než 50 procent webů.

Přestože graf ukazuje jen uživatele prohlížeče Firefox, je toto číslo stále významné, protože poprvé počet šifrovaných stránek přerostl množství stránek nešifrovaných. Společnost NSS Labs očekává, že tento trend bude pokračovat, a předpovídá, že do roku 2019 bude šifrovaných 75 procent veškerého webového provozu.

Bezplatné nabídky certifikátů toto přijetí dále urychlí. Do příštího roku počet vydaných bezplatných veřejných důvěryhodných certifikátů pravděpodobně překročí množství certifikátů placených, prohlašuje Kevin Bocek, viceprezident strategie zabezpečení a threat intelligence ve společnosti Venafi, která se zabývá správou klíčů.

Mnoho podniků také začíná využívat bezplatné služby. Když už cena certifikátů nehraje žádnou roli, zaměří se certifikační autority na lepší nástroje pro bezpečnou správu certifikátů a na ochranu klíčů.

Když už mluvíme o správě certifikátů, je dobré připomenout, že po letech varování, že jsou certifikáty SHA-1 slabé a zranitelné vůči útokům, začaly podniky houfně upgradovat své certifikáty na takové, které využívají SHA-2, což je sada kryptografických hašovacích funkcí nahrazujících zastaralý algoritmus SHA-1.

Hlavní tvůrci prohlížečů, tedy firmy Google, Mozilla a Microsoft, se zavázali, že vyřadí SHA-1 počátkem letošního roku a začnou blokovat weby, které stále používají starší certifikáty.

Facebook přestal obsluhovat připojení SHA-1 a nezaznamenal „žádný měřitelný dopad“, tvrdí Wojciech Wojtyniak, produkční inženýr Facebooku.

Podle telemetrie Firefoxu kleslo od května do října 2016 použití SHA-1 na internetu ze 3,5 procenta na méně než procento. Podniky si nemohou dovolit samolibost, ale je pravda, že nedávné odhady společnosti Venafi naznačují, že cca 60 milionů webových stránek i nadále používá nedostatečně silný šifrovací algoritmus.

„Těšíme se na posun tohoto odvětví směrem k většímu využití silnějších certifikátů, jako je SHA-256,“ dodává Wojtyniak.

Šifrování je králem

Kryptografie dostala v posledních několika měsících několik ran, když výzkumníci vytvořili kryptografické útoky, jako je například Drown, který lze použít k dešifrování TLS spojení mezi uživatelem a serverem, pokud server podporuje SSLv2.

Další metodou je pak Sweet32, která umožňuje zaútočit na šifrovaná webová spojení vytvořením velkého množství webových přenosů.

Aktéři z řad státních zpravodajských služeb mají také šifrování ve svém hledáčku. Nedávno odhalila společnost Juniper Networks špionážní kód implantovaný v konkrétních modelech svého firewallu a v zařízeních VPN. Mnozí odborníci se domnívají, že v tom má prsty NSA.

Krátce poté, co si sada hackerských nástrojů, údajně patřící NSA, našla cestu na černé trhy, odhalilo Cisco chybu ve svém softwaru IOS, IOS XE a IOS XR, který se využívá v mnoha jejích síťových zařízeních.

Tato zranitelnost, kterou lze využít k získání citlivých informací z paměti zařízení, byla podobná jako zranitelnost zneužitelná uvedenými nástroji a souvisela s tím, jak tento operační systém zpracovává protokol výměny klíčů pro sítě VPN, uvedlo tehdy Cisco.

Dokonce i aplikace Apple iMessage, která je ukázkou, jak mohou firmy přinést kompletní šifrování masám, měla svůj podíl na problémech. Profesor kryptografie Matthew Green a jeho tým studentů na Univerzitě Johnse Hopkinse totiž dokázali vykonat adaptivní útok, který by za určitých okolností dokázal dešifrovat komunikaci iMessage a přílohy.

Tento tým také zjistil, že aplikace iMessage postrádá mechanismus FS (Forward Secrecy, dopředná bezpečnost), což znamená, že by útočníci mohli dešifrovat dříve zašifrované zprávy, například ty, které jsou uložené v iCloudu.

FS funguje tak, že se po uplynutí nastaveného časového intervalu vytváří nový klíč, takže i v případě, že útočníci získají originální klíč, není možné dříve zašifrované zprávy prolomit.

Jedna věc však navzdory všem špatným zprávám zůstává jasná: Kryptografie není prolomená. Matematika za kryptografickými výpočty zůstává silná a šifrování je stále nejlepší způsob, jak chránit informace.

„Poslední útoky se netýkaly matematiky, ale implementace,“ vysvětluje Waters. Ve skutečnosti šifrování funguje tak dobře, že na něj spoléhají také sami útočníci.

Zločinci dokážou získat klíče a certifikáty pro skrývání svých aktivit uvnitř šifrovaných přenosů. Skutečnost, že se tento vektor útoku rychle stává výchozím chováním zločinců, „téměř maří celý smysl přidávání většího množství šifrování“, uvádí Bocek.

Kyberzločinci používají šifrování také k zajištění velkého dopadu ransomwaru. Jakmile jsou soubory zašifrované, musejí oběti buď zaplatit, aby získaly klíč, nebo smazat své systémy a začít znovu.

Stejně jako se útočníci zaměřují na zranitelné implementace, bezpečnostní výzkumníci úspěšně vyvinuli dešifrovací nástroje pro ty varianty ransomwaru, které v sobě obsahovaly chyby ve svém šifrovacím kódu.

Zadní vrátka

Technologické firmy vždy musely vyvážit aspekty bezpečnosti a ochrany soukromí s faktem, že orgány činné v trestním řízení požadují přístup k informacím uživatelů. James Comey, šéf FBI, intenzivně usiloval o povinnost implementace zadních vrátek v technologických produktech využívajících šifrování a prohlašoval, že kódování dat maří vyšetřování zločinu.

Přestože společnosti často tiše spolupracovaly se zpravodajskými službami a s orgány činnými v trestním řízení, bezpříkladná konfrontace mezi FBI a společností Apple v minulých letech ukázala, že se podniky začínají bránit.

FBI v tomto boji ustoupila a došlo k vytvoření dvoustranné pracovní skupiny složené z komisí z oblasti justice, energií a komerce. Cílem této skupiny je studium problematiky šifrování. Pracovní skupina pro šifrování jednoznačně odmítla požadavky Comeye na zadní vrátka a radí zkoumat jiná řešení.

„Každé opatření, které oslabuje šifrování, pracuje proti národnímu zájmu,“ uvedla tato pracovní skupina ve své zprávě. „Kongres nemůže zabránit zločincům – doma ani v zahraničí – v používání šifrování. Proto by měly komise hledat další strategie, jak řešit potřeby komunity zástupců zákona.“

Oslabování šifrování tak, že by se policie dokázala prolomit do šifrovaných zařízení, by sice urychlilo vyšetřování zločinů, ale bylo by to krátkodobé vítězství s „dlouhodobým dopadem na národní zájmy“, varovala tato pracovní skupina.

Alternativní strategií je například poskytnutí legálních metod zástupcům zákona k přinucení podezřelých odemknout svá zařízení nebo zlepšování sběru metadat a analýz.

Zatímco zpráva pracovní skupiny naznačuje, že Kongres USA nebude usilovat o zákonná zadní vrátka, na obzoru se rýsují další bitvy související se šifrováním.

Tato zpráva totiž vytváří dojem, že podporuje možnost policie používat „zákonné hackování“ k prolomení do produktů s využitím zranitelností softwaru, které znají jen zástupci zákona a zpravodajské služby, což ale může mít bezpečnostní důsledky.

Technologický obor má zájem na oznamování zranitelností ihned po jejich zjištění, aby vláda neměla možnost si je hromadit bez dohledu.

Požadavek Comeye na úplnou kompromitaci tak bude podle slov skupiny realizován spíše v podobě různorodých forem.
Technologie pro všechny

Vlády se snažily roky stále omílat argument boje proti teroristům a vždy k tomu využívaly strašení, uvádí Mike Janke, šéf pro šifrovanou komunikaci ve společnosti Silent Circle. Změnou podle něj je, že podniky začínají brát vážněji zabezpečení své komunikace a jsou méně ochotné tyto funkce obětovat.

Mnoho organizací bylo šokováno rozsahem vládního dohledu odhaleného Edwardem Snowdenem z NSA. Zareagovaly integrací bezpečných nástrojů pro textovou a obrazovou komunikaci současně s šifrováním hlasových přenosů v rámci podnikové komunikace, popisuje Janke.

Šifrování nyní hraje větší roli v technologických diskusích, kdy se podniky ptají na dostupné funkce a možnosti. Oddělení IT už k šifrování nepřistupuje jako k přídavné funkci, za kterou se platí navíc, ale je to povinná vlastnost každého produktu a platformy, kterou používají.

I samotní spotřebitelé byli pobouřeni rozsahem sledovacích programů a neoficiální evidence ukazuje, že mnoho z nich začalo používat aplikace se šifrovaným obsahem, jako jsou WhatsApp nebo Signal. Ve většině případů však za bezpečné produkty neplatí, ani nemění své chování, aby zvýšili rozsah soukromí ve svém každodenním životě.

Změna přichází od šéfů zabezpečení, viceprezidentů technologií a dalších podnikových šéfů zaměřených na technologie, protože nesou odpovědnost za rozhodování v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí svých produktů a služeb.

Když společnost Tesla nyní digitálně podepisuje firmware pro každou svou jednotlivou interní komponentu pomocí kryptografického klíče, je jednodušší se ptát výrobců televizorů a hraček, proč to také nedělají, vysvětluje Janke.

Spotřebitelé jsou ti, kdo budou mít prospěch z integrace šifrování ve výchozím stavu, stejně jako když podniky mění svůj způsob myšlení o významu šifrování.

Osobní data v ohrožení – na co si dát nově pozor?

4.3.2018 SecurityWorld  BigBrother
Jen za poslední měsíc se objevilo několik nových překvapivých způsobů, jak pomocí internetu a chytrých telefonů krást a vyzrazovat osobní údaje. Následující trendy možná stojí za spuštění poplašných sirén.

Samozřejmě že tyto nové starosti lze přidat ke všem starým. Společnosti jako Google a Facebook vás stále sledují a dolují vaše osobní údaje. Hackeři neustále chtějí ukrást vaše data. Také vládní agentury, jako třeba NSA, nadále pracují podle svých zvyklostí.

Pět nových trendů nyní ukazuje, že vaši bezpečnost a soukromí lze ohrozit způsoby, které vás možná nikdy nenapadly.

1. Otisky prstů lze ukrást z fotky selfie.

Vědci z japonského Národního institutu informatiky (NII) nedávno oznámili, že otisky prstů je možné ukrást z fotografií vašich prstů. Lze jejich prostřednictvím vytvořit falešné prsty pro oklamání biometrických bezpečnostních systémů.

Fotoaparáty chytrých telefonů jsou už tak dobré a mají tak velké rozlišení, že lze z fotografií rozpoznat a zkopírovat reliéf otisků vašich prstů a použít ho k oklamání bezpečnostních systémů pracujících s otiskem prstů.

Největší hrozbou je to v Japonsku, kde se na fotografiích vystavovaných na webu hodně používá gesto V, tzv. znamení míru tvořené ukazováčkem a prostředníčkem.

Někteří lidé jsou skeptičtí. Například i proto, že „vědci“ nabízejí absurdní „řešení“ tohoto problému – čirou vrstvu oxidu titanu s natištěným speciálním vzorem, kterou byste si při focení selfie nasadili na prsty, aby zakryla vaše otisky.

Také okolnosti takové krádeže musejí být příznivé. Prsty je nutné mít zaostřené, osvětlení musí být perfektní, vzdálenost od kamery musí být asi tři metry a fotograf musí používat špičkový chytrý telefon. (A takové přístroje obvykle zaostřují na obličej, a ne na prsty.)

Verze fotografií s vysokým rozlišením, jako jsou tyto vlastní ruce autora, by bylo možné použít ke zkopírování otisků prstů.

Jiní ale zase tvrdí, že byste se měli skutečně bát. Zaprvé krádež otisku prstu z fotografie se už uskutečnila.

Před dvěma roky Němec Jan Krissler totiž získal kopii otisků prstů německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové z veřejně dostupných fotografií a udělal trojrozměrnou napodobeninu jejího prstu, který dokázal odemknout smartphone.

Zadruhé tato technologie již existuje. Není potřebný žádný další výzkum. Zatřetí otisky prstů jsou trvalé a nelze je změnit, takže se krádež otisků nepodobá ukradení hesla, které si můžete podle potřeby upravovat.

Začtvrté fotoaparáty smartphonů jsou stále lepší. Je jen otázkou času, než většina lidí bude mít fotoaparáty minimálně stejně dobré, jako jsou nyní ty nejlepší v chytrých telefonech typu iPhone 7 nebo Samsung Galaxy S7.

A konečně hackeři mohou používat on-line fotografie jako výchozí bod namísto toho, že by se nejprve zaměřili na konkrétní lidi. Mohlo by být obtížné soustředit se na určitou osobu, protože byste museli hledat vysoce kvalitní fotografie jejích prstů.

Pokud ale začnete u snímků obsahujících prsty s vysokým rozlišením, řekněme pomocí služby Obrázky Google, potom můžete efektivně získat stovky tisíc vhodných otisků.

Sám autor zkontroloval vlastní Fotky Google a našel hromadu fotografií vhodných pro získání otisků. Kdyby je vystavil veřejně, mohl by někdo se zlými úmysly a dostatečnými prostředky použít více fotografií k vytvoření jeho otisků prstů.

2. Političtí trolové útočí publikováním vašich osobních údajů.

V této náročné politické době se v diskuzích objevují jedovaté poznámky a sociálním sítím vládne jízlivost. Nejnovějším trendem v on-line politické argumentaci je tzv. doxnutí, což je čin on-line vyzrazení osobních informací nějakého člověka.

Některé typy informací jako telefonní čísla a domovní adresy lze snadno najít on-line, což napomáhá k obtěžování. Jeden nenávistník vás „doxne“ a sto dalších vyhrožuje smrtí či bombou nebo na vaši adresu prostřednictvím ohlášení vymyšlené hrozby nějakého údajně probíhajícího násilí pošle speciální zásahovou jednotku.

Tento problém se nedávno stal na webu Reddit natolik závažným, že raději vymazali a zakázali subreddity /r/altright a r/alternativeright. Web Reddit nedokázal běžnými způsoby zabránit doxování v subredditech, takže to vedlo k radikálnímu řešení v podobě jejich ukončení.

Bohužel doxnutelné osobní údaje lze na internetu najít velmi snadno.

3. Weby zabývající se genealogií zveřejnily vaše osobní údaje na internetu.

Weby zabývající se osobními údaji, včetně webů genealogie a webů pro vyhledávání osob, zde existují celá léta.

Obchodní model byl dlouho tvořen nabídkou zajímavých informací a požadavkem zaplatit za získání informací úplných. Nyní se však objevily dva trendy, které by vás měly vyděsit.

Prvním z nich je spuštění superwebu Family Tree Now obsahujícího osobní údaje. Ten bezplatně zveřejňuje údaje, za které si ostatní nechávali platit, a nedávno způsobil velký poprask, když na tento dříve neznámý web upozornila jedna žena na Twitteru.

Když totiž zadáte jméno a příjmení hledané osoby, vypíšou se vám osoby stejného a podobného jména s rokem narození a věkem. Po rozkliknutí se dozvíte i jména členů jejich rodiny s jejich rokem narození, věkem a se současnými a předchozími adresami.

Druhým trendem je, že některé weby pro „vyhledávání lidí“ využívají sociální inženýrství, aby vás přiměly ke sdělení informací namísto toho, že by vám informace naopak poskytly.

Například web TruthFinder během procesu klade otázky a tvrdí, že mu vaše odpovědi pomohou poskytnout vám lepší data. Ve skutečnosti získává TruthFinder informace od vás.

Některé weby pro hledání lidí předvádějí dramatickou podívanou vyhledávání v databázích, aby vám řekli o někom nějaké informace, ale přitom vás zasypávají otázkami, aby mohly vaše odpovědi zadat do svých databází.

4. Mobilní aplikace posílají osobní data pryč na vzdálený server.

Čínská aplikace s názvem Meitu určená pro úpravy selfie dokáže změnit vaši tvář na fantaskní komiksový obrázek. Přitom vybělí, zesvětlí a zvětší oči a přidá vizuální efekty.

Její popularita explozivně vzrostla, protože její efekty jsou velmi neobvyklé a přehnané. Změní váš obličej na pohádkovou postavičku z komiksu.

Přes noc se však ukázalo, že aplikace posílá zpět do Číny všechny druhy informací včetně vaší lokality, údaje o vašem poskytovateli mobilních služeb, IP adresy a IMEI čísla uživatelů na platformě Android. Firma reagovala na internetové pobouření prohlášením, že data neprodává a používá je pouze na vylepšení aplikace.

Tato kontroverze zvýšila povědomí o nepříjemné skutečnosti, že mnoho aplikací shromažďuje vaše údaje bez vašeho vědomí či výslovného souhlasu. Takže jaké je řešení? Bezpečnostní aplikace? Asi ne…

5. Dokonce i bezpečnostní aplikace mohou ohrozit vaši bezpečnost

Jedním z nejlepších způsobů, jak chránit něčí soukromí na internetu, je použití VPN neboli virtuální privátní sítě. VPN vám teoreticky umožňují použít veřejný internet, jako byste byli v privátní síti.

Můžete skrýt a zašifrovat svou on-line aktivitu dokonce i před svým poskytovatelem připojení k internetu. Umožní vám také podvrhnout lokalitu, takže můžete prohlásit, že jste připojeni k internetu v jiném městě či zemi.

Flash Player má kritickou chybu. Masivně ji zneužívají kyberzločinci

3.3.2018 Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Kyberzločinci si opět vzali na mušku oblíbený program Flash Player, který slouží k přehrávání videí na internetu a po celém světě jej používají milióny lidí. Zneužít se přitom snaží chybu, kterou tvůrci ze společnosti Adobe již dávno opravili. Útočníci ale sází na to, že celá řada uživatelů s instalací bezpečnostních aktualizací nijak zvlášť nepospíchá.
Před novou masivní vlnou počítačových útoků varoval český Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ.

„Útočníci využívají zranitelnost na neaktualizovaných systémech Adobe Flash Player k velké phisingové kampani,“ uvedl na dotaz Novinek Pavel Bašta, bezpečnostní analytik CSIRT.CZ, který je provozován sdružením CZ.NIC.

Mohou ovládnout počítač
Podle něj kyberzločinci rozesílají zprávy a pokouší se přimět uživatele, aby stáhli dokument Word. „Když oběť soubor otevře a povolí makra, nakažený soubor se pokusí zneužít chybu u Adobe Flash Player. V případě, že oběť nemá aktuální verzi aplikace, může útočník převzít kontrolu nad nakaženým systémem,“ zdůraznil bezpečnostní expert.

To jinými slovy znamená, že prostřednictvím chyb mohou kyberzločinci propašovat na cizí počítač prakticky jakýkoli škodlivý kód, případně jej zcela ovládnout na dálku. Mohli by se tak snadno dostat k uloženým datům, případně odchytávat přihlašovací údaje na různé webové služby.

Obrana je přitom velmi jednoduchá – stáhnout nejnovější verzi Flash Playeru, která již trhlinu neobsahuje. To je možné prostřednictvím automatických aktualizací daného programu nebo prostřednictvím stránek společnosti Adobe.

Častý terč útoků
„Společnost Adobe žádá uživatele, aby pravidelně prováděli aktualizace Adobe Flash Playeru a vyhnuli se tak možným útokům, které cílí na neaktuální systémy,“ uzavřel Bašta.

Flash Player používá na celém světě několik stovek miliónů lidí. Právě kvůli velké popularitě se na něj zaměřují kybernetičtí nájezdníci pravidelně. Podle analýzy bezpečnostní společnosti Record Future cílilo osm z deseti nejrozšířenějších hrozeb v roce 2015 právě na tento přehrávač videí.

To je i jeden z hlavních důvodů, proč se společnost Adobe rozhodla Flash Player sprovodit ze světa. Podle dřívějšího oznámení jej bude podporovat už jen dva roky.

Útok hackerů na Německo je jen špička ledovce, prohlásil bezpečnostní expert

3.3.2018 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Hackerský útok na počítačové sítě německé vlády může být podle amerického experta Benjamina Reada součástí výrazně většího organizovaného útoku na evropské státy. Read, který pracuje pro americkou bezpečnostní firmu FireEye, to řekl německému listu Die Welt. V Berlíně se ve čtvrtek kvůli útoku, který podle německých odborníků přišel z Ruska, mimořádně sejde výbor Spolkového sněmu pro kontrolu tajných služeb i výbor pro digitalizaci.
"Několik měsíců pozorujeme, že (ruská skupina) APT28 cíleně napadá ministerstva zahraničí a obrany v Evropské unii a snaží se získat přístup do chráněných systémů," uvedl Read.

Právě dvojice těchto ministerstev se podle německých médií dotkl i útok na spolkovou republiku. Hackerům se při něm podařilo dostat do speciálně zabezpečené sítě německé vlády, která slouží k výměně informací mezi vládními i bezpečnostními úřady. Podle ministerstva vnitra se útok, který mohl trvat až rok, podařilo dostat pod kontrolu.

Útoky nejsou ojedinělé
Německé úřady – stejně jako instituce dalších zemí – čelily hackerským útokům i v minulosti. Například v roce 2015 se terčem stal Spolkový sněm. Za tímto i nynějším útokem podle německých bezpečnostních činitelů stojí nejspíš ruští hackeři ze skupiny APT28.

Americký expert Read je přesvědčen o tom, že APT28 není žádná běžná hackerská skupina, která si chce jen vydělat peníze. Výběr cílů, použité metody i výdrž skupiny jsou podle něj jasné indicie svědčící o tom, že je financována státem a spolupracuje se státními úřady. Jaká tajná služba za APT28 stojí, není ještě jasné, ale podíl ruských úřadů na její činnosti považuje Read za jistý. Ruští činitelé dlouhodobě takové aktivity popírají.

Spolková vláda registruje denně asi 20 vysoce specializovaných útoků na své počítače. Zhruba za jedním útokem týdně stojí podle ní tajné služby.

Stránky s lechtivým obsahem jako hrozba. Polovina Čechů si stáhla virus

3.3.2018 Novinky/Bezpečnost Viry
Nejrůznější erotické servery a porno stránky představují pro tuzemské uživatele bezpečnostní riziko. Dokládá to nový průzkum antivirové společnosti Kaspersky Lab, podle kterého si do svých počítačů a mobilů stáhla při návštěvě webů s lechtivou tematikou škodlivý kód polovina Čechů.
„Nejnovější průzkum odhalil, že polovina Čechů (49,7 %, pozn. red.) si do svého počítače, notebooku nebo chytrého telefonu stáhla během sledování porna na internetu virus. Zvýšenému riziku nákazy ‚digitální pohlavní nemocí‘ se vystavují i kvůli nedostatečné ochraně svých zařízení,“ prohlásil David Jacoby, bezpečnostní odborník z Kaspersky Lab.

Je přitom nutné zdůraznit, že nejrůznější virové hrozby se netýkají pouze klasických počítačů, ale také tabletů a chytrých telefonů. U těchto mobilních zařízení ale řeší ochranu málokdo, což kyberzločincům značně usnadňuje práci.

Falešný pocit bezpečí
„Alarmující zjištění je, že 7 % českých uživatelů na svých zařízeních surfuje bez ochrany. Nemají totiž nainstalováno žádné bezpečnostní řešení. Naopak 11 % se domnívá, že jsou v bezpečí, když sledují porno na chytrých mobilech a tabletech. Jsou totiž přesvědčeni, že se tato zařízení nemohou ničím nakazit,“ zdůraznil bezpečnostní expert.

Průzkum realizovaný na podzim loňského roku na vzorku pěti stovek Čechů také ukazuje, že se tuzemští uživatelé za sledování lechtivých videí a fotografií stydí. „Více než 17 % Čechů totiž vinu za infikování zařízení virem z pornografické stránky svádí na své blízké, ačkoliv vědí, že se tak stalo při jejich návštěvě těchto webů,“ konstatoval Jacoby.

Podle průzkumu Češi v průměru sledují porno na svých počítačích nebo tabletech čtyřikrát týdně, polovina (53 %) jich pak připouští, že se na porno kouká alespoň jednou denně. Během jedné návštěvy na těchto webech průměrně stráví 22 minut, což za celý rok dělá více než pět dnů strávených sledováním erotických fotografií či videí.

Češi a Němci jsou na tom podobně
„V této statistice se velmi blížíme Německu, kde se na stránky s obsahem pro dospělé dívá 51 % respondentů denně, v průměru pak čtyřikrát týdně,“ prohlásil bezpečnostní expert.

Každý pátý respondent z ČR (19,8 %) si navíc myslí, že je v bezpečí, pokud pro surfování na internetu využívá anonymní mód ve vyhledávači. To samé si o anonymním módu myslí 42 % Němců. 19 % Čechů také věří, že je jejich počítač v bezpečí před viry, pokud si vymažou historii prohlížeče. Němečtí uživatelé jsou o tom přesvědčeni ve 24 % případů.

Právo být zapomenut využilo na Googlu už téměř 2,5 miliónu lidí

3.3.2018 Novinky/Bezpečnost Zabezpečení
Americká internetová společnost Google dostala od poloviny roku 2014 bezmála 2,5 miliónu žádostí o vymazání odkazů z výsledků hledání v rámci „práva být zapomenut”. Jak podnik uvedl ve výroční zprávě, toho využívají politici, celebrity, ale například také úředníci. Upozornil na to server The Verge.
Firma s procesem výmazu dat začala v červnu 2014.

„Právo být zapomenut" ve výsledcích populárního vyhledávače Googlu lidem před lety přiznal Soudní dvůr Evropské unie. Stalo se tak v případu jednoho Španěla, který si stěžoval na údajné narušení soukromí v souvislosti s dražební vyhláškou na jeho opětovně nabytý dům, která se objevila ve výsledcích vyhledávání.  

Lidé, kteří se rozhodnou žádost podat, mimo jiné musejí předložit digitální kopii průkazu k ověření totožnosti, například platného řidičského průkazu, vybrat z nabídky 32 evropských zemí tu, jejíž zákony se na žádost vztahují, poskytnout internetovou adresu každého odkazu, jehož odstranění požadují, a vysvětlit, proč je tato adresa „ve výsledcích vyhledávání irelevantní, zastaralá nebo jiným způsobem nevhodná".

Žádost je možné podávat prostřednictvím tohoto internetového formuláře.

Kritici označují rozhodnutí soudu za cenzuru a snahu o vymazávání historie, jejímž důsledkem bude, že o vymazání nepohodlných údajů budou žádat politici a zločinci. To se do určité míry stalo, neboť zástupci Googlu přiznali, že například politici o výmaz skutečně žádají.

Zastánci verdiktu jej hájí tím, že soud vyňal ze svého rozhodnutí odkazy, u nichž právo veřejnosti na informace převažuje nad právem jednotlivce na soukromí.

Proti falešným zprávám chtějí vědci bojovat internetovou hrou

3.3.2018 Novinky/Bezpečnost Spam
Odolnost vůči falešným zprávám získáme nejlépe tak, když si je sami zkusíme vytvořit, tvrdí vědci z univerzity v Cambridgi. Ti kvůli tomu spolu s nizozemskými vývojáři jménem DROG vytvořili vlastní počítačovou hru Bad News. Vyzkoušet si ji může kdokoliv zdarma.

V nové hře se objevil i prezident Trunp – většina hráčů si patrně ani nevšimne, že jeho jméno není napsáno správně.

Vědci si díky hře mohou otestovat následující hypotézu: když je člověk vystaven očividné lži a je mu ukázáno, jak propaganda funguje, snadněji pak odhalí důmyslnější nepravdy a polopravdy.

„Když se vcítíte do někoho, kdo se vás snaží obelhat, lépe pak odhadnete toho, kdo se vás bude snažit podvést,“ říká Sander van der Linden, sociální psycholog pracující na univerzitě v Cambridgi. Hráč tak musí ve hře vytvářet falešné zprávy a manipulovat veřejným míněním.

Poplašné zprávy o mezinárodní politice
Vypouští na internet, pochopitelně pouze v rámci herního světa, poplašné zprávy o mezinárodní politice, globálním oteplování nebo o genetickém inženýrství, píše telegraph.co.uk.

V jednom z prvních úkolů například vypustí do světa zprávu pod účtem Donalda Trunpa ve znění: „Vyhlašuji válku Severní Koreji.“ Hráč, a možná i leckterý čtenář, si zprvu ani nevšimne drobného detailu ve jméně amerického prezidenta: Trunp místo Trump. Účet a zpráva jím zveřejněná vypadají na první pohled jako oficiální, ale ve skutečnosti jsou falešné. A podobných chytáků a triků pozná hráč celou řadu.

Hra Bad News je zatím jen v angličtině zdarma k vyzkoušení na fakenewsgame.org.

Za půl roku bylo v Česku zaznamenáno 1600 DDoS útoků, nejvíce jich je domácích
3.3.2018 Lupa Počítačový útok
Kybernetické útoky DDoS jsou v Česku běžnou věcí, ukazují nová čísla společnosti net.pointers. Ta analyzovala situaci mezi srpnem loňského roku a letošním lednem. Za půl roku bylo zaznamenáno 1600 DDoS útoků, což je 51 útoků denně.

„Nejčastěji byly údery na české počítače a další zařízení vedeny z České republiky (27,32 % z celkového počtu útoků), z Velké Británie (26,12 %), z Číny (24,14 %) a Německa (22,41 %). Nejsilnější útok byl zaznamenán v polovině ledna: jeho intenzita dosáhla 14,4 Gb za sekundu. Vzhledem k tomu, že v posledních letech nejsou výjimkou ani napadení o síle přes 100 Gb za sekundu, jednalo se v globálním měřítku spíše o slabší případ,“ uvádí net.pointers.

Společnost také uvádí, že na sousedním Slovensku bylo za stejné období evidováno pouze 64 DDoS útoků.

Certifikát na tři roky už si nepořídíte, maximální platnost se zkrátila na dva
3.3.2018 Root Zabezpečení

Počínaje dnešním dnem nesmí certifikační autority vydávat TLS certifikáty s délkou platnosti tři roky. Maximální délka platnosti DV a OV certifikátů se zkracuje na dva roky, stejně jako tomu je u EV.

Členové CA/Browser Fora už před rokem rozhodli, že se maximální doba platnosti Domain Validated (DV) a Organization Validated (OV) certifikátů k 1. březnu 2018 zkrátí z 39 měsíců na 825 dnů (přibližně 27 měsíců). Od dnešního dne tedy autority nevydávají nové certifikáty na tři roky, ale nejdéle na dva. Starší tříleté certifikáty samozřejmě existují dál a podle své životnosti běžným způsobem doběhnou.

Některé autority ke změně přistoupily s předstihem, například DigiCert vydával tříleté certifikáty do 20. února, následující den už platila nová pravidla a mohli jste pořídit jen dvouletý certifikát. Autorita o tom ovšem své zákazníky informovala s předstihem, takže pokud jste stihli certifikát získat dříve, máte jej vystavený až do roku 2021. Firma vydala ke změně infografiku, která vysvětluje, jak se platnost zkracuje a jak pak bude autorita přistupovat k vystavení duplikátů certifikátů:

DigiCert
Zkracování platnosti nových certifikátů

Průběžně zkracujeme
Potřebu zkracování platnosti certifikátů vysvětluje například autorita GlobalSign, která poukazuje na stále se měnící pravidla, která se musejí přizpůsobovat proměnlivé bezpečnostní situaci. Snížení maximální životnosti certifikátu ze tří na dva roky pomáhá omezovat přítomnost starších, zastaralých a možná i nebezpečných certifikátů, které vznikly před zavedením nových pravidel.

Když se například začalo s výměnou slabé hašovací funkce SHA1, umožňovala pravidla vydávat DV a OV certifikáty na pět let. To znamená, že některé z nich jsou stále ještě platné. Pět let je velmi dlouhá doba. Vzniká tak jakési šedivé období, ve kterém sice už neplatí stará pravidla, ale stále ještě platí staré certifikáty podle nich vydané.

Zkracování doby platnosti umožňuje omezit toto období a uvést nová pravidla do praxe výrazně rychleji. GlobalSign proto například změnu provedl o rok dříve a tříleté certifikáty přestal vydávat už 20. dubna 2017. Tlak na další zkracování platnosti tu stále je, takže se pravděpodobně za čas dočkáme dalších změn.

Od deseti let ke třem měsícům
Úpravou doby platnosti certifikátů se zabývá také známý bezpečnostní odborník Scott Hellme. Ten na svém webu podrobně vysvětluje, proč je potřeba ještě dále zkracovat. Před deseti lety, kdy ještě neexistovala žádná (samo)regulace, byla autorita GoDaddy schopna vydat certifikát třeba na deset let. Některé z nich stále ještě platí, jak se můžete přesvědčit v databázi Censys.

Certifikáty s platností 10 let

První nastavení hranice pak přišlo v roce 2012, kdy byla CA/Browser Fórem přijata první verze pravidel pro certifikační autority [PDF], která omezovala platnost certifikátů na 60 měsíců – tedy na pět let. Hned v roce 2015 ale byla maximální doba platnosti zkrácena na 39 měsíců – tedy na tři a čtvrt roku. To byl vlastně stav, který jsme tu měli až do včerejšího dne.

Další návrh přišel až v únoru roku 2017, kdy Ryan Sleevi z Google navrhoval razantní omezení na 398 dnů – tedy na pouhý rok. O návrhu hlasovalo 25 autorit, ale pro byla jen jediná: Let's Encrypt. Tato otevřená autorita totiž od začátku vydává certifikáty jen na tři měsíce a její názor je v tomto ohledu naprosto jasný.

V březnu 2017 byl pak předložen další návrh, který upravoval maximální platnost certifikátů na 825 dnů – tedy na dva a čtvrt roku. Pro tuto variantu naopak hlasovaly všechny zúčastněné strany. To je právě návrh, který dnes vstoupil v platnost. Můžeme předpokládat, že se za čas opět někdo pokusí předložit další návrh, třeba opět na už jednou probíraných 398 dnů.

Proč je to potřeba
Na první pohled se zdá, že zkrácení z 10 let na tři měsíce je šíleně otravné a jen přidělává spoustu práce. Ve skutečnosti existuje ale řada praktických důvodů, proč nechceme mít na internetu certifikáty s dlouhou dobou platnosti.

V první řadě: revokace nefungují. Pokud vám unikne privátní klíč (což se opravdu stává), chcete mít možnost starý certifikát zneplatnit ještě před jeho skutečným vypršením. V opačném případě se za vás držitel klíče může zbytek doby platnosti vydávat. V současné době bohužel nemáme rozumný a široce podporovaný způsob revokace. Klasické seznamy CRL jsou obrovské, alternativní OCSP je zase problémem pro soukromí. Navíc je tu otázka, co má prohlížeč dělat, když jsou servery autority nedostupné – přestává tu tedy fungovat hlavní výhoda certifikátů, tedy možnost jejich offline ověření.

Tvůrci prohlížečů proto přistoupili k vlastnímu řešení, kdy do instalace sami vkládají seznamy neplatných certifikátů. To má také několik na první pohled viditelných úskalí – seznamy jsou tvořeny centrálně, výběrově a každý prohlížeč si to dělá po svém. Jak tedy můžete stoprocentně zajistit, že váš kompromitovaný certifikát bude revokován u všech uživatelů? Nemůžete. Nejde to.

V takové situaci je velký rozdíl, jestli máte certifikát vystavený na tři měsíce nebo na tři roky. Certifikát s krátkou platností za pár dnů vyprší a nic dalšího se nestane, nedáváte útočníkovi do ruky bianco šek, který je možné třeba dva a půl roku zneužívat.

Od dubna také bude nutné, aby byl platný certifikát v logu Certification Transparency. Ve skutečnosti bude muset být alespoň ve třech databázích od tří různých organizací. V průběhu životnosti certifikátu se ale může stát, že některý z logů bude z nějakého důvodu z prohlížečů vyřazen a jeho hlas přestane platit. V takové situaci přestane být důvěryhodný i daný certifikát, protože naráz bude mít platné potvrzení jen od dvou logů. Certifikáty s kratší dobou platnosti budou mít výhodu – včas se protočí, získají jiná potvrzení a problém nevznikne.

Musíme začít automatizovat
Správci serverů si začínají v mnoha oblastech zvykat na automatizaci, což se čím dál více týká i certifikátů a autorit. Uživatelé autority Let's Encrypt jsou na automatizaci od začátku zvyklí, postupně bude pronikat i dalším autoritám. Jelikož je protokol ACME otevřený, je možné jej použít k obsluze vlastní autority.

Je tedy pravděpodobné, že se brzy i klasické komerční autority budou snažit nabídnout automatickou cestu k získání certifikátů. Registrujete se, nabijete kredit a budete mít přístup k API umožňujícímu vystavit nové certifikáty. Odstraní to otravné ruční obnovování a zabrání lidské chybě. Let's Encrypt už navíc v praxi ověřuje, že je to velmi pohodlná a bezproblémová cesta.

Windows 7 bez antiviru, ale také s některými antiviry nepřijímá aktualizace. Co s tím?

3.3.2018 CNEWS.cz Zabezpečení
Proč se v některých případech automaticky nestahují aktualizace pro Sedmičky? Co se s tím dá dělat?

Microsoft byl nucen zastavit distribuci letošních lednových a únorových opravných balíčků pro Windows 7. Situace je však dočasná a týká se jen některých zařízení, nejedná se o dlouhodobou paušální změnu politiky, jak by se mohlo zdát. Aktualizace aktuálně nepřijímají stroje s některými antiviry. Ve výsledku však aktualizace nepřijímají ani zařízení bez antivirových systémů.

Proč? To si hned vysvětlíme.

Dostupnost letošních aktualizací pro Windows 7
Byl identifikován problém s kompatibilitou s některými antiviry po aplikaci lednových, ale později také únorových opravných balíčků. Konkrétní jména nepadla, takže nevíme, jakých antivirů a v jakých verzích se jich situace týká. Některé antiviry provádí nepodporovaná volání do jádra Windows – jsme opět u problematiky, kdy mnohé antiviry vzhledem ke hlubokým a možná necitelným zásahům do systému působí potíže.

Tato volání mohou způsobovat pády operačního systému. Situace může eskalovat až do stavu, kdy systém není schopný nastartovat. Microsoft to přímo neuvádí, ale podobná situace nastala také ve Windows 10, přičemž nekompatibilita vznikla po implementaci ochranných opatřeních proti dírám Spectre a Meltdown.

Bezpečnost

Také v případě Desítek proto platí, že během ledna a února vydané aktualizace nemusí být nainstalovaný na systémech s nekompatibilními antiviry. Klíčová je otázka, jak se Microsoft rozhodl ověřit kompatibilitu. Pokud je antivirus kompatibilní, musí v registru provést určitou úpravu, jež slouží jako signál. Bez tohoto signálu je distribuce aktualizací pro daný počítač pozastavena, viz např. článek Únorové záplatovací úterý nabídlo dávku oprav pro Windows.

Ačkoli se jedná jen o můj odhad, řekl bych, že to stejné platí na sestavách s Windows 7. jinými slovy Microsoft kompatibilitu systému s novými aktualizacemi zatím ověřuje kontrolou příslušné hodnoty v registru. Pokud není nastavena antivirem, do systému nejsou vpuštěny nové aktualizace – aspoň ne automatizovaně skrze Windows Update.

Windows 7 bez antiviru
Patrně jste se dovtípili, kde leží zakopaný pes. Zatímco Desítky v základní výbavě obsahují antivirus Windows Defender, Windows 7 obsahuje jen antispyware Windows Defender. Ten se proměnil v plnohodnotný antivirový nástroj až ve Windows 8, přičemž byl odvozen ze samostatně stojícího produktu Microsoft Security Essentials mj. pro Sedmičky.

Redmondští tento antivirový systém zdarma ke stažení stále nabízí, jenže stažení je volitelné – ve výsledku základní instalace Windows 7 antivir neobsahuje. Je proto možná trochu zvláštní, že Microsoft kontrolu kompatibility s posledními systémovými aktualizacemi nastavil tak, že pokud nemáte antivirus žádný, nikdo příslušnou hodnotu v registru nenastaví a zařízení nebude přijímat aktualizace.

Řešení
Situace se může změnit, do té doby ale můžete podniknout kroky k nápravě. Pakliže jste si do Sedmiček žádný antivir nepřidali, můžete si nějaký stáhnout. Jak jsem již uvedl, např. Microsoft nabízí zdarma svůj Security Essentials. Pokud antivirus používáte, ujistěte se, že máte poslední verzi. Případně se informujte u výrobce, zda je produkt kompatibilní s posledními aktualizacemi pro Windows.

Pakliže žádné antivirové řešení používat nechcete, je doporučeno, abyste manuálně vytvořili v registru příslušnou hodnotu, aby Windows mohl nadále automaticky přijímat aktualizace. V Editoru registru nastavte hodnotu:

Klíč: HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Microsoft\Windows\CurrentVersion\QualityCompat
Hodnota: cadca5fe-87d3-4b96-b7fb-a231484277cc
Typ: REG_DWORD
Data: 0x00000000 (Údaj hodnoty = 0)

Podnikové systémy trpí pod těžbou kryptoměn

28.2.2018 SecurityWorld Rizika
Nejnovější Celosvětový index dopadu hrozeb uveřejnil Check Point. Podle něj na organizace po celém světě útočil malware zaměřený na těžbu kryptoměn, přičemž téměř čtvrtina organizací bylo ovlivněných variantou CoinHive.

V Top 10 škodlivých kódů nejčastěji použitých k útokům na organizace se umístily tři různé varianty malwaru těžícího kryptoměny, CoinHive se dokonce umístil na první příčce, když ovlivnil více jednu z pěti organizaci. CoinHive těží kryptoměnu Monero bez souhlasu uživatele a implantuje JavaScript, který využívá CPU koncových uživatelů a negativně ovlivňuje výkon stroje.

„Během uplynulých tří měsíců se malware těžící kryptoměny stal velmi vážnou hrozbou pro všechny organizace, protože kyberzločinci zde vidí lukrativní zdroj příjmů,“ říká Peter Kovalčík, SE Manager ve společnosti Check Point.

„Ochrana před malwarem těžícím kryptoměny je náročná, protože škodlivý kód je často ukrytý ve webových stránkách, což umožňuje hackerům zneužívat výkon procesorů nic netušících obětí. Je proto zásadní, aby organizace používaly taková řešení, která je ochrání i před těmito maskovanými kyberútoky.“

Check Point také zjistil, že 21 procent organizací stále úspěšně nevyřešilo problém se stroji infikovanými malwarem Fireball. Fireball může být použit jako plně funkční downloader malwaru, který je schopný spouštět jakýkoli kód na počítačích obětí. Poprvé byl objeven v květnu 2017 a masivně útočil na organizace během léta 2017.

Top 3 malware ve firmách

Jedničkou mezi škodlivými kódy nejčastěji použitými k útokům na organizace se stal i v lednu CoinHive, malware těžící kryptoměny, který ovlivnil 23 procent organizací. Na druhé místo poskočil Fireball a v Top 3 se udržel exploit kit Rig ek ovlivňující 17 procent společností.

↔ CoinHive –je navržen pro těžbu kryptoměny Monero bez souhlasu uživatele.
↑ Fireball –Převezme kontrolu nad prohlížečem a může ho změnit na plně funkční downloader malwaru. Je schopen spustit jakýkoli kód na počítačích obětí, takže může provádět nejrůznější škodlivé akce, od krádeží přihlašovacích údajů až po stažení dalšího malwaru.
↓ Rig ek – Exploit kit poprvé použitý v roce 2014. Rig zneužívá zranitelností ve Flashi, Javě, Silverlightu a Internet Exploreru. Infekce začíná přesměrováním na vstupní stránku obsahující JavaScript, který zjistí a umožní zneužití zranitelných plug-inů.

Top 3 - mobilní malware

Nejčastěji použitým škodlivým kódem k útokům na podniková mobilní zařízení byl v lednu bankovní trojan Lokibot, následovaly škodlivé kódy Triada a Hiddad.

Lokibot – Bankovní trojan pro Android a současně malware zaměřený na krádeže informací, který se může změnit také na ransomware. V případě odstranění administrátorských oprávnění zamkne telefon.
Triada – Modulární backdoor pro Android, který uděluje superuživatelské oprávnění pro stažení malwaru a pomáhá jej vložit do systémových procesů. Triada take umí zfalšovat URL odkazy uložené v prohlížeči.
Hiddad – Android malware, který přebaluje legitimní aplikace a pak je umísťuje do obchodů třetích stran. Jeho hlavní funkcí je zobrazování reklam, ale může také získat přístup ke klíčovým bezpečnostním informacím obsaženým v operačním systému, což umožňuje útočníkovi získat citlivá uživatelská data.

Check Point analyzoval i malware útočící na podnikové sítě v České republice. V žebříčku došlo k řadě změn, ale zcela nejvýraznějším trendem je vzestup škodlivých kódů těžících kryptoměny, což potvrzuje i první místo, kam se stejně jako ve světě posunul CoinHive.

Zároveň vydal i žebříček zemí, které jsou nejčastěji terčem kyberútoků. V žebříčku opět došlo k mnoha výrazným změnám a i Česká republika se tentokrát posunula o 15 míst mezi nebezpečnější země a v Indexu hrozeb jí patřilo 101. místo. Naopak Slovensko se posunulo o 24 míst mezi bezpečnější země a umístilo se na 116. pozici. Na prvním místě se v Indexu hrozeb nově umístila Botswana. Největší skok mezi nebezpečné země zaznamenal Mosambik (posun ze 123. pozice na 28. příčku). Naopak Lichtenštejnsko poskočila o 119 míst z 5. pozice na druhý konec žebříčku a bezpečnější 124. příčku.

Speciální antivirus pro chytré televize představil Eset

28.2.2018 SecurityWorld Zabezpečení
Smart TV Security, bezpečnostní aplikaci pro chytré televizory s Androidem, oznámil Eset. Novinka podle výrobce ochrání diváky před narůstajícími útoky pomocí malwaru včetně obrany před ransomwarem.

Prostřednictvím napadnutého chytrého televizoru mohou kyberzločinci proniknout i do jiných zařízení připojených do stejné domácí sítě, ale také provádět špionáž a shromažďovat citlivé osobní údaje. I kvůli tomu navrhnul Eset vlastní aplikaci na ochranu chytrých televizorů s operačním systémem Android TV.

„Vzhledem k rizikům, jež představují ohrožení bezpečnosti a soukromí, musí uživatelé řešit ochranu chytrých zařízení v domácnosti stejným způsobem, jako chrání své notebooky, tablety nebo mobilní telefony – nemohou k nim přistupovat jako k obyčejným televizím, varným konvicím nebo hodinkám,“ tvrdí Branislav Orlík, Mobile Security Product Manager společnosti Eset.

Chytré televizory s operačním systémem Android TV se podle něj stávají terčem nechvalně proslulého vyděračského ransomwaru určeného pro zařízení s Androidem, který se již řadu let zaměřuje na tablety a chytré mobilní telefony.

Hrozba se nyní rozšířila i na televizory s tímto operačním systémem, což vedlo k případům zašifrovaných obrazovek a požadavkům na výkupné za jejich odšifrování.

Aplikace Smart TV Security využívá při ochraně diváků různé bezpečnostní funkce, mezi něž patří:

Antivirová ochrana, jež brání v průniku rostoucímu počtu škodlivého softwaru určenému pro zařízení s Androidem.
Nástroj Anti-ransomware, který chrání před zašifrováním obrazovky. Pokud již do televizoru proniknul ransomware a zašifroval data, doporučuje se divákům vypnout a znovu zapnout chytrou televizi, provést aktualizaci virové databáze a spustit skenování malwaru. Pokud Smart TV Security detekuje ransomware, doporučí uživateli odinstalovat malware. Po potvrzení jeho odinstalování bude ransomware vymazán.
Skenování více zařízení na přítomnosti škodlivého softwaru, včetně těch, která se k chytré televizi připojují prostřednictvím USB.
Antiphishing na ochranu uživatelů před pokusy o krádež citlivých osobních dat. Tato funkce bude k dispozici pouze v prémiové verzi aplikace Smart TV Security.

Bezpečnostní aplikaci lze do televizoru stáhnout prostřednictvím obchodu Google Play.

Německá ministerstva obrany a zahraničí napadli ruští hackeři

28.2.2018 Novinky/Bezpečnost  BigBrother
Německé bezpečnostní zdroje přiznaly, že se ruským hackerům podařilo v prosinci nepozorovaně nabourat počítačové sítě ministerstev obrany a zahraničí. Zdroje podle stanice Deutsche Welle uvedly, že škodlivý malware byl do sítí nainstalován o rok dříve.

Německá vláda přiznala, že se útok povedl ruské skupině APT28 známé taky jako Fancy Bear, která je spojována s ruským vojenským zpravodajstvím. Zdroj agentury DPA uvedl, že se hackerům zřejmě podařilo do klíčové vládní sítě nasadit malware, který tam mohl být rok. Infiltrovaná byla vládní síť Informationsverbund Berlin-Bonn (IVBB), což je speciálně navržená platforma pro komunikaci kancléřství, federálních ministerstev a několika bezpečnostních institucí v Berlíně a v Bonnu. Z bezpečnostních důvodů je oddělená od veřejné sítě.

Německé úřady čelily útokům hackerů i v minulosti, kdy se internetovým útočníkům podařilo proniknout například do sítě parlamentu.

Za útokem na Bundestag z roku 2015 je také skupina APT28. Byl tak rozsáhlý, že po něm musela německá vláda vyměnit celou IT infrastrukturu.

Německá vláda uvádí, že eviduje dvacet hackerských útoků denně.

Hackeři ukradli přes 150 miliónů korun. Policie nakonec dopadla jejich šéfa

28.2.2018 Novinky/Bezpečnost  Kriminalita
Ukrajinská policie dopadla vůdce nebezpečné hackerské skupiny, která bankovním systémům po celém světě způsobila škody za stovky miliónů dolarů. Oznámila to agentura Unian. Úřady jméno zadrženého nezveřejnily, podle ukrajinských médií jde o šéfa skupiny Avalanche Gennadije Kapkanova.
družení hackerů Avalanche podle ukrajinských expertů organizuje kybernetické útoky sedm let, na dopadení jeho členů pracuje policie 30 zemí světa. Kapkanova už v listopadu 2016 zadrželi ukrajinští policisté v Poltavě jihovýchodně od Kyjeva, soud ale rozhodl o jeho stíhání na svobodě a hacker krátce nato zmizel.

Podle agentury Unian bude zatčený Kapkanov obviněn z kybernetických útoků, maření soudního rozhodnutí, praní špinavých peněz a finančních podvodů. Hrozí mu trest až patnácti let vězení. Členové skupiny Avalanche čelí trestnímu stíhání i v Německu, kde způsobili škody ve výši nejméně šesti miliónů eur (přes 150 miliónů korun).

Sdružení Avalanche se podle agentury AP specializovalo na metodu takzvaného phishingu, podvodné techniky používané na internetu k získávání citlivých údajů. V minulých letech byly phishingové útoky příčinou 95 procent všech neoprávněných čerpání peněz z účtů bankovních klientů přes kanály elektronického bankovnictví.

Hackeři široce zneužívají šifrované weby, i díky podvrženým certifikátům

28.2.2018 SecurityWorld Kryptografie
Důmyslnost hackerů stoupá nebývalým tempem -- ke svým útokům stále častěji využívají zašifrovanou webovou komunikaci i známé internetové služby jako jsou Dropbox či Google Docs. Více se zaměřují také na zařízení internetu věcí, které organizace často nechávají neaktualizovaná a zranitelná.

Tyto závěry přinesla studie Cisco 2018 Annual Cybersecurity Report. Ta dále říká, že nejčastější překážkou pro vybudování spolehlivé bezpečnostní architektury je nízký rozpočet, nekompatibilita jednotlivých bezpečnostních řešení a nedostatek IT specialistů na trhu.

Proto 74 % bezpečnostních profesionálů v obraně alespoň částečně spoléhá na umělou inteligenci a 83 % na automatizaci. Útoky jsou přitom stále ničivější. A tak zatímco dříve šlo útočníkům využívajícím vyděračský software (ransomware) především o zisk, dnes se stále častěji setkáváme s útoky, které se snaží napáchat maximální škody.

Letošní studie zjistila, že kybernetičtí útočníci stále častěji doručují škodlivý software prostřednictvím šifrované webové komunikace (typicky označované HTTPS). Jedním z klíčových faktorů, které nárůst ovlivňují, je snadné získání levných či dokonce bezplatných SSL certifikátů. Hackeři tak získávají mocný nástroj, jak doručit obětem škodlivý software.

„Šifrovaná komunikace na jedné straně představuje velmi dobrý způsob, jak ochránit soukromí uživatelů, avšak na té druhé otevírá útočníkům další možnosti, jak se vyhnout detekci. Proto podniky v dnešní době stále častěji vyhledávají bezpečnostní řešení, která využívají automatizaci a umělou inteligenci, neboť ta dokážou najít podobnosti mezi známým škodlivým softwarem a anonymním vzorkem dat,“ říká Milan Habrcetl, bezpečnostní expert společnosti Cisco.

Spam: útoky přichází ve vlnách

Nevyžádaná pošta (neboli spam) stále tvoří nejčastější způsob, jakým se útočníci snaží proniknout do zařízení. Z výzkumu škodlivých domén vyplynulo, že 60 % z nich je spojeno právě se spamovými kampaněmi.

Bez ohledu na to, jak se mění prostředí kybernetických hrozeb, zůstává email důležitým a mocným nástrojem útočníků. Počet doručovaných spamů není v průběhu času konstantní, ale přímo souvisí s aktivitou botnetů (internetoví roboti zasílající spamy), především pak botnetu Necurs, který je globálně hlavním šiřitelem infikovaných emailů.

Škodlivé přílohy emailů jsou nejčastěji ve formátu sady Office (.doc, .ppt, xls a další), a to v 37,7 % případů. Následují archivní formáty, tedy přílohy obsahující přípony .zip či .jar (36,8 %) a soubory s příponou .pdf (13,7 %).

Nové techniky hackerů

Kybernetičtí zločinci se, kromě šifrované komunikace, také stále častěji zaměřují na napadení uživatelů skrze známé a legitimní služby jako jsou například Google Docs, GitHub či Dropbox, jejichž prostřednictvím šíří command and control protokoly.

Zneužívání těchto legitimních aplikací souvisí s jejich velkou oblibou a mnoho zaměstnanců je využívá i přesto, že je podniková pravidla nepovolují. Navíc je velmi těžké, někdy až nemožné, takové útoky odhalit, neboť také využívají šifrovanou komunikaci.

Organizace podceňují aktualizace zařízení internetu věcí

Výzkumníci také zkoumali, jak se organizace zaměřují na zabezpečení svých zařízení internetu věcí a zjistili, že velmi podceňují aktualizování jejich softwaru. Test, ve kterém se zaměřili na citlivost na již známé typy malwaru, provedli na 7328 zařízeních internetu věcí, jako jsou požární alarmy, čtečky karet či senzory pro regulaci teploty.

Zkouška ukázala, že celých 83 % zařízení mělo kritickou zranitelnost a aktuální patch mělo nainstalováno pouze 17 % těchto zařízení. Infikovaná zařízení přitom mohou být využita nejen k napadení vlastní organizace, ale také k DDoS útokům.

V roce 2017 totiž kyberzločinci často využívali krátké (trvající v řádu sekund), ale intenzivní útoky a podle průzkumu se s nimi v loňském roce setkalo 42 % všech organizací.

Žák se naboural do systému školy a změnil známky

28.2.2018 Novinky/Bezpečnost  Kriminalita
Až roční vězení hrozí mladistvému, který se na Karlovarsku naboural do počítačového systému základní školy a změnil známky. Policisté ho zadrželi a upozornili, že učitelé měli slabá hesla. O případu ve čtvrtek informovala mluvčí policie Kateřina Böhmová.
„Když se pedagogové přihlásili k systému elektronické žákovské knížky, zjistili, že žákům byla změněna klasifikace či přidány různé poznámky,“ uvedla Böhmová.

Případ oznámili a policisté začali pátrat po hackerovi. Našli lokalizační údaje, které ukazovaly na konkrétního člověka. Při domovní prohlídce následně kriminalisté zajistili techniku, která k útoku na školu sloužila. Mladistvému, jehož věk policie nesdělila, nyní hrozí až roční vězení.

„Takový kybernetický útok by se mladému muži nepodařilo uskutečnit, pokud by zaměstnanci základní školy jednali v souladu se zásadami bezpečného užívání počítačového systému,“ shrnula mluvčí policie.

Když šifrování snižuje bezpečnost a banka vyzrazuje číslo karty
28.2.2018 Root.cz Kryptografie

Šifrování je velmi užitečná věc, ale existují okrajové situace, kdy situaci zhoršuje. Příkladem je bankovní výpis, který je šifrovaný, což umožňuje zjistit téměř všechny informace o platební kartě.

Ne vždy je šifrování prospěšné, existuje malé množství případů, kdy je tomu přesně naopak. Takovým je třeba zabezpečení elektronických výpisů z účtu od české pobočky Raiffeisenbank. Začátek příběhu je už poměrně dávný:

🙋‍♂️
@denikembecka
Vrchol mé lenosti: Přišel mi výpis z banky, chráněný PINem. Než abych ho hledal, radši jsem bruteforcem uhádl heslo a nezvedl zadek z křesla

1:23 PM - Apr 22, 2017
168
55 people are talking about this
Twitter Ads info and privacy
Tento status proslavil Michal Špaček ve úvodu své přednášky o rizicích sdílení kódů, kterým nerozumíme. V tomto případě Tomáš Heřmanský, autor statusu, na snímku obrazovky sice rozmazal výsledné heslo, ale ponechal záhadné hexadecimální mezivýsledky, které, jak se později ukázalo, je možné použít k vypočítání hesla.

Na příběh jsem si vzpomněl v úterý, když mi poprvé přišel podobný výpis od téže banky. Vyzkoušel jsem tedy také nástroj pdfcrack, který čtyřmístné číselné heslo PDF souboru uhodl za desetinu sekundy. Co mě ale zarazilo, byl výběr číslic, které se banka rozhodla použít jako heslo.

E-mailová zpráva s popisem, jak se k heslu dobrat

Tím heslem totiž nejsou poslední čtyři číslice čísla karty, které se na mnoha místech zobrazují otevřeně za účelem určení konkrétní karty, ale naopak čtyři z šesti tajných číslic, které jsou v naprosté většině míst nahrazeny hvězdičkami či jinak. Jejich použití vypadá na první pohled logicky – zabezpečují, aby si výpis přečetl jen oprávněný držitel karty. Vezmeme-li ale v potaz fakt, že takto omezený prostor hesel je možné projít hrubou silou za desetinu sekundy, znamená to, že každý, kdo se takto šifrovanému PDF souboru dostane, okamžitě zjistí čtyři z šesti tajných číslic. Jak špatné to může být?

Co vytěžit z výpisu
Výpis ke kreditní kartě obsahuje všechny běžné náležitosti, mimo jiné:

datum výpisu
jméno držitele karty
jeho adresu
číslo karty bez šesti tajných číslic
přehled transakcí
stav konta bonusů za používání karty
předepsanou minimální splátku
číslo účtu a variabilní symbol, pod kterým lze úvěr splatit
úrokovou sazbu
Vžijeme-li se do role útočníka, který bude chtít nabyté údaje zneužít, musí znát minimálně číslo karty a datum konce platnosti. Většina obchodníků dnes také požaduje bezpečnostní kód z podpisového proužku karty či dodatečné ověření systémem 3-D Secure, ale stále je možné najít takové, kteří jej nepožadují.

Jedním z obchodů, které požadují minimum informací o kartě, je i gigant Amazon.

Začněme datem konce platnosti karty. To na výpisu sice není uvedeno, nicméně máme jako útočník několik možností, jak se k němu dobrat. Tou první může být už samotný způsob, jak jsme se k PDF souborům dostali. Pokud to bylo nabouráním se do něčí e-mailové schránky, pak zřejmě máme i informaci o tom, kdy byl doručen první výpis z účtu. Takový výpis také poznáme tak, že dluh z předchozího období bude nulový a nulový bude i stav bonusů, které se používáním kreditní karty sbírají. K vypočtení data konce platností tak stačí zjistit, na jak dlouho daná banka obvykle vydává platební karty, což je obvykle celistvý počet roků. Tato informace není nijak tajná a její zjištění nestojí velké úsilí.

Ze stovky na deset s Hansem Peterem Luhnem
Z šestnácti číslic čísla karty jich najdeme deset přímo na výpise, další čtyři jsou tvořeny uhodnutým heslem PDF souboru. K odhalení celého čísla karty tedy zbývá uhodnout dvě číslice, což dává prostor jedné stovky různých kombinací. Jako útočník ale máme velké štěstí – čísla karet jsou totiž zabezpečena Luhnovým algoritmem. Ten zajišťuje odolnost proti překlepům při opisování čísla karty přidáním kontrolní číslice tak, aby ciferný součet čísla karty (po určité transformaci sudých číslic zprava) byl beze zbytku dělitelný deseti.

Můžeme tedy jednoduše vytipovat, které dvojice hledaných čísel splňují podmínku Luhnova algoritmu, například tímto jednoduchým programem v Pythonu:

?
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
In [1]: import luhn

In [2]: for n in range(100):
...: ccnum = "531533{:02d}34567890".format(n)
...: if luhn.verify(ccnum):
...: print(ccnum)
...:
5315330134567890
5315331934567890
5315332734567890
5315333534567890
5315334334567890
5315335034567890
5315336834567890
5315337634567890
5315338434567890
5315339234567890
Máme tedy pouhých deset kandidátů na číslo karty, které můžeme postupně nebo lépe současně v různých obchodech vyzkoušet. Nepotřebovali jsme přitom nic jiného, než přístup k e-mailové schránce s výpisy z kreditní karty. Paradoxem je, že kdyby banka výpisy nešifrovala, nemá útočník jak zjistit čtyři tajné číslice a kandidátů by měl sto tisíc.

Zabezpečení čtyřmi číslicemi nedává smysl
Tohle je jeden z mála případů, kdy nějaké šifrování je prokazatelně horší než žádné šifrování. Použití čtyřmístného číselného hesla na místě, kde je možné provádět off-line neomezené množství pokusů o uhodnutí, je absolutní nesmysl, který odradí tak maximálně bankovního úředníka; ale jen takového, který se v práci nenudí natolik, aby všech deset tisíc kombinací vyzkoušel ručně. V kombinaci s použitím přísně tajného čísla v roli hesla pak jde o zbytečné hazardování s bezpečností.

Uvedený útok je naštěstí možné provést jen tam, kde obchodník nepožaduje zadání bezpečnostního kódu karty a/nebo potvrzení v systému 3-D Secure. Tím by mělo být pro případnou oběť snazší domoci se svých peněz zpět, neboť v případě nepoužití těchto doplňkových zabezpečení se zvyšuje obchodníkova odpovědnost za škody způsobené zneužitím platební karty. To ostatně ve své reakci (1, 2) tvrdí i přímo Raiffeisenbank:

Tato forma zabezpečení výpisu slouží především jako základní ochrana proti náhodnému přečtení. Velká většina obchodníků chrání transakce kartou na internetu pomocí CVC2 a 3DS kódu. Ano, existují i obchodníci, kde nakoupíte bez kódu, pokud by zde ke zneužití došlo, tak transakci vyreklamujeme zpět. Pokud hledáte jiný způsob zasílání výpisů, nabízíme možnost jeho stahování v rámci IB, které máte plně zabezpečené. K tomuto způsobu chceme do budoucna směřovat všechny klienty.

I tak je však na místě obezřetnost a rozumně nastavené limity. Stojí také za zvážení, zda nepožádat banku o nezasílání výpisů e-mailem; je možné je stáhnout nešifrované ze zabezpečeného webového bankovnictví.

Post scriptum: výpis obsahuje celé číslo karty

Andrei Badea
@0xabadea
Líný hacker si navíc všimne, že na první stránce výpisu je desetimístní variabilní symbol, který se nápadně shoduje s heslem výpisu (předposlední čtyřčíslí) a s posledním čtyřčíslím (obsaženým ve výpisu), takže ani nemusí nic hádat. https://twitter.com/Oskar456/status/966062292168269824 …

3:44 PM - Feb 21, 2018
20
See Andrei Badea's other Tweets
Twitter Ads info and privacy
Po napsání tohoto textu se ukázalo, že se zabezpečením čísla karty je to ještě horší a velká část předchozího textu přistupuje k problému až zbytečně složitě. V tomto konkrétním případě totiž všech šest tajných číslic z čísla karty je součástí variabilního symbolu, pod kterým je úvěr splácen. Hádat zbylé číslice tedy vlastně vůbec není nutné a vyzrazení čtyř číslic uhodnutím hesla je tedy vlastně jen podružný problém.

Ne, Elon Musk lidem neposílá ethereum. Je to podvod
28.2.2018 Živě.cz Spam

Ne, Elon Musk lidem neposílá ethereum. Je to podvod
Podvodníci si zase našli způsob, jak z důvěřivých lidí vytáhnout peníze. Tentokrát k tomu použili osobu vizionáře Elona Muska, pod jehož jménem založili falešný účet na Twitteru a slíbili, že lidem rozdají ethereum v hodnotě 4 milionů dolarů. Stačí jen, když mu lidé pošlou nějaký malý obnos, aby získal adresu jejich peněženky. Samozřejmě je to nesmysl.

Skutečný Elon Musk ve středu na Twitteru informoval o plánovaném startu satelitů Starlink. Příspěvek byl relativně nadšený. Nějakého podvodníka tak napadlo, že toho využije a založil téměř totožný účet @elonhmusk, ve kterém na příspěvek navázal jednoduchým sdělením - k příležitosti úspěchu rozdá lidem 5000 kusů etherea. Pokud kryptoměnu lidé chtějí získat, mají poslat nějaký malý obnos, aby Musk získal adresu jejich peněženky.

Účet je už z Twitteru odstraněný, zpráva vypadala takto:

To celebrate this, I'm also giving awaу 5,000 ЕTH!

To identify your address, just sеnd 0.5-1.0 ЕTH to the address bеlow and gеt 5-10 ЕTH back to the address you used for the transaсtion. ЕТH Аddress: ...

If you are latе, yоur EТH will bе sent back.

— Еlon Мusk (@elonhmusk)

Zní to jako jasný podvod a podvod to také je. Už samotný princip nedává smysl, adresu peněženky stačí sdělit, není potřeba z ní něco posílat. Nicméně mnoho lidí se nachytalo a podle sledování v blockchainu je možné zjistit, že podvodníkovi už lidé poslali ethereum v hodnotě více než 16 tisíc dolarů.

Účet lze přitom velice jednoduše odhalit. Není verifikovaný a má jinou adresu. Hlavně je třeba říct, že i když je Elon Musk znám jako šílenec, určitě by jen tak lidem neposlal skoro 4,3 miliony dolarů. A určitě by nechtěl, aby mu lidé něco posílali.

Není to letos poprvé, co se něco podobného stalo. Twitter už musel zrušit účty @elonmus_ a @elonnmuusk, které se pokoušely o něco podobného.

Smart Life od Avastu ochrání IoT před malwarem. Pomůže mu A.I.
28.2.2018 Živě.cz IoT
Smart Life od Avastu ochrání IoT před malwarem. Pomůže mu A.I.Smart Life od Avastu ochrání IoT před malwarem. Pomůže mu A.I.Smart Life od Avastu ochrání IoT před malwarem. Pomůže mu A.I.Smart Life od Avastu ochrání IoT před malwarem. Pomůže mu A.I.Smart Life od Avastu ochrání IoT před malwarem. Pomůže mu A.I.
Avast zprvu před malwarem chránil počítače, pak přibral chytré telefony a nyní se pokusí dohlédnout i na malou firemní a domácí síť s chytrými krabičkami IoT. Novou bezpečnostní platformu pojmenoval Smart Life.

Jak to bude fungovat v praxi? Vedle běžné detekce malwaru bude platforma pracovat i s prvky strojového učení a odhalování podezřelé aktivity. Když se tedy třeba chytrý termostat zapne v netradiční dobu, která neodpovídá dosavadnímu charakteru používání, a zároveň začne komunikovat s podezřelými IP adresami, Smart Life aktivitu vyhodnotí jako útok, zabrání pokračování a upozorní správce domácí sítě.

Podobným způsobem by měl bezpečnostní systém odhalit třeba podezřelou aktivitu chytrých televizorů, webkamer, všemožných přehrávačů a dalších prvků v domácím LANu, nebo v síti malé firmy. Ostatně jak upozorňuje sám Avast, hromadu podobných zařízení lze zneužít útočníkem třeba k těžbě kryptoměny Monero, kterou lze při větším množství napadených krabiček smysluplně těžit i na slabších armových čipsetech.

Smart Life je nicméně pouze software, takže aby mohl neustále skenovat vaši síť, musí běžet na nějakém železe. Tím bude buď přímo výkonnější Wi-Fi router některého ze smluvních partnerů, anebo dedikovaná krabička – sniffer – připojená do LANu. „Sniffer je v podstatě takové lepší Raspberry Pi postavené přímo pro nás,“ řekl nám bezpečnostní expert Avastu Filip Chytrý.

Internet věcí
Domácí IoT může vypadat všelijak počínaje komerčními krabičkami a konče DIY. Třeba takto, když si jej složíte a naprogramujete sami. Bezpečnostní a meteorologický systém autora článku obsahuje kameru s rybím okem, infračervený a mikrovlnný detektor pohybu, teploměr, vlhkoměr, tlakoměr, luxmetr, síť vnitřních i venkovních dálkových bezdrátových sond (868 MHz, LoRa), senzor CO2 a nakonec automatické spínání světel v bytě. Vše je postavené na Raspberry Pi Zero W, které může být také napadnutelné útočníky.

Bezpečnostní a meteorologická centrála postavená na Raspberry Pi Zero W
Samozřejmě jsme se Avastu zeptali i na to, jestli bude moci zkušenější uživatel nahodit celý systém i na některou z otevřených platforem – třeba na router s OpenWrt, kam patří i populární český router Turris. Ačkoliv se tomu Avast výhledově nebrání, zatím se bude soustředit pouze na železo od partnerů.

Pro Avast není Smart Life úplnou novinkou, podle Chytrého se totiž v podstatě jedná o evoluci platformy Chime, kterou vyvíjí AVG. No a AVG dnes patří pod křídla Avastu.

Stinná stránka umělé inteligence, inteligentní stroje pomáhají kyberzločincům

22.2.2018 Novinky/Bezpečnost Bezpečnost
Mezinárodní experti bijí na poplach před možností zneužití umělé inteligence ze strany „kriminálníků, teroristů či zločineckých států”. Stostránkovou zprávu napsalo 26 odborníků na umělou inteligenci, kyberzločiny a robotiku včetně expertů z univerzit (Cambridge, Oxford, Yale, Stanford) a z neziskového sektoru (společnosti jako OpenAI, Středisko pro novou americkou bezpečnost či Electronic Frontier Foundation).

Ve zprávě píší, že v příštích deseti letech by mohla zvyšující se efektivnost umělé inteligence posílit počítačovou kriminalitu a teroristé by mohli více využívat drony či roboty. Odborníci také zmiňují možnost snadnější manipulace voleb na sociálních sítích prostřednictvím takzvaných internetových botů, což jsou počítačové programy, které pro svého majitele opakovaně vykonávají nějaké rutinní činnosti.

Tito odborníci vyzývají vlády a další vlivové skupiny k omezení těchto možných hrozeb. "Domníváme se, že útoky, které by snadnější přístup k umělé inteligenci mohl umožnit, budou obzvlášť účinné, přesně cílené a těžko odhalitelné," píše se ve zprávě.

Vyprovokované dopravní nehody
Odborníci zmiňují i některé "hypotetické možnosti" zneužití umělé inteligence. Teroristé by například mohli uzpůsobit systémy umělé inteligence používané třeba v dronech či samořiditelných dopravních prostředcích pro vyprovokování srážek a výbuchů.

Odborníci připomínají i možnost zneužití například úklidového robota v nějakém úřadu, který by se mohl dostal mezi jiné roboty, kteří připravují třeba jídlo. Takovýto robotí vetřelec by pak mohl pomocí výbušniny zaútočit na nějakého úředníka poté, co by jej identifikoval.

Podle jednoho z autorů zprávy a ředitele střediska z Cambridgeské univerzity Seána Ó hÉigeartaigha by se mohla "s větším zneužitím umělé inteligence zvýšit zejména počítačová kriminalita".

Větší záběr by mohly představovat i útoky pomocí tzv. spear phishingu, což je podvodná technika používaná na internetu k získávání citlivých údajů (útočník zasílá e-mail konkrétní osobě; pro tradiční phishing je typické rozeslání obrovského množství mailů).

Velké nebezpečí vidí Seán Ó hÉigeartaigh "v možném zneužití umělé inteligence v politice". "Již jsme zažili, jak se jednotlivci či skupiny snažili zasahovat pomocí internetu do demokratických voleb," připomíná a dodává: "Jestliže umělá inteligence umožní, aby byly tyto útoky silné, jednoduché na zopakování a složité na odhalení, mohlo by to znamenat velký problém pro politickou stabilitu."

Umělá inteligence by mohla sloužit třeba i k výrobě falešných a velmi realistických videí, která by pak mohla být použita k diskreditaci politických činitelů. Do rozvoje umělé inteligence by se mohly zapojit i některé autoritářské státy, které by pak mohly s její pomocí snadněji sledovat své občany.

Před zneužitím varoval i Hawking
Není to poprvé, co se upozorňuje na možné zneužití umělé inteligence. V roce 2014 před tím varoval známý astrofyzik Stephen Hawking, k němuž se v poslední době přidal třeba podnikatel Elon Musk a další. Zveřejněny byly také zprávy například o možném užívání zabijáckých dronů.

Tato nová zpráva přináší "nový pohled na část umělé inteligence, která by mohla přinést nové hrozby nebo změnit existující hrozby v oblastech počítačové, politické i lidské bezpečnosti".

Umělá inteligence, která se objevila v 50. letech 20. století, je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. V posledních letech bylo dosaženo pokroku v oblastech kupříkladu vnímání, hlasového rozeznávání či obrazové analýzy.

"V současnosti ještě existuje rozdíl mezi rychlostí výzkumu a možnými aplikacemi novinek. Ještě je čas jednat," říká vědec z Oxfordské univerzity Miles Brundage. Právě na jeho pracovišti začala tato zpráva vznikat.

"Na zmírnění těchto hrozeb by měli spolupracovat vědci na umělou inteligenci, vývojáři robotů a dronů i regulační orgány a politici," říká Seán Ó hÉigeartaigh.

Hackeři se dostali do cloudu Tesly běžícím na Amazonu a těžili kryptoměny
22.2.2018 Novinky/Bezpečnost Hacking

Hackeři se dostali do cloudu Tesly běžícím na Amazonu a těžili kryptoměnyHackeři se dostali do cloudu Tesly běžícím na Amazonu a těžili kryptoměnyHackeři se dostali do cloudu Tesly běžícím na Amazonu a těžili kryptoměnyHackeři se dostali do cloudu Tesly běžícím na Amazonu a těžili kryptoměnyHackeři se dostali do cloudu Tesly běžícím na Amazonu a těžili kryptoměny24 FOTOGRAFIÍ
zobrazit galerii
Bezpečnostní společnost RedLock, která se specializuje na kyberútoky a odhalení děr v systémech, objevila hacknutý účet na AWS (Amazon Wev Services) společnosti Tesla.

Tesla používá cloudovou platformu Amazonu na mnoho věcí, kromě sběru dat z automobilů i analýzu a podobně. RedLock odhalil, že jeden z administračních účtů neměl heslo a hackeři přes něj využívali výkon cloudu k těžení kryptoměn.

V rámci odměn za odhalení chyb Tesla vyplatila RedLocku pouze 3 tisíce dolarů, takže lze předpokládat, že nešlo o nějaký kritický účet, který by měl vliv na celou platformu či zabezpečení uživatelských dat. Ostatně podle vyjádření zástupců šlo pouze o testovací účet pro interní automobily Tesla.

Právě bezpečnost celé platformy je pro automobilový průmysl stále kritičtější. Obzvláště s příchodem autonomních systémů, které budou zpracovávat data z obrovského množství vozů a budou pochopitelně obsahovat i soukromá data o jednotlivých jízdách daných uživatelů. Pro hackery mají taková data jistě vysokou cenu a v nejhorším případě by případné hacknutí mohlo ovlivnit i samotnou funkčnost platformy, která bude v nějaké formě udržovat autonomní vozidla neustále připojená a kontrolovaná.

Rakousko chystá vlastního trojského koně. Bude pomáhat v boji s teroristy na internetu

22.2.2018 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Rakouská vláda ve středu schválila balíček opatření umožňujících prostřednictvím sledování komunikace odhalovat závažnou kriminalitu a terorismus. Úřadům tak má být do budoucna umožněno nasazovat do počítačů státní sledovací software, neboli takzvaný „Bundestrojaner” (spolkový trojský kůň), informují rakouská média.

Nasazování špionážních programů do komunikačních aplikací jako jsou Skype nebo WhatsApp jsou jen jedním z opatření, která zahrnuje rozsáhlý balíček přijatý novou pravicovou vládou lidovců (ÖVP) a svobodných (FPÖ).

Zostřena má být celková kontrola veřejného prostoru. Úřady mají získat přístup k obrazovým a zvukovým záznamům z monitorovacích zařízení všech veřejných i soukromých subjektů, jako jsou dopravní podniky, letiště nebo nádraží.

Kromě toho bude systém na rozeznávání státních poznávacích značek evidovat údaje o řidiči, SPZ, značce, typu a barvě každého automobilu.

V případě počátečního podezření na trestný čin mohou úřady telekomunikačním společnostem nařídit uchovávání příslušných dat po dobu až jednoho roku.

Hackeři zneužili cloudový systém Tesly k těžbě kryptoměn

22.2.2018 Novinky/Bezpečnost Hacking
Cloudový systém amerického výrobce elektromobilů Tesla napadli hackeři a využili ho k těžbě kryptoměn. Podle sdělení společnosti RedLock, která se zaměřuje na kybernetickou bezpečnost, pronikli do administrativní konzole Kubernetes, která nebyla chráněna heslem. Dopad útoku na bezpečnost vozidel ani dat zákazníků Tesla zatím nezjistila. Jak uvedl server televize CNBC, ohroženy byly účty na úložišti Amazon Web Services (AWS).

Kubernetes je systém navržený společností Google, zaměřený na optimalizaci cloudových aplikací.

Společnost RedLock nesdělila, jaká kryptoměna byla těžena. Obdobné problémy podle ní měly i další přední firmy včetně britské pojišťovny Aviva a nizozemského výrobce SIM karet Gemalto. Průnik do systémů Tesly však byl sofistikovanější a používal několik různých strategií, aby zabránil odhalení hackerů.

Tesla problém po informaci RedLocku okamžitě vyřešila. Automobilka oznámila, že dopad na ochranu dat klientů ani na bezpečnost vozidel nezjistila. Podle mluvčího se kybernetický útok dotkl jen automobilů používaných zaměstnanci firmy.

Z analýz RedLocku je zřejmé, že poskytovatelé cloudových služeb jako Amazon, Microsoft a Google dělají, co mohou, a žádný z velkých útoků v loňském roce se nestal z důvodu jejich nedbalosti, prohlásil představitel společnosti Gaurav Kumar. "Bezpečnost je však společnou odpovědností. Organizace na všech úrovních jsou povinny sledovat infrastrukturu rizikových konfigurací, neobvyklých aktivit uživatelů a podezřelého síťového provozu," zdůraznil.

Kyberšpionážní skupina z KLDR rozšířila pole působnosti

22.2.2018 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Severokorejská kyberšpionážní jednotka, která se v minulosti zaměřovala na jihokorejskou vládu a soukromý sektor, loni výrazně zdokonalila svou činnost a rozšířila pole působnosti do Japonska či na Blízký východ. Podle agentury Reuters to vyplývá ze studie americké společnosti FireEye, která se zabývá bezpečností v kybernetickém prostoru.
Kyberšpionážní jednotka ATP37 (Reaper) podle expertů dříve pracovala pod vedením skupiny Lazarus, která je údajně zodpovědná za kybernetické útoky na společnost Sony Pictures z roku 2014 nebo za šíření vyděračského viru WannaCry. Tím se loni infikovaly statisíce počítačů ve 150 zemích světa. Skupina ATP37 zřejmě funguje už od roku 2012, trvalou hrozbu však začala představovat až v loňském roce.

Jednotka ATP37 se dosud ve své činnosti soustřeďovala pouze na jihokorejskou vládu, armádu, média nebo organizace na ochranu lidských práv a severokorejské přeběhlíky. Podle expertů se však loni nově zaměřila i na japonské organizace spojené s misí OSN pro lidská práva a sankcemi vůči KLDR, vietnamské dopravní a obchodní firmy a finanční společnosti na Blízkém východě.

"Myslíme si, že primárním úkolem ATP37 je shromažďovat informace, které by podpořily strategické, vojenské, politické a ekonomické zájmy Severní Koreje," cituje britský list The Guardian závěry odborníků.

Kybernetické útoky, za nimiž podle expertů stojí severokorejský režim, byly v minulosti zaměřeny na letecké, telekomunikační a finanční podniky. Pchjongjang veškerá obvinění důrazně odmítl.

Google našel další díru ve Windows 10. Starší verze Windows nepostihuje

22.2.2018 Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Microsoft si myslel, že chybu opravil, ale zřejmě se tak nestalo.

Byl to opět Google, kdo našel díru ve Windows a informace o ní zveřejnil. Shodou okolností je to druhý případ ve velmi krátkém období. Zatímco zmíněná díra v Edgi byla vyhodnocena jako střední hrozba, v tomto případě se budeme bavit o vysoké zneužitelnosti. To je hodnocení od Googlu, Microsoft pak díře přisoudil nálepku důležité, nikoli kritické.
V nově objeveném scénáři útoku dochází ke zneužití funkce SvcMoveFileInheritSecurity tak, že se vydává za uživatele či uživatelku. Pomocí funkce MoveFileEx se útočnice či útočník pokusí přesunout soubor do jiného umístění. Po vyvolání funkce dojde o opuštění modelu vydávání se za uživatele a k pokusu o resetování bezpečnostního popisovače nového souboru tak, aby odpovídal zděditelným oprávněním.

Chyba CVE-2018-0826
K problému dochází pouze při práci se soubory s pevnými odkazy. Pakliže je soubor přesunut do adresáře, jenž disponuje dědičnými položkami pro správu přístupu, je krátce řečeno možné, aby byl soubor díky zděděným oprávněním modifikován tím, kdo útok provádí. Podle Googlu byly dokonce nalezeny dvě velmi podobné chyby.

Jednu interně označil číslem 1427. Jedná se o chybu známou též pod označením CVE-2017-11783 a byla opravena na podzim. Týkala se přitom všech do té doby vydaných verzí Windows 10, ale také Windows 8.1. Druhý problém, na který Google upozornil po vypršení lhůty pro opravu, (Microsoft si vyžádal prodloužení oproti standardním 90 dnům, čemuž bylo vyhověno), viz výše, reklamní gigant interně označuje číslem 1428 a je známa též pod označením CVE-2018-0826.

Podle Microsoftu se tato chyba týká jen Windows 10. Výměna informací mezi Googlem a Microsoftem naznačuje, že si firmy zcela nerozumí. Redmondští tvrdí, že chybu opravili v aktualizacích, jež vydali v rámci únorového záplatovacího úterý. Chybu 1427 považovali za duplikát chyby 1428. Jenže podle Googlu byla ve skutečnosti opravena jen chyba 1427, zatímco chyba 1428 v systému zůstala.

Takže nejde o duplikát, jen o podobnou chybu. Zřejmě nás tedy čeká další oprava. Tato chyba by naštěstí neměla být snadno zneužitelná. Tedy, její zneužití je snadné, ale podmínky pro takový útok jsou jen obtížně splnitelné. Např. útok nelze provést vzdáleně, nelze jej provést ze sandboxu, který nabízí aplikace jako Chrome nebo Edge apod.

Google zveřejnil detaily k díře v prohlížeči Edge. Varoval Microsoft předem, ale ten chybu včas neopravil
22.2.2018 Živě.cz Zranitelnosti

Živě.cz v prohlížeči EdgeTmavé téma prohlížeče EdgePodporuje další technologie HTML5, třeba WebRTC 1.0, a jak vidíte, dokáže i takto zobrazit miniatury otevřených stránekKlepnutím na tlačítko nahoře vlevo můžete uložit otevřené panely na pozdějiEdge docela dobře zobrazuje PDF a nově se naučil i EPUB
Google zveřejnil detaily bezpečnostní chyby v prohlížeči Edge. Microsoft přitom o chybě věděl dopředu, ale ve stanovené lhůtě nedostatky neodstranil, informoval web Neowin.net.

Tým Googlu prostřednictvím Projektu Zero odhalil v listopadu minulého roku zranitelnost prohlížeče Microsoft Edge a poskytl Microsoftu 90 dní na opravu. Pro složitost opravy lhůtu prodloužili o 14 dní, ale ani po tomto termínu chyba nebyla odstraněna.

Zranitelnost dovoluje útočníkovi obejít zabezpečení prohlížeče a vložit škodlivý kód do počítače oběti. Chyba byla označena jako středně závažná. Microsoft je přesvědčen, že tuto záležitost vyřeší do 13. března. Proč se tak nestalo doposud však blíže nevysvětlil.

Ohrožení podnikových sítí ze strany internetu věcí je realitou

22.2.2018 SecurityWorld IoT
V nedávném seriálu BBC zvaném McMafia převzal hacker vládu nad IT sítí bombajského přístavu pomocí prodejního automatu s jen několika málo bezpečnostními údaji. Ač se takový případ může zdát nepravděpodobný, je hrozba ze strany internetu věcí vůči kriticky důležité infrastruktuře velice reálná. Jak se stále více zařízení připojuje k síti a další a další senzory nachází využít napříč průmyslovými odvětvími, stává se zároveň ohrožení podnikových sítí skrze neaktualizovaná zařízení internetu věcí skutečnou hrozbou. Zprávu přináší server SC Magazine. Jaká jsou tedy fakta za obavami z hacknutí důležitých IT systémů skrze internet věcí?

Hrozba je reálná a nezmizí sama od sebe.

Celosvětově stoupá míra využití zařízení internetu věcí. Majorita sítí je ovšem nepřipravena na takto masivní příliv nových zařízení, a ještě méně jsou připraveny na hackery a další jednotlivce, kteří se pokusí získat přístup k podnikovým sítím a uživatelským datům pro zločinné úmysly.

Gartner předpokládá, že zde do konce roku 2020 bude kolem 20,4 miliard k síti připojených zařízení. Je evidentní, že počet propojených zařízení se bude i nadále zvyšovat. To sice přináší spoustu výhod, ale také vzrůstající bezpečnostní riziko. Jak se sítě stávají dynamičtějšími a neustále rostou, je těžší a těžší identifikovat a spravovat všechna zařízení k nim připojená.

Ta hrozba je tu a je velmi reálná. Rok 2016 přinesl jeden z největších DDoS útoků všech dob – botnet Mirai – který vyřadil z provozu mnoho webových stránek. Útok byl možný díky zařízením internetu věcí, unikátním IP adresám hostujícím malware. Zařízení nejvíce se podílející na útoku? Průmyslové kamery.

Nejnovější potomek botnetu Mirai se nazývá Satori a objevil se v letošním roce, specificky cílí na procesory ARC. Hlavním účelem je krást kryptoměnu Ethereum skrze hackování online těžařských hostů a tajnému nahrazení jejich peněženek.

Mirai a Satori plně odhalují potenciál kybernetických zločinců ozbrojených malwarem a velkým množstvím nezabezpečených zařízení internetu věcí. Jak se stále více zařízení dostává na síť, hrozeb bude přibývat. Více zařízení znamená více bodů, skrze které může útočník zařízení infikovat a následně je využívat při DDoS útocích.

Jak bohužel ukazuje výše zmíněný seriál McMafia, právě klíčová IT infrastruktura je obzvláště ohrožena. Některé příklady podobných útoků na nezbytné systémy ukazuje hned několik hacknutých vodních elektráren mezi roky 2011 a 2016 a také elektrárnu ve Spojených státech, která byla infiltrována hned sedmnáctkrát mezi roky 2013 a 2014. Co je horší: jaderná elektrárna částečně hacknutá v roce 2016.

Množství zařízení připojených k podnikové síti je nejen téměř nemožné spravovat, ale někdy ani nelze jejich počet vůbec zaznamenat. Princip BYOD (buy your own device, kdy zaměstnanec nedostane firemní notebook nebo mobil, ale koupí si vlastní) a zařízení internetu věcí vede k většímu rozšíření zařízení s vlastními IP adresami a výkonem – ale často bez pořádného zabezpečení. Právě tato zařízení se poté pro hackery stávají bodem vniku do podnikových sítí.

Nová chytrá zařízení se nyní zvládají na vaše sítě připojovat samy od sebe. Vše od chytrých telefonů až po bezpečnostní kamery. Tyto zařízení nejsou spravována a mohou se stát nezabezpečenými koncovými body, které výrazně zvýší šanci na hacknutí sítě. A právě tato zařízení se také stávají hlavním cílem hackerů a kybernetických zločinců. Ti díky nim mohou využít LAN přístup na servery nebo, ještě častěji, mohou podobná zařízení sloužit k manipulaci s daty a získání přístupu do sítě.

Většina organizací si nemyslí, že mají do své sítě připojena nějaká zařízení internetu věcí, ale dokud je nehledají, nemohou si být jistí.

Mnoho firem se nyní, oprávněně, obává útoků zvenčí, které by do jejich sítí pronikly. Nejnovější firewally, systémy na prevenci proti vniknutí, pokročilé ochranné systémy a další, to vše hraje roli v obraně. Jak se však k síti připojuje stále více zařízení, je nutné hledět i na hrozby z vnitřku.

Pokud společnosti nemají kvalitní infrastrukturu na podporu zařízení internetu věcí, riskují odhalení svých podnikových sítí zločinným aktivitám. To může vést k devastujícím výsledkům, obzvláště pokud hackeři odhalí zranitelnosti v zařízení internetu věcí s přístupem ke klíčové IT infrastruktuře.

Dobrým začátečním bodem pro firmy, které berou svou bezpečnost vážně v dnešním hyperpropojeném světě, je zvýšit povědomí o všech zařízeních v síti a implementovat centralizovaný systémy správy pro zajištění dodržování všech pravidel.

Najděte je, zhodnoťte je, spravujte je. To musí být nová mantra pro ochranu organizací od všech různých zařízení. Žijeme v časech jako z televize a v kybernetickém světě musíme chránit svá aktiva lépe než ti, kteří byli na televizních obrazovkách hacknuti.

Zkontrolujte si, jestli je váš firemní počítač chráněn před chybami Meltdown a Spectre

22.2.2018 SecurityWorld Zranitelnosti
Analytická služba Microsoftu Windows Analytics nyní může prozkoumat podnikové počítače s Windows 10, 8.1 a 7 a určit, zda jsou systémy zranitelné vůči vadám Meltdown a Spectre nacházejícím se v procesorech.

Nová schopnost služby Analytics spadající pod sekci „Upgrade Readiness“, tedy připravenost na aktualizaci, představil Terry Myerson, vrcholný představitel firmy zaměřený právě na operační systém Windows. Myerson zranitelnosti nazval „výzvou pro nás všechny,“ neboť vychází z hardwaru jako takového, nikoli ze softwaru.

„K naší službě Windows Analytics jsme přidali možnost nahlásit stav všech zařízení s Windows, které IT odborníci spravují,“ píše Myerson na blogu Microsoftu.

Windows Analytics je shrnující pojem pro tři různé separátní služby: Upgrade Readiness, Update Compliance a Device Health. Zaměřují se na připravenost počítače na aktualizace a také na samotné „zdraví“ stroje. Vychází z telemetrických dat, která Microsoft z osobních počítačů s Windows získává. Windows Analytics jsou dostupné pouze pro zákazníky s licencí Windows Enterprise.

Služba Upgrade Readiness měla původně odhalovat stroje nejvhodnější k aktualizaci z Windows 7 a 8.1 na Windows 10. Doporučuje také ty systémy, které by měli jako první aktualizovat na nejnovější build, tedy verzi systému.

S aktualizací určenou na ověření zabezpečení vůči zranitelnostem Meltdown a Spectre ukáže služba IT administrátorům, zda je antivirový software počítače kompatibilní s aktualizacemi, které Microsoft vydal minulý týden a které mají lépe zabezpečit počítače vůči oběma zranitelnostem.

Upgrade Readiness také určuje, které systémy jsou již proti Meltdownu a Spectru chráněny a ty PC, které mají aktualizace dočasně deaktivovány. Poskytuje rovněž informace o aktualizacích firmwaru, které ve spolupráci s Microsoftem vydává Intel.

Protože Meltdown i Spectre se nachází přímo v procesoru, je nejlepší obranou právě aktualizace firmwaru (tedy kromě celkové fyzické výměny procesoru). Zpočátku se bude Upgrade Readiness zaměřovat jen na Intel, ale podle Myersona „přidáme i CPU partnerů hned jak budou data o nich dostupné Microsoftu“.

Zack Dvorak, programový manažer Microsoftu však varuje, že uživatelé mohou zprvu vidět množství neznámých nebo prázdných polí při využití služby. „Na vylepšení dat poskytovaných službou Upgrade Readiness pracujeme a nové informace vám zobrazíme hned jak to bude možné.“

IPhony už nelze vyřadit z provozu jedinou zprávou. Apple vydal aktualizaci systému

20.2.2018 Novinky/Bezpečnost Apple
Vyřadit prakticky jakýkoliv iPhone z provozu nebyl ještě minulý týden vůbec žádný problém. Operační systém totiž obsahoval chybu, kvůli které bylo jablečné zařízení vyřazeno z provozu poté, co obdrželo zprávu s jedním konkrétním znakem. Společnost Apple však nyní vydala aktualizaci, která tento nepříjemný problém řeší.

Informace o tom, že je možné snadno vyřadit iPhone z provozu, začala internetem kolovat na konci minulého týdne. 

Ukázalo se, že iPhony se zhroutí poté, co je na nich zobrazena zpráva obsahující jeden konkrétní znak v telugštině, tedy v třetím nejpoužívanějším indickém jazyce po hindštině a bengálštině. Roli přitom nehrálo, zda se jednalo o SMS zprávu nebo zda byl text zaslán prostřednictvím Twitteru, Skypu či přes e-mail.

Apple’s latest operating system has a bug that could really mess up your phone https://t.co/gqpRzAGKqd

— New York Magazine (@NYMag) February 16, 2018
Takto vypadá znak, který dokázal vyřadit iPhone z provozu.
Ve chvíli, kdy se v jakékoliv aplikaci daný znak zobrazil, aplikace se zasekla a přestala pracovat. V krajním případě – pokud byl znak zobrazen v notifikačním okně – došlo dokonce k pádu celého operačního systému a iPhone se neustále restartoval.

Po pouhých pár dnech přispěchala společnost Apple s opravou, vydána byla v noci na úterý. Uživatelé, kteří si nechtějí nechat od vtipálků a zlomyslných uživatelů výše popsaným způsobem zablokovat své přístroje, by měli tedy co nejdříve provést aktualizaci na iOS 11.2.6.

Dříve trápily uživatele odkazy
Vtipálci – a případně i nefalšovaní záškodníci s nekalými úmysly – tak mají další možnost, jak potrápit uživatele jablečných smartphonů. A historicky to není poprvé.

V roce 2016 se například internetem šířily odkazy na speciální webovou stránku, která dokázala u iPhonů a stolních počítačů od Applu „shodit“ nejen samotný prohlížeč, ale také celý operační systém, jak je vidět i na videu níže.

Stránka obsahuje speciálně upravený kód v JavaScriptu, který zkrátka donutí zařízení provést restart. Jedinou obranou je na podobné odkazy neklikat.

Souborový systém APFS má v High Sierra kritickou chybu. Hrozí při ní ztráta zálohovaných dat
20.2.2018 Živě Apple
Systém High Sierra přinesl na Macy jako jednu v hlavních novinek souborový systém APFS. Ten je optimalizovaný pro SSD a odolnější vůči chybám moderních úložišť. Jak ale nyní zjistil vývojář zálohovací utility Carbon Copy Cloner, obsahuje chybu, při které může dojít ke ztrátě dat.

Týká se primárně dynamických diskových obrazů (sparse), které reprezentují data na externím úložišti, typicky na NASu nebo externím disku. Tam lze vytvořit obraz disku tohoto typu a nasměrovat na něj například zálohovací aplikaci. Obraz disku potom ukazuje právě takovou velikost, jakou zabírají data na fyzickém disku.

Problém ale nastane v případě, že se zaplní cílové fyzické úložiště. Systém ne vždy korektně vrátí hodnotu o zaplněném disku a jeho obraz tak stále ukazuje informaci o volném místu (a předá ji dalším aplikacím). A i přesto, že fyzicky není možné data na externí úložiště zkopírovat, systém přenos dat zobrazí jako úspěšný.

Před odpojením disku dokonce lze takto zkopírovaná data z obrazu otevřít a korektně číst. Po odpojení a znovupřipojení se však samozřejmě stanou nedostupná. To je právě v případě použití se zálohovacími aplikacemi kritickou chybou. Náprava by tak měla ze strany Applu přijít co nejdřív. Více na:

Stovky českých webů těžily virtuální mince

20.2.2018 Novinky/Bezpečnost Bezpečnost
Hned několik stovek českých internetových serverů zatěžovalo nadměrně výkon počítačů a chytrých telefonů svých návštěvníků, ukrývaly se na nich totiž speciální skripty pro těžbu kybernetických mincí, jako jsou například bitcoiny. Upozornil na to serveru Lupa.cz.

Kybernetické měny jsou fenoménem dnešní doby. V loňském roce nalákaly celou řadu uživatelů o stovky procent rostoucí kurzy prakticky všech kybernetických měn. Popularita nicméně rostla také díky tomu, že lidé mohou těžit virtuální mince sami, za jejich pořízení tedy nemusí platit ani korunu.

Pokud mají dostatečně výkonný počítač – případně chytrý telefon –, mohou si nainstalovat speciální software a s jeho pomocí kryptoměny doslova těžit – tento program totiž používá předem nastavené výpočty, jejich výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné nakupovat prakticky cokoliv.

Virus se nestahuje, web stačí jen navštívit
Stejným způsobem mohou těžit také hackeři, kteří internetem masivně šíří nejrůznější těžařské viry. Speciálními skripty, které pracují na stejných principech jako samotné viry, jsou dokonce hojně šířeny také prostřednictvím nejrůznějších webových stránek.

Do počítačů nebo jiných zařízení se tedy žádné škodlivé kódy nestahují. Návštěvníci dotčených webů pomáhají počítačovým pirátům vydělat peníze už jen tím, že web navštíví, neboť výkon jejich počítačů či jiných zařízení byl využíván k těžbě kybernetických mincí.

Objevily se na 950 tuzemských webech, jak vyčíslil bezpečnostní tým CSIRT.CZ.

Kolik lidí infikované stránky navštívilo, zatím není jasné. CSIRT.CZ nicméně kontaktoval provozovatele všech dotčených stránek, aby zjednali nápravu.

Nejrozšířenější těžařské viry
Z prvních třech míst v žebříčku nejrozšířenějších počítačových hrozeb obsadily hned dvě příčky právě těžařské viry. Konkrétně šlo o nezvané návštěvníky CoinHive a Cryptoloot. 

CoinHive byl navržen pro těžbu kryptoměny monero bez souhlasu uživatele. Tento škodlivý kód implantuje JavaScript, který využívá procesor koncových uživatelů a negativně ovlivňuje výkon stroje těžbou kryptoměn. Kyberzločinci mohou využít pro těžbu kryptoměn až 65 % celkových zdrojů CPU koncového uživatele, aniž by o tom věděl.

Malware Cryptoloot funguje velmi podobně. Využívá výkon procesoru nebo grafické karty pro těžbu různých virtuálních mincí, které mohou následně počítačoví piráti směnit za skutečné peníze.

„Uživatelé stále častěji nedůvěřují vyskakujícím oknům a bannerové reklamě a využívají software pro blokování reklam, takže webové stránky více a více využívají jako alternativní zdroj příjmů těžbu kryptoměn. Ale často bez svolení a upozornění uživatelů, jejichž stroje jsou pro těžbu využívané,“ prohlásil Peter Kovalčík, SE Manager ve společnosti Check Point.

„Navíc kyberpodvodníci se ve snaze maximalizovat zisk snaží využít nástroje pro těžbu kryptoměn a získat ještě více z výpočetního výkonu uživatelů ve svůj prospěch. Je pravděpodobné, že v příštích měsících bude tento trend ještě výraznější,“ dodal.

Olympijské hry jsou rájem pro hackery. Denně se uskuteční milióny útoků

20.2.2018 Novinky/Bezpečnost Hacking
Zraky snad všech sportovních fanoušků se v posledních týdnech ubírají k Pchjongčchangu, kde se konají 23. zimní olympijské hry. Ty lákají – stejně jako v minulých letech – také počítačové piráty. Bezpečnostní experti varují, že počet útoků v době olympiády vzroste o milióny každý den.

Na útoky počítačových pirátů by měli být připraveni také uživatelé, kteří se do Pchjongčchangu vůbec nevydali a jednotlivá sportovní klání sledují z pohodlí svého obýváku.dynamic-picture-free1__660762

Počítačoví piráti totiž prakticky vždy podobně hojně sledované akce zneužívají k tomu, aby šířili nejrůznější škodlivé kódy. Sázejí především na to, že diváci touží po co nejrychlejších a nejzajímavějších zprávách.

Na sociálních sítích, různých chatovacích skupinách i v nevyžádaných e-mailech je tak možné narazit na odkazy na fotografie i videa o aktuálních výkonech či počtu medailí. Velmi často však takové výzvy směřují na podvodné stránky, kde číhají škodlivé kódy.

Výjimkou nejsou ani odkazy na videa, která však nejdou přehrát. Uživatel údajně pro jejich shlédnutí potřebuje nainstalovat speciální plugin, ve skutečnosti jde však o počítačový virus.

Počty útoků raketově rostou
Útoky nicméně nejsou nijak výjimečné ani v samotném místě konání her. V průběhu pekingských her v roce 2008 bylo podle antivirové společnosti Kaspersky Lab detekováno okolo 190 miliónů kybernetických útoků (12 miliónů denně). V Londýně v roce 2012 jich analytici zaznamenali 200 miliónů a v roce 2014 při hrách v Soči 322 miliónů. Během poslední olympiády v Riu před dvěma lety odborníci odhalili celých 570 milionů útoků.

„Olympijské hry vždy vedle úžasných sportovních výkonů nabízejí i jedinečnou přehlídku nejnovějších technologií, které často předznamenávají další vývoj. Vzhledem k obrovské důležitosti technologií pro bezproblémový chod této události je nezbytné zajistit jejich bezpečnost. Lákají totiž velké množství hackerů, jejichž cílem je narušit hlavní komunikační a informační systémy a způsobit chaos,“ uvedl Mohamad Amin Hasbini, bezpečnostní analytik ve společnosti Kaspersky Lab.

První útok postihl hry v Pchjongčchangu už během předminulého pátku, kdy probíhalo slavnostní zahájení. Tehdy kyberzločinci prováděli nájezdy na webové stránky her a korejské televizní systémy, cílem bylo kompletní vyřazení z provozu.

Šlo o tzv. DDoS útok, při kterém stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Dva útoky již byly odvráceny
Hackerům však útok nevyšel, neboť na něj byli administrátoři tamních počítačových systémů připraveni. Zástupci Mezinárodního olympijského výboru to bez dalších podrobností potvrdili o několik dní později.

Přestože znají původ útoku, odmítli jej komentovat. Nechtějí prý ohrozit průběh her politickými tahanicemi. „Podobné snahy hackerů nejsou nijak výjimečné. Důležité je, že se nám je podařilo opětovně odrazit a že nijak nebyl ohrožen průběh her,“ zdůraznil pro agenturu Reuters mluvčí Mezinárodního olympijského výboru Mark Adams.

I z dalších zpráv je nicméně zřejmé, že administrátoři mají s počítačovými systémy na olympiádě plné ruce práce. Už od konce loňského roku totiž měl probíhat sofistikovaný hackerský útok na počítače více než tří tisíc klíčových zaměstnanců, kdy by se pomocí škodlivého kódu dostali útočníci k citlivým datům, případně mohli manipulovat na dotčených strojích se zobrazovanými informacemi.

Také tento útok se však podařilo ještě před startem olympiády odvrátit.

Podvod poznají jen pozorní. ČSOB varovala před počítačovými piráty

20.2.2018 Novinky/Bezpečnost Podvod
Počítačoví piráti se v posledních dnech zaměřili na klienty ČSOB, internetem šíří odkaz na podvodné stránky imitující vzhled této banky. Z klientů se snaží vylákat přihlašovací údaje k jejich účtům. Podvodné stránky přitom pozorní uživatelé poznají na první pohled.

Před falešným internetovým bankovnictvím, které imituje vzhled stránek ČSOB, varovali přímo zástupci banky.

„Upozorňujeme na výskyt podvodné stránky v designu ČSOB internetového bankovnictví s cílem získat přihlašovací data do internetového bankovnictví, data o platebních kartách a další důvěrné údaje,“ uvedl mluvčí banky Patrik Madle.

Ukázka podvodné webové stránky

FOTO: ČSOB

Ten zároveň zdůraznil, jak mohou lidé podvodné stránky odhalit. „Pokud se přihlašujete do internetového bankovnictví, zkontrolujte vždy nejdříve řádek s internetovou adresou. V každé chvíli, kdy pracujete s internetovým bankovnictvím nebo se do něj přihlašujete, musí být v adresním řádku vašeho prohlížeče adresa https://ib.csob.cz a vedle ní ikona zámku,“ prohlásil mluvčí.

Zběhlejší uživatelé patrně již vědí, že po kliknutí na zmiňovanou ikonu zámku se zobrazí certifikát potvrzující platnost a ověřující identitu stránky. To se však u těch podvodných nestane.

„V moderních internetových prohlížečích se kontrola provádí automaticky (řádek s adresou stránky zezelená, pozn. red.),“ připomněl Mandle.

Jdou po zůstatku i půjčkách
Pokud důvěřivci své přihlašovací údaje do falešných stránek skutečně zadají, jsou již jen krůček od vybílení bankovního účtu. Se znalostí telefonního čísla je totiž pro podvodníky hračkou vylákat od lidí potvrzovací SMS zprávu, pomocí které mohou například provádět peněžní transakce.

V ohrožení jsou přitom i jedinci, kteří nemají na bankovním účtu příliš mnoho financí. Útočníci mohou touto cestou sjednat bez vědomí majitele klidně i půjčku. A tyto peníze následně vyberou.

Zda kvůli podvodným stránkám přišel nějaký klient skutečně o peníze, však mluvčí banky nekomentoval. „V případě pochybností neváhejte kontaktovat helpdesk elektronického bankovnictví na telefonním čísle 495 800 111,“ dodal mluvčí.

Na pozoru by se měli mít také klienti dalších bank
V současnosti se objevily na síti pouze stránky imitující internetové bankovnictví ČSOB. Není nicméně vyloučeno, že se v dohledné době budou podvodníci vydávat za bankéře také jiného finančního ústavu v Česku.

V minulosti se touto cestou snažili například počítačoví piráti opakovaně napálit klienty České spořitelny. Obezřetnost je tedy na místě.

Agentuře unikla z cloudu osobní data 12 tisíc hvězd sociálních sítí

20.2.2018 Novinky/Bezpečnost Sociální sítě
Únik citlivých osobních dat a kontaktních údajů 12 tisíc známých osobností ze sociálních sítí oznámila marketingová agentura Octoly. Jde o známé tváře, které propagují značky kosmetických a dalších firem, jako jsou Dior, Estée Lauder, Lancôme a Blizzard Entertainment.

Webové stránky agentury Octoly

FOTO: repro octoly.com

Včera 13:27

Firma, která sídlí v Paříži, využívala tyto celebrity k propagování známých značek kosmetiky a dalších produktů. Mezi její klienty patří například společnosti Dior, Estée Lauder, Lancôme nebo Blizzard Entertainment. Společnost však měla špatně nakonfigurováno úložiště dat v cloudu a nešťastnou náhodou se jí podařilo zveřejnit řadu citlivých údajů o těchto vlivných uživatelích sociálních sítí, většinou z Instagramu, Twitteru a YouTubu.

Uniklá data obsahovala skutečná jména propagátorů značek, jejich adresy, telefonní čísla a e-mailové adresy včetně těch, které byly určeny pro používání účtů na PayPalu, a data narození. Nezřídka šlo rovněž o ověřovací tokeny, které mohly být zneužity pro převzetí účtů na sociálních sítích, a tisíce hesel a uživatelských jmen, která patřila různým internetovým účtům tvůrců.

Úložiště obsahovalo rovněž informace o 600 značkách, které využívají služeb marketingové agentury Octoly, a rovněž 12 tisíc zpráv Deep Social, které byly vytvořeny zvlášť pro každého spolupracovníka a představují podrobnou analýzu vlivu těchto osobností sociálních sítí na internetu, různé zájmové a věkové skupiny a informace o značkách, které by mohly nejlépe propagovat.

Interní záznamy o klientech
Součástí balíku informací byly i interní zprávy o klientech, které by mohly poškodit zákazníky agentury, pokud by se dostaly do rukou jejich konkurence. Podle bezpečnostní společnosti UpGuard je únik o to nebezpečnější, že řadu propagátorů značek na sociálních sítích tvoří ženy, jimž nyní hrozí obtěžování, protože byly zveřejněny jejich adresy i telefony. Marketingové agentuře nyní hrozí žaloby ze strany klientů i spolupracovníků.

„Takto citlivá data musí být rozhodně několikanásobně zabezpečena před zneužitím,“ říká bezpečnostní expert společnosti ESET Václav Zubr. „Minimem by měla být dvoufaktorová autentizace, tedy nejen jednoduché uživatelské jméno a heslo, ale také jednorázově generovaný kód zaslaný na mobilní telefon,“ dodává.

Agentura má do jisté míry štěstí, že k úniku osobních dat došlo před letošním květnem, kdy začne platit nová evropská směrnice o ochraně osobních dat (GDPR). Za podobný prohřešek by poté musela zaplatit velmi vysokou pokutu.

CZ.NIC spouští HaaS: honeypot as a service
20.2.2018 Root.cz Zabezpečení

Přesněji, přivítat jste ho mohli v říjnu loňského roku, kdy jsme spustili jeho beta verzi. Z počátku jsme nechávali volnou registraci a ladili první nedostatky, zátěžovou zkouškou pak bylo přesunutí všech uživatelů routerů Turris.

Veškeré problémy a připomínky jsme vyřešili a nic nebránilo tomu spustit ostrý provoz služby HaaS neboli Honeypot as a Service.

Co to vlastně HaaS je a k čemu slouží? Honeypot je speciální aplikace, která simuluje operační systém a dovoluje potenciálnímu útočníkovi se přihlásit přes SSH do koncového zařízení a provést libovolné příkazy nebo třeba stáhnout malware. Nainstalovat si takovou aplikaci není jednoduché a pokud se v ní objeví chyby, může být i nebezpečná. Proto jsme se rozhodli vzít bezpečnostní riziko na sebe a zpřístupnit honeypot jako veřejnou službu, na kterou mohou uživatelé Internetu přesměrovat útoky vedené na jejich routery.

Moc rádi bychom řekli, že stačí na vašem routeru či serveru povolit port 22 a přesměrovat na naše servery, ale není tomu tak. Snažili jsme se však o co nejjednodušší řešení, co se instalace a vývoje týče. Věřte, že jsme minimálně měsíc strávili pouze výběrem proxy, která musí u uživatelů běžet. K čemu proxy je? Pouze k jednomu malému, ale velmi důležitému detailu. Abychom znali IP adresu útočníka, která slouží k následné analýze chování útočníků s cílem odhalení nových, dosud neznámých útoků.

Dobrá zpráva je, že i přes krátkou dobu provozu a porodní bolesti máme hodně dat. S přírůstkem deset tisíc SSH sessions za hodinu, v takto malém počtu uživatelů (aktuálně 1 600 aktivních uživatelů), budeme brzy řešit zajímavé úlohy, jak všechna data stihnout analyzovat. Uděláme pro to maximum, protože botnety volající rm -rf jako první příkaz nás děsí a je třeba s nimi zatočit.

Nasbíraná data využívá Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ pro zkoumání útoků z českých IP adres, o čemž jsou pak majitelé informováni a hlavně vyzváni k nápravě. Největší počet útoků pochází z Číny, proto již spolupracujeme s Taiwanem, aby i u nich mohli zasáhnout. Na spolupráci s dalšími bezpečnostními týmy se pracuje.

NMI18_Materna
Pokud se chcete do projektu zapojit, můžete tak učinit na stránkách haas.nic.cz, kde se zaregistrujete a dle pokynů nainstalujete HaaS proxy (dostupné jako deb a rpm balíček, na PyPI nebo jen tar). V případě zájmu o analýzu dat jsou anonymizovaná data dostupná na stránce s globálními statistiky. Chybí v nich úmyslně použitá hesla, protože jsme zaznamenali nejeden případ, při kterém se uživatel omylem dostal do svého vlastního honeypotu.

Velká část e-mailů putuje internetem nešifrovaně. Kdo to změní?
20.2.2018 Root.cz Zabezpečení

Máme rok 2018 a stále jsme se ještě nevypořádali ani s pořádným šifrováním elektronické pošty. IETF má nyní nová doporučení ohledně šifrování a co možná nejlepší ochrany uživatelů. Jak jsou na tom vaše maily?

Internet Engineering Task Force (IETF) se dlouhodobě snaží o bezpečný a důvěryhodný internet. Nejnovějším příspěvkem na tomto poli je nový standard zavádějící bezpečnější přístup k elektronické poště. Přestože máme rok 2018, stále je v této oblasti co dohánět, protože velká část pošty putuje internetem v otevřené podobě nebo s velmi slabým zabezpečením.

Výsledkem je RFC 8314, ve kterém Chris Newman z Oracle a Keith Moore z Windrock vysvětlují, že v některých případech není komunikace mezi klientem a serverem šifrovaná. Zároveň dokument novelizuje celou řadu předchozích standardů a zavádí přísnější přístup s cílem zajistit uživatelům výrazně vyšší bezpečnost.

Oportunistické šifrování nestačí
Dokument identifikuje hlavní nedostatky v komunikaci mezi e-mailovým klientem (MUA) a servery. Ty mohou být přitom dvojího druhu – pro odesílání pošty (Submission) a příjem pošty (Access). Používají různé protokoly jako Internet Message Access Protocol (IMAP) (RFC3501), Post Office Protocol (POP) (RFC1939) a Simple Mail Transfer Protocol (SMTP) Submission (RFC6409).

Obvykle se při jejich použití používá zabezpečení pomocí Transport Layer Security (TLS) (RFC5246), ale často to není prováděno tím nejlepším způsobem vzhledem k utajení e-mailové komunikaci při přenosu internetem.

Typickým příkladem je takzvané oportunistické (česky příležitostné) šifrování. Předchozí standardy (RFC 2595, 3207 a 3501) totiž doporučovaly používat právě tento způsob. Klient se k serveru připojí běžným otevřeným protokolem bez šifrování a teprve v průběhu komunikace může navrhnout přechod na šifrovanou komunikaci pomocí příkazu STARTTLS.

Konkrétní podoba šifrovaného kanálu pak závisí na dohodnutých schopnostech obou stran. Jinými slovy: pokud o to klient výslovně požádá, může být zahájeno vyjednávání o sestavení nového šifrovaného kanálu pro bezpečnější komunikaci. K němu ovšem vůbec nemusí dojít, pokud se protistrany nedohodnou, přenese se pošta v klidu nešifrovaně. Navíc začátek celé komunikace vždy probíhá v otevřeném prostředí a může tak být odposloucháván nebo manipulován.

Řešení existuje, je jím implicitní šifrování, tedy použití odděleného TCP portu, na kterém se nejprve vždy povinně naváže TLS spojení a teprve v něm probíhá komunikace s poštovním serverem. Čerstvě vydané RFC tedy pro protokoly POP, IMAP, SMTP a další příbuzné doporučuje právě použití této bezpečnější metody.

Klient musí ověřovat certifikáty
Nový dokument zavádí povinnou validaci certifikátů na straně klienta, který se tak musí při navazování spojení řídit RFC 7817. V případě POP3S a IMAPS s tím není problém, protože implicitní TLS je dnes na serverech už velmi rozšířené. Jinak je to ale v případě SMTP, kde je stále ještě častým zvykem používat oportunistické šifrování se STARTTLS. Aby byl přechod pro uživatele pokud možno hladký, měly by servery po přechodné období implementovat jak STARTTLS na portu 587, tak bezpečnější implicitní TLS na portu 465.

TCP port 465 původně vznikl pro TLS variantu SMTP, ale poté se ukázalo, že není možné nijak pomocí MX záznamu signalizovat šifrování (a tedy ani použití jiného portu). Proto se stále pro komunikaci mezi servery používá původní port 25 a vyhrazení nového portu 465 bylo zrušeno. Řada uživatelů ale už mezi tím začala nový port používat pro doručení pošty ze svého klienta s implicitním TLS. Tento postup se nyní formalizuje zavedením nové služby Submissions.

Port 25 není určen pro klienty
Stále rozšířené je použití TCP portu 25 také pro doručení pošty na odesílající server (SMTP Submission), pro které jsou ovšem vyhrazeny už zmíněné porty 587 a 465. Tvůrci nového RFC proto říkají, že by poskytovatelé služeb měli své uživatele co nejdříve přesunout na bezpečnější varianty – ať už oportunistické nebo implicitní. To navíc bez ohledu na to, zda se uživatelé při použití dané služby musejí autentizovat.

Port 25 by tak měl být vyhrazen pro komunikaci mezi servery a klienti by přes něj neměli vůbec poštu na svůj odesílací server předávat. Bohužel je historicky na použití tohoto portu řada uživatelů zvyklá, takže i někteří poskytovatelé poštovních služeb nabízejí přijetí pošty přes tento port. Zároveň ale poskytovatelé připojení často použití portu 25 blokují kvůli boji s odchozím spamem, takže jsou uživatelé chtě něchtě tlačeni do použití správných rozhraní.

Změny na obou stranách
Výše uvedené změny se týkají e-mailových klientů (Thunderbird, Outlook, Apple Mail a dalších), ale také serverů. Ty podle RFC musí implementovat TLS na zmíněných komunikačních protokolech a měly by tak učinit i na jakýchkoliv dalších. Povinně musí TLS umožnit na těch protokolech, kde se uživatel přihlašuje pomocí jména a hesla.

NMI18_Sedivy
Poskytovatelé poštovních služeb by co nejdříve měli ukončit podporu nešifrovaných protokolů, čemuž by měla předcházet postupná migrace uživatelů na šifrované kanály. Za bezpečné se při tom považuje TLS verze 1.1 a vyšší. Server by měl buďto spojení se starší verzí úplně odmítnout nebo přijmout, ale poté zamítnout přihlášení uživatele. Druhá varianta umožňuje navázat komunikaci a poté předat zprávu o důvodu selhání, přináší ale riziko vyzrazení přihlašovacích údajů uživatele. Po nových uživatelích by tak mělo být od začátku požadováno použití TLS alespoň verze 1.1.

RFC 8314 zavádí řadu nových MUST a SHOULD pro obě strany komunikace: klienta i server. Cílem je opustit zastaralé oportunistické šifrování a přinést i do přenosu elektronické pošty podobné standardy, na jaké jsme zvyklí například u HTTPS. Bohužel svět webu a svět elektronické pošty dělí dvě dekády (alespoň po formalizační stránce) a starší protokoly se novým trendům obecně přizpůsobují pomaleji.

Prediktivní antimalwarovou ochranu s podporou hlubokého učení má Sophos

6.2.2018 SecurityWorld Zabezpečení
Technologie hlubokého učení, kterou Intercept X nově využívá, je podle výrobce výrazně účinnější než tradiční strojové učení. Sophos je tak prý schopen nabídnout vysokou míru detekce infekci při nízkém stupni falešně pozitivních zjištění.

Dostupnost svého produktu Intercept X, který pro detekci malware využívá neuronové sítě s technologií hlubokého učení, oznámil Sophos. Hluboké učení přináší masivně škálovatelnou detekci, která se učí na celém dostupném spektru hrozeb.

Díky svým schopnostem zpracovávat stovky miliónů vzorků může být technologie hlubokého učení – ve srovnání s tradičním strojovým učením – přesnější i rychlejší a také méně náchylnější na falešně pozitivní zjištění.

“Úspěšnost tradičních modelů strojového učení velmi silně závisí na výběru atributů použitých pro tréning a tím se do celého systémů vnáší vliv lidského faktoru. Přidáváním nových dat navíc složitost těchto modelů neustále roste, systémy opírající se o gigabajty dat jsou těžkopádné a pomalé. Problémem je i velká míra falešně pozitivních zjištění, díky kterým musí administrátoři posuzovat, zda je daný software legitimní nebo jde o malware. A důsledkem tohoto jejich vytížení je nižší produktivita IT oddělení,“ vysvětluje Tony Palmer, analytik společnosti Enterprise Strategy Group (ESG).

Neuronová síť v Intercept X podle něj využívá technologii hlubokého učení, která je oproti tradičním modelům navržená tak, aby se učila na základě zkušeností a hledala vzájemné souvislosti mezi pozorovaným chováním a malware.

Tyto korelace podle Palmera umožňují dosahovat vysoké přesnosti jak v případě identifikace již existujícího, tak i dosud nezveřejněného (zero-day) malware. Významným přínosem je prý i snížení výskytu falešně pozitivních zjištění.

Součástí nové verze Intercept X jsou I inovace v oblasti boje proti ransomwarU i ochrany proti zneužívání zranitelností. Nechybí ani mechanismy pro aktivní boj s hackerskými pokusy, jako je například ochrana proti krádežím přihlašovacích údajů.

Jde o důležitá vylepšení, protože právě krádeže identit jsou stále častějším nástrojem, který kybernetičtí zločinci využívají pro průnik do chráněné informační architektury, ve které se pak mohou pochybovat jako zcela legitimní uživatelé. Nový Intercept X umí tato podezřelá chování odhalit a předejít možným důsledkům.

Intercept X lze nasadit prostřednictvím cloudové konzole Sophos Central, a to vedle jakékoli stávající softwarové ochrany koncových bodů – míru bezpečnosti tak lze zvýšit prakticky okamžitě. Při použití ve spojení s firewally Sophos XG přináší Intercept X NAVÍC výhody synchronizované ochrany, které ještě více posílí bezpečnost dané informační architektury.

Nové funkce a vlastnosti Intercept X jsou podle výrobce ty níže uvedené.

Detekce malware pomocí strojového učení:

Hluboké učení umí odhalit známý i dosud neznámý malware i potenciálně nežádoucí aplikace ještě před jejich spuštěním, a to bez využívání identifikačních vzorů
Model si vystačí s méně než 20 MB a nevyžaduje časté aktualizace dat

Aktivní opatření

Ochrana před krádeží přihlašovacích údajů – nový Intercept X zabraňuje zjišťování hesel a dalších přihlašovacích informací z paměti, registrů i úložišť a předchází tak mechanismům, které využívá například nástroj Mimikatz.
Zjišťování přítomnosti cizích programových částí propašovaných do jiných aplikacích, což je technika využívaná pro přetrvávající hrozby a vyhýbání se antivirovým kontrolám.
Ochrana před zneužitím APC (Application Procedure Calls), tedy před útoky typu AtomBombing a mechanismy šíření, které byly využité například u hrozeb WannaCry a NotPetya. Útočníci tato volání zneužili prostřednictvím exploitů EternalBlue a DoublePulsar a mohli tak škodlivý kód provést pomocí jiného procesu.

Nové a vylepšené techniky proti zneužívání zranitelností

Ochrana před migracemi škodlivých procesů, která detekuje vzdálené zneužívání dynamických knihoven, tedy techniky pro přesouvání mezi procesy běžícími na konkrétním systému.
Ochrana před zvyšováním oprávnění, která brání tomu, aby neprivilegované procesy získaly přístup k chráněným částem systému.

Pokročilejší omezování aplikací

Omezování aplikací na úrovni prohlížeče, které brání nežádoucímu spouštění příkazů PowerShell
Omezování HTA aplikací, které brání nežádoucímu chování stejně, jako by šlo o prohlížeč.

Microsoft vydal nový update Windows, řeší restarty kvůli chybám čipů Intelu

31.1.2018 SecurityWorld  Zranitelnosti
Intel nedávno varoval uživatele, aby si nestahovali firmwarové aktualizace, vydané za účelem řešení zranitelností Spectre a Meltdown, protože způsobovaly náhodné restartování systému. Microsoft na to o víkendu reagoval vydáním aktualizace KB4078130.

Bezpečnostní aktualizace deaktivovala předchozí nestabilní záplatu. Nová aktualizace je reakcí Microsoftu na týden staré oznámení, které zákazníky firmy – podniky, výrobce i koncové uživatele – varovalo před nestabilní záplatou.

Podle Intelu může nový firmware „může způsobit neočekávaně vysoký počet restartů a dalších nepředvídatelných systémových reakcí na procesorech Broadwell a Haswell.“ Tyto stále ještě rozšířené čipy pochází z let 2015 a 2013.

Microsoft na nepříjemné zprávy reagoval odstraněním mitigací pro jednu ze tří zranitelných oblastí, které Meltdown a Spectre zasahují.

„Naše vlastní zkušenost je, že nestabilita systému může v určitých případech způsobit ztrátu dat,“ potvrzuje v podpůrném dokumentu k nové aktualizaci Microsoft. „Zatímco Intel testuje, aktualizuje a nasazuje nový mikrokód, my zpřístupňujeme aktualizace KB4078130, který specificky ruší mitigaci CVE-2017-5715 ‚Branch target injection vulnerability‘. V našem testování se ukázalo, že tato aktualizace popsané chování blokuje.“

Aktualizace je dostupná pro všechny dosud podporované verze Windows, tedy 7, 8.1, 10 a související Windows Server edice. Spolu s tím Microsoft zveřejnil klíče, které IT administrátorům umožňují v registrech libovolně aktivovat či deaktivovat vybrané mitigace Spectre a Meltdown zranitelností.

Společnost Microsoft dále doporučuje uživatelům, aby poté, co Intel oznámí vyřešení problémů, uživatelé zablokované mitigace znovu povolili.

Neutopte se v bezpečnostních datech

29.1.2018 SecurityWorld Bezpečnost
Mnoho firem si myslí, že vědí, co jsou klíče k jejich království a kde se nacházejí příslušné brány. Bohužel často zjišťují, že nejzávažnější narušení jejich výsostného území se často stane úplně někde jinde. Threat intelligence jim umožní mít bezpečnostní rizika i bezpečnostní programy pod kontrolou.

Organizace mohou například sledovat aktivity v bankomatech a uniknou jim jemné varovné signály procházející přes jejich centrální počítač, říká Sharon Vardi, marketingový šéf v Securonix. „Aniž si to uvědomují, nechávají firmy své korunovační klenoty napospas.“

Chceme-li vědět, co je nutné hlídat, je potřeba sbírat data k analýze a nechat někoho takovou analýzu vykonávat. Firmy však neuspějí, pokud neshromažďují a neanalyzují úplný datový proud – úspěch vyžaduje více než jen snímek z omezeného časového intervalu. Data se musejí shromažďovat předtím, během a poté, co dojde k záškodnické aktivitě.

„Podniky také musejí zahrnout data z celé sítě, z každého jednotlivého koncového bodu a potenciálně dokonce z externích a veřejných zdrojů umístěných vně sítě,“ vysvětluje Alan Hall, ředitel strategie ve firmě Blue Coat Systems. „V opačném případě budou reakce přinejlepším limitované.“

Nutný kontext

Schopnost reakce na incidenty je místo, kde mohou vznikat problémy. To vyžaduje získat kontext – informace nad rámec toho, co se nachází v nezpracované podobě. Kontext lze použít k identifikaci pokročilého či jinak skrytého útoku nebo kompromitace a poskytuje prostředky ke zjištění nejvhodnějšího způsobu reakce.

„K řádné správě bezpečnostních incidentů potřebují firmy nejen sběr dat, ale také jejich analýzu v reálném čase a ukládání těchto dat, aby je bylo možné použít později k nalezení souvislostí s novými daty proudícími v reálném čase,“ vysvětluje Travis Smith, výzkumník ve společnosti Tripwire. „Problémem je, že ukládání dat stojí peníze a správa a využití těchto dat mohou být také skutečným problémem.“

Realitou je, že bezpečnostní týmy, jež chtějí analyzovat protokoly, jsou vydané na milost vývojářům, kteří rozhodují o tom, co protokolovat a z jakých systémů. Tyto podrobnosti se často vestavějí do systémů (nebo přesněji řečeno se opomíjejí) už při jejich vývoji.

Bezpečnostní protokoly jsou však i tak jen špičkou ledovce. Skutečná podstata spočívá v zachytávání paketů v rámci celé sítě. Překonání této bariéry tvořené jen protokoly a přechod na zachytávání síťového provozu sice přinášejí firmám velké množství bezpečnostních dat, ale také další problém: „Data zabezpečení nejsou totéž co big data,“ vysvětluje Smith. „Jsou to morbidně obézní data.“

Normální osvědčené postupy pro ukládání dat počítají se 30 dny provozu, ačkoli některé oborové zásady vyžadují více a některá vládní nařízení dokonce ještě více. „Je to téměř nedbalost, když bezpečnostní tým funguje jen v režimu pohotovosti a nedokáže analyzovat kontext,“ dodává Hall.

Někdy je to více než jen otázka jak moc – mohla by to být také otázka jak: zákazníci se snaží od svých programů pro správu zabezpečení dostat to, co chtějí. „Bezpečnostní týmy buď nedostávají žádné výstrahy či příliš málo výstrah ... Nebo trpí vážnou přemírou výstrah a následným vyčerpáním,“ říká John Humphreys, viceprezident společnosti Proficio.

„Rozhodně zachytávejte svá data protokolů, ale směřujte svou pozornost nad rámec protokolů a využívejte také informace z interní sítě. Měli byste také provázat relace dohromady, zachytávat řetězce paketů a nakonec využívat plné zachytávání paketů,“ doporučuje Smith z Tripwiru.

Podle Vardiho by podniky měly uvážit také využití externích zdrojů dat, které se tradičně nepovažují za bezpečnostní údaje. To zahrnuje například aktivity na Facebooku, vyhledávače zaměstnání a další dostupné datové zdroje.

„Za těchto okolností je férové využívat data společnosti za pomoci zpravodajských kanálů z otevřených zdrojů,“ dodává Vardi. Tyto zdroje dat nemusejí vypadat jako bezpečnostní data, ale mohou dramaticky změnit kontext bezpečnostních dat a poskytnout firmám nový způsob, jak se dívat na svůj rizikový profil.

Samozřejmě je pro užitečnost threat intelligence nutné, aby byly zpravodajské kanály věrohodné a založené na spolehlivých zdrojích, jež zahrnují i ty vlastní interní. Existuje velké množství aplikací, které generují spoustu zdánlivě neškodných interních přenosů, z nichž většina je navržena pro sdílení dat, aby mohly firemní týmy dělat svou práci. Přesto není možné zahrnutí těchto zdrojů dat a kvalitu těchto dat opomíjet.

Výhradně interní síťové přenosy se totiž často ignorují nebo nedochází k jejich detekci, pokud se sledují jen systémové protokoly pro vniknutí a úniky dat. To je obvykle způsobené tím, že takové přenosy probíhají horizontálně uvnitř sítě a nikdy neprocházejí přes systémy, které nativně monitorují vniknutí, a ani při své cestě neputují přes hraniční firewall.

„Vniknutí a úniky nastávají jen tehdy, když přenosy zařízení vstupují do podnikové sítě nebo ji opouštějí,“ vysvětluje Carmine Clementelli, manažer divize PFU Systems ve společnosti Fujitsu. „Podobně také řídicí komunikace probíhá mimo síť pomocí externích dočasných webových stránek. Ve většině případů platí, že pokud najdete problém na této vrstvě, je už příliš pozdě.“

Jaký kontext hledat?

Když přijde otázka na určení kontextu, který se použije pro vyhledání hrozeb, jimž společnost čelí, a probíhajících útoků, je nutné vybrat jednu z následujících tří možností:

Nechat systém automaticky definovat kontext a doufat, že jeho dodavatelé definovali konfigurace a pravidla, tak „aby to fungovalo dobře“.
Použít svůj vlastní naučený kontext, který jste během času získali, a doufat, že své prostředí znáte dostatečně nebo alespoň tak dobře jako útočníci.
Definovat kontext za běhu způsobem ad hoc a pokoušet se k tomu použít data o hrozbách a podpůrné informace a pak se doslova modlit, abyste měli stále náskok a nestali se obětí únavy z nadmíry varování.

Anebo lze využít výhody bezpečnostní komunity a využívat oborové sady a oborové profily definované ostatními pro výběr a následné úpravy kontextu. „Bezpečnostní týmy potřebují pozorovat svůj IT život v realitě pomocí zkušeností jiných firem,“ tvrdí Humphreys a dodává, že právě to je dobrý způsob, jak pochopit skutečný kontext.

Co se týká lidí zevnitř, kteří by mohli krást data a posílat je konkurenci, spočívá kontext ve sledování toho, zda nějací zaměstnanci či smluvní dodavatelé nepřistupují k datům mimo obvyklý rámec, například častěji. Můžete také zachytit provoz, který ukazuje, že zaměstnanci sdílejí citlivé údaje mimo organizaci, například pomocí osobního e-mailového účtu nebo vyměnitelného USB disku.

Zaměstnance, který nedávno dostal nějaké špatné hodnocení, lze označit za ještě větší riziko. A pokud se například dodavatel (třetí strana) snaží několikrát přihlásit a přistupovat k systémům firmy mimo obvyklý rámec, může to být příznak, že se buď chová zle on sám, nebo že se stal obětí phishingového útoku.

Ale nejsou to jen lidé a systémy, co poskytují kontext. „Entitou může být také dokument,“ vysvětluje Vardi. „Chování dokumentu je stejně tak důležité sledovat. Kde se nachází? Kdo k němu přistupuje? Z jaké IP adresy se k němu přistupuje? Kam se přenáší?“

Každý z těchto aspektů – při sledování společně s dalšími událostmi a varováními – může přinést dodatečný kontext k jinak nezjištěné škodlivé aktivitě. Pokud se například zaměstnanec, partner nebo zákazník obvykle přihlašují z počítače se systémem Windows a používají Firefox a najednou dochází ke stahování dokumentů z počítače Mac pomocí prohlížeče Safari, potom by to mohl být příznak probíhajícího problému.

Bankomatový podvod je dalším příkladem z reálného světa, který v současné době významně roste. Představte si klienty banky, kteří jsou jejími zákazníky 20 let a většinu této doby s bankou komunikují určitým způsobem. Můžete hledat anomálie v jejich aktivitách: výše jejich výběrů, místa výběrů, použitou kartu. Dokonce i počet použití karty během dne na různých místech.

A stejný princip můžete použít pro monitorování přístupu k podnikovým zdrojům a dalších aktivit uživatelů a systémů v síti. Zde je několik příkladů:

Koncový bod přidělený jednomu uživateli se přihlašuje do sítě několikrát pomocí více uživatelských identit. Pokud toto vidíte, existuje reálná možnost, že došlo ke kompromitaci systému.

Nešifrované přenosy typu sever-jih se souvislostí s interními přenosy východ-západ – mějte se na pozoru před síťovými aktivitami, které přijdou zvenčí a pohybují se laterálně. Takto související přenosy mohou být příznakem neautorizovaného uživatele či zařízení v síti.

Využívání metod detekce založených na chování – sledování odchozích přenosů a přenosů peer-to-peer pro zjišťování, kam přenosy směřují a jak často danou cestou putují. Zaměření na vstup by ale nemělo být jediným přístupem – musíte totiž také předpokládat, že malware je už uvnitř, a sledovat proto i výstupy.

Využijte výhodu detekce řízení a identifikace existujících útoků, které pravděpodobně odesílají data. Uvědomte si přitom, že odesílání dat často neprobíhá jako jeden přenos a může proběhnout jako řada malých akcí za dlouhou dobu. Ve středu, který představuje dlouhé období aktivity, dochází k bočním pohybům. Identifikace je v tomto případě možná na základě chování, nikoliv pouhou analýzou paketů. Uvažte, že web schválený oddělením IT nebo oddělením zabezpečení, který je však unesený a využívaný útočníkem jako úložná služba, nebudou vaše systémy pro reputaci a filtrování vůbec detekovat.

Při analýze používaných funkcí aplikací jděte nad rámec monitorování aplikací na nejvyšší úrovni. Facebook jako celek se může v případě některých zaměstnanců ještě akceptovat, ale jak a kdy se využívají řešení jako chat Facebooku nebo sledování a odesílání videa v rámci této sociální sítě? Jaká a kolik dat se přenáší při využití uvedených funkcí?

V Androidu špehuje malware SkyGoFree

23.1.2018 SecurityWorld Android
Největší dosavadní bezpečnostní hrozbou roku 2018 spojenou s operačním systémem Android – tedy alespoň podle zájmu médií – je malware s mírně zarážejícím názvem SkyGoFree. Samotné jméno pravděpodobně pochází od výzkumníků společnosti Kaspersky a nestojí za ním žádné tajemno.

Toto slovní spojení totiž bylo nalezeno v jedné z domén požitých ve zkoumaném vzorku a malware tak nijak necílí na uživatele telekomunikační společnosti Sky nebo její televize Sky Go. A co vlastně SkyGoFree (nebo SkyFree dle identifikace produkty společnosti Sophos) přesně je? Jedním slovem: Spyware.

Následující část dekompilovaného kódu v Javě, přičemž znalost tohoto jazyka není nutná, protože se jedná jen o ilustraci, naznačuje rozsah dat, která může tento malware ukrást:

. . .

public static final String URL_UPLOAD_CAMERA = "upload_camera.php";

public static final String URL_UPLOAD_CELL_INFO = "upload_cella.php";

public static final String URL_UPLOAD_FILESYSTEM = "upload_filesystem.php";

public static final String URL_UPLOAD_FILE_SEND = "upload_documents.php";

public static final String URL_UPLOAD_HISTORY = "upload_history.php";

public static final String URL_UPLOAD_INFO_TEL = "upload_info_tel.php";

public static final String URL_UPLOAD_LISTAPP = "upload_listapp.php";

public static final String URL_UPLOAD_REG_CALL = "upload_reg_call.php";

public static final String URL_UPLOAD_RUBRICA = "upload_rubrica.php";

public static final String URL_UPLOAD_SMS = "upload_sms.php";

public static final String URL_UPLOAD_WHATSAPP_SMS = "upload_whatsapp_msg.php";

. . .

Při pozornějším pohledu si lze všimnout slova RUBRICA – jde o italský pojem pro adresář. Mnohé ze škodlivého kódu tohoto malware pochází pravděpodobně od italsky mluvících autorů. Výše uvedená ukázka pochází ze souboru s názvem Costanti.java, což by v angličtině odpovídalo názvu Constants.java.

SkyGoFree obsahuje řadu škodlivých funkcí včetně StartReverse(), která nakažený telefon připojí k serveru kybernetických zločinců a umožní tzv. reverzní shell (pojem shell odkazuje na terminologii unixových a linuxových systémů). Za normálních okolností se uživatel musí přihlásit do příkazové řádky a provést připojení k zařízení, což znamená projít několika firewally i překladem síťové adresy, které stojí v cestě.

Řada mobilních datových sítí a téměř všechny Wi-Fi sítě, kde je uživatel konzumentem dat (klient), sice umožňují odchozí komunikaci s jinými lidmi, ale připojení k jeho zařízení již nedovolí - jeho zařízení tak nemůže sloužit jako poskytovatel dat, tedy server. A právě technika reverzního shellu umožňuje hackerům toto omezení obejít a celý proces přihlašování vlastně o 180 stupňů převrátit.

První krok sice i v tomto případě iniciuje uživatelské zařízení, nicméně pouze za účelem navázání spojení se serverem provozovaným počítačovými podvodníky. Následně se již nakažený telefon chová jako server, zatímco zločinci vystupují jako klienti – přihlásí se a získají nad zařízením nic netušící oběti přímou kontrolu.

Součástí SkyGoFree je vlastnost – dá-li se tak vůbec tato funkce nazvat – označovaná jako Social, jejímž cílem je sbírat data z mnoha dalších aplikací spuštěných na klientském zařízení.

Následující fragment kódu ukazuje, jak se SkyGoFree pokouší získat data ze sociálních sítí:

. . .

mMap.put("messenger", new Social("/data/data/com.facebook.orca/databases/", new String[] { "upload_facebook_chat.php" }));

mMap.put("facebook", new Social("/data/data/com.facebook.katana/databases/", new String[] { "upload_facebook_search.php", "upload_facebook_contacts.php" }));

mMap.put("whatsapp", new Social("/data/data/com.whatsapp/databases/", new String[] { "upload_whatsapp_msgstore.php", "upload_whatsapp_contacts.php" }));

mMap.put("gmail", new Social("/data/data/com.google.android.gm/databases/", new String[] { "upload_email_gmail.php" }));

mMap.put("mlite", new Social("/data/data/com.facebook.mlite/databases/", new String[] { "upload_messengerlite_chat.php" }));

. . .

Dobrou zprávou je, že drtivé většiny telefonů se systémem Android využívaných běžným způsobem se tento problém netýká a aplikace si data vzájemně (a nepozorovaně!) číst nemohou. Pokud nejde o rootnutý telefon nebo o příliš staré či neaktualizované zařízení, které obsahuje bezpečnostní chybu umožňující utajený automatický Root, nebude uvedená část tohoto malware fungovat.

SkyGoFree obsahuje i komponentu, která „může volat domů“ a stáhnout si k instalaci další moduly. Jde vlastně o obdobu systému pluginů, jen ve světě malware. Nicméně aktuálně jsou tyto dodatečné balíčky nedostupné. Malware bývá často naprogramován tak, aby se mohl sám aktualizovat i rozšiřovat. Důsledkem tohoto přístupu je, že reálné hrozby jsou ještě větší a nikdo, ani uživatelé ani bezpečnostní výzkumníci, vlastně neví, k čemu infikovaná zařízení kybernetičtí zločinci v budoucnu zneužijí.

Z pohledu uživatele

Zkoumaný vzorek Malware předstírá, že se jedná o „aktualizaci systému“ a používá k tomu zelenou ikonu Androidu:

Dojde-li ke spuštění této aplikace, poběží na pozadí a takřka okamžitě svoji ikonu odstraní a uživatel tak může snadno podlehnout dojmu, že se „aktualizace“ zdařila. Naštěstí se ale tento program stále zobrazuje v přehledu aplikací (Nastavení|Aplikace), kde ho lze zastavit a odinstalovat:

Všechny dostupné informace svědčí o tom, že tento malware nikdy nebyl součástí obchodu Google Play. Aby šlo tento škodlivý software nainstalovat, musí uživatelé zapnout volbu Povolit instalaci neoficiálních aplikací (Nastavení|Zabezpečení|Neznámé zdroje):

Obchod Google Play sice není rajská zahrada bez jakéhokoli viru obehnaná neprostupnou zdí, nicméně ve srovnání s neznámými zdroji – jako jsou alternativní obchody, nemoderovaná diskusní fóra nebo odkazy od přátel – jde pořád o mnohem bezpečnější místo pro získávání aplikací.

Co s tím?

Držet se obchodu Google Play. Pokud opravdu potřebujete využívat specifickou aplikaci, která není k dispozici v Google Play, po její nainstalování možnost využití neznámých zdrojů opět zakažte (Nastavení|Zabezpečení|Neznámé zdroje).
Používejte antivirový program pro operační systém Android.
Nevěřte systémovým aktualizacím třetích stran. Zvláště obezřetní buďte před „aktualizacemi“ uvádějícími, že nabízí další funkce a vlastnosti, které oficiálně nejsou k dispozici.

Každý den kolují internetem statisíce virů

9.1.2018 Novinky/Bezpečnost Analýzy
Bezpečnostní odborníci z antivirové společnosti Kaspersky Lab spočítali, že každý den koluje internetem rekordních 360 000 virů. Toto číslo je alarmující i s ohledem na to, že o rok dříve to bylo o 11,5 % méně. Uživatelé by tak nejrůznější počítačové hrozby rozhodně neměli podceňovat.

Aktivita počítačových pirátů v kyberprostoru se zkrátka neustále zvyšuje, jak je ze statistik patrné. Například v roce 2011 kolovalo internetem pouze 70 000 škodlivých souborů denně. Od té doby prakticky každý rok počet virů pouze roste, v současnosti dosahuje pětinásobku původní hodnoty.

V uplynulých měsících se přitom nejčastěji šířily vyděračské viry z rodiny ransomware.

„V průběhu posledních dvou let jsme zaznamenali enormní nárůst počtu útoků ransomwarem. Předpokládáme, že tento trend bude i nadále pokračovat, protože za vývojem ransomwaru stojí obrovský zločinný ekosystém, který denně produkuje stovky nových hrozeb,“ prohlásil Vyacheslav Zakorzhevsky, vedoucí anti-malwarového týmu ve společnosti Kaspersky Lab.

Jak probíhá útok vyděračského viru
Útoky vyděračských virů probíhají prakticky vždy na chlup stejně. Nejprve zašifrují záškodníci všechna data uložená na pevném disku. Za jejich zpřístupnění pak útočníci požadují výkupné, a to klidně i několik tisíc korun.

Kyberzločinci se zpravidla snaží v majiteli napadeného stroje vzbudit dojem, že se ke svým souborům dostane po zaplacení pokuty. Ta byla údajně vyměřena za používání nelegálního softwaru apod. I proto jim celá řada lidí již výkupné zaplatila.

Ani po zaplacení výkupného se ale uživatelé ke svým datům nedostanou. Místo placení výkupného je totiž nutné virus z počítače odinstalovat. Zpřístupnit nezálohovaná data je už ale ve většině případů nemožné.

„Minulý rok se také výrazně rozšířily minery. Tento malware začali kyberzločinci využívat ve vyšší míře především proto, že stoupala obliba kryptoměn. V neposlední řadě stojí za zvyšujícím se počtem každodenně detekovaných škodlivých souborů i zlepšující se bezpečnostní technologie. Díky každé nové aktualizaci jsme schopni detekovat více druhů malwaru, a tím pádem stoupá i počet objevených hrozeb,“ uzavřel Zakorzhevsky.

Microsoft vydal záplatu a počítače s AMD přestaly startovat. Prý za to nemůže
9.1.2018 Živě.cz Zranitelnosti
Microsoft sice vydal první várku záplat proti chybám v procesorech Meltdown a Spectre už zkraje roku, nicméně po týdnu je musel zablokovat. Tedy ne všem – jen majitelům počítačů s některými procesory od AMD.

Oprava totiž zalátala chyby v procesorech opravdu dokonale: Po instalaci nelze nastartovat Windows. To je samozřejmě ohromný problém, Microsoft však v oznámení jednoznačně viní AMD.

Dokumentace k procesorům AMD je plná chyb
„After investigating, Microsoft has determined that some AMD chipsets do not conform to the documentation previously provided to Microsoft to develop the Windows operating system mitigations to protect against the chipset vulnerabilities known as Spectre and Meltdown.“

Podle redmondské korporace vycházeli vývojáři z dokumentace výrobce, ta však prý neodpovídá tomu, jak procesor funguje. A tak se oprava sama stala chybou. Microsoft nyní dle svých slov usilovně spolupracuje s AMD, aby problém co nejrychleji vyřešil.

Microsoft pozastavil aktualizace Windows na počítačích s vybranými procesory od AMD
Neodpovídající dokumentace není ve světě IT nic nového a zejména bastlíři se tu a tam setkají s neodpovídající oficiální dokumentací třeba k nejrůznějším senzorům. Zpravidla se však jedná o levné čínské výrobce. Pokud se takových chyb dopustilo i AMD, je to nesporně ostuda.

Wi-Fi bude opět bezpečné. WPA3 ochrání i otevřené sítě
9.1.2018 CNEWS.cz Zabezpečení
Wi-Fi jsou dnes nejčastěji chráněny technologií WPA2 starající se o autentizaci a šifrovaní sítí. Sada těchto protokolů ale pochází už roku 2004 a doposud neměla nástupce. Když bylo loni na podzim WPA2 kompromitováno exploitem KRACK, vývoj to rychle posunulo kupředu. Wi-Fi Alliance, sdružení výrobců spravující bezdrátový standard, proto včera představilo WPA3.

Přidává čtyři nové prvky ochrany, které zlepší bezpečnost sítí. Konkrétní detaily ale zatím zveřejněny nebyly.

V otevřených sítích v kavárnách apod. již mezi přístupovým bodem a připojeným zařízením bude probíhat šifrovaná komunikace, kterou nebude možné odposlouchávat. Šéf marketingu WFA Kevin Robinson ale dodává, že nejde o neprůstřelné řešení, jen nezbytné minimum, aby váš proud packetů nemohli snadno zaznamenávat ostatní uživatelé v dosahu.
Přibude účinnější ochrana u sítí zabezpečených slabým heslem. Nebude již možné slovníkovým útokem nebo hrubou silou zkoušet všechny možné kombinace, systém takové typy útoků zablokuje.
Žárovky, chytré vysavače a jiné spotřebiče využívající internet věcí budou rovněž bezpečnější. Aktuálně jsou totiž výrobky bez displeje kvůli jednoduchosti snadno napadnutelné. WPA3 má přinést možnost tato zařízení nastavovat pomocí blízkého mobilu či tabletu.
WPA3 podporuje nové 192bitové šifrování z Commercial National Security Algorithm Suite (CNSA Suite) vyvinutého v americkou vládní organizací. Bez bližších podrobností pouze víme, že půjde o extra stupeň ochrany určený pro citlivé sítě v podnicích nebo úřadech.
Zatím ani nevíme to hlavní, kdy se WPA3 objeví v prvních produktech a zdali půjde technologii dostat aktualizací firmwaru do současných zařízení, nebo bude potřeba vytvořit nová.

PŘEHLEDNĚ: Meltdown a Spectre změní procesory , jak ale útoky fungují?

9.1.2018 SecurityWorld Hardware
Bezpečnostní hrozba týkající se velké části v současnosti užívaných procesorů už pár dní hýbe technologickými médii. Týká se nejen stolních počítačů, ale také laptopů, chytrých telefonů, tabletů a dalších zařízení. Zranitelnosti se dělí na dva typy – Spectre a Meltdown.

Oba typy přibližuje společnost Red Hat a její ARM vývojář Jon Masters, který na odhalení a opravě zranitelností osobně pracoval.

Spectre i Meltdown fungují na principu zneužívání tzv. spekulativního vykonávání, standardního jevu u fungování procesorů. Připodobněme si jej k lépe uchopitelné situaci z reálného světa.

Zákazník pravidelně navštěvuje oblíbenou kavárnu a objednává si stále tu samou kávu; obsluha si postupem času „zvykne“ na toto pravidelné chování a začne mu kávu připravovat předem. Jednoho dne však zákazník svou objednávku změní a obsluha musí uvařit kávu jinou a novou.

Teď si k tomu přidejme prvek, že na zákazníkově kelímku, do kterého mu obsluha kávu připravuje, je napsáno jeho jméno. Když mu spekulativně připravují jeho kávu, ale zákazník si tentokrát objedná něco jiného, musí popsaný kelímek s kávou vyhodit; v tu chvíli je však informace na kelímku viditelná pro kohokoliv, kdo by jej potenciálně sledoval.

Jde o příklad spekulativního vykonávání: obsluha neví jistě, zda si zákazník objedná to, co obvykle, ale soudě podle předchozích zkušeností učiní kvalifikovaný odhad. Podobně spekulace se během našeho dne dějí běžně, protože jsou efektivní a často pravdivé. Téměř stejně fungují i naše počítače: spekulativní vykonávání umožňuje uskutečnit některé operace a procesy ještě předtím, než je zcela jasně známo, že budou potřeba. Jde o časovou úsporu.

Moderní procesory spekulativní vykonávání využívají často a jejich algoritmy se neustále zdokonalují; často dosahují až 99% přesnosti ve svých odhadech.

Potenciální zrychlení využitím spekulativního vykonávání je značné: čipy dokáží poměrně spolehlivě předpovídat, zda nastane možnost A, nebo zda budou muset vykonat jinou činnost a tím zvyšují rychlost procesů. Jde o jednu z klíčových optimalizací posledních několika dekád.

A tím se dostáváme ke zdroji zranitelností Spectre a Meltdown: pokusy o další optimalizaci spekulativního vykonávání způsobily problémy, protože vývojáři předpokládali, že celý proces je „černá skříňka“, neviditelná pro třetí stranu, a tedy i útočníky.

To se však ukázalo jako nepravda a útočníci mohou do „spekulativního okna“ proniknout a systémem následně do jisté míry manipulovat. Masters z Red Hat očekává, spolu s dalšími odborníky, že objevené zranitelnosti snadno mohou zapříčinit proměnu procesu výroby čipů do budoucna.

Meltdown je zranitelnost, při které útočník zneužívá spekulativního okna tak, aby mohl na data, která jím prošla, nahlédnout. Útok spoléhá na běžně užívané principy, standardní pro celý průmysl. Problémem je paralelní kontrola povolení k přístupu a načítání dat z mezipaměti, která není nijak řešena, neboť, jak je psáno výše, nikdo neočekával, že by na proces spekulativního vykonávání mohl někdo „nahlížet“.

Meltdown jde výrazně omezit už nyní, problém je ovšem z toho plynoucí zpomalení systému.

Spectre je o něco složitější druh zranitelnosti, princip jeho zneužití je však obdobný: útočník může z cache čerpat citlivá data. Velice náročnou záležitostí bude Spectre omezit natolik, aby již pro uživatele nemohl být hrozbou; dopad na výkon zařízení je totiž ještě výraznější; Red Hat mluví o zpomalení, které „není nevýznamné“.

Masters zdůrazňuje, že jde o zcela nové kategorie systémových zranitelností: není jasné, jak se v následujících měsících situace vyvine.

Intel: většina novějších čipů s chybami Meltdown a Spectre dostane opravu do týdne
9.1.2018 Lupa.cz Hardware
Šéf firmy Intel Brian Krzanich na veletrhu CES v Las Vegas znovu ujišťoval, že jeho firma i další výrobci procesorů dělají všechno pro to, aby opravili nedávno zveřejněné chyby v zabezpečení svých čipů. Zranitelnosti známé pod jmény Meltdown a Spectre teoreticky umožňují útočníkům přistupovat k datům v paměti počítače či mobilního zařízení.

Podle Krzaniche Intel nemá žádné informace o tom, že by chyby někdo už v praxi zneužil. To samo o sobě samozřejmě není informace, která by mohla uživatele uklidnit. Důležitější je, že Intel by měl do týdne vydat opravné balíčky pro své procesory, které by měly chyby opravit u asi 90 % čipů vyrobených v posledních pěti letech. Zbytek novějších čipů se má opravy dočkat do konce ledna, prohlásil šéf Intelu.

Kdy (a zda vůbec) se opravy dočkají i starší procesory, zatím není jasné. Krzanich mluvil i o možných dopadech patchů na výkon procesorů. Zopakoval stanovisko Intelu, že jsou závislé na druhu jejich vytížení a Intel se do budoucna bude snažit propady ve výkonu co nejvíce omezit.

Své první opravy postupně vydávají také výrobci operačních systémů. Apple v pondělí vydal iOS 11.2.2, který obsahuje opravy pro prohlížeč Safari a jeho renderovací jádro WebKit. Svůj patch pro Windows uvolnil i Microsoft a někteří uživatelé s procesory AMD podle serveru Computerworld hlásí, že po jeho instalaci mají problémy s nastartováním systému.

V čem spočívají Meltdown a Spectre? Zneužívají optimalizací procesorů
9.1.2018 Root.cz Hardware
O útocích Meltdown a Spectre hovoří snad všechna světová média. Jedná se vlastně o celý nový princip postihující moderní procesory. V čem ale přesně spočívají a jak je možné je zneužít? Existují dostatečně účinné záplaty?

Volně přeloženo z textu What are Meltdown and Spectre? Here’s what you need to know, jehož autorem je Jon Masters ze společnosti Red Hat. Vydáno se svolením autora.

Všechna média mluví o nově objevených bezpečnostních hrozbách, které zahrnují i napadení vlastností moderních procesorů, které pohánějí naše počítače, tablety, telefony a další přístroje. Tyto útoky se nazývají „Meltdown“ a „Spectre“ a přitahují hodně pozornosti. Lidé se (oprávněně) obávají a je samozřejmě velmi důležité aplikovat všechny dostupné softwarové záplaty, které byly pečlivě vytvořeny a zveřejněny. Přední technologické firmy, včetně Red Hatu, pracují společně na tom, aby minimalizovaly potenciální riziko útoku.

V Red Hatu jsme pracovali na zmírnění dopadů případných útoků pod standardním bezpečnostním embargem, takže jsme cíleně vytvářeli malé týmy vybavené minimálními nutnými informacemi, abychom byli připraveni ještě před veřejným odhalením celého problému. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl být mezi těmi, kteří vedli naše snahy o řešení problémů Meltdown a Spectre, které jsou také známé jako varianty 1, 2 a 3 celé rodiny útoků, kterou Google Project Zero zveřejnil 3. ledna. V rámci našich snah jsme ve svých laboratořích reprodukovali Meltdown (variantu 3) a prozkoumali další varianty. Mezi tím jsme spolupracovali s našimi hardwarovými partnery na řešeních.

Rozumíme velmi dobře těmto chybám a máme k dispozici nejnovější analýzy i záplaty zmírňující potenciální dopad. Pokračujeme ve spolupráci s našimi partnery, zákazníky a výzkumníky při řešení této situace. Zároveň bychom rádi ostatním pomohli v pochopení těchto komplexních potíží, ideálně tak, abychom použili jazyk a pojmy, které po čtenáři nevyžadují, aby rozuměl problematice tvorby počítačových procesorů.

Pokud vás zajímají technické detaily, původní studie a související publikace jsou dostupné na webech meltdownattack.com a spectreattack.com. Mějte ale na paměti, že většina z jejich tvůrců jsou lidé s akademickým vzděláním týkajícím se architektur počítačů. Minimálně jeden z nich má v této oblasti titul Ph.D. Nebuďte tedy nešťastní z toho, že vám bude trvat dlouho, než proniknete do všech technických detailů – je to velmi komplexní a složitá problematika.

Spekulativní provádění instrukcí
Abychom mohli pokračovat, musíme pochopit něco o spekulativním provádění instrukcí. Použijeme k tomu každodenní analogii.

Představte si běžného zákazníka, který navštěvuje denně stejnou kavárnu a objednává si každé ráno stejný nápoj. V průběhu času si jej baristé zapamatují a budou znát jeho obvyklou objednávku. Protože chtějí nabídnout špičkové služby (a případně ušetřit svému zákazníkovi čas ve frontě), mohou se baristé rozhodnout, že začnou připravovat obvyklý nápoj, jakmile zákazníka uvidí vejít do dveří a zamávat na pozdrav. Jednoho dne ale zákazník změní svou objednávku. V takovou chvíli musí barista vylít v předstihu připravenou kávu a udělat novou podle zákazníkova přání.

Pojďme ještě o krok dále a představme si, že barista zná zákazníkovo jméno. Když v předstihu připraví obvyklý nápoj, rovnou fixou na kelímek jméno napíše. Pokud se zákazník výjimečně rozhodně pro změnu, celý kelímek i se jménem je vyhozen do koše. V tu chvíli je ale jméno i obsah viditelný pro kohokoliv, kdo se právě dívá.

Scénář s kavárnou zavádí spekulaci. Zaměstnanci neví jistě, zda si daný zákazník chce dát latte nebo Americano. Z historických dat ale ví, co si daný zákazník obvykle dává a mohou tak učinit kvalifikovaný odhad, aby zkrátili čas vyřízení objednávky. Podobné spekulativní odhady používáme každý den, protože se obvykle ukáží být správné a ve výsledku tak za stejný čas stihneme udělat víc.

Stejné je to s našimi počítači. Ty používají techniku zvanou „spekulativní provádění instrukcí“, aby provedly některé operace ještě dříve, než bude jisté, že budou potřeba. Předpokládá se přitom, že vše je založené na správných odhadech, které obvykle ušetří čas.

Koukáme pod ruce procesoru
V případě počítačů se toto spekulativní provádění používá k rozhodování při testech jako „pokud A, udělej toto; jinak udělej tohle“. Říkáme tomu testování podmínek a výsledkem je provádění kódu, kterému říkáme podmíněné větvení. Větev označuje část programu, kterou jsme se rozhodli provádět na základě výsledku rozhodování. Moderní procesory disponují sofistikovanými algoritmy schopnými toto větvení předvídat. Jsou tak schopné určit, jaký bude pravděpodobně výsledek rozhodovacího testu, ještě před tím, než bude skutečně proveden. V mezidobí pak spekulativně provedou kód ve větvi, kterou se bude pravděpodobně nutné za chvíli vydat. Pokud se odhad ukáže být správným, procesor zdánlivě poběží rychleji, než kdyby doopravdy čekal na dokončení testu. Pokud byl odhad špatný, procesor zahodí zpracované výsledky a běžným způsobem začne provádět kód v jiné větvi.

Algoritmy pro předvídání jsou obvykle úspěšné v 99 % případů, takže potenciální výkonnostní dopad spekulativního vykonávání kódu je významný. Ve skutečnosti jde jen o jednu z mnoha optimalizačních technik, které pomáhaly dramaticky zvyšovat výkon počítačů v posledních několika desetiletích. Pokud se správně implementuje, je zvýšení výkonu značné. Zdrojem nově objevených problémů je předpoklad, že spekulativní proces je černá skříň, do které nevidí vnější pozorovatel.

Celé odvětví se domnívalo, že cokoliv se děje během celé spekulace (proces se nazývá „okno spekulativního provádění“) je později buď potvrzeno nebo je to popřeno a bezpečně zahozeno. Ukázalo se ale, že existují způsoby, jakými mohou útočníci sledovat, co se během procesu dělo a na základě toho pak mohou se systémem manipulovat. Útočník může dokonce řídit chování předvídacích algoritmů tak, aby způsobil spekulativní spuštění těch částí kódu, které by procesor jinak nikdy neprováděl. Očekáváme, že tyto a další podobné chyby ovlivní to, jak budou procesory navrhovány v budoucnu – abychom mohli používat spekulativní provádění bez rizik.

Meltdown
Pojďme se na popsané útoky podívat podrobněji, začneme s Meltdown (varianta 3). Ten na sebe strhává více pozornosti, protože má širší dopady. Při provádění tohoto útoku je čip manipulován tak, že načte citlivá data během spekulativního okna, aby je později útočník mohl prozkoumat. Celé to stojí na běžné praxi, že je načítání dat z paměti odděleno od procesu kontroly oprávnění. Všichni doposud věřili, že je celý proces neviditelný, takže to vlastně nikomu nevadilo.

Během útoku Meltdown je pečlivě sestaven útočný kód, který bude spuštěn během spekulativního procesu. Tento kód načítá citlivá data, ke kterým za normálních okolností nemá proces přístup. Protože se ale vše provádí spekulativně, zároveň probíhá kontrola oprávnění, která není ukončena před doběhnutím daného spekulativního okna. V důsledku se do cache procesoru nahrají chráněná data. Poté se spustí druhá pečlivě připravená sekvence, která provede jinou operaci na základě získaných citlivých dat. Za normálních okolností by výsledky tohoto běhu nebyly nikdy vidět, protože by byly potichu zahozeny. Útočník ale může využít techniku známou jako analýza cache postranním kanálem a může z dočasné paměti vyčíst uložená data.

Odstranění této chyby vyžaduje změnu ve správě paměti mezi aplikacemi a operačním systémem. Představili jsme novou technologii nazvanou KPTI, která odděluje paměť tak, že bezpečná data nemohou být načtena do interní cache, pokud běží uživatelem spuštěný kód. Vyžaduje to ale další kroky, které jsou prováděny vždy, když aplikace požádá o některou akci operačního systému (tomu říkáme „systémová volání“). Tím ale přicházíme o část výkonu, jejíž velikost je dána tím, jak často daný proces volá služby operačního systému.

Spectre
Útok Spectre má dvě části. První (varianta 1) porušuje kontrolu omezení. Opět, když se spekulativně provádí kód, čip může načíst nějaká data, která jsou pak použita k lokalizaci jiných dat. V rámci výkonnostních optimalizací se ale může procesor rozhodnout načíst rovnou druhou část dat, aniž by ověřil, že první část je v definovaném rozsahu hodnot. Pokud k tomu dojde, je možné sestavit kód tak, aby byl spekulativně vykonán a načetl citlivá data do cache procesoru. Odtud mohou být získána opět pomocí útoku postranním kanálem, jak bylo zmíněno dříve.

Abychom tento problém odstranili, musíme přidat okolo celého jádra něco, čemu říkáme „načítací oplocení“ (load fences). To zabrání spekulativnímu hardware, aby provedl druhé načtení založené na tom prvním. Vyžaduje to malé, triviální a ne příliš výkonově náročné změny ve zdrojovém kódu jádra. Náš tým vytvořil nové nástroje, které pomáhají odhalit místa, kam by tento plot měl být umístěn.

Druhá část útoku Spectre (varianta 2) je v mnoha ohledech tou nejzajímavější. Pracuje s trénováním předvídacího hardware, který pak při spekulativním provádění upřednostní jiný kód než je obvyklé. Běžnou hardwarovou optimalizací je založit rozhodování o daném větvení programu na základě adresy kódu dané větve v paměti. Bohužel způsob uložení této adresy není mezi aplikacemi a jádrem operačního systému unikátní. To umožňuje natrénovat algoritmus tak, aby spustil libovolný kód, který si bude útočník přát. Vhodným zvolením existujícího jaderného kódu, který má přístup k citlivým datům, může útočník tato data načíst do cache a poté pomocí známého útoku postranním kanálem tato data získat.

Jedním z největších strašáků tohoto útoku je možnost obejít hranice mezi jádrem operačního systému a hypervizorem nebo mezi různými virtuálními stroji běžícími na společném hardware. Algoritmy je totiž možné natrénovat tak, že je spekulativně spuštěn privilegovaný kód hypervizoru (nebo jiného virtuálního stroje), který načte data a útočníkovi je zpřístupní. To vytváří vážné riziko pro privátní i veřejná cloudová prostředí běžící na nezáplatovaných serverech.

Oprava druhé části Spectre vyžaduje, aby operační systém selektivně vypínal hardware pro předvídání, kdykoliv nějaký program zavolá operační systém (systémové volání) nebo hypervizor. V takové situaci nebude žádný pokus o trénování algoritmů předán do jádra, hypervizoru nebo mezi jednotlivými virtuály na stejném serveru. Toto opatření funguje dobře, ale přináší výkonnostní postih, který není zanedbatelný. Naše záplaty ve výchozím stavu tuto změnu implementují, ale dávají správcům možnost ji vypnout. Zároveň pracujeme s linuxovou komunitou na tom, abychom dopad snížili a našli alternativu k vypnutí předvídacích funkcí. Jedna z možností je známá jako „retpoline“ a jde o speciálně sestavený kód jádra, který brání nesprávnému spekulativnímu běhu.

Nepanikařte, řešení existuje
Doufám, že vám tento článek dal nahlédnout do hlubin těchto velmi sofistikovaných útoků. Jejich zneužití není triviální, záplatování je možné a přestože jsou už dostupné některé příklady používající Meltdown (varianta 3), velcí výrobci už začali distribuovat záplaty. V průběhu času mohou být objeveny další související zranitelnosti a mohou se objevit příklady jejich zneužití. Je proto důležité sledovat bezpečnostní záplaty a aplikovat je, jakmile budou dostupné.

Je důležité mít na paměti, že tento nový druh bezpečnostních chyb byl objeven teprve před několika dny. Takže se v průběhu času mohou měnit doporučené postupy i způsoby řešení těchto problémů. Budeme i nadále spolupracovat s velkými společnostmi i open-source komunitou, abychom ochránili své zákazníky před těmito a dalšími známými zranitelnostmi a učinili Linux ještě robustnějším vůči útokům typu Meltdown a Spectre. V následujících měsících zveřejníme další informace o této činnosti. Pro více informací navštivte access.redhat.com.

Podsvětí táhne kurzy kybernetických měn nahoru

9.1.2018 Novinky/Bezpečnost Kriminalita
Transakce prováděné pomocí kybernetických měn jsou prakticky nevystopovatelné. Právě proto si je velmi oblíbilo kybernetické podsvětí, jsou prakticky jediným platidlem na nejrůznějších internetových černých trzích. Od bitcoinu však dává podsvětí stále častěji ruce pryč, což nahrává kurzům dalších měn – ty díky stoupající popularitě raketově rostou.
Bitcoin byl ještě před pár měsíci prakticky jediným platidlem na černém trhu. Daly se za něj koupit zbraně, drogy a celá řada dalších nelegálních věcí.

Mimochodem právě podsvětí má nemalý vliv na tom, že popularita bitcoinu tak raketově rostla. Jednoduše jej používalo stále více lidí, díky čemuž i raketově rostl kurz, což následně přilákalo investory a další spekulanty.

Ale právě stále rostoucí popularita bitcoinu nehrála obchodníkům na černém trhu do karet. Kupující se kvůli rostoucím kurzům nechtěli svých mincí vzdávat a stále častěji si je nechávali jako investici. A obchody začaly stát.

Proto se začalo obchodovat s jinými virtuálními mincemi.

Monero či ethereum
Toho si všimli už i pracovníci evropské policejní organizace Europol. Ti upozornili již před koncem loňského roku na to, že obchodníci na černém trhu stále častěji využívají další kryptoměny – například monero či ethereum.

A rostoucí popularita zmiňovaných virtuálních mincí je znát i na jejich kurzech. Ještě před koncem loňského roku se monero obchodovalo za 100 dolarů (2130 Kč). Aktuálně má však jedna mince cenu už okolo 450 dolarů, tedy v přepočtu téměř 9600 Kč.

Růst ceny je patrný také u etherea. V prosinci se jedna mince obchodovala za 450 USD (9600 Kč), aktuálně je to však již 1140 USD (24 300 Kč).

Meltdown a Spectre ohrožují i Apple

8.1.2018 SecurityWorld Apple
Společnost Apple uvádí, že aktuální kauza problémových čipů se týká také jejích produktů – iPhonů, iPadů i Maců.

Bezpečnostní slabiny procesorových čipů označené jako Meltdown a Spectre vyšly najevo tento týden. Závažná hrozba se týká potenciálně miliard počítačů, chytrých telefonů i tabletů s čipy od Intelu, AMD i ARM, nově potvrzená jsou tedy i zařízení od Applu. Společnost ale rovnou uvedla, že už vydala patche, které mají riziko hrozby zmírnit, a také to, že nemá zprávy o tom, že by na jejích zařízeních došlo ke zneužití tohoto bugu. Doporučila však svým zákazníkům, aby jakýkoliv software stahovali výhradně z důvěryhodných zdrojů a vyhýbali se škodlivým aplikacím.

„Hrozba se týká všech Mac systémů a zařízení s iOS, o zneužití slabiny však od našich zákazníků žádné informace nemáme,“ uvádí Apple. „Problém se týká všech moderních procesorů a tedy téměř všech počítačových zařízení a operačních systémů.“ Jedinou výjimku dle společnosti představují Apple Watch, kterých se Meltdown netýká. Patche proti Spectre ve formě aktualizace pro prohlížeč Safari by měly být vydány „v nejbližších dnech“.

Google a Microsoft se ke kauze vyjádřili už dříve. Uživatelé Androidu jsou podle Googlu v bezpečí, jestliže mají stažené poslední bezpečnostní aktualizace. Microsoft většinu svých služeb už též záplatoval, uživatelé Windows by však měli před instalací systémových patchů pro jistotu aktualizovat antivirové programy třetích stran.

Americký úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost původně doporučil hardwarovou výměnu procesorů, později však své doporučení upravil pouze na nezbytnou aktualizaci softwaru.

Bezpečnostní chyby v procesorech Intel otevírají dveře útočníkům

6.1.2018 SecurityWorld Hardware
Před nedávnem odhalená chyba se týká velké části dosud užívaných čipů, sahá přibližně do posledních deseti let. Na opravě se podle Intelu a dalších zúčastněných firem již pracuje, některé aktualizace na hlavní operační systémy jsou již dostupné. Zprávu původně přinesl server The Register.

Ve zveřejněné zprávě Intel přibližuje rozsah škod a také opravuje některé první informace, které se dostaly na internet. Popisuje, že zneužití chyby má potenciál sbírat citlivá data z počítačů, ale že „nemá potenciál ničit, upravovat nebo mazat data“.

Zmiňuje, že zranitelnost není omezena pouze na produkty Intelu, jak původně média sdělovala. Podle analýz firmy jsou ohroženy procesory a operační systémy různých výrobců; v dokumentu se také píše o tom, že na opravě společnost spolupracuje i s AMD a ARM, tedy svými úhlavními konkurenty v oblasti procesorů.

To je však logický krok. Podobně masivní zranitelnost je špatná pro všechny a vyřešit ji je nutné co nejrychleji.

Brzké aktualizace slibuje Microsoft, Apple i některé linuxové distribuce; oprava zabraňující zneužití zranitelnosti s názvem Meltdown (o ní více na konci článku) vyšla 4. ledna pro Windows 10, dočkají se jí i Windows 7 a 8. Androidy s nejnovějšími bezpečnostními aktualizacemi jsou podle Googlu chráněny, stejně jako jeho webové služby; Chromebooky na aktualizaci teprve čekají. Prohlížeč Chrome se má opravy až dočkat 23. ledna.

Zda jsou ohroženy iPhony a iPady jasné není, laptopy a stolní PC Applu se však aktualizací dočkají. Cloudové služby pro podniky jako AWS nebo Google Cloud Platform jsou z většiny již chráněny, zbytek se oprav dočká brzy.

Spectre, druhý typ zranitelnosti, je údajně těžší na opravu a žádná dosud není všeobecně dostupná.

„Intel začal poskytovat softwarové a firmwarové aktualizace, které mají snížit účinek případného zneužití,“ píše firma. Dopady aktualizací na výkon zařízení by měly být podle firmy pro uživatele nepříliš významné, byť uznává, že závisí na konkrétním zařízení a na pracovním vytížení stroje.

Někteří experti však podle britského serveru BBC hovoří až o 30% zpomalení výkonu strojů.

Intel dále zmiňuje, že spolu s dalšími společnostmi chtěla o zranitelnosti referovat příští týden, až budou k dispozici dodatečné aktualizace; média jej však předběhla. O chybě se podle informací BBC vědělo přinejmenším šest měsíců.

To je poměrně neobvyklá situace – zjištěné bezpečnostní problémy se standardně nejprve řeší v soukromí mezi společnostmi, kterých se zranitelnost týká, a až pak se se vším jde na světlo světa. Jde o ochranné opatření, aby zločinci neměli čas zranitelnost zneužití.

Ten však nyní mají, pokud tedy přijdou na to, o jakou zranitelnost se vlastně jedná. To zatím naštěstí není přesně známo, byť již zranitelnost byla rozdělena na dva různé typy: Meltdown („roztavení“) a Spectre („přízrak“)

Meltdown se dotýká laptopů, stolních počítačů a internetových serverů s čipy Intelu; Spectre je pak problémem pro čipy všech tří hlavních výrobců a je hrozbou pro smartphony, tablety i počítače.

Dosah obou zranitelností by byl v případě zneužití drastický, dosahoval by více než 90 % stolních počítačů a laptopů a značného množství dalších elektronických zařízení.

Zločinci by měli možnost přečíst si data uložená v počítači, získat by mohli například informace o heslech nebo údajích kreditní karty.

Hackerský útok se nedá vyloučit, experti budou během voleb v pohotovosti

6.1.2018 Novinky/Bezpečnost  BigBrother

Brněnský úřad pro kybernetickou bezpečnost bude v době konání prezidentských voleb v polovině ledna v pohotovosti. K zásahu bude připraveno až 25 odborníků. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že se nedá vyloučit další hackerský útok. Takový atak po ukončení sněmovních voleb loni v říjnu způsobil výpadky volebních webů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a vyšetřuje ho policie.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) funguje od loňského léta, mimo jiné zajišťuje podporu v případě kybernetických útoků. „Spolupráce se statistickým úřadem funguje už od předchozích voleb, připravujeme se společně na to, že se i u těchto voleb může objevit něco podobného. Že někdo něco může jen vyzkoušet nebo může mít nějaké nekalé úmysly," uvedl Holý.

Odborníci a analytici úřadu budou v pohotovosti a propojeni se statistickým úřadem, ministerstvem zahraničí i ministerstvem vnitra, stejně jako u předchozích voleb. V momentě, kdy statistický úřad či nějaký jeho partner nahlásí, že se děje něco nestandardního, úřad bude k řešení problému nápomocný.

Jako když se jede s autem do servisu
„Odhadujeme, k jakým útokům může dojít, o možnostech víme od našich národních partnerů i od těch zahraničních. Útočník je ale vždy o krok či dva napřed. Nejdříve se musí zjistit, že útok probíhá, analyzovat ho a teprve poté se rozhodnout, jaké kroky vůči danému útoku podniknout," uvedl Holý.

Podle něj je to podobné, jako když člověk jede s autem do servisu. Nejprve se na diagnostice zjišťuje, kde je problém, a teprve pak se navrhuje řešení. „Záleží na spoustě parametrů. Někdy útok zachytíte přímo, je viditelný, jindy to může trvat déle," řekl mluvčí.

Hackeři útočili v době voleb už loni, tehdy se zaměřili na weby ČSÚ. Kvůli hackerskému útoku byly stránky volby.cz a volbyhned.cz nedostupné zhruba 2,5 hodiny. Šlo o tzv. DDoS útok (Distributed Denial of Service). Ten má vždy stejný scénář, stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Policie se případem stále zabývá, útočníky se však zatím nepodařilo dopadnout.

Chyba procesorů se týká i nás, přiznal Apple. Zpomalí se také iPhony a iPady

5.1.2018 Novinky/Bezpečnost Apple
Není žádným tajemstvím, že počítače společnosti Apple využívají procesory společnosti Intel. Také jich se tedy týká nebezpečná chyba, která si žádá záplatu zpomalující celkový výkon. Společnost Apple však nyní přiznala, že problémy se týkají také iPhonů a iPadů.
„Bezpečnostní experti nedávno odhalili problémy týkající se procesorů. Ty se týkají – stejně jako v případě konkurence – všech našich moderních zařízení. Chybou jsou postiženy přístroje s operačním systémem macOS a iOS,“ stojí v prohlášení amerického počítačového gigantu.

To jinými slovy znamená, že ohroženi jsou uživatelé stolních počítačů, notebooků, tabletů i chytrých telefonů s logem nakousnutého jablka.

Zástupci Applu však zároveň potvrdili, že v rámci aktualizací byly chyby u celé řady zařízení opraveny. „Záplaty jsou obsaženy v systémech iOS 11.2, macOS 10.13.2 a tvOS 11.2, které byly vydány v uplynulých dnech,“ stojí dále v prohlášení.

Jak se instalace aktualizace promítne do celkového výkonu jednotlivých zařízení, není v tuto chvíli jasné. Lze nicméně předpokládat, že scénář bude stejný jako v případě jiných počítačů konkurenčních výrobců, kteří již záplaty otestovali.

Antiviry nepomohou
Při pohledu na technickou stránku věci je chyba opravdu kritická. Kvůli bezpečnostní trhlině se může dostat škodlivý kód do adresního prostoru, který byl vyhrazen pouze pro jádro systému. Řeč je tedy o prostoru, ke kterému neměl uživatel jinak přístup.

Zjednodušeně řečeno tak kvůli chybě mohou počítačoví piráti propašovat virus přímo do procesoru, aniž by se před ním mohl uživatel jakkoliv chránit. S adresním prostorem totiž nemohou pracovat například ani antivirové programy.

V současnosti jsou uživatelský prostor i ten pro jádro systému v procesoru mapovány společně, oprava chyby však vyžaduje jejich oddělení. A to je podle serveru The Register ten největší problém, protože po implementování záplaty dochází k citelnému zpomalení celého systému.

Vzhledem k tomu, že procesory společnosti Intel využívá více než 80 % počítačových systémů na světě, jde skutečně o problém obrovských rozměrů. Všem uživatelům – domácím i firemním – se kvůli tomu totiž sníží výkon jejich sestav. 

Společnost Intel zatím drží všechny informace o chybě pod přísným embargem. Dokud nebudou záplaty nainstalované na všech počítačích, pomohlo by zveřejnění všech detailů hackerům v plánování útoků, aby mohli chybu skutečně zneužít v praxi.

Výkon nižší až o polovinu
Podle serveru The Register se nicméně problémy týkají procesorů Intel Core šesté, sedmé a osmé generace. Dále pak trhlina postihuje čipy Xeon v5, v6, Xeon-W a také procesory Pentium a Atom z nižších řad Apollo Lake.

Nejrůznější testy procesorů od Intelu – a toho, jak se chovají před a po instalaci bezpečnostní aktualizace – doslova zaplavily internet. Prakticky všechny se shodují v tom, že úbytek výkonu není plošný, ale projevuje se jen při určitých pracích na počítačích.

Například při práci s videem a různými šifrovacími programy zaznamenal server Computerbase pokles výkonu pouze v řádu jednotek procent, což běžný uživatel nemá v praxi příliš šanci postřehnout.

Například při práci s databázemi však je již propad výrazně citelnější – zpravidla testy pojednávají o propadu okolo 20 %. Serveru Grsecurity však v některých testech vyšly propady výkonu pod operačním systémem Linux až o 51 %. 

Sluší se připomenout, že chyba objevená v samotném jádře procesorů se týká prakticky všech desktopových platforem, tedy vedle zmiňovaného Linuxu také Windows a macOS.

AMD dává od kauzy ruce pryč
Zpráva serveru Grsecurity je zajímavá také tím, že podle ní se chyba týká i konkurenčních procesorů od AMD. A propady výkonu jsou po úpravách operačního systému stejně výrazné jako v případě Intelu.

Softwarový inženýr AMD Tom Lendecky však opakovaně prohlásil, že čipy tohoto podniku využívají zcela jinou architekturu než Intel, díky čemuž se jich aktuální problémy vůbec netýkají. Procesory totiž pracují jinak s pamětí a jádrem, a nemohou být tedy útočníky zneužity.

Lendecky však připustil, že AMD také vydalo nedávno bezpečnostní aktualizaci pro procesory. Ta se však k problémům Intelu nevztahuje.

Podobná chyba nicméně byla objevena i u čipů platformy ARM, které využívá většina mobilních telefonů. Společnost ARM oznámila, že již poskytla nástroje k odstranění bezpečnostních nedostatků.

Intel: Bezpečnostní bug se týká procesorů všech výrobců. AMD a ARM: Nás ani ne…
5.1.2018 Novinky/Bezpečnost CDR.cz Hardware
Společně s vyjádřením výrobců k bezpečností slabině se začaly objevovat různé spekulace, kterých produktů se problém týká a kterých ne. Přehlednosti situace nepřispěly některá vágní vyjádření výrobců…

Zmatek trochu souvisí i s tím, že při popisech problémů používá každý výrobce trochu odlišnou terminologii a navíc i fakt, že diskutované slabiny jsou ve skutečnosti tři a nikoli jedna. Když poté jeden z výrobců prohlásí „tento problém se nás netýká“ a jiný „tento problém se týká všech“, může ve skutečnosti každý hovořit o něčem trochu jiném a mít tedy svůj kus pravdy, byť by se mohlo zdát, že se vyjádření různých stran vzájemně vylučují.

Úvodem nebude na škodu, pokud se velmi stručně podíváme, kde se vzala nejzásadnější část problému. Moderní procesory, aby byly rychlé, používají tzv. spekulativní provádění instrukcí. Odhadují, co po nich bude v následujících taktech žádáno a to provedou s předstihem. Pokud se ukáže, že byl odhad správný, výsledek se použije (nebo ve výpočtu pokračuje) a úloha je hotová dříve = procesor je výkonnější. Pokud je odhad chybný, výsledek se zahodí.

To se samo o sobě nezdá být nějak zneužitelné, ale lze na tom dále stavět. Pokud je totiž uživatelem vyžádáno provedení kódu, ke kterému je vyžadována vyšší úroveň oprávnění, pak je při provedení první instrukce, u které je zjištěn přístup k datům s vyšší úrovní autorizace, kód zablokován a zahozen. Jenže na úrovni spekulativního provádění mohl kód běžet dál, provést ještě další instrukci (či instrukce) a pozůstatky po těchto úkonech zůstávají ležet v cache procesoru, dokud nejsou přepsány. Protože cache nižší úrovně nebo operační paměť funguje pomaleji než cache vyšší úrovně, existuje určitý čas k těmto datům, ke kterým neměl mít uživatel přístup, přistupovat a případně si je zkopírovat a dál je využít.

Stručně řečeno, obecné využití této myšlenky je označováno jako Spectre (po onom datovém reziduu v cache) a zcela konkrétní způsob využití, který můžeme chápat jako konkrétní prvek množiny Spectre, jehož možnost využití (respektive zneužití) byla prokázána a v praxi vyzkoušena, je označován jako Meltdown.

Protože spekulativní provádění instrukcí podporují všechny moderní procesory, je otázka Spectre relevantní ve vztahu ke všem moderním procesorům. Konkrétní bezpečností slabina v podobě Meltdown ovšem byla prokázána pouze u procesorů Intel.

Proto Intel může oprávněně tvrdit, že „Podle aktuálních analýz je mnoho typů výpočetních zařízeních s procesory mnoha různých výrobců […] citlivých k těmto způsobům zneužití.“ a zároveň AMD může oprávněně prohlásit: „Nulová zranitelnost procesorů AMD z důvodu odlišné architektury procesorů AMD.“

Vždy je třeba důsledně vyhodnotit kontext. AMD (podle rozdělení zavedeného Googlem) vysvětluje, jak to je s jednotlivými typy bezpečnostních slabin, které odhalil a dokumentuje Google v rámci svého projektu Zero, během něhož došlo k jejich odhalení.

Bounds Check Bypass - (Vy)řešeno aktualizacemi softwaru a operačních systémů. Výkonnostní dopad těchto řešení je zanedbatelný. [Tento bod, který lze chápat spíše jako slabinu v softwaru než jako slabinu hardwarů, mohl být využit (zneužit) na veškerém moderním hardwaru (AMD, ARM, Intel), ale byl již vyřešen a nemá citelný dopad na výkon.]
Branch Target Injection - Odlišnost architektury AMD znamená téměř nulové riziko zneužitelnosti tohoto postupu. Doposud se nepodařilo demonstrovat, že by varianta 2 byla využitelná (zneužitelná) na procesorech AMD. [Bod z množiny Spectre.]
Rogue Data Cache Load - Nulová zneužitelnost na hardwaru AMD z důvodu odlišné architektury. [Slabina Meltdown, která se týká Intelu.]
Toto rozdělení mimo jiné vysvětluje, proč se zároveň objevují zprávy, které ve vztahu k hardwaru Intelu hovoří o zcela minimálním výkonnostním dopadu záplat stejně jako o možných výkonnostních propadů dosahujících v krajních případech i nižších desítek procent. Obojí se totiž týká řešení jiného bodu.

První bod, jak je uvedeno, je už v řadě operačních systémů zazáplatován; došlo k tomu ještě před zveřejněním informace o možném zneužití této slabiny, aby nebyla využita nějakými protispolečensky smýšlejícími živly.

Body dva a tři si bude muset pořešit především Intel a v případě bodu dva je otázkou také ARM. Bod tři je podle dosavadních informací skutečně jen specialitou Intelu a je otázkou, jak jej zvládne Intel zazáplatovat, tedy především s ohledem na to, jaký výkonnostní dopad záplata přinese.

Samotná ARM se vyjádřila velmi stručně: „Tato metoda vyžaduje lokální běh škodlivého kódu a může vyústit v přístup k datům v privilegované paměti. Našich Cortex-M procesorů, které převažují v úsporných IoT zařízeních, se to netýká.“ Nezodpovězena zůstává otázka: „A co ostatních řad?“

Co se týče způsobu distribuce záplat, očekává se, že u všech tří bodů bude řešení zahrnuto do aktualizací operačního systému, přičemž u bodu dva bude nutný i zásah do firmwaru.

Pokud jde o názvosloví, je v případě popsaných slabin obtížné najít takovou terminologii, která by byla krátká a navíc zcela korektní. Výstižnější než „bug procesoru“ je totiž označení „postup, kterým lze zneužít moderní architektonický prvek procesorů“. Nelze totiž naprosto jednoznačně říct ani to, že jde o bug procesoru, ani to, že jde o bug operačního systému. Každý má svůj podíl. Jaká názorné srovnání můžeme brát kapesní krádeže v městské hromadné dopravě. Když MHD neexistovala, neexistovaly ani krádeže v MHD. Můžeme ale jen proto tvrdit, že krádeže MHD jsou „bug MHD“? Opět jde o záležitost, která je částečně o MHD, ale částečně také o systému. Lze ji řešit na úrovni jednoho (řidič každého cestující po nástupu sváže), lze ji vyřešit druhým (vyhlásí se zákaz vstupu do MHD s čímkoli odcizitelným), ale optimální bude řešení, na kterém se budou podílet obě strany takovým způsobem, který nepřinese příliš citelné zásahy do efektivity a komfortu fungování.

Kritičtěji by ovšem bylo možné hodnotit konkrétní slabinu procesorů Intelu (Rogue Data Cache Load), k níž se poměrně ostře vyjádřil Linus Torvalds. Konstatoval, že kompetentní procesorový inženýr by zajistil, aby se spekulativní provádění isntrukcí nemohlo odehrávat napříč ochrannými doménami a tím by byl problém vyřešen. Nelichotivě se také vyjádřil k přístupu Intelu, který jedná ve stylu „není to problém jen našich procesorů“, přestože nejzásadnější a experimentálně prokázaná slabina se týká právě jich.

Z materiálů Intelu

Pokud jde o možné dopady řešení ve vztahu ke stávajícímu hardwaru, objevují se různá čísla i různé názory. Prozatím nemá smysl předjímat, jak situace dopadne. Konkrétně ve vztahu k procesorům Intelu panuje podle zdrojů webu The Verge názor, že procesory Intelu starší než Skylake budou co do výkonu penalizovány výrazněji; Skylake a novější zanedbatelně.

Protože tato bezpečností slabina je podle dosavadních zjištění zneužitelná jen lokálně (nikoli po síti) a riziko spočívá v možném získání šifrovacích klíčů a hesel, je otázkou, zda záplaty pro starší procesory, kde by mohlo dojít k vyššímu výkonnostnímu propadu, budou plošné, nebo se rozhodnutí ponechá na libovůli uživatele. Běžného domácího uživatele s Haswellem či Broadwellem asi hypotetické riziko místního útoku bude trápit méně, než jistý výkonnostní propad ve hrách a aplikacích.

Čeští uživatelé těží kryptoměny, aniž by to tušili

5.1.2018 SecurityWorld Incidenty
Eset v pravidelné měsíční statistice internetových hrozeb za prosinec odhalil skokana roku: javový skript CoinMiner.

Potenciálně nechtěné aplikace, tzv. PUA, jsou programy či kódy, které nepředstavují přímé ohrožení osobního počítače uživatele, přesto je doporučeno se jim vyhnout. Právě do této kategorie spadá JS/CoinMiner, škodlivý kód, který používají zločinci pro těžbu kryptoměn s využítím výpočetního výkonu uživatele. Za uplynulý měsíc představovala tato aplikace nejčastější internetovou hrozbou, kterou v České republice zachytila společnost Eset.

„Nástup škodlivého kódu JS/CoinMiner byl velmi rychlý a zejména v samém závěru posledního měsíce loňského roku jeho aktivity výrazně zesílily,“ říká Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset. Za celý prosinec 2017 představoval JS/CoinMiner třetinu všech detekcí kybernetických hrozeb. Hrozba „těžebního“ trojanu ale nepolevila ani po Novém roce, ba právě naopak. „První lednové dny dosahoval podíl JS/CoinMiner na detekcích téměř 50 procent,“ konstatuje Miroslav Dvořák.

JS/CoinMiner přitom existuje ve dvou variantách. Tou častější je javový skript, který běží na pozadí internetových stránek a využívá výpočetního výkonu uživatele k těžení kryptoměn. Ta druhá, méně častá, se chová jako trojan a zneužívá exploitu EternalBlue SMB vyvinutého americkou Národní bezpečnostní agenturou NSA. Do zařízení proniká prostřednictvím neaktualizovaného operačního systému.

Jakmile jej infikuje, stáhne do něj škodlivý skript pro Windows Management Instrumentation (WMI), který standardně používají správci počítačových systémů ke vzdálené správě velkého počtu počítačů. „JS/CoinMiner ale zneužívá tento systém pro vytvoření trvalých zadních vrátek a zabezpečení automatického spouštění vždy, když dojde ke spuštění operačního systému,“ vysvětluje Dvořák.

Doporučené nástroje ochrany jsou kromě spolehlivého bezpečnostního softwaru i pravidelné aktualizace operačního systému Windows. Špionážní software EternalBlue totiž zneužíval zranitelnosti SMBv1, kterou Microsoft opravil krátce po zveřejnění této hrozby. Využívaly jí i další trojany, které loni v létě pomáhaly šířit nechvalně proslulý ransomware WannaCry. „Určitě není ani od věci zakázat problémový protokol SMBv1, pokud ho nepoužíváte,“ radí Miroslav Dvořák.

Druhou nejčetnější internetovou hrozbou v Česku byl během prosince loňského roku trojan JS/Redirector, který automaticky přesměrovává internetový prohlížeč napadeného zařízení na škodlivé stránky, odkud uživatel může stáhnout do svého počítače další druhy malwaru. Oproti listopadu, kdy představoval nejčastěji detekovaný malware, však jeho podíl na detekcích nepatrně vzrostl z 3,91 na 4,83 procenta. Třetím nejčastěji zachyceným škodlivým kódem byl downloader JS/TrojanDownloader.Nemucod s podílem 2,8 procenta.

První odhady byly příliš opatrné. Počítače kvůli chybě zpomalí až o polovinu

4.1.2018 Novinky/Bezpečnost Hardware
Nově objevená chyba v procesorech Intel bude mít daleko větší dopad na celkový výkon počítačů, než se původně předpokládalo. První testy naznačovaly, že rychlost procesorů poklesne v určitých početních úkonech až o 17 %. Nyní se však ukázalo, že v některých případech může být pokles výkonu až poloviční. Upozornil na to server ZDNet.
Nejrůznější testy procesorů od Intelu – a toho, jak se chovají před a po instalaci bezpečnostní aktualizace – doslova zaplavily internet. Prakticky všechny se shodují v tom, že úbytek výkonu není plošný, ale projevuje se jen při určitých pracích na počítačích.

Například při práci s videem a různými šifrovacími programy zaznamenal server Computerbase pokles výkonu pouze v řádu jednotek procent, což běžný uživatel nemá v praxi příliš šanci postřehnout.

Například při práci s databázemi však je již propad výrazně citelnější – zpravidla testy pojednávají o propadu okolo 20 %. Serveru Grsecurity však v některých testech vyšly propady výkonu pod operačním systémem Linux až o 51 %.

Sluší se připomenout, že chyba objevená v samotném jádře procesorů se týká prakticky všech desktopových platforem, tedy vedle zmiňovaného Linuxu také Windows a macOS.

AMD dává od kauzy ruce pryč
Zpráva serveru Grsecurity je zajímavá také tím, že podle ní se chyba týká i konkurenčních procesorů od AMD. A propady výkonu jsou po úpravách operačního systému stejně výrazné jako v případě Intelu.

Softwarový inženýr AMD Tom Lendecky však opakovaně prohlásil, že čipy tohoto podniku využívají zcela jinou architekturu než Intel, díky čemuž se jich aktuální problémy vůbec netýkají. Procesory totiž pracují jinak s pamětí a jádrem, a nemohou být tedy útočníky zneužity.

Lendecky však připustil, že AMD také vydalo nedávno bezpečnostní aktualizaci pro procesory. Ta se však k problémům Intelu nevztahuje.

Intel mlčí. Zatím
Na problém ve středu upozornil server The Register. V několika posledních generacích procesorů Intelu byla podle něj odhalena hardwarová chyba. Podobný bezpečnostní problém se vyskytl i u čipů platformy ARM, které využívá většina mobilních telefonů. 

Kvůli chybě mohou, zjednodušeně řečeno, počítačoví piráti propašovat virus přímo do procesoru, aniž by se před ním mohl uživatel jakkoli chránit. Intel zatím drží všechny informace k chybě pod přísným embargem, v opačném případě by jen napomohla ke zneužití kritické bezpečnostní chyby.

Neukládejte si důležitá hesla do prohlížeče. Nejsou tam v bezpečí!
4.1.2018 Živě.cz Zabezpečení

Neukládejte si důležitá hesla do prohlížeče. Nejsou tam v bezpečí!Neukládejte si důležitá hesla do prohlížeče. Nejsou tam v bezpečí!
Většina webových prohlížečů obsahuje správu hesel, která ukládá vaše přihlašovací údaje. Výzkumníci z Princetonské univerzity však zjistili, že existují skripty, které dokážou uložené údaje z prohlížečů tajně extrahovat, upozornil The Verge.

Výzkumníci zkoumali dva existující rozšířené skripty AdThink a OnAudience, které se využívají k marketingovým účelům. Oba jsou navrženy tak, aby získaly identifikovatelné informace ze správců hesel. Pokud si uložíte přihlašovací údaje do prohlížeče, systém tato data použije při příští návštěvě. Skripty pracují na pozadí webové stránky a vkládají do ní neviditelné přihlašovací formuláře, které pak prohlížeč vyplní automaticky.

Systém tímto způsobem sbírá přihlašovací jména k webovým službám. Získané údaje slouží jako ID uživatele a sledují jaké stránky navštěvuje. Na základě těchto informací mohou firmy lépe cílit svou reklamu. Samotná technika sice není novinkou, ale doposud byla známá z oblasti spíše z oblasti spywaru. Poprvé tuto techniku ​​používají reklamní agentury.

Může sbírat i hesla
Pluginy se zaměřují na e-mailové adresy a přihlašování jména, avšak systém se dá nastavit i tak, aby sbíral i přihlašovací hesla. Ta jsou sice uložena v zašifrované podobě, ale při „předání“ hesla stránce do formulářového pole je pochopitelně dekódováno, aby mohlo dojít k přihlášení. Následně už dojde k jeho zašifrování na úrovni webu a posílá se k ověření na server. Ne každý prohlížeč má přitom dostatečně silnou kontrolu nad tím, jak je zacházeno s heslem v odhalené podobě.

Vydavatelé webových prohlížečů by měli změnit fungování správců hesel, řekl jeden z profesorů, který se projektu účastnil. Navrhl, že jedním z nejbezpečnějších řešení by bylo správce hesel v prohlížečích jednoduše zrušit.

Potěší alespoň to, že vědci nezjistili ani na jedné z 50 tisíc testovaných stránek, že by docházelo k získávání hesel. Nalezeno byly pouze skripty sbírající přihlašovací jména a e-mailové adresy.

Vyzkoušejte si to
Získávání údajů si můžete ověřit sami na stránce, kterou výzkumníci vytvořili. Stačí když zadáte vymyšlený e-mail, heslo a údaje uložíte do vašeho prohlížeče. Poté přejdete na další stránku a tam vám zobrazí údaje, které jste si pro tento web do prohlížeče uložili. Po této zkušenosti si zřejmě uděláte v prohlížeči čistku důležitých přihlašovacích údajů, což lze jenom doporučit.

V prohlížečích existuje správa hesel, kde můžete všechny uložené údaje zkontrolovat a případně promazat. V prohlížeči Chrome je trochu schovaná v nastavení, ale snadno se k ní dostanete přímo přes adresu: chrome://settings/passwords

Kdo napadl v říjnu volební weby? Policie stále pátrá

4.1.2018 Novinky/Bezpečnost Počítačový útok
Policie se stále zabývá hackerským útokem na volební weby Českého statistického úřadu (ČSÚ), který se uskutečnil loni v říjnu. Útok během volebního víkendu dočasně znepřístupnil informační stránky pro veřejnost, volební výsledky ale neovlivnil. Útočníka se však zatím ochráncům zákona dopadnout nepodařilo. Potvrdil to mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

Kvůli hackerskému útoku byly volební weby volby.cz a volbyhned.cz nedostupné zhruba 2,5 hodiny. Šlo o tzv. DDoS útok (Distributed Denial of Service). Ten má vždy stejný scénář, stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

A přesně to bylo příčinou výpadku zmiňovaných volebních webů.

Výsledky voleb útok neovlivnil
„Národní centrála proti organizovanému zločinu, sekce kybernetické kriminality, se stále zabývá DDoS útokem na komunikační infrastrukturu externího dodavatele ČSÚ, v důsledku čehož byly zaznamenány výpadky na webech, které zveřejňovaly výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky," uvedl pro ČTK Ibehej.

Hackeři útočili přímo na síť operátora O2, proto byly weby volby.cz a volbyhned.cz nedostupné. „Je třeba zdůraznit, že DDoS útoky díky technickému řešení nijak neovlivnily sčítání hlasů ani systémy statistického úřadu,“ uvedla na dotaz Novinek mluvčí O2 Lucie Pecháčková.

Přiblížila, jak se útoky po uzavření volebních místností uskutečnily. „Poprvé se náznaky útoku objevily kolem 14. hodiny a v průběhu odpoledne několikrát vyřadily z provozu prezentační web volby.cz. Situaci jsme začali okamžitě řešit a v 16:30 se podařilo útoky definitivně odklonit,“ zdůraznila Pecháčková.

Kdy bude vyšetřování celého útoku uzavřeno, zatím není jasné. „O tom, jak dlouho bude trvat prověřování, zatím nebudeme spekulovat,“ uzavřel mluvčí NCOZ.

Případem se zabývá policie
ČSÚ zatím nechtěl útoky komentovat, protože je vyšetřuje policie a NÚKIB.

„Dle dostupných informací jde v případě tohoto DDoS útoku o víceméně dobře zvládnutý bezpečnostní incident. Výsledky voleb dle našeho názoru nemohl ovlivnit," podotkl ředitel bezpečnostní divize DCIT Karel Miko.

Podle technického ředitele antivirové firmy Eset Miroslava Dvořáka se dá podobným útokům čelit dostatečně robustní infrastrukturou v kombinaci s filtračními mechanismy. Lze to zajistit vlastními silami či využitím nabídek externích společností, tzv. scrubingových center. Vždy se zohledňuje nákladová efektivita takové ochrany.

Chyba v procesorech. Většina počítačů na světě se zpomalí

4.1.2018 Novinky/Bezpečnost Hardware
Prakticky celý svět žije v posledních týdnech kauzou týkající se úmyslného zpomalování chytrých telefonů iPhone od společnosti Apple. Jenže nový rok přinesl ještě daleko větší problém, který se dotkne drtivé většiny počítačů na světě – kvůli hardwarové chybě se zpomalí.

Že společnost Apple úmyslně zpomaluje iPhony, vyšlo najevo krátce před Vánocemi. Americký počítačový gigant od té doby tvrdí, že to „dělá v zájmu uživatelů“. Pokud je baterie příliš stará, snižuje se uměle výkon jablečných smartphonů, aby nedocházelo k neočekávaným chybám. 

A jak se nyní ukazuje, problémy se zpomalováním svých systémů bude řešit také společnost Intel – největší výrobce procesorů pro stolní počítače, notebooky a tablety na světě. Podle serveru The Register totiž byla v několika posledních generacích procesorů tohoto výrobce odhalena hardwarová chyba, která má dalekosáhlé následky.

Při pohledu na technickou stránku věci je chyba opravdu kritická. Kvůli bezpečnostní trhlině se může dostat škodlivý kód do adresního prostoru, který byl vyhrazen pouze pro jádro systému. Řeč je tedy o prostoru, ke kterému neměl uživatel jinak přístup.

Antiviry by nemusely pomoci
Zjednodušeně řečeno tak kvůli chybě mohou počítačoví piráti propašovat virus přímo do procesoru, aniž by se před ním mohl uživatel jakkoliv chránit. S adresním prostorem totiž nemohou pracovat například ani antivirové programy.

V současnosti jsou uživatelský prostor i ten pro jádro systému v procesoru mapovány společně, oprava chyby však vyžaduje jejich oddělení. A to je podle serveru The Register ten největší problém, protože po implementování záplaty dochází k citelnému zpomalení celého systému.

Vzhledem k tomu, že procesory společnosti Intel využívá více než 80 % počítačových systémů na světě, jde skutečně o problém obrovských rozměrů. Všem uživatelům – domácím i firemním – se kvůli tomu totiž sníží výkon jejich sestav.

Společnost Intel zatím drží všechny informace o chybě pod přísným embargem. Dokud nebudou záplaty nainstalované na všech počítačích, pomohlo by zveřejnění všech detailů hackerům v plánování útoků, aby mohli chybu skutečně zneužít v praxi.

Výkon nižší téměř o pětinu
Podle serveru The Register se nicméně problémy týkají procesorů Intel Core šesté, sedmé a osmé generace. Dále pak trhlina postihuje čipy Xeon v5, v6, Xeon-W a také procesory Pentium a Atom z nižších řad Apollo Lake.

Různé zahraniční servery, které se specializují na testování hardwaru, začaly okamžitě zkoušet výkon svých sestav před a po instalaci záplaty. A výsledky jsou alarmující. V některých případech totiž výkon poklesne klidně až o 17 %, tedy téměř o pětinu, což je již opravdu výrazná ztráta.

Postiženy všechny systémy
Pokles výkonu se týká především situací, kdy jsou procesory nasazeny ve firemním sektoru, například v serverech, na kterých běží nejrůznější databáze. Problém se přitom týká všech nejpoužívanějších operačních systémů, tedy Windows, macOS i linuxových distribucí, které jsou nasazovány v serverové sféře.

Velké podniky již kvůli tomu nahlásily odstávky svých systémů, aby mohly nainstalovat potřebné záplaty. Amazon své virtualizační služby vypne na několik hodin ještě tento týden, Microsoft má stejný proces údržby naplánovaný na příští středu.

Stejně tak budou postupně nuceni provést aktualizace i běžní uživatelé, neboť v opačném případě vystavují své systémy možnému riziku. Zda bude společnost Intel úbytek výkonu svým zákazníkům nějak kompenzovat, není v tuto chvíli jasné.

Týká se problém i dalších výrobců?
Jak upozornil server Grsecurity, bezpečnostní aktualizaci vydala pro své procesory také konkurenční společnost AMD. Ta však v oficiálním prohlášení tvrdí, že možnost zneužitelnosti objevené trhliny je prakticky nulová a že její procesory by neměly po instalaci trápit ztráty výkonu.

Vzhledem k tomu, že procesory AMD jsou nainstalovány jen na minoritní části počítačů, testy se soustředí především na čipy od konkurenčního Intelu. Na podrobnější výsledky si tak budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

Podobná chyba nicméně byla objevena i u čipů platformy ARM, které využívá většina mobilních telefonů. Společnost ARM oznámila, že již poskytla nástroje k odstranění bezpečnostních nedostatků.

Intel má velký problém s procesory, oprava kritické chyby povede k jejich zpomalení
3.1.2017 Živě.cz Hardware
Intelu hrozí velký průšvih, obsahují kritickou chybu na hardwarové úrovni
Umožňuje přístup k paměťovému prostoru pro jádro systému
Softwarový oprava bude znamenat snížení výkonu
Na herní výkon nemá zavedení KPTI vliv. Takto vypadá před a po jeho aktivaci v CS:GO.A takto v F1 2012.Při dalších operacích může dojít ke snížení výkonu při práci s archivy.Pokles byl zaznamenán i při práci s SSD. Takto vypadaly rychlosti před aktualizací……a takto po ní. Není ale jasné, zda rozdíl opravdu souvisí s KPTI.
O zpomalování procesorů se v posledních týdnech hovoří především v souvislosti s Applem a jeho iPhony. Jenže nyní to vypadá, že tahle minikauza bude brzy zapomenuta, mnohem větší průšvih totiž může postihnout Intel a většinu z jeho procesorů několika posledních generací. Za vše může chyba při práci s paměťovým systémem.

Nejdřív zkrácená verze pro ty, které nemají zájem o technické pozadí. Web The Register přinesl informace o chybě na hardwarové úrovni, která způsobuje, že se zpracovávaný kód může dostat do adresního prostoru, který je vyhrazen čistě pro jádro systému. Nyní jsou oba prostory, jak uživatelský tak pro kernel mapovány společně a přístup k nim je řízen pomocí privilegií.

Díky tomu je zrychlena práce s pamětí při přepínání mezi operacemi na uživatelské a systémové úrovni. Oprava chyby ale bude vyžadovat jejich oddělení v jádře systému, což sníží celkový výkon. U operací, které se týkají především serverového použití to může být pokles až o třetinu výkonu.

Vzhledem k tomu, že je většina informací pod embargem a zveřejněné opravě v linuxovém jádře chybí jakákoliv dokumentace, nemáme podrobné informace o samotné chybě v procesorech a stejně tak nevíme, zda se nebude týkat i AMD. Podle dosavadních indicií by se však mělo jednat pouze o procesory Intelu. Konkrétně se hovoří o modelech Core 6., 7. a 8. generace, procesorech Xeon v5 a v6, Xeonech-W a nižších řadách Apollo Lake (Atom, Pentium).

Linux, Windows i macOS
The Register vycházel primárně z reportu na LWM.net, který informuje o zavedení KPTI (kernel page-table isolation) do jádra Linuxu na konci října. Jde právě o izolaci obou adresních prostorů pro práci se systémovým a uživatelským kódem.

Aktuálně jsou oba v paměti namapovány společně a asociativní buffer TLB tak může uchovávat informace o přiřazení virtuální paměti k fyzické adrese pro oba prostory. Pokud se tedy vykonává uživatelský kód, CPU má v TLB ihned k dispozici adresování na fyzickou paměť a stejně tak když přijde na řadu kód na úrovni systémového jádra.

Jenže hardwarová chyba v procesorech vyžaduje opravu zavedením již zmíněné izolace. V takovém případě je třeba buffer TLB vyprázdnit při každé změně paměťového prostoru. Pokud CPU pracuje s programem, je v TLB uloženo adresování uživatelské části paměti, jestliže ale začne pracovat třeba s diskem, což si vyžádá volání na systémové úrovni, bude potřeba TLB vyprázdnit.

Izolace adresních prostorů bude zavedena do všech systémů. V Linuxu již je a do jádra Windows se dostane velmi brzy. V případě, že využíváte testovací program Insider Preview, pak je již dostupná v aktualizaci s označením 17063. Stejně tak se oprava zamíří do macOS.

Až o 30 % nižší výkon
Na webu se začaly objevovat první testy, které demonstrují dopad zavedení KPTI při konkrétním využití. Pro běžné koncové uživatele se toho příliš nezmění – testy na webu Phoronix ukazují, že i s opatchovaným systémem je výkon ve hrách totožný.

Na herní výkon nemá zavedení KPTI vliv (zdroj: Phoronix)
Na Computerbase potom otestovali procesor Core i7-7700K při běžných scénářích, které vídáme v obvyklých srovnávacích testech. Výraznější rozdíl byl zaznamenán pouze při práci s archivy. Stále však jde o nízké jednotky procent.

Testy Core i7-7700K před a po aktualizaci na verzi 17063 s aktivní KPTI. Nepatrný rozdíl je pouze při práci s archivy (zdroj: Computerbase)
Zároveň si na Computebase všimli většího rozdílu při práci s SSD, kdy s novou aktualizací klesnuly přenosové rychlosti o několik desítek MB/s. Tady ale není možné určit, zda za propad opravdu může zavedení KPTI nebo jiná změna v systému.

Takto se liší přenosové rychlosti úložiště SSD po instalaci aktualizace (zdroj: Computerbase)
Problém značných rozměrů by ale mohl nastat v případě serverového použití a to především na straně obřích poskytovatelů jako je Microsoft, Google nebo Amazon. Právě při práci s databázemi nebo virtualizaci jsou zaznamenávány nejvyšší propady ve výkonu.

Jeden ze značně znepokojujících reportů vydali vývojáři databázového systému PostgreSQL. Ti otestovali běh databáze na procesoru Intel Core i7-6820HQ. Při aktivní izolaci adresního prostoru byl výkon nižší v nejlepším případě o 17 procent. Při nejhorším scénáři potom došlo k propadu výkonu dokonce o 23 procent. Pokud se takové výsledky potvrdí po nasazení do reálného provozu, pro většinu poskytovatelů cloudových služeb to bude znamenat velké problémy. A to nejen technické, mohou si vyžádat značné investice do hardwaru.

Velké záplatování
Že se nejedná o výstřel do prázdna, je patrné nejen z dosavadního embarga prakticky na jakékoliv informace, ale i z reakce velkých poskytovatelů. Amazon rozeslal zákazníkům využívající virtualizační služby EC2 e-mail o tom, že v noci z pátku na sobotu bude probíhat údržba, na kterou si vyhradil čtyrhodinové okno, během něhož dojde k restartování služeb a virtuální instance nebudou dostupné.

Podobný zásah potom čeká i uživatele služeb Microsoft Azure. V tomto případě bude patchování a restartování strojů probíhat od půlnoci 10. ledna.

Amazon na chvíli vypne svoje virtualizační služby ještě tento týden, u Microsftu bude údržba probíhat příští středu
Tady je potřeba zdůraznit, že údržba tohoto rozsahu je naprosto výjimečná. Jen v ojedinělých případech je potřeba restartování, které způsobí nedostupnost cloudových služeb, tady virtualizačních.

Výhra pro AMD. Snad…
Na zprávy o problémech celkem logicky muselo zareagovat AMD a prvním výstupem se stal publikovaný komentář jednoho z linuxových vývojářů z AMD. Podle něj žádný z procesorů společnosti touto chybou netrpí a KPTI tak není potřeba zavádět.

Je tedy pravděpodobné, že na procesory AMD se nebude opatření v podobě izolace adresních prostorů vztahovat. Pokud by totiž vývojáři systému tuto výjimku v kernelu nezavedli, na AMD by KTPI dopadlo mnohem výrazněji než na samotný Intel. To ukazuje test na webu Grsecurity, kde serverový procesor Epyc po aktivaci KTPI přišel o 51 procent výkonu.

Nahoře výkon procesoru Epyc bez KPTI, dole po jeho aktivaci. Rozdíl až 51 % (zdroj: Grsecurity)
Žádného oficiálního vyjádření od Intelu jsme se zatím nedočkali, jistě však bude muset přijít. A to i kvůli investorům. Cena akcií AMD rychle vyskočila o 5 %, naopak u Intelu můžeme sledovat opačný trend. S úsměvem rovněž můžeme číst zprávu z před dvou týdnů o tom, že se CEO Intelu Brian Krzanich zbavil všech akcií, které mohl prodat. Utržil za ně 11 milionů dolarů a ponechal si pouze minimum, které musí na své pozici držet. Vypadá to na zajímavý start roku 2018.

Obří bezpečnostní chyba v procesorech Intel zpomalí stovky milionů počítačů až o třetinu. Problém se týká všech operačních systémů

3.1.2017 Ihned.cz Zranitelnosti

Chyba je přímo v procesorech vyrobených firmou Intel, takže není důležité, s jakým operačním systémem uživatel pracuje.

Chyba v návrhu procesorů Intel umožňuje útočníkům přečíst obsah paměti a zefektivnit útoky.
Problém se týká procesorů od Intelu vyrobených v posledních deseti letech a tím pádem i stovek milionů PC.
Výrobci operačních systémů musí problém odstranit softwarově s výrazným vlivem na výkon.
Intel udělal při návrhu svých procesorů zásadní chybu, která zpomalí chod stovek milionů počítačů s operačním systémem Windows a Linux. Vývojáři pracující na jádru Linuxu se snaží bezpečnostní díru opravit, od Microsoftu se očekává, že aktualizaci vydá v nejbližších dnech, testují ji už uživatelé v programu Windows Insider.

Chyba se dotkne i systému MacOS od Applu, protože není závislá na operačním systému, ale je přímo v procesorech Intel. Totéž se týká velkých cloudových služeb, které mají servery vybavené čipy od Intelu. Bez starostí mohou být naopak uživatelé procesorů AMD, které touto chybou netrpí. Intel ale ovládá 80 procent trhu s počítačovými procesory, a dokonce 90 procent u notebooků a serverů.

V souvislosti s opravou bezpečnostní chyby, která útočníkům umožňuje přístup k chráněné části paměti počítačů, dojde ke snížení výkonu postižených počítačů. Rozdíl ve výkonu se podle předběžných informací může pohybovat od pěti až do třiceti procent podle typu vykonávané úlohy a konkrétního modelu procesoru. Například u databázového produktu PostgreSQL jde v nejlepších případech o zpomalení o 17 procent, v nejhorším o 23 procent.

Konkrétní informace o chybě v procesorech Intel nejsou zatím k dispozici. K jejich zveřejnění dojde podle informací serveru The Register po vydání aktualizace pro Windows. Opravy pro jádro Linuxu jsou už k dispozici, informace o změnách jsou ale utajené. Problém se však týká možnosti aplikací získat přístup k chráněné oblasti operační paměti používané jádrem operačního systému. Toto bezpečnostní riziko lze odstranit softwarovým oddělením uživatelské a systémové paměti.

Jak reagovat na incidenty ve věku cloudů?

2.1.2017 SecurityWorld Incidenty
Platforma pro reakce na incidenty může pomoci interním i externím týmům spolupracovat, sledovat procesy reakcí na incidenty a automatizovat důležité úlohy zabezpečení.

Většina ředitelů zabezpečení informací zažívá drsné probuzení, když se setkají se svým prvním významným bezpečnostním problémem v cloudu. Pokud zjistí kritickou zranitelnost, která vyžaduje opravu, může jim chybět povolení ke změnám v prostředí připraveném od poskytovatele cloudu. Pokud zákazník síť nevlastní, nemusí existovat způsob, jak získat podrobnosti zásadní pro vyšetření incidentu.

Aby se v cloudu zabránilo významným bezpečnostním problémům, musí mít ředitel zabezpečení informací plán reakcí na incidenty. Zde je návod, jak ho vytvořit:

1. Stanovte společný plán reakce s poskytovatelem cloudu. Pokud jste ještě do cloudu nepřešli, je nejpraktičtějším prvním krokem stanovení společného procesu reakcí. Je potřebné jasně definovat odpovědnosti a role a vzájemně si vyměnit kontaktní informace pro primární a sekundární kontakty. Získejte podrobné vysvětlení toho, co u poskytovatele vyvolává reakci na incidenty a jak bude poskytovatel řešit různé problémy.

2. Vyhodnoťte způsob monitoringu a bezpečnostní opatření používané v daném cloudu. Pro zajištění efektivní reakce na bezpečnostní problémy související s cloudovou infrastrukturou je důležité pochopit, jaký druh monitorovacích a bezpečnostních opatření používá poskytovatel cloudu a jakým způsobem jsou pro vás tyto nástroje dostupné. Pokud zjistíte, že jsou nedostatečné, hledejte způsoby, jak lze nasadit doplňující řešení, které to napraví.

3. Vytvořte plán obnovy. Rozhodněte, zda bude v případě výpadku u poskytovatele nutná obnova. Vytvořte plán obnovy, který určí, jestli se má použít alternativní poskytovatel nebo interní vybavení, a stanoví také postup pro získání a přesun dat.

4. Vyhodnoťte forenzní nástroje pro cloudovou infrastrukturu. Zjistěte, jaké nástroje jsou k dispozici od poskytovatele cloudu a z dalších zdrojů pro forenzní šetření v případě incidentu. Pokud incident zahrnuje citlivé osobní údaje, mohl by přerůst v právní problém, takže je dostupnost vhodných nástrojů pro forenzní práci a sledování důkazů zásadní.

Zvládnutí incidentu v cloudu

Při reakci na incident je mnoho kroků stejných nehledě na to, zda k němu došlo v cloudu či v interní infrastruktuře. V případě cloudového incidentu však existují některé další kroky, které je potřebné udělat:

Ihned kontaktujte tým reakce na incidenty daného poskytovatele a při komunikaci buďte důrazní. Pokud je tým poskytovatele nedostupný, udělejte v souvislosti s incidentem vše, co je ve vašich možnostech pro jeho zastavení – například kontroly připojení ke cloudové službě a v případě pochyb také zrušení uživatelského přístupu ke cloudové službě.
Pokud nelze incident kontrolovat, ani zastavit, připravte si přesun na alternativní službu nebo si nakonfigurujte svůj interní server.

Cloud vám umožní odložit identifikaci a odstranění na dobu po skončení krize. Ve většině případů můžete okamžitě zahájit obnovení produkčních služeb vytvořením nové instance.
Nejlepší postupy pro reakce na incidenty v cloudu

Jedním z kritických problémů, kterým mnoho podniků čelí, je nedostatek talentovaných pracovních sil s potřebnými schopnostmi pro správu zabezpečení. Je těžké najít vhodné kandidáty, a pokud je najdete, můžete čekat, že jim budete muset nabídnout vysoké platy. Statistický úřad ministerstva práce USA očekává, že do roku 2024 vzroste počet pracovních míst v oblasti analýz bezpečnostních informací o 18 % a průměrné platy v dolarech jsou šesticiferné již nyní.

Existují však některé kroky, které můžete udělat, abyste rychle zaškolili nové zaměstnance a zlepšili schopnosti zaměstnanců současných:

Podporujte spolupráci, která pomůže mladším analytikům učit se ze zkušeností vedoucích analytiků. Jako bonus může kooperace odhalit duplicitní činnosti, které lze odstranit.

Vytvářejte příručky, které popíšou standardní postupy pro reakce na incidenty. Samozřejmě nelze vytvořit návod pro každou možnou situaci, ale příručky mohou být cennými průvodci a vynikajícími školicími materiály. Jen nezapomínejte příručky aktualizovat, což je úloha, kterou lze často zautomatizovat.

Když už mluvíme o automatizaci, mnoho úloh je možné automatizovat, zejména pokud se opakují a jsou rutinní. Běžné úlohy zabírají nepřijatelné množství času. Automatizace může uvolnit váš personál pro důležitější úkoly.

Podporujte vznik situační všímavosti z perspektivy historické i z perspektivy reálného času. Efektivní analýza minulých incidentů vám pomůže k lepšímu rozhodování o incidentech současných.

Analyzujte incidenty a vytvořte si databázi, která pomůže určit druhy problémů, potřebné schopnosti k jejich vyřešení, frekvenci různých typů incidentů a další skutečnosti. Analýza vám může pomoci identifikovat zranitelnosti a zjistit, kde lze zabezpečení zlepšit.

Jako většina nejlepších bezpečnostních postupů pro cloudové aplikace je také reakce na incidenty společnou odpovědností. Při plánování reakcí na budoucí incidenty je zásadní zajistit dostupnost správných kontaktů, nástrojů a procesů.

Mít platformu pro reakce na incidenty, která umožňuje spolupráci interních a externích týmů, sleduje procesy reakce na incidenty a automatizuje klíčové bezpečnostní úlohy, je v čase krize nezbytné, aby bylo možné rychle problémy zastavit a efektivně na ně reagovat.

Jak (ne)bezpečná je virtualizace?

2.1.2017 SecurityWorld Zabezpečení
Firmy intenzivně využívají virtualizaci navzdory obavám z narušení bezpečnosti. Je to dobře?

Společnosti jsou s cloudem, virtualizací, a dokonce se softwarově definovanými datovými centry spokojenější, než tomu bylo v minulosti, a to navzdory obavám z narušení bezpečnosti, uvádí studie dvou technologických firem – HyTrust a Intel.

I když si nikdo nemyslí, že bezpečnostní problémy někdy zmizí, jsou firmy ochotné tolerovat rizika ve jménu agility, flexibility a nižších nákladů.

Přibližně 62 procent dotázaných manažerů, správců sítí a inženýrů očekává v letošním roce větší přijetí SDDC, což může měřitelně zvýšit virtualizaci a optimalizaci serverů, a dvě třetiny respondentů předpovídají, že se tyto implementace dokonce ještě dále zrychlí.

O bezpečnosti však nemají žádné iluze. Čtvrtina dotázaných uvedla, že zabezpečení bude i nadále překážkou, a více než polovina předpovídá pro letošní rok větší počet narušení. Ve skutečnosti jsou obavy ze zabezpečení primárním důvodem, proč zhruba polovina respondentů vůbec nevolí virtualizaci, uvádí zpráva.

Mají k obavám dobrý důvod. Jediný bod selhání ve virtualizované platformě, jako je například proniknutí do softwaru hypervizoru, který je bezprostředně nad hardwarem a funguje jako sdílené jádro pro všechno nad ním, má potenciál ke zneužití celé sítě – a nejen jednoho systému, jak tomu bývá obvykle.

„Je zde silný zájem, zejména mezi nejvyšším vedením společností, pokročit s těmito projekty, protože nabízejí jasné výhody,“ popisuje Eric Chiu, prezident a spoluzakladatel společnosti HyTrust. Příležitost ke zvýšení agility, výnosů a zisku přebíjí potřebu zvýšit bezpečnost virtuálního prostředí, dodává.

Personál oddělení IT se soustředí spíše na to, co umí ochránit, a ne nutně na to, co je potřeba chránit, uvádí zpráva společnosti Kaspersky Labs. Jen třetina z dotazovaných organizací má rozsáhlé znalosti virtualizovaných řešení, která používají, a přibližně jedna čtvrtina má tyto znalosti buď slabé, nebo dokonce vůbec žádné.

Dave Shackleford to ví až příliš dobře. Je lektorem týdenního kurzu zabezpečení virtualizace a cloudu pro institut SANS. Na konci prvního dne obvykle zjistí, že 90 procent studentů, mezi které patří mnoho správců systémů, virtualizace i cloudu, síťových inženýrů i architektů, má jen velmi malou představu o tom, co je nutné zajistit při zabezpečení virtuální infrastruktury.

„Máme zde organizace, které jsou z 90 procent virtualizované, což znamená, že celé datové centrum funguje někde mimo jejich úložné prostředí. Nikdo o tom tímto způsobem ale nepřemýšlí,“ uvádí Shackleford, který je zároveň výkonným ředitelem společnosti Voodoo Security.

„Není neobvyklé, když i u skutečně velkých a vyzrálých podniků zjistíte, že netuší o velkém množství potřebných bezpečnostních opatření pro virtuální prostředí nebo je nějakým způsobem přehlížejí,“ dodává Shackleford.

Zmatek se zvyšuje tím, že virtualizace způsobila posun v odpovědnostech IT v mnoha organizacích, podotýká Greg Young, viceprezident výzkumu v Gartneru. Datové centrum obvykle zahrnuje týmy vyškolené pro provoz sítí a serverů, ale virtualizační projekty jsou často vedené týmy specializovanými pro servery.

„Problémy se zabezpečením sítě jsou záležitosti, kterými se dříve ve skutečnosti nemuseli zabývat,“ vysvětluje Young.

Průměrné náklady na nápravu úniku dat ve virtualizovaném prostředí přesahují 800 tisíc dolarů, uvádí Kapersky Labs. Náklady na nápravu průměrně směřující k milionu dolarů jsou téměř dvojnásobkem nákladů ve srovnání s útokem na fyzické infrastruktury.

Společnosti zatím nepovažují technologii za jedinou odpověď na tyto bezpečnostní problémy, uvádí se ve výsledcích průzkumu společnosti HyTrust. Přibližně 44 procent účastníků průzkumu kritizuje nedostatek řešení od současných dodavatelů, nevyzrálost samotných výrobců i nových nabídek nebo problémy s interoperabilitou nezávislou na platformě.

Přestože dodavatelé jako třeba Illumio, Catbird, CloudPassage nebo Bracket Computing přinášejí řešení některých bezpečnostních problémů, firmy si nemohou dovolit čekat na další řešení zabezpečení.

„Máte-li nyní virtualizovaných 50 procent, dostanete se za dva roky na podíl 70 až 90 procent virtualizace a přidávání zabezpečení nebude nijak snadnější,“ vysvětluje Shackleford.

„Když začnete přesouvat provoz do cloudu – na Amazon nebo Azure nebo k libovolnému jinému velkému poskytovateli cloudu – chcete mít své zabezpečení alespoň promyšlené nebo v ideálním případě už zavedené, abyste se nedostali do situace, kdy byste měli menší kontrolu, než máte dnes.“

Bezpečnější prostředí

Výše zmínění bezpečnostní profesionálové souhlasí, že firmy skutečně mohou mít k dispozici zabezpečené virtuální prostředí už dnes, pokud si dokážou vytvořit jasnou představu své virtuální infrastruktury, používat některé technologie a nástroje zabezpečení, které už mají, a lépe harmonizovat technologii a zabezpečení ve firmě. Tady jsou jejich rady, jak to udělat:

1. Získejte kontrolu nad svou virtuální infrastrukturou

„Velmi dobré zabezpečení můžete získat pomocí plánování – vykonávání kroků zároveň s ověřováním nasazení bezpečnostních opatření,“ prohlašuje Young. Začíná to správou inventáře.

„Tým zabezpečení potřebuje získat popis infrastruktury s ohledem na virtualizaci,“ připomíná Shackleford.

Podle něj musíte zjistit, kde jsou hypervizory, kde konzole pro správu, co je v interní infrastruktuře, kde to je a jaké jsou provozní procesy pro údržbu toho všeho. Dále je potřeba definovat standardy pro jejich uzamčení. „Když už nic jiného, ​​je nutné uzamknout alespoň hypervizory,“ dodává Shackleford.

Významní dodavatelé, jako jsou VMware a Microsoft, mají návody, které vám pomohou, stejně jako například organizace Centrum pro zabezpečení internetu (CIS, Center for Internet Security).

2. Přehodnoťte způsob, jakým se díváte na data a úložiště.

Lidé vážně potřebují přemýšlet o svém prostředí jako o sadě souborů, tvrdí Shackleford. „Je to velmi velká změna pro bezpečnostní profesionály, když si mají uvědomit, že se celé datové centrum spouští z vaší sítě SAN. Musejí se tedy alespoň seznámit s druhy používaných kontrol.“

Dodavatelé také přehodnocují své přístupy k zabezpečení a vítají třetí strany, které umějí poskytnout opravy zabezpečení.

„Dříve problém spočíval v tom, že jsme se ptali, zda lze použít detailně nastavené zabezpečení sítě ve virtualizovaném prostředí, a dostávali jsme od provozního personálu odpověď typu ‚absolutně ne, nedokážeme to podporovat‘, uvádí Chris King, viceprezident pro sítě a zabezpečení ve VMwaru.

„Nyní jsou k dispozici technologie, které jim umožní přehodnotit reakci na tento požadavek. Jakmile se útočník dostane dovnitř, zůstává uvězněn v daném místě a musí při útoku prorazit další zeď.“

3. Šifrování dat

To je v současné době nejdůležitější, ale stále mnoho firem šifrování nepoužívá, uvádí Chiu. „Přetrvává zde zastaralá myšlenka, že ‚pokud se něco nachází mezi našimi čtyřmi stěnami, nemusíme se o to obávat‘, ale to rozhodně neplatí. Je nutné šifrovat minimálně všechna data zákazníků a veškeré duševní vlastnictví, ať už se nachází ve vašem prostředí kdekoli,“ prohlašuje Chiu.

„Samozřejmě že cloud situaci ztěžuje, protože nevíte jistě, kde data jsou, ale šifrování veškerých těchto dat by mělo být základním principem.“

4. Koordinujte co nejdříve týmy zabezpečení a infrastruktury.

Je potřeba zajistit spojenectví a koordinaci mezi týmem zabezpečení a týmem infrastruktury již od počátku virtualizačních projektů, prohlašuje Chiu. „Je mnohem jednodušší integrovat bezpečnostní opatření a požadavky od počátku, než něco přidávat dodatečně.“

Zabezpečení také musí plánovat požadavky organizace na několik příštích let. „Plánuje společnost virtualizovat data související s platbami a zdravotními záznamy? Plánuje přechod na sdílené prostředí, kde dojde ke sloučení obchodních a aplikačních vrstev? Na tom všem záleží, protože v závislosti na tom budou vaše požadavky jiné,“ dodává Chiu.

Nový virus dokáže obelstít antiviry, varovali bezpečnostní experti

1.1.2018 Novinky/Bezpečnost Viry
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ varoval před zákeřným malwarem Loki, který se v posledních týdnech šíří internetem bez nadsázky jako lavina. Tento počítačový virus zneužívá populární kancelářský balík Office od společnosti Microsoft, aby se vyhnul odhalení.

„Malware Loki se šíří pomocí produktů Microsoft Office, a to z důvodů, aby se vyhnul detekci antivirových programů. Ukrývá se v tabulkách Microsoft Excel a dalších aplikacích Office,“ uvedl Pavel Bašta, bezpečnostní analytik CSIRT.CZ, který je provozován sdružením CZ.NIC.

Ten zároveň zdůraznil, že nezvaný návštěvník se snaží od uživatele vylákat přístupové údaje k různým účtům. S jejich pomocí pak mohou počítačoví piráti získat přístup k citlivým údajům uživatelů, případně jejich on-line účty zneužít i bez přímého přístupu k počítači.

Trhlina již byla opravena
„Útok využívá zranitelnost CVE-2017-0199 Microsoft Office/WordPad RCE, která byla opravena v dubnu a updatovaná v září,“ prohlásil bezpečnostní expert.

Kybernetičtí nájezdníci tedy zneužívají toho, že uživatelé instalaci aktualizací velmi často podceňují. Najde se tedy poměrně početná skupina uživatelů, kteří jsou stále v ohrožení, protože aktualizaci pro kancelářský balík Office nestáhli.

„Chyba existuje ve způsobu, jakým Office a WordPad analyzuje speciálně vytvořené soubory. Útok vyžaduje, aby oběť otevřela nebo zobrazila soubor, ve kterém je ukrytý malware,“ uzavřel Bašta.

S ohledem na možná bezpečnostní rizika by uživatelé s instalací aktualizací – aktuálně v případě kancelářského balíku Office – neměli otálet.

Pomáháte pirátům vydělat? Kyberměny se těží na miliardě počítačů bez vědomí uživatelů

1.1.2018 Novinky/Bezpečnost Kriminalita
Počítačové viry bylo ještě před pár lety možné odhalit zpravidla na první pohled. V počítači totiž dělaly tak velkou neplechu, že si jich uživatel všiml hned. Proti tomu moderní škodlivé kódy se snaží zůstat co nejdéle v anonymitě a vydělávají kyberzločincům velké peníze. Podle aktuálně zveřejněné analýzy AdGuard těží viry potají kybernetické mince na více než miliardě počítačů.
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.

Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.

Bitcoiny a další kryptoměny se těší velké popularitě především coby prostředek pro investici. Kurzy však často kolísají. Evropský bankovní úřad kvůli tomu dokonce varoval spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny. 

pátek 29. prosince 2017, 10:50

To je dramatický nárůst, ještě podle říjnové statistiky totiž bylo podobnými škodlivými kódy napadeno pouze půl miliardy strojů. 

Za pouhé dva měsíce se tak počítačovým pirátům podařilo infikovat další stovky miliónů počítačů. Kyberzločinci využívají toho, že za těžbu virtuálních měn – například velmi populárních bitcoinů – nemusí uživatelé zaplatit teoreticky ani korunu.

Pokud mají dostatečně výkonný počítač, mohou si nainstalovat speciální software a jeho pomocí kryptoměny doslova těžit. Tento program totiž používá předem nastavené výpočty, jejichž výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné klidně nakupovat prakticky cokoliv.

Vydělávají milióny
Jenže právě toho jsou si vědomi také počítačoví piráti. Ti stále častěji instalují podobný software do cizích počítačů místo klasických virů. Podobně zotročené stroje pak kyberzločincům vydělávají peníze, aniž by o tom majitelé počítačů měli ponětí.

I když přesné odhady nejsou k dispozici, počítačoví podvodníci si touto cestou pravděpodobně vydělají několik miliónů korun každý den podle nejstřízlivějších odhadů - soudě podle aktuální hodnoty bitcoinů.

Ta se nyní pohybuje okolo 14 600 dolarů, tedy v přepočtu bezmála 315 000 korun. Na začátku letošního roku přitom jeden bitcoin stál méně než 1000 dolarů.

Antiviry nemusí pomoci
Uživatelé si mohou sami všimnout, že je podobný software na jejich počítači nainstalován podle toho, že je daný stroj nebývale vytížený, tedy reaguje pomaleji, než je běžné. V takovém případě se vyplatí prohledat nainstalované aplikace a doplňky v internetových prohlížečích a ty podezřelé odinstalovat.

Antiviry totiž u podobných programů a doplňků nemusí rozpoznat, že jsou nainstalované bez vědomí uživatele.

Bitcoiny a další kryptoměny se uchovávají ve speciálních virtuálních peněženkách. Více se o této problematice dozvíte v našem dřívějším článku.

Bezpečnost citlivých informací zasílaných elektronicky se posílí

1.1.2018 Novinky/Bezpečnost Zabezpečení
Posílit bezpečnost citlivých informací posílaných elektronicky má za cíl novela zákona o utajovaných informacích, která bude účinná od začátku příštího roku. Změny mají zohlednit elektronizaci státní správy a posílit ochranu utajovaných informací.

Důvodem změn je to, že platný zákon umožňuje použít pasáže o administrativní bezpečnosti u utajovaných informací v papírové podobě. Nová úprava postupy ochrany informací promítá také pro zpracování a přenos utajovaných informací v elektronických spisech nebo v certifikovaném informačním systému.

„Prostřednictvím uvedené změny dojde k dokumentaci celého životního cyklu utajované informace v elektronické podobě při dodržování podmínek administrativní bezpečnosti, jako je tomu v případě utajovaných informací v listinné nebo nelistinné podobě," píše se v důvodové zprávě novely.

Na utajované informace v elektronické podobě se budou až na výjimky používat ustanovení, která obsahují požadavky na vyznačování údajů a evidenci utajované informace. Například se neuplatní ustanovení upravující podmínky přepravy a přenášení utajované informace.

Bojíte se, že někdo zveřejní vaše nahé fotky? Pošlete nám je a my je zablokujeme, vyzývá Facebook

1.1.2018 Novinky/Bezpečnost Sociální sítě
Populární sociální síť zkouší bojovat proti aktům zveřejněným z pomsty. Bezpečnostní experti varují, že její řešení nemusí být bezpečné.

Pilotní projekt boje proti fotografiím obnažených uživatelů zveřejněným z pomsty spustila v Austrálii sociální síť Facebook. Společnost ve spolupráci s tamní vládou připravila systém, který je založen na „hashování“ nahrávaných snímků.

Potenciální oběť musí Facebooku poskytnout snímky, o kterých se domnívá, že se je někdo pokusí zveřejnit na Facebooku, a sociální síť poté při nahrávání veškerých fotek porovnává nahrávané snímky s poskytnutými akty. Pokud najde shodu, nahrání a zveřejnění snímku zablokuje.

Ohrožení uživatelé mají Facebooku zasílat choulostivé snímky prostřednictvím služby Messenger. Podle australské komisařky pro internetovou bezpečnost Julie Inman Grant se lidé nemusí obávat, že jejich akty poskytnuté sociální síti budou uloženy na serverech Facebooku.

„Neukládají se tam snímky, ale digitální stopa a poté se používá umělá inteligence a jiné technologie pro porovnávání fotografií,“ zdůraznila. Podle zpravodajského serveru ABC však není jasné, zda hashování je dostatečně dobrou technologií na to, aby se vypořádalo s pokusy obcházení filtrů založených na umělé inteligenci, jako je pozměnění původního snímku.

Není to bezpečné, varují experti
Existují také vážné obavy z toho, jak Facebook naloží s tak citlivými snímky, které mu poskytnou sami uživatelé, když firma v minulosti čelila obavám ohledně zabezpečení a ochrany osobních dat.

„Z koncepčního hlediska jde o záslužnou myšlenku, ale fungovalo by to lépe, kdyby uživatel dostal možnost využít samoobslužný nástroj pro načtení souborů na Facebook,“ uvedl pro server Infosecurity-magazine.com Andrew Clarke ze společnosti Identity EMEA. Podle bezpečnostního experta společnosti ESET Marka Jamese existují vážné obavy, že by tato služba mohla být zneužita podvodníky.

„Pravděpodobnost, že se Facebook sám stane terčem útoku, je sice malá, ale pokud by se tak stalo a uživatelé by byli podvedeni a poslali takto citlivé snímky třetí osobě, mohli by se vystavit dalšímu riziku vydírání,“ varoval James. „ESET neustále zdůrazňuje, aby lidé pečlivě zvažovali, kam si ukládají intimní fotografie, a aby je pokud možno neměli uloženy on-line v jakékoli podobě,“ dodal.

Pilotní projekt Facebooku probíhá kromě Austrálie ve třech dalších zemích. Má jít jen o jednu ze součástí řady opatření, která tato sociální síť zavádí v souvislosti s bojem proti rostoucímu trendu zveřejňování intimních snímků uživatelů bez jejich souhlasu.

Pozor na soubory v Messengeru, mohou ukrývat malware pro těžbu kryptoměn
1.1.2018 Živě.cz Viry
Odborníci z Trend Micro informovali o novém malwaru, který se šíří prostřednictvím komunikátoru Messenger. V případě, že vám v jeho desktopové verzi, ať už v rámci Facebooku nebo webu Messenger.com, přijde odkaz na video, zpozorněte.

Dorazí-li vám podobná zpráva na Messenger, na soubor či odkaz v žádném případě neklikejte
Za odkazem se totiž nemusí ukrývat pouze vtipný klip s koťátky, ale i doplněk do prohlížeče Chrome se skrytou instalací. Ten pojmenovali v Trend Micro jako Digmine a z názvu se dá vytušit jeho primární účel. Na pozadí totiž umožňuje těžbu kryptoměny Monero. Využívá k tomu open-source nástroj XMRig.

V případě, že oběť využívá Facebook v Chromu, kde se neodhlásí, umí si Digmine spustit na pozadí instanci Chromu a nastartovat jeho těžební komponentu. Zároveň obsahuje i propagační část, která začne odesílat stejné škodlivé zprávy všem kontaktům v Messengeru.

Ruští hackeři útočí na poštovní účty novinářů

1.1.2018 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Ruští hackeři od roku 2014 napadli účty elektronické pošty zhruba 200 novinářů, jejichž kritika na adresu Moskvy dráždí Kreml. Napsala to agentura AP s odvoláním na analýzu bezpečnostní internetové firmy Secureworks. Cílem hackerů je prý získat citlivou poštu, kterou by proti žurnalistům mohli v budoucnu použít.
úterý 26. prosince 2017, 12:31 - Washington/Moskva

V seznamu napadených je padesátka zpravodajů zahraničních médií působících v Moskvě, ale i málo známí blogeři z ruských provincií nebo bývalých sovětských republik. Postižená byla i řada prominentních opozičních novinářů, například televizní moderátorka Xenia Sobčaková, která kandiduje v prezidentských volbách.

Na seznamu je také britský novinář Eliot Higgins, zakladatel investigativní skupiny Bellingcat, která mimo jiné vyšetřuje pád malajsijského letadla nad Donbasem v roce 2014. Terčem hackerů byla i Ellen Barryová, bývalá moskevská zpravodajka listu The New York Times.

Za útoky podle společnosti Secureworks stojí hackerská skupina Fancy Bear, kterou podle amerických tajných služeb řídí ruská vláda. Členové Fancy Bear měli podle tvrzení expertů loni zaútočit na server americké Demokratické strany s cílem kompromitovat prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou.

Těžba kryptoměn už potají zneužívá miliardu uživatelů. Patříte mezi ně?
1.1.2017 cdr.cz Bezpečnost
Pomáháte někomu vydělávat pomocí svého počítače bez vašeho vědomí? Pravděpodobně ano. Přehrávání videí se stalo novým terčem na poli vytěžování kryptoměn z neinformovaných návštěvníků. Zneužitých je již okolo jedné miliardy za měsíc.

Celkem alarmující množství videostreamů provozuje tajně na pozadí těžbu kryptoměn s využitím výkonu počítačů jejich návštěvníků.

V nedávné době výzkumníci ze společnosti AdGuard uveřejnili informaci, že některé stránky se snaží využít toho, že jsou vysoce frekventované právě těžbou kryptoměny. Počet zneužitých nic netušících návštěvníků je již kolem jedné miliardy. Skript je přitom umísťován tam, kde uživatelé stráví velké množství času, tedy ideální situace v kombinaci s delšími videi (např. nelegálními streamy filmú).

Bylo dokonce zjištěno, že tři ze čtyřech stránek mají kód vložený na identickém místě. Stále je největším trnem v oku situace, že nikdo neoznámí uživatelům nic o těžbě či využití výkonu jejich zařízení.

Nejznámnější ochranou jsou tzv. Ad-blokátory. Ty částečně dokáží zabránit těžbě kryptoměny, nejsou však neprůstřelné. Mnozí uživatelé dále zůstávají v ohrožení, a to díky oblíbenéCoinHive metodě. Jsou i takové názory, že se dá CoinHive využít jako jakási alternativa k reklamám. Pravdou však zůstává, že bez souhlasu majitele by neměla být využívána.

Ale jak výzkumníci AdGuard sami konstatovali: „Pochybujeme, že všichni majitelé těchto stránek jsou si vědomi, že do těchto přehrávačů je zabudována i skrytá těžba kryptoměny.“

Obliba v této činnosti, kryptojackingu, narůstá s alarmující rychlostí. Podle AdGuard se jedná o epidemii. Od doby, kdy se tento problém poprvé objevil, uplynulo pár měsíců a nyní se již jedná o miliardy poškozených měsíčně. Není však zcela jasné, jak se s tímto problémem vypořádat.

SimilarWeb statistics odhaduje, že tyto stránky navštíví každý měsíc zhruba 992 milionů návštěvníků. Díky těmto něvštěvníkům je vytěžena kryptoměna v celkové hodnotě zhruba 320 000 dolarů měsíčně.

Nedávno jsme informovali o tom, že pirátská zátoka, The Pirate Bay, je podezřelá z těžby kryptoměny. Posléze se tak potvrdilo a zástupce The Pirate Bay přiznal, že se jednalo jen o pokus, zda je tento web schopný na své náklady vydělat skrze těžbu kryptoměn. Touto těžbou si zhruba vydělají přes 12 000 dolarů měsíčně.

Eliminace hesel je běh na dlouhou trať

27.12.2017 SecurityWorld Zabezpečení
Odstranění hesel bude trvat roky, uznává oborová aliance FIDO. Podle jejích slov je však na dobré cestě k rychlejšímu, jednoduššímu a mnohem bezpečnějšímu standardu autentizace.

Aliance FIDO (dříve známá jako Fast Identity Online) má v úmyslu eliminovat hesla. Na první pohled to nevypadá jako těžký úkol. Mezi bezpečnostními experty probíhá diskuze, že hesla jsou dnes už špatným a zastaralým způsobem autentizace.

Důkazy jsou zdrcující. Většina lidí navzdory doporučením používat dlouhá a složitá hesla, měnit je alespoň jednou za měsíc a vyhnout se použití stejného hesla pro více webů tak nečiní.

Masivní úniky

Nedávná zpráva společnosti Verizon o únicích dat (Data Breach Incident Report) konstatuje, že 63 procent všech úniků dat bylo umožněno tím, že se použila ukradená, slabá anebo výchozí hesla.

I když mohou být hesla složitá, problémem je jejich potenciální ukradení. Jen v posledních měsících došlo k řadě oznámení o katastrofických únicích hesel – 33 milionů z Twitteru, 165 milionů z LinkedInu, 65 milionů z Tumbleru, 360 milionů z MySpace, 127 milionů z Badoo, 171 milionů z VK.com a další.

Nick Bilogorskly, šéf hrozeb ve společnosti Cyphort, nedávno uvedl, že nyní existuje více než miliarda účtů, jejichž přihlašovací údaje se prodávají on-line. Přirovnal je ke stovkám milionů klíčů schopných odemknout bankovní úschovné boxy jen tak ležící na zemi.

„Abyste otevřeli libovolný box, stačí ho zvednout a najít shodu,“ popisuje. „Ve skutečnosti je to horší, protože většina lidí používá stejný klíč k otevírání své kanceláře, auta i domu.“

Díky automatizaci je dnes možné vyzkoušet klíče pro miliony zámků řádově za sekundy. Podle studie výzkumníků z vysoké školy Dartmouth College, Pennsylvánské univerzity a USC je situace ve zdravotnictví ještě horší.

Tamější personál se totiž většinou snaží obcházet hesla, aby se zabránilo jakémukoli zpoždění při používání zařízení nebo přístupu k materiálu – hesla se běžně píší na lepicí papírky.

Podle zprávy zní otázka takto: Chceš mé heslo, nebo mrtvého pacienta? – zdravotnický personál se jen snaží dělat svou práci tváří v tvář často omezujícím a nepochopitelným pravidlům pro zabezpečení počítačů.

Eliminace hesel

Řešení pro takový děravý „bezpečnostní“ standard spočívá v tom, zbavit se ho, uvádí FIDO. Avšak aliance, která sama sebe popisuje jako konsorcium nezávislé na oboru, musí udělat více, než jen přesvědčit experty, či dokonce poskytovatele webového obsahu. Musí přesvědčit samotné uživatele – tedy ty, jež znají a používají hesla a kteří mohou projevovat iracionální odpor.

Neexistuje nic takového jako dokonalost. Vždy půjde o závody ve zbrojení. „Webové stránky, které se snaží být oblíbené, nemohou nutit své uživatele k ničemu,“ popisuje Gary McGraw, technologický ředitel společnosti Cigital.

„Twitter má dvoufaktorovou autentizaci (2FA) již nyní, ale nemusíte ji používat. Jen byste měli. Můžete jen pěkně poprosit – jinak je to ekonomický střet zájmů.

Vishal Gupta, výkonný ředitel společnosti Seclore, se domnívá, že masy přijmou jinou formu autentizace, pokud bude rychlejší a jednodušší, ale přesto si uvědomuje, že to není možné vynutit a že to bude dlouhá cesta.

„Je to velmi podobné jako rozdíl mezi platebními kartami s čipem i PIN a staršími verzemi, které měly jen magnetický proužek. Aby se to nahradilo, tak se na tom bude muset podílet hodně podniků,“ vysvětluje.

Samozřejmě dokonce i Brett McDowell, výkonný ředitel aliance souhlasí s tím, že „nutit poskytovatele webových služeb něco dělat je předem ztracené“. Řekl však, že FIDO s téměř 250 členskými organizacemi se nesnaží nic prosadit silou.

Cílem této skupiny je zajistit, aby to bylo neodolatelné – „dodat takové řešení, které budou poskytovatelé sami chtít implementovat, protože to bude v jejich vlastním zájmu,“ popisuje.

Autentizační systém, který zlepšuje uživatelskou zkušenost, „bude sám o sobě pro poskytovatele služeb lákavý“. Útočník by potřeboval mít ve své ruce fyzické zařízení uživatele, aby se mohl pokusit o útok. To se pro útočníky s finanční motivací nehodí a není to ani moc použitelné.

Jaké jsou možnosti

Argument uživatelské zkušenosti prezentuje FIDO na svém webu. Existují podle ní dvě možné metody:

UAF (User Authentication Standard) jednoduše vyžaduje, aby uživatel požádal o transakci a následně se prokázal pomocí biometrie, jako je například otisk prstu.
U2F (Universal Second Factor) vyžaduje použít uživatelské jméno a heslo na lokálním zařízení. Uživatel následně dokončí transakci tak, že k počítači připojí USB klíč a stiskne na něm tlačítko.

McDowell uvádí, že rozdíl přinášející převratnou změnu spočívá v tom, že na rozdíl od hesel jsou autentizační pověřovací údaje vždy uložené v zařízení uživatele a nikdy se nikam nezasílají. Nemluvě o tom, že je to efektivní, protože dochází k eliminaci hrozeb odjinud – z jiných zemí i jiného města.

Problém s hesly není podle něj v samotných heslech, ale v tom, že jsou sdíleným tajemstvím, které znají nejen jednotliví uživatelé, ale také servery on-line poskytovatelů, odkud je ukrást je nejenže možné, ale dochází k tomu v počtech stovek milionů. To hackerům poskytuje „hesla zneužitelná pro další servery“.

McDowell prohlašuje, že UAF a U2F jsou mnohem rychlejší a pro uživatele pohodlnější, protože autentizace probíhá jednoduše „dotykem na snímač, pohledem do kamery nebo nošením náramku atd.“.

„Je to rozhodně rychlejší než hesla a mnohem rychlejší a pohodlnější než tradiční formy dvoufaktorové autentizace, jako jsou třeba jednorázová hesla (OTP).“

Možná rizika

Někteří experti ale uvádějí, že se zvyšuje riziko, že by útočníci mohli najít způsob, jak naklonovat biometrické vstupy, jako jsou skeny otisků prstů, hlasu či oční duhovky. „Já nechci poskytovat verzi své duhovky nikomu,“ uvádí McGraw.

McDowell uznává, že biometrické ověření lze podvést – nazývá to „prezentační útok“. Uvádí však, že standardy FIDO eliminují většinu rizik ze stejného důvodu, jak bylo už výše uvedeno – biometrické informace nikdy neopouštějí zařízení uživatele.

„Biometrický útok s využitím podvrhu proti pověřením FIDO lze uskutečnit jen tehdy, pokud by měl útočník fyzicky k dispozici zařízení uživatele,“ vysvětluje. „Nelze to udělat pomocí sociálního inženýrství, phishingu či malwaru.“

Gupta souhlasí, že to pravděpodobně velmi prodraží útoky a v důsledku toho zlepší zabezpečení. „Pokud nové formy autentizace dokážou zajistit, aby byly náklady na prolomení vyšší než hodnota získaná ze samotného průniku, budeme v bezpečí,“ vysvětluje.

Přesto si nikdo nemyslí, že hesla zmizí v dohledné době. Ačkoliv je McDowell velmi optimistický, co se týče standardu FIDO, je si vědom, že jeho přijetí bude trvat dlouho.

Poznamenává, že na trhu existuje více než 200 implementací s certifikací FIDO, které „překonaly jeho očekávání“.

Tato aliance také oznámila, že „Microsoft zaintegruje FIDO do systému Windows 10 za účelem autentizace bez použití hesla“ a že aliance také „pracuje s konsorciem WWW na standardizaci silné autentizace FIDO pro všechny webové prohlížeče a související webovou infrastrukturu“.

McDowell uznává, že „hesla se budou používat ještě dlouho. I když jsme na dobré cestě, abychom mohli vidět možnost použití autentizace FIDO ve většině aplikací a zařízení běžně používaných každý den, hesla budou v nadcházejících letech stále součástí těchto systémů.“

Přestože je McGraw příznivcem dvoufaktorové autentizace a jeho firma ji od svých zaměstnanců vyžaduje, připouští, že ve skutečnosti „nic jako dokonalost neexistuje. Vždy to budou závody ve zbrojení.“

Ochrání automatické zabezpečení i vás?

27.12.2017 SecurityWorld Zabezpečení
automatizace zabezpečení začíná přesahovat rámec technologií pro prevenci a detekci a dosahuje až k dalším důležitým součástem IT infrastruktury za účelem spolehlivější ochrany.

O automatizaci zabezpečení se sice hodně mluví, ale některé pojmy jsou nejasné.

Například Gartner se ve své zprávě o inteligentní a automatizované kontrole zabezpečení zaměřil na komponentu threat intelligence a další nové prvky automatizace zabezpečení označil souhrnně poněkud obecnějším způsobem.

Zde jsou čtyři z nejnovějších a nejpokročilejších prvků, které byste měli uvážit při diskuzi o automatizaci zabezpečení:

Vykonávání pravidel

Jak významně vzrostla složitost sítí, stala se ruční správa souvisejících zásad zabezpečení téměř nemožnou. Automatizace vykonávání pravidel označuje automatizaci jakékoliv správní činnosti požadované zabezpečením IT.

Řada dodavatelů nabízí nástroje pro automatizaci správy zásad zabezpečení sítě, které dokážou pomoci snáze dodržet interní a regulační požadavky zabezpečení. Někteří také nabízejí automatizované služby pro úkoly správy, jako je přidání a odebrání uživatele a řízení životního cyklu uživatelů.

Automatizace přidání, odebrání a uživatelského přístupu může pomoci týmům IT získat větší kontrolu nad daty, náklady a časem. Společnosti nabízející tyto nástroje někdy o sobě uvádějí, že nabízejí automatizaci zabezpečení.

Monitorování varování a stanovení priorit

Někteří lidé pohlížejí na činnost automatizace optikou monitorování a stanovení priorit varování. Tradičně bylo monitorování a stanovení priorit varování ruční a velmi jednotvárnou úlohou.

Tým analytiků v provozním centru zabezpečení by musel shromažďovat data a doslova celý den zírat na monitory, aby mohl rozhodnout, jaké údaje byly důležité. V současné době existují metody pro automatizaci monitorování a stanovení priorit varování. Liší se ale rozsahem propracovanosti.

Například mohou zahrnovat stanovení pravidel a prahových hodnot, využívání threat intelligence a implementaci pokročilejší behaviorální analytiky a technologie strojového učení.

Nastavení pravidel a prahových hodnot má menší efektivitu, protože závisí na ručním zadání údajů od osoby, která rozhodne, jaká varování jsou důležitá a jaká ne.

Vyžaduje to také pravidelnou údržbu těchto pravidel, protože se počítačové hrozby stále mění a hackeři často přesně vědí, jaká varování budou firmy hledat.

Spoléhání se na threat intelligence je na druhou stranu o něco spolehlivější. Tato forma automatizace odkazuje na soubor threat intelligence z různých zdrojů, a to může pomoci společnostem zjistit, jaká varování hledat a jaká jsou pro ně skutečně důležitá.

Pokud například podnik dokáže využívat více zpravodajských zdrojů, dozví se, když se někde ve světě objeví určitý typ útoku. Automatizované zpracování threat intelligence potom může společnosti pomoci připravit její ochranu před potenciálním útokem dříve, než by bylo příliš pozdě.

Behaviorální analytika a strojové učení patří mezi nejpokročilejší formy automatizace monitoringu a stanovení priorit varování, protože se nespoléhají na pravidla a prahové úrovně tzv. známých hrozeb.

Namísto toho se tento typ technologie dokáže učit, jak vypadá normální chování sítě, a snadno a okamžitě může upozornit na libovolné neobvyklé chování a následně statisticky skórovat prioritu každé potenciální hrozby, kterou by bylo dobré prošetřit.

Plánování reakce na incidenty

Plánování reakce na incidenty se také označuje za automatizaci zabezpečení. Jedním ze způsobů, jak si lze představit tuto technologii, je inteligentní systém tiketů, který pomáhá společnostem sledovat vývoj bezpečnostního incidentu a koordinovat kroky potřebné reakce.

Dodavatelé v tomto segmentu pomáhají společnostem vytvářet manuály pro různé typy hrozeb, takže mohou automatizovat části svých reakcí, kdy se počítá každá vteřina.

Automatizují pracovní postupy a pomáhají firmám zajistit komunikaci s příslušnými interními a externími kontakty, dodržovat regulační předpisy pro záležitosti, jako je oznámení týkající se soukromí, a vytvářet jasné záznamy pro audit.

Vyšetřování, akce a náprava

Automatizace vyšetřování, akce a náprava pro počítačové hrozby se týkají využívání technologie k takovému plnění úkolů, jako by je vykonával kvalifikovaný počítačový analytik.

Ostatní prvky automatizace zabezpečení (od zásad přes stanovení priority až po plánování) pracují určitým způsobem na dosažení tohoto konečného cíle – rychlého zjištění hrozeb a jejich eliminaci dříve, než ovlivní provoz.

Existují různé aspekty, co by mohl dodavatel zautomatizovat v oblasti vyšetřování, akce a nápravy. Někteří například řeší jen jednu z těchto tří komponent, zatímco jiní se zaměřují na specifické úlohy, jako je například automatizace karantény kompromitovaných zařízení.

Existují také firmy, které využívají automatizaci a umělou inteligenci k řízení celého procesu od začátku až do konce, jako by to dělal počítačový analytik.

Všechny tyto technologie automatizace zabezpečení uvolňují přetížený personál zabezpečení a dovolují týmům zabezpečení méně se věnovat všedním (ale nezbytným) činnostem a více se zaměřit na strategické iniciativy, které umožní zvýšit zabezpečení jejich společnosti.

Podle údajů Breach Level Index bylo v roce 2015 kompromitovaných každý den průměrně 1,9 milionu on-line záznamů. To je 80 766 záznamů každou hodinu a 1 346 záznamů každou minutu.

Téměř nepřetržitý výskyt on-line narušení přitom nevykazuje žádné známky zpomalení, takže si společnosti nemohou dovolit, aby je zdržovaly nedořešené otázky o konceptu a schopnostech automatizace zabezpečení.

Je dobré dát automatizaci infrastruktury zabezpečení IT vysokou prioritu a připustit, že lze automatizovat více oblastí, aby společnost zůstala v bezpečí. Automatizace vykonávání zásad, monitorování varování a stanovení priorit a plánování reakce na incidenty může dramaticky zvýšit firemní produktivitu a snížit náklady.

Pomocí plné automatizace vyšetřování, akcí a nápravy pro hrozby mohou firmy ve velkém simulovat zkušenosti a logiku zkušených počítačových analytiků, a zaručovat tak silnější zabezpečení a dodržování předpisů celkově.

Výhody a nevýhody automatizace zabezpečení

Kolem použití automatizace v oblasti počítačové bezpečnosti existuje celá řada obav:

Ztráta kontroly -- V mnoha případech je největší překážkou k automatizaci jednoduše vnímaná ztráta kontroly. Ve skutečnosti může správný nástroj automatizace zajistit vyšší míru viditelnosti a lepší přehled o celém procesu počítačové bezpečnosti.

Nedostatek důvěry -– Pro vysoce kvalifikované pracovníky je snadné mít pocit, že jsou schopnější řídit reakce na incidenty, než by to dokázal počítač. Nedůvěra k technologii tak může být neuvěřitelně velkou překážkou, kterou je potřeba překonat, ale nakonec – s ohledem na změnu druhu, frekvence a složitosti útoků – je to marný argument.

Strach ze změny – Asi největším omylem týkajícím se automatizace je představa, že přijetí automatizace způsobí určitý zánik pracovních míst.

Co se stane, když technologie převezme proces reakcí na incidenty? Bude oddělení IT nahrazeno roboty? Faktem je, že zatímco automatizace určitě mění způsob, jakým lidé pracují, vytváří stejně tolik příležitostí, kolik jich eliminuje.

Pro řešení těchto vnímaných nevýhod lze ale použít řadu významných faktů o pozitivní úloze automatizace v počítačovém zabezpečení.

Sjednocení sil – Žádný vojenský velitel by nešel do boje s armádou významně menší co do velikosti, síly a schopností, než by měl jeho nepřítel. Stejný koncept může být a měl by být aplikovaný na důležité úlohy počítačové bezpečnosti. Automatizace poskytuje schopnost reagovat na příchozí útoky krok za krokem, a poskytuje přitom nejvyšší možnou úroveň ochrany.

Zvýšená efektivita – Přidání automatizace do procesu reakce na incidenty pomáhá zjednodušit pracovní postupy a vytvořit mnohem jednotnější a efektivnější prostředí. Nejenže tedy zvyšuje sílu organizace ve smyslu zabezpečení, ale způsobuje také zlepšení celkové hospodárnosti.

Méně chyb – Mnoho z nejpozoruhodnějších počítačových narušení v posledních letech nastalo v důsledku lidských chyb z přepracovanosti. I ten nejzkušenější odborník v oblasti IT může udělat čas od času nějakou chybu.

Některé chyby se však bohužel mohou ukázat jako neuvěřitelně nákladné. Automatizace tento problém eliminuje tím, že z některých nebo ze všech částí procesu odstraní lidský faktor.

Lepší rozhodování – Jednou z největších výzev, kterým šéfové IT čelí, je kolosální úkol dělat v reálném čase důležitá firemní rozhodnutí. Další výhodou automatizace je schopnost shromažďovat, analyzovat a zvýšit prioritu důležitých dat na kliknutí tlačítka, což dále zlepšuje detekci hrozeb a proces správy incidentů.

Vzhledem k tomu, že jsou průměrné roční náklady na počítačové útoky v rozmezí od desítek tisíc dolarů u malých firem až po řadu miliard u globálních podniků, je téma počítačové bezpečnosti něco, na co by měl každý šéf organizace v současné době pamatovat.

Ještě důležitější je, že v současné době používané strategie je potřebné řádně posoudit a dostatečně opevnit, pokud se firma nechce stát další obětí.

Navzdory mnoha mylným pohledům se automatizace ukazuje jako ideální nástroj pro zefektivnění a posílení procesu reakce na incidenty a vytvoření lepší linie obrany, která obstojí ve zkoušce času.

Hackněte hackery

26.12.2017 SecurityWorld Hacking
Sledování on-line diskuzí na fórech hackerů vám poskytne představu o šťavnatých zranitelnostech, které váš dodavatel zatím neopravil.

V moři zranitelností volajících po vaší pozornosti je téměř nemožné zjistit, jaké problémy zabezpečení IT řešit jako první. Rady dodavatelů poskytují vyzkoušené prostředky pro ochranu před známými vektory útoků. Je zde ale ještě výhodnější možnost: Zjistit, o čem se baví samotní hackeři.

Vzhledem ke stále většímu prostoru, kde lze vést útoky, se většina organizací snaží provázat svůj cyklus správy zranitelností s oznámeními dodavatelů. Prvotní odhalení zranitelností zabezpečení však nemusí vždy pocházet přímo od dodavatelů.

Čekání na oficiální oznámení může způsobit, že budete mít vůči útočníkům zpoždění v řádu dnů či dokonce týdnů. Útočníci diskutují a sdílejí návody během hodin poté, co dojde k objevení zranitelnosti.

„On-line diskuze obvykle začínají za 24 až 48 hodin od úvodního zveřejnění,“ uvádí Levi Gundert, viceprezident threat intelligence ve společnosti Recorded Future, s odvoláním na firemní hloubkovou analýzu diskuzí v cizojazyčných fórech.

Rady dodavatelů, příspěvky na blozích, zprávy distribuované pomocí mailingových seznamů a varování skupin CERT – obránci nejsou jediní, kdo čte tato oznámení. Vědět, co vzbuzuje zájem útočníků a jakým způsobem hodlají díry zneužít dříve, než mohou dodavatelé zareagovat, je skvělý způsob, jak se svézt na další vlně útoků.

Upovídaný hacker

Chyba serializace objektů Java z minulého roku je dokonalým příkladem. Tato chyba byla poprvé popsána na konferenci v lednu 2015 a nepřitahovala pozornost až do 6. listopadu tohoto roku, kdy výzkumníci ze společnosti FoxGlove Security zjistili, že tento problém ovlivní vícejádrové základní podnikové aplikace, jako jsou například WebSphere a JBoss.

Společnosti Oracle trvalo dalších 12 dní a firmě Jenkins 19 dní vydání formálního oznámení, které se týkalo zranitelností v produktech WebLogic Server a Jenkins.

Komunity útočníků však začaly diskutovat o příspěvku na blogu FoxGlove Security za několik hodin a společnost Recorded Future zjistila, že kód umožňující zneužití, který ověřoval koncept, se objevil za pouhých šest dní.

Podrobný návod pro zneužití, popisující, jak vykonat útok, byl k dispozici 13. listopadu, tj. pět dní předtím, než firma Oracle cokoli vydala. V prvním prosincovém týdnu již útočníci prodávali jména zranitelných organizací a specifické odkazy pro vyvolání zranitelností těchto cílů.

„Je zřejmé, že doba mezi rozpoznáním zranitelnosti a okamžikem, kdy dodavatel vydá opravu nebo alternativní řešení, je pro aktéry hrozeb cenná, ale když se podrobné návody pro zneužití objeví ve více jazycích, může být tento rozdílový čas pro firmy doslova katastrofální,“ popisuje Gundert.

Zranitelnost OPcache Binary Webshell v PHP 7 je dalším příkladem toho, jaký mají útočníci náskok. Bezpečnostní firma GoSecure popsala nový exploit dne 27. dubna a společnost Recorded Future vydala návod vysvětlující, jak používat ověření konceptu odkazované v blogovém příspěvku GoSecure ze dne 30. dubna.

Jak firma GoSecure uvedla, vliv zranitelnosti na aplikace PHP nebyl univerzální. S výsledným návodem však bylo pro útočníky snadnější najít servery s potenciálně nebezpečnou konfigurací, která je činila zranitelnými vůči nahrání souboru.

„Oznamovaly to dokonce i obskurní blogy,“ připomíná Gundert. Většina lidí si přitom blogového příspěvku GoSecure nevšimla. Pokud nezíská blogový příspěvek dostatečnou pozornost u komunit obránců, může diskutovaný potenciální vektor útoku zůstat bez povšimnutí v důsledku velkého množství konkurenčních zpráv.

Na druhé straně bitevní linie však útočníci diskutují o chybě a sdílejí informace a nástroje pro její zneužití.

Čekání činí problémy

Jedním z důvodů, proč útočníci získávají tak velký náskok vůči dodavatelům a bezpečnostními profesionálům, je samotný proces oznamování zranitelností.

Oznámení dodavatelů je obvykle vázáno na okamžik, kdy chyba dostane identifikátor CVE (Common Vulnerability and Exposures). Systém CVE spravuje nezisková organizace Mitre.

Funguje jako centrální úložiště pro veřejně známé zranitelnosti zabezpečení informací. Když někdo najde zranitelnost zabezpečení – ať už je to majitel aplikace, výzkumník nebo třetí strana jednající jako zprostředkovatel – společnost Mitre dostane žádost o vydání dalšího identifikátoru CVE.

Jakmile Mitre přiřadí identifikátor, který pro zranitelnosti funguje podobně jako rodná čísla, mají podniky, dodavatelé a obor zabezpečení způsob pro identifikaci, diskuzi a sdílení podrobností o chybě, takže ji lze opravit.

V případech, kdy počáteční odhalení nepochází od dodavatelů, jako to bylo například s chybou serializace objektů Java, mají útočníci náskok vůči obráncům, kteří čekají na přiřazení identifikátoru CVE.

Tento časový rozdíl je kritický. Samozřejmě že když je nutné prozkoumat, vyhodnotit a zmírnit tolik zranitelností, ale pro boj s nimi jsou k dispozici jen limitované bezpečnostní zdroje, je filtrování zpráv o zranitelnostech na základě přiřazenosti identifikátoru CVE „rozumným postojem“, který organizacím umožňuje hrát na jistotu, vysvětluje Nicko van Someren, technologický ředitel Linux Foundation. Závěr je, že jakmile chyba má CVE, je její existence potvrzena a vyžaduje pozornost.

V poslední době se však samotný systém CVE stal překážkou. Několik bezpečnostních profesionálů si stěžovalo, že nemohou od společnosti Mitre získat CVE včas. Zpoždění má důsledky – je těžké koordinovat opravu chyby s dodavateli softwaru, partnery a dalšími výzkumníky, když neexistuje systém, který by zajistil, že se všichni zabývají stejnou záležitostí.

Součástí problému je také měřítko, protože je softwarový průmysl větší, než byl před deseti lety, a zranitelnosti se nalézají ve větším množství. Jak ukázala analýza společnosti Recorded Future, zpoždění v přiřazení CVE dává útočníkům čas k vytvoření a zdokonalení jejich nástrojů a metod.

„Existuje mnoho lidí, kteří věří, že pokud není přiřazen identifikátor CVE, nejde o reálný problém – a to je skutečný průšvih,“ uvádí Jake Kouns, šéf zabezpečení ve společnosti Risk Based Security.

Dalším problémem totiž je, že ne všechny zranitelnosti dostanou svůj identifikátor CVE, jako například webové aplikace, které jsou aktualizované na serveru a nevyžadují interakci se zákazníky.

Bohužel chyby mobilních aplikací, které vyžadují interakci se zákazníky pro instalaci aktualizace, také nedostávají identifikátory CVE. V loňském roce bylo oznámených 14 185 zranitelností, což je o šest tisíc více, než bylo evidováno v národní databázi zranitelností a ve CVE, uvádí zpráva „2015 VulnDB Report“ společnosti Risk Based Security.

„Skutečná hodnota systému CVE pro spotřebitele a pracovníky zabezpečení informací není v měření rizika a dopadu na zabezpečení, ale v katalogizování všech známých rizik pro systém bez ohledu na závažnost,“ popisuje Kymberlee Priceová, šéfka výzkumné činnosti ve společnosti BugCrowd.

Je čas začít naslouchat

Protože CVE nepokrývá každý exploit, musíte hledět za jeho hranice, pokud chcete dostat úplný obraz toho, s čím se můžete setkat. Znamená to, že byste měli přestat vázat své aktivity správy zranitelností výhradně na oznámení dodavatelů a začít zkoumat i další zdroje informací, abyste udrželi krok s nejnovějšími zjištěními.

Vaše týmy správy zranitelností budou efektivnější, pokud budou hledat zmínky o prověření konceptů na internetu a příznaky aktivity exploitů ve vašem prostředí.

Existuje mnoho veřejně dostupných informací o zranitelnostech, které nabízejí více než pouhé oficiální oznámení dodavatele. Těchto informací je ale tolik, že obránci nemohou očekávat, že by mohli udržet krok se všemi příspěvky na blozích, které odhalují různé zranitelnosti, s mailingovými diskuzemi mezi výzkumníky ohledně konkrétních chyb zranitelností a s dalšími veřejnými informacemi.

Namísto pokusu přihlásit se ke každému existujícímu mailingovému seznamu a RSS kanálu by měl váš tým správy zranitelností jít přímo na fóra a naslouchat, co říkají potenciální útočníci. To je ten nejlepší druh včasného varování.

„Pokud jsem ve své organizaci zodpovědný za správu zranitelností, měl bych dávat pozor na diskuze na fórech a hledat podstatné diskuze o konkrétních zranitelnostech,“ radí Gundert. „Neudržíte sice krok s nultým dnem, ale zachytíte chyby, o kterých byste se jinak dozvěděli z pokynů od dodavatelů až za týdny.“

Jako firma nabízející threat intelligence chce Recorded Future, aby podniky používaly její platformu k naslouchání diskuzím o hrozbách na fórech, anglických i cizojazyčných, existují však i další možnosti.

Organizace si mohou vybrat pro sledování diskuzí několik fór, kanálů IRC a dalších on-line zdrojů. Analytici z Record Future si všimli uživatelů důsledně sdílejících příspěvky psané jednotlivci, kteří se zdají být uznávaní jako spolehlivý zdroj informací.

Pouhé sledování toho, co tito „experti“ říkají, by mohlo pomoci odhalit diskuze o nejnovějších chybách. Sledování toho, co se sdílí na GitHubu, může také velmi pomoci při odkrývání plánů útočníků.

Threat intelligence pomáhá zlepšit poměr potřebných informací vůči šumu a odhalit užitečné informace, ale není to jediný způsob, jak najít tyto diskuze.

Obránci by měli sledovat, zda se v jejich sítích nezvýšila skenovací aktivita. Zvýšení indikuje pravděpodobnost, že existují diskuze o tom, jak vyvolat zranitelnosti.

Experti Recorded Future si například všimli, že skenování zaměřené na skriptovací stroj Groovy ve službě Elasticsearch začalo „téměř okamžitě“ po odhalení zranitelnosti pro vzdálené spuštění kódu. „Na fórech se také přetřásaly způsoby, jak zneužít a udržet systémy ve zkompromitovaném stavu,“ uvádí Gundert.

Chyby s možností vzdáleného spuštění kódu téměř okamžitě vyvolají on-line diskuze. Lokální exploity, které vyžadují, aby útočník nejprve v zařízení nějakým způsobem získal oporu, naopak tolik diskuzí nevyvolávají.

Ochrání vás zálohy před ransomwarem?

26.12.2017 SecurityWorld Viry
Zálohy by měly ze své podstaty velice jednoduše posloužit k obnově provozu po ataku ransomwaru. Velmi často se tak ale neděje. Co je důvodem a jaká opatření je vhodné udělat, abyste mohli výhody back-upu využít i při těchto incidentech?

Teoreticky by nikdo neměl vyděračům využívajícím ransomware platit žádné peníze. Nemáme snad všichni v současné době zálohy? I spotřebitel má přístup k široké řadě bezplatných či levných zálohovacích služeb.

Zprávy jsou ale plné informací o institucích, jako jsou nemocnice, které by měly používat plány pro zajištění nepřetržitého provozu a využívat solidní zálohovací strategie.

Přesto však bylo podle FBI jen v USA zaplaceno více než 209 milionů dolarů v platbách za ransomware v průběhu prvních tří měsíců roku 2016, což je oproti pouhým 25 milionům dolarů za celý rok 2015 citelný nárůst.

Co se děje? Proč zálohy nefungují? Z důvodu finančních úspor některé organizace nezahrnují všechny své důležité soubory do svých záloh nebo nezálohují dostatečně často. Jiní zase své zálohy netestují a zjistí, že systémy nefungují, až když je příliš pozdě.

A konečně, některé společnosti ukládají své zálohy na síťové jednotky, kde je dokáže ransomware snadno najít a zašifrovat.

Jaký rozsah zálohování stačí?

Vždy je zde kompromis mezi cenou a bezpečností a většina organizací upřednostní své výdaje.

„Historicky bylo možné na klientském trhu v oblasti zálohování klientských dat vidět, že když oddělení IT viděla náklady na úložiště pro ukládání všech dat, moc se jim do takových investic nechtělo,“ uvádí David Konetski ze společnosti Dell.

To však podle něj platilo před exponenciálním snížením cen úložišť v období před pěti až deseti lety. „Nyní žijeme ve světě skutečně levných úložišť a cloudových úložišť,“ tvrdí Konetski.

Navíc by nemuselo stačit zálohovat jen důležitá data a dokumenty. Může být potřeba zazálohovat celé počítače, pokud jsou důležité pro podnikání.

Například ve zdravotnickém zařízení Hollywood Presbyterian Medical Center, kde nedávno zaplatili kyberzločincům ekvivalent 17 tisíc dolarů, ransomware nejenže zašifroval důležité soubory, ale rovněž vážně poškozoval provoz po dobu deseti dnů a přinutil personál vrátit se zpět k papírovým záznamům a faxům.

Místní zpravodajské organizace oznámily, že někteří pacienti s potřebou naléhavé péče byli převezeni do jiných nemocnic.

„Tento malware uzamkl přístup k některým počítačovým systémům a zabránil nám elektronicky komunikovat,“ uvedl výkonný ředitel Allen Stefanek této instituce v dopise veřejnosti. Pro nemocnici byla podle něj nejrychlejším způsobem obnovení systémů platba výkupného.

Ne vždy to však problém vyřeší. Objevily se i zprávy, že nemocnice například zaplatily výkupné a slíbené klíče nedostaly nebo se vznesl požadavek na ještě vyšší částku.

Pokud by byly okamžitě k dispozici čisté bitové kopie pro infikované počítače, mohla by nemocnice zcela smazat infikovaný hardware a obnovit na něm poslední dobrou verzi.

Organizace nemusejí ukládat několik kompletních kopií každého systému – přírůstkové zálohovací systémy jsou velmi efektivní, protože uloží jen poslední změny.

„Pokud dojde ke kompromitaci celého systému, můžete se vrátit zpět k holému hardwaru,“ vysvětluje Stephen Spellicy, šéf produktového managementu, ochrany podnikových dat a správy mobilních informací ve společnosti HPE.

Otestování záloh

Vytvoření komplexní strategie zálohování je komplikovaný proces, zejména pro velké podniky s více typy dat, souborů a systémů, které je potřeba chránit.

Tato komplexnost je jedním z důvodů, proč zálohy nefungují, upozorňuje Stephen Cobb, výzkumník z Esetu. Dalším důvodem je, že zálohy nemusejí proběhnout nebo může být proces obnovy příliš obtížný.

„Největší problém, se kterým se společnosti setkávají, když dojde k jejich napadení ransomwarem, spočívá v tom, že v nedávné době neudělaly test svého procesu obnovy,“ popisuje. „Zálohovaly, ale netrénovaly obnovení – existuje k tomu vtipný důkaz, když se někteří správci ptají: ‚Kolik trápení způsobí obnova ze zálohy ve srovnání s platbou výkupného?‘“

Mnoho firem nevykonává řádné testování svých záloh, potvrzuje Spellicy z HPE. „Jedním z hlavních důvodů, proč se nám daří najít zákazníky, je, že se neúspěšně snažili využít obnovení od jiného dodavatele a nyní hledají nové řešení. Když to potřebujete, musí to fungovat. Je to velmi kritické – pokud nemůžete zálohu využít, potom je bezcenná.“

Skrytí zálohy před zločinci

Kybernetičtí ​​vyděrači vědí, že zálohy jsou jejich nepřítel číslo jedna, a přizpůsobují svůj ransomware tak, aby je vyhledával.

„Několik rodin ransomwaru ničí všechny stínové kopie (Shadow Copy) a body obnovení v systémech Windows,“ uvádí Noah Dunker, ředitel bezpečnostních laboratoří společnosti RiskAnalytics. „Mnoho typů ransomwaru se zaměřuje na všechny připojené disky a šifruje také zálohy, přestože to možná není promyšlený záměr.“

Každý souborový systém připojený k infikovanému počítači je potenciálně zranitelný stejně jako připojené externí pevné disky a zasunuté USB Flash disky.

Tipy pro spolehlivější zálohy

1. Každodenní zálohy

Používejte on-line službu pro synchronizaci souborů, která nepřetržitě zálohuje soubory, na nichž zaměstnanci pracují. Další možností je zapnout synchronizaci ve vlastní síti, ale pomocí proprietárních protokolů, aby záloha nebyla viditelná pro útočníky.

Nebo pokud není k dispozici nic jiného, by zaměstnanci měli začít používat starou metodu a navyknout si jednou nebo dvakrát denně zazálohovat své důležité soubory na externí disk, který bude jinak odpojený.

Pokud by ransomware vyřadil jejich počítač, mohou zaměstnanci pokračovat v práci z jiného místa, zatímco by docházelo k obnově funkce jejich počítače.

2. Střednědobé zálohy

Ukládejte pravidelné zálohy uživatelských počítačů na snadno dostupných zařízeních pro ukládání dat, která jsou logicky izolována od zbytku sítě. Použijte je k rychlému obnovení uživatelských počítačů do posledního funkčního stavu.

3. Dlouhodobé zálohy

Používejte off-line úložiště, fyzicky izolované od zbytku vaší společnosti, pro méně časté, ale komplexní zálohování všeho, co vaše firma potřebuje obnovit v případě nouze.

„Aby vaše zálohy odolaly ransomwaru, měli byste použít disky nepřipojené ke konkrétní pracovní stanici,“ prohlašuje Sam McLane ze společnosti ArcticWolf Networks. „Například můžete přenášet data přes síť na jinou pracovní stanici nebo úložné zařízení pomocí zálohovací aplikace. Zajistěte, aby toto úložné řešení zůstalo chráněné a nebylo dostupné uživatelským pracovním stanicím, zejména pokud mají přístup k internetu.“

Je potřeba používat bezpečnostní kontroly, které oddělí uživatele od záloh, radí Todd Feinman, výkonný ředitel společnosti Identity Finder, která se zabývá utajením dat. Dobrou praxí je také používat dobře zabezpečené a šifrované zálohování do jiné lokality.

„Není potřebný každodenní přístup – tyto zálohy jsou určené jen pro případ nouze, když vše ostatní selže,“ uvedl.

Pro každodenní použití, například když zaměstnanci nechtěně smažou důležité soubory a potřebují je obnovit, existuje mnoho služeb synchronizace souborů, dodává Feinman.

Tyto systémy budou neustále sledovat změny v souborech. Pokud se však do počítače dostane malware a zašifruje všechny soubory, bude toto zašifrování zrcadlené zálohovacím systémem také.

Naštěstí se obvykle uchovávají předchozí verze souborů. „Jakmile jsou aktuální soubory zašifrované, budou zašifrované i jejich zálohy. Firma tedy bude muset udělat obnovu pomocí předchozí zálohy, která zakódovaná není,“ říká Craig Astrich, ředitel společnosti Deloitte Cyber Risk Services.

Samotný ransomware se však může skrývat i v šifrovaných souborech, když dochází k jejich zálohování.

„Pokud dojde k zazálohování zakódovaného souboru v rámci zálohovacího procesu, může znovu zašifrovat prostředí po jeho obnovení,“ varuje Scott Petry, spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Authentic8.

To by podle něj mohlo dostat uživatele do smyčky neustálého obnovování zálohy a zašifrování. Každý proces zálohování by se tedy měl dělat společně se skenováním na přítomnost malwaru, aby se odhalily tyto nebezpečné soubory před zálohováním či obnovením.

Netýká se to jen dat

Pokud ztráta souborů a zablokování systémů zásadně důležitých pro provoz nestačí, může ransomware napáchat ještě více škody. Může zakrývat další útoky.

„Pokrokoví hackeři využívají ransomware jako sekundární formu infekce nebo jako obranu proti reakci na incidenty,“ prohlašuje Tom Kellermann, výkonný ředitel společnosti Strategic Cyber Ventures.

Útočníci se mohou dokonce zmocnit firemní komunikace či webu, aby více rozšířili infekci ransomwarem.

Zákeřný červ děsí bezpečnostní experty i po letech

26.12.2017 Novinky/Bezpečnost Viry
První verze zákeřného červa Confickera začala internetem kolovat už v roce 2008. Přestože zabezpečení počítačových systémů od té doby prošlo značným vylepšením, nové verze této hrozby stále nepřestávají strašit. Aktuálně dokonce tento nebezpečný malware patří mezi tři nejrozšířenější virové hrozby na světě. Vyplývá to ze statistik antivirové společnosti Check Point.
Ve zmiňovaném roce 2008 byl Conficker několik dlouhých měsíců nejrozšířenější hrozbou vůbec, platilo to prakticky i celý rok 2009. V uplynulých letech však o sobě tento nezvaný návštěvník nedával vůbec vědět.

Zlom nastal až loni a letos před Vánocemi, kdy jej kyberzločinci začali hojně využívat. V tuzemsku i v zahraničí tak podle analýzy antivirové společnosti Check Point představoval tento červ třetí nejrozšířenější hrozbu vůbec.

První dvě příčky patří škodlivým kódům RoughTed a Rig ek, které jsou však výrazně mladší než zmiňovaný Conficker.

Napadl i počítače v elektrárně
Conficker využívá zranitelnosti operačního systému Windows. Pro tu už dávno existuje bezpečnostní záplata, ale jak je ze statistik zřejmé, s její instalací si velká část uživatelů hlavu neláme. Na konci dubna se dokonce ukázalo, že se tento nebezpečný červ uhnízdil v počítačích v bavorské jaderné elektrárně Gundremmingen. 

Autoři Confickera vybudovali po celém světě velkou síť infikovaných PC využitelných na libovolnou úlohu, poněvadž mohou díky viru ovládat počítače na dálku. Na jeho řízení použili autoři červa inovativní způsob. Každý den se vygenerují nové náhodné domény, kam se vir hlásí a žádá instrukce.

Tím prakticky bezpečnostním expertům znemožňují, aby mohli Confickera zcela vyřadit z provozu.

Důležité jsou aktualizace
Většina antivirových programů by si nicméně i s tou nejnovější verzí měla poradit. Pokud ne, mohou pomoci s jeho vystopováním nejrůznější on-line antivirové skenery. Ty jsou zpravidla k dispozici zadarmo.

Jak zajistit, aby se červ do počítače vůbec nedostal? Bezpečnostní experti důrazně doporučují nainstalovat do počítače všechny přístupné bezpečnostní aktualizace, které jsou dostupné přes systém automatických aktualizací nebo přes stránku Windows Update.

Hackeři připravili ruské podniky o 116 miliard rublů

26.12.2017 Novinky/Bezpečnost  Hacking
Ruské firmy přišly letos kvůli kybernetickým útokům přibližně o 116 miliard rublů (zhruba 43 miliard korun), ztráty kvůli hackerům hlásí každá pátá společnost. Vyplývá to z první podobné zprávy ruské Národní výzkumné finanční agentury.
Analytické finanční centrum provedlo v listopadu šetření mezi 500 firmami v osmi federálních okruzích země. Podle něj v Rusku letos následkem hackerských útoků přišel jeden podnik v průměru o téměř 300 000 rublů (přes 110 000 korun).

Ze zprávy dále vyplývá, že se s kybernetickými hrozbami setkala až polovina respondentů, a to především ve velkých podnicích, zhruba 60 procent vůči 46 až 47 procentům mezi středními a drobnými podnikateli. Nejvíce se firmy setkávají s počítačovými viry včetně vyděračských, s proniknutím do elektronické pošty a s přímými útoky na webové stránky.

Podniky riziko podceňují
Přestože většina dotázaných podnikatelů o kybernetických hrozbách povědomí má, až 60 procent z nich si myslí, že je risk vůči jejich firmě minimální. Podle Kirilla Smirnova z výzkumné agentury ruské podniky míru nebezpečí často podceňují a nejsou připraveny hrozbám čelit.

Bezmála 90 procent dotázaných uvedlo, že se v rámci bezpečnostních opatření spokojí pouze s antivirovým programem. Bezpečnostní opatření, která musí dodržovat všichni zaměstnanci firmy, má jen 47 procent respondentů. Přístup k internetu omezuje svým zaměstnancům 45 procent společností. Dvaadvacet procent dotázaných podniků uvedlo, že svým pracovníkům dovoluje instalovat do firemních počítačů jakékoliv programy.

Teoreticky by si však novinka mohla odbýt premiéru na veletrhu CES, který se bude konat již tradičně zkraje ledna v americkém Las Vegas. Na něm totiž výrobci pravidelně odhalují zajímavou elektroniku, která se na pultech obchodů objeví v nadcházejících měsících.

Nikdy neplaťte za půjčku předem. Čech zmapoval nový internetový podvod

26.12.2017 Novinky/Bezpečnost Podvod
Téměř každý už dnes zná podvodné e-maily z Nigérie, které lákají uživatele na pohádkové dědictví nebo provizi z velkého miliónového obchodu. Podvodníci ale nespí a vymýšlejí nové triky, jak vás připravit o peníze. Aktuálně jde o podvodné půjčky, jejichž jediným smyslem je z oběti vylákat falešný „poplatek“, který už nikdy neuvidí.

Podvodníci vymýšlejí nové triky, jak z lidí vylákat poslední peníze. Na snímku inzerát na podvodnou půjčku.

IT experta pana Mirka zaujal příběh jedné z obětí. „Narazil jsem na matku samoživitelku se dvěma dětmi. Po poslání ‚poplatku‘ neměla ani na jídlo,“ uvedl. Proto když narazil na podvodný inzerát s nigerijskou IP adresou, rozhodl se kvůli varování dalších potenciálních obětí poptat půjčku a zmapovat, jakým způsobem podvodníci fungují.

V průběhu několika týdnů pan Mirek podnikl několik pokusů, díky nimž se mu podařilo podrobně zmapovat, jak podvody fungují a jak podvodníci reagují v odlišných situacích. Cílem je vždy přimět oběť k zaslání „poplatku“ ve výši kolem sedmi tisíc korun přes služby Moneygram a Western Union, které umožňují při znalosti odpovědi na takzvanou testovací otázku anonymní výběr peněz.

Podvodníci chtějí tímto způsobem dosáhnout toho, že peníze rychle zmizí, aniž by bylo možné zpětně transakci dopátrat. Nelze totiž zjistit, kdo peníze skutečně vybral. Jakmile oběť platbu jednou odešle, peníze už nikdy neuvidí. „Zásadou je neposílat poplatek za zprostředkování úvěru nebo obchodu předem. To je totiž až na zákonem jmenované výjimky zakázáno,“ varuje mluvčí České národní banky (ČNB) Denisa Všetíčková.

Podvodníci trvají na identifikaci, aby mohli vydírat
Aby vůbec panu Mirkovi údajnou půjčku poskytli, všichni podvodníci trvali na zaslání kopie dokladu totožnosti.

Ve chvíli, kdy pan Mirek dal najevo, že poskytovatele „půjčky“ odhalil jako podvodníka a odmítl platbu provést, podvodník sáhl k vydírání. Právě k tomu slouží zmíněné kopie občanského průkazu, na jejichž zaslání podvodníci trvají.

Když jsou podvodníci odhaleni, sahají k výhrůžkám.
Podvodníci mají spolupracovníky v Česku
Když pan Mirek předstíral, že není možné platbu poslat přes Moneygram, pokud se mu podvodník neidentifikuje, kupodivu se mu podařilo svojí neoblomností dosáhnout uvedení českého účtu vedeného u Fio banky. Odhalil tak, že zahraniční podvodníci mají i české spolupracovníky. „Je však možné, že i tito lidé jsou obětmi, které netuší, že se podílejí na trestné činnosti,“ domnívá se. Banku na podezřelý účet okamžitě upozornil.

„Takový účet je podroben bližšímu monitoringu a individuálně vyhodnocujeme všechny transakce,” sdělil Novinkám tiskový mluvčí Fio banky Zdeněk Kovář. „V případech, kdy se jedná o takzvaného bílého koně žijícího trvale v České republice, je však šance na odškodnění v rámci trestního řízení větší než v situaci, kdy jsou peněžní prostředky odeslány mimo Českou republiku,” doplnil mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. Ten zároveň potvrdil, že se banka s tímto typem podvodů setkává. Totéž potvrdili i mluvčí ČSOB a Equa bank.

„Denně jsou evidovány stížnosti zákazníků ohledně podvodů, kdy přišli o peníze. Jedná se jak o menší finanční obnosy, tak i částky v řádech několika set tisíc korun. Zákazníci často zamlčují skutečný stav věci a uvádějí, že příjemce znají osobně, aniž by to tak bylo ve skutečnosti,“ sdělila Novinkám policejní mluvčí Ivana Nguyenová.

„Evidujeme za rok 2017 celkem 215 skutků obsahující řetězec Moneygram a Western Union a za rok 2016 207 skutků,“ doplnila.

Jak probíhá komunikace s podvodníky
Podvodníci komunikují česky, poněkud nezvyklou češtinou vzniklou překladem skrze internetové překladače. Ty se však stále zlepšují, takže v tomto směru nemusí komunikace působit tak podivně jako v minulosti.

Komunikaci zahajují zasláním dotazníku, který připomíná formulář, jaký by mohl obdržet i klient banky nebo nebankovní finanční instituce. Ať už oběť vyplní jakékoliv údaje, třeba takové, podle nichž by u seriózní finanční instituce úvěr získat nemohl, podvodníci zašlou další e-mail s podmínkami údajného úvěru. Oběť je musí odsouhlasit a zaslat kopii dokladu totožnosti.

V dalším kroku již přijde to, o co jediné podvodníkům celou dobu jde: „Z tohoto důvodu se doporučuje zaplatit částku (6870 kč) za registrační poplatek.“ Nejprve si však ještě vyžádají údaje o účtu, na který má být údajný úvěr zaslán:

Podvodníci v rámci „schválení úvěru” poprvé odhalují, o co jim jde.
Odpověď pak obvykle přijde za několik málo minut: „Takže mi řekněte, kdy můžete poslat poplatek za registraci vašeho úvěru, abych mohl informovat banku o tom, že si půjčku připojíte okamžitě k převodu na svůj bankovní účet?“ Na poplatku pak podvodníci trvají i v případě, že oběť opakovaně deklaruje finanční problémy, které znamenají, že si i na „poplatek“ musí půjčit.

Podvodníci se snaží vylákat falešný „poplatek”.
Podvodníci pak chtějí, aby oběť zaslala „poplatek“ přes služby Moneygram nebo Western Union. Ty umožňují při znalosti čísla transakce tyto peníze vybrat během několika minut kdekoli na světě. Obě služby jsou navíc zpoplatněné, takže pokud chce klient Moneygramu odeslat 6870 korun do Nigérie, musí zaplatit ještě poplatek 500 korun.

Pokud se oběti skutečně podaří peníze odeslat a podvodníkům vzápětí poskytne i požadované údaje, tak je celá komunikace u konce. Oběť byla okradena o tisíce korun, podvodníci jsou nadále nedostupní.

Podvodníci používají falešnou identitu.
„Podvodníci takřka v 99 procentech případů používají falešné doklady totožnosti a jména, pod kterými se vydávají. I ta ve většině případů nejsou skutečná. Pro tyto případy mají výše uvedené společnosti zřízeny tzv. zelené linky, kde zákazníci mohou konzultovat veškerá zjištění a pochybnosti vyplývající z povahy věci,“ sdělila Novinkám mluvčí Policie ČR Ivana Nguyenová.

Podvodníci v našem případě používali falešnou identitu Osagie Junior, což je jméno nigerijského fotbalisty Hapoelu Jeruzalém Juniora Osagieho. Jindy šlo o jméno Sam Smith. Tak se jmenuje například britský popový zpěvák. Podezřelé obětem může být, že identita, kterou mají zadat na Moneygram nebo Western Union, se liší od podpisu podvodníka v e-mailu.

Na systém VŠE mířil hackerský útok, škola podala trestní oznámení
26.12.2017 Lupa.cz Hacking
Hackerský útok tuto neděli odstavil systém Vysoké školy ekonomické v Praze, informuje web Aktuálně.cz, který vychází ze studentského serveru iList. Šlo konkrétně o Integrovaný studijní informační systém (InSIS).

„Řada studentů FMV, kteří měli zapsané předměty s indentem 2SM, dostala oznámení o odebrání z termínů zkoušek, státnic nebo o zanesení výsledné známky z kurzu. O hodinu později začali studenti dostávat e-maily o chybě a útoku na systém,“ píše iList.

Škola napadení potvrdila s tím, že prozatím nechce zveřejňovat podrobnosti. VŠE také podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Incident prý nemá vliv na probíhající zkouškové období. Útok se dotkl zejména Fakulty mezinárodních vztahů.

VŠE na webu vydala stručné informace, kde se píše, že se škola „stala terčem závažného kybernetického útoku“. Rozhodnuto bylo o mimořádných opatřeních, kdy do 27. prosince bude přístup do InSIS možný pouze ze školní sítě a uživatelé také mají povinnost okamžité změny hesla.

Na InSIS se útočilo už dříve. Útočník se snažil získat uživatelská jména a hesla studentů. Ve dvou textech to opět rozebíral iList.

Ruská cenzura nedokáže blokovat produkci trollů

18.12.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Hlavní ruský cenzurní orgán nemá v nejbližší době možnost omezit aktivitu takzvaných internetových trollů, tedy osob šířících za úplatu internetem dezinformace a falešné zprávy. Na moskevském semináři o internetové bezpečnosti to prohlásil šéf komunikační dozorové agentury Roskomnadzor Alexandr Žarov.

"Žádná regulace neexistuje, možná se objeví za půldruhého roku. Jaká bude, mi není známo," řekl Žarov, jehož organizace v posledních pěti letech zablokovala přes 275 000 ruských webových stránek. Šlo zejména o servery zprostředkující údajně šíření narkotik nebo dětské pornografie, ilegální herní a sázkové weby a on-line loterie.

"Upřímně řečeno, způsoby zásahu žádné nevidím," konstatoval šéf Roskomnadzoru, který k zákroku proti webům nemusí mít soudní příkaz. Žarov podle agentury Interfax dodal, že "není stoupencem omezování a totálních zákazů".

V Rusku podle místních médií existuje několik "trollích farem", tou nejznámější je petrohradská instituce zvaná Agentura pro výzkum internetu, která je považována za prodlouženou ruku ruské vlády. V holdingu pracuje kolem 250 lidí, ročně provoz firmy stojí údajně kolem 270 miliónů rublů (přes 100 miliónů korun).

Hackeři to budou mít těžší. Nová služba má zamezit masivním útokům

18.12.2017 Novinky/Bezpečnost Zabezpečení
Sdružení CZ.NIC, které má na starosti českou národní doménu, spustilo tento týden novou službu. Ta má zajistit funkčnost internetových služeb i v případě masivního hackerského útoku. Prvními společnostmi, které se k aktivitě sdružení přidaly, jsou Seznam.cz a Vodafone.
Služba zvaná ISP DNS Stack má zabránit útokům na DNS servery. Ty standardně překládají webové adresy na číselné adresy fyzických počítačů (IP adresy). Ve chvíli, kdy je hackeři vyřadí z provozu – což se už v minulosti stalo několikrát – jeví se uživateli webové stránky jako nedostupné.

Tím, že nefunguje překladač (DNS servery), webové prohlížeče po zadání adresy totiž nevědí, kam se mají připojit. Zákazníků s ISP DNS Stackem se ale případný útok nijak nedotkne a internetové služby v doméně .CZ pro ně zůstanou plně dostupné.

Budování spolehlivých datových služeb
„Pro Seznam.cz jako poskytovatele obsahu, informací a zábavy, je naprosto klíčová dobře fungující internetová infrastruktura. DNS je její nepostradatelnou součástí a z historie víme, jak vysoce nepostradatelnou,” říká Vlastimil Pečínka, technický ředitel společnosti Seznam.cz.

Ten zároveň dodal, že česká internetová jednička nedávno investovala do zrobustnění DNS služeb používaných v obou svých datových centrech. „Nabídka sdružení CZ.NIC na hostování DNS stacku tuto naši investici posouvá o úroveň výše. Navíc velmi oceňuji snahu sdružení CZ.NIC hledat další cesty, jak pomoci službám a uživatelům na internetu. Jsem tak rád, že mohu jejich snahy podpořit konkrétními kroky,” uzavřel Pečínka.

„Spolupráce s CZ.NIC je součástí naší dlouhodobé strategie budování spolehlivých datových služeb. Služba ISP DNS Stack představuje kopii DNS serveru pro doménu .CZ přímo v síti Vodafone. Zákazníkům tak zajistíme správné fungování DNS pro české domény i v případě útoků na servery CZ.NIC,” vysvětlil Milan Zíka, technický ředitel společnosti Vodafone.

Klíčový systém pro fungování internetu
Službu ISP DNS Stack provozuje výhradně sdružení CZ.NIC. Správce české národní domény se podílí na fungování operačního systému a všech na něm běžících služeb. Zapojené organizace zajišťují nákup potřebného hardware, jeho umístění v datacentru a následný provoz ve vlastní síti.

„Systém DNS je klíčový pro fungování internetu a služeb, které jsou na něm závislé. V případě, že by došlo k jeho napadení nebo výpadku, stal by se internet pro většinu lidí prakticky nepoužitelný. Velice si vážím přístupu společností Seznam.cz a Vodafone, které tímto dávají najevo především svým zákazníkům, že je pro ně dostupnost internetu za jakékoliv situace klíčová,“ prohlásil Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC.

Vyděračské viry napadly více než čtvrtinu firem

18.12.2017 Novinky/Bezpečnost Viry
Počet útoků vyděračských programů na firmy letos vzrostl. Podíl napadených podniků se meziročně zvýšil o čtyři procentní body na 26 procent. Na vině jsou především tři nebývale mohutné útoky na firemní sítě, které zásadním způsobem změnily prostředí firemních počítačových sítí. Uvedla to antivirová firma Kaspersky Lab.
Firmy celosvětově napadly postupně vlny škodlivých programů WannaCry v květnu, ExPetr na konci června a BadRabbit v říjnu. Všechny se zaměřovaly na korporátní sítě. Na podniky útočily i jiné tzv. ransomwary, které dohromady stály za 240 000 útoky.

"Tyto známé útoky z průběhu celého roku jsou extrémním důkazem toho, že se kyberzločinci čím dál více zajímají o firemní cíle. Tento trend jsme ale zaznamenali už v roce 2016. Letos však nabral na obrátkách a zatím se nezdá, že by nějak polevoval," uvedl analytik Kaspersky Lab Fedor Sinitsyn. "Děje se tak především proto, že jsou firmy velmi zranitelné, schopné zaplatit vyšší výkupné než jednotlivci a většinou jsou k tomu i ochotnější, aby udržely v chodu svoji výrobu," dodal.

Letos výrazně klesl počet nově detekovaných vyděračských programů. Jejich počet klesl z loňských 62 na 38 v roce letošním. O to víc se ale zvýšil počet nově detekovaných verzí existujícího ransomwaru, a to na 96 000 proti loňským 54 000. Navýšení je zřejmě výsledkem snahy útočníků skrýt programy před stále lepšími technikami detekce.

Zhruba 65 procent společností, které byly letos ransomwarem napadeny, tvrdí, že přišly o přístup k většině nebo dokonce ke všem datům. Každá šestá firma, která zaplatila výkupné, se ke svým datům už nedostala. Tato čísla se v podstatě shodují s údaji za rok 2016.

Rok 2017 ve znamení ransomwaru

18.12.2017 SecurityWorld Viry
Poměr firem napadených ransomwarem v roce 2017 stoupl na 26,2 %. V předchozím roce bylo na firmy zacíleno o necelá 4 procenta všech ransomwarových útoků méně – 22,6 %. Na vině jsou především tři doposud nebývale mohutné útoky na firemní sítě, které zásadním způsobem změnily prostředí firemních počítačových sítí.

Rok 2017 se do historie kybernetické bezpečnosti zapíše především kvůli ransomwarovým útokům. Ty udeřily na společnosti po celém světě nečekaně prostřednictvím útoků s počítačovými červy. Hlavní motiv zatím zůstává nejasný. Jde o WannaCry z 12. května, ExPetr z 27. června a BadRabbit, který byl aktivní v druhé polovině října.

Všechny využily exploity navržené pro nabourání do korporátních sítí. Na podniky útočily i jiné ransomwary, které dohromady stály za 240 000 útoky. Tolika ransomwarovým infekcím zabránily v napadení korporátních počítačů po celém světě produkty Kaspersky Lab.

„Tyto známé útoky z průběhu celého roku jsou extrémním důkazem toho, že se kyberzločinci čím dál více zajímají o firemní cíle. Tento trend jsme ale zaznamenali už v roce 2016. Letos však nabral na obrátkách a zatím se nezdá, že by nějak polevoval. Děje se tak především proto, že jsou firmy velmi zranitelné, schopné zaplatit vyšší výkupné než jednotlivci a většinou jsou k tomu i ochotnější, aby udržely v chodu svoji výrobu. Není proto překvapením, že se objevují noví útočníci zaměření na firmy, kteří k útokům využívají vzdálené desktopové systémy,“ říká Fedor Sinitsyn, Senior Malware Analyst ze společnosti Kaspersky Lab.

Další trendy spojené s ransomwarem v roce 2017

V roce 2017 bylo celkem napadeno bezmála 950 000 unikátních uživatelů, zatímco v roce 2016 jich bylo 1,5 milionu. Tento markantní rozdíl je způsoben změnou v detekční metodologii. Například downloadery, které jsou běžně spojovány s krypto-malwarem, jsou nyní detekovány heuristickými technologiemi. Telemetrie Kaspersky Lab je už neklasifikuje jako ransomware.
Tři nejznámější útoky, ale i ransomwarové rodiny AES-NI nebo Uiwix, využívaly sofistikované exploity. Ty na veřejnost unikly na jaře 2017, když je zveřejnila skupina známá jako Shadow Brokers.
Došlo k výraznému poklesu nově detekovaných ransomwarových rodin. Jejich počet klesl z 62 v roce 2016 na 38 v roce letošním. O to víc se ale zvýšil počet nově detekovaných verzí existujícího ransomwaru – více než 96 000 v roce 2017 oproti loňským 54 000. Toto navýšení je zřejmě výsledkem snahy útočníků skrýt svůj ransomware před stále lepšími technikami detekce.
Ve druhém čtvrtletí letošního roku řada skupin své ransomwarové aktivity ukončila a klíče potřebné pro dešifrování dat zveřejnila. Pařily mezi ně AES-NI, xdata, Petya/Mischa/GoldenEye a Crysis. Crysis se následně opět objevil, nejspíše v režii jiné skupiny.
Kyberzločinci se stále větší oblibou využívali k infikování firem metodu vzdálených desktopových systémů. Ta se stala hlavním nástrojem mnoha skupin jako jsou Crysis, Purgen/Globelmposter a Cryakl.
65 % společností, které byly letos ransomwarem napadeny, tvrdí, že přišly o přístup k většině nebo dokonce ke všem datům. Každá šestá firma, která zaplatila výkupné, se ke svým datům už nedostala. Tato čísla se v podstatě shodují s údaji za rok 2016.

Velmi úspěšná je iniciativa No More Ransom, která byla spuštěna v červenci 2016. Ta spojuje orgány činné v trestním řízení a soukromé společnosti. Ty společně vyhledávají a následně zneškodňují velké ransomwarové rodiny. Snaží se tak pomoci koncovým uživatelům získat svá data zpět, a zároveň tím narušují lukrativní způsob výdělku kyberzločinců.

Firmy v Česku čelí novému typu podvodu, celá třetina jich naletěla

12.12.2017 Novinky/Bezpečnost Kriminalita
Firmy v Česku čelí novému typu podvodu, kdy účetní dostávají falešné e-maily od ředitelů s požadavkem na proplacení peněz do zahraničí. Takto oslovených bylo podle policie zhruba 200 firem, škoda je zatím vyčíslena na víc než 30 miliónů korun. Policisté to v úterý uvedli na tiskové konferenci.
Policisté řeší obdobné případy od května, první byl evidovaný na jihu Moravy. Pachatelé při nich využívají veřejně dostupných zdrojů, z nichž zjistí strukturu firmy včetně klíčových jmen a poté odešlou podvodný e-mail účetnímu či sekretářce, který se tváří jako e-mail od ředitele firmy.

Prvním e-mailem se dotazují, zda může být proplacena určitá suma do zahraničí, a to od 9000 eur (asi 230 tisíc korun) až do 140 tisíc eur (3,5 miliónu korun). Když účetní „řediteli” možnost převodu potvrdí, dostane druhý e-mail s pokynem o vyplacení peněz. Třetím e-mailem se pachatel následně dotazuje, zda platba byla provedena.

Naletěla asi třetina
„Ze zhruba 200 takto oslovených firem jich asi třetina peníze poslala. Výše škody je víc než 30 miliónů korun, v pokusu je dalších 150 miliónů korun, kdy firmy peníze neodeslaly," uvedl kriminalista Tomáš Němec.

Podvodné e-maily podle kriminalistů chodí ze zahraničí, kde končí i vylákané peníze. E-maily podle policistů vypadají věrohodně, jsou však psané pomocí internetového překladače takzvanou strojovou češtinou.

„Ochranou je především dobře nastavená komunikace uvnitř firmy. Je důležité věnovat pozornost obdobným požadavkům a při sebemenším podezření si ověřit, zda požadavek na proplacení přišel opravdu od vedení firmy,” řekl kriminalista. Podle něj je možné, že obdobným útokům mohou čelit i firmy v zahraničí.

Před vlnou podvodných útoků označovaných jako „falešný prezident“ letos v květnu varovala Komerční banka. Uvedla tehdy, že se šíří ve velké míře v okolních zemích i Česku. Jde zřejmě o totožné schéma - podvodníci se vydávali napodobením firemního e-mailu za vysoce postavené představitele firmy a nechávali si poslat peníze do daňových rájů.

Výdaje na IT bezpečnost porostou

10.12.2017 SecurityWorld Bezpečnost
Mezi respondenty nejnovějšího globálního průzkumu informační bezpečnosti (EY Global Information Security Survey; GISS) vyvolává hrozba kybernetických útoků značné obavy. EY se na nejpalčivější rizika a související protiopatření dotazovala více než dvanácti set odpovědných pracovníků a manažerů předních světových organizací.

Většina oslovených organizací tvrdí, že plánují výdaje na informační a kybernetickou bezpečnost zvýšit. Až 9 z 10 dotázaných očekává růst příslušných rozpočtů ještě v tomto roce. Téměř všichni zúčastnění (87 %) počítají se zvýšením výdajů až o polovinu, což by jim mělo umožnit reagovat na vývoj relevantních hrozeb.

Tři čtvrtiny dotázaných však zároveň pokládají za nejpravděpodobnější impuls k posílení těchto nákladů výskyt incidentu, který napáchá zjevné škody. Naproti tomu 64 % je přesvědčeno, že kvůli narušení kybernetické bezpečnosti bez prokazatelných dopadů by se příslušný rozpočet neměnil, přestože ve skutečnosti nebývají důsledky kybernetického napadení často bezprostředně očividné.

„Studie ukázala, že společnosti jsou stále ještě v reaktivním módu a nepřistupují ke kybernetickým hrozbám aktivně a strategicky,“ říká Petr Plecháček, ředitel oddělení IT poradenství EY v České republice. „S navýšením rozpočtu čekají na kybernetickou událost, která ohrozí celou společnost. Ani dramatický dopad útoků prostřednictvím tzv. ransomware v minulém roce není pro řadu společností motivací pro větší investice či revizi plánů obnovy,“ dodává.

Společnosti si přitom uvědomují, že nedostatek odpovídajících prostředků je vystavuje vyšší míře rizik a v 56 % případů proto hodlají svou strategii kybernetické bezpečnosti revidovat, resp. alokaci prostředků ověřit. Celá pětina však zároveň připouští, že pro podrobné vyhodnocení veškerých dopadů nemá k dispozici dostatek potřebných údajů.

„Dnes je potřeba lépe a rychleji chápat, co se děje a snažit se útoky předvídat. Patrně jedinou správnou cestou jsou investice do bezpečnostních nástrojů pro zrychlení a zkvalitnění datové analytiky a do konvergence bezpečnostních technologií,“ komentuje Plecháček.

Organizace se obávají především malware a nedbalého přístupu zaměstnanců

Malware (64 % oproti 52 % v roce 2016) a phishing (64 %, resp. 51 %) vycházejí z průzkumu jako hrozby, v jejichž důsledku expozice organizací vůči rizikům v uplynulých dvanácti měsících vzrostla nejvíce. Mezi nejpravděpodobnější příčiny, resp. původce kybernetických útoků se pak dle oslovených společností řadí nedbalý přístup pracovníků (77 %), organizovaní kyberzločinci (56 %) a záměrné jednání vlastních zaměstnanců (47 %).
„Zaměstnanci jsou svazováni bezpečnostními pravidly a mohou tím získat pocit falešného bezpečí,“ analyzuje výsledky studie Petr Plecháček, ředitel oddělení IT poradenství EY v České republice. „Kybernetické události jsou dnes častěji zmiňovány v mediích a je možné dojít k závěru, že se jedná o skutečnost, které nelze zabránit. Adaptace jedince, potažmo celé organizace na nové a měnící se vektory a formy útoků je však nikdy nekončící proces,“ dodává.

Vrcholovému managementu pravidelně reportuje zhruba polovina firem. Osoba odpovědná za kybernetickou bezpečnost je členem vedení ani ne ve čtvrtině případů a pouze 17 % řídících pracovníků má dostatečné odborné znalosti k tomu, aby účinnost preventivních bezpečnostních opatření dokázali náležitě posoudit.

Ve spojitosti s potlačováním pokročilých kybernetických útoků – tedy takových, které lze připisovat sofistikovaným útočníkům nebo organizovaným skupinám – si je mnoho organizací vědomo možných limitů vlastních bezpečnostních opatření. Tři čtvrtiny respondentů hodnotí účinnost metod, jejichž prostřednictvím by měl podnik případné slabiny odhalit, jako „velmi nízkou až střední“. Varovným signálem jsou i některé další výsledky: 12 % společností údajně nedisponuje žádným formalizovaným programem detekce bezpečnostních incidentů, 35 % aplikuje nedůsledné nebo vůbec žádné zásady ochrany dat, a 38 % nevyužívá řádné, resp. pouze případné procesy pro správu identity či řízení přístupu uživatelů.

Schopnost čelit kybernetickým útokům mají zajišťovat tzv. centra bezpečnostního provozu (SOC). Ty by zároveň měly fungovat jako centralizovaná, strukturovaná a koordinační střediska veškerých aktivit organizace v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zhruba polovina respondentů nicméně přiznává, že žádné takové služby nevyužívají, ať už interně nebo formou outsourcingu. Celkem 57 % nevyužívá takřka žádné analytické nástroje pro odhalování relevantních hrozeb. Pouze desetina dotázaných se domnívá, že by dokázali odhalit důmyslný kybernetický útok na jejich organizaci.

Všudypřítomné volání po konektivitě a rozmach internetu věcí (IoT) poskytují stále sofistikovanějším pachatelům kybernetických útoků nové možnosti, jak tyto moderní technologie zneužít. Ve výrobní sféře je však využití propojení strojů a technologií za využití IoT stále ještě nedoceněno. Polovina respondentů uvádí, že hlavní brzdou pro širší využití IoT je nedostatek kvalifikovaných lidí a financí.

„Jako zásadní brzdu rozvoje IoT řešení ve výrobních firmách považujeme obavu z možného napadení technologií či zneužití dat uložených na cloudu. Firmy tak často volí přístup‚ lepší nedělat nic‘, než aby čelili hypotetické hrozbě,“ říká Jan Burian, senior manažer oddělení podnikového poradenství společnosti EY. „Přitom právě využití cloudových IoT platforem umožňuje efektivní sběr, analýzu a vizualizace komplexních dat v reálném čase napříč technologiemi či jinými datovými vstupy,“ dodává.

Podle respondentů GISS je největší výzvou v oblasti bezpečnosti IoT mít přehled o všech použitých aplikacích a zařízeních, a zajistit jejich pravidelnou aktualizaci.

„IoT hraje významnou roli v rámci vytváření nových obchodních modelů, zejména u firem vyrábějící technologie, které lze na dálku monitorovat, aktualizovat jejich software či dodávat nové služby v celém průběhu životního cyklu. Tento záměr však vede k uzavírání systémů jednotlivých výrobců technologií vůči jiným IoT platformám, což v důsledku zvyšuje nároky na orientaci mezi jednotlivými platformami a významně ztěžuje orientaci potenciálním zákazníkům či uživatelům,“ uzavírá Burian.

Hackerem, který Uberu ukradl data, byl dvacetiletý mladík z Floridy
8.12.2017 Idnes.cz Kriminalita
Za masivní únik dat společnosti Uber v říjnu 2016 byl zodpovědný dvacetiletý mladík z Floridy. Společnost mu zaplatila za to, že ukradené informace následně zničil. Snaha incident utajit stála Uber sto tisíc dolarů (přes dva miliony Kč). Nakonec však firma sama o průšvihu promluvila.
V listopadu oznámila společnost Uber, že jí v říjnu 2016 byla odcizeny data celkem 57 milionů zákazníků, která obsahovala jejich jména, adresy, telefonní čísla a e-mailové adresy.

Součástí přiznání alternativní taxislužby byla i jedna zajímavá skutečnost. Hacker, který informace ukradl, dostal zaplaceno 100 000 dolarů (téměr 2,2 milionu korun), aby svou kořist zničil, a celý incident tak zůstal v tajnosti.

Avšak detaily o hackerovi, ani o způsobu vyplacení těchto peněz firma neposkytla. Až nyní podrobnosti zjistila agentura Reuters. Tři lidé spojeni s touto aférou potvrdili agentuře, že šlo o dvacetiletého muže z Floridy, který dostal zaplaceno prostřednictvím programu „bug bounty“ (odměna za chybu), jenž se normálně využívá pro odhalení menších slabin v kódu.

Tento program je primárně určen pro bezpečnostní analytiky, kteří jsou odměňovaní za odhalené chyby ve firemním softwaru, uvedly pro Reuters tři zmiňované zdroje. Agentuře se ale nepodařilo zjistit identitu dotyčného hackera.

Nový generální ředitel Uberu Dara Khosrowshahi uvedl v prohlášení o úniku dat, že propustil dva vysoce postavené zaměstnance bezpečnostního oddělení, kteří tento incident v říjnu 2016 řešili.

Není jasné, kdo udělal konečné rozhodnutí v otázce výkupného hackerovi, aby únik dat zůstal utajený, ale zdroje citované agenturou Reuters potvrzují, že tehdejší generální ředitel Travis Kalanick o incidentu a následné platbě hackerovi věděl.

Chrome obsahuje kritickou chybu. V ohrožení jsou milióny uživatelů

8.12.2017 Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Kritická bezpečnostní trhlina byla odhalena v oblíbeném internetovém prohlížeči Chrome od společnosti Google. Vzhledem k tomu, že zranitelnost se týká všech podporovaných operačních systémů, v ohrožení jsou desítky miliónů uživatelů z celého světa.
Chrome je aktuálně nejpopulárnějším webovým prohlížečem, což dokazuje i početná skupina uživatelů, která se podle nejstřízlivějších odhadů počítá na desítky miliónů. Právě proto se ale na něj vcelku pravidelně zaměřují počítačoví piráti.

Kritické zranitelnosti, které mohou zneužít hackeři, tak u tohoto internetového browseru bývají odhaleny zpravidla alespoň jednou měsíčně. Koneckonců v ohrožení byli uživatelé Chromu již v listopadu. 

Oprava je již k dispozici
A jak je nyní zřejmé, ani v prosinci tomu nebude jinak. Tvůrci totiž tento týden ohlásili, že prohlížeč obsahuje kritickou bezpečnostní chybu. To jinými slovy znamená, že je počítačoví piráti mohou zneužít k tomu, aby do počítače propašovali prakticky libovolný škodlivý kód. Stejně tak ale mohou přistupovat k nastavení napadeného stroje či uloženým datům na pevném disku.

Ohroženi jsou majitelé prakticky všech aktuálně dostupných operačních systémů. Chyba se totiž týká verzí tohoto browseru pro operační systémy Windows, Mac OS a Linux.

Google naštěstí již trhlinu v nejnovější verzi opravuje, stejně jako řadu dalších chyb. Ty však již nemají nálepku „kritické“, ale pouze „důležité“. Pro uživatele by tak neměly představovat žádné velké bezpečnostní riziko, jsou určeny spíše ke zlepšení funkčnosti jednotlivých součástí internetového prohlížeče.

S instalací neotálet
V každém případě není příliš rozumné s instalací updatu otálet. V případě, že uživatelé nemají nastavenou automatickou instalaci aktualizací, neměli by s jejich stažením otálet. V opačném případě nechávají pro počítačové piráty otevřena zadní vrátka do svých počítačů.

Nainstalovat aktualizaci manuálně je možné prostřednictvím nápovědy, konkrétně v části „O aplikaci Chrome“. Po rozkliknutí této nabídky se uživateli automaticky nabídne instalace nejnovější verze.

Chrome není jediným prohlížečem, který trápí nebezpečné chyby. Tento týden byla kritická zranitelnost opravena například také ve Firefoxu.

Česko patří mezi nejbezpečnější země. Na Slovensku se počítačové viry šíří více

7.12.2017 Novinky/Bezpečnost Bezpečnost
Česko je z pohledu kybernetických hrozeb jednou z nejbezpečnějších zemí na světě. Podstatně horší je situace například v sousedním Slovensku, které podle počtu počítačových útoků naopak patří spíše mezi nebezpečné země. Vyplývá to z analýzy antivirové společnosti Check Point.
„Česká republika patřila i v říjnu mezi nejbezpečnější země, když se v Indexu hrozeb podruhé za sebou umístila na 119. příčce,“ uvedl Peter Kovalčík, SE Manager ve společnosti Check Point.

Podle něj se naopak Slovensko posunulo o kousek mezi nebezpečnější země a z 90. místa poskočilo na 75. pozici. U našich východních sousedů je tedy riziko nákazy nějakým škodlivým kódem citelně vyšší než u nás.

Zcela nejhorší je ale situace v Dominikánské republice, které patří ve sledovaném období naprosté prvenství. Mezi pět nejnebezpečnějších míst s ohledem na počet kybernetických útoků patří také Indie, Čína, USA a Hongkong.

„Největší skok mezi nebezpečné země zaznamenali Nová Kaledonie, Tanzanie a Kuvajt. Naopak Uruguay se posunula z 53. příčky na bezpečnější 118. pozici,“ doplnil Kovalčík.

Viry těží kybernetické mince
Při šíření virů jde přitom počítačovým pirátům stále častěji o zisk. Do cizích počítačů se snaží podstrčit podvodné aplikace, s jejichž pomocí budou moci těžit kybernetické mince, které pak smění za skutečné peníze.

„V říjnu se škodlivý kód CoinHive vyhoupl na 6. místo mezi nejpoužívanějším malwarem, což potvrzuje trend, na který upozornil nedávný výzkum společnosti Check Point, podle kterého mohou útočníci využít pro těžbu kryptoměn až 65 % celkových zdrojů CPU koncového uživatele, aniž by o tom věděl,“ uvedl bezpečnostní expert.

Zmiňovaný CoinHive je navržen pro těžbu kryptoměny Monero a implantuje JavaScript, který využívá procesor koncových uživatelů a negativně ovlivňuje výkon stroje těžbou kryptoměn.

„Vzestup škodlivého kódu CoinHive znovu ukazuje na nutnost pokročilých preventivních bezpečnostních technologií při ochraně sítí před kyberzločinci. Těžba kryptoměn je nová, tichá a sílící hrozba, která je pro útočníky velmi výnosná a způsobuje významný pokles výkonu koncových zařízení a sítí,“ uzavřel Kovalčík.

Těžařský gigant NiceHash přišel o 1,3 miliardy korun. Ukradli je hackeři

7.12.2017 Novinky/Bezpečnost Hacking
Těžařský gigant NiceHash, který sdružuje statisíce novodobých zlatokopů těžících virtuální měny, se stal terčem hackerů. Ti vysáli všechny uložené peníze. A jde o pořádný balík – 60 miliónů dolarů, tedy v přepočtu zhruba o 1,3 miliardy korun. Informovali o tom zástupci uskupení NiceHash.
Virtuální měny se těší tak velké popularitě především pro své vysoké a rychle rostoucí kurzy. Například jedna mince bitcoinu, což je aktuálně nejpopulárnější kryptoměna, má nyní hodnotu 14 300 dolarů (310 500 Kč). 

Popularitě nicméně nahrává také fakt, že za pořízení virtuálních mincí nemusí uživatelé zaplatit ani korunu. Pokud mají dostatečně výkonný počítač, mohou si nainstalovat speciální software a s jeho pomocí kryptoměny doslova těžit – tento program totiž používá předem nastavené výpočty, jejich výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné nakupovat prakticky cokoliv.

A právě proto vzniklo uskupení NiceHash. Jde v podstatě o těžební gigant, do kterého se dobrovolně přihlašují lidé a nabízejí výkon svých počítačů pro těžbu bitcoinů. Zisk si pak spravedlivě rozdělují mezi sebe.

Zmizely všechny bitcoiny
Jenže jak teď vedení uskupení NiceHash sdělilo, nyní si nebude co rozdělovat. Počítačoví piráti doslova vybílili úplně celou virtuální peněženku tohoto těžařského gigantu. Jak již bylo uvedeno výše, šlo v přepočtu o rekordních 1,3 miliardy korun.

Zločinci a počítačoví piráti se na virtuální měny, především tedy populární bitociny zaměřují velmi často. Využívají totiž toho, že transakce v této měně nejsou jakkoli vystopovatelné. A proto je velmi nepravděpodobné, že by se podařilo dopadnout kyberzločince, kteří stojí za tímto útokem na NiceHash.

Vedení těžařského gigantu zatím mlčí o tom, jak bude celou situaci řešit. Plány prý budou jednotlivým uživatelům oznámeny později.

Bitcoinového boomu využívají počítačoví piráti

7.12.2017 SecurityWorld Hacking
Rostoucí hodnotu Bitcoinů provází také nárůst malwaru zaměřeného právě na kryptoměnu.

Společnost Malwarebytes vykázala, že během jediného měsíce zastavila téměř 250 milionů pokusů o propašování těžebního malwaru do počítačů bez vědomí jejich uživatelů. Podle jiné firmy – Symantecu – je nárůst malwaru souvisejícího s těžbou kryptoměny za nedávné období desetinásobný.

Hackeři přitom k jeho šíření používají jak specializovaný software, tak nabourané webové stránky, ale i emaily. Jejich zvýšenou aktivitu podnítila právě rostoucí cena Bitcoinu, jehož hodnota se oproti začátku letošního roku zdesetinásobila a před pár dny překonala hranici 10 000 dolarů (214 500 Kč).

„Okolo kryptoměny se vytvořil obrovský hype a spousta lidí se na ní teď snaží vydělat,“ komentuje Candid Wuest ze Symantecu. Bitcoin přitom není primárním cílem kyberzlodějů – ti se, vzhledem k náročnosti jeho těžby, soustředí převážně na ostatní kryptoměny, jako je například Monero, jež si nežádá takový výkon, a k jehož těžbě lze zneužít třeba i chytrého mobilního telefonu. A jejich hodnota také stoupá.

Dle zprávy společnosti Malwarebytes její bezpečnostní software v těchto dnech zablokuje denně v průměru osm milionů pokusů o propašování těžebního malwaru do PC, a to většinou z webových stránek, které hackeři napadli. Škodlivý kód však mohou obsahovat i rozšíření či doplňky webových prohlížečů.

Jakmile se tento kód dostane do počítače, zapojí ho do těžebního procesu tak, že ždíme procesor téměř na 100 %. Na chytrých telefonech se to může projevit nejen snížením výkonu, ale také rychlým vybíjením baterie.

Donedávna těžební malware fungoval jen s využitím zapnutého prohlížeče oběti, nové typy však dokážou těžit i bez toho, aby byl prohlížeč zapnutý.

„Trik je v tom, že i když se prohlížeč jeví jako zavřený, další skrytý zůstává nadále otevřený,“ popisuje Jerome Segura z Malwarebytes, jak malware funguje. Uživatel si miniaturního okna skrytého pod panelem nástrojů prakticky nemá možnost všimnout.

Každá organizace je obětí mobilních útoků

7.12.2017 SecurityWorld Mobilní
Check Point Software Technologies představil výsledky první studie o dopadu mobilních útoků na podnikové prostředí. Studie vychází z dat od více než 850 organizací ze čtyř kontinentů. Výsledky jsou zřejmé: Podniková mobilní prostředí jsou zranitelná a hrozí útoky na obě hlavní mobilní platformy, Android i iOS.

Mobilní hrozby mohou ohrozit jakékoli zařízení a získat libovolný přístup k citlivým datům. V bezpečí před mobilními útoky není nikdo, od finančních společností a výrobních podniků až po vládní organizace.

Z průzkumu například vyplývá, že:

100 % všech organizací zaznamenalo mobilní malwarový útok
54 je průměrný počet mobilních malwarových útoků na jednu organizaci
89 % společností zaznamenalo útok typu man-in-the-middle přes Wi-Fi
75 % organizací mělo v síti v průměru 35 rootovaných nebo jailbroken zařízení

„Útoky na mobilní zařízení překročily v roce 2017 útoky na osobní počítače ve frekvenci i finanční hodnotě a náš report pomáhá tento trend pochopit a vysvětlit,“ říká Petr Kadrmas, Secuity Engineer Eastern Europe ve společnosti Check Point. „Mobilní zařízení jsou pro kyberzločince v podstatě nová zadní vrátka a jsme proto rádi, že můžeme představit vylepšené řešení SandBlast Mobile, které proaktivně chrání organizace i jednotlivé zákazníky.“

Check Point upozorňuje, že útoky na mobilní zařízení se posunuly od známého malwaru a zneužití slabin v sítích a operačních systémech k zero-day malwaru, SMS útokům a zneužití Bluetooth zranitelností.

Bezpečnostní experti varovali před virem Redirector. Uživatele navede na škodlivé weby

7.12.2017 Novinky/Bezpečnost Viry

Antivirová společnost Eset vydala žebříček těch největších hrozeb za měsíc listopad. V nich kraloval trojský kůň Redirector, který dokáže v počítači udělat pěknou neplechu. Uživatele totiž přesměrovává na škodlivé weby. Lidé by si tak na něj měli dát velký pozor.

„Redirector je škodlivý kód, který automaticky přesměrovává internetový prohlížeč napadeného zařízení na škodlivé stránky, odkud uživatel může stáhnout do svého počítače další druhy malwaru. Škodlivý software bývá obvykle vložen přímo do HTLM kódu odkazovaných stránek,“ varoval Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset.

Uživatel se tedy může tímto trojským koněm infikovat i v případě, kdy bude pracovat s nějakou infikovanou webovou stránkou.

„Jde o nepříjemný malware, který se projevuje automatickým otevíráním stránek s různým, často nesmyslným obsahem. K otevírání stránek dochází v nepravidelných intervalech a dané stránky mohou uživatele nabádat, aby si stáhl další software, například kvůli napadení jeho počítače a eliminaci škod,“ doplnil Dvořák.

Otevírá okna s nevyžádanou reklamou
Nevyžádaná okna internetového prohlížeče otevírá i druhý v listopadu nejčetněji zachycený malware v Česku, který nese plný název JS/Adware.AztecMedia. „Nepřesměrovává však na jiné internetové stránky, nýbrž otevírá okna s nevyžádanou reklamou a v některých případech dokáže dokonce i změnit domovskou stránku internetového prohlížeče,“ konstatoval bezpečnostní expert.

Třetím nejčastěji detekovaným škodlivým kódem v listopadu byl exploit SMB/Exploit.DoublePulsar. „Jde o nechvalně proslulý škodlivý kód, který ke svému šíření využíval ransomare WannaCry,“ zdůraznil Dvořák.

Škodlivý software ransomware pojmenovaný jako WannaCry nebo WanaCrypt0r 2.0 letos v květnu napadl 300 000 počítačů ve 150 zemích světa. Podle bezpečnostních expertů jde vůbec o největší útok ransomwaru vůbec.

Přehled deseti nejrozšířenějších virových hrozeb za uplynulý měsíc naleznete v tabulce níže:

Deset nejčastějších internetových hrozeb v České republice za říjen 2017:
1. JS/Redirector (3,91 %)
2. JS/Adware.AztecMedia (3,59 %)
3. SMB/Exploit.DoublePulsar (3,56 %)
4. JS/Danger.ScriptAttachment (3,03 %)
5. PowerShell/Agent.BS (2,75 %)
6. Java/Adwind (2,51 %)
7. Win32/GenKryptik (2,30 %)
8. PowerShell/Adware.Adposhel (2,23 %)
9. VBS/TrojanDownloader.Agent.PJJ (1,65 %)
10. JS/Kryptik.MX (1,44 %)
Zdroj: Eset

Firefox obsahuje kritickou bezpečnostní trhlinu. Útočníci mohou převzít kontrolu nad PC

7.12.2017 Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Na pozoru by se měli mít uživatelé internetového prohlížeče Firefox od společnosti Mozilla. Obsahuje totiž kritickou bezpečnostní chybu, kterou mohou zneužít počítačoví piráti k infiltraci do cizího počítače. Tvůrci naštěstí již vydali bezpečnostní záplatu.
Před nově objevenou trhlinou varoval český Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ. Ten zároveň upozornil i na to, že opravy pro chybu jsou již k dispozici.

„U Firefoxu vydávaného společností Mozilla doporučujeme aktualizaci na verzi 57.0.1,“ prohlásil bezpečnostní analytik CSIRT.CZ Pavel Bašta s tím, že nejnovější verze prohlížeče s logem ohnivé lišky již trhlinu neobsahuje.

Chyba je kritická. To jinými slovy znamená, že útočníci mohou do počítače propašovat prakticky jakýkoli škodlivý kód. Klidně mohou i na dálku počítač zotročit a využít jej k DDoS útokům, případně mohou samozřejmě i odposlouchávat komunikaci uživatele, která na počítači probíhá.

V případě automatických aktualizací se uživatelé Firefoxu nemusejí o nic starat. Pokud je však tato funkce vypnuta, je nutné navštívit webové stránky tvůrců a nejnovější záplatovanou verzi stáhnout manuálně.

Řada nových funkcí
Firefox se v listopadu dočkal velké aktualizace zvané Quantum, která přidala celou řadu nových funkcí. Má totiž zcela nový vzhled, nové jádro a je výrazně rychlejší než předchůdce.

V první řadě je třeba zmínit nové uživatelské rozhraní zvané Photon. To místo zaoblených panelů sází na ostře řezané linie, působí modernějším dojmem a je přehlednější. Nová domovská stránka nabízí zajímavý obsah pro opětovné navštívení a průvodce, který uživateli ukáže zajímavé funkce Firefoxu.

„Mnoho akcí v prohlížeči probíhá asynchronně, takže jsou rychlejší, plynulejší a neblokují zbytek Firefoxu. Například posouvání stránek (scrollování – pozn. red.), přepínání panelů nebo animace tlačítek použité ve Photonu,“ konstatoval Michal Stanke ze serveru Mozilla.cz.

Celá řada změn se ale dotkla i technické stránky prohlížeče. „Nová CSS knihovna Stylo zrychluje vykreslování stránek. Do Firefoxu se dostala v rámci projektu Quantum – odtud název verze,“ přiblížil Stanke jednu z předností.

Člověk z NSA se přiznal, že vynesl tajná data. Kaspersky je prý smazal
4.12.2017 Idnes.cz BigBrother
Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo bývalého zaměstnance NSA z vynášení tajných materiálů. Ze soukromého počítače se pak tyto materiály údajně dostaly k ruským hackerům
NSA The National Security Agency - Národní bezpečnostní agentura, vznikla v listopadu 1952 | foto: thedailysheeple.com

Ministerstvo zahraničí USA obvinilo Nghia Pho, bývalého zaměstnance NSA, z nelegálního „vědomého přechovávání informací související s národní bezpečností“. Konkrétně mělo jít o materiály v digitální i tištěné podobě, který Pho během let 2006 a 2016 vynesl ze své kanceláře NSA v Marylandu do svého domova v Ellicott City (podrobnosti o žalobě v PDF na Justice.gov).

Tím, že Pho data vynesl z NSA na svůj soukromý počítač, porušil nejen vnitřní bezpečnosti předpisy NSA, ale také zákon o informacích souvisejících s bezpečností USA, konkrétně paragraf o sběru, přenosu a ztrátě bezpečnostních informací (viz 18 U.S. Code paragraf 793)

Kanceláře NSA v Marylandu (červená značka) a Ellicot City (modrá značka)

Pho podle obžaloby vynesl i data klasifikována jako TOP SECRET, SECRET a CONFIDENTIAL, což jsou označení vyhrazená pro dokumenty, jejichž únik by mohl znamenat „závažné ohrožení národní bezpečnosti“.

Sedmašedesátiletý Nghia Hoang Pho se k činu přiznal (PDF) a přijal tak nabídku žalobce výměnou za mírnější trest. Podmínky dohody (“plea deal“) nejsou zveřejněny.

Role společnosti Kaspersky není jasná
O případu jsme na Technet.cz informovali v říjnu, kdy se objevily informace o tom, že vynesená data získali ruští hackeři. Spekulovalo se totiž o tom, že ruští hackeři se k utajovaným dokumentům - jmenovitě těm o pronikání do cizích počítačových sítí - dostali skrze antivirový systém Kaspersky, který měl prý Pho nainstalovaný na svém domácím počítači.

Američtí vyšetřovatelé tehdy podle informací The Wall Street Journal spekulovali o tom, že ruští hackeři se o umístění tajných materiálů na soukromém počítači dozvěděli právě díky antiviru ruské firmy Kaspersky Lab.

Ruská antivirová firma od začátku takové nařčení odmítá. Dále společnost Kaspersky Lab uvedla, že je ochotna setkat se s vládními představiteli USA nebo poskytnout své zdrojové kódy k oficiálnímu auditu.

Firma Kaspersky Lab se dostala do nemilosti federálních úřadů USA, které ji označily za nedůvěryhodnou a software Kaspersky od září 2017 nesmí být instalován na vládní počítače USA. Existuje totiž podezření, že Kaspersky spolupracoval či spolupracuje s ruskou rozvědkou FSB. Také toto obvinění zakladatel firmy, Eugen Kaspersky, rezolutně odmítl: „Společnost Kaspersky Lab nemá žádné vazby na vlády, nikdy nepomáhala a ani nebude pomáhat žádným vládám jakéhokoliv státu v kyberšpionážních aktivitách.“
Eugene Kaspersky (Twitter)
@e_kaspersky
05.října 2017 v 20:05, příspěvek archivován: 03.prosince 2017 v 23:03

OK, here is our official statement re the recent article in WSJ. https://t.co/rdH6YcsZBZ

323 lidí to sdílíodpovědětretweetoblíbit
Podle interního vyšetřování má incident nevinné vysvětlení
Kaspersky Lab zveřejnily předběžné výsledky svého interního vyšetřování. Podle nich došlo k běžné detekci škodlivého software na soukromém počítači: „Náš produkt detekoval známý malware Equation na uživatelově počítači. Později na stejném počítači našel i stopy po pirátské verzi Microsoft Office a komprimovaný soubor 7zip obsahující do té doby neznámý malware.“

Kaspersky Internet Security

V souladu s nastavením poté antivir poslal vzorek tohoto neznámého malware do laboratoří na testování. „Ukázalo se, že komprimovaný soubor obsahoval několik malware spojených se skupinou Equation, a také několik wordovských dokumentů označených jako tajné.“

Kaspersky Lab tak vysvětlují, že necílily úmyslně na konkrétní počítač: „Komprimovaný soubor byl detekován automaticky naší proaktivní technologií.“ Navíc byl údajně archiv, automaticky zaslaný do Kaspersky Lab, vzápětí smazán, a to na příkaz šéfa Kaspersky Lab.

Kromě toho Kaspersky tvrdí, že daný počítač byl možná „napaden více hackery“, neboť na něm antivir našel stopy po velkém množství malware. Výsledky svého interního šetření je firma Kaspersky údajně hotova poskytnout k prověření třetí straně.

Ruský antivirus Kaspersky podezírají v Británii ze špionáže
4.12.2017 Idnes.cz BigBrother
Putinovo Rusko je bezpečnostní hrozba. Britské Národní středisko kybernetické bezpečnosti (NCSC) varovalo vládní úřady před používáním antivirového softwaru od ruské společnosti Kaspersky Lab kvůli obavám ze špionáže.
Eugene Kaspersky osobně zahajuje Security Analyst Summit 2017. | foto: Jan Kužník, Technet.cz

Šéf NCSC Ciaran Martin v dopise stálým sekretářům uvedl, že ruský antivirový software by se neměl používat v systémech obsahujících informace, které by mohly poškodit národní bezpečnost, pokud by k nim získala přístup ruská vláda.

Dodal, že NCSC jedná se společností Kaspersky Lab o vytvoření mechanismu, který by produkty firmy umožnil v Británii kontrolovat. Firma Kaspersky k situaci také vydala prohlášení, ve kterém se mimo jiné uvádí, že se na spolupráci s NCSC těší. Šéf společnosti na Twitteru navíc upřesnil, že výrobky firmy nebyly v žádném případě na britském trhu zakázány.

Eugene Kaspersky (Twitter)
@e_kaspersky
02.prosince 2017 v 14:10, příspěvek archivován: 04.prosince 2017 v 13:44
Let me stress: there is *no* ban for KL products in the UK. We are in touch with @NCSC regarding our Transparency Initiative and I am sure we will find the way to work together

92 lidí to sdílíodpovědětretweetoblíbit
Jak jsme na Technet.cz informovali, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa již dříve nařídila vládním úřadům v USA odstranit z počítačů produkty společnosti Kaspersky Lab. Zdůvodnila to obavami z úzkých vztahů firmy s ruskými zpravodajskými službami a z možného využívání softwaru k ruské špionáži.

Člověk z NSA se přiznal, že vynesl tajná data. Kaspersky je prý smazal
Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo bývalého zaměstnance NSA z vynášení tajných materiálů. Ze soukromého počítače se pak tyto materiály údajně dostaly k ruským hackerům.

NSA měla v plánu infikovat aplikace v Google Play a skrze ně pak sledovat...
Podezření zesílilo již letos v květnu, kdy se podle agentury Bloomberg objevily e-maily z roku 2009, které spolupráci antivirové firmy s ruskou tajnou službou naznačují. Zakladatel firmy Eugene Kaspersky to samozřejmě kategoricky popřel. Jeho tvrzení a další podrobnosti naleznete v našem článku. Kaspersky Lab tvrdí, že se stala obětním beránkem rostoucího napětí mezi Washingtonem a Moskvou.

Ruská antivirová firma Kaspersky Lab patří celosvětově mezi deset firem s největším podílem na trhu antivirových aplikací. Jejich antivirus patří k nejlépe hodnoceným na trhu. V bezpečnostní komunitě se ovšem neoficiálně mluví i o tom, že Kaspersky „zřejmě nějakým způsobem spolupracuje s ruskými autoritami“.

Podobné problémy řeší už delší dobu také čínská společnost Huawei, která dodává síťovou infrastrukturu operátorům po celém světě. V roce 2014 před firmou varovala i česká BIS. Přitom už v roce 2012 americké úřady obvinily Huawei ze špionáže.

Britské úřady byly varovány před antivirovým programem Kaspersky

4.12.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Britské Národní středisko kybernetické bezpečnosti (NCSC) varovalo vládní úřady před používáním antivirového softwaru od ruské společnosti Kaspersky Lab. Spojené státy již dříve používání tohoto softwaru vládním úřadům zakázaly kvůli obavám z ruské špionáže.

Šéf NCSC Ciaran Martin uvedl, že ruský antivirový software by se neměl používat v systémech obsahujících informace, které by mohly poškodit národní bezpečnost, pokud by k nim získala přístup ruská vláda. Dodal, že NCSC jedná se společností Kaspersky Lab o vytvoření mechanismu, který by produkty firmy umožnil v Británii kontrolovat.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nařídila vládním úřadům v USA odstranit z počítačů produkty společnosti Kaspersky Lab. Zdůvodnila to obavami z úzkých vztahů firmy s ruskými zpravodajskými službami a z možného využívání softwaru k ruské špionáži. 

Společnost Kaspersky Lab ale popírá, že by Rusku se špionáží pomáhala. Tvrdí, že se stala obětním beránkem rostoucího napětí mezi Washingtonem a Moskvou.

Kyberbezpečnost je nutné brát jako strategickou záležitost, nikoli jako investici do IT

4.12.2017 SecurityWorld Bezpečnost
Podniky se vydávají na cestu digitální transformace, která by jim měla pomoci nalézat nové obchodní příležitosti, zefektivňovat provoz a lépe uspokojovat potřeby jejich zákazníků. Digitální transformace vede podniky k zavádění cloudu, internetu věcí, velkých dat a dalších a dalších digitálních technologií a nutí je měnit zavedené postupy a automatizovat vše, od rozhodování po zákaznickou podporu.

Nové příležitosti s sebou ale nesou i nové hrozby pro kybernetickou bezpečnost. A hrozby jsou to reálné. Podle předpovědi analytické společnosti Gartner se očekává, že téměř 60 % digitálních podniků utrpí závažný výpadek kvůli neschopnosti svého bezpečnostního týmu zvládat digitální rizika. Problém částečně pramení z toho, že vyšší management a představenstvo podniků nepovažují bezpečnost z obchodního hlediska za naléhavý problém.

Na problém upozornil mimo jiné globální průzkum společnosti Fortinet (článek o průzkumu zde) zaměřený na kybernetickou bezpečnost v podnicích, jehož se zúčastnilo přes 1800 pracovníků IT s rozhodovací pravomocí. Zjistili jsme, že podle téměř poloviny respondentů není pro představenstvo podniku bezpečnost mezi hlavními prioritami.

Bylo by možné očekávat, že v důsledku kybernetických útoků z poslední doby – a jejich závažných dopadů na postižené podniky – mezi nejvyššími manažery výrazně vzroste zájem o problematiku bezpečnosti. Ti sice na bezpečnostní incidenty reagují, avšak zabývají se spíše řešením následků než prevencí.

Proti hrozbě průniku do systémů, vyděračského softwaru nebo narušení provozu není imunní nikdo. Cílem se stávají podniky všech oborů, typů a velikostí. Průzkum společnosti Fortinet to potvrzuje. 85 % dotázaných podniků se v uplynulých dvou letech stalo obětí narušení bezpečnosti, přičemž téměř polovina zaznamenala napadení škodlivým nebo vyděračským softwarem.

Proč se kybernetická bezpečnost stává prioritou vedení firem

Nejvyšší vedení podniků a manažery IT povede k zaměření na kybernetickou bezpečnost v roce 2018 řada faktorů. Uveďme si několik nejdůležitějších.

1. Narušení bezpečnosti a globální útoky. Naprostá většina podniků v uplynulých dvou letech zaznamenala nějaký druh narušení bezpečnosti nebo útoku. Po globálním útoku, jako byl např. WannaCry, začaly podniky věnovat bezpečnosti zvýšenou pozornost. Větší publicita a pozornost spolu s potenciálními dopady na pověst a provoz firmy posouvají kyberbezpečnost z problému, který by mělo řešit podnikové IT, mezi záležitosti, jimiž se musí zabývat nejvyšší vedení.

2. Prostor pro potenciální útoky. Širší využití cloudu, zavádění internetu věcí a rozvoj velkých dat vytváří nové příležitosti k útoku a zároveň komplikují obranu. S narůstajícími požadavky na objemy dat a jejich zpracování stoupá pro podniky priorita cloudové bezpečnosti. Neméně důležitým faktorem, který rozšiřuje možnosti pro útok, je internet věcí (IoT). Podle odhadů analytické společnosti Gartner vzroste do konce roku počet připojených zařízení IoT na více než 8,4 miliardy. Z nich bude 3,1 miliardy sloužit podnikovým účelům. Takové množství zařízení IoT je těžké ochránit a odborníci se shodují v předpovědích, že podíl útoků namířených proti zařízením IoT do roku 2020 přesáhne 25 % všech počítačových útoků.

3. Zákonné a regulatorní povinnosti. Nové zákony a oborové předpisy rovněž zvyšují význam zabezpečení. 34 % respondentů uvedlo, že předpisy jsou jedním z faktorů, které přispívají k tomu, že vedení firmy věnuje bezpečnosti zvýšenou pozornost. Příkladem je přijetí obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které nabyde účinnosti ve všech členských státech EU v roce 2018.

Tyto trendy vedou k tomu, že je kybernetická bezpečnost považována za strategickou otázku v rámci širší strategie řízení podnikových rizik, nikoli za pouhou investici do IT. Mají-li manažeři IT bezpečnosti uspět při digitální transformaci, musí přehodnotit svůj přístup k bezpečnosti, zejména získat lepší přehled o celém prostředí a možných směrech útoku, zkrátit dobu mezi detekcí a neutralizací hrozeb, zajistit dostatečný výkon bezpečnostních řešení a automatizovat sběr bezpečnostních informací a řízení.

Šest nejobávanějších virů počítačového a mobilního světa

4.12.2017 Novinky/Bezpečnost  Virus
Každý den kolují internetem tisíce virů, které cílí na klasické počítače, tablety i chytré telefony. Antivirová společnost Check Point zveřejnila žebříček šesti škodlivých kódů, které cílí právě na zmiňovaná zařízení. Právě na ně – a na způsob, jakým je kyberzločinci šíří – by si měli dát uživatelé velký pozor.

Žebříček je rozdělen na dvě části. V jedné je přehled třech nejrozšířenějších virů, které útočí na klasické počítače, v druhé pak trojice malwarů cílících na mobilní zařízení, jako jsou tablety a chytré telefony.

Nejprve se pojďme podívat, jaké škodlivé kódy útočí na klasická PC. První příčku obsadil RoughTed. Rozsáhlá malvertisingová kampaň RoughTed je využívána k šíření odkazů na nebezpečné webové stránky a k šíření škodlivého obsahu, jako jsou scam, adware, exploit kity a ransomware. Může být použita k útoku na jakýkoli typ platformy a operačního systému, vyhne se nástrojům na blokování reklamy a sleduje chování uživatelů, aby byl finální útok co nejrelevantnější.

Vyděračské viry na scéně
Druhá příčka pak patří vyděračskému viru Locky. Tento ransomware, který byl poprvé detekován v únoru 2016, se šíří především prostřednictvím spamu s infikovanou wordovou přílohou nebo přílohou ve formátu Zip, která obsahuje kód pro stažení a instalaci malwaru šifrujícího uživatelské soubory.

Nezvaný návštěvník Locky dokáže uzamknout počítač a za zpřístupnění zašifrovaných dat požaduje výkupné.

Trojici nejrozšířenějších virů pak uzavírá Seamless. Jde o systém distribuce provozu (TDS), který nenápadně přesměruje oběti na škodlivou webovou stránku, což vede k infekci pomocí tzv. exploit kitu. To jinými slovy znamená, že poté, co se tento záškodník uhnízdí v počítači, mohou do něj počítačoví piráti stahovat jakékoliv další škodlivé kódy.

V bezpečí nejsou ani mobily
Ani mobilní zařízení nejsou před škodlivými kódy v bezpečí. Nejvíce by se měli mít uživatelé na pozoru před virem Triada, který je nejrozšířenějším malwarem pro chytré telefony a počítačové tablety. Tento modulární backdoor cílí na zařízení s operačním systémem Android.

Škodlivý kód uděluje superuživatelské oprávnění útočníkům, takže kyberzločinci mohou stahovat do mobilních zařízení další malware. Triada také umí zfalšovat URL odkazy uložené v prohlížeči a nasměruje tak uživatele na podvodné stránky.

Druhá příčka patří vyděračskému viru LeakerLocker, který opět cílí na zařízení se systémem Android. Čte osobní uživatelská data a následně je ukazuje uživateli a hrozí, že pokud nedojde k zaplacení výkupného, tak budou informace zveřejněny na internetu.

Trojici nejrozšířenějších mobilních škodlivých kódů uzavírá Lotoor. Jde o hackerský nástroj, který zneužívá zranitelnosti v operačním systému Android, aby získal root oprávnění na napadeném zařízení. Díky tomu pak mohou útočníci zotročit zařízení na dálku.

Pro Windows 10 verze 1709 vyšla servisní aktualizace KB4051963. Co řeší?

4.12.2017 CNEWS.cz Zranitelnosti
Microsoft v posledních dnech vydával různě aktualizace pro Windows 10. Blíže se podíváme na tu pro nejnovější vydání Desítek.

Probíhá instalace nové verze Windows 10
Probíhá instalace nové verze Windows 10 (Ilustrační foto)
Jsou to skoro tři týdny od listopadového záplatovacího úterý. Někteří ale v posledních dnech mohli obdržet další aktualizace pro Windows nabízející nové opravy. Osobně jsem zaznamenal hlavně KB4051963, jež je určena pro Windows 10 v1709.

Kdo na nejnovější vydání Desítek přešel, může aktualizaci nainstalovat, takže se číslo sestavení zdvihne na 16299.98. Balík byl oficiálně vydán 30. listopadu, byť v Katalogu služby Microsoft Update najdete datum zveřejnění 29. listopadu. Přináší opravy následujících chyb:

Problém se skripty způsoboval selhání Internet Exploreru.
Okno pro zadání textu (od IME) mělo při použití s Internet Explorerem blíže nespecifikované problémy.
V Internet Exploreru mohly nastat problémy s vykreslováním grafických prvků.
V Internet Exploreru mohly nastat problémy s odesíláním formulářů.
Location hash byl ztracen, pakliže jste se vrátili zpět na neplatnou adresu URL.
Aplikace mohly vypovědět funkci, pokud jste použili proxy pomocí skriptu PAC. Mohlo v důsledku docházet k následujícím scénářům:
Outlook se nepřipojil k Office 365,
Internet Explorer a Edge nedokázaly správně vykreslit žádný obsah,
Cisco Jabber přestal odpovídat,
zasažena byla jakákoli aplikace či služba spoléhající na WinHTTP.

Aktualizace KB4051963 řeší mnoho nalezených chyb
Blíže nespecifikovaná chyba způsobovala degradaci výkonu her a jiných aplikací v celoobrazovkovém režimu, které používají DirectX 9. (Že by vyřešení další části potíží objevených koncem léta? Pozn. red.)
Forza Motorsport 7 a Forza Horizon 3 neběžely na některých high-endových laptopech.
Volba frekvence dotazování se na zpětnou vazbu nebyla pokaždé uložena.
Síťová zařízení RNDIS 5 nezískala platnou adresu IP, případně nevykazovala síťovou aktivitu. Pokud vaše problémy budou přetrvávat, budete muset přeinstalovat Vzdálený NDIS síťový adaptér.
Manuální změna časového pásma, aniž byste počítač restartovali či se odhlásili, se neprojevila na zobrazovaném čase na zamykací obrazovce.
Některé tiskárny Epson SIDM a TM netiskly na systémech architektur x86 a x64. Tento problém se týká aktualizace KB4048955 (tj. aktualizace z posledního záplatovacího úterý).
Na seznamu známých chyb přetrvává jen jediná položka, kterou už ale Microsoft řeší několik týdnů. Naštěstí se jedná o nepodstatnou věc, aspoň pro běžné uživatele a uživatelky: ve specifických situacích (tj. když pracujete s SQL Server Reporting Services) v rozbalovacích nabídkách na webech nemusí být možné se při prohlížení v Internet Exploreru posunout až dolů pomocí posuvníku.

Aktualizace pro další verze Desítek
Dne 22. listopadu pak Microsoft vydal aktualizaci KB4055254 pro Windows 10 v1703, jež sestavení systému povyšuje na 15063.729. Obsahuje pouze jeden lék, a sice na výše zmíněnou nemoc postihující tiskárny Epson.

Dále byla uvolněně aktualizace KB4051033 pro Windows 10 v1607, jež číslo sestavení zvedá na 14393.1914. Kromě výše uvedeného napravuje mnoho dalších chyb. Vydána byla pro změnu 27. listopadu. Aktualizace tedy vychází v různé dny. Nejvíce by vás měly zajímat první dvě uvedené, protože většina lidí používá právě tyto verze Desítek. Stále relativně čerstvý Fall Creators Update pohání 20,5 % zařízení s Windows 10.

Microsoft Office obsahuje 17 let starou chybu. Zneužívají ji hackeři

3.12.2017 Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Populární kancelářský balík Office od společnosti Microsoft má kritickou bezpečnostní chybu. Americký softwarový gigant sice již vydal pro tuto trhlinu opravu, ale je takřka jisté, že ji nezanedbatelná část uživatelů ještě nenainstalovala. A právě na ně se nyní zaměřují počítačoví piráti, uvedl server The Hacker News.
Problém se týká kancelářských balíků Office 2007, 2010, 2013 a 2016.

Trhlina se týká editoru rovnic, který je nedílnou součástí balíku Office. Jde však o velmi starý program, který si odbyl premiéru už v roce 2000.

A po 17 letech v tomto modulu, který využívají velmi často studenti, byla nalezena kritická bezpečnostní chyba. Tu mohou počítačoví piráti zneužít k tomu, aby do PC nainstalovali prakticky jakýkoliv škodlivý kód, klidně mohou i počítač ovládnout na dálku.

Útočníci podstrčí speciálně upravený dokument
Stačí přitom, aby oběť otevřela speciálně upravený dokument, čímž kyberzločincům otevře zadní vrátka do operačního systému.

Bezpečnostní experti ze společnosti Fortinet nyní zachytili již několik škodlivých kódů, které se snaží tuto trhlinu zneužít. Útočníci sází na to, že celá řada uživatelů podceňuje zabezpečení svých PC a nestahuje pravidelně aktualizace. A to ani ty důležité – bezpečnostní.

Tito uživatelé tak dávají svůj počítač všanc počítačovým pirátům.

Nainstalovat aktualizace. Neprodleně
Trhlina se týká kancelářských balíků Office 2007, 2010, 2013 a 2016. Editor rovnic je v nich začleněn jako základní funkce. Teoreticky mohou být postiženi také majitelé balíků Office 2000 a 2003, v těchto verzích se však modul instaloval volitelně.

Uživatelé dotčených kancelářských balíků by měli neprodleně nainstalovat všechny bezpečnostní aktualizace, které jsou aktuálně k dispozici. Stahovat se dají přímo z prostředí Office, případně prostřednictvím služby Windows Update.

Apple sice opravil chybu s přihlášením do systému bez hesla, ale okamžitě vytvořil novou
2.12.2017 Živě.cz Apple

Operační systém macOS, který běží v počítačích od Applu, se potýká s vážnými chybami. Platí to i o nejnovější verzi High Sierra. Na konci listopadu byla u operačního systému macOS High Sierra od Applu zjištěna chyba, která umožňovala administrátorské přihlášení i bez hesla.Chyba se týká sdílení souborů po síti a uživatelé ji mohou zaznamenat právě po rychlé bezpečnostní aktualizaci s označením „Security Update 2017-001 for macOS High Sierra 10.13.1“.V rámci domácí i podnikové sítě se tak uživatelé mohou setkat s tím, že se jim nepodaří dostat do sdílených složek v jiných počítačích na síti.Oprava je sice zcela jednoduchá, ale nikoli zrovna uživatelsky přívětivá.
Na konci listopadu byla u operačního systému macOS High Sierra od Applu zjištěna chyba, která umožňovala administrátorské přihlášení i bez hesla. Apple sice chybu rychle během jediného dne opravil, bohužel ale vytvořil novou.

Chyba se týká sdílení souborů po síti a uživatelé ji mohou zaznamenat právě po rychlé bezpečnostní aktualizaci s označením „Security Update 2017-001 for macOS High Sierra 10.13.1“. V rámci domácí i podnikové sítě se tak uživatelé mohou setkat s tím, že se jim nepodaří dostat do sdílených složek v jiných počítačích na síti.

Oprava je sice zcela jednoduchá, ale nikoli zrovna uživatelsky přívětivá. Jak Apple popisuje v návodu, je nutné otevřít aplikaci Terminál, napsat sudo /usr/libexec/configureLocalKDC poté dát Enter a zadat administrátorské heslo. Jak je vidět, rychlé záplaty znamenají i to, že se může přehlédnout něco dalšího, co má důležitou návaznost.

DDoS útok na Bitfinex, 31 milionů ukradených Tetherů a růst ceny Bitcoinu

2.12.2017 Lupa.cz Počítačový útok

Začátkem týdne se na twitterovém účtu největší světové bitcoinové burzy současnosti objevila zpráva o probíhajícím DDoS útoku.
Zdánlivě nevinný tweet z neděle večer rozproudil novou vlnu otázek kolem již tak kontroverzní tchajwanské bitcoinové burzy Bitfinex. DDoS útok začal během plánované pravidelné technické odstávky a přetrvával během celého pondělí, což pocítila řada uživatelů na vlastní kůži.

Burza k incidentu, jak je v poslední době jejím nedobrým zvykem, neposkytla žádné detailní informace. Útok samotný je sice (pravděpodobně) externí událostí, kterou burza nemohla nijak ovlivnit, představuje ale zároveň další článek v řetězci kontroverzních událostí, které jsou od loňského roku s burzou spojeny.

Bitfinex je pověstný dlouhou historií netransparentních operací a po celou svoji historii se důsledně vyhýbá poskytování informací o osobách, které jsou odpovědné za jeho provoz.

Manipulace s cenou?
Jaký je možný smysl útoku? DDoS útoky nikoho přímo neokrádají o peníze ani nezpůsobují úniky citlivých dat. Útoky na dostupnost služby (Distributed Denial of Service) mívají nejčastěji, podobně jako například blokáda komunikace ve fyzickém světě, nějaký aktivistický účel.

Ve světě kryptoměn, kde vznešené ideály často ustupují finančním zájmům úzké skupiny, plní ale ještě jiný účel: jsou nástrojem manipulace s cenou. Pokud obchodníkům zabráníte v přístupu na trh, objem obchodů výrazně klesne, tento umělý pokles se přímo promítne do umělého poklesu ceny a vy můžete například na jiné burze levně nakoupit či bezpečně uzavřít své shorty.

Svědkem podobného DDoS útoku směrovaného právě na Bitfinex jsme byli letos v červnu. V hlavní fázi aktuálního útoku ze začátku tohoto týdne klesla cena Bitcoinu z přibližně 9800 na 9300 amerických dolarů, brzy se ale opět vyšvihla k hranici 11 400 dolarů (než přišla středeční korekce ceny).

BTC burzy ve středu nestíhaly simultánní nápor uživatelů, kteří při nečekaném pohybu kurzu zadávali prodejní příkazy

Kdo za DDoS útoky stojí, lze vypátrat jen těžko, přesto je zarážející, že společnost, která má profit z transakčních poplatků přes milion dolarů denně, nevěnuje větší péči ochranně před podobným typem události. Obzvláště když připustíme, že má burza za sebou historii dvou bitcoinových krádeží v relativně krátkém časovém odstupu.

Kontroverzní Tether
Společnost nejprve přišla o 1500 bitcoinů (v tehdejší hodnotě asi 400 tisíc dolarů) v roce 2015 a jen o rok později se stala obětí krádeže 120 000 bitcoinů (96 000 000 dolarů při tehdejších cenách). Bitfinex tehdy rozdělil ztráty mezi všechny zákazníky, a to včetně těch, kteří v dané době na burze žádný bitcoin nedrželi. Z každého účtu burza odečetla 36 %, které zůstaly v podobě pohledávky – tzv. BFX tokenu s teoretickou hodnotou 1 BFX = 1 USD.

Bitfinex má ve světě kryptoměnových burz výjimečné postavení, a tak podobný útok rozhodně dává smysl. Za prvé se již dříve po odhalení falešných objemů na čínských bitcoinových burzách ukázalo, že jde pravděpodobně o největší subjekt co do bitcoinových obchodů na světě (viz data CoinMarketCap), za druhé dceřiná společnost Bitfinexu stojí za kontroverzním tokenem Tether a právě machinacím s Tetherem část komunity přisuzuje další významný vliv na manipulaci s cenou bitcoinu.

Cena jednoho Tetheru je víceméně fixní (vázána na americký dolar) a jeho účelem je pomáhat burzám, které Tether používají, obcházet přísný rámec ze strany amerických regulátorů (SEC, IRS, FED), který by na ně jinak dopadal skrze bankovní AML a KYC legislativu.

Skutečný problém, nebo kouřová clona?
Právě Tether byl v hledáčku bitcoinového světa celý uplynulý týden, a to zejména v souvislosti krádeží 30 950 010 tokenů z online peněženky společnosti Tether Limited. Události si všiml dokonce mainstreamový newyorský deník The New York Times.

Co je to Tether
Tether, neboli USDT (ačkoli v plánu je též euro a japonský jen) je digitální token běžící na bitcoinovém blockchainu prostřednictvím vrstvy Omni Layer Protocol (dříve Mastercoin). Každá jednotka USDT by měla být teoreticky podložena americkým dolarem, který je držen v rezervách společnosti Tether Limited a vykoupitelná prostřednictvím platformy Tether. USDT lze převádět, ukládat a utrácet podobně jako jiné kryptoměny, a to prostřednictvím všech peněženek, které podporují Omni Layer (například Ambisafe, Holy Transaction či Omni Wallet). Tether má v plánu postupně rozšířit svůj token také na platformu Ethereum, kde bude figurovat jako ERC20 token. S Tetherem se kromě Bitfinexu, odkud se většina tetherů dostává do oběhu, můžete setkat zejména na burzách Poloniex, Bittrex či Kraken.

Samotná krádež, kterou se podařilo vyřešit tzv. rollbackem transakční historie a zablokováním určitých adres, vyvolala řadu otázek. Jednak k jejímu zdárnému uskutečnění bylo zapotřebí získat přístup ke třem ze čtyř podpisových klíčů, které se měly nacházet na čtyřech různých místech odpojených od internetu, a existuje tak teorie, že šlo o „inside job“.

Druhým aspektem bylo samotné řešení problému. To sice není u centralizovaného projektu tak kontroverzní jako například nejistý komunitní konsensus při loňském hardforku Etherea, přesto však vyvolává různé pochybnosti. Pokud je možné u kryptoměny s kapitalizací 675 milionů dolarů v tichosti provést hardfork a zneplatnit tak libovolnou sérii adres a proběhlých operací, kdo vlastně kontroluje Omni ledger a za jakých okolností má právo takovéto operace provádět?

Podle jakého klíče byly konkrétní adresy trvale zablokovány a koho může potkat podobný osud? Takováto úroveň centralizace je totiž skvělým předpokladem pro manipulaci s celou dnes již celkem zajímavě kapitalizovanou sítí. Záznamy mohou být podobnými zásahy celkem snadno měněny a váš kapitál uložený v Tetheru tak zůstává poněkud nejistým dočasným záznamem v centralizované databázi soukromé společnosti.

To je hodně velký rozdíl oproti veřejnému blockchainu a tradičním decentralizovaným kryptoměnám (viz náš článek Jak porozumět blockchainu v deseti minutách aneb Jak funguje technicky a k čemu je). Pokud nebudeme hned myslet na nejhorší, může například tým Tetheru pod tlakem justičních autorit trvale zablokovat libovolné adresy s libovolnými Tether fondy.

Proč roste Bitcoin
Faktem také zůstává, že komunikace Tether Ltd. s veřejností není zrovna nejlepší a hlavní softwarové změny, záplaty chyb a dokonce i významnější forky protokolu jsou prováděny celkem netransparentně a s minimálním informováním. Zarážející jsou také některé komunikační praktiky, jako používání softwaru pro změnu hlasu při poskytování vyjádření pro veřejnost.

Do třetice je zde ještě jedna záležitost. Letos na jaře začal být na Twitteru velmi populární tajemný uživatel jménem Bitfinex'ed. Ten pravidelně přináší nejrůznější nepřímé důkazy, které nasvědčují tomu, že průběžně do oběhu uvolňovaná likvidita Tetheru ve skutečnosti vůbec nemusí být krytá skutečnými dolary na bankovních účtech společnosti, ale že jde o peníze tisknuté takříkajíc ze vzduchu.

Jedním z těchto důkazů mělo být i extrémně rychlé splacení závazků vůči uživatelům po loňském hacknutí burzy, při kterém zmizelo 120 000 bitcoinů. Závazky měly být podle všeho kryté právě ze vzduchu natištěným Tetherem. Na druhé straně je ale nutno dodat, že při obratu 1–1,5 milionu dolarů denně a prudkém nárůstu nových uživatelů počátkem letošního roku není předčasné splacení závazků až zase tak moc překvapivé.

Kdyby šlo do tuhého, půjde Tether vůbec vybrat a směnit zpátky na dolary? V podmínkách společnosti nalezneme mimo jiné toto:

Tether token nepředstavuje peníze ani jiný finanční instrument. Také není určen jako uchovatel hodnoty. Neexistuje žádné smluvní právo nebo jiný právní nárok proti nám umožnující vynutit si výměnu vašich Tetherů za peníze. Nezaručujeme žádné právo na vykoupení nebo výměnu Tetherů a neexistuje žádná záruka proti ztrátám při nákupu, obchodování, prodeji nebo jejich zpětném odkupu.

Takováto právní formulace může mít sice za účel se pouze vyhnout dosahu regulátorů, uživatelům Tetheru ale na klidu rozhodně nepřidává.

TIP: Tone Vays: 99 % kryptoměn nemá šanci přežít. Za hard forky je snaha o kontrolu peněz

Tak trochu konspirační teorie, kterou Bitfinex'ed razí, tvrdí, že nekrytý kvantitativně uvolňovaný Tether je přímou příčinou současného růstu ceny bitcoinu. Kampaň proti Tetheru se začala v posledních měsících stupňovat a komunita uživatelů kryptoměn se začala oprávněně ptát, jak to tedy s transparentností Tetheru ve skutečnosti je. Tether na toto konto slíbil celou věc znovu vyjasnit. Namísto toho přišel výše zmiňovaný hack a pozornost se přesunula právě k němu. Je tedy možné, že celá událost byla jen kouřová clona, která má odvrátit pozornost od skutečného problému?

Pravdou je, že již v září 2017 Bitfinex a Tether publikovali dokument, který měl rozehnat některé hlavní pochyby o tom, jak je Tether podložen. Podle nezávislého právníka Lewise Cohena je ale dokument formulován tak, že z něj podloženost Tetheru skutečnými dolary nelze ani potvrdit, ani vyvrátit.

Další souvislosti
Z toho mála, co o Bitfinexu víme, můžeme říci, že byl založen na Britských panenských ostrovech a je řízen Janem Ludovikem van der Velde (v roli ředitele) a Philem Potterem v roli CSO. Snaha držet navenek obě společnosti zdánlivě maximálně oddělené, ale přitom zároveň jako seismograf reagující na momentální potíže druhé firmy, budí pochopitelně oprávněná podezření.

Oba pány můžeme nalézt také na seznamu takzvaných Dokumentů z ráje, které představují databázi 13,4 milionu důvěrných finančních dokumentů, jež byly zveřejněny 5. listopadu 2017 a odhalují seznamy více než 120 000 jedinců (včetně Čechů) a společností a jejich masivní daňové úniky.

Nás by však měl zajímat nejvíce právě Potter, protože právě on zároveň představuje ředitele společnosti Tether. Potter má relativně kontroverzní historii. V 90. letech pracoval pro Morgan Stanley, ale byl propuštěn pro používání „agresivních technik“ vydělávání peněz. V Dokumentech z ráje je zmiňován mimo jiné v souvislosti se společností Appleby a projektem Tether, který tato společnost zakládá na Britských panenských ostrovech koncem roku 2014.

Místo, kde je společnost vedena, a její spolumajitel nejsou jedinými indiciemi úzké provázanosti mezi Bitfinexem a Tetherem. Většina Tetherů se totiž dostává do oběhu právě přes Bitfinex. Na druhé straně to samotné, ani pohyb se v šedé zóně americké a evropské legislativy, ještě není důvodem k vážným obavám.

Poněkud zarážející souvislostí, která by nahrávala teorii uživatele Bitfinex'ed, je, s jakou podivuhodnou lehkostí se burza vypořádala s odstřižením od svých účtů s milionovými klientskými deposity po zásahu regulátorů letos na jaře. Zde sehrál Tether, ať již podložený dolary z účtů Tether Ltd., či vytištěný takříkajíc „ze vzduchu“, zcela zásadní roli.

Tajná těžba kryptoměn v prohlížečích: Zavření okna s infikovaným webem už nepomůže
2.12.2017 Živě.cz Viry
Tajná těžba kryptoměn v prohlížečích: Zavření okna s infikovaným webem už nepomůže
Bezpečnostní experti odhalili nový způsob, jak záškodníci mohou zapojit do těžby kryptoměn návštěvníky webů prostřednictvím internetových prohlížečů. Útočníci tentokrát vytvořili sofistikovaný skript, který dokáže generovat kryptoměnu i po zavření záškodnického webu. Bližší informace o hrozbě zveřejnil Bleeping Computer.

Coinhive stále populární
Těžba virtuální měny v internetových prohlížečích se těší velké popularitě mezi různými skupinami útočníků. Díky známému open-source skriptu Coinhive může zisk generovat prakticky jakýkoliv web. Není přitom potřeba žádná interakce s uživatelem.

Výrazným problémem je však délka samotné těžby, která je přímo úměrná délce procházení webu. Pokud totiž uživatel stráví na webu se skrytou těžbou 60 sekund, tak je zřejmé, že jeho počítač bude generovat zisk pouze v průběhu jedné minuty. Není proto překvapením, že útočníci začali hledat způsob, jak délku těžby prodloužit na maximum.

Sekundární okno se schová za hodinami
Výzkumníci ze společnosti Malwarebytes upozornili na nový, v principu triviální trik, díky kterému bude těžba kryptoměny pokračovat i po opuštění záškodnického webu. Ten je založen na speciálním kódu v JavaScriptu, který vytvoří vyskakovací pop-up okno v definované velikosti. Jeho součástí je i vzorec určený pro dynamický výpočet pozice tohoto okna na obrazovkách uživatelů.

Výsledkem skriptu je miniaturní okno, které se na mnoha počítačích zobrazí skryté za panelem úloh systému Windows. Uvnitř ukrytého okna se nakonec spustí samotná těžba.

Je tam! Nenápadně schované dole za hodinami. Okno prohlížeče se skriptem na těžbu kryptoměn. K odhalení stačí trochu zvětšit hlavní panel.
Běžný uživatel si nemusí všimnout nic podezřelého. Okno je skutečně dobře schované a mechanismus navíc dokáže oklamat většinu nástrojů pro blokování reklam. Navíc útočníci nastavili maximální zátěž procesoru na nižší hodnoty, aby plně vytížený počítač nebudil podezření.

Pozor v sedmičkách i Windows 10
Tento trik v současnosti funguje v nejnovější verzi internetového prohlížeče Google Chrome v prostředí operačních systémů Windows 7 a Windows 10. Skript byl odhalen na pochybných internetových stránkách pro dospělé.

Schéma útoku dokáže prozradit ikona aktivního internetového prohlížeče v hlavním panelu. V případě, že nemáte otevřenou žádnou webovou stránku, tak by neměla být v hlavním panelu zobrazena ani zvýrazněna ikona prohlížeče. Pokud tam je, zřejmě je na pozadí skryté okno.

V rámci preventivních opatření by měl být v počítači nainstalován a řádně aktualizovaný antivirový software. Většina z bezpečnostních produktů už totiž dokáže zachytit i skripty pro těžbu virtuálních jmen.

V neposlední řadě existují různá rozšíření internetových prohlížečů, která dokáží zablokovat nežádoucí skripty. Nejznámějším je asi No Script, nebo relativně nový projekt NoCoin zaměřený právě na blokování těžebních skriptů.

Kritická zranitelnost v macOS, miliony počítačů jsou ohroženy: jak se zabezpečit?

30.11.2017 SecurityWorld Apple
Apple šlápl vedle a do nejnovější verze operačního systému macOS, High Sierra, nechal dostat extrémně nebezpečnou zranitelnost. Uživatelé si však před vydáním opravných aktualizací mohou pomoci sami.

Kdokoliv, kdo má fyzický přístup k vašemu Macu, se nyní může jednoduše dostat dovnitř.

Problém poprvé odhalil zákazník Applu Lemi Orhan Ergin ve tweetu. Zda bylo rozumné ihned chybu takto zveřejnit, aby se o ní co nejsnáze dozvěděli i potenciální zločinci, o tom se dá polemizovat, avšak kritičnost zranitelnosti vystihuje dobře: „Vážený @AppleSupport, povšimli jsme si *obrovského* bezpečnostního problému v MacOS (sic) High Sierra. Kdokoli se může přihlásit pomocí jména ‚root‘ a prázdného hesla poté, co několikrát klikne na tlačítko přihlášení. Víte o tom @Apple?“

Ano – kdokoli napíše do políčka pro jméno „root“ a několikrát klikne na přihlásit, dostane se do systému. Po několika pokusech se daná osoba dostane do systému. Úspěšně to již odzkoušelo mnoho lidí.

Jde o chybu majestátních rozměrů: uživatelský účet s přízviskem „root“ je totiž – jak název napovídá – superuser, tedy uživatel schopný přepisovat práva ostatních uživatelů, nastavení systému, instalovat software, přistupovat k souborům všech uživatelů a podobně.

Americká mutace Computerworldu ihned kontaktovala Apple, dostalo se jí takové odpovědi: „Pracujeme na softwarové aktualizaci, která chybu vyřeší. Mezitím lze nastavit heslo pro administrátorský přístup (root), což znemožňuje neoprávněný přístup. Jak nato poradí tato stránka (anglicky). Pokud už máte položku ‚Root User‘ nastavenu, prosím nastavte heslo pro přístup k rootu.“

Uživatelský účet se zvýšenými pravomocemi je v základu deaktivován na většině systémů, tato chyba však u Macu umožní přihlášení jako root i přesto, že by to jít nemělo. Aktivování root účtu a nastavení hesla zabrání možnému zneužití systému pomocí výše popisované zranitelnosti.

Rychlejší je nastavení hesla pomocí Terminálu – pokud víte co děláte, můžete tuto variantu použít namísto návodu od Applu. Terminál zapněte a zadejte příkaz (bez uvozovek) „passwd root“, klepněte na enter při dotazu na staré heslo a pak zadejte heslo nové. Budete nuceni jej vepsat ještě jednou, pak jste však již proti chybě chráněni.

Chyba nijak neohrožuje starší verze macOS, týká se pouze High Sierra.

Existence této chyby je absolutně neospravedlnitelná, obzvláště u Applu, který bezpečnost systému často vychvaluje. Čím dříve přijde aktualizace systému, tím lépe.

Můžeme ještě věřit chytrým telefonům?

29.11.2017 SecurityWorld Mobilní
Fenomén posledních měsíců? Ve smartphonech se objevují bezpečnostní mezery, které vytvářejí sami výrobci.

Víte o tom, že váš chytrý telefon může obsahovat skryté „funkce“, které vás činí zranitelnými? Nejde přitom o nedostatky z nedopatření, ale o vědomé designové prvky, díky nimž telefon funguje tak nějak za vašimi zády.

V telefonech od Googlu, Applu či OnePlus byl v posledních týdnech objeven předinstalovaný software rozbíhající potenciálně škodlivé procesy i navzdory tomu, že uživatelé se snažili přesně takovým zabránit. Je sice férově třeba říct, že motivy výrobců jsou správné, tyto procesy mají zrychlit výkon či usnadnit použití, neinformování zákazníků je však diskutabilní. Pojďme se podívat na pár příkladů těchto prohřešků proti důvěře…

Podle zjištění serveru Quartz zařízení s Androidem uplynulých jedenáct měsíců zasílala Googlu informace o poloze i přesto, že uživatelé měli tuto funkci vypnutou, a to i ve chvílích, kdy byl telefon bez SIM karty a neběžely na něm žádné aplikace. Dle Googlu to bylo kvůli analýze a snaze lepšího využití tzv. ID buněk v síti GSM pro rychlejší doručování SMS. Firma nasbíraná data údajně nijak nevyužila, ani je nemá uložená, a jejich sběr plánuje v prosinci ukončit.

Prohřešek Applu se týká pro změnu zapínání a vypínání Wi-Fi a Bluetooth, které lze od iOS 7 ovládat snadněji prostřednictvím tzv. Ovládacího centra. Funkcionalita má však jeden „háček“. Vypnutí Wi-Fi či Bluetooth z Ovládacího centra sice telefon odpojí od daných sítí a zařízení, ve skutečnosti však nevypne samotné Wi-Fi, respektive Bluetooth. iOS 11 se tak automaticky znovu napojí na nové hotspoty či zařízení, jestliže se objeví v dosahu anebo je-li telefon restartován. Chce-li uživatel opravdu vypnout Wi-Fi/Bluetooth, musí tak učinit skrz Nastavení. Apple o této rozdílné funkcionalitě informuje na své webové stránce podpory. Ale – kdo z vás tam kdy byl?

Vůbec nejvážněji se však jeví problém telefonů OnePlus, které jsou prodávány s aplikací, která může posloužit k jejich rootování. Jmenuje se EngineerMode a jde o diagnostický nástroj obvykle instalovaný na prototypy nebo zkrátka zařízení, která nejdou do prodeje pro veřejnost. Přístup k funkci umožňující rootování je sice chráněn heslem, to se však rychle objevilo veřejně na internetu a příliš polehčující okolnost není ani to, že ke zneužití aplikace je třeba mít k telefonu fyzicky přístup.

Podle OnePlus nejde o vážný bezpečnostní problém, jelikož je nepravděpodobné, aby se sešly všechny faktory umožňující zneužití, v příští softwarové aktualizaci však aplikaci odstraní. Naprostá většina uživatelů však o přítomnosti aplikace nemá tušení a firma zatím ani neuvedla, jak ji případně odinstalovat.

Vědomá přítomnost obsahu představujícího potenciální bezpečnostní riziko a neinformování uživatelů příliš neprospívá vzájemné důvěře mezi výrobcem a kupujícím. Ve všech zmíněných příkladech prakticky výrobce odebral uživateli možnost kontroly tím, že před ním skryl určitou skutečnost.

Jako by říkal „Sami sobě důvěřujeme, uživatelé tedy nepotřebují informace, aby mohli dělat vlastní rozhodnutí.“ A Google a OnePlus reagovali až poté, co byli na problém upozorněni všímavými uživateli. Až jednoho napadne, co všechno chytré telefony dělají bez našeho vědomí…

V macOS je velká díra. Každý může získat správcovský účet bez hesla
29.11.2017 CNEWS.CZ Apple

Vývojář Lemi Orhan Ergin objevil v nejnovější verzi operačního systému od Applu velkou chybu. V macOS 10.13.1 a 10.13.2 beta lze získat správcovský učet i bez znalosti hesla.

Stačí v nastavení uživatelů a skupin kliknout na ikonku zámku, do pole s uživatelským jménem zadat „root“ (heslo nechat prázdné) a potvrdit Enterem. Tím vznikne rootovský účet bez hesla, který pak lze použít při dalším přihlášení.

OS X rootUž z popisu je zřejmé, že díru lze zneužít jen v případech, že se někdo zmocní vašeho odemknutého počítače. Na přihlašovací obrazovce ten trik nefunguje, je třeba jej provést v nastavení. A nechávat přihlášený počítač bez dozoru je riziko samo o sobě.

Apple už o chybě každopádně ví a pracuje na záplatě. Zatím jako prevenci doporučuje vytvořit účet root ručně a zadat mu heslo. Toho lze docílit příkazem v Terminálu „sudo passwd -u root“.

John Paczkowski
✔
@JohnPaczkowski
Here's Apple's comment on that #macOS #HighSierra security hole

23:23 - 28. 11. 2017

Můžeme ještě věřit chytrým telefonům?

29.11.2017 SecurityWorld Mobilní
Fenomén posledních měsíců? Ve smartphonech se objevují bezpečnostní mezery, které vytvářejí sami výrobci.

Víte o tom, že váš chytrý telefon může obsahovat skryté „funkce“, které vás činí zranitelnými? Nejde přitom o nedostatky z nedopatření, ale o vědomé designové prvky, díky nimž telefon funguje tak nějak za vašimi zády.

V telefonech od Googlu, Applu či OnePlus byl v posledních týdnech objeven předinstalovaný software rozbíhající potenciálně škodlivé procesy i navzdory tomu, že uživatelé se snažili přesně takovým zabránit. Je sice férově třeba říct, že motivy výrobců jsou správné, tyto procesy mají zrychlit výkon či usnadnit použití, neinformování zákazníků je však diskutabilní. Pojďme se podívat na pár příkladů těchto prohřešků proti důvěře…

Podle zjištění serveru Quartz zařízení s Androidem uplynulých jedenáct měsíců zasílala Googlu informace o poloze i přesto, že uživatelé měli tuto funkci vypnutou, a to i ve chvílích, kdy byl telefon bez SIM karty a neběžely na něm žádné aplikace. Dle Googlu to bylo kvůli analýze a snaze lepšího využití tzv. ID buněk v síti GSM pro rychlejší doručování SMS. Firma nasbíraná data údajně nijak nevyužila, ani je nemá uložená, a jejich sběr plánuje v prosinci ukončit.

Prohřešek Applu se týká pro změnu zapínání a vypínání Wi-Fi a Bluetooth, které lze od iOS 7 ovládat snadněji prostřednictvím tzv. Ovládacího centra. Funkcionalita má však jeden „háček“. Vypnutí Wi-Fi či Bluetooth z Ovládacího centra sice telefon odpojí od daných sítí a zařízení, ve skutečnosti však nevypne samotné Wi-Fi, respektive Bluetooth. iOS 11 se tak automaticky znovu napojí na nové hotspoty či zařízení, jestliže se objeví v dosahu anebo je-li telefon restartován. Chce-li uživatel opravdu vypnout Wi-Fi/Bluetooth, musí tak učinit skrz Nastavení. Apple o této rozdílné funkcionalitě informuje na své webové stránce podpory. Ale – kdo z vás tam kdy byl?

Vůbec nejvážněji se však jeví problém telefonů OnePlus, které jsou prodávány s aplikací, která může posloužit k jejich rootování. Jmenuje se EngineerMode a jde o diagnostický nástroj obvykle instalovaný na prototypy nebo zkrátka zařízení, která nejdou do prodeje pro veřejnost. Přístup k funkci umožňující rootování je sice chráněn heslem, to se však rychle objevilo veřejně na internetu a příliš polehčující okolnost není ani to, že ke zneužití aplikace je třeba mít k telefonu fyzicky přístup.

Podle OnePlus nejde o vážný bezpečnostní problém, jelikož je nepravděpodobné, aby se sešly všechny faktory umožňující zneužití, v příští softwarové aktualizaci však aplikaci odstraní. Naprostá většina uživatelů však o přítomnosti aplikace nemá tušení a firma zatím ani neuvedla, jak ji případně odinstalovat.

Vědomá přítomnost obsahu představujícího potenciální bezpečnostní riziko a neinformování uživatelů příliš neprospívá vzájemné důvěře mezi výrobcem a kupujícím. Ve všech zmíněných příkladech prakticky výrobce odebral uživateli možnost kontroly tím, že před ním skryl určitou skutečnost.

Jako by říkal „Sami sobě důvěřujeme, uživatelé tedy nepotřebují informace, aby mohli dělat vlastní rozhodnutí.“ A Google a OnePlus reagovali až poté, co byli na problém upozorněni všímavými uživateli. Až jednoho napadne, co všechno chytré telefony dělají bez našeho vědomí…

Apple má vážnou chybu v macOS High Sierra: k Macu se může přihlásit kdokoli
29.11.2017 Lupa.cz  Apple
Dokud se tenhle problé nevyřeší, žádný Mac není v bezpečí. Pokud má nainstalovanou nejnovější verzi operačního systému High Sierra 10.13.1 (17B48), může se do počítače dostat kdokoli, aniž by potřeboval znát login a heslo.

Chyba totiž umožňuje, aby si kdokoli na zamčeném Macu zpřístupnil účet s adinistrátorskými právy a přihlásil se k němu, informují zahraniční servery.

Na problém na Twitteru upozornil vývojář Lemi Orhan Ergin. Nejsnadnější způsob, jak ji zneužít, podle něj vede přes System Preferences > Users & Groups. Tam stačí kliknout na ikonu zámku a pak v okně pro jméno a heslo zadat „root“, heslo nechat prázdné a potvrdit (někdy je to nutné zkusit vícekrát).

Ale pozor – už pokud tento postup jenom vyzkoušíte, vytvoříte si v počítači „root“ účet bez hesla, ke kterému se pak z přihlašovací obrazovky bude moci přihlásit kdokoli. Pokud jste to udělali, jediným momentálním řešením problému je nastavit preventivně k účtu „root“ nějaké heslo, aby se k Macu nebylo možné přihlásit bez něj (postup je k dispozici v nápovědě Applu).

Vytvoření root účtu s nějakým heslem je zatím také jediným způsobem, jak se před chybou ochránit, potvrdil také Apple. Firma chybu přiznala a oznámila, že pracuje na updatu, který ji vyřeší.

CZ.NIC testuje veřejný honeypot, který pomůže s detekováním malwaru
27.11.2017 Lupa.cz Zabezpečení
Pomoc se zkoumáním útoků a odhalováním chyb, které útočníci zneužívají. To si sdružení CZ.NIC slibuje od projektu Honeypot as a Service (HaaS), který začalo testovat v říjnu. Projekt má umožnit koncovým uživatelům přesměrovat útoky na jejich zařízení do centrálního honeypotu, ve kterém je pak experti mohou analyzovat a získané údaje použít ke zvýšení zabezpečení.

Jak to funguje? Případný dobrovolný zájemce se zaregistruje na webu projektu a do svého PC (nebo na linuxový server) si stáhne a nainstaluje proxy. Zdrojový kód aplikace (haas-mitmproxy) je dostupný na GitHubu. Po spuštění na počítači začne proxy přeposílat příchozí komunikaci z portu 22 na server HaaS, na kterém honeypot Cowrie simuluje zařízení a zaznamenává provedené příkazy.

„Projekt HaaS zahrnuje vytvoření sítě minimálně pěti set koncových uživatelů a techniky pro přesměrování těchto uživatelů na centrální honeypot. Cílem našeho výzkumu je pak zajistit, aby byl útočník co nejdéle přesvědčen, že útočí na skutečný cíl, tedy na počítač, server nebo router, nikoliv honeypot,“ popisuje Ladislav Lhotka z CZ.NIC.

Projekt momentálně běží v betatestu a jeho ostré spuštění by mělo přijít někdy v květnu příštího roku. Částkou 1,3 milionu na něj přispěla Technologická agentura ČR.

Postřehy z bezpečnosti: ještě pochybujete o nutnosti HTTPS?
27.11.2017 Root.cz Bezpečnost
Dnes se podíváme na jednu kontroverzní oslavu státního svátku, prozkoumáme nový seznam zranitelností webových aplikací a připomeneme si zajímavý výrok ve vývojářské konferenci linuxového jádra.

Kontroverzní oslava 17. listopadu
Pokud jste nedávný státní svátek slavili off-line, možná vám unikl poměrně kontroverzní způsob, jakým se k jeho oslavě připojil operátor O2. Při pokusu o přístup na webovou stránku nekončící českou doménou bylo HTTP spojení uneseno a místo skutečné odpovědi podvrženo přesměrování na captive portál, představující fiktivní železnou oponu. Teprve po kliknutí na odkaz na něm bylo možné pokračovat normálně.

Kromě samotného faktu, že si tak velký telekomunikační operátor něco takového dovolil, je zarážející i zjištění, že vůbec má v síti nasazené zařízení, které takovéto zásahy umožňuje. Všechny doposud hypotetické úvahy o možnosti monitorování a transparentního pozměňování nešifrovaného provozu poskytovatelem přístupu k Internetu tak nyní dostávají naprosto reálné obrysy. Došlo tak k definitivnímu vyvrácení tradičního mýtu, že HTTPS je zbytečné pro čistě informační weby, kam se nikdo nepřihlašuje. Jednoduše HTTPS by mělo být všude.

Jak píše web DSL.sk, protokol HTTPS poněkud podcenili kolegové ze slovenské pobočky O2, kteří zorganizovali obdobnou akci. Na rozdíl od českého operátora webový server toho slovenského na adrese https://o2.sk posílá hlavičku HTTP Strict-Transport-security, která po dobu dvou let vynucuje použití HTTPS na všechny subdomény. No a vzhledem k tomu, že captive portál byl provozován na takové subdoméně, ale přitom HTTPS nepodporoval, zobrazila se některým uživatelům ze Slovenska při přístupu na zahraniční stránky pouze chybová zpráva, že web není dostupný.

Jak bezpečný je Android Pay?

Autor: Dalibor Z. Chvátal
Platební karty J & T Banky v aplikaci Android Pay. (14. 11. 2017)

Služba Android Pay, která umožňuje jednoduché placení v obchodech prostřednictvím NFC, přišla i do Česka. Využívá funkci zvanou Host-based Card Emulation, která je dostupná v Androidu od verze 4.4. Tato funkce umožňuje aplikaci v telefonu přímo komunikovat s čtečkou bezkontaktních karet v poli NFC antény. Na rozdíl od předchozích řešení se tak eliminuje nutnost mít v zařízení tzv. secure element nebo speciální SIM kartu, která by prováděla kryptografické operace a bezpečně držela privátní klíče. Ty jsou nyní doručovány přes internet v podobě tzv. tokenů, kdy každý token je použitelný pouze pro jednu transakci.

Systém NFC plateb pomocí HCE není v Česku nový, představila jej už minulý rok ČSOB, následovaná Komerční bankou. Systém Android Pay se od těchto řešení liší především posunutím hranice bezpečnosti zase o něco níže. Zatímco dříve uvedené aplikace vyžadují pro platbu zadání speciálního PINu aplikace, případně použití otisku prstu a pouze jako doplňkovou službu nabízejí rychlé placení bez odemykání telefonu, Android Pay tento model obrací tak, že k platbám menších částek (zřejmě do 500 Kč) stačí pouze rozsvítit displej telefonu, pro platbu vyšších částek pak stačí pouze odemknout zámek displeje. Vzhledem k tomu, jak triviální bývají odemykací sekvence většiny uživatelů, se takové zabezpečení virtuální karty nezdá jako dostatečné.

Aplikace se také brání odcizení platebních tokenů tak, že se snaží detekovat nejen root oprávnění, ale na některých modelech telefonů i samotné odemčení zavaděče či použití alternativní ROM a v takovém případě se odmítne spustit. Uživatelé starších přístrojů, jejichž podpora ze strany výrobce už skončila, tak mají těžkou volbu, zda používat aktuální operační systém, jakým je například LineageOS a o možnost placení telefonem přijít, nebo zůstat u originálního firmwaru se známými zranitelnostmi, kde Android Pay funguje.

Nové vydání OWASP Top 10 zranitelností webových aplikací
Po čtyřech letech vydal projekt OWASP nový seznam 10 nejčastějších zranitelností webových aplikací. Na prvních dvou místech se pořadí nezměnilo, největšími problémy jsou stále Injection a chyby autentizace. Na třetí místo se ze šestého přesunulo vyzrazení citlivých dat. Obecně zpráva také hodnotí, že v poslední době jsou na vzestupu mikroslužby, které představují proti tradičním monolitickým webovým aplikacím nové bezpečnostní výzvy.

Dále je konstatováno, že dominantním jazykem se stává JavaScript, který se jednak používá na klientovi, kde často nahrazuje tradičnější zpracování požadavků na straně serveru, jednak i na serverech díky projektům jako Node.js.

Porovnání seznamu Top10 2013 a 2017

A zase ty úniky
Minulý týden vyšlo najevo, že v říjnu 2016 došlo k úniku dat společnosti Uber. Útočníci se nějakým způsobem dostali k privátnímu repozitáři na GitHubu, ve kterém objevili přihlašovací jméno a heslo pro Amazon Web Services. V tomto úložišti bylo uloženo na 57 milionů osobních údajů zákazníků a řidičů, včetně 600 tisíc čísel řidičských průkazů. Ačkoli měla společnost povinnost o takovém úniku informovat federální úřady Spojených států, namísto toho zaplatila útočníkům sto tisíc dolarů za odstranění dat a celý incident ututlala. Jakou měla záruku, že k vymazání dat skutečně došlo, můžeme jen spekulovat.

O pár dní později se k podobnému úniku přiznala společnost Czechia.com. Únik se týká 6500 zákaznických účtů a byl zřejmě způsoben jistým zákazníkem, který objevil a zneužil chybu v zabezpečení managed serverů, kterými bylo možné získat interní databázi. Kuriózní je i způsob, jakým byl únik odhalen: Michal Špaček jej objevil náhodou, když hledal na webu SHA-1 hashe často používaných hesel.

Děravý procesor v procesoru
Je známou věcí, že v procesorech firmy Intel se od jisté doby vyskytuje další kompletní počítač zvaný Management Engine, ve kterém běží operační systém MINIX. Tento počítač provádí zejména servisní činnosti pro hlavní procesor, dále pak volitelně umožňuje vzdálenou správu, včetně přístupu ke konzoli hlavního počítače. Jeho možnosti zasahovat do činnosti hlavního procesoru jsou tedy téměř neomezené a jeho napadení by mohlo v nejhorším případě znamenat i zcela nedetekovanou kompromitaci.

Intel na základě nedávného auditu vydal opravu firmware a třese se, jaké další zranitelnosti ještě výzkumníci objeví. Oprava se obvykle distribuuje jako aktualizace BIOSu, je tedy třeba sledovat informace výrobce počítače. Není divu, že s takovým stavem se spousta uživatelů nespokojí a pokouší se nahradit proprietární firmware z co největší části open source softwarem.

Čtyři devítky nabízí soukromí i bezpečnost v DNS
Společnosti IBM, Packet Clearing House a Global Cyber Alliance nedávno představily projekt Quad 9. Ten nabízí veřejný rekurzivní DNS resolver na dobře zapamatovatelné IPv4 adrese 9.9.9.9 (IPv6 varianta 2620:fe::fe už tak jednoduchá k zapamatování není), který kromě ochrany soukromí – tvrdí, že nezaznamenávají žádné informace o uživatelích – nabízí také ochranu před škodlivými doménovými jmény, která slouží například ke komunikaci botnetů.

Služba je provozovaná prostřednictvím globálního anycastu ve více než stovce lokalit, plně podporuje IPv4 i IPv6 a také provádí validaci DNSSEC podpisů. V okamžiku oznámení služba nevalidovala ECDSA podpisy, tento problém však již byl odstraněn. V zájmu ochrany soukromí uživatelů služba dle svých slov neposílá autoritativním serverům rozšíření EDNS Client-Subnet, což velmi pravděpodobně způsobí neoptimální doručování obsahu z CDN sítí; zvlášť vzhledem k tomu, že podle našeho pozorování je vnější adresa nebližšího uzlu této služby až v USA.

Je na čase vypnout SMB verze 1
Minulý týden byla také odhalena zranitelnost balíku Samba ve všech verzích od 4.0.0. Chyba se týká implementace zastaralého protokolu SMB1 a umožňuje potenciálně spustit vlastní kód na serveru. Kromě aktualizace je možné problém vyřešit také vypnutím podpory zastaralého protokolu; to ostatně radí i odborník ze společnosti Microsoft.

Jedinými legitimními důvody, proč je potřeba SMBv1 držet, může být podpora Windows XP nebo Windows Server 2003, závislost softwaru na funkci Okolní počítače, případně podpora starých kopírek s funkcí Scan-to-share. Naopak nejnovější verze Windows už přichází bez podpory SMBv1.

Linus Torvalds: bezpečnostní problémy jsou jen chyby
V e-mailové konferenci vývojářů Linuxu se Linus Torvalds svým stylem ostře ohradil proti způsobu, jakým se někteří vývojáři snaží do zdrojového kódu protlačit bezpečnostní hardening.

NENÍ MOŽNÉ, aby si bezpečáci vymýšleli nějaká nová magická pravidla a nechali jádro zhavarovat, kdykoli dojde k jejich porušení.

Zdůrazňuje, že i bezpečnostní problémy jsou jen obyčejné chyby a primární úlohou hardeningu tedy má být takové chyby najít a upozornit na ně. Teprve po určité době, kdy je zřejmé, že nově zavedená omezení nezpůsobují problémy ve všech běžných podmínkách je možné zvážit zavedení drastičtějších opatření.

Pro pobavení
Half past twelve
And I'm watchin' the late show
In my flat all alone
How I hate to spend the evening on my own
…
Gimme, gimme, gimme a man after midnight
Won't somebody help me chase the shadows away
Kdo by neznal skladbu skupiny ABBA z roku 1979. Ovšem jen málokoho při poslechu textu napadne, že osamělá hrdinka sledující noční televizní vysílání v půl jedné ráno vlastně touží po čtení unixových manuálových stránek. Nevinný žertík, který tuhle skladbu připomíná, bohužel rozbíjí neinteraktivní volání příkazu man s přepínačem -w , a tak byl nakonec odstraněn. Ostatně, ať děláte co děláte, vždycky někomu znemožníte práci.

Autor: Randall Munroe, překlad xkcz.cz, podle licence: CC BY-NC 2.5

Službě Imgur unikly e-maily a hesla uživatelů, tři roky o tom nevěděla
27.11.2017 Lupa.cz Incidenty
Populární stránce Imgur, na které se ukládají obrázky, byly ukradeny přihlašovací e-maily a hesla k 1,7 milionu uživatelských účtů. Stalo se tak už v roce 2014, Imgur o tom nicméně dlouho nevěděl a o věci se dozvěděl až před pár dny. Nyní firma záležitost rozebírá na svém blogu.

Necelé dva miliony uživatelů jsou malá část registrovaných uživatelů Imgur, ten jich celkem má asi 150 milionů. Služba napadeným uživatelům hesla resetuje a o incidentu je postupně informuje.

Imgur prozatím nemá přesné informace, jak k úniku došlo. Provádí se šetření, které pak má vést také ke spolupráci s policií a úřady.

„Vždy jsme vaše hesla v naší databázi šifrovali, mohla ale být cracknuta pomocí brute force kvůli použití staršího algoritmu (SHA-256), který jsme tehdy používali. Algoritmus jsme v loňském roce aktualizovali na bcrypt,“ píše Imgur.

Procesory od Intelu mohou napadnout hackeři

27.11.2017 Novinky/Bezpečnost Hacking
Ovládnout cizí počítače na dálku mohou hackeři kvůli nově objevené chybě v procesorech Intel. Ta je hodnocena bezpečnostními experty jako velmi závažná. Upozornil na to český Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ.

„Společnost Intel vydala bezpečnostní doporučení ke zranitelnostem firmwaru produktů Management Engine (Intel ME) ve verzi 11.0/11.5/11.6/11.7/11.10/11.20, Server Platform Services (SPS) verze 4.0 a Trusted Execution Engine (Intel TXE) verze 3.0,“ sdělil Novinkám Pavel Bašta, bezpečnostní analytik CSIRT.CZ, který je provozován sdružením CZ.NIC.

Ten zároveň zdůraznil, že všechny tyto produkty obsahují bezpečnostní zranitelnosti firmwaru, které mohou být v krajním případě útočníkem zneužity k převzetí kontroly nad systémem. Na dálku si tak počítačoví piráti mohou s napadeným strojem dělat, co se jim zlíbí. Klidně i odcizit uživatelská data, nebo majitele sestav šmírovat při práci na PC.

V ohrožení jsou firmy i jednotlivci, neboť zmiňované nástroje jsou nedílnou součástí drtivé většiny moderních procesorů Intel. Riziko se tedy týká nejen firem, ale také jednotlivých uživatelů.

Záplaty jsou již na světě
Intel začal problém okamžitě řešit. „V reakci na problémy identifikované externími výzkumníky prověřila společnost Intel důkladně všechny své technologie. Bohužel jsme skutečně objevili slabé stránky zabezpečení, které by mohly ohrozit některé platformy,“ uvedli v prohlášení zástupci společnosti Intel.

Dále čipový gigant zveřejnil procesorové řady, kterých se problémy týkají. Jejich přehled naleznete v tabulce na konci článku.

Opravy vydal samotný Intel. Například společnosti Lenovo, Dell a HP nicméně informovaly, že záplaty nabízejí pro své zákazníky také prostřednictvím vlastních webových stránek. Majitelé dotčených platforem by tak neměli v žádném případě otálet a měli by co nejrychleji nainstalovat všechny aktualizace pro své počítače.

„Administrátorům systémů se doporučuje aktualizovat pomocí dostupné záplaty,“ uzavřel Bašta.

Jaké systémy jsou zranitelné
6., 7. a 8. generace rodiny procesorů Intel Core
Produktová řada procesorů Intel Xeon E3-1200 v5 a v6
Procesorová řada Intel Xeon Scalable
Procesor Intel Xeon řady W
Rodina procesorů Intel Atom C3000
Apollo Lake procesor Intel Atom řady E3900
Apollo Lake Intel Pentium
Procesory řady Celeron N a J

Počítačové piráty lákají virtuální měny

24.11.2017 Novinky/Bezpečnost Podvod
Počítačové piráty stále častěji lákají nejrůznější virtuální měny, jako jsou například velmi populární bitcoiny. Na rozdíl od klasických bankovních účtů totiž transakce s virtuálními mincemi na internetu nejsou nijak monitorovány, ukradené peníze je tak prakticky nemožné vystopovat.

V minulých měsících se například kyberzločinci zaměřili na uživatele oblíbené směnárny s kybernetickými měnami Poloniex. Snažili se jim podstrčit falešnou aplikaci, díky které získají přístup k jejich účtům. Jejich virtuální mince, které je možné směnit za skutečné peníze, by pak mohli snadno odcizit. Upozornili na to bezpečnostní experti z antivirové společnosti Eset.

Šířily dvě podvodné aplikace
Právě Eset odhalil dvě podvodné aplikace v internetovém obchodě Google play, které byly určeny pro zařízení s operačním systémem Android. Obě se přitom snažily vypadat jako legitimní programy internetové směnárny Poloniex.

Počítačoví piráti se zaměřili na uživatele oblíbené směnárny s kybernetickými měnami Poloniex.

FOTO: repro poloniex.com

Útočníci se tak snažili vylákat od svých obětí přihlašovací údaje, aby získali přístup nejen k účtům na Poloniexu, ale také k e-mailovým schránkám na Gmailu. „Okolo kryptoměn je v současné době hodně rozruchu a počítačoví zločinci se pokoušejí chopit jakékoli nové příležitosti, která se jim naskytne,“ uvedl Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset.

„Ať již v uvozovkách krádeží výpočetního výkonu zařízení uživatelů za účelem těžení kryptoměn přes prohlížeče internetu nebo tím, že infi kují nedostatečně aktualizované počítače. Také se snaží využívat falešné webové stránky a aplikace zaměřené na získávání osobních dat,“ doplnil Dvořák.

Napálily se tisíce lidí
První škodlivá aplikace byla umístěna do Google Play pod jménem „POLONIEX“ a nabízel ji vývojář „Poloniex“. Vtip byl právě v tom, že název falešné aplikace byl napsán velkými písmeny. Od konce srpna do poloviny září si ji nainstalovalo navzdory varovným hodnocením od dalších uživatelů a negativním recenzím na 5000 lidí.

Druhá aplikace „POLONIEX EXCHANGE“ od vývojáře „POLONIEX COMPANY“ se na Google Play objevila 15. října 2017 a zaznamenala 500 stažení, než ji Google na základě oznámení od společnosti Eset odstranil. Také zde byl název falešné aplikace psán velkými písmeny.

Kolik uživatelů nakonec své přihlašovací údaje dalo všanc kyberzločincům a kolik si počítačoví piráti na úkor podvedených lidí vydělali, není v tuto chvíli jasné. Tak velké množství uživatelů se nicméně napálilo patrně kvůli tomu, že Poloniex je jednou z nejvyužívanějších směnáren kryptoměn na světě. Obchodovat je zde možné s více než 100 různými typy virtuálních mincí.

Těžba láká i piráty
Popularitě kybernetických mincí nahrávají stále rostoucí kurzy, ale také fakt, že za pořízení virtuálních mincí nemusí zaplatit ani korunu. Pokud totiž uživatelé mají dostatečně výkonný počítač, mohou si nainstalovat speciální software a s jeho pomocí kryptoměny doslova těžit – tento program totiž používá předem nastavené výpočty, jejich výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné klidně nakupovat prakticky cokoliv.

Jenže právě toho jsou si vědomi také počítačoví piráti. Ti stále častěji instalují podobný software do cizích počítačů místo klasických virů. Podobně zotročené stroje pak kyberzločincům vydělávají peníze, aniž by o tom majitelé počítačů měli ponětí.

A rozhodně nejde o nějaký zanedbatelný počet počítačů. Podle analýzy společnosti AdGuard totiž podvodníci takovýmto způsobem infikovali více než 500 miliónů PC.

Vydělávají velké peníze
Tyto stroje generují útočníkům nemalé peníze. I když přesné odhady nejsou k dispozici, pravděpodobně si ale touto cestou vydělají počítačoví podvodníci podle nejstřízlivějších odhadů několik stovek tisíc korun každý den.

Jak je z řádků výše patrné, virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech.

Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou. Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.

Děravý Intel Management Engine lze nahradit minimalistickým Linuxem a Go
24.11.2017 Root.cz Zranitelnosti

Uvnitř procesorů Intel běží skrytě plnohodnotný operační systém včetně síťového stacku a web serveru. Zbavit se ho zcela není možné, ale můžeme ho nahradit něčím minimalistickým a méně děravým.

Už víme, že uvnitř procesorů Intel běží velmi mocný firmware založený na operačním systému MINIX. Už v něm byly nalezeny první vážné bezpečnostní chyby, které mohou vést až k ovládnutí celého počítače na dálku. Není se čemu divit, MINIX není maličký firmware nutný k běhu procesoru, ale plnohodnotný operační systém, který obsahuje například podporu pro IPv4 a IPv6, ovladače, souborový systém nebo třeba web server.

Běží navíc ve velmi privilegovaném režimu, ke kterému nemá běžný operační systém přístup, takže běží zcela skrytě a může provádět prakticky cokoliv za zády uživatele. Není divu, že se uživatelé takové věci ve svém počítači bojí a velké firmy v čele s Googlem se jí snaží zbavit. Protože není snadné takovou věc vypnout, přichází ke slovu jiné řešení: otevřené, minimalistické a postavené na Linuxu.

Proprietární software ve vašem CPU
Detaily celého projektu popsal Ronald Minnich z Google na pražské Embedded Linux Conference Europe. To je člověk, který stojí za vývojem nástroje Coreboot, který byl dříve znám pod názvem LinuxBIOS. Jeho cílem je nahradit uzavřený BIOS v základních deskách něčím otevřeným. Principiálně jde tedy o podobný problém, ale na zcela jiné softwarové vrstvě.

Hlavní problém podle Minnicha je v tom, že Linux ztratil kontrolu nad hardwarem. V 90. letech byl operační systém pánem celého stroje a mohl provádět cokoliv. Dnes jsou mezi ním a hardwarem minimálně další dvě a půl jádra. Mají vyšší práva než operační systém a mohou manipulovat s ním i s hardware. Navíc jsou uzavřená a samozřejmě také úspěšně exploitovatelná.

Co víc, exploity je možné zapsat přímo do paměti v desce, takže zůstávají persistentní a není možné je odstranit. V takovém stavu zbývá jen desku zahodit. Pokud svému počítači věříte, jste šílenci, řekl na své přednášce Minnich. Na vašem procesoru totiž běží ohromné množství proprietárního software, o kterém nevíte téměř nic a nemůžete ho nahradit. Naštěstí existují lidé, kteří pracují na tom, abychom přestali být šílení a získali trochu příčetnosti.

Co mi to tu běží?
Pokud chceme pochopit rozvrstvení operačních systémů ve svém procesoru, musíme se zabývat takzvanými Ringy (kruhy). Ty tvoří jednotlivé vrstvy a dovolují řídit procesy ve vyšších kruzích. Tradičně nejnižším, a tedy hlavním, kruhem býval ten s číslem nula. V něm běží jádro operačního systému, které řídí činnost uživatelského software ve vyšších kruzích – dnes typicky v tom s číslem tři.

Aby bylo možné provozovat jednoduše hardwarovou virtualizaci, přišel do nových procesorů (společně s Intel VT-x a AMD AMD-V) kruh s číslem –1. V něm běží hypervizor, tedy virtualizační hostitel, který si pak založí kruhy nula a v nich spouští běžné operační systémy. Má tedy vyšší privilegia a je pro ně neviditelný.

Ještě nad touto vrstvou pak existuje Ring –2, který se stará o samotný hardware a ke kterému nemají vyšší kruhy vůbec přístup. V něm běží 16bitové mikrojádro SMM starající se o zdroje v CPU a 64bitové UEFI jádro. Tyhle věci se starají o to, aby fungovaly například různé „hardwarové“ funkce počítačů – když třeba zaklapnete displej u notebooku, probudí se právě tyhle kusy software a zajistí třeba uspání.

Tady jsme si dlouho mysleli, že to končí. Ukázalo se ale, že existuje ještě privilegovanější režim označený analogicky jako Ring –3. To je ta věc, které se lidé bojí, říká Minnich. V něm totiž běží další plnohodnotný operační systém postavený na MINIX 3. Jednoduše to shrnuje následující schéma:

Operační systémy ve vašem procesoru

V kruzích –2 a –3 běží různý software, oba ale mají společné to, že se jedná o plnohodnotné operační systémy se spoustou vlastností: IPv4 a IPv6 stack, souborové systémy, ovladače pro různá zařízení (USB, disky, síťové karty a další) a také třeba web servery. Intel Management Engine (dále jen ME) totiž potřebuje znát souborový systém, protože může být použit k dálkovému přepsání operačního systému na disku. Jak Ronald Minnich připomíná, je možné to udělat i s vypnutým počítačem – pokud je zapojen v zásuvce a v síti.

Všude samá díra
Uvnitř navíc běží spousta komponent, jejichž smyslu nerozumíme. Mají rozličné názvy jako „full network manageability“, „regular network manageability“, „manageability“ a „outbreak containment heuristic“. Už v roce 2010 bylo ukázáno, že většina těchto komponent má bezpečnostní mezery [PDF] a část chyb stále ještě není opravená.

Že je to realita ukázal Intel na začátku roku, kdy opravil sedm let starou díru. Ta umožňovala na dálku do webového serveru v ME poslat heslo o nulové délce a získat plný přístup k dálkové správě počítače. Intel sice tvrdí, že nezaznamenal žádné pokusy o zneužití, ale v praxi je těžké uhlídat miliardu procesorů a není možné sledovat provoz všude. Navíc při takovém množství nikdy nebudou záplatovány všechny systémy.

O úroveň výše běží už zmíněný SMM, který původně sloužil ke správě napájení u starých systému s DOS. Přebírá od operačního systému řízení v případě, že přijde některá ze zajímavých událostí (SMI). Zajímavé je, že jakmile je SMM aktivován, už není možné jej vypnout. Ukousne si 8 MB systémové paměti, do které přestane vidět operační systém. Navíc pro něj existuje celá řada exploitů.

Ve stejném kruhu běží ještě zmíněné UEFI, což je prý extrémně komplexní kernel, pro nějž dopisují funkce jednotliví dodavatelé počítačů. Podle Minnicha ovšem jejich programátoři úplně dobře nerozumí všem pravidlům takového kódu, proto dělají chyby. Výsledkem je, že jsou tam obrovské gigantické díry, kterými je dovnitř možné dostat exploit. Těch existuje velké množství, navíc UEFI aktualizuje sám sebe, takže je možné vytvořit perzistentní malware, který se usídlí uvnitř UEFI a bude se při dalších pokusech o aktualizace tvářit, že všechno funguje správně.

Komponenty UEFI

Jak to celé opravíme?
Co s takovou bezpečnostní noční můrou můžeme dělat? Přejít na AMD není řešením, protože i tam existují uzavřené části, do kterých nevidíme. Vznikl proto projekt, který se snaží minimalizovat privilegovaný software uvnitř procesoru, aby ubylo kódu, snížilo se riziko bezpečnostních děr a omezily se schopnosti těchto potenciálně děravých firmwarů.

Výsledkem je projekt s názvem Non-Extensible Reduced Firmware, neboli nerozšiřitelný zmenšený firmware, zkráceně NERF. Nerozšiřitelný je, protože se vývojáři domnívají, že právě rozšiřitelnost je hlavním problémem originálního software.

Hlavním cílem je udělat minimální firmware, se kterým by počítač správně bootoval a fungoval. Zároveň s tím přichází podstatně větší otevřenost a možnost kdykoliv velmi rychle opravit případné chyby. Prakticky je to realizováno tak, že z původního firmware jsou odstraněny téměř všechny komponenty – zrušit ME úplně není možné, počítač by bez něj nenabootoval a pokud už ano, za 30 minut by se sám vypnul. Dobrou zprávou ale je, že většinu komponent ME je možné odstranit.

Vznikla proto velmi okleštěná náhrada, která nebude obsahovat web server, síťové stacky a ovladače hardware. Standardní ME zabírá 5 MB z integrované 8MB flash paměti, ale tuto velikost se podařilo redukovat na pouhých 300 KB. Kromě toho jsou z ME a UEFI odstraněny také schopnosti vlastní aktualizace, takže o případné flashování se postará sám NERF.

Nad vším sedí Linux
NERF se skládá z několika částí: osekanou ME ROM, minimalizovanou UEFI ROM a vypnutým SMM. Nad tím vším sedí linuxové jádro s uživatelským prostředím napsaným v Go (u-root). Neexistuje příliš mnoho důvodů proč mít SMM zapnuté, pokud by však některá z jeho funkcí byla v budoucnu potřeba, dokáže ji zastat Linux.

Během bootu počítače nejprve proběhnou dvě fáze (security neboli SEC a pre-EFI initialization čili PEI), které jsou kompletně proprietární a jejich funkce nebudou nikdy zveřejněny. Poté ale už nastupuje driver execution environment (DXE), což je naopak dobře dokumentovaná funkce starající se například o výběr operačního systému a jeho zavedení. O tuto část už se může postarat integrované linuxové jádro.

Některé části svázané přímo s hardwarem pravděpodobně nebudeme schopni nikdy nahradit, ale cílem je hlavně vyměnit ty velké komplexní komponenty, které ukrývají nejvíce bezpečnostních děr a jsou proto největším problémem. V tuto chvíli už je možné NERF sestavit a nabootovat, zatím je nejlepších výsledků dosahováno na serverech od firem Dell, MinowMax a OCP nodech.

Použití tohoto alternativního firmware také dovoluje výrazně zjednodušit správu. Zatímco v případě UEFI je nutné mít pro každý hardware jiné sestavení, použití univerzálního linuxového jádra většinu těchto problému ruší. Samozřejmě se předpokládá, že budou prováděny různá jádra pro různé systémy, ale už teď se daří startovat stejný firmware na malých deskách MinnowMax i na velkých OCP systémech.

Uživatelská část celého firmware je napsána v jazyce Go, který je bezpečnější než čisté C, takže lze předpokládat menší množství bezpečnostních děr. Výsledkem je 5,9MB initramfs, který obsahuje kompletní kód, kompilátor i toolchain. Jednotlivé funkce se kompilují až při použití, což zabere asi 200 ms. Podle Minnicha je to dobré proto, že je kód stále k dispozici v otevřené podobě vhodné k auditu.

Pro případy, kdyby ve flash paměti nebylo dost místa nebo by procesor byl na kompilaci příliš pomalý, je možné použít režim u-root, který je podobný BusyBoxu. Jde také o jednu velkou binárku, na kterou jsou nalinkovány jednotlivé názvy příkazů. V tomto formátu má pak celý userspace jen 2 MB a jeho provoz je velmi rychlý i na pomalých strojích. Protože je celý software velmi malý a jednoúčelový, zkracuje také dobu bootu celého počítače.

Ronald Minnich předpokládá, že se první počítače s NERF a u-root objeví už v roce 2018. Firmy chtějí používat firmware, kterému rozumí. Chtějí také bootovat rychle a bezpečně, říká Minnich.

Intel potvrzuje: v Management Engine jsou vážné bezpečnostní díry
23.11.2017 Root.cz Zranitelnosti
Intel potvrdil, že bezpečnostní audit provedený na jeho procesorech odhalil vážné bezpečnostní hrozby. Ty mohou vést až ke spuštění cizího nepodepsaného kódu hluboko v procesoru, kde na něj operační systém nevidí.

Když pánové Maxim Goryachy a Mark Ermolov ze společnosti Positive Technologies oznámili, že na prosincové konferenci Black Hat odhalí bezpečnostní slabiny v procesorech Intel, nechal jejich výrobce udělat velký audit technologií Intel Management Engine (ME), Intel Trusted Execution Engine (TXE) a Intel Server Platform Services (SPS).

Výsledkem je objevení většího množství bezpečnostních chyb uvnitř firmware, který běží na novějších procesorech. V těch je hluboko (ring –3) ukrytý operační systém MINIX, který provádí spoustu činností a dovoluje počítač spravovat na dálku. Goryachy a Ermolov tvrdí, že jimi objevené chyby dokáží ovládnout počítač i ve vypnutém stavu.

Problém přitom postihuje poměrně širokou škálu procesorů, konkrétně těch s firmwarem ME verzí 11.0, 11.5, 11.6, 11.7, 11.10 a 11.20, firmware SPS verze 4.0 a TXE verze 3.0. Verze jednotlivých komponent je obvykle možné najít v BIOS/UEFI, kde pravděpodobně najdete jen jednu z těchto technologií.

ME je možné najít na klientských stanicích a levných serverech bez samostatného řídicího rozhraní (IPMI). SPS je pak přítomno ve velkých serverech s tímto rozhraním a TXE je určeno především pro tablety a zařízení s nízkým příkonem.

Nebezpečné rozhraní je možné najít na následujících procesorech:

6th, 7th & 8th Generation Intel® Core™ Processor Family
Intel® Xeon® Processor E3–1200 v5 & v6 Product Family
Intel® Xeon® Processor Scalable Family
Intel® Xeon® Processor W Family
Intel® Atom® C3000 Processor Family
Apollo Lake Intel® Atom Processor E3900 series
Apollo Lake Intel® Pentium™
Celeron™ N and J series Processors
Podle Intelu je možné chyby zneužít k lokálnímu napadení počítače a spuštění libovolného kódu mimo dosah uživatele a operačního systému. Je také možné zhoršit stabilitu počítače nebo způsobit pád operačního systému.

Intel vydal testovací utilitu pro Linux a Windows, která prozkoumá váš hardware a software a pomůže vám odhalit bezpečnostní problémy v konkrétním počítači.

Výrobci už začali vydávat aktualizace firmware : Dell Client, Dell Server, Intel® NUC, Intel® Compute Stick a Intel® Compute (stránka podpory Intel), Lenovo. Oprava spočívá v aktualizaci BIOS/UEFI, který se při startu postará o nahrání opraveného firmware do procesoru.

Více informací zatím k dispozici není, podle Intelu jde o proaktivní řešení, které má za cíl významně zlepšit bezpečnost. Detaily budeme pravděpodobně znát až po konferenci Black Hat, zatím jen víme, že je ohroženo poměrně velké množství počítačů nejrůznějších typů a určení, protože v nich běží proecsory Intel.

Matthew Garrett
@mjg59
Thoughts on the latest Intel ME vulnerabilities: based on public information, we have no real idea how serious this is yet. It could be fairly harmless, it could be a giant deal.

11:01 PM - Nov 20, 2017
7 7 Replies 158 158 Retweets 201 201 likes
Twitter Ads info and privacy
Dobrou zprávou je, že podle dostupných informací je ke zneužití chyb potřeba mít fyzický přístup k počítači. Intel ale poznamenává, že teoreticky může přijít nový vektor útoku, který dovolí zaútočit s administrátorskými právy v operačním systému. Vzhledem k tomu, že některé zde zmíněné problémy dovolují si práva navýšit, je možné, že bude stačit běžný uživatelský účet, ze kterého pak povede cesta dál.

Hostingu Czechia od firmy ZONER unikly přihlašovací údaje zákazníků
22.11.2017 Lupa.cz Incidenty
Brněnský hosting Czechia.com, který patří pod firmu ZONER, oznámil únik dat svých zákazníků. Šlo o přihlašovací údaje k e-mailovým schránkám a webhostingovým službám. Jak velké části klientů se problém týkal, firma zatím nezveřejnila. Únik se týká i slovenské hostingovky Slovaknet, která také patří pod ZONER. Případ vyšetřuje policie.

Podle vyjádření firmy únik zřejmě souvisí s pokusem zaměstnance jednoho ze zákazníků o průnik na backend hostingu:

Koncem roku 2013 jsme zjistili podezřelou aktivitu na dedikovaném serveru jednoho z našich zákazníků. Na základě provedené analýzy jsme konstatovali pokus o útok na náš backend zaměstnancem daného zákazníka, ale neměli jsme žádné indicie nebo důkazy o tom, že by se udál závažný bezpečnostní incident a došlo k ukradení jakýchkoliv dat. … V letošním roce jsme zjistili, že bezpečnostní incident související s podezřelou aktivitou na zákaznickém serveru znamenal únik dat (v podobě, která neumožňuje jejich přímé zneužití). Okamžitě jsme Policii ČR podali trestní oznámení a bylo zahájeno vyšetřování. Současně Policie ČR učinila opatření vedoucí k ochraně zcizených dat a zamezila dalšímu přístupu k nim.

V uniklých datech podle firmy nebyly žádné osobní údaje a uniklá hesla byla zahashována algoritmem SHA-1. Podle firmy to znamená, že je nejde jednoduše prolomit, což je ale přinejmenším hodně optimistické tvrzení (o relativní snadnosti prolamování zahashovaných hesel podrobněji čtěte v Jak jsem crackoval hesla z úniku Mall.cz bezpečnostního experta Michala Špačka).

„Nezaznamenali jsme masové pokusy o zneužití uniklých dat,“ tvrdí ZONER. Údaje ze seznamu uniklých dat podle firmy momentálně stále používá asi 7 % zákaznických účtů. Firma podle svých slov dotyčné zákazníky kontaktuje a pomáhá jim údaje změnit.

Firmě jsme poslali řadu doplňujících dotazů, do textu je doplníme, jakmile dostaneme odpovědi.

Uber tajil masivní únik 57 milionů záznamů. Hackerům zaplatil za mlčení
22.11.2017 Živě.cz Incidenty
Bývalý šéf Uberu chtěl ututlat závažný únik dat. Bál se poškození pověsti Uberu a zabezpečení jeho služeb. Nyní se případ provalil. Před rokem hackeři ze serverů Uberu odcizili údaje o 57 milionech zákazníků a o 600 tisících řidičů Uberu.Vnik do databáze byl možný kvůli chybě administrátorů, kteří přístupové údaje omylem zveřejnili na GitHubuBývalé vedení dvěma hackerům zaplatilo 100 tisíc dolarů za mlčenlivost a smazání získaných dat. Nový šéf Uberu Dara Khosrowshahi útok oznámil. Omluvil se a ujistil zákazníky i řidiče, že podle analýz nedošlo k žádnému zneužití uniklých dat.
Společnost Uber, která provozuje stejnojmennou platformu pro sdílení jízd, se stala v roce 2016 terčem kybernetických útočníků. Ze serverů odcizili údaje o 57 milionech zákazníků a o 600 tisících řidičů Uberu. Předchozí výkonný ředitel však celý incident utajil a informace vyplavaly na povrch až nyní. Upozornil na to CNet.

Nový šéf Uberu Dara Khosrowshahi včera vydal prohlášení, ve kterém uvedl, že firma zaznamenala neoprávněný vstup do systému v listopadu 2016. Podle výsledků vyšetřování začaly útoky už o měsíc dříve.

Hackeři za tento čas stihli získat databázi obsahující 57 milionů záznamů o zákaznících, mezi nimiž figurují jména, e-mailové adresy a telefonní čísla. Kromě toho uniklo i 600 tisíc čísel řidičských průkazů patřících řidičům ze Spojených států.

Ostatní informace, jakými jsou například historie polohy, čísla platebních karet a bankovních účtů, data narození či čísla sociálního zabezpečení, prý zločinci nezískali.

Přístupové údaje na GitHubu
Khosrowshahi navíc přiblížil i to, jak k útokům došlo. Podle jeho slov nebyla zneužita žádná bezpečnostní slabina v podnikovém systému, ani v infrastruktuře. Problémem bylo pravděpodobně selhání jednotlivce, který neúmyslně uložil administrátorská data do cloudové služby třetí strany.

Bezpečnostní společnost Sophos byla konkrétnější a na svém webu uvedla , že vývojáři Uberu vložili na GitHub spolu se zdrojovými kódy i přístupové pověření k serverům. Hackeři to zřejmě zjistili, a tak využili příležitosti. Server byl spuštěn v cloudové službě Amazon Web Services (AWS), na kterém se nacházely databáze s osobními údaji.

Útočníci si vydělali
Podobný typ úniku uživatelských dat není v současnosti ničím neobvyklým. Tento se však liší v tom, jak se tehdejší vedení Uberu k bezpečnostnímu incidentu postavilo. Útok se snažilo utajit a dvojici hackerů zaplatili 100 tisíc amerických dolarů za to, že odcizenou databázi odstraní. Firma následně sepsala s útočníky dohodu o utajení a celý incident byl zamaskovaný jako součást programu Bug Bounty (vyplácení odměn za nalezení chyb).

V souvislosti s uvedenou kauzou bylo propuštěno i několik zaměstnanců, kteří na ní měli největší podíl. Konkrétně má jít o ředitele počítačové bezpečnosti, jeho zástupce a právníka.

Uber ujišťuje všechny uživatele a řidičů, že aktuálně neexistuje žádný důkaz o zneužití uniklých dat. Přesto byli řidiči zapojeni do programu, který je má ochránit před úvěrovými podvody a před odcizením identity.

Uber má problém: útočníci mu ukradli data uživatelů a firma to zkusila zatajit
22.11.2017 Lupa.cz Kriminalita
První špatná zpráva zní, že se útočníci koncem roku 2016 dostali k datům 57 milionů zákazníků a řidičů dopravní firmy Uber. Je tu ale druhá, ještě mnohem horší novina: Uber se tento incident pokusil před zákazníky i regulačními úřady skrýt a nikoho o to neinformoval. Za mlčení dokonce útočníkům zaplatila 100 tisíc dolarů.

Uber teď únik potvrdil na svém blogu. „Postiženy byly účty cestujících po celém světě. Konkrétně nám unikla jména, e-mailové adresy a čísla na mobil. Naši externí forenzní experti nezjistili, že by došlo taky k úniku záznamů o poloze, čísel platebních karet, čísel bankovních účtů, čísel sociálního zabezpečení nebo dat narozen,“ informuje dnes.

Nedávno jmenovaná nová ředitelka Uberu Dara Khosrowshahi k tomu dodává, že za únikem stojí dva lidé, kteří v roce 2016 získali přístup k databázi uložené v cloudovém úložišti třetí strany, které Uber používá. Útočníci se tak dostali mimo jiné ke jménům a číslům řidičských průkazů asi 600 tisíc řidičů Uberu v USA. A také ke kontaktním údajům zmíněných 57 milionů uživatelů.

Jak to konkrétně proběhlo? Podle agentury Bloomberg se dva lidé dostali na soukromou stránku Uberu na GitHubu, kterou používají vývojáři Uberu (firma neupřesnila, jak k ní získlai přístup, GitHub prý nicméně vylučuje, že by došlo k narušení jeho bezpečnosti).

Na GitHubu dva útočníci získali přihlašovací údaje do cloudové služby Amazonu, kterou firma používala. A v cloudu pak našli zmíněnou databázi s informacemi o uživatelích a řidičích. Podle Uberu pak měli firmě poslat e-mail, ve kterém žádali peníze. Uber se pak s nimi domluvil, že ukradená data smažou, a za to že budou o incidentu mlčet, jim zaplatil 100 tisíc dolarů.

Hackeři ukradli Uberu data 57 miliónů zákazníků a řidičů

22.11.2017 Novinky/Bezpečnost Kriminalita
Hackeři loni v říjnu ukradli alternativní taxislužbě Uber data 50 miliónů zákazníků a sedmi miliónů řidičů. V úterý místního času (v noci na středu SELČ) to oznámil šéf Uberu Dara Khosrowshahi s tím, že se to dozvěděl teprve nedávno. Incident přitom společnost rok tajila a hackerům zaplatila 100 000 dolarů (asi 2,2 miliónu korun), aby data vymazali a o útoku mlčeli, napsala agentura Bloomberg.
„Nic z toho se nemělo stát a já to nebudu omlouvat,” uvedl Khosrowshahi, který se generálním ředitelem Uberu stal letos v září. „Měníme způsob našeho podnikání,” dodal.

Ukradená data zahrnují jména zákazníků, jejich adresy, mobilní telefony a e-mailové adresy. V případě řidičů útočníci získali i jejich řidičské průkazy a další informace. Uber nicméně ujišťuje, že neunikla čísla platebních a kreditních karet, bankovních účtů, data narození, místa jízdy nebo čísla sociálních pojistek.

Khosrowshahi uvedl, že podle zjištění firmy se k datům uloženým na cloudových serverech jiné společnosti využívaných Uberem dostali dva útočníci. Ti podle něj nepronikli do firemního systému a datové infrastruktury Uberu.

Společnost ihned podnikla bezpečnostní opatření, útočníky identifikovala a získala od nich ujištění, že ukradená data byla zničena, uvedl Khosrowshahi.

Jaké triky zkoušejí počítačoví piráti před Vánocemi

22.11.2017 Novinky/Bezpečnost Kriminalita
Nejdůležitějším obdobím v roce jsou pro kybernetické zločince Vánoce. Před samotnými svátky jde totiž často obezřetnost stranou a lidé jsou schopni se nachytat i na nejrůznější phishingové podvody, kterých by si za jiných okolností všimli.
Viry se maskují
Internetem kolují aktuálně desetitisíce nejrůznějších virů. Ty dokážou odposlouchávat uživatele na dálku, monitorovat jeho práci, ale klidně i šikovně obejít ověřovací mechanismy v internetovém bankovnictví.

Takové nezvané návštěvníky bylo možné v počítači ještě před pár lety rozeznat, protože první škodlivé programy byly naprogramovány tak, aby mazaly data, nebo dokonce zablokovaly celý operační systém.

Moderní viry se ale snaží zůstat co nejdéle v anonymitě a potají otevírají zadní vrátka pro kybernetického útočníka.

Odhalit takové smetí pomáhají programy, z nichž každý se specializuje na něco jiného. Některé si dovedou poradit s trojskými koni či spywarem, další zase detekují takzvané keyloggery (programy zaznamenávající stisk kláves).

Cena takovýchto aplikací se zpravidla pohybuje od 500 do několika tisíc korun. Vedle toho ale existují také bezplatné alternativy, které nejčastěji firmy nabízejí pouze k vyzkoušení a zaplatit chtějí až za pokročilejší verzi. Ale i proto, aby v nich mohly zobrazovat reklamu a tím vydělávat peníze.

Výsledky testů bezplatných a placených aplikací se různí, v některých dokonce zdarma dostupné aplikace vyhrávají nad placenými.

Na PC by měl být nainstalován vždy jen jeden bezpečnostní program svého druhu. Dva antiviry na disku dokážou udělat pěknou neplechu. Totéž platí také o firewallech i antispywarech.

Dnes 10:09

Scénáře phishingových útoků jsou si velmi podobné. Podvodníci lákají na předvánoční půjčky či na slevy elektroniky a šperků – od uživatelů se snaží vylákat hotovost, stejně jako jejich citlivé údaje, které pak na černém trhu velkou cenu.

Velké oblibě se mezi kyberzločinci těší také slevové kupóny. Na podvodných stránkách se často objevuje možnost bezplatného získání kupónu, pokud se uživatel zaregistruje. Místo skutečné slevy ale lidé v podobných případech pouze riskují zneužití svých osobních údajů.

E-mailová schránka bude smazána
Počítačoví piráti se snaží zaskočit uživatele novým trikem. Internetem se začala šířit podvodná zpráva, ve které kyberzločinci uživatelům vyhrožují, že jejich e-mailová schránka bude smazána. E-mail je psán anglicky, ale distribuován již byl podle informací Novinek také mezi české uživatele.

Na první pohled se může zdát, že tato zpráva byla automaticky vygenerována kancelářským balíkem Microsoft Office. Právě na to ale počítačoví piráti sázejí – že se uživatelé leknou loga amerického softwarového gigantu a na trik jim skočí.

Ukázka podvodného e-mailu

FOTO: Novinky

Ve zprávě se totiž píše, že heslo k e-mailovému účtu uživatele bylo kompromitováno. A proto bude celá e-mailová schránka smazána. Jedinou možností, jak tomu zabránit, je údajně ověřit poštovní schránku pomocí přiloženého odkazu.

Jde ale samozřejmě o klasickou phishingovou zprávu, počítačoví piráti totiž doslova loví důvěřivé uživatele na udičku jako ryby. Prostřednictvím podvodného odkazu se z nich snaží vylákat skutečné přihlašovací údaje k jejich e-mailové schránce.

Ty mají totiž na černém trhu doslova cenu zlata. Na e-maily jednotlivých uživatelů jsou totiž velmi často napojeny další internetové služby – například nejrůznější sociál ní sítě, ale v některých případech klidně i bankovní účty.

Trojský kůň změní PIN a zašifruje data
Na chytré telefony s operačním systémem Android cílí trojský kůň zvaný DoubleLocker, před kterým varovala antivirová společnost Eset. Ta upozornila, že tento nezvaný návštěvník dokáže změnit na mobilním zařízení přístupový PIN kód a navíc ještě zašifrovat uložená data. Za jejich zpřístupnění pak požaduje výkupné.

DoubleLocker se tedy na napadeném zařízení chová úplně stejně jako vyděračské viry, které jsou označovány souhrnným názvem ransomware.

„DoubleLocker zneužívá služby Android Accessibility, což je oblíbený trik mezi kybernetickými zločinci.

Trojský kůň změní PIN a zašifruje data.

FOTO: Mario Anzuoni, Reuters

Jakmile je podvodná aplikace spuštěna, zažádá si o aktivaci služby zpřístupnění, která se v tomto případě vydává za aplikaci Google Play Service,“ přiblížili bezpečnostní experti útok škodlivého kódu.

Problém nastane ve chvíli, kdy uživatel na svém zařízení potvrdí aktivaci této služby. Útočník tak totiž získá administrátorská práva k zařízení, tedy jinými slovy může s napadeným přístrojem dělat na dálku prakticky cokoliv.

Podle bezpečnostních expertů se tento malware šíří především v Evropě a Turecku. Konkrétně byl jeho výskyt zaznamenán v Polsku a Německu, ojediněle pak v Bělorusku a Estonsku. Uživatele v České republice zatím nenapadl.

Bankovní účty pod palbou počítačových pirátů
Počítačoví piráti neustále hledají cesty, jak se dostat na cizí bankovní účty. Tentokrát to zkoušejí přes zasílání zabezpečené zprávy uživatelům. Samozřejmě jde ale o podvod. Před novým typem útoku varovala Česká spořitelna.

Phishingový útok, při kterém počítačoví piráti doslova loví důvěřivé uživatele na udičku jako ryby, cílí právě na klienty spořitelny. Jeho cílem je vylákat přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví, tedy ke službě Servis 24.

Podvodné bankovnictví imitující službu Servis24.

FOTO: Česká spořitelna

„Vy máte nové zprávy on-line. Chcete-li zobrazit svou zabezpečenou zprávu, přihlaste se do služby Internetového bankovnictví,“ tvrdí podvodníci vydávající se za bankéře v e-mailu, který v posledních dnech koluje českým internetem.

Pozornější uživatelé si na první pohled mohou všimnout, že zpráva je psaná s chybami a některá slova jsou dokonce špatně vyskloňovaná. Odkaz v e-mailu navíc nevede na oficiální stránky služby Servis 24, nýbrž na podvodný web, což je patrné z adresního řádku.

Po přihlášení kyberzločinci důvěřivcům tvrdí, že je potřeba aktualizovat kontaktní informace – právě to měla být ona důležitá zpráva. Pokud to důvěřivci skutečně udělají, jsou již jen krůček od vybílení bankovního účtu. Se znalostí telefonního čísla je totiž pro podvodníky hračkou vylákat od lidí potvrzovací SMS zprávu, pomocí které mohou například provádět peněžní transakce. V ohrožení jsou přitom i jedinci, kteří nemají na bankovním účtu příliš mnoho financí. Útočníci mohou touto cestou sjednat bez vědomí majitele klidně i půjčku. A tyto peníze následně vyberou.

Chytré spotřebiče mohou napadnout hackeři
Trouby, lednice, pračky, klimatizace, ale například také inteligentní vysavače – všechna tato zařízení se dnes dají připojit na dálku ke smartphonu. Bezpečnostní společnost Check Point však nyní objevila závažnou zranitelnost v chytrých domácích spotřebičích od LG, které mohou snadno zneužít počítačoví piráti. Spotřebiče jednoduše ovládnou na dálku.

Bezpečnostní chybu obsahovala obslužná mobilní aplikace LG SmartThinQ.

FOTO: archív výrobce

Chyba se týká obslužné aplikace LG SmartThinQ, kterou k ovládání svých chytrých spotřebičů používají milióny lidí z různých koutů světa. „Zranitelnost v této mobilní a cloudové aplikaci umožnila výzkumnému týmu společnosti Check Point přihlásit se vzdáleně do cloudové aplikace SmartThinQ, převzít kontrolu nad uživatelským účtem LG a získat kontrolu nad vysavačem a jeho integrovanou videokamerou,“ uvedl Oded Vanunu, ředitel výzkumu produktových zranitelností ve společnosti Check Point.

„Jakmile dojde k převzetí kontroly nad konkrétním účtem LG, jakékoli LG zařízení propojené s daným účtem může být ovládáno útočníky – včetně robotických vysavačů, ledniček, trub, praček, sušiček a klimatizací,“ zdůraznil Vanunu. Zranitelnost HomeHack umožňuje útočníkům například špehovat domácnost uživatelů prostřednictvím videokamery v robotickém vysavači. Útočníci mohou také ovládat jakékoliv zařízení LG SmartThinQ, například vypínat a zapínat myčky na nádobí, pračky atd.

V současnosti je již k dispozici aktualizace, která bezpečnostní chybu aplikace LG SmartThinQ opravuje. V ohrožení jsou nicméně stále uživatelé, kteří používají starší verzi aplikace od LG. Bezpečná je podle zástupců výrobce verze 1.9.20 a novější.

Google sbírá informace o poloze uživatelů Androidu – i když to zakážete

22.11.2017 SecurityWorld Mobilní
Většina lidí už dnes dobře ví, že mobilní telefony aktivně sledují jejich polohu. Co když však vypnete veškeré služby na určování polohy, nepoužíváte žádné aplikace a nemáte v mobilu ani SIM kartu?

Nesejde na tom. Chytré telefony s Androidem přesto sbírají údaje o vaší poloze a po připojení na internet je odesílají Googlu. Tuto velmi kontroverzní skutečnost odhalil server Quartz.

Od začátku roku 2017 sbírají zařízení s Androidem fyzické adresy nejbližších mobilních stanic – i přes vypnutou možnost sbírání polohových dat v mobilu – a informace odesílají Googlu. Google tak má nepřetržitý přístup k poloze uživatelů i přes faktický zákaz sběru těchto dat.

Quartz ohledně této věci Google kontaktoval, firma sběr dat potvrdila.

Dále však prostřednictvím svého mluvčího uvedla, že informace nebyly ukládány nebo jinak využity – pouze se odesílala v rámci získávání dat týkajících se takzvaných push notifikací a zpráv, které na telefonech uživatelů vyskakují. Po kontaktování Quartzem hodlá firma své metody aktualizovat a změnit tak, aby k odesílání polohových dat přes zákaz uživatele nedocházelo. Eliminace zběru polohových dat má nastat na konci listopadu.

„V lednu jsme v zájmu zrychlení odesílání zpráv začali testovat sběr a využívání identifikačních kódů mobilních stanic,“ popsal v e-mailu Quartzu mluvčí Googlu. „Nikdy jsme však tuto metodu neintegrovali do našeho síťového synchronizačního systému, takže dat jsme se okamžitě zbavovali. Nově už navíc nebudou naše služby identifikační kódy blízkých mobilních stanic zjišťovat.“

Vzhledem k blížící se regulaci GDPR a zvyšujícímu se tlaku na ochranu soukromí uživatelů je podobná praxe Googlu absolutně nepochopitelná. Odesílání informací o poloze uživatele i přes vypnutí této funkce svědčí o velkém sebevědomí amerického giganta a nulovou starost o soukromí zákazníka.

Řešit podobné problémy však budou evropští zákazníci už jen několik měsíců. Chystané GDPR má výrazně změnit způsob, jakým firmy s údaji uživatelů zacházejí i jak je ukládají; je nejasné, jak se k regulaci postaví největší firmy například z oblasti IT nebo finančnictví, neboť nařízení se týkají i mimoevropských subjektů, které však s daty uživatelů z EU jakkoli manipulují.

Kyberzločinci ukradli virtuální mince za více než 675 miliónů korun

21.11.2017 Novinky/Bezpečnost Kriminalita
Na více než 675 miliónů korun si přišli počítačoví piráti, kteří odcizili virtuální mince tether, které jsou konkurencí bitcoinů. Pikantní na tom je, že je kyberzločinci ukradli přímo ze společnosti Tether Treasury, jež má na starosti správu měny tether a vydávání nových mincí.

Ke krádeži stamiliónů ve virtuálních mincích mělo dojít už minulý týden v neděli. Zástupci podniku to ale oficiálně oznámili až v noci na úterý. Detaily o samotném útoku zatím nejsou k dispozici.

Webové stránky společnosti Tether Treasury jsou od samotného útoku nedostupné.

Krádež řeší policie
Případem by se měla již zabývat policie. Vyšetřovatelé ale zatím neprozradili, zda mají nějaké stopy. Známá by však měla být podle serveru TechCrunch adresa virtuální peněženky, kam útočníci všechny odcizené peníze poslali.

Je nicméně velmi nepravděpodobné, že by se je podařilo vypátrat. Samotné peněženky totiž nejsou registrovány na konkrétní uživatele a monitorovány nejsou ani vklady či výběry, všechny transakce probíhají anonymně.

Tether patří mezi dvacet nejpopulárnějších virtuálních měn. Jedna virtuální mince má hodnotu zhruba 21 korun. V oběhu jsou aktuálně mince s hodnotou přesahující 14 miliard korun.

Desetiletý chlapec překonal zabezpečení iPhonu X. A šlo to snadno

21.11.2017 Novinky/Bezpečnost Apple
Apple se chlubí, že u nejnovějšího iPhonu X používá nejsofistikovanější systém zabezpečení v celé historii jablečných smartphonů. Dokonce se zástupci podniku chlubí, že neexistuje sebemenší šance, že přístroj odemkne někdo neoprávněně. Jenže přesně to se teď podařilo teprve desetiletému chlapci. A nemusel se ani moc snažit.

Nový iPhone X nemá na rozdíl od ostatních nabízených iPhonů zabudovanou čtečku otisků prstů. Místo toho využívá funkci zvanou Face ID, kdy uživatel přístroj odemkne pomocí přední kamery. Ta využívá technologii TrueDepth Camera System a dokáže rozeznat přesné rysy obličeje, díky kterým přístroj následně odemkne.

Zástupci Applu při oficiální prezentaci nejnovějšího modelu uvedli, že toto řešení je nejen pohodlnější, ale zároveň také bezpečnější než čtečka otisků prstů.
MJF LIFE & HEALTH
@MJF_Life_Health
One of Staten Islands own hacks new I Phone facial recognition.

Pretty Impressive at 10 years old!

Ammar Malik... http://fb.me/2tsf8jXzm

3:33 PM - Nov 19, 2017

10-year-old Staten Island boy hacks iPhone X facial recognition
STATEN ISLAND — A 10-year-old boy has been able to hack the Face ID on each of his parents’ new iPhone X. Ammar Malik showed he can go toe-to-toe with some of the world’s best hackers. "I was pretty...

pix11.com
Replies Retweets likes
Twitter Ads info and privacy
Desetiletý Ammar Malik se svou matkou
Jenže to v praxi není tak úplně pravda. Na vlastní kůži se o tom přesvědčili rodiče desetiletého Ammara Malika. Ten opakovaně odemkl iPhone X své matky – a to dokonce i poté, co matka znovu zaregistrovala v jablečném zařízení svoji tvář, aby přístroj bezpečně poznal pouze ji.

Úplně stejně vyšel test také v případě, kdy se Ammar snažil odemknout přístroj svého otce. Rysy jeho obličeje se zkrátka velmi podobaly rysům jeho rodičů a přístroj od společnosti Apple si s tím nedokázal poradit. A nutno podotknout, že to by se se čtečkou otisků prstů rozhodně nestalo.

Stejný problém u dvojčat
Podobný problém již mimochodem dříve hlásila také identická dvojčata, která si mohou iPhone X také odemykat navzájem mezi sebou, i když by to – podle dřívějšího vyjádření amerického počítačového gigantu – nemělo být možné.

IPhone X je aktuálně nejdražším chytrým telefonem v nabídce Applu. A dokonce to platí i při pohledu do celé desetileté historie smartphonů s logem nakousnutého jablka.

Základní model nabídne 64GB paměť a bude se v tuzemských obchodech podle oficiálních informací Applu nabízet za 29 990 Kč. Provedení s 256GB pamětí však bude citelně dražší. Případní zájemci za něj zaplatí 34 490 Kč.

Apple iPhone X

FOTO: Thomas Peter, Reuters

Apple iPhone X

Seznam Email bude bezpečnější. Konečně přijde dvoufázové ověření
21.11.2017 CNEWS.cz Bezpečnost
Na facebookové stránce služby Mapy.cz se objevila velmi důležitá informace. Seznam po letech nečinnosti konečně zvýší zabezpečení účtů. V „dohledné době“ by měl nasadit dvoufázové ověření, tedy další stupeň ochrany postavený za heslem.

Již to znáte z bankovních účtů nebo velkých zahraničních služeb. U Googlu, Microsoftu, Applu, Facebooku, Paypalu, Steamu apod. si můžete nastavit, že k přihlášení vám nebude stačit je jméno a heslo, ale i další prvek. Hardwarový klíč nebo častěji kód vygenerovaný v aplikaci na mobilu či doručený pomocí SMS. Pokud někdo získá vaše heslo, bez onoho druhého stupně mu bude k ničemu.

TIP: Velký seznam všech služeb s podporou tzv. 2FA najdete na twofactorauth.org.

Zatím není jasné, jaký typ 2FA bude Seznam podporovat. Aktuálně umožňuje „zabezpečit“ účet telefonním číslem, pomocí něhož ale lze pouze zpřístupnit účet se zapomenutým heslem.

Ověření účtu na Seznamu pomocí telefonního čísla
Na Seznamu je podle posledních známých informací zaregistrováno 21 milionů účtů, z toho 8 milionů je aktivních alespoň jednou za měsíc. Stejný účet se používá k e-mailu i dalším službám jako Mapy.cz, Firmy.cz, TV Program, Lidé.cz apod.

Certifikační autorita StartCom ukončí svou činnost s koncem roku
21.11.2017 Root.cz Zabezpečení
Příběh kontroverzní certifikační autority StartCom se blíží ke konci. Společnost oznámila, že ke konci letošního roku skončí také se svou činností. Nebude už vydávat certifikáty a nechá vypršet platnost kořenů.

Předseda představenstva společnosti StartCom, Xiaosheng Tan, oznámil, že činnost společnosti bude ukončena k 1. lednu 2018. Od tohoto dne už autorita nebude zákazníkům vydávat další certifikáty. Nechá ale běžet servery s revokačními seznamy CRL a OCSP respondery po dobu dalších dvou let. Poté vyprší platnost všech tří párů kořenových certifikátů. Pak bude kapitola autority StartCom uzavřena zcela a nadobro.

Autorita je dnes už ve většině nástrojů nedůvěryhodná, jako první zasáhl Apple, Mozilla přestala novým certifikátům věřit na konci loňského roku, poté se přidal Google v Chrome a jako poslední přišel s úpravou i Microsoft. V některých prohlížečích ještě dobíhá důvěryhodnost ve starší certifikáty, ale například Chrome už od verze 61 autoritu vyřadil úplně.

V praxi se tento zásah příliš mnoha webů nedotkne, protože podle statistik W3Techs používá certifikáty StartCom už méně než 0,1 % webů. Problémy s autoritou se táhly delší dobu, proto měli správci serverů dostatek času autoritu vyměnit.

Autor: W3Techs
Pokles počtu certifikátů StartCom na internetu

Firma ve svém oznámení tvrdí, že se nedokázala vzpamatovat ze ztráty důvěryhodnosti, kterou utrpěla v důsledku celé řady chyb. Ty měly přímý dopad na bezpečnost a firma ztratila v očích internetové veřejnosti statut certifikační autority. Přibližně před rokem se většina tvůrců webových prohlížečů rozhodla přestat StartComu věřit, odstranit jeho kořenové certifikáty z úložišť a nepřijímat nově vydané koncové certifikáty, píše společnost ve veřejném oznámení.

Firma se snažila různými prostředky obnovit svou pozici, ale její pověst už byla natolik pošramocená, že se už nedokázala vzpamatovat. Navzdory snahám se neobjevily žádné náznaky toho, že by mohla být mezi tvůrci prohlížečů pověst obnovena. Proto se vlastníci StartComu rozhodli ukončit činnost certifikační autority.

Historie původně izraelské společnosti StartCom je v posledním roce spojena s kontroverzní čínskou certifikační autoritou WoSign. Ta porušila pravidla tím, že StartCom potichu koupila a přestěhovala do Číny, přičemž tuto změnu neoznámila auditorům. Nebyla to první chyba, WoSign sám vydával neoprávněně certifikáty, antedatoval certifikáty s SHA-1, měl chyby ve validačních procesech a používal nepodporované algoritmy.

Tvůrci prohlížečů chvíli váhali, zda skutečně oběma propojeným společnostem odebrat důvěru, či nechat dožít starší certifikáty. WoSign se během této doby snažil situaci zachránit, vydal prohlášení o restrukturalizaci a rozdělení vedení společnosti, přesto se nakonec odpuštění nedočkal a byl vyškrtnut ze seznamů důvěryhodných autorit.

Jeden ze zakladatelů společnosti StartCom se nedávno veřejně v mailové konferenci vyjádřil v tom smyslu, že je rád, že firma nakonec svou činnost ukončí. Podmínky ve firmě byly podle jeho slov velmi špatné a firma lhala svým zaměstnancům. Byl jsem vyhozen (nebo jsem odešel, záleží na tom, koho se ptáte), protože jsem jim řekl, že jsou to podrazáci.

Hackeři tvrdí, že ukradli dokumenty italské vlády a armády

16.11.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother

Italská policie vyšetřuje hackerský útok na místní úřady. Skupina Anonymous totiž zveřejnila údajnou komunikaci mezi členy administrativy a oznámila, že má v držení stovky dokumentů s osobními údaji italských činitelů. Policie v úterý uvedla, že útok zaregistrovala v sobotu, napsala agentura Reuters. Potvrzené je prý v tuto chvíli vniknutí do e-mailové schránky příslušníka policie a zaměstnance ministerstva obrany.

Specializované oddělení policie uvedlo, že "technické vyšetřování... zatím neodhalilo další narušení úředních informačních systémů". Z osobních schránek dvou státních zaměstnanců byly údajně ukradeny e-mailové kontakty a další dokumenty. Zdroj obeznámený s vyšetřováním Reuters řekl, že pátrání policie pokračuje, dosud však prokázalo pouze narušení dvou účtů.

Hackeři skupiny Anonymous na svém italském blogu zveřejnili kopii e-mailu údajně odeslaného z vládní adresy pracovníkovi kanceláře premiéra Paola Gentiloniho. Obsahuje prý jména členů ochranky, která bude předsedu vlády příští týden doprovázet na cestě do Boloně.

Dále se na stránkách objevil dopis s rádiovými frekvencemi použitými bezpečnostními pracovníky během říjnové návštěvy Gentiloniho v Bruselu a čerstvé instrukce pro římskou policii ohledně konfrontací s demonstranty. Anonymous rovněž zveřejnila několik výplatních pásek, kopie osobních dokladů a informace ohledně platů v armádě.

Mají prý složky státních i evropských institucí
Anonymous ale tvrdí, že získala také složky z několika ministerstev, státních i evropských institucí. Má se jednat o e-maily, telefonní čísla, příkazy policejních stanic, kopie dokladů totožnosti, fotografie agentů či vojáků.

"Občané, s potěšením vám oznamujeme, v zájmu demokracie a důstojnosti národů, že máme v držení seznam osobních údajů týkajících se ministerstva vnitra, ministerstva obrany, vojenského námořnictva, jakož i úřadu vlády a evropského parlamentu," citoval deník Corriere della Sera prohlášení Anonymous. "Zkorumpovaná vládo, revoluce se nezadržitelně děje i zde, a její strůjci nyní znají vaše jména, vaše telefonní čísla, vaše adresy," pokračuje sdělení.

Ministerstvo obrany podle Reuters popřelo, že by jeho informační systémy měly "díry", a dodalo, že zveřejněný materiál byl osobního charakteru a pocházel především z osobních účtů jednotlivých zaměstnanců. "Žádné oficiální informace nebyly ukradeny, a už vůbec ne jakékoli tajné informace," znělo prohlášení rezortu obrany.

Web Účtenkovky napadli hackeři

16.11.2017 Novinky/Bezpečnost Počítačový útok
Výpadek webových stránek loterie Účtenkovka, kde se ve středu měly objevit výsledky prvního slosování, způsobil útok hackerů, řekla Radiožurnálu náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová. Stránky byly asi hodinu a půl nefunkční, ministerstvo muselo výsledky zveřejnit na vlastních stránkách.

„Celou dobu jsem ve spojení s dodavatelskou firmou. Ta ten problém zanalyzovala. Došlo k hackerskému útoku, který ona odstraňuje a dává dohromady. Nicméně, my jsme hned v 19:30 zveřejnili všechny údaje na webové stránce ministerstva financí,“ řekla Schillerová Radiožurnálu.

Výpadek postihl web www.uctenkovka.cz od zhruba sedmi hodin večer do půl deváté.

Útokům čelilo Česko už dříve
O jaký typ útoku se jednalo, není v tuto chvíli jasné. S největší pravděpodobností však šlo o hackerskou techniku DDoS (Distributed Denial of Service). Ta má vždy stejný scénář. Stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

Stejnému typu útoku čelily na konci října – během volebního víkendu – prezentační volební weby volby.cz a volbyhned.cz. Ty byly tehdy nefunkční 2,5 hodiny.

Masivním útokům typu DDoS čelily v roce 2013 některé další tuzemské servery. Směrovány byly nejprve na zpravodajské weby, potom na portál Seznam.cz, servery bank a telefonních operátorů.

Podle bezpečnostních expertů šlo tehdy o největší kybernetický útok v celé historii Česka. 

O co se hraje v Účtenkovce
Do prvního kola Účtenkovky se zapojilo kolem pěti procent Čechů, dohromady registrovali přes 11 miliónů účtenek. Losovalo se z účtenek ze systému EET zaregistrovaných do hry v době od začátku října do neděle 12. listopadu. Generátor náhodných čísel vybral 21 tisíc výherních kódů. 

Od 1. listopadu mohou soutěžící registrovat účtenky ze svých listopadových nákupů do slosování, které bude 15. prosince, a kde se bude znovu hrát o 21 025 výher včetně automobilu. Ceny jsou hrazeny z veřejných peněz.

Americký tajný agent ukradl milióny. V bitcoinech

15.11.2017 Novinky/Bezpečnost Kriminalita
Pořádný balík peněz si chtěl ulít bokem Shaun Bridges ještě v době, kdy pracoval jako agent tajné služby Spojených států. Šlo v přepočtu o bezmála deset miliónů korun, které odcizil v bitcoinech během vyšetřování nelegálního internetového tržiště Silk Road.

Bývalý tajný agent Shaun Bridges na archivním snímku

Bitcoiny a další virtuální měny
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.

Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.

Bitcoiny a další kryptoměny se těší velké popularitě především coby prostředek pro investici. Kurzy však často kolísají. Evropský bankovní úřad kvůli tomu dokonce varoval spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny. 

Bitcoiny se používají na nelegálních tržištích velmi často. Zločinci a počítačoví piráti totiž často využívají toho, že transakce v této měně nejsou jakkoliv vystopovatelné. A patrně toho se snažil využít i Bridges.

Ten během vyšetřování nashromáždil na 1600 bitcoinů. Místo toho, aby je předal svým nadřízeným, schoval je a následně je chtěl využít pro vlastní potřebu.

Podle současného kurzu má jeden bitcoin hodnotu okolo 6500 dolarů, tedy v přepočtu více než 142 000 korun. Balík 1600 virtuálních mincí by tak měl hodnotu přesahující čtvrt miliardy korun.

Tajný agent nicméně zpronevěřil bitcoiny v roce 2013, kdy měly ještě výrazně nižší hodnotu – jedna mince se tehdy obchodovala v přepočtu za zhruba šest tisíc korun, celkově tak měl lup hodnotu pouze 9,6 miliónu korun.

Dva roky za mřížemi
Bridges si nicméně své kořisti neužíval dlouho a byl nakonec letos v srpnu dopaden. U soudu nezapíral svou vinu a po příslibu vrácení 1500 bitcoinů byl odsouzen minulý týden ke dvěma rokům za mřížemi. Původně pro něj státní zástupce požadoval šest let vězení.

Sluší se podotknout, že Bridges není jediným tajným agentem, který byl v hledáčku amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Prozatím stále spravedlnosti uniká například jistý Carl Force.

Podvodníci vydělávají na příznivcích kryptoměn. Jak se bránit?

15.11.2017 Novinky/Bezpečnost Podvod
Minulý týden obletěla svět zpráva o tom, že se kybernetickým zločincům podařilo podstrčit tisícům lidí falešnou aplikaci směnárny s kybernetickými měnami Poloniex. Bezpečnostní experti antivirové společnosti Eset nyní vysvětlili, jak aplikace připraví uživatele o osobní data i finanční prostředky a jak se mohou lidé proti podobným podvodům bránit.

Poloniex je jednou z největších směnáren svého druhu, obchoduje se zde s více než stovkou různých typů virtuálních mincí, samozřejmě včetně nejpopulárnějších bitcoinů.

Právě díky velké popularitě se na ni v minulých měsících zaměřili počítačoví piráti. Těm se podařilo propašovat do oficiálního internetového obchodu Google Play podvodné aplikace, které vypadaly jako oficiální programy od zmiňované směnárny.

A že podvodné aplikace byly skutečně povedené, potvrzuje i fakt, že si je do svých přístrojů nainstalovalo více než pět tisíc lidí z různých koutů světa.

Kolik uživatelů nakonec své přihlašovací údaje dalo všanc kyberzločincům a kolik si počítačoví piráti na úkor podvedených lidí vydělali, není v tuto chvíli jasné. Bezpečnostní experti nicméně odhalili, jak si při útoku piráti počínali.

Útok byl velmi sofistikovaný
„Aby útočníci mohli ovládnout účet Poloniex pomocí některé ze škodlivých aplikací, musí nejprve získat osobní údaje pro přihlášení k účtu. Poté potřebují získat přístup k e-mailovému účtu přidruženému ke zneužitému účtu Poloniex, aby mohli mít kontrolu nad oznámeními o neoprávněných přihlášeních a transakcích. A konečně útočníci chtějí vzbudit zdání, že jejich aplikace funguje správně, aby předešli jakémukoli podezření, které by v uživateli mohli během celého procesu vyvolat,“ uvedl technický ředitel společnosti Eset Miroslav Dvořák.

Počítačoví piráti se zaměřili na uživatele oblíbené směnárny s kybernetickými měnami Poloniex.
Stránky internetové směnárny s kybernetickými měnami Poloniex

Ten zároveň připomněl, že podvodné aplikace byly zaznamenány ve dvou různých provedeních a že obě využívaly stejný způsob útoku. „Ke krádeži osobních dat dojde okamžitě poté, co uživatel spustí některou ze zmíněných aplikací a zadá do ní svoje přihlašovací údaje. Škodlivá aplikace zobrazí falešnou stránku, která požaduje zadání přihlašovacích údajů do směnárny Poloniex. Pokud uživatel citlivé údaje vyplní a klikne na Přihlásit, jsou jeho data odeslána útočníkům,“ přiblížil Dvořák.

„Jakmile mají útočníci přístup do účtu uživatele ve směnárně Poloniex a k němu přidruženému účtu u Gmailu, mohou jménem uživatele provádět transakce a současně mazat veškerá upozornění o neoprávněném přihlášení a prováděných transakcích, která přijdou do e-mailové schránky uživatele,“ zdůraznil bezpečnostní expert.

Celý útok byl tak dobře maskován, že jeho oběti si myslely, že aplikace pracuje korektně. Nic netušící uživatele pak počítačoví piráti obírali postupně dolar po dolaru.

Jak se chránit?
Jak je z řádků výše patrné, vhodné je tak k zabezpečení účtu ve směnárně Poloniex používat dvoufaktorovou autentizaci. Tedy ověřování přihlašování k účtu pomocí dalšího zařízení, například tedy s využitím chytrého telefonu. To platí i v případě dalších internetových účtů – podobným způsobem je možné zabezpečit například i Facebook. 

Bezpečnostní experti ze společnosti Eset přidali i několik rad, jak se před podobnými hrozbami bránit v budoucnu:

Ověřte si, zda služba, kterou používáte, skutečně nabízí mobilní aplikaci – pokud ano, aplikace by měla být propojena s oficiálními webovými stránkami dané služby.
Věnujte pozornost hodnocení aplikace od jiných uživatelů a čtěte jejich recenze.
Buďte opatrní, když vám aplikace třetích stran nabízejí upozornění a dialogová okna, která budí dojem, že jsou propojena s účtem u Googlu – zneužívání důvěry uživatelů ve služby Googlu je mezi kyberzločinci oblíbeným trikem.
Zvyšte míru zabezpečení používáním dvouúrovňového ověřování identity (2FA) – jeho význam bývá zásadní.
Používejte spolehlivá bezpečnostní řešení pro vaše mobilní zařízení. Na každém přístroji by měl být samozřejmostí antivirový program.

Cloudflare používá pro generování náhodných čísel stěnu plnou lávových lamp
15.11.2017 Živě.cz Zabezpečení
Cloudflare používá pro generování náhodných čísel stěnu plnou lávových lampCloudflare používá pro generování náhodných čísel stěnu plnou lávových lampCloudflare používá pro generování náhodných čísel stěnu plnou lávových lampCloudflare používá pro generování náhodných čísel stěnu plnou lávových lampCloudflare používá pro generování náhodných čísel stěnu plnou lávových lamp

Šifrování je silně závislé na náhodných číslech. Jejich generování ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. V minulosti se objevilo mnoho případů, kdy specializované hardwarové i softwarové generátory náhodných čísel měly slabinu, kvůli které šel proces obejít tak, aby průměrný odhad dalšího bitu byl vyšší než zcela náhodných 50 %.

Cloudfare místo strojů nebo drahého využití fyzikálního snímání různých fyzických procesů využívá zajímavý a velmi účinný systém generování náhodných.

Cloudflare je obří CDN, přes kterou prochází přibližně 10 % internetu. Jednou z primárních služeb je ochrana před útoky různého druhu, důležitá je proto bezpečnost a šifrování.

Aby Cloudflare měl k dispozici co možná nejvíce pseudonáhodná čísla, využívá k tomu nevšední způsob – stěnu plnou lávových lamp (LavaRand). Na tuto stěnu míří kamera, která neustále generuje různorodý obraz, jež se náhodně mění z obrovského počtu proměnných. Jak lze vidět na videu, nezáleží jen pohybu bublin v jednotlivých lampách, ale i na aktuálním podsvícení, šumu a podobně.
Zpracováním streamovaného videa svíticích lamp dochází ke generování náhodných čísel, ze kterých se teprve poté vytváří šifrovací klíče. Jednoduše řečeno stačí změna jediného pixelu v obraze a výsledný šifrovací klíč je zcela jiný, než všechny předchozí. Tento klíč se pak zpracovává přes několik dalších zdrojů entropie a nakonec slouží jako seed pro generování náhodných klíčů.

Simulace procesu s tolika náhodnými procesy je v současných a nejspíše i budoucích podmínkách takřka nemožná. Jak uvádí Tom Scott ve videu, jednodušší je použít prolomení šifrování hrubou silou. A to je vázané na výpočetní výkon.

Pokud si chcete o tomto systému přečíst více, Cloudflare zveřejnil na svém blogu podrobný popis.

Jak ochránit účet na Facebooku a dalších sociálních sítích

13.11.2017 Novinky/Bezpečnost Sociální sítě
Sociální síť Facebook se těší mezi uživateli velké popularitě. Právě proto se ale na ni poměrně často zaměřují počítačoví piráti. Lidé by tak měli klást velký důraz na zabezpečení svých účtů a na nejrůznější podvodné nabídky. A to platí i v případě dalších sociálních sítí.
O případech, kdy lidé ztratí přístup ke svým osobním účtům kvůli podvodu, slýcháme každou chvíli. Často se tak děje v souvislosti s různými phishingovými útoky. Jde o metodu získávání citlivých dat, jako jsou například přihlašovací údaje k Facebooku tím, že útočníci nechají lidi, aby své údaje zadali na podvodné webové stránce.

Poté, co si takto opatří vstup do osobního účtu, mohou podvodníci kontaktovat přátele oběti, aby si na nich například vyprosili rychlou půjčku peněz. Nebo osnovat jiné podvody.

Lidé kyberzločincům nahrávají
Facebook používá různé mechanismy – automatické i manuální, aby byl schopen lépe odhalit a včas zablokovat podobné podezřelé aktivity. Nepozorní uživatelé, kteří se však na podobné podvodné nabídky nechají nachytat, ale stále nahrávají počítačovým pirátům.

Vhodné je tak nespoléhat se pouze na heslo, ale používat i další nástroje, které tato sociální síť nabízí k zabezpečení uživatelských účtů.

Abyste svůj účet lépe zabezpečili, přejděte na stránce Facebooku do sekce Zabezpečení účtu, a to kliknutím na ikonku Rychlé pomoci (ikonka zobrazující otazník), případně kliknutím na trojúhelníkovou ikonku napravo od sekce Hlavní stránka zobrazte menu a zvolte Nastavení a poté Zabezpečení a přihlášení.

Když ve výběru Zabezpečení účtu v Rychlé pomoci kliknete na možnost „Co můžu udělat pro trvalé zabezpečení účtu?“, doporučí vám Facebook několik postupů pro zabezpečení vašeho účtu.

Jednotlivé tipy na zabezpečení účtu naleznete v tabulce níže. Sluší se podotknout, že řada těchto tipů neplatí pouze v případě Facebooku, ale na sociálních sítích obecně:

Jak se bránit proti počítačovým pirátům na Facebooku
Chraňte své heslo
Heslo pro Facebook nepoužívejte nikde jinde na internetu a nikdy ho s nikým nesdílejte. Nemělo by být snadné ho uhodnout. Nepoužívejte svoje jméno ani běžná slova. Přečtěte si další informace o vytvoření silného hesla.
Nikdy s nikým svoje přihlašovací údaje nesdílejte
Podvodníci mohou vytvořit falešné weby, které vypadají jako Facebook, a dokážou vás vyzvat k přihlášení pomocí e-mailu a hesla. Než kamkoli zadáte přihlašovací údaje, zkontrolujte si URL webu. Máte-li pochybnosti, zadejte do prohlížeče adresu www.facebook.com a přejděte tak zpět na Facebook. Přečtěte si další informace o tom, jak se nestát obětí phishingu.
Odhlašování od uživatelského účtu
Pokud používáte počítač sdílený s dalšími lidmi, vždy se od Facebooku odhlašujte. Pokud zapomenete, můžete se odhlásit vzdáleně.
Nepřijímejte žádosti o přátelství od lidí, které neznáte
Podvodníci někdy vytvářejí falešné účty, aby si je lidi přidali mezi přátele. Přidáním podvodníka do přátel mu umožníte publikovat spam na vaši timeline, označovat vás v příspěvcích a posílat vám škodlivé zprávy.
Dávejte si pozor na škodlivý software
Naučte se rozpoznat napadený počítač nebo zařízení a zjistěte, jak škodlivý software odstranit. Vždy používejte nejnovější verzi prohlížeče a odstraňte podezřelé aplikace nebo doplňky prohlížeče.
Pozor na podezřelé odkazy
Nikdy neklikejte na podezřelé odkazy, ani když zdánlivě pocházejí od přítele nebo vám známé společnosti. To platí i pro odkazy na Facebooku (například v příspěvcích) nebo v e-mailech. Facebook po vás nikdy nebude chtít poslat heslo e-mailem. Pokud na Facebooku narazíte na podezřelý odkaz, nahlaste to.
Používejte další funkce zabezpečení
Můžete si třeba nastavit výstrahy při nerozpoznaném přihlášení a vybrat přátele, kteří budou vašimi důvěryhodnými kontakty. Pokud jste k Facebooku přihlášeni na počítači, můžete si nastavení soukromí zkontrolovat pomocí bezpečnostní kontroly.

Chrome má kritickou chybu. Týká se Windows, Macu i Linuxu

13.11.2017 Novinky/Bezpečnost Zranitelnosti
Uživatelé internetového prohlížeče Chrome by se měli mít na pozoru. Byla v něm totiž objevena kritická bezpečnostní chyba, kterou mohou zneužít počítačoví piráti. Záplatu je naštěstí možné již stahovat.

Před nově objevenou trhlinou varoval český Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ.

„Společnost Google vydala verzi Chrome 62.0.3202.89. Verze opravuje zranitelnosti, u kterých útočník mohl získat kontrolu nad systémem,“ prohlásil Pavel Bašta, bezpečnostní analytik CSIRT.CZ, který je provozován sdružením CZ.NIC.

Jak je z řádků výše patrné, chyba je kritická. To jinými slovy znamená, že útočníci mohou do počítače propašovat prakticky jakýkoli škodlivý kód. Klidně mohou i na dálku počítač zotročit a využít jej k DDoS útokům, rovněž mohou i odposlouchávat komunikaci uživatele, která na počítači probíhá.

V ohrožení všechny systémy
Ohroženi jsou přitom majitelé prakticky všech aktuálně dostupných operačních systémů. „Záplaty se vztahují na operační systémy Windows, Mac OS a Linux,“ zdůraznil Bašta.

V případě automatických aktualizací se uživatelé Chromu nemusejí o nic starat. Pokud je však tato funkce vypnuta, je nutné navštívit webové stránky tvůrců a nejnovější záplatovanou verzi stáhnout manuálně.

„Doporučujeme uživatelům a správcům aktualizovat Chrome,“ uzavřel bezpečnostní expert.

DDoS útoků přibývá. Hackeři se činili v desítkách zemí

13.11.2017 Novinky/Bezpečnost Počítačový útok
Kybernetických útoků typu DDoS (Distributed Denial of Service) ve třetím čtvrtletí letošního roku přibylo. Metody útočníků jsou přitom stále sofistikovanější a v ohrožení už dávno nejsou jen obyčejné počítače, ale také chytré telefony či zařízení tzv. internetu věcí. Vyplývá to z bezpečnostního reportu antivirové společnosti Kaspersky Lab.

„Ve třetím čtvrtletí byly DDoS útoky zaměřeny na cíle v 98 zemích, zatímco v předchozím období to bylo 86 zemí,“ uvedli zástupci společnosti Kaspersky Lab.

Změny zaznamenal také žebříček prvních deseti zemí, na které DDoS útoky cílily nejčastěji. „Rusko se ze sedmého místa posunulo na čtvrté, zatímco Francie a Německo v top desítce nahradily Austrálii a Itálii. První desítka zemí, v nichž se nachází řídicí botnetové servery, nově zahrnovala Itálii a Velkou Británii, které nahradily Kanadu a Německo. V obou těchto žebříčcích se na prvních třech místech umístily Čína, Jižní Korea a Spojené státy,“ podotkli bezpečnostní experti.

Vždy stejný scénář
Útok DDoS má vždy stejný scénář. Stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

O přechodu kyberzločinců k sofistikovanějším útokům svědčí také využívané metody. „Například byl zastaven botnet WireX šířící se prostřednictvím legálních aplikací pro Android nebo došlo k odhalení technologie Pulse Wave, která zvyšuje sílu DDoS útoků pomocí zranitelností v hybridních a cloudových technologiích,“ přiblížili technickou stránku věci experti.

„Zajímavá je také různorodost obětí DDoS útoků ve třetím kvartále. Napadeny byly zejména sázkařské služby, jako je Final Fantasy, Blizzard Entertainment, American Cardroom a UK National Lottery,“ uzavřeli bezpečnostní experti.

Zařízení internetu věcí
Podobným útokům počítačových pirátů pomáhají nevědomky také někteří uživatelé, kteří si příliš nelámou hlavu se zabezpečením svých zařízení. Je nutné podotknout, že řeč není pouze o chytrých telefonech a klasických počítačích, ale například také o tzv. zařízeních internetu věcí (IoT) – jde například o nejrůznější kamery, které se mohou připojovat k internetu.

Právě tato zařízení se stala součástí obřího botnetu, který využili kyberzločinci na konci října při útoku na DNS servery společnosti Dyn. Ty standardně překládají webové adresy na číselné adresy fyzických počítačů (IP adresy). Právě proto se podařilo hackerům vyřadit z provozu na východním pobřeží USA hned několik velkých webů – tím, že nefungoval překladač (DNS servery), webové prohlížeče po zadání adresy nevěděly, kam se mají připojit.

Uživatelé se tak nemohli připojit například na sociální sítě Twitter a Facebook, zpravodajské servery Daily News, CNN i New York Times a hudební portály Spotify a Soundcloud. 

Uživatelé by měli dbát na zabezpečení
K útokům na koncové uživatele využívají počítačoví piráti velmi často různé viry, prostřednictvím kterých mohou napadenou stanici ovládat na dálku. Tu pak přiřadí do obřího botnetu, s jehož pomocí pak v případě dostatečné velikosti mohou vyřadit z provozu prakticky libovolný cíl na internetu.

Zabránit DDoS útokům tak mohou v první řadě samotní uživatelé, když budou klást dostatečný důraz na zabezpečení svých zařízení.

Slibují výdělek na internetu, nakonec ale důvěřivce připraví o peníze

9.11.2017 Novinky/Bezpečnost Kriminalita
Na uživatele oblíbené směnárny s kybernetickými měnami Poloniex se zaměřili v posledních měsících počítačoví piráti. Snažili se jim podstrčit falešnou aplikaci, díky které získají přístup k jejich účtům. Jejich virtuální mince, které je možné směnit za skutečné peníze, by pak mohli snadno odcizit. Upozornili na to bezpečnostní experti z antivirové společnosti Eset.

FOTO: repro poloniex.com

Bitcoiny a další virtuální měny
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.

Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.

Bitcoiny a další kryptoměny se těší velké popularitě především coby prostředek pro investici. Kurzy však často kolísají. Evropský bankovní úřad kvůli tomu dokonce varoval spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny. 

Právě Eset odhalil dvě podvodné aplikace v internetovém obchodě Google play, které byly určeny pro zařízení s operačním systémem Android. Obě se přitom snažily vypadat jako legitimní programy internetové směnárny Poloniex.

Útočníci se tak snažili vylákat od svých obětí přihlašovací údaje, aby získali přístup nejen k účtům na Poloniexu, ale také k e-mailovým schránkám na Gmailu. „Okolo kryptoměn je v současné době hodně rozruchu a počítačoví zločinci se pokoušejí chopit jakékoli nové příležitosti, která se jim naskytne,“ uvedl Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset.

„Ať již v uvozovkách krádeží výpočetního výkonu zařízení uživatelů za účelem těžení kryptoměn přes prohlížeče internetu nebo tím, že infikují nedostatečně aktualizované počítače. Také se snaží využívat falešné webové stránky a aplikace zaměřené na získávání osobních dat,“ doplnil Dvořák.

Napálily se tisíce lidí
První škodlivá aplikace byla umístěna do Google Play pod jménem „POLONIEX“ a nabízel ji vývojář „Poloniex“. Vtip byl právě v tom, že název falešné aplikace byl napsán velkými písmeny. Od konce srpna do poloviny září si ji nainstalovalo navzdory varovným hodnocením od dalších uživatelů a negativním recenzím na 5000 lidí.

Druhá aplikace „POLONIEX EXCHANGE“ od vývojáře „POLONIEX COMPANY“ se na Google Play objevila 15. října 2017 a zaznamenala 500 stažení, než ji Google na základě oznámení od společnosti Eset odstranil. Také zde byl název falešné aplikace psán velkými písmeny.

Kolik uživatelů nakonec své přihlašovací údaje dalo všanc kyberzločincům a kolik si počítačoví piráti na úkor podvedených lidí vydělali, není v tuto chvíli jasné.

Tak velké množství uživatelů se nicméně napálilo patrně kvůli tomu, že Poloniex je jednou z nejvyužívanějších směnáren kryptoměn na světě. Obchodovat je zde možné s více než 100 různými typy virtuálních mincí, samozřejmě včetně nejpopulárnějších bitcoinů.

Hacking Team: co všechno uměl a jak to dokázal?
9.11.2017 Root.cz BigBrother

Úspěšný útok na Hacking Team svlékl do naha jednu z velkých společností, která nabízí počítačové útoky a sledování na objednávku. Co všechno firma zákazníkům nabízela? Proč se jí takové útoky dařily?

Na letošní konferenci OpenAlt zazněla také velmi zajímavá přednáška o případu společnosti Hacking Team, která dlouhá léta prodávala své služby vládám a organizacím po celém světě. Všechny detaily se provalily s bezpečnostním průnikem, při kterém firmě unikla prakticky všechna data. Umožnila nám nahlédnout pod pokličku takové společnosti.

Od hackování ke „vzdálenému monitorování“
Petr Hanáček z FIT VUT v Brně začal svou přednášku jako příběh z Milána, kde žili dva přátelé, kteří se živili počítačovou bezpečností. Občas něco konzultovali, občas něco hackli, až za nimi přišla policie. Ale ne je zatknout, ale aby s nimi spolupracovali. Tak vznikla intenzivní spolupráce, ale už se nehackovalo, ale „vzdáleně monitorovalo“.

Tak vznikla firma Hacking Team, která vytvořila systém nejprve pojmenovaný Galileo, pak Da Vinci a nakonec Remote Control System. Pak začali své služby prodávat dalším firmám, tajným službám a podobně. Ani se tím moc netajili, veřejně své služby inzerovali a zveřejňovali, kolik států si je pronajímá. Informace o jejich činnosti jsme měli jen zprostředkovaně, když se provalil nějaký hack. Mezinárodní novinářská organizace pak zmapovala 21 podezřelých států, které pravděpodobně s Hacking Teamem spolupracovaly. To už jsme věděli, co dělají, pro koho to dělají, ale neznali jsme žádné detaily. Chyběly informace o obchodním modelu, jejich schopnostech a znalostech.

Pak přišel 5. červenec 2015, kdy Hacking Team ochutnal vlastní medicíny a byl hacknut. A to tak, že úplně, uteklo jim v podstatě všechno – celkem 400 GB dat. Útočníci se dostali k mnoha citlivým informacím a všechno to zveřejnili na internetu. Na Twitteru Hacking Teamu zveřejnili zprávu o tom, že firma nemá co skrývat a každý se může podívat. Tím jsme dostali unikátní příležitost se podívat, jak přesně taková společnost funguje. Není samozřejmě jediná, takových společností existuje mnoho.

Velký unik otevřel velký svět
Firmě unikl například kompletní seznam klientů, do té doby jsme znali jen asi čtvrtinu z nich. Mezi klienty z Evropské unie se najdeme taky, takže Hacking Team pracoval i pro nás. Znepokojivé je, že mezi státy byly i některé ne úplně slušné země. Bůh ví, k čemu ten software zneužívaly. Mezi nejlépe platící země patří Mexiko, Itálie, Maroko. Česko se nachází přibližně uprostřed seznamu.

Unikl taky přibližně milion e-mailů, netrvalo dlouho a někdo naprogramoval vyhledávač, ve kterém je možné si jednotlivé zprávy filtrovat. Unikly také kompletní účetní doklady, ze kterých plyne, že si služby nekupovaly jen státy, ale například také banky. Není jasné, k čemu zrovna banka takové služby potřebuje, ale je možné zjistit, že šlo konkrétně o oddělení interního auditu. Zajímavá je například také objednávka od americké DEA, která by měla mít dostatek vlastních amerických odborníků.

Podařilo se získat také přístupová hesla k mnoha různým službám jako jsou anonymizéry nebo i SSH účty na různých serverech. Mnoho z hesel bylo velmi triviálních jako kittens nebo P4ssword. Některá hesla byla zahašovaná, takže bylo potřeba na ně pustit duhové tabulky a podařilo se je odhalit.

Zveřejněny byly také ceníky, které dávají alespoň přibližnou představu o cenách. Většina částek za útok se pohybuje okolo 40 000 eur. Neznamená to, že ke všem nabídkám existuje útočný kód. Nemá smysl ho psát hned, ale čekalo se, až přijde kritické množství objednávek a pak se teprve kód napsal. Ceník tedy trochu lže a nedává přesnou představu o aktuálních schopnostech firmy.

Hacking Team u nás přímo neprodávala, ale měl sjednanou spolupráci s českou společností, která služby lokálně přeprodávala. Podle mailové komunikace se bavili o tom, že by se mohly jejich služby prodávat také českému NBÚ. Nakonec k tomu ale nedošlo, protože NBÚ má za úkol potírat kybernetické bezpečnostní hrozby a Hacking Team je někde na pomezí, proto byl nápad pro jistotu shozen ze stolu.

Co Hacking Team uměl?
O konkrétních možnostech Hacking Teamu dává přehled prezentace, která je součástí úniku. Nabízel například sledování webového prohlížeče, odposlech mikrofonu, sledování klávesnice, natáčení uživatele webovou kamerou a podobně. Na mobilních telefonech to bylo navíc sledování historie volání, lokalizace uživatele a odposlech uživatele. Na mobilu má odposlech úplně jiný rozměr, protože si sebou vlastně nosíte v kapse vlastní štěnici.

Nabízené služby vypadají velmi lákavě, protože nabízejí odpověď na řadu scénářů. Možnosti jsou až tak zajímavé, že se dá pochybovat o tom, že to Hacking Team všechno opravdu dokáže. Výrobci nám totiž tvrdí, že jejich přístroje jsou skvělé a bezpečné a najednou tu je firma, která tvrdí, že dokáže cokoliv.

Klient dostává vlastní aplikaci, která mu dovoluje ovládat celý systém a objednávat si v něm jednotlivé útoky. Celá akce začne tím, že si v aplikaci naklikáme objekt a potom si necháme vygenerovat soubor s exploitem. Původně šlo o samoobsluhu, ale uživatelé zacházeli s drahocennými exploity velmi ledabyle a nechávali je povalovat po internetu a tím zvyšovali riziko prozrazení. Proto se přešlo na klasický ticketovací systém a balíček s exploitem připravovali na požádání přímo lidé v Hacking Teamu.

Výsledkem je například wordovský dokument, který je vyroben přesně tak, aby ho dotyčný čekal, například na základě předchozí komunikace, kterou už chvíli sledujeme. To je nejkomplikovanější varianta proti paranoidním obětem. U ostatních si to můžu zjednodušit a poslat třeba poděkování e-mailovým přátelům.

Je také možné škodlivý kód vložit například do webové stránky, která je kopií nějakého webu. Hacking Team umí i dodat krabičku s názvem Network injector, která konkrétnímu uživateli zamění původní stránku za napadenou. Často si tuto akci ale umí objednatel zajistit sám, takže instalace krabičky není potřeba.

Jakmile je kód u oběti, je možné si sednout ke konzoli a začít programovat útok. Je například možné zvolit, kdy a co chceme provádět. Kdybychom třeba používali mobil jako štěnici a trvale odesílali data, velmi rychle vybijeme baterii. Můžeme proto nahrávat do souboru a buďto odesílat v nějakých intervalech nebo ještě lépe počkat, až se mobil dostane na Wi-Fi.

Takto je možné zařízení sledovat, získávat z něj informace a zařazovat je také do kontextu. Je to krásná aplikace, vypadá to jako z nějakého amerického filmu. Umožňuje například sledovat setkávání jednotlivých obětí, analyzovat obsah, vytvářet profily jednotlivých cílů a podobně. Je vidět, že se Hacking Team staral o svoje zákazníky a vytvářel jim aplikaci, se kterou je radost pracovat.

Kde se vezme exploit?
Je skutečně možné takto snadno zařízení napadnout? Abychom to mohli udělat, musíme mít připravené nějaké exploity. Hacking Team ve skutečnosti nabízel mnoho možností, jak zařízení infikovat. Je možné použít CD nebo flash disk, použít například port Firewire nebo třeba přímou instalaci po vyjmutí disku.

Stejně tak je možné infikovat vzdáleně pomocí knihovny zero-day exploitů. Vytvořili například nový nástroj melting tool, který dokáže kód injektovat přímo do provozu během stahování obsahu z internetu. Prakticky všechno bylo prováděno vzdáleným přístupem, přestože je to složitější, dražší a náročnější než lokální napadení zařízení. Vyžaduje to sice rozsáhlou knihovnu exploitů, ale většina klientů nechtěla s fyzickým útokem nic mít.

Hacking Team využíval několik různých kategorií útoků: nejjednodušší sociální, veřejně dostupné exploity až zero-day exploity. Ty jsou jako čerstvě maso, nevydrží věčně. Potřebuji mít nějaký mechanismus dodávání stále čerstvé zásoby exploitů. Nemůžu si je nasyslit do budoucna, protože po pěti letech už nebudou fungovat. Opravdu citlivé operace si Hacking Team chránil a pracoval s nimi sám, aby nedošlo k úniku a tím znehodnocení exploitu.

Zdroje exploitů jsou různé, firma může buďto vytvářet útočný kód sama nebo je nakupovat. Není příliš reálné, aby firma sama hledala všechny chyby. Hacking Team hledal různé cestičky, včetně některých velmi kreativních. Snažila se například spolupracovat s univerzitami, které by například během nějakého výzkumu objevovaly a posílaly bezpečnostní chyby. Hlavním zdrojem je ale nákup exploitů od lidí, kteří se tím živí.

Příkladem je například Vitalij Toropov, který do roku 2015 aktivně a veřejně hledal a hlásil bezpečnostní chyby v software. Pak ale přestal. Nebo je spíš přestal dávat do otevřených databází. Víme, že začal exploity prodávat Hacking Teamu a udělal si z toho dobrou živnost. Posílal normální faktury, které se našly v Hacking Teamu. Firma poté vypracovala systém, který jí umožnil nakupovat efektivně a automatizovaně pomocí vyplňování dotazníků. Dnes jsme už dále, existuje portál Zerodium, který funguje jako aukční server na exploity. Najdou se tu levné útoky na známé redakční systémy jako WordPress, Drupal a Joomla, ale i požadavek na „svatý grál“ v podobě vzdáleného útoku na zařízení od Apple.

Nejčastěji byly využívány dva konkrétní exploity: útok na jádro Windows – konkrétně knihovnu ATMFD.dll a také Flash player. První chyba se týká programu Adobe Type Manager, který do Windows přidával podporu True Type fontů. Původně šlo o samostatný program, který se později stal součástí systému. Chyba přežila několik desetiletí a mnoho verzí Windows. Ten kód je i v desítkách, ale je už samozřejmě opravený. Hacking Team byl prozrazen těsně před vydáním Windows 10, takže Microsoft stihl vydat záplatu.

Chyba ve Flashi se pak zneužívala tak, že se vložil flashový objekt do powerpointové prezentace. Při jejím otevření došlo k načtení a spuštění Flashe, který byl přes díru zneužit ke stažení útočného kódu, který pak prováděl samotný útok. Zajímavé ale je, že na první pohled jde o dva velmi rozdílné exploity pro různé technologie. Že by se jeden člověk zabýval dvěma tak rozdílnými systémy a hledal v nich slabiny? Mají ovšem jednu společnou věc: oba nástroje programovala společnost Adobe. Vitalij Toropov se tedy při své práci zaměřil na produkty jedné společnosti, která má z hlediska bezpečnosti velmi špatnou pověst.

Stále stejné chyby už 40 let
Nejčastěji jsou stále zneužívány chyby přetečení zásobníku, kdy programátor používá pro kopírování řetězců nebezpečné knihovní funkce. První popis se přitom objevil už v roce 1972, poprvé to bylo v praxi zneužito v roce 1988 a v roce 1996 se objevil první vyčerpávající návod, který dokázal použít kdokoliv: Smashing The Stack For Fun And Profit. Je to tu s námi třicet let a měli bychom být schopni s tím už pracovat. Naštěstí není nebezpečných funkcí tolik a je možné napsat vyhledávací software, který programátora upozorní na nebezpečné chování.

Jsme ale v roce 2017 a problém není stále uspokojivě vyřešen. My vlastně nechceme psát kód bez chyb a snažíme se to nějak obejít. Je to například ASLR, který přesouvá data v paměti náhodně, ale ani ten není samospásný. Před dvaceti lety by to bylo ultimátní řešení, které by zabránilo všem útokům. Dnes už jsou známy postranní kanály, které nám dovolují zjistit, kde se v paměti dané části nacházejí. Těch kanálů navíc stále přibývá.

Můžeme například použít také NX bit, kanárky a další. Všechno se to ale ukazuje být nefunkční. Útočníci totiž umí tato opatření obcházet. Pokud například pomocí NX bitu zakážeme spouštění kódu na zásobníku, může útočník zneužít už existující kód v regulérním programu. Najde si užitečné části původního programu, které končí instrukcí ret a ty využije. Takto si pak může svůj útočný kód poskládat. Je to jen jedna z mnoha možností, ale ukazuje to, že je to pro útočníka řešitelné.

Hlavní problém je, že programování v C skrývá mnoho dalších pastí jako například přetečení integeru. O mnoha pastech navíc programátor často netuší. Například že funkce abs může vrátit i zápornou hodnotu nebo že sečtení dvou kladných integerů může vrátit záporný výsledek. Tuší takové věci náš běžný student informatiky? Já nevím.

Velmi často se objevují nové způsoby zneužití programátorských chyb, o kterých jsme dříve nevěděli nebo jsme si nedokázali zneužití představit. Navíc tyto chyby není možné zachytit při překladu. Jedinou možností je psát kódy bez chyb.

Falešný WhatsApp zaneřádil Google Play Store

8.11.2017 Securityworld Android
Víc než milionkrát byla z Google Play Storu stažena falešná verze populární komunikační aplikace WhatsApp.

Aplikace s názvem Update WhatsApp Messenger se tvářila autenticky, dokonce u ní byl uveden reálný vývojářský tým WhatsApp Inc., obsahovala však reklamy a v některých případech do telefonů stahovala nežádoucí software. V současnosti už na Play Store uvedena není.

Ať už za ní stál kdokoliv, podařilo se mu během pouhých tří dnů dokonale zmást dle všeho víc než milion uživatelů. Jediný nepatrný rozdíl oproti pravému WhatsApp Messengeru byl v názvu aplikace, kdy ta falešná nevyužívala mezeru, ale znak, který se jen jako mezera tvářil.

Běžný uživatel však takovou odchylku mohl jen těžko postřehnout. Ti uživatelé, kteří využívají automatickou aktualizuaci WhatsApp, problémem stiženi nebyli.

Pro Google přitom nejde ani zdaleka o první případ, kdy z Play Store musel mazat falešné nebo škodlivé aplikace. Například před dvěma lety nadělal řadě uživatelů problémy falešný BatteryBot Pro, aplikace monitorující využití baterie, který z telefonů odesílal nevyžádané prémiové SMS.

Nejrozšířenější hrozbou je virus Danger

7.11.2017 Novinky/Bezpečnost Viry
Počítačoví piráti stále nepolevují v šíření počítačového viru Danger. Tento škodlivý kód tak byl v minulém měsíci – stejně jako v těch předchozích – nejrozšířenější počítačovou hrozbou vůbec. Vyplývá to ze statistiky antivirové společnosti Eset.
Danger je nejrozšířenější hrozbou s téměř desetiprocentním podílem. Sluší se nicméně podotknout, že v uplynulých měsících měl tento škodlivý kód ještě větší procentuální zastoupení.

Tento virus, plným názvem JS/Danger.ScriptAttachment, je velmi nebezpečný. Otevírá totiž zadní vrátka do operačního systému. Útočníci pak díky němu mohou propašovat do napadeného počítače další škodlivé kódy, nejčastěji tak šíří vyděračské viry z rodiny ransomware.

Výkupné neplatit
Vyděračské viry začnou šifrovat obsah počítače a uživateli zobrazí oznámení, že za dešifrování počítače musí zaplatit, jinak se ke svým datům údajně již nikdy nedostane.

Ani po zaplacení výkupného navíc nemají uživatelé jistotu, že se ke svým datům skutečně dostanou. Virus je nutné z počítače odinstalovat a data následně pomocí speciálního programu odšifrovat. V některých případech to ale není možné.

Zneužívají Office
Na pozoru by se měli nicméně uživatelé mít i před dalšími hrozbami, jak ukazují říjnové statistiky. České uživatele například v minulém měsíci ohrožovala nová hrozba využívající protokol DDE, v závěru měsíce dosahovala podílu 40 procent.

Do čela žebříčku nejrozšířenějších počítačových hrozeb se nedostala právě jen kvůli tomu, že se začala šířit až před koncem měsíce. „Útočníci v tomto případě oprášili starší technologii, která je však v aplikacích stále dostupná. Nejčastěji se jedná o programy v rámci balíku kancelářských programů Office,“ uvedl Miroslav Dvořák, technický ředitel společnosti Eset.

„Protokol DDE zneužívá důvěřivosti uživatelů, kterým přijde nevyžádaný e-mail s přílohou, nejčastěji v podobě wordovského dokumentu. Po jeho otevření se uživateli objeví upozornění, že dokument obsahuje odkazy, které mohou směřovat na jiné soubory a zda je chce aktualizovat. Pokud uživatel toto potvrdí, dochází ke spuštění procesu infikování,“ konstatoval Dvořák.

Zároveň nastínil, jak jsou počítačoví piráti v šíření podobných hrozeb zběhlí. „Útočníci v tomto případě úspěšně využívají metod sociálního inženýrství, aby adresáta zmátli a vytvořili u něj dojem, že příloha je bezpečná. Nastavení zablokování spouštění maker nemá na zabránění infekce žádný vliv,“ uzavřel Dvořák.

Přehled deseti nejrozšířenějších virových hrozeb za uplynulý měsíc naleznete v tabulce níže:

Top 10 hrozeb v České republice za říjen 2017:
1. JS/Danger.ScriptAttachment (8,70 %)
2. JS/TrojanDownloader.Nemucod (5,13 %)
3. VBA/DDE (4,41 %)
4. JS/ProxyChanger (3,33 %)
5. JS/Adware.AztecMedia (3,18 %)
6. SMB/Exploit.DoublePulsar (2,52 %)
7. Java/Adwind (2,16 %)
8. Win32/GenKryptik (2,05 %)
9. VBS/TrojanDownloader.Agent.PGX (1,75 %)
10. JS/Kryptik.MX (1,68 %)
10. VBS/TrojanDownloader.Agent.PGF (1,86 %)
Zdroj: Eset

Google vydal záplatu na KRACK. Jenže smůla, dostane ji málokdo
7.11.2017 Živě.cz Zabezpečení
Lenovo K6 Note Lenovo P2Lenovo P2Google vydal záplatu na KRACK. Jenže smůla, dostane ji málokdoPodpora se vztahuje samozřejmě na obě verze, tedy Pixel i Pixel XL. Nový systém však vývojáři rozběhnou i na starších telefonech.
zobrazit galerii
Před pár týdny prolétla internetem zpráva o chybě KRACK v samotném nitru Wi-Fi, která by mohla vpustit útočníka do domácí i podnikové sítě. Krátce na to výrobci začali vydávat záplaty, přičemž Microsoft se pochlubil, že jeho Windows byl zabezpečený s dostatečným předstihem.

Čekalo se hlavně na Google. K nejzranitelnějším zařízením, kde bylo možné chybu zneužít, totiž patřil jeho mobilní systém Android. A ten se nyní dočkal opravy v rámci podzimní várky bezpečnostních záplat Android Security Bulletin.

Jakmile vám tedy záplata dorazí na telefon, KRACK už pro vás nebude nebezpečí.

Má to ale jeden háček, bezpečnostní aktualizace přímo do Googlu totiž zdaleka nepřijímají všechny telefony. Ty starší zpravidla vůbec, takže periodické měsíční záplaty chrání menšinu. Na telefonech se starší verzí Androidu a odlišnou politikou se o opravu musí postarat sám výrobce a je více než pravděpodobné, že toho nějaké opravy nebudou vůbec zajímat s tím, že si máte koupit jeho nový model. Ostatně můj rok a půl starý mobil se poslední aktualizace dočkal… Před rokem a půl.

Android tedy i přes vydanou opravu zůstane vzhledem k milionům starších a dnes již nepodporovaných telefonů rizikem i nadále. A Google s tím bohužel nic udělat nemůže, protože na starých verzích Androidu nemá nad telefony takovou moc jako třeba Apple nad iOS a Microsoft nad Windows.

Hluboko uvnitř procesorů Intel jsou zadní vrátka. Pokud je někdo zneužije, způsobí digitální apokalypsu
7.11.2017 Živě.cz BigBrother
Ačkoliv se často praví, že je nejrozšířenějším operačním systémem na světě Linux, jehož jádro najdete v každém telefonu s Androidem, na většině serverů a v síťových krabičkách všeho druhu, ve skutečnosti by to mohl být MINIX.

Procesory od Intelu obsahují mnoho drobných součástí a patří k nim i speciální firmware Management Engine (ME), který přežívá v jednom z čipů procesoru. Moc se o něm neví, bezpečnostní experti jej však už roky reverzně analyzují, a tak přece jen něco vyčmuchali.

Skrytý kód, který má přístup úplně ke všemu, a vy o tom nevíte
ME 10, který je součástí procesorů počínaje architekturou Skylake, podle textových řetězců používá k běhu zmíněný MINIX. Přestože nikdo přesně neví, k čemu slouží, experty zaujala jeho ohromná moc.

ME je totiž příliš hluboko v procesoru, takže nad ním nemá majitel počítače žádnou kontrolu. Management Engine má přitom přístup k operační paměti a síti včetně Wi-Fi čipu. Zároveň neustále běží, i když je velký operační systém o několik pater nad ním vypnutý. Stačí, když je počítač připojený ke zdroji napájení.

Schema několika úrovní softwaru podle Googlu. Zatímco úplně nejvýše jsou uživatelské programy a velký operační systém jako Linux nebo Windows, níže jsou postupně speciální programy přežívající v samotných čipech. Třeba UEFI, firmwary jednotlivých komponent a úplně nejhlouběji na úrovni -3 mocný ME od Intelu.
Ačkoliv ME nejspíše provádí běžné rutinní a bezpečnostní operace (je napojený třeba na systém IntelR Anti-Theft), jeho přítomnost v procesoru se nelíbí třeba Googlu (PDF), který procesory od Intelu používá ver svých datových centrech.

Googlu se ME nelíbí, vždyť jde o zadní vrátka do jeho datových center
Internetové jedničce z Mountain View se není čemu divit, kvůli schopnosti síťové komunikace a přístupu do RAM lze totiž ME bez nadsázky považovat za zadní vrátka do počítače. Ne, za supervrátka, protože vše běží až na samotné úrovni firmwaru hardwaru!

K čemu všemu má Intel ME přístup
Čistě hypoteticky by tedy mohla jakási entita, která by k ME získala přístup, rozeslat na všechny počítače připojené k internetu instrukci, ať z webu stáhnou nějaká data a nahrají je do RAM, kde se zpracují a s nejvyššími právy spustí libovolný kód.

Nová generace Toru má být ještě bezpečnější, adresy budou mít až 55 znaků
7.11.2017 Živě.cz  Zabezpečení
Nové adresy budou moci mít až 55 znaků místo současných 16
Protokol přejde na nové úrovně šifrování
Ubude míst, kde může být uživatel identifikován
Takto putují data v Toru.Ke komunikaci je využíván cibulový protokol s několika slupkami, do nichž jsou data rozsekána.Mezi skrytými službami najdeme i mnohá tržiště nelegálním zbožím.Jedním z nich byl AlphaBay Market.A vůbec nejznámější je Silk Road.5

Tor je považován za jeden z nejúčinnějších způsobů, jak se na internetu pohybovat anonymně. Je k tomu využíván speciální cibulový protokol, který komunikaci rozseká na jednotlivé slupky a následně ji takto odešle přes několik serverů provozovaných dobrovolníky. I přesto však Tor trpí několika slabinami, které mohou pomoci k deanonymizaci a případné identifikaci uživatele. I proto nyní skupina Tor Project oznámila novinky v samotném protokolu i prohlížeči Tor Browser, který je postaven na Firefoxu.

Delší adresy
Aktuálně vypadá tradiční adresa skryté služby v Toru nějak takto: 3g2upl4pq6kufc4m.onion. Vždy jde o náhodnou kombinaci číslic a písmen v délce 16 znaků. Nově ale budou adresy mnohem delší – jejich případné odhalení tak bude mnohem složitější. Pokud se neobjeví v některém ze seznamů nebo vyhledávačů skrytých služeb, pak bude získání adresy velmi složitě.

Nově tedy bude adresa skryté služby vypadat třeba takto: 7fa6xlti5joarlmkuhjaifa47ukgcwz6tfndgax45ocyn4rixm632jid.onion. Pokud adresu bude znát pouze provozovatel služby a úzká skupina uživatelů, je velmi nepravděpodobné její odhalení. Tedy do té doby, než ji neprozradí některý z privilegovaných členů.

Naopak veřejné služby, které fungují i v rámci Toru (Facebook, NY Times) mohou i nadále využívat lépe identifikovatelné adresy (nytimes3xbfgragh.onion) v kombinaci s vyhledávači služeb.

S robustnějším zabezpečením je spojeno rovněž několik vylepšení, která se postarají o minimalizaci okamžiků, kdy může dojít k odhalení reálné adresy nebo jiného identifikátoru uživatele. Vývojářský tým prý na mnoha změnách pracoval déle než čtyři roky. Kromě jiného se změní šifrování z SHA1/DH/RSA1024 na SHA3/ed25519/curve25519. Nová verze protokolu je dopodrobna popsána v dokumentaci.

Nová generace Toru, která je označována jako 3.0 postupně začne nahrazovat aktuální protokol, u kterého není jasné, jak dlouho bude fungovat. Podle vývojářů by měly obě verze fungovat paralelně po dobu několik let, než dojde k odstřihnutí současné generace 2.0

TorMoil
Novinky přichází v okamžiku, kdy byla odhalena jedna z největších zranitelností Toru vůbec. Říká se jí TorMoil a způsobovala odhalení reálné IP adresy uživatele při práci s přímou adresou na soubor, tedy při využití URL s file://. Útočník mohl vytvořit speciální stránku, která právě při odkazu na libovolný soubor začala komunikovat přes standardní HTTP protokol s obejitím Toru.

Chyba se týkala uživatelů Tor Browseru na macOS a Linuxu. Ti by měli co nejrychleji přejít na novou opravenou verzi prohlížeče 7.0.9.

Zranitelnost ROCA: co se děje se slovenskými a estonskými e-občankami?
7.11.2017 Lupa.cz Zranitelnosti
Objev česko-slovenského vědeckého týmu z Masarykovy univerzity v Brně má nepříjemné důsledky pro elektronické občanské průkazy na Slovensku, ale i v Estonsku.

Zatímco u nás doma se kolem občanských průkazů s čipem, elektronického podpisu a služeb eGovernmentu aktuálně nic moc neděje, na Slovensku se naopak „dějí věci“: v nedávných dnech zde orgány veřejné moci přestaly přijímat elektronická podání, podepsaná s pomocí tamních elektronických občanských průkazů, a 31. 10. 2017 (k času 18:23) pak byly zrevokovány všechny kvalifikované certifikáty vystavené k soukromým klíčům na těchto e-občankách. Jejich držitelé si nyní musí pořídit certifikáty nové.

Svým způsobem je to docela bomba, která ale nevybuchla jen na Slovensku. Postihla i další země, konkrétně také Estonsko. I zde nakonec museli revokovat všechny certifikáty na tamních e-občankách (k 3. 11. 2017) a vyzvat jejich držitele k získání nových certifikátů.

Ale proč? Co bylo příčinou? A co je ohroženo?

Zranitelnost ROCA
Za vším je výsledek bádání česko-slovenského týmu vědců z centra CRoCS (Centre for Research on Cryptography and Security) při Fakultě informatiky na Masarykově univerzitě v Brně, ve spolupráci se společností Enigma Bridge a italskou Ca' Foscari University.

Presenting now, The Return of Coppersmith's Attack: Practical Factorization of Widely Used RSA Moduli #CCS17 @acm_ccs #RealWorldImpact award winner

15:05 - 2. 11. 2017
1 1 odpověď 8 8 retweetů 13 13lajků
Informace o reklamách na Twitteru a soukromí
Svůj objev prezentovali minulý týden na konferenci ACM CCS 2017, kde za něj dostali jedno ze dvou hlavních ocenění (Real-World Impact Award).

Zdroj: DSL.SK
Podstatou je nalezení chyby v jedné konkrétní softwarové knihovně (RSA Library version v1.02.013 od německé společnosti Infineon), která se využívá v některých krypto-čipech (a to již od roku 2012) pro generování klíčových párů (soukromého a veřejného klíče) pro podpisové schéma RSA. Konkrétně chybuje v generování velkých prvočísel, které jsou u RSA základem pro výpočet obou klíčů. Používá k tomu „urychlovací algoritmus“ Fast Prime, který ale v daném případě negeneruje ona prvočísla tak, jak by správně měl.

Nalezená chyba pak v konkrétních případech (při použití klíčů generovaných touto knihovnou) nabourává základní předpoklad pro praktickou použitelnost elektronického podpisu: že z veřejného klíče není možné odvodit (vypočítat) klíč soukromý. Přesněji: že to nejde rychleji než za dobu tak dlouhou a s takovými náklady, že už by to pro nikoho nemělo cenu. Bohužel z veřejného klíče, který byl vygenerován onou chybující knihovnou, lze soukromý klíč odvodit mnohem rychleji – tak rychle (a s relativně nízkými náklady), že už by se to někomu mohlo vyplatit.

Za jak dlouho by se to podařilo, uvádí autoři v popisu svého objevu: pro dnes nejčastěji používané klíče o velikosti 2048 bitů je to (v nejhorším případě) cca 140 roků běhu jednoho vlákna běžně dostupného CPU. S tím, že výpočet (proces hledání) lze dobře paralelizovat a využít tak více vláken a celých procesorů současně, a tím násobně zkrátit reálný čas výpočtu, klidně i na dny, či dokonce hodiny. Odhad max. nákladů, které autoři uvádí pro prolomení klíče o velikosti 2048 bitů (nalezení soukromého klíče ke konkrétnímu veřejnému klíči), při použití cloudových služeb Amazon AWS c4, je asi 40 000 USD. Pro klíče o velikosti 1024 bitů by to pak bylo jen nějakých (maximálních) 80 USD.

Následně, již po zveřejnění na konferenci ACM, se v odborné komunitě objevily zprávy o možnosti ještě rychlejšího a levnějšího prolomení.

Takovéto prolomení, pro jehož vlastní verzi autoři použili označení ROCA (The Return of Coppersmith's Attack), už by pro někoho (se zlými úmysly) mohlo být reálně využitelné. S nedozírnými následky pro toho, jehož soukromý klíč by byl touto cestou odvozen (vypočítán).

Co je ve hře?
To, že z veřejného klíče není možné odvodit klíč soukromý, resp. že to nejde rychleji, než za nějakou opravdu extrémně dlouhou dobu, je alfou a omegou naší důvěry v elektronické podpisy i základním předpokladem pro možnosti jejich praktického využití. Tedy alespoň u „skutečných“ elektronických podpisů, které jsou založeny na algoritmech a metodách kryptografie a které bychom správně měli označovat spíše jako digitální. Neformálně si je můžeme představovat také jako „počítané“ (ve smyslu: vznikající výpočtem).

Zdůrazňuji to proto, že naše legislativa používá pojem „elektronický podpis“ i pro takové úkony v elektronickém světě, které s kryptografií nemají nic společného, s žádnými klíči vůbec nepracují a u kterých ani není co počítat, co ověřovat, natož pak prolamovat. Ani na co se spoléhat – ale to by bylo na jiné povídání (které už jsem jednou zde na Lupě publikoval).

Pokud tedy zůstaneme u těch elektronických podpisů, které vychází z algoritmů a metod kryptografie a které se soukromými a veřejnými klíči pracují – pak si musíme uvědomit, jak fungují: při podepisování (vytváření elektronického podpisu) podepisující osoba používá svůj soukromý klíč, zatímco platnost již vytvořeného podpisu si protistrana (příjemce, resp. tzv. spoléhající se osoba) ověřuje pomocí veřejného klíče. To znamená, že podepisující osoba si musí pečlivě hlídat svůj soukromý klíč, aby s ním nemohl vládnout nikdo jiný (protože jinak by se mohl podepisovat místo ní). A naopak: veřejný klíč potřebuje mít k dispozici každý, kdo nějaký podepsaný dokument přijímá a má mít možnost si ověřit jeho platnost.

Proto je nutné, aby oprávněný držitel soukromého klíče mohl bez obav dát odpovídající veřejný klíč skutečně komukoli: musí mít jistotu, že ten, kdo jeho veřejný klíč získá, z něj nebude moci odvodit (vypočítat) odpovídající soukromý klíč. Přesněji: že to nedokáže tak rychle, aby ho mohl jakkoli zneužít.

V praxi se veřejné klíče rozdávají nikoli samostatně, ale jako součást certifikátů vystavovaných certifikačními autoritami. Certifikát je vlastně jakési dobrozdání či osvědčení od třetí důvěryhodné strany (certifikační autority), určené širší veřejnosti. Říká, kdo prohlašuje za svůj ten soukromý klíč, kterému odpovídá veřejný klíč obsažený v certifikátu. Podle toho se pak, při ověřování elektronického podpisu (pomocí veřejného klíče), tento podpis přisuzuje konkrétnímu původci. Tj. za podepsanou osobu se považuje ta osoba, jejíž identita je uvedena v certifikátu.

Nicméně samotný soukromý klíč v certifikátu obsažen není a být ani nemůže, a to již z principu (protože certifikáty jsou v zásadě veřejné).

Bývá dobrým zvykem přikládat takovýto certifikát přímo ke konkrétnímu elektronickému podpisu, aby jej příjemce měl k dispozici a nemusel jej sám někde hledat. Třeba na webu té certifikační autority, která certifikát vydala – protože standardním postupem (pokud držitel certifikátu neřekne jinak) je to, že jej autorita zveřejní sama.

V praxi to reálně znamená, že držitel soukromého klíče nemá žádnou kontrolu nad tím, jak se dále šíří jeho veřejný klíč, obsažený v příslušném certifikátu. Kdokoli si ho mohl stáhnout (z webu vydavatele), nebo ho získal z kteréhokoli podepsaného dokumentu, ke kterému se mohl dostat jakkoli. Ostatně, i tomu vděčí veřejný klíč za svůj přívlastek („veřejný“).

Proto je jakékoli narušení základního principu – že z veřejného klíče nejde reálně odvodit klíč soukromý – tak nebezpečné. Protože ten, kdo by si soukromý klíč přeci jen dokázal (v nějakém „ještě únosném“ čase) z veřejného klíče odvodit, by se mohl podepisovat místo oprávněného držitele soukromého klíče. A nikdo by už nedokázal rozlišit, kdo je skutečným autorem konkrétního podpisu.

Se znalostí soukromého klíče by pak mohl ten, kdo zná jeho hodnotu, elektronicky podepsat třeba smlouvu o prodeji domu, který patří oprávněnému držiteli soukromého klíče. A to bez jeho vědomí, ale vlastně jeho jménem. Pokud by se jednalo o soukromý klíč, ke kterému byl vystaven kvalifikovaný certifikát, šlo by (zde v ČR) o tzv. uznávaný elektronický podpis a jím podepsanou smlouvu by Katastr měl akceptovat jako součást žádosti o vklad. Obdobně pro všechny právní úkony (právní jednání), které lze realizovat elektronickou cestou za použití uznávaných elektronických podpisů. Raději nedomýšlet…

Nedivme se proto, že na Slovensku dočasně přestali přijímat takovéto elektronické podpisy (u kterých prolomení hrozí) a že dochází k revokaci již vystavených certifikátů a vydávání nových. Je spíše otázkou, zda jsou tato opatření dostatečná a zda nepřichází pozdě.

Kde nebezpečí hrozí a jak bylo zveřejněno?
Zdůrazněme si, že právě popsaná zranitelnost (ROCA) se netýká samotného principu fungování (digitálních, kryptografických, resp. „počítaných“) elektronických podpisů. Nejde o žádnou chybu či problém celého jejich konceptu, ani podpisového schématu RSA jako takového. Jde o důsledek chyby jednoho konkrétního softwaru (knihovny), kterou je třeba opravit a napravit přímé důsledky této chyby.

Výzkumný tým podle svého vyjádření odhalil popisovanou zranitelnost (chybu) koncem ledna tohoto roku. Zjistil, že německá společnost Infineon Technologies AG svou chybující knihovnu využívá ve svých čipech, které jsou základem různých kryptografických modulů (TPM, Trusted Platform Module), stejně jako čipových karet a USB tokenů.

Proto tým z MU v Brně ihned informoval společnost Infineon o svém zjištění a v duchu principu tzv. zodpovědného odhalení (Responsible disclosure) počkal plných 8 měsíců se zveřejněním svého zjištění. A i toto zveřejnění „rozfázoval“ do dvou hlavních etap: nejprve (v polovině října) zveřejnil obecnější popis celého zjištění (např. zde) a teprve na konci října a přelomu listopadu pak na již zmiňované konferenci ACM (CCS 2017) představil detaily.

Ona prodleva 8 měsíců umožnila, aby výrobce vadných čipů stihl zareagovat a aby se mohlo zjistit, kam všude se chyba rozšířila – koho a co zasáhla. Prohlášení samotné společnosti Infineon je ale jen dosti obecné, když hovoří jen o „informování zákazníků“ a nabídce cest ke „zmírnění dopadů“.

Dlužno dodat, že německá společnost Infineon není zdaleka jediným výrobcem kryptografických čipů a také ne všechny její produkty mají v sobě „zadrátovánu“ onu chybující knihovnu. A navíc, podle jejího prohlášení, se nalezená zranitelnost (chyba) projevuje jen tam, kde je u oné knihovny zapnuta akcelerace při hledání prvočísel pro potřeby generování klíčového páru.

Jinými slovy: nalézt konkrétní produkty či služby, které nalezenou zranitelností trpí, je poněkud složitější.

Dnes již víme, že zranitelnost se týká například čipů řady SLE78CFX3000P v nových elektronických občankách na Slovensku (ale stejně tak e-občanek v Estonsku a zřejmě i v Rakousku). Ale díky kryptomodulům TPM (Trusted Platform Module) je dosah celého problému nejspíše mnohem širší a „mapování“ jeho dosahů stále probíhá.

Různých seznamů toho, na co (a na koho) nově objevená zranitelnost dopadá, je samozřejmě více. Asi nejsystematičtější a nejrozsáhlejší přehled, který jsem zatím našel, publikoval a dále aktualizuje britský National Cyber Security Centre: podle něj se zranitelnost týká například platformy ChromeOS, zařízení Yubikey či autentizační karty Gemalto IDPrime.Net, ale také platformy Windows. Zde, na platformě Windows, jde například o použití služby BitLocker s TPM 1.2. Zmíněný seznam britské NCSC pak obsahuje i odkazy na weby příslušných výrobců, kde oni sami informují o postupech řešení a nápravy.

Jak zjistit, zda jste ohroženi?
Možná nejjednodušší cestou, jak zjistit, zda se nově objevená zranitelnost týká i vás, je využít „detekčních“ prostředků, které zpřístupnili sami autoři objevu. Podařilo se jim totiž najít způsob, jak přímo (a pouze) z veřejného klíče snadno a rychle poznat, zda je, či není ohrožen zranitelností ROCA.

Odkazy na tyto prostředky najdete v popisu celé zranitelnosti a jsou dostupné jak pro off-line použití, tak i pro využití on-line. Existuje i jejich emailová verze: pokud na adresu roca@keychest.net pošlete elektronicky podepsaný email, jako odpověď dostanete zprávu o tom, zda váš veřejný klíč (obsažený v podpisovém certifikátu) je v bezpečí.

Nejjednodušší je asi využít on-line verze nástrojů a nechat si zkontrolovat přímo své certifikáty: sám jsem si takto ověřil všechny své kvalifikované i nekvalifikované certifikáty od tuzemských (i zahraničních) vydavatelů a žádný z nich nebyl zranitelností postižen.

Ověřil jsem si takto i starší a dnes již neplatný certifikát, vystavený k soukromému klíči generovanému na mém (českém) občanském průkazu s čipem, a i zde bylo vše v pořádku.

K čemu jsou elektronické občanky?
Naše stávající občanské průkazy s čipem, vydávané od 1. 1. 2012, tedy zřejmě nejsou zranitelností ROCA ohroženy. Už i proto, že jsou vlastně starší a používají technologie dostupné ještě před rokem 2012 (zatímco ona chybující knihovna od společnosti Infineon pochází právě z roku 2012).

Navíc je dobré si připomenout, že naše stávající občanské průkazy, a to i ve verzi s čipem, vlastně vůbec nejsou elektronické. Jejich základní funkcí je prokazování totožnosti, resp. identifikace a autentizace – a z tohoto pohledu jsou jen prostým kusem plastu, na kterém jsou natištěny potřebné údaje (včetně fotografie držitele). Však také tyto své funkce plní úplně stejně i ve verzi bez čipu.

Varianta s čipem, kterou si za příplatek 500 Kč pořídilo jen úplné minimum lidí, podle původních představ možná měla nějak umožňovat a podporovat elektronickou identifikaci a autentizaci, ale zákonodárci to bohužel „nedomysleli“ – když cestou práva umožnili využít onen čip pouze jako úložiště soukromých klíčů (a certifikátů) pro elektronický podpis. Navíc bez toho, že by tento čip, resp. celý občanský průkaz, prošel certifikací na bezpečný (dnes: kvalifikovaný) prostředek pro vytváření elektronických podpisů (SSCD, resp. QSCD).

Takže ve finále je to vlastně jen taková dvojkombinace: čistě plastová občanka, plus (necertifikovaná) čipová karta, kterou je možné využít pro elektronické podepisování. Ale nikoli formou nejspolehlivějšího kvalifikovaného elektronického podpisu, protože k tomu by byla nutná právě ona certifikace na bezpečný/kvalifikovaný prostředek (SSCD/QSCD).

Zdůrazněme si, že zranitelnost ROCA se týká jen funkce čipové karty. A to ještě jenom tam, kde je klíčový pár (soukromý a veřejný klíč) generován přímo uvnitř čipu.

Je to důležité pro správné pochopení toho, co se nyní děje se slovenskými občanskými průkazy (eID) a také s tamními elektronickými doklady o pobytu (eDoPP): stejně jako v našem případě to jsou „dvojkombinace“, zahrnující jak „průkaz totožnosti“ (eID funkci), tak i čipovou kartu pro potřeby elektronického podpisu.

Na rozdíl od našich průkazů ale jsou ty slovenské skutečně elektronické, a to v obou svých částech, resp. funkcích. Tedy i pokud jde o funkci elektronické identifikace a autentizace, která ale není zranitelností ROCA nijak ohrožena – a svou roli „skutečně elektronického průkazu totožnosti“ tak slovenské průkazy mohou plnit i nadále a beze změny.

Zranitelností ROCA je ohrožena pouze ta část slovenských průkazů, která je fakticky čipovou kartou pro uchovávání soukromých klíčů a k nim vystavených kvalifikovaných certifikátů. Podstatným rozdílem oproti našim občanským průkazům s čipem, resp. jejich funkce čipové karty, je skutečnost, že na Slovensku tato část průkazu prošla potřebnou certifikací a je bezpečným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů (SSCD, dnes „kvalifikovaným prostředkem“, zkratkou QSCD).

Na Slovensku totiž od začátku dodržují ducha unijní legislativy k elektronickým podpisům, která počítá s používáním bezpečných (dnes: kvalifikovaných) prostředků pro vytváření elektronických podpisů – zatímco u nás jsme se již v roce 2000 vydali cestou národních výjimek („přeci nebudeme lidi nutit kupovat si nějakou drahou čipovou kartu“) a zavedli si uznávané elektronické podpisy (které nevyžadují ony bezpečné/kvalifikované prostředky). Nicméně skutečné využití občanského průkazu jako bezpečného prostředku pro vytváření el. podpisů je i na Slovensku dobrovolné, a nikoli povinné. Čip sice mají všechny průkazy (kterých bylo vydáno již cca 2,5 milionu), ale klíče a certifikáty si na nich nechávají generovat jen ti, co o tuto možnost mají zájem (těch bylo cca 300 000, zdroj).

Paradoxně jsou ale dnes na Slovensku biti za to, že se vydali předepsanou cestou bezpečných/kvalifikovaných prostředků – a doplatili na to, že ani předepsaná certifikace bezpečných prostředků v akreditovaných laboratořích (zde konkrétně provedená v Německu) nedokázala odhalit dnes popisovanou zranitelnost. Což je docela smutné zjištění.

Jak postupovali na Slovensku a jak v Estonsku
Jak jsme si již řekli v úvodu článku, na Slovensku nakonec – po určitém počátečním váhání, nepochopení a popírání celého problému a jeho zlehčování – nakonec přistoupili k revokaci podpisových certifikátů, umístěných na čipu tamních občanských průkazů a dokladů o pobytu. Přesněji: všech tří certifikátů, které jsou zde umístěny a které byly vydány k soukromým klíčům, vygenerovaným v příslušném páru přímo na kartě a jejím čipu (s využitím chybující knihovny): jde o kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis (certifikát ACA, dle bodu 15 článku 3 nařízení eIDAS), dále o (ne-kvalifikovaný) certifikát pro elektronický podpis (certifikát PCA, dle bodu 14 článku 3 nařízení eIDAS) a dále o šifrovací certifikát (certifikát SCA). Podle tohoto zdroje mělo být revokováno celkem 296 037 kvalifikovaných certifikátů.

Současně na Slovensku vyzvali ty držitele, kteří nadále chtějí využívat své průkazy i pro elektronické podepisování, aby si pořídili certifikáty nové. Původní představa byla taková, že to půjde zařídit na dálku, ale nakonec to přeci jen vyžaduje osobní účast (dostavit se na „kterékoli oddělení dokladů“). Mělo by se jednat o nové certifikáty ke klíčům o velikosti 3072 bitů. U těch je ale, alespoň podle tohoto zdroje, otázkou, zda také nejsou ohroženy zranitelností ROCA.

Nicméně i toto by mělo být jen krátkodobým řešením před přechodem na řešení zásadnější. Tím by měl být (prý již v lednu 2018) přechod na podpisové schéma DSA, resp. jeho variantu s eliptickými křivkami ECDSA. Zde už se totiž s prvočísly vůbec nepracuje, a tak zde nalezená zranitelnost ROCA nehrozí. Také další vlastnosti tohoto podpisového schématu jsou příznivější (např. pro praktické nasazení vyžadují menší výpočetní kapacitu). Nevýhodou je ale to, že u nich již nejde jednoduše „obrátit“ využití soukromého a veřejného klíče a místo k podepisování je využít pro šifrování. To jde dělat jen u schématu RSA, kde se dá šifrovat veřejným klíčem a dešifrovat klíčem soukromým.

Celkově je ale možné konstatovat, že na Slovensku se „začaly dít věci“ až po první fázi zveřejnění celé zranitelnosti, tedy až ve druhé půlce října. I když (podle tohoto zdroje) se slovenská autorita Disig, vydávající certifikáty pro tamní e-občanky, o problému dozvěděla již 20. června 2017. A nedovedu si představit, že by si to nechala jen pro sebe a neinformovala o tom kompetentní orgány státu.

To Estonsko veřejně zareagovalo prakticky okamžitě poté, co bylo (30. srpna) o nalezené zranitelnosti informováno přímo jejími objeviteli – s tím, že nebezpečí nebere na lehkou váhu a dále jej zkoumá. K tomu je vhodné dodat, že v Estonsku bylo před volbami, které tam mohou probíhat i elektronicky, právě s využitím tamních elektronických občanek. O to více si Estonci nemohli dovolit problém jakkoli ignorovat či jen bagatelizovat.

Podle tohoto zdroje estonský předseda vlády, jakmile se o zranitelnosti dozvěděl, odvolal plánovanou státní návštěvu Polska a jal se věci řešit. Asi i včetně hodnocení toho, co a jak hrozí a zda nebude nutné odvolat nadcházející volby. To na Slovensku tamní ministr vnitra Kaliňák zareagoval „trochu jinak“ (výzvou, ať mu hacknou jeho e-občanku).

Jedním z prvních opatření, které v Estonsku přijali (počátkem září, a tedy jen několik málo dnů, co se o problému dozvěděli), bylo znepřístupnění (uzavření) veřejné databáze certifikátů na e-občankách. Museli tedy již znát podstatu zranitelnosti a vědět, že hrozí právě odvození soukromého klíče z klíče veřejného. Současně doporučili svým občanům, aby místo „čipových“ e-občanek raději používali mobilní eID, které nalezenou zranitelností netrpí. Informovali i své e-rezidenty, kterých se celý problém týká také.

Nakonec i v Estonsku, po zveřejnění detailů celé zranitelnosti a s pravděpodobnou brzkou dostupností různých nástrojů na reálné prolamování soukromých klíčů, přistoupili také k revokaci všech certifikátů ze svých e-občanek (viz úvod článku). Současně vyzvali jejich držitele k získání nových.

V souvislosti se zranitelností ROCA se hodně mluvilo i o Rakousku, které by mělo být také „zasaženo“. Tamní e-občanky ale již delší dobu používají podpisové schéma ECDSA (tedy to, na které na Slovensku i v Estonsku teprve chtějí přejít), a tudíž zranitelností ROCA nejsou ohroženi.

Co způsobila revokace?
Za zmínku určitě stojí i dopady hromadné revokace certifikátů, ke které došlo na Slovensku i v Estonsku – k datu 31. 10. 2017, resp. 3. 11. 2017. Jak to tedy je s platností podpisů vytvořených ještě před tímto datem?

Obecně je možné konstatovat, že platnost takovýchto podpisů ovlivněna není, protože se s časem nemění. Co se ale v čase mění a co je revokací zásadně ovlivněno, je naše schopnost ověřit a prokázat stav platnosti nějakého konkrétního podpisu.

U takových dokumentů, které byly řádně podepsány ještě před revokací podpisového certifikátu, a stejně tak byly ještě před revokací opatřeny (kvalifikovaným) časovým razítkem, se na možnosti ověřit jejich platnost nic nemění. Díky časovému razítku je totiž možné prokázat, že podpis existoval již před okamžikem přidání razítka. Zde tedy problém nevzniká, resp. možnost ověření se kvůli revokaci nemění.

Ovšem u dokumentů, které sice byly podepsány před revokací, ale ke kterým nebylo včas (rozuměj: ještě před revokací) přidáno časové razítko, už problém je. Kvůli absenci (kvalifikovaného) časového razítka totiž přicházíme o důkaz toho, že podpis existoval již před okamžikem revokace. Obvyklé metody (strojového) ověřování platnosti pak musí ověřovat platnost podpisu k aktuálnímu časovému okamžiku (tedy: už po revokaci), a už tedy nemohou podpis ověřit jako platný.

Možnost ověřit takovýto podpis bez časového razítka však stále existuje, ale už je to spíše na „ruční“ ověřování, případně až na ověřování před soudem cestou soudního znalce: musí se najít nějaký jiný důkaz (než chybějící časové razítko), který bude dosvědčovat, že daný podpis existoval ještě před revokací. A bude na „lidském“ posouzení (případně až před soudem), zda je takovýto důkaz dostatečně spolehlivý (i vzhledem k tomu, co je ve hře).

Příkladem takového důkazu o existenci podpisu v určitém čase může být třeba záznam elektronické podatelny o okamžiku přijetí podepsaného dokumentu. Nebo nějaká „digitální stopa“, případně svědecká výpověď apod.

Takže: ne, že by to nešlo (prokázat platnost podpisu i bez časového razítka). Ale může to být dosti složité, hodně nákladné a nemusí to vždy vést k očekávanému výsledku.

Berme to proto jako ponaučení a argument pro používání (kvalifikovaných) časových razítek i tam, kde to není explicitně předepsáno jako povinnost. V ČR to mají jako povinnost (z §11 zákona č. 297/2016 Sb.) všechny orgány veřejné moci, u všech elektronických dokumentů, které produkují v rámci výkonu své působnosti: musí podepisovat (nebo pečetit) a současně musí opatřovat časovými razítky. Pro právnické a fyzické osoby ale připojování časových razítek povinností není. Nicméně lze to vřele doporučit, i kvůli právě popsanému příkladu ze Slovenska a Estonska.

K tomu lze ještě dodat, že časová razítka nejsou zdarma. Nicméně i „v malém“ stojí srovnatelně či méně než tisk či kopírování jedné strany A4. A rozhodně mnohem méně, než jaké mohou být náklady na řešení případných sporů, když dojde na příslovečné lámání chleba.

Je to vůbec rozumné?
Na samotný závěr možná ještě jeden osobní postřeh a názor: podle mne není úplně ideální kombinovat v sobě (elektronický) průkaz totožnosti a čipovou kartu (bezpečný/kvalifikovaný prostředek pro vytváření elektronických podpisů).

Samozřejmě to má určité výhody, ale i řadu nevýhod, které spíše převažují. Například to, že „režim používání“ bývá odlišný: průkaz totožnosti u sebe obvykle nosíme pořád, zatímco čipovou kartu pro podepisování už pořád u sebe mít nemusíme. Spíše si ji nějak hlídáme a raději uchováváme na nějakém bezpečném místě. Nehledě již na rozdílnou „životnost“ průkazu totožnosti (klidně i 10 let) a podpisových certifikátů (dnes standardně 1 rok).

Nebo, a to se ukazuje právě nyní: když u jedné složky takovéto „dvojkombinace“ dojde k nějakému problému, veze se s ní i druhá složka. A zdaleka ne každý dokáže rozlišit, čeho se problém týká, a čeho naopak nikoli.

Ransomware? Bad Rabbit spíše pouze maskoval phishingový útok na Ukrajině

7.11.2017 CNEWS.cz Viry
Co když sledujete útok a nevšimnete si, že mezitím za vašimi zády probíhá útok jiný? Na Ukrajině během výskytu Bad Rabbitu probíhal útok phishingový.

Koncem října postihl část světa další velký útok ransomwaru, jenž vzbudil pozornost médií. Vypadá to, že v tomto roce je vůbec nejvíce postižena Ukrajina, nebo aspoň patří k nejvíce postiženým. Zatímco ransomware WannaCry postihl mnoho organizací po celém světě, koncem června dorazila hrozba jménem Petya. Tentokrát byla nejvíce postižena právě Ukrajina.

Zajímavé je, že ačkoli se zdánlivě jednalo o útok ransomwaru, ve skutečnosti to byl spíše zákeřný malware, jehož cílem byl způsobit rozsáhlé škody. Dodávám, že cílem ransomwaru je naproti tomu vydělat peníze – zašifruje data na počítači a pak za ně vyžaduje výkupné. Malware byl tedy založen na ransomwaru Petya, nicméně s ohledem na jeho chování a účel byl tento škodlivý kód bezpečnostními experty a expertkami nazván i jako NotPetya.

Ransomware pro odvedení pozornosti
NotPetya není mrtvý. Jak ukazují nedávná zkoumání, na jeho základech staví nedávno řádící ransomware Bad Rabbit. Malwarebytes Labs uvádí, že za oběma škodlivými kódy stojí pravděpodobně stejní lidé. Se zajímavým tvrzením pak exkluzívně přišla agentura Reuters, jež před pár dny získala vyjádření šéfa kybernetické policie Serhiye Demedyuka.

Zatímco byl svět zaneprázdněn Bad Rabbitem, probíhal na Ukrajině paralelně jiný útok. Jednalo se o phishingový útok s cílem ukrást informace finanční a tajné informace. Ačkoli se v Rusku Bad Rabbit rozšířil více, nová informace říká, že hlavním cílem byla pravděpodobně Ukrajina. Demedyuk řekl, že se hybridní útoky stávají běžnými. Samotná taktika, kdy je vyvolána událost, která odpoutá pozornost od skutečného problému, není vůbec nová.

Ransomware Petya (foto: Avast)
Phishingový útok byl zacílen na uživatelky a uživatele softwaru od ruské firmy 1C, jež produkuje mj. nástroje pro účetnictví. Útok ransomwaru Petya/NotPetya byl přitom zahájen rovněž prostřednictvím softwaru pro účetnictví, jenž se nazývá M.E.Doc. Podvodné e-maily rozeslané během nedávného útoku se tvářily, jako by přicházely od vývojářského studia 1C. Ukrajinská policie získala oznámení od patnácti firem, které phishingovému útoku podlehly.

Celkový rozsah útoku prý zatím odhadnout nelze. Zato je zajímavé, že ukrajinské orgány dokázaly od června zastavit pětici velkých útoků na finanční instituce a strategickou infrastrukturu, jak zjistili v Reuters.

V USA chystají obvinění členů ruské vlády z hackerských útoků

7.11.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Americké ministerstvo spravedlnosti má dostatek důkazů, aby obvinilo šest členů ruské vlády z podílu na loňském hackerském útoku proti serverům Demokratické strany. Oznámil to list The Wall Street Journal. Prokuratura by prý mohla přivést kauzu k soudu příští rok, podle amerického listu je ale zadržení obviněných nepravděpodobné.
Z Ruska byl údajně před loňskými prezidentskými volbami v USA veden hackerský útok, při němž bylo ze serverů americké Demokratické strany ukradeno velké množství elektronické pošty, která vrhala nepříznivé světlo na prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou. Později se e-maily objevily na kontroverzním serveru WikiLeaks.

Americká kontrarozvědka už v lednu údajně zjistila, že útok zorganizovaly ruské tajné služby na přímý příkaz prezidenta Vladimira Putina, který chtěl Clintonovou znevýhodnit v souboji s republikánským kandidátem a pozdějším volebním vítězem Donaldem Trumpem. Kreml jakékoli vměšování do amerických voleb popírá.

U soudu příští rok
Na vyšetřování v USA se podle listu The Wall Street Journal podíleli agenti FBI a prokurátoři z Washingtonu, Filadelfie, Pittsburghu a San Franciska. Kauza by se mohla dostat před soud příští rok. Obvinění by ruským činitelům znepříjemnilo cesty do zahraničí, zatýkání či věznění se ale nepředpokládá, píše americký list.

Spojené státy obvinily Rusy z hackerských útoků už letos v březnu. Ministerstvo spravedlnosti vzneslo obvinění proti dvěma ruským zpravodajským důstojníkům a dvěma hackerům, kteří údajně v roce 2014 organizovali útok na půl miliónu účtů internetové společnosti Yahoo.

Ruská oficiální místa na informaci amerického listu zatím nereagovala. Ruská agentura RBK napsala, že jména údajných ruských viníků by mohla být zveřejněna počátkem příštího roku.

Populární stránka ke streamování anime Crunchyroll infikovala návštěvníky malwarem
6.11.2017 Živě.cz Viry

Je celkem obvyklé, že na velké weby čas od času zaútočí podlí útočníci, ale Crunchyroll, největší streamovací služba s japonskými seriály anime, se stala o víkendu terčem mimořádné závažného útoku.Neznámí pachatelé nahradili domovskou stránku Crunchyroll falešnou a návštěvníky zkoušeli infikovat malwarem.K útoku došlo během soboty. Útočníci se snažili docílit toho, aby si návštěvníci s Windows PC stáhli infikovaný program „CrunchyViewer“. Když to člověk udělal a soubor spustil, na pozadí systému se mu aktivoval nechtěný proces. Mobilní uživatelé ohroženi nebyli. Stalo se to, že útočníkům se podařilo napadnou Cloudflare konfiguraci mateřské společnosti služby Ellation, která běžně přesměrovává provoz do Crunchyroll a nasměrovali ji na falešný server obsahující malware. Dobrá správa pro uživatele tak je, že vlastní stránka zasažena nebyla a všechny uživatelské účty jsou v bezpečí.V tuto chvíli je již vše v pořádku a návštěvníci se nemusí ničeho obávat. Bude ale chvíli trvat, než se internet dozví, kdo za útokem stál.
Je celkem obvyklé, že na velké weby čas od času zaútočí podlí útočníci, ale Crunchyroll, největší streamovací služba s japonskými seriály anime, se stala o víkendu terčem mimořádně závažného útoku. Neznámí pachatelé nahradili hlavní stránku falešnou a návštěvníky zkoušeli infikovat malwarem.

K útoku došlo během soboty. Útočníci se snažili docílit toho, aby si návštěvníci s Windows PC stáhli infikovaný program „CrunchyViewer“. Když to člověk udělal a soubor spustil, na pozadí systému se mu aktivoval nechtěný proces. Mobilní uživatelé ohroženi nebyli.

Kdo za útokem stojí a co bylo jeho účelem, je předmětem vyšetřování. Stalo se nicméně to, že útočníkům se podařilo napadnou konfiguraci uložiště Cloudflare mateřské společnosti služby Ellation, která běžně přesměrovává provoz do Crunchyroll, a nasměrovali ji na falešný server obsahující malware. Vlastní stránka zasažena nebyla a všechny uživatelské účty jsou v bezpečí.

Nic tragického se nestalo, ani pokud člověk infikovaný soubor stáhnul a nespustil. Pokud tak však udělal, je možné manuálně odstranit problematické soubory a registry. Jak na to, Ellation popisuje na své stránce.

Patchovat, záplatovat, zadrátovat, zalepit …

2.11.2017 SecurityWorld Zabezpečení
díry a zranitelnosti operačních systémů a aplikací.

Na úvod pár faktů:

Věděli jste, že:

z celkového počtu odhalených kyber útoků na celém světě bylo 30 % zaměřeno na produkty společnosti Adobe a aplikací Java a Microsoft Internet Explorer?
mezi tři nejčastěji napadané technologie v tomto roce patřili Adobe Flash Player, Microsoft Internet Explorer a Microsoft Silverlight?
77 % ze všech odhalených vyděračských útoků (ransomware) bylo orientováno na oblasti obchodu a poskytování profesionálních služeb (28 %), státní správy (19 %), zdravotnictví (15 %) a maloobchodu (15 %)?
účinný proces patch managementu je pro mnoho IT oddělení stále velkou výzvou? Až 21 % IT oddělení provozuje systémy, které nemají ošetřenou vulnerabilitu (zranitelnost), která je známá již více než tři roky a u 12 % z nich dokonce i více jak pět let. Pro zkušené hackery nebo pro automatizované kyber zločince je zneužití těchto děr velmi jednoduché. A přitom se nabízí opravdu jednoduché řešení zavedením účinného programu pro ošetřování zranitelnosti systémů, v rámci pravidelného procesu patch managementu okamžitě dojde ke zvýšení obtížnosti jejich zneužití.
do roku 2020 se počet připojených zařízení zvýší ze současných 7 na více jak 20 miliard. Toto postupné sbližování klasických IT zařízení s jinými zařízeními (např. ze skupiny IoT) bude mít za následek enormní nárůst počtu zranitelností, které bude potřeba zvládnout.
… cílem každé organizace by mělo být vybudování odolného systému, který minimalizuje dopad závažných útoků na provoz podnikové sítě a systémů. Dosažení takto odolného systému je výzvou, výběrem a implementací správných bezpečnostních pravidel je možné toho dosáhnout. Bezpodmínečnou podmínkou je ovšem udržovat všechny IT systémy aktualizované. Mnoho úspěšných útoků vychází ze skutečnosti, že laptopy, desktopy, smartphony a další zařízení nemají nainstalovány poslední aktualizace a patche. Bez pravidelné aktualizace systémů a instalace patchí zůstanou zařízení s oslabeným zabezpečením, které mohou útočníci zneužít. …

Zdroj: NTT Security & NTT Data, 2017 Global Threat Intelligence Report

S odkazem na poslední vyděračské útoky (WannaCry a Petya/Petrwrap) je třeba si uvědomit, že se nejedná o žádný nám vzdálený problém. Bez vlivu nezůstaly řady společností a státních organizací v České republice i na Slovensku. Na druhou stranu je třeba si připustit, že se nikdy nepodaří těmto napadením zcela zabránit, což ovšem nesmí být argumentací pro ignorování těchto rizik. Pokud chcete, aby vaše systémy byly pod maximální možnou ochranou, musíte pravidelně provádět patchování, a to jak operačních systémů, tak aplikací, a nezapomínat na aplikace třetích stran. Jedním z výzkumů bylo zjištěno, že právě aplikace třetích stran se mohou stát až z 86% branou pro nezvané hosty do vaší sítě.

S udržováním systémů v aktuálním stavu vám pomohou specializované nástroje, které jsou schopny celý proces provádět zcela automatizovaně bez zbytečného nadužívání lidských zdrojů a s detailními zprávami z průběhu celého procesu patch managementu, například od společnosti Ivanti.

Právě s ohledem na výše uvedené bych se s vámi rád podělil o svou osobní zkušenost spojenou s touto problematikou. Ještě nedávno jsem stál na straně poskytovatele komplexních ICT služeb v roli manažera týmu, jehož úkolem bylo zajištění provozu všech IT služeb pro jednoho z nejvýznamnějších zákazníků. Jedním z rutinních úkolů mého týmu bylo i provádění pravidelného patchování operačního systému Microsoft Windows u fyzických i virtuálních serverů. Patchování bylo součástí servisní smlouvy se zákazníkem a nebylo možné jakkoliv tuto činnost omezovat, a to ani s ohledem na požadavek snižování výdajů na práci přesčas. Každý měsíc ve čtyřech týdenních cyklech bylo nutné naimplementovat vybraný seznam patchí na více jak 300 serverů, a to pouze o víkendech a přesně v době tomu vymezené. Podle platného procesu byl každý víkend třemi až čtyřmi techniky manuálně navolen seznam schválených patchí pro skupinu až 75 serverů a následně s podporou WSUSu spuštěn proces aktualizace, který byl po celou dobu víceméně aktivně techniky monitorován. Určitě si dokážete představit, že celková doba pravidelně představovala něco mezi 15 a 35 hodinami víkendové práce přesčas, kterou bylo nutné zaměstnancům proplatit. Jednalo se tak o nemalé prostředky v řádech tisíců eur měsíčně. Navíc tento systém neumožňoval technikům plnohodnotné využití volného času, který měli mít na odpočinek a rekonvalescenci po perném pracovním týdnu.

Vzhledem k nutnosti zlepšit pracovní podmínky techniků, právě s ohledem na lepší vyvážení času na práci a odpočinek, ale také z důvodu požadavku snížit enormní náklady spojené s prací přesčas, začala společnost uvažovat o změně procesu. Vizí byla implementace takového softwarového nástroje, který celý proces plně automatizuje, minimalizuje možnost vzniku lidských chyb a poskytne detailní informace o celém jeho průběhu a výsledku. To vše za účasti pouze 1 technika, který ve stanovených časech provede kontrolu stavu a případně zkoriguje postup, kdy předpokládaná práce přesčas neměla přesáhnout 2 hodiny.

Šíří se nový ransomware Bad Rabbit, maskuje se jako update Flashe
29.10.2017 Lupa.cz Viry
Počítačové systémy zatím zejména v Rusku a na Ukrajině začal 24. října napadat nový ransomware, pro který se začal používat název Bad Rabbit. Mezi napadenými jsou například ruská tisková agentura Interfax, platební systém v kyjevském metru či mezinárodní letiště v ukrajinské Oděse, informuje server ZDNet.

Podle antivirové firmy ESET stojí přinejmenším za nákazou v kyjevském metru nová varianta ransomwaru Diskcoder.D, který se před několika měsíci proslavil pod jménem Petya/nonPetya.

TIP: Vyděrači v počítači: jaká je nejlepší obrana proti ransomwaru?

Kaspersky Lab pro změnu informují o tom, že malware se do počítačů dostává z nakažených webových stránek. Maskuje se jako update pro Adobe Flash a pokouší se uživatele přesvědčit, aby soubor s malwarem sám spustil.

Podle firmy Check Point malware po nainstalování v počítači zašifruje soubory a za odemčení požaduje výkupné ve výši 0,05 bitcoinu. Na zaplacení dává lhůtu 40 hodin.

Ruská kyberšpionáž, čeští hackeři, zranitelné úřady. BIS vydala výroční zprávu
29.10.2017 Lupa.cz  BigBrother
Bezpečnostní informační služba (BIS) tento týden zveřejnila svoji tradiční veřejnou výroční zprávu, tentokrát za rok 2016. Jedna sekce je věnovaná také kybernetické bezpečnosti.

Zpráva informuje, že členové české hackerské skupiny objevili zranitelnosti na webech několika státních institucí a na serveru hostujícím stránky státního představitele. Zmínky padly také o zranitelnosti na portálu jedné banky, plánech českých Anonymous, systému Visapoint nebo ruské kybernetické špionáži.

Celé znění sekce o kyberbezpečnosti ze zprávy BIS:
Obdobně jako v minulých letech monitorovala BIS problémy spojené s fungováním informačního systému Visapoint provozovaného Ministerstvem zahraničních věcí. V minulosti, především pak v roce 2015, se podařilo mnoho těchto problémů úspěšně odstranit, některé však přetrvávají.

Stálým problémem IS Visapoint zůstávají zápisy do systému prováděné automatizovanými softwarovými nástroji. Ty zaregistrují značné množství volných termínů pro pohovory, které jsou nezbytnou součástí žádostí o vízum, a brání tak běžným žadatelům zaregistrovat se standardním způsobem na pohovor na českém zastupitelském úřadu. Běžní žadatelé pak nemají jinou možnost, než od tzv. zprostředkovatele zaregistrovaný termín na pohovor za značnou finanční částku odkoupit.

V průběhu roku BIS informovala MZV o skutečnosti, že někteří ze zprostředkovatelů zápisů na volné termíny pohovorů nalezli způsob překonání pokročilého ochranného prvku reCAPTCHA, který MZV v té době využívalo v IS Visapoint jako ochranu proti automatizovaným softwarovým nástrojům. Ze snahy zprostředkovatelů zápisů překonat prvek reCAPTCHA je zřejmé, že registrace na volné termíny pohovorů je i nadále oblastí, ve které se pohybují značné finanční prostředky.

České hackerské skupiny

V průběhu roku 2016 BIS zjistila, že členové české hackerské skupiny objevili zranitelnosti na webových portálech několika státních institucí a na serveru hostujícím internetové stránky významného českého státního představitele. Skupina využila těchto zranitelností a umístila na portály skript na ovládání serveru (tzv. shell). S ohledem na dřívější i ostatní aktivity hackerské skupiny bylo možné předpokládat snahy o využití objevené zranitelnosti k finančnímu obohacení. Informace o zranitelnosti se mohla tato skupina pokusit prodat ať již přímo dotčeným státním institucím nebo např. osobám z hackerského prostředí.

Skupina objevila na portálu jedné v ČR působící banky konkrétní zranitelnost. Totožná skupina umístila do informačního systému další banky působící v ČR tzv. shell, který jejím členům pravděpodobně umožňoval přistupovat k dalším bankovním systémům. Tento shell měl zároveň sloužit jako tzv. backdoor, a měl tak členům skupiny umožňovat utajený přístup do informačního systému banky i v případě, že by byla odstraněna (tj. opravena nebo zablokována) zranitelnost, již zneužili k prvotnímu průniku do zmíněného informačního systému.

V závěru roku informovala BIS o plánech českých Anonymous uskutečnit elektronické útoky proti webovým portálům českých státních institucí v rámci akce Million Mask March (celosvětový hromadný pochod organizovaný „hnutím“ Anonymous), která se konala 5. listopadu 2016. Na základě obdobných případů z minulosti bylo možné předpokládat nejspíše jednoduché útoky typu (D)DoS, případně defacement, tedy takové útoky, které již čeští Anonymous v minulosti úspěšně provedli.

Zranitelnosti

BIS při šetření ke kompromitacím síťových zařízení kyberšpionážní kampaní získala také informace o konfiguraci portů na některých IP adresách patřících do rozsahu několika českých ministerstev. Některé porty otevřené do internetu umožňovaly přímý přístup k autentizačním formulářům využívaným pro administraci síťových zařízení umístěných na IP adresách spravovaných ministerstvy, v některých případech byla stále používána zastaralá varianta Key Exchange Algorithm, jejíž zranitelnosti již byly publikovány v otevřených zdrojích. BIS rovněž zjistila, že některá síťová zařízení měla v té době již zastaralý firmware.

V průběhu roku poskytla BIS Národnímu bezpečnostnímu úřadu informace o rozcestníku, který umožňuje přístup k doménám využívaným pro elektronické útoky. Tyto domény pak zpravidla slouží pro phishingové útoky, nebo jsou zdrojem pro stažení škodlivých kódů. Útoky z nich vycházející pravděpodobně souvisejí s kyberšpionáží či obecně s kybernetickým zločinem. Jejich existence představuje bezpečnostní riziko především pro možnost kompromitace kritické informační infrastruktury nebo významných informačních systémů na území ČR a následné špionáže či napadení.

Ruská kybernetická špionáž

BIS v roce 2016 pokračovala v šetření započatém již v roce 2015 zaměřeném na možnou kompromitaci routerů na IP adresách ve správě dvou českých státních úřadů. BIS získala nové informace technického charakteru, které mohly napomoci k odhalení případné kompromitace konkrétních routerů.

Kampaň APT28/Sofacy je v současné době zřejmě nejaktivnější a nejviditelnější ruskou kyberšpionážní kampaní s velice rozmanitými oblastmi působnosti – od primárních oblastí diplomacie a vojenství přes vědu a výzkum až k akademické sféře. Ačkoliv jde o jednu z nejstarších, nejlépe popsaných, a i v otevřených zdrojích identifikovaných kyberšpionážních kampaní, je její efektivita stále značná a lze předpokládat, že bude pokračovat i v budoucnu. Kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být využívány k nejrůznějším účelům – ať již k politickým nebo vědecko-průmyslovým, nebo například k dehonestaci určitých osob či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání. Ruská kyberšpionážní kampaň APT28/Sofacy byla v roce 2016, stejně jako v roce předcházejícím, proti českým cílům velice aktivní. Kampaň využívala k útokům proti českým cílům počítačovou infrastrukturu umístěnou v zahraničí. Zmíněná kampaň kompromitovala několik soukromých emailových účtů osob s vazbami na české vojenské prostředí. Útočníci kampaně APT28/Sofacy se z emailových účtů mohli dozvědět mj. mnohé osobní informace o jejich majitelích.

Cílem ruské kyberšpionážní kampaně APT28/Sofacy se stala také česká vojenská výzkumná instituce. V průběhu podzimu 2016 probíhala další vlna ruské kyberšpionážní kampaně APT28/Sofacy, která cílila na ministerstva zahraničních věcí a obrany v evropských státech.

Mimo výše zmíněné informovala BIS v roce 2016 své adresáty o elektronických útocích v rámci dalších konkrétních kyberšpionážních kampaní.

Ruský antivir chrání VZP i vnitro. Podle USA je bezpečnostním rizikem
29.10.2017 Idnes.cz BigBrother
Americké bezpečnostní složky jsou přesvědčené, že antivirový program ruské společnosti Kaspersky nejenom brání před viry, ale naopak slouží i jako zadní vrátka pro ruské hackery. V Česku ale Rusové chrání třeba i ministerstvo vnitra či VZP. Před hrozbou nepřímo ve výroční zprávě varovala i BIS.

Deník Wall Street Journal (WSJ) nedávno popsal, jak ruští útočníci s pomocí programu Kaspersky ukradli přísně tajné materiály národní bezpečnostní agentury NSA, což může vést k oslabení kybernetické obrany USA.

Program dle The New York Times (NYT) dokonce na počítačích, na kterých je nainstalovaný, nepátrá jen po virech, ale také hledá dokumenty, které jsou označené třeba jako „přísně tajné“, aby na jejich přítomnost upozornil ruskou vládu.

Americká vláda už v září všem federálním úřadům s okamžitou platností přikázala antivirus odinstalovat ze všech počítačů tamních úřadů.

MF DNES ovšem zmapovala, že v Česku ten samý antivirový program Kaspersky nerušeně používají klíčové instituce. K obraně svých počítačů si ho dle smlouvy z registru ze začátku roku smluv vybralo například i ministerstvo vnitra.

Na dotazy MF DNES ovšem neodpovědělo.

Kaspersky běží i na všech počítačích Všeobecné zdravotní pojišťovny, která spravuje citlivé zdravotní údaje více než šesti milionů Čechů.

Ani VZP důvod, proč Kaspersky používá, nekomentovala. „Vzhledem k charakteru vašich dotazů a dotazovaným skutečnostem zvolte prosím postup podle zákona o svobodném přístupu k informacím,“ odmítl otázky redakce mluvčí VZP Oldřich Tichý.

To, že pojišťovna antivirový program firmy se sídlem v Moskvě používá, MF DNES zjistila z registru smluv, kam VZP v několika případech vložila detailní popis všech svých počítačových systémů včetně hardwaru, softwaru i jejich obrany.

USA už nevěří firmě Kaspersky
Před používáním ruských či čínských informačních technologií přitom ve své výroční zprávě vydané v úterý důkladně, byť obecně, varovala Bezpečnostní a inforační služba (BIS).

„Ekonomická výhodnost se často dostává do rozporu s bezpečnostními zájmy. Typickým příkladem je bezpečnost státních ICT systémů, kdy pro určité dodavatele není problém naplnit formální bezpečnostní požadavky pro účast v tendru, ačkoliv jsou jasně spojeni s relevantními bezpečnostními riziky,“ uvádí BIS ve veřené části své zprávy.

Útok přes domácí počítač
Celkově Kaspersky hlásí, že mezi jeho zákazníky patří na 270 tisíc firem po cleém světě. Americká NSA má ale s programem hořkou zkušenost. Hackeři se k jejím tajným informacím při incidentu z roku 2015, který vyšel najevo nyní, nedostali přímo přes počítače tajné služby.

Na těch byl už tehdy ruský antivirus zakázaný. Jeden ze zaměstnanců NSA ale přenesl přísně tajné dokumenty do domácího počítače, na kterém antivirový program Kaspersky běžel.

A právě antivirový sken pak na zajímavé soubory podle nejmenovaných zdrojů WSJ upozornil hackery.

Ti dle dostupných informací získali i informace o tom, jak naopak americká NSA napadá systémy v zahraničí.

Firma nařčení považuje za politickou hru
NYT pak doplnily, že izraelské tajné služby sledovaly ještě mnohem širší počínání Kaspersky, který vyhledával citlivé dokumenty na všech počítačích, nanichž byl nainstalován. Ruským tajným službám tak mohl sloužit podobně jako Google, jen pro soukromé a zabezpečené počítače. Izraelci pak před hrozbou varovaly Američany.

Kaspersky se proti nařčení důkladně ohrazuje.

„Jsme soukromá společnost a nemáme nevhodné vazby na jakoukoliv vládu, včetně té ruské. Jediné rozumné vysvětlení je, že jsme se ocitli uprostřed geopolitického boje,“ odmítl nařčení z USA šéf firmy Eugene Kaspersky s tím, že mu připomíná scénář céčkového špionážního filmu.

Kompletní vyjádření Kaspersky Lab
„Společnost Kaspersky Lab nemá žádné vazby na vlády, nikdy nepomáhala a ani nebude pomáhat žádným vládám jakéhokoliv státu v kyberšpionážních aktivitách. Společnost má za sebou dvacetiletou historii v oboru IT bezpečnosti, přičemž vždy splňovala jak nejvyšší etické obchodní postupy, tak i důvěryhodné postupy vývoje nových technologií. Kaspersky Lab považuje za nepřijatelné, že je nespravedlivě obviňována z něčeho, k čemu neexistují jasné důkazy, které by toto nařčení potvrzovaly. Zdá se, že se společnost Kaspersky Lab jakožto soukromá firma stala nástrojem geopolitického boje, kdy se ji každá ze stran snaží využít jako pěšáka ve své politické hře.

Eugene Kaspersky, CEO a zakladatel Kaspersky Lab, opakovaně nabídl, že se setká s vládními představiteli a že bude vypovídat před Kongresem USA. Rovněž je připraven poskytnout zdrojový kód společnosti k oficiálnímu auditu, který pomůže vyřešit veškeré otázky vlády USA vztahující se ke společnosti. Kaspersky Lab zůstává i nadále k dispozici všem vládním organizacím, které budou vyžadovat spolupráci při jakékoli formě vyšetřování. Společnost je přesvědčena, že podrobnější přezkoumání jejích aktivit potvrdí, že jsou veškerá obvinění neopodstatněná.“

Kaspersky vystudoval kryptografii na škole podporované KGB a v minulosti pracoval v ruské vojenské rozvědce. Agentura Bloomberg informovala, že zaměstnanci Kaspersky tvořili doprovod ruských agentů FSB při jejich zásazích.

Firma nedávno oznámila celosvětový start svého antiviru pro domácí použití, který hodlá nabízet zdarma. Američtí bezpečnostní experti ale ruskému antiviru nedůvěřují.

„Antivirus poskytuje spolehlivý vzdálený přístup, který může být použitý k jakémukoliv účelu. Od spuštění zničujícího útoku, až po sledování tisíců nebo dokonce milionů uživatelů,“ řekl NYT bezpečnostní expert a někdejší příslušník NSA Blake Darché.

Kaspersky používá i brněnská městská policie či špičkové výzkumné instituce
To firmy i instituce musejí platit. Jak plyne z dokumentů umístěných v registru smluv, brněnská městská policie od Rusů koupila nejenom antivirový program, ale i zabezpečení e-mailových schránek a serverů za půl milionu.

Podle mluvčího Jakuba Ghanema si strážníci antivirus vybrali kvůli široké databázi virů. „Informace o programu Kaspersky jsme zaznamenali. Obracíme se na zprostředkovatelskou firmu s žádostí o vyjádření k bezpečnosti softwaru,“ konstatoval mluvčí strážníků Jakub Ghanem.

Že by prostřednictvím softwaru, který má počítače chránit, mohli naopak hackeři unikátní výzkumy krást, neobávají ani akademici. Antivirový program Kaspersky brání i počítače Ústavu fyzikální chemie pojmenovaném po Nobelistovi Jaroslavu Heyrovském.

Prestižní instituce nakoupila 250 licencí na tři roky za takřka sto tisíc korun. Stejný antivirový program ale nakoupil i Ústav informatiky akademie věd. A Mendelova univerzita v Brně pořídila rovnou 1500 licencí za 210 tisíc korun.

To, že české úřady antivirový program používají, se přitom příliš nelíbí šéfovi Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Dušanu Navrátilovi.

„Můj názor je ten, že bychom měli používat hardware či software pouze států, kteří jsou našimi spojenci – ať už v EU, či v NATO. Problém je v zákoně o veřejných zakázkách. Ten to takto rozlišovat neumožňuje,“ řekl před časem v rozhovoru pro MF DNES.

BIS varovala i před Číňany
Podezření západních agentů se ale netýká jen Rusů, ale i čínských firem.

Vyzvědačství má v Číně tradici. Proč by Česko mělo být výjimkou?
„V čínském hardwaru mohly existovat úmyslně vložené chyby. Ty mohou v případě potřeby posloužit k vyřazení komunikační infrastruktury protivníka nebo získání citlivých informací,“ varovala ve své zprávě před čínskými firmami Huawei a ZTE v roce 2014 i česká Bezpečnostní informační služba ČR (BIS).

Registr smluv ale nyní dokládá, že své počítačové sítě z výrobků Huawei skládá například i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ministerstvo vnitra, policie i Úřad vlády ČR nakupují od Huawei mobily či modemy.

Jak dříve upozornily LN, zákazníkem firmy, kterou založil někdejší vojenský technik Žen Čeng-fej, je od roku 2014 i Hrad. Ten výměnou za stovky telefonů Číňanům poskytuje lístky na hradní akce či občasný pronájem prostor.

„Bez komentáře,“ nevyjádřil se národní šéf přes počítačovou bezpečnost Navrátil k tomu, zda on by si čínský telefon pořídil. Výrobkům Huawei se ale nevyhnou ani majitelé zcela jiných značek mobilů.

Firma je totiž masivním dodavatelem infrastruktury pro české mobilní operátory, přes kterou data z mobilů tečou. Zásadní konkurenty dlouhodobě trumfuje cenou.

I Huawei jakoukoliv nekalou spolupráci s čínskou vládou důrazně popírá.

Bezpečnostní experti varovali před agresivním vyděračským virem

26.10.2017 Novinky/Bezpečnost Viry
Internetem se masivně šířil nový vyděračský virus zvaný Bad Rabbit, tedy v překladu Zlý králík. Maskoval se přitom za aktualizaci oblíbeného programu pro přehrávání videí Flash Player, upozornil bezpečnostní tým Cisco Talos.
Bad Rabbit tedy patří do rodiny vyděračských virů označovaných souhrnným názvem ransomware. Tento nezvaný návštěvník útočí velmi podobně jako škodlivý kód Nyetya, který hrál hlavní roli při jednom z nedávných globálních útoků.

„Do zařízení se škodlivý software dostane tak, že jej uživatelé stáhnou a spustí v domnění, že jde o aktualizaci oblíbeného nástroje Flash Player. Uživatelům, kteří navštíví infikované webové stránky, se zobrazí aktualizační okno s možnostmi ‚Remind later‘ a ‚Install‘. Obě varianty ale vedou k infekci,“ uvedli bezpečnostní experti z Cisco Talos.

Útočil především na východní Evropu a Rusko
Podle nich tento záškodník útočil především ve východní Evropě a Rusku. Není nicméně vyloučeno, že na něj mohli na internetu narazit také tuzemští uživatelé. „Podle dostupných informací byl malware aktivní přibližně šest hodin před tím, než byla zdrojová webová stránka odstraněna,“ konstatovali bezpečnostní experti.

Přestože samotný útok trval jen pár hodin, byl velmi masivní. „Zatím není zcela jasné, jaká ransomwarová varianta byla k útokům použita, ale znovu se ukazuje, jak nebezpečný ransomware může být. A jak rychle může narušit životně důležité služby, pokud není použito správné zabezpečení,“ řekl Petr Kadrmas, bezpečnostní výzkumník ve společnosti Check Point.

Ten zároveň připomněl, jak v poslední době podobných útoků přibývá. „Počet ransomwarových útoků se v první polovině roku 2017 zdvojnásobil ve srovnání se stejným obdobím v roce 2016, ale 99 % organizací stále ještě nemá základní kyberbezpečnostní technologie, které mohou podobným útokům zabránit. Pokud by měly organizace odpovídající bezpečnostní mechanismy, mohly by zabránit i těmto útokům,” uzavřel Kadrmas.

Útočil především na firmy
Jak patrné, útok vyděračského viru Bad Rabbit cílil především na společnosti a organizace. Není samozřejmě vyloučeno, že mohl zablokovat také počítače běžných uživatelů, právě naopak – je to velmi pravděpodobné.

Organizace by měly při ochraně svých počítačových systémů používat víceúrovňový přístup: blokovat přístup ke škodlivým webům, zablokovat možné stahování malwaru a pomocí ochrany koncových bodů zastavit napadení zařízení. To všechno samozřejmě v kombinaci se zásadami správného zálohování a bezpečnostního školení uživatelů.

Ochrana osobních údajů: bezpečnost je základním předpokladem digitalizace

26.10.2017 SecurityWorld Zabezpečení
Tak jako kdysi zlatý prach jsou data v 21. století klíčem k bohatství a jejich objem se každé dva roky zdvojnásobuje (v roce 2020 podle odhadů dosáhne 44 bilionů gigabytů). Data umožňují podnikům všech oborů a velikostí do maximální možné míry poznat své zákazníky a všechny podniky hledají způsoby, jak efektivně údaje o svých stávajících (i potenciálních) zákaznících využít. Například analýza dat v téměř reálném čase a reakce na získané poznatky umožňuje výrazně zlepšit obsluhu zákazníka – od lepších produktů a rychlejších služeb po personalizovanou komunikaci a na míru připravené odměny.

Datový poklad však není volně dosažitelný každému. To, co podniky láká – vlastnictví a užívání dat – je zároveň může vystavit značnému právnímu riziku a nebezpečí ztráty pověsti. Stejně se vzedmula vlna zájmu o využití dat, začínají si zákazníci sále více uvědomovat své právo na ochranu soukromí a možné dopady sdělování svých osobních údajů.

Podniky, které nedokáží dostatečně zabezpečit údaje o svých zákaznících se nejen vystavují právnímu postihu, ale nanejvýš pravděpodobně také utrpí jejich reputace a důvěryhodnost. Z bezpečnostních selhání musí vyvozovat osobní důsledky i nejvýše postavení manažeři. Bývalá generální ředitelka společnosti Yahoo! Marissa Mayer přišla o roční prémie, protože firma nezvládla patřičně reagovat na narušení bezpečnosti, při němž došlo ke krádeži osobních údajů více než 1 miliardy uživatelů.

Na poptávku po právní ochraně soukromí reagují i úřední aparáty a přijímají předpisy, jako je evropské Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které nabývá účinnosti 28. května 2018 a zaručuje ochranu osobních údajů všem obyvatelům Evropské unie bez ohledu na to, kde jsou jejich data uložena nebo zpracovávána.

Toto nařízení bude mít dopad na podniky z celého světa, nikoli jen evropské. Zdaleka ne všechny subjekty jsou však na GDPR připravené. V průzkumu uvedlo 8 % z dotázaných britských firem, že dosud nezavedlo žádná z opatření nutných ke splnění povinností vyplývajících z GDPR. Obdobná situace panuje v Německu (8 %) a Francii (12 %).

Podniky se tak pohybují na tenkém ledě. Pro své strategie digitální transformace potřebují nezbytně uchovávat data a využívat je tak, aby dosáhly konkurenční výhody. Zároveň musí data chránit proti stále důmyslnějším hrozbám, přičemž digitalizovat znamená vystavovat podnik útokům z více různých směrů.

Možnost volby a zachování kontroly

Podniky usilují o úplnou digitalizaci, díky níž získají akceschopnost, bezpečnost, přizpůsobivost a nákladovou efektivitu. Na první pohled se může zdát, že akceschopnost a přizpůsobivost jsou v protikladu s bezpečností. Pokud však má podnik maximálně těžit z přínosů digitalizace, musí se věnovat všem jejím aspektům. Gartner to popisuje jako „využití digitálních technologií ke změně obchodního modelu a nalezení nových příležitostí k tvorbě zisku a hodnoty“.

Před nedávnem vyšla studie výzkumné společnosti 451 Research, jejíž zpracování zadaly společnosti VMware a Atos, která zkoumala hlavní trendy a očekávání ohledně zavádění cloudu. Ze studie vyplývá, že zlepšování akceschopnosti a přizpůsobivosti patří mezi tři rozhodující faktory u plánovaných cloudových projektů amerických a evropských podniků a jsou dvěma hlavními faktory, které ovlivňují rozhodování o zavedení správné infrastruktury pro digitalizaci.

V minulosti obecně panovala situace buď-anebo – podnik, který chtěl být mobilní a připojený se otevíral útokům, celková digitalizace se vylučovala s dodržováním zákonných povinností a odpovědné správy a vyšší bezpečnost byla na úkor zákaznické zkušenosti.

Tento názor je stále hluboce zakořeněný – studie společnosti 451 Research, která zkoumala, jak cloudové technologie podporují digitální transformaci, zjistila nejen to, že 48 % evropských podniků (50 % ve Velké Británii, 42 % v Německu a 49 % ve Francii) zvažuje přesun aplikací do privátních cloudů z důvodů bezpečnosti a možnosti kontroly, ale také že bezpečnost zůstává jednou z hlavních překážek zavádění cloudu obecně. Je to pochopitelné, uvážíme-li, že podle společnosti Gartner potřeba předcházet únikům dat z veřejných cloudů do roku 2018 přiměje 20 % podniků k zavedení programů správy zabezpečení dat.

V podnicích také přetrvává zvyk nijak nekoordinovaného nákupu technologií, kdy si různé jednotky pořizují IT produkty a služby dle svého uvážení a bez vědomí IT. Zejména se jedná o snadný nákup veřejných cloudových služeb jako pohotového řešení, které zajistí akceschopnost a rychlost při uvádění produktů a služeb na trh, aniž by bylo nutné procházet korporátním procesem schvalování, zabezpečení a řízení shody.

Infrastruktura, která dokáže ochránit nejcennější komoditu 21. století

Naneštěstí neexistuje jediný univerzální přístup, který by vyhovoval ve všech situacích. Každý podnik musí nalézt infrastrukturu, která bude vyhovovat jeho specifickým potřebám a pokrývat požadavky pomocí kombinace různých prostředí. Privátní cloudy rozhodně nabízí bezpečná prostředí, ale veřejné cloudy je překonávají z hlediska flexibility. Je také důležité vědět, jak vznikají aplikace – od vývoje a testování po produkční nasazení, přičemž každý krok může fungovat nejlépe v jiném prostředí. Snadná migrace mezi různými typy prostředí je tedy základním předpokladem efektivního uvádění produktů a služeb na trh při zachování bezpečnosti a souladu s regulatorními a zákonnými požadavky.

Teoreticky to vypadá jako vynikající nápad, ale je to reálné v praxi? Skutečně platí, že žádný podnik nemůže požívat výhod digitalizace a zároveň se zachovat bezpečnost?

Ne, neplatí. Olympijské hry jsou toho skvělým příkladem – olympiáda v Riu v roce 2016 byla nejen skutečně digitální událostí v ještě větším rozsahu než o čtyři roky dříve Londýn a s efektivnějším využitím výpočetního výkonu, ale její systémy dokázaly chránit data tisíců sportovců, novinářů, dobrovolníků a dalších osob a zároveň zpracovávat akreditace a přístup v pevně stanovených termínech. Každou sekundu se také potýkaly se 400 hackerskými útoky, tedy 510 miliony kyberbezpečnostních událostí za celou dobu trvání her. To je dvojnásobný počet útoků, něž kolika čelil Londýn 2012.

Bez ochrany dat nelze podnikat

Skutečností je, že podniky jsou a budou posuzovány podle ochrany dat. Zavedení GDPR pomůže zvýšit povědomí o opatřeních, která by měly podniky přijmout, a má dalekosáhlé důsledky pro každou firmy, která se dotkne evropského trhu, bez ohledu na to, kde sídlí.

Zároveň je nutné počítat s tím, že zákazníci nebudou ochotni se vzdát funkcionality a komfortu. Zajištění bezpečnosti je jedním z klíčových prvků digitalizace – každý podnik, který chce těžit z jejích výhod, musí na bezpečnosti pracovat stejně jako na akceschopnosti, přizpůsobitelnosti a nákladové efektivitě. A správná infrastruktura zásadním způsobem pomáhá patřičnou rovnováhu nastolit.

Kaspersky Lab poskytne svůj zdrojový kód k přezkoumání třetí stranou

26.10.2017 SecurityWorld BigBrother
Společnost Kaspersky Lab oznámila globální iniciativu pro transparentnost – Global Transparency Initiative. Touto iniciativou chce Kaspersky zapojit do prověřování důvěryhodnosti svých produktů, interních procesů a obchodních praktik širší informačně-bezpečnostní komunitu a další zainteresované strany. Reaguje tak na rostoucí spekulace kolem možné nedůvěryhodnosti jejích produktů.

Kromě iniciativy firma zároveň zavádí další mechanismy pro podporu odpovědnosti, čímž chce společnost prokázat, že jakékoliv bezpečnostní problémy řeší okamžitě a důkladně. V rámci iniciativy chce rovněž pro nezávislé posouzení poskytnout zdrojový kód svého softwaru, včetně jeho aktualizací a pravidel detekce hrozeb.

Počáteční fáze této iniciativy bude zahrnovat:

1) Začátek nezávislého přezkoumání zdrojového kódu společnosti do prvního čtvrtletí roku 2018. Podobná přezkoumání budou následně provedena i u aktualizací softwaru a pravidel pro detekci hrozeb.

2) Zahájení nezávislého posouzení (i) procesů bezpečného rozvoje společnosti a (ii) strategií na zmírňování rizika v oblasti softwaru a dodavatelského řetězce do prvního čtvrtletí 2018.

3) Ve spolupráci s nezávislou stranou navržení dodatečných kontrolních procesů, které budou řídit postupy společnosti v oblasti zpracování dat. Nezávislá strana následně do 1. čtvrtletí 2018 doloží, že Kaspersky Lab tyto kontroly dodržuje.

4) Vytvoření tří Center transparentnosti (Transparency Centers), kdy první vznikne v roce 2018. Jejich cílem bude řešit jakékoliv problémy s bezpečností společně se zákazníky, důvěryhodnými partnery a zástupci vlády. Centra budou sloužit jako zařízení, kde budou mít důvěryhodní partneři přístup k přezkoumáním firemního kódu, aktualizacím softwaru a pravidlům pro detekci hrozeb a dalším záležitostem. Tato centra budou do roku 2020 otevřena v Asii, Evropě a USA.

5) Do konce roku 2017 budou navýšeny odměny za nalezení programových chyb až do výše 100 000 dolarů. Odměny se týkají zjištění nejzávažnějších zranitelností v rámci programu Coordinated Disclousure Vulnerability. Tento fakt má ještě více motivovat nezávislé bezpečnostní výzkumníky k tomu, aby nám pomohli detekovat zranitelnosti a minimalizovat následky zákeřných aktivit.

V návaznosti na tuto počáteční fázi Global Transparency Initiative by Kaspersky Lab chtěla na základě zpětné vazby od informačně-bezpečnostní komunity a dalších zainteresovaných stran stanovit náplň další fáze. Ta odstartuje ve druhé polovině příštího roku.

Společnost bude pravidelně informovat o detailech a vývoji této iniciativy a s ní spojených aktivitách.

Na Ukrajinu zaútočil zlý králík. Schytalo to kijevské metro i letiště v Oděse
25.10.2017 Živě.cz Kyber
Falešná aktualizace Flash PlayeruPřivítání zavirovaného počítačeDialog s odpočtem pro zaplacení výkupného skrze bitcoinZákeřný

Na některé země východní Evropy a Turecko zaútočil nová varianta ransomwaru Win32/Diskcoder.D (Not-Petya) s označením Bad Rabbit (zlý králík). Rozšiřuje se docela svižně, přičemž nejlépe se mu daří na Ukrajině a v Rusku. Ransomware například zašifroval některé počítače kijevského metra tamního ministerstva dopravy nebo třeba letiště v Oděse. Případy nakažení se podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Esetu objevily i v Bulharsku, Turecku a Japonsku.

Rychlostí, jakou se Bad Rabbit šíří, připomíná podle expertů jarní kampaň ransomwaru WannaCry, který zasáhl i některé počítače v Česku. A s WannaCry má společný i postup útoku. Jakmile jej na počítači spustíte, zašifruje data a za odemknutí požaduje výkupné ve výši 0,05 bitcoinu, což po přepočtu činí okolo 6 000 korun.

Podzimní update Windows 10 přinesl nový Defender, který obsahuje dílčí ochranu před ransomwarem. Do vybraných složek se dostanou pouze povolené programy.

Podle Esetu se zlý králík šiří hlavně skrze falešné aktualizace Flash Playeru a protokol SMB (port 445) na Windows XP a vyšších.

„Účinnou prevencí (vakcinací) před nakažením ransomwarem Bad Rabbit je vytvoření souborů c:\windows\infpub.dat a c:\windows\cscc.dat a odebrání všech oprávnění k těmto souborům,“ píše na svých stránkách NÚKIB,

Roste trend kybernetické špionáže, varovalo Vojenské zpravodajství

25.10.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Vojenské zpravodajství v roce 2016 zaznamenalo rostoucí trend kybernetické špionáže. Soustředila se na získání tajných informací o obraně státu. Ve výroční zprávě za rok 2016 to uvedlo Vojenské zpravodajství (VZ). Píše v ní také, že cizí tajné služby získávaly spolupracovníky z řad občanských sdružení, nevládních organizací a zbrojního průmyslu, uvedlo Vojenské zpravodajství.

Podle zpravodajců zahraniční zpravodajské služby působily na českém území s posláním a úkoly, které odpovídaly velikosti Česka, jeho poloze a vojenskému významu jako členské země NATO. "Modus operandi" tajných služeb se podle Vojenského zpravodajství nezměnil. „Zpravodajské služby cizích mocí nadále tipovaly, rozpracovávaly a získávaly své spolupracovníky z řad občanských sdružení a spolků, nevládních a neziskových organizací a zaměstnanců působících ve zbrojním průmyslu," uvedlo VZ.

Cizí agenti se zaměřili na získávání citlivých údajů o záměrech Česka v oblasti obrany a o plánech na modernizaci české armády. „Vzhledem k otevřenosti našeho demokratického systému v přístupu k informacím shromažďovali příslušníci zpravodajských služeb, působící pod diplomatickým krytím, neutajované, avšak zpravodajsky využitelné informace o stavu obranyschopnosti a kritické infrastruktuře ČR," poznamenalo Vojenské zpravodajství.

Phishingové kampaně a vyděračský malware
Zaznamenali opět také rostoucí trend kybernetické špionáže, která se soustředila na získání utajovaných i citlivých informací související s obranou státu a jeho kritickou infrastrukturou. Zpravodajci podotkli, že mnohé kybernetické útoky byly velmi obtížně detekovatelné, často zůstávaly delší dobu neodhalené a bylo nesnadné identifikovat skutečné pachatele.

„Útočníci ke kybernetické špionáži zneužívali zranitelná místa informačních a komunikačních systémů, ale také lidského faktoru," uvedlo VZ. V České republice zaregistrovalo zejména phishingové kampaně nebo použití vyděračského malware. Na začátku letošního roku rozsáhlý kybernetický útok, který měl trvat měsíce, oznámilo české ministerstvo zahraničí.

Účinnost a nebezpečnost kybernetických útoků provedených teroristy a extremisty byly podle zpravodajců v roce 2016 na nízké úrovni. Internet používali hlavně pro získávání nových členů, pro propagandu a pro komunikaci.

Šéf FBI: Mírně řečeno, šifrování je obrovský, obrovský problém
25.10.2017 Živě.cz BigBrother
Šifrování se stává samozřejmou součástí práce s počítačem
Vyšetřovatelé i tajné služby se toho ale děsí
Podle šéfa FBI se schyluje k obrovskému problému
Ředitel FBI Christopher WrayŘeditel FBI Christopher WrayŠéf FBI: Mírně řečeno, šifrování je obrovský, obrovský problémŠéf FBI: Mírně řečeno, šifrování je obrovský, obrovský problémŠéf FBI: Mírně řečeno, šifrování je obrovský, obrovský problém10 FOTOGRAFIÍ
End-to-end šifrování, tedy šifrování, nad kterým nemá poskytovatel prakticky žádnou moc, se v posledních letech stává stále dostupnější funkcí jak na mobilních telefonech, tak zejména ve všemožných instantních komunikátorech.

Důvodů je celá řada počínaje všeobecným zvyšováním standardu zabezpečení napříč technologiemi (třeba zavádění HTTPS) a konče obecnými obavami z odposlechu, které před lety zesílila mimo jiné i aféra okolo Edwarda Snowdena a uniklých materiálů NSA.

Šifrování se stává normou
Z šifrování, na které jsme ještě před pár lety hleděli jako na speciální funkci pro speciální případy, se tak stává standardní součást komunikačních protokolů a naše internetová společnost je tím pádem i lépe zabezpečená proti útokům z všemožných stran.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
End-to-end šifrování jako volitelná funkce v komunikátoru Facebook Messenger. Šifrovací klíč mají pouze koncové aplikace, provozovatel tedy obsah komunikace nemůže vidět, ani kdyby k tomu dostal soudní příkaz.
Jenže zároveň platí to B. Šifrování nás sice chrání třeba před nezvanými čtenáři naší pošty, nicméně stejně tak brání policejním orgánům po celém světě sbírat důkazy pro svá vyšetřování. Kdyby šly některé figury českých korupčních kauz jen trošku více s dobou a používaly ke komunikaci end-to-end šifrování, českou veřejnost by se nejspíše nikdy nebavily třeba memy s krabicí od vína.

Šéf FBI: Do poloviny zabavených mobilů se vůbec nedokážeme dostat
Prekérní situaci potvrzuje i americký úřad vyšetřování FBI, který se musí nejen s end-to-end šifrováním potýkat v mnohem větší míře než malé Česko. Nepříjemně to ilustrují čísla, se kterými se o víkendu pochlubil šéf úřadu Christopher Wray. Agenti FBI se během letošního roku nedostali do více než poloviny mobilních zařízení, ke kterým nezískali klíč a staly součástí vyšetřování.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Kompletní šifrování telefonu na Androidu je sice k dispozici už roky, ve výchozím stavu je ale aktivní jen na několika modelech s dostatkem výkonu. Na iPhonech je dnes mnohem rozšířenější.
V absolutních číslech se jednalo o více než 6 900 mobilních telefonů. Pravděpodobně šlo především o iPhony, i když silné šifrování je k dispozici i na novějších verzích Androidu. Většinou je však ve výchozím stavu vypnuté – zvláště na slabších telefonech, protože si řekne o pořádný díl procesorového výkonu.

„Mírně řečeno, je to obrovský, obrovský problém“ – Christopher Wray, ředitel FBI

„To put it mildly, this is a huge, huge problem,“ popsal podle AP situaci Wray a dodal, že vestavěné end-to-end šifrování i podobné techniky zabezpečení v IM komunikátorech si oblíbila celá kriminální scéna počínaje drogovými dealery a konče těžkým organizovaným zločinem.

Bláznivý nápad: Šifrování, které nikdo neprolomí. Tedy až na stát
Nikdo přitom neví, jak takový problém vyřešit, a tak mnozí střílejí naslepo jako třeba americký zástupce nejvyššího žalobce Rod Rosenstein, který navrhuje jakési odpovědné šifrování (responsible encryption, PDF).

Mělo by se jednat o šifrování, které naprosto nikdo nerozlouskne... Tedy až na vyšetřovatele FBI. V případě end-to-end šifrování, kdy nemá klíč provozovatel, ale pouze majitel dat, telefonu aj., by to v praxi znamenalo, že by musel autor techniky zavést do systému zadní vrátka.

Vysoký federální úředník obhajuje princip zadních vrátek do šifrování
A jakmile jsou někde jakákoliv zadní vrátka, představuje to potenciální zranitelnost, kterou dříve či později rozlousknou hackeři – ať už ti hodní, nebo zlí. Suma sumárum, šifrování se zadními vrátky není principiálně bezpečné, nehledě na to, že by bylo hotovou parodií v jakémkoliv režimu, kde by jen náznakem hrozilo i riziko zneužití ze strany státu.

Neprolomitelné šifrování jako právo občana EU? Možná
Jasno v každém případě nemají pouze v USA, ale i na starém kontinentu. Zatímco fanoušci rychlých řešení volají v rámci boje proti terorismu po zákazu neprolomitelného šifrování, jiní chtějí naopak end-to-end šifrování povznést na úroveň práva obyvatel Evropské unie.

Právě s tím na jaře přišel Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu a právo na šifrování chce dostat do evropské politiky elektronického soukromí (ePrivacy). V praxi by mohli Evropané šifrovat vše, co se jim zlíbí a nikdo by jim to neměl komplikovat jakýmikoliv zadními vrátky.

Podobné nápady se nicméně asi nebudou příliš zamlouvat telekomunikačním operátorům, kteří naopak na základě politik data retention ukládají data o uskutečněných hovorech aj. Na sklonku loňského léta proto prolétla médii zpráva, že by se legislativa data retention mohla jednou rozšířit i na webové služby, kterým by tak bylo elegantně znemožněno nasadit end-to-end šifrování, protože by nemohli ukládat metadata o uskutečněné komunikaci.

„Daň“ za svobodnou společnost
Surfaři však mohou zatím zůstat klidní, zůstalo pouze u slov, problém šifrování totiž skutečně už z principu nemá řešení a vyšetřovatelé ve svobodné a technologicky vyspělé společnosti budou nejspíše muset i nadále hledat jiné způsoby, jak získat důkazy. Na tom se ostatně na sklonku září shodli i experti na kybernetickou bezpečnost, kteří se sjeli na brněnskou konferenci CyberCon 2017.

Česká spořitelna varovala před novým útokem na bankovní účty

25.10.2017 Novinky/Bezpečnost Phishing
Počítačoví piráti neustále hledají cesty, jak se dostat na cizí bankovní účty. Tentokrát to zkouší přes zasílání zabezpečené zprávy uživatelům. Samozřejmě jde ale o podvod. Před novým typem útoku varovala Česká spořitelna.

Phishingový útok, při kterém počítačoví piráti doslova loví důvěřivé uživatele na udičku jako ryby, cílí právě na klienty spořitelny. Jeho cílem je vylákat přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví, tedy ke službě Servis 24.

„Vy máte nové zprávy on-line. Chcete-li zobrazit svou zabezpečenou zprávu, přihlaste se do služby Internetového bankovnictví,“ tvrdí podvodníci vydávající se za bankéře v e-mailu, který v posledních dnech koluje českým internetem.

FOTO: Česká spořitelna

Pozornější uživatelé si na první pohled mohou všimnout, že zpráva je psaná s chybami a některá slova jsou dokonce špatně vyskloňovaná. Odkaz v e-mailu navíc nevede na oficiální stránky služby Servis 24, nýbrž na podvodný web, což je patrné z adresního řádku.

Po přihlášení kyberzločinci důvěřivcům tvrdí, že je potřeba aktualizovat kontaktní informace – právě to měla být ona důležitá zpráva. Pokud to důvěřivci skutečně udělají, jsou již jen krůček od vybílení bankovního účtu. Se znalostí telefonního čísla je totiž pro podvodníky hračkou vylákat od lidí potvrzovací SMS zprávu, pomocí které mohou například provádět peněžní transakce.

V ohrožení jsou přitom i jedinci, kteří nemají na bankovním účtu příliš mnoho financí. Útočníci mohou touto cestou sjednat bez vědomí majitele klidně i půjčku. A tyto peníze následně vyberou.

E-mail může přijít z jiné banky
Není navíc vyloučeno, že znění podvodné zprávy útočníci upraví a že začne kolovat internetem i bez gramatických chyb. Stejně tak mohou e-mail podvodníci cílit na klienty dalších českých bank.

Opatrnost je tedy na místě. „Buďte k podezřelým e-mailům velmi obezřetní, vždy se do SERVIS 24 přihlašujte ze stránek banky, případně přímo ze stránek www.servis24.cz. Zároveň buďte velmi obezřetní před zadáním jakéhokoliv SMS kódu a vždy pečlivě čtěte autorizační SMS zprávy,“ doporučili zástupci České spořitelny.

Ti zároveň zdůraznili, že lidé by neměli na zprávy reagovat. „Pokud máte podezření, že jste podvodný e-mail obdrželi, v žádném případě nereagujte na jeho obsah, neklikejte na odkaz, který je jeho součástí, a zprávu nám přepošlete na e-mailovou adresu phishing@csas.cz. Jestliže jste již na odkaz klikli a vyplnili požadované údaje, ihned kontaktujte klientskou linku České spořitelny na bezplatném telefonním čísle 800 207 207,“ uzavřeli zástupci spořitelny.

Kaspersky nechá prověřit svůj antivirový software. Kvůli obavám ze šmírování

24.10.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Ruská antivirová společnost Kaspersky Lab požádá nezávislý orgán, aby prověřil bezpečnost jejího antivirového softwaru, který Spojené státy označily za hrozbu pro svou národní bezpečnost. Firma v prohlášení uvedla, že bezpečnostním expertům a vládním představitelům poskytne zdrojový kód svého softwaru a následné aktualizace produktů.

Jevgenij Valentinovič Kasperskij, šéf společnosti Kaspersky Lab a vývojař antivirových programů.

Firma také slíbila, že umožní vnějším orgánům přezkoumat další aspekty svého podnikání, včetně vývoje softwaru. Revize softwaru, který je po celém světě nainstalován na zhruba 400 miliónech počítačů, má být zahájena v prvním čtvrtletí příštího roku.

„Nemáme co skrývat," řekl zakladatel a ředitel podniku Jevgenij Kasperskij. „Těmito kroky bychom měli být s to nedůvěru překonat," citovala jej agentura Reuters. Nezávislý revizní orgán, který má kontrolu provést, firma nejmenovala.

Vládní úřady v USA antivirus smazaly
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nařídila vládním úřadům v USA odstranit z počítačů produkty společnosti Kaspersky.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti vyjádřilo znepokojení nad "vazbami mezi některými činiteli podniku a ruskými zpravodajskými službami a dalšími vládními agenturami a podmínkami ruského práva, které ruským zpravodajským službám umožňují požadovat nebo vymáhat spolupráci od společnosti Kaspersky a zaznamenávat komunikaci, která prochází ruskými sítěmi". Senát krok administrativy podpořil.

Izraelská zpravodajská služba uvedla, že objevila ruské vládní hackery používající antivirový software Kaspersky k odcizení tajných materiálů americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA).

Světové špičky v oblasti kybernetické bezpečnosti nejsou jednotné v názoru, zda se ruské tajné služby zmocnily softwaru Kaspersky, aniž by o tom firma věděla, zda je spoluviníkem samotný podnik, nebo některý z jeho zaměstnanců.

Ruská společnost už dříve několikrát popřela, že má vazby na jakoukoliv vládu. Tvrdila také, že nikdy žádné vládě nepomůže s kybernetickou špionáží. Firma ale podle Reuters v minulosti připustila, že spolupracovala s ruskou tajnou službou FSB. Zakladatel a ředitel podniku Jevgenij Kasperskij navštěvoval školu KGB.

Kaspersky Lab se svleče do naha. Kvůli podezření ze spolupráce s ruskými úřady spouští unikátní transparentní iniciativu
24.10.2017 Živě.cz BigBrother
Ruský antivirový specialista Kaspersky Lab se musel v posledním roce potýkat s podezřením, že až příliš úzce spolupracuje s ruskou bezpečnostní službou FSB, což vedlo mimo jiné k nařízení, aby produkty od Kaspersky Lab zmizely z počítačů amerických federálních úřadů, které se obávaly případné špionáže. Nebylo to nicméně poprvé, podobný osud totiž v minulosti potkal i mnohé přední výrobce z Číny – třeba Huawei.

Aby se Kaspersky Lab vypořádal s pošramocenou pověstí, spouští poměrně unikátní transparentní iniciativu, která se skládá ze čtyř bodů:

Nezávislý audit zdrojových kódů: V 1. čtvrtletí příštího roku hodlá společnost vpustit do svých kódů respektovanou mezinárodní autoritu, která by provedla jeho audit.
Nezávislý audit vnitřních procesů: Stejně tak firma sama projde nezávislým auditem svých interních procesů
Tři transparentní centra v Evropě, Asii a USA: Do třetice hodlá Kaspersky Lab otevřít tři speciální centra, kde umožní klíčovým klientům, organizacím i vládám nahlížet do zdrojových kódů svých produktů a opět i dalších vnitřních procesů
Bug Bounty až 100 000 dolarů: Firma nakonec navýší svůj program hledání chyb. Nezávislí hackeři tak budou moci získat až 100 tisíc dolarů, pokud v produktech Kaspersky Lab objeví kritickou zranitelnost.

Adware a Defender zpomalí váš počítač nejvíce, Eset a F Secure naopak nejméně

24.10.2017 CNEWS Zabezpečení
Který antivirus je nejméně hospodárný a který naopak při používání počítače skoro nepocítíte?
Pokud jste ještě na antiviry nezanevřeli, mohlo by vás zajímat, jak si dnešní bezpečnostní produkty vedou v otázce výkonu. Právě na výkon se zaměřili na AV-Comparatives ve svém posledním testu antivirů.

Dle autorského týmu bylo testování provedeno na počítači Lenovo E560 s aktuálním systémem Windows 10 v 64bitové edici. Počítač obsahoval procesor Core i5-6200U, 8 GB operační paměti a blíže neurčené SSD.

K tématu: Souboj bezpečnostních expertů. Jsou antiviry přínosné, nebo je máme zahodit?

Jen tradičně upozorňuji, že výsledky se mohou lišit v závislosti na softwarové i hardwarové konfiguraci počítače, navíc může být používání každého člověka odlišné od automatizovaného testu, který AV-Comparatives provedlo.

Výsledky testování
Testování bylo rozděleno do dvou částí. Za provozu antivirů byly měřeny některé praktické operace jako kopírování souborů, komprimace apod. Ve druhé části byl spuštěn syntetický benchmark PC Mark 10. Dosažená skóre shrnuje následující tabulka. Shrnujícím a pro většinu lidí nejdůležitějším výsledkem je skóre dopadu, tj. poslední sloupec.

Vlastní testování AV-C PC Mark Celkem Skóre dopadu
Eset Internet Security 11.0 88 99,2 187,2 2,8
F-Secure Safe 17.0 88 99 187 3
Vipre Advanced Security 10.1 88 98,4 186,4 3,6
Bitdefender Internet Security 22.0 88 97,8 185,8 4,2
BullGuard Internet Security 18.0 88 97,1 185,1 4,9
Seqrite Endpoint Security 17.0 85 99,5 184,5 5,4
McAfee Internet Security 20.2, Panda Free Antivirus 18.3 85 97,7 182,7 7,3
Kaspersky Internet Security 18.0 85 96,9 181,9 8,1
Avira Antivirus Pro 15.0 83 98,5 181,5 8,5
Symantec Norton Security 22.11 85 96,3 181,3 8,7
Avast Free Antivirus 17.7, AVG Free Antivirus 17.7, eScan Corporate 360 14.0 85 96,1 181,1 8,9
Tencent PC Manager 12.3 85 93 178 12
Emsisoft Anti-Malware 2017.8 78 97 175 15
CrowdStrike Falcon Prevent 3.4 75 98,5 173,5 16,5
Trend Micro Internet Security 12.0 78 95,4 173,4 16,6
Fortinet FortiClient 5.6 s FortiGate 75 98,3 173,3 16,7
Windows Defender 4.11 63 96,6 159,6 30,4
Adaware Antivirus Pro 12.2 55 95,9 150,9 39,1
Ten obsahuje finální propočet, přičemž nižší číslo znamená nižší dopad na výkon počítače. Jako již mnohokrát dopadl velmi špatně integrovaný antivirus od Microsoftu. Testován byl zřejmě Windows 10 Creators Update, protože ve Fall Creators Updatu je obsažen Defender ve verzi 4.12. Největšího zpomalení byste měli „úspěšně“ dosáhnout instalací antiviru Adaware. Naopak nejlépe si vede Eset. Jen o kousek horší je v otázce zátěže F-Secure.

Na posledních příčkách si můžete všimnout velikých rozdílů. Adware bylo výrazně horší než Defender, který byl pro změnu výrazně horší než Fortinet. Následně se již výsledky zlepšují vcelku lineárně, snad s jednou výjimkou. Avast, AVG a eScan byli znatelně lepší než Tencent a produkty za ním. Mimochodem, minule dopadla Avira výrazně lépe, hůře naopak F-Secure. Produkty se vyvíjí, na výsledky ovšem může mít vliv též rozdílnost v metodice testování.

Změní PIN a zašifruje data. Trojský kůň DoubleLocker cílí na mobily

24.10.2017 Novinky/Bezpečnost Viry
Na chytré telefony s operačním systémem Android cílí trojský kůň zvaný DoubleLocker, před kterým varovala antivirová společnost Eset. Ta upozornila, že tento nezvaný návštěvník dokáže změnit na mobilním zařízení přístupový PIN kód a navíc ještě zašifrovat uložená data. Za jejich zpřístupnění pak požaduje výkupné.
DoubleLocker se tedy na napadeném zařízení chová úplně stejně jako vyděračské viry, které jsou označovány souhrnným názvem ransomware.

„DoubleLocker zneužívá služby Android Accessibility, což je oblíbený trik mezi kybernetickými zločinci. Jakmile je podvodná aplikace spuštěna, zažádá si o aktivaci služby zpřístupnění, která se v tomto případě vydává za aplikaci Google Play Service,“ přiblížili bezpečnostní experti útok škodlivého kódu.

Útočník získá administrátorská práva
Problém nastane ve chvíli, kdy uživatel na svém zařízení potvrdí aktivaci této služby. Útočník tak totiž získá administrátorská práva k zařízení, tedy jinými slovy může s napadeným přístrojem dělat na dálku prakticky cokoliv.

Podle bezpečnostních expertů se tento malware šíří především v Evropě a Turecku. Konkrétně byl jeho výskyt zaznamenán v Polsku a Německu, ojediněle pak v Bělorusku a Estonsku. Uživatele v České republice zatím nenapadl.

Na chytré telefony a počítačové tablety se počítačoví piráti zaměřují pravidelně. Lidé je totiž zpravidla nechávají bez jakékoliv obrany, tedy bez nainstalovaného antivirového programu. A tím nevědomky pomáhají počítačovým pirátům, pro ně je totiž v takovém případě velmi snadné nechráněné zařízení napadnout.

Vypátrat původ útoku na volební weby bude obtížné, zní z úřadu pro kyberbezpečí

24.10.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Vypátrat pachatele sobotního útoku na volební weby Českého statistického úřadu (ČSÚ) bude velmi obtížné. Uvedl to mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Radek Holý. Útok dočasně znepřístupnil informační stránky pro veřejnost, volební výsledky ale neovlivnil.

Úřad podle Holého obdržel hlášení o incidentu od ČSÚ i operátora O2, který statistikům zajišťoval připojení. „Obě strany potvrdily, že se jednalo o útok DDoS. Podle našich informací se ČSÚ obrátil i na Policii ČR, která věc bude šetřit," uvedl.

Právě internetová síť O2 byla hackerským útokem postižena, a proto zmiňované weby v sobotu nefungovaly. 

FOTO: repro volby.cz

Útok trval 2,5 hodiny. „Poprvé se náznaky útoku objevily kolem 14. hodiny a v průběhu odpoledne několikrát vyřadily z provozu prezentační web volby.cz. Situaci jsme začali okamžitě řešit a v 16:30 se podařilo útoky definitivně odklonit,“ uvedla na dotaz Novinek mluvčí O2 Lucie Pecháčková.

Případem se zabývá policie
ČSÚ zatím nechtěl útoky komentovat, protože je vyšetřuje policie a NÚKIB.

„Dle dostupných informací jde v případě tohoto DDoS útoku o víceméně dobře zvládnutý bezpečnostní incident. Výsledky voleb dle našeho názoru nemohl ovlivnit," podotkl ředitel bezpečnostní divize DCIT Karel Miko.

Podle technického ředitele antivirové firmy Eset Miroslava Dvořáka se dá podobným útokům čelit dostatečně robustní infrastrukturou v kombinaci s filtračními mechanismy. Lze to zajistit vlastními silami či využitím nabídek externích společností, tzv. scrubingových center. Vždy se zohledňuje nákladová efektivita takové ochrany.

ČSÚ: Za výpadek volebních webů může DDoS na infrastrukturu O2 [AKTUALIZOVÁNO]
24.10.2017 Živě.cz BigBrother
Přechodnou nedostupnost webů, na kterých Český statistický úřad (ČSÚ) publikoval průběžné výsledky sčítání hlasů ve víkendových parlamentních volbách, nejprve úřad vysvětloval technickými problémy. V neděli ale za příčinu potíží označil DDoS útok.

„Na základě podrobné analýzy, kterou si ČSÚ okamžitě vyžádal, byly uvedené problémy specifikovány. Bylo zjištěno, že v průběhu zpracování došlo k cílenému DDoS útoku na infrastrukturu společnosti O2 používanou pro zajištění voleb. V důsledku byla dočasně omezena dostupnost serverů volby.cz a volbyhned.cz,“ vysvětluje ČSÚ.

O2 přitom podle smluv zveřejněných v Registru smluv pro letošní volby ČSÚ dodalo posílenou ochranu webu volby.cz právě proti DDoS útokům. Služba AntiDDoS Advanced podle smlouvy zahrnuje nasazení systému Arbor APS na tzv. poslední míli přípojky ČSÚ. Operátor také posílil linku pro připojení vybraných médií na dedikovaný server ČSÚ z 10 Mb/s na 20 Mb/s.

Aktualizace 14:15 – doplňujeme vyjádření O2: Operátor ani po dotazech Lupy například na sílu DDoS, jeho cíle a trvání odmítl prozradit jakékoli technické podrobnosti. „Díky našemu technickému řešení se podařilo ochránit zpracování volebních výsledků, které útoky nijak neohrozily. Díky opatřením se pak i další prvky, jako například server volby.cz, podařilo plně obnovit už v 16:30. Nyní spolupracujeme se statistickým úřadem i dalšími subjekty a i vzhledem k probíhajícímu šetření nezveřejňujeme technické detaily,“ odpověděla Lupě na dotazy mluvčí O2 Lucie Pecháčková.

Aktualizace 15:30 – Podle mapy digitálních útoků, na kterou na Twitteru upozornil bezpečnostní expert Michal Špaček, v sobotu do Česka skutečně mířil zvýšený datový tok:

Autor: Digital Attack Map
Zajímavé je, že mapa čerpá údaje o DDoS útocích právě od společnosti Arbor, jejíž antiDDoS zařízení O2 pro ČSÚ nasadilo.

TIP: Jak IP kamery „rozbily internet“. Co víme o obřím DDoS útoku na Dyn?

Weby volby.cz a volbyhned.cz nebyly nějakou dobu dostupné během sobotního sčítání hlasů. ČSÚ na nich jednak zveřejňuje tabulky s průběžnými výsledky voleb, jednak přes ně poskytuje data pro média a další zájemce o zpracování výsledků.

Podle ČSÚ zahlcení serverů žádným způsobem neovlivnilo posílání dat z volebních okrsků ani jejich sčítání: „Útok žádným způsobem neovlivnil infrastrukturu používanou pro přenos výsledků voleb z přebíracích míst do centrály ČSÚ ani nezávislé zpracování dat.“

DDoS útokem se teď má zabývat policie a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Provedení DDoS je přitom poměrně jednoduché, útoky se dokonce dají koupit jako služba „na klíč“. Ceny v závislosti na síle útoku začínají už na jednotkách dolarů.

Hackerský útok na volební weby trval 2,5 hodiny. Experti řeší, odkud přišel

24.10.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Zhruba 2,5 hodiny trval v sobotu DDoS útok na prezentační volební weby volby.cz a volbyhned.cz, na kterých se zobrazovaly aktuální volební výsledky počítané Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Novinkám to v pondělí potvrdila mluvčí O2 Lucie Pecháčková.
Právě internetová síť O2 byla hackerským útokem postižena, a proto zmiňované weby v sobotu nefungovaly. 

„Je třeba zdůraznit, že DDoS útoky díky technickému řešení nijak neovlivnily sčítání hlasů ani systémy statistického úřadu,“ uvedla na dotaz Novinek Pecháčková.

Útok začal po uzavření volebních místností
Přiblížila, jak se útoky po uzavření volebních místností uskutečnily. „Poprvé se náznaky útoku objevily kolem 14. hodiny a v průběhu odpoledne několikrát vyřadily z provozu prezentační web volby.cz. Situaci jsme začali okamžitě řešit a v 16:30 se podařilo útoky definitivně odklonit,“ zdůraznila Pecháčková.

Server Volby.cz

FOTO: repro volby.cz

S ohledem na probíhající vyšetřování však zatím nechtěla komentovat žádné další podrobnosti. Experti O2 se nicméně samotným útokem – a například i tím, odkud přišel – již zabývají. „Nyní jsme připraveni úřadům poskytnout maximální součinnost při šetření,“ doplnila mluvčí operátora.

Celým případem se nyní bude zabývat policie a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Útokům čelilo Česko už dříve
Masivním útokům typu DDoS čelily v roce 2013 některé tuzemské servery. Směrovány byly nejprve na zpravodajské weby, potom na portál Seznam.cz, servery bank a telefonních operátorů.

Podle bezpečnostních expertů šlo tehdy o největší kybernetický útok v celé historii Česka.

Výpadek volebních webů byl hackerský útok

24.10.2017 Novinky/Bezpečnost BigBrother
Za sobotní nedostupnost prezentačních volebních webů volby.cz a volbyhned.cz mohli kybernetičtí nájezdníci. V neděli to potvrdili zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ) s tím, že zmiňované servery čelily tzv. DDoS útoku.

FOTO: repro volby.cz

neděle 22. října 2017, 17:16
(Aktualizováno: neděle 22. října 2017, 17:31 )

Útok DDoS (Distributed Denial of Service) má vždy stejný scénář. Stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

A přesně to bylo příčinou výpadku webů volby.cz a volbyhned.cz. „Výpadky prezentačních serverů, které ČSÚ zaznamenal v sobotu 21. října odpoledne, vznikly na straně externího dodavatele komunikačních služeb. Podle původního oficiálního sdělení dodavatele byly příčinou technické problémy v jeho infrastruktuře,“ připomněla mluvčí ČSÚ Petra Báčová s tím, že nakonec byl výpadek způsoben úplně něčím jiným.

Došlo k cílenému DDoS útoku na infrastrukturu společnosti O2 používanou pro zajištění voleb.
mluvčí ČSÚ Petra Báčová
„Na základě podrobné analýzy, kterou si ČSÚ okamžitě vyžádal, byly uvedené problémy specifikovány. Bylo zjištěno, že v průběhu zpracování došlo k cílenému DDoS útoku na infrastrukturu společnosti O2 používanou pro zajištění voleb. V důsledku byla dočasně omezena dostupnost serverů volby.cz a volbyhned.cz,“ prohlásila Báčová.

Ta zároveň přiblížila, jak se provoz dotčených serverů podařilo obnovit. „Díky přijatým opatřením se podařilo útoky zcela eliminovat a zajistit obnovení všech služeb. Útok žádným způsobem neovlivnil infrastrukturu používanou pro přenos výsledků voleb z přebíracích míst do centrály ČSÚ ani nezávislé zpracování dat,“ uzavřela mluvčí ČSÚ.

Celým případem se nyní bude zabývat policie a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Útokům čelilo Česko už dříve
Masivním útokům typu DDoS čelily v roce 2013 některé tuzemské servery. Směrovány byly nejprve na zpravodajské weby, potom na portál Seznam.cz, servery bank a telefonních operátorů.

Podle bezpečnostních expertů šlo tehdy o největší kybernetický útok v celé historii Česka.

Nový botnet se rychle rozrůstá. Může shodit celý internet
24.10.2017 Živě.cz BotNet
Nový botnet se rychle rozrůstá. Může shodit celý internet
Přesně před rokem způsobil botnet Mirai rozsáhlou nedostupnost více předních internetových stránek a služeb. Nyní tým expertů odhalil jeho následovníka, který sdružuje až 20násobně více infikovaných zařízení. Vyvstávají tak opodstatněné obavy, že díky jeho síle by mohli útočníci „shodit celý internet“. Informace o potenciální hrozbě zveřejnil TechSpot.

Každým dnem se výrazně rozrůstá
Nový botnet s názvem IoT_reaper, případně IoT Troop, odhalili už v září výzkumníci z čínské bezpečnostní společnosti Qihoo 360 a izraelští experti z firmy Check Point. Za tento čas se však jeho velikost enormním tempem rozrostla. V době výzkumu totiž ovládal už více než dva miliony infikovaných IoT zařízení, přičemž se každý den rozroste minimálně o dalších 10 tisíc zařízení.

Výzkumníci uvedli, že botnet využívá část kódu z jeho předchůdce Mirai, ale obsahuje i několik nových funkcí. Výrazným rozdílem je zejména způsob infiltrace. Mirai vyhledával zařízení s otevřeným Telnetem a následně testoval nejpoužívanější, respektive výchozí přihlašovací řetězce (jméno a heslo) pro získání přístupu.

Botnetu se zjednodušeně říká Reaper. Ke svému rozšiřování využívá působivou sbírku známých zranitelností v IoT.

Kvůli bezpečnostním chybám dokáží neznámí útočníci jednoduše získat plnou kontrolu nad neaktualizovaným zařízením a připojit jej k botnetu. Drtivá většina z uvedených chyb byla sice už dávno opravená, ale uživatelé často zanedbávají aktualizaci. Kvůli nedbalosti se tak i jejich zařízení stávají jedním z článků budoucích útoků.

Na seznamu konkrétně figurují routery D-Link 850L , D-Link DIR-600/300 , Netgear DGN , Linksys E1500 / E2500 , kamerové systémy Netgear ReadyNAS Surveillance , JAWS , Vacron , AVTech a IP kamery Goahead . Podle expertů ze společnosti Check Point jsou ohroženy i routery Mikrotik, TP-Link, NAS zařízení Synology a neaktualizované linuxové servery. Kompletní přehled zneužívaných modelů najdete na tomto odkazu .

Síla botnetu může být ohromující
Experti se domnívají, že botnet Reaper je zatím ve fázi vývoje. Aktuálně se jeho provozovatelé snaží infikovat co možná nejvíce zranitelných zařízení a získat nad nimi kontrolu. Podle dostupných informací nebyl zatím zahájen žádný DDoS útok.

Problémem však je jeho gigantická velikost spolu s více než 100 DNS resolvery, které zajistí rapidně zesílení případného útoku. Nikdo zatím netuší, jaké jsou úmysly útočníků, zda jim jde o způsobení chaosu, finanční zisk nebo jsou jejich cílem specifické zájmy. Faktem však je, že útok může přijít kdykoliv a s rozsáhlými následky.

Pro ilustraci, botnet Mirai disponoval šířkou pásma asi 1 Tbps, což útočníkům umožnilo odstavit weby Disqus, GitHub, HBO Now, Imgur, IndieGoGo, Netflix, PayPal, Pinterest, PlayStation Network, Reddit, SoundCloud, Spotify, Twitter, Yelp a jiné. Reaper je však mnohem propracovanější, přičemž má potenciál zahájit útoky se silou několika desítek Tbps. To ve finále může odstavit klíčové služby internetu a prvky jeho infrastruktury. Naštěstí jen dočasně.

Nejsme napojení na ruskou vládu, říká Kaspersky a poskytne důkaz
24.10.2017 CNEWS BigBrother

Slavná ruská bezpečnostní společnost pojmenovaná dle svého zakladatele a šéfa tvrdí, že nemá co skrývat. Zakládá proto „globální transparentní iniciativu“ v rámci níž chce prokázat, že její software není napojen na místní vládu ani neobsahuje zadní vrátka. Reaguje tak na sílící tlak, který před měsícem vyvrcholil zákazem využívání produktů Kaspersky Lab u amerických federálních úřadů. Viz Spojené státy úřadům zakázaly používat ruský software.

Že nejde jen o prázdná slova, chce Kaspersky dokázat během příštího roku. Od prvního čtvrtletí 2018 poskytne nezávislým expertům zdrojové kódy k prověření softwaru a vyhledání možných bezpečnostních rizik. K nezávislým auditům bude podávat též veškeré softwarové aktualizace.

Otevřeností chce uklidnit investory i zákazníky. Nástroje Kaspersky Lab chrání přes 400 milionů uživatelů a 270 000 firem. Společnost navíc zvyšuje odměny za nalezení chyb v jejím softwaru. Vyplácet bude až 100 000 dolarů, dvojnásobek oproti minulosti.

Data z protokolů odkrývají neznámé skutečnosti

24.10.2017 SecurityWorld Zabezpečení
I ten nejmenší tým IT může využívat správu protokolů pro hladší provoz a silnější zabezpečení.

Malé týmy IT stejně jako ty velké závisejí při odstraňování problémů, vyšetřování bezpečnostních incidentů a dalších důležitých úlohách na aktuálnosti informací.

Zvýraznění a rychlé a efektivní přednostní vyřešení problémů může znamenat rozdíl mezi krizí a úspěšným provozem firmy, bez ohledu na velikost. Velká část těchto důležitých aktuálních informací přichází v podobě dat protokolů (log).

Je důležité si uvědomit, že „malý tým IT“ neznamená malý objem dat. Mnoho menších IT týmů a jejich systémy generují každý den mnoho gigabajtů protokolů. S omezením rozpočtu a personálu však menší týmy IT čelí specifickým problémům, pokud jde o analýzy protokolů.

Drobné IT týmy jsou, a není divu, zcela běžné ve soustě malých firem (a dokonce i v některých velkých organizacích). Podle nedávné zprávy společnosti Spicework o trendech přijetí technologií mají společnosti s méně než 99 zaměstnanci obvykle mezi svými pracovníky průměrně jen dva až tři IT profesionály.

Data protokolů jsou jakýmsi supermanem IT údajů: slabá a neokázalá zvenku, ale skrývají nesmírnou sílu. Protokoly zachycují životně důležité skutečnosti týkající se vaší firmy. Poskytují rozhodující záznamy veškerého dění od oblíbenosti produktů až po stav zabezpečení a výkonu vaší sítě.

Analýza dat protokolu správně transformuje způsob rozhodování a dokonce i způsob fungování firmy. Tato data až příliš často leží bez užitku na serverech a čekají, až je někdo objeví. Ale tak to nemusí být – malé organizace a týmy IT prostě potřebují způsob, jak je využít.

Pochopení dat protokolů

Jedním z největších problémů, kterým týmy IT čelí v souvislosti s daty protokolů, je prostá agregace dat a nalezení vzájemných souvislostí. Neexistují zde žádné datové standardy.

Každá zakázková aplikace má vlastní protokoly. Dostupné nástroje často mají vážná omezení, jako je například omezení znaků pro soubory protokolu, které se vracejí.

Když máte mezi zaměstnanci jen dva až tři IT profesionály, stávají se agregace a korelace všech dat protokolů vytvářených ve společnosti kolosálním úkolem.

Tato úloha se dále ztěžuje současnými technologiemi, které pracují tak rychle, že se nová data protokolů vytvářejí nepřetržitě 24 hodin denně 7 dní v týdnu, a to v každé aplikaci a systému ve vaší infrastruktuře.

Chce-li váš tým IT úspěšně využívat data protokolů, musíte nejprve najít vhodný způsob jejich správy.

Shromažďování a centralizace

Agregace dat protokolů do jednoho místa – protože jsou generovaná aplikacemi, infrastrukturou a distribuovanými prostředími – je k získání komplexního pohledu na IT nezbytná.

Nutnost prohledávat jednotlivé oddělené sklady dat a ručně hledat souvislosti může být časově náročná, zejména když nefunguje klíčová služba.

Například posílání všech protokolů syslog a událostí Windows do jednoho místa znamená, že se můžete zbavit nutnosti používat při řešení problému několik jednotlivých nástrojů.

Automatizace sběru dat protokolu a centralizace je výchozím bodem k získání větší hodnoty z vašich dat. (Viz tabulku s příklady dat, která oddělení IT potřebují shromažďovat a centralizovat.)

Většina nástrojů a ručních přístupů vyžaduje, aby uživatelé normalizovali či vybírali konkrétní data ze souborů protokolů, což zabírá čas a ztrácí se tím podstatný kontext. Lepším přístupem je shromažďovat a v reálném čase uchovávat data v jejich nezpracované podobě v nativním formátu, aby bylo možné zodpovědět nečekané otázky.

To však může být náročné. Neexistují žádné standardní formáty pro data protokolů. Téměř každý systém, aplikace a zařízení zabezpečení bude mít jiný formát dat protokolu.

Tabulkové kalkulátory a nástroje BI nelze přímo použít k analýze dat protokolů z různorodých systémů. Ve chvíli, kdy se vytvoří schéma nebo se data vloží do řádků a sloupců, čeká uživatele tabulkových kalkulátorů a nástrojů BI hora práce nad rámec pouhého přidání dat protokolu z dalších systémů.

Nejhorším scénářem je pak požadavek kontextu z originálního souboru protokolu, jen aby se zjistilo, že při normalizaci dat či při jejich extrakci, transformaci a načítání (ETL) došlo ke ztrátě kontextu.

Hledání a monitoring

Prohledávání dat protokolů s cílem najít problém se v podstatě rovná hledání jehly v kupce sena. A stejně, jako by někdo mohl použít magnet při hledání té jehly, potřebují malé týmy IT snadný způsob, jak vybrat potřebné soubory protokolů. Měly by to být soubory, které ukazují, že se něco pokazilo, že došlo k chybě systému nebo k narušení zabezpečení.

Řešení tohoto problému je jednoduché a známe ho velmi dobře všichni – hledání. Dostupnost vyhledávací funkce, která dokáže prozkoumat centralizovaná data protokolů, odstraňuje nutnost používat grep nebo tabulkový kalkulátor ke hledání IT problémů.

Představte si, že jednoduše zadáte slovo „error“ nebo „fail*“ a dostanete jako odpověď všechny relevantní soubory protokolů ze všech vašich systémů.

Přestože schopnost hledat problémy významně šetří čas a snižuje náklady, skutečný přínos spočívá v přechodu mezi reaktivním a proaktivním přístupem. Proaktivním vyhledáváním událostí obsahujících klíčová slova „error“ nebo „fail*“ a varováním v případě, když se vyskytnou, mohou týmy IT identifikovat a řešit problémy dříve, než se rozrostou do podoby plnohodnotného požárního poplachu.

Vizualizace a reporty

Vytvoření informačních panelů a reportů pro všechna relevantní data poskytuje rychlý přehled o zdravotním stavu IT a problémech. Například vytvoření vizualizací chyb pomůže týmu IT lépe stanovit priority a řešit nejprve největší závady.

Přirozeným vývojem je přejít od jednotlivých vizualizací k informačním panelům, které zahrnují několik vizualizací na základě zobrazení živých a historických dat. Informační panely jsou základnou pro týmy IT pro monitorování více prahových hodnot a podmínek na bázi trendů.

Je důležité si uvědomit, že identifikace a detailní zkoumání problémů přímo z informačních panelů je základem pro efektivní pracovní postupy při správě a využívání dat protokolů. Možnost proklikat se z tabulky či grafu přímo k surovým datům snižuje čas potřebný k řešení problémů a pomáhá týmům přejít z reaktivního přístupu na proaktivní.

Centrální shromažďování a analýza dat protokolů jsou pouze výchozím bodem. Skutečný přínos začne poté, co se týmům podaří vymanit se z režimu podobnému požárnímu cvičení a proces zautomatizovat.

Eliminace manuálního vyhledávání

Posun za hranice, které představují grep a manuální vyhledávání v protokolech, sníží průměrnou dobu potřebnou na řešení problémů a uvolní personál IT k práci na důležitějších projektech.

Pamatujte, že schopnost přistupovat k datům protokolů a eliminovat separaci, kterou tvoří datová sila, jež se vyskytují ve všech systémech a aplikacích, je rozhodující pro získání přehledu potřebného k řešení problémů a k pochopení plné hodnoty dat protokolů.

Hledání v jedné či dvou aplikacích, nebo dokonce jen v jednom systému může skončit odstraněním symptomů problému, a nikoli hlavní příčiny. Kromě toho zkoumání jednotlivých protokolů a zdrojů snižuje přínos efektivity, která plyne z odstranění manuálního procesu.

Monitoring systémů, aplikací a KPI

Prevence je příslovečně tisíckrát efektivnější než řešení následků. Proaktivní sledování, zda se v datech webu a aplikací nevyskytují problémy, pomůže týmům IT vymanit se z režimu hašení požárů.

Monitorování výskytu problémů a spouštění upozornění, když není splněn klíčový ukazatel výkonu nebo je systém nefunkční, zásadním způsobem transformuje fungování týmů IT z reaktivního na proaktivní.

Tato transformace hraje významnou roli v pomoci týmům IT, aby využívaly své omezené zdroje na identifikaci příležitostí k optimalizaci systémů a aplikací, a ne až k reakcím na problémy.

Přechod na proaktivní režim v konečném důsledku umožní týmu, aby se více věnoval strategické práci, jako je například zvýšení zabezpečení IT.

Zlepšení zabezpečení IT

Protože data protokolů obsahují rozhodující záznamy o aktivitě v celé vaší infrastruktuře a sítích, mají také informace, které by mohly indikovat podvody, narušení a útoky APT. Použití dat protokolů k podpoře zabezpečení IT může urychlit šetření v oblasti zabezpečení a pomoci určit příčinu narušení.

Použití tabulkového kalkulátoru nebo jiného nástroje využívajícího řádky a sloupce pro data protokolů může zpomalit vyšetřování narušení, nebo může dokonce způsobit neúmyslné odstranění dat, která jsou pro případ klíčová, protože důležitá data někdy nezapadají do určitého schématu.

Řešení problémů se zabezpečením může být také časově citlivé. Schopnost rychlého vyhledávání v datech protokolů a obdržení varování při výskytu anomální aktivity představuje stěžejní funkce pro prevenci a zastavení útoku.

Stejně jako Clark Kent, který vyrostl z mírného mladíka ze Středozápadu a stal se z něj plnohodnotný superhrdina – Superman, by měla i data protokolů projít transformací ze skromné zpětné vazby k mocnému nástroji pomáhajícímu pochopit a řešit složité problémy.

Pamatujte si: Jenom to, že jste malou firmou nebo máte malý tým IT, ještě neznamená, že nemůžete přeskočit vysokou budovu nebo letět rychleji než vlak.

***Tabulka 1:

Ukázka typů dat, která oddělení IT potřebují centralizovat

Příklad typu dat

Původ

Protokoly clickstream

Webové servery, směrovače, proxy servery, reklamní servery

Protokoly aplikací

Lokální soubory protokolů, log4j, log4net, WebLogic, WebSphere, JBoss, .Net, PHP

Syslog

Směrovače, přepínače, síťová zařízení

Protokoly Windows

Protokoly aplikací Windows, zabezpečení a systému

Wi-Fi WPA2 má kritickou chybu, všem hrozí krádeže citlivých dat

17.10.2017 SecurityWorld Zranitelnosti
Kritická zranitelnost protokolu WPA2, označovaná jako Krack (Key Reinstallation Attacks), má podle expertů potenciál degradovat zabezpečení Wi-Fi připojení prakticky pro všechna bezdrátová zařízení nebo sítě, což umožňuje útočníkům, aby špehovali internetovou komunikaci nebo dokonce injektovali škodlivý kód.

Dobrou zprávou je, že pokud používáte počítač se systémem Windows, jste již v bezpečí – tedy přinejmenším pokud použijete nové aktualizace, které Microsoft v průběhu minulého týdně potichu na Windows aplikoval.

Microsoft podle svých slov totiž vydal bezpečnostní aktualizaci 10. října a zákazníci, kteří mají povolenou službu Windows Update a používají aktualizace zabezpečení, jsou tak prý automaticky chránění.

Zranitelnost zabezpečovacího mechanizmu WPA2 včera uveřejnil Mathy Vanhoef, výzkumný pracovník Katholieke Universiteit Leuven v Belgii. Podle Vanhoefa slabiny v WPA2 umožnily zločincům číst informace přenášené po síti Wi-Fi, o které se podle protokolu myslí, že jsou zašifrovány.

"Útočníci mohou tuto techniku ​​napadnout a následně číst informace, které byly dříve považované za bezpečně šifrované," tvrdí Vanhoef. To se podle něj může zneužít ke krádežím citlivých informací, jako jsou čísla kreditních karet, hesla, zprávy z chatu, e-maily, fotky a tak dále.

Krack se zaměřil na třetí krok ve čtyřkrokovém procesu "handshake" při ověřování. Ten se vykonává, když se klientské zařízení Wi-Fi pokouší připojit k chráněné síti Wi-Fi.

Šifrovací klíč se může během třetího kroku opakovaně přeposílat a pokud útočníci shromažďují a opakovaně opakují přenosy určitým způsobem, může být šifrování Wi-Fi kompromitované.

Macy, iPhony, telefony s Androidem, počítače se systémem Linux, směrovače a další zařízení potřebují záplaty, které je chrání před zranitelností. Naštěstí existují způsoby, jak se v mezidobí chránit – třeba formou využití VPN sítí.

„Spojení probíhající přes HTTPS jsou dodatečně šifrována a jejich obsah tedy zůstává zabezpečen. Záleží tedy na uživateli, jestli kontroluje přítomnost ´zeleného zámečku´ v adresním řádku (nicméně ne všechny webové stránky podporují HTTPS),“ tvrdí zpráva českého centra CSIRT.

Sám Vanhoef doporučuje dočasný zákaz funkce klientů na směrovačích a přístupových bodech a odpojení služby 802.11r. Pokud chcete více informací, problému se týkají následující CVE: CVE-2017-13077, 13078, 13079, 13080, 13081, 13082, 13084, 13086, 13087 a 13088.

Také podle Esetu jde o vážnou situaci, neboť zde není žádný jiný standard, kterým by bylo možné WPA2 okamžitě nahradit. Někteří výrobci hardwaru již nicméně bezpečnostní záplaty na své produkty vydali, ostatní by tak měli teprve učinit.

„Bude ještě zajímavé sledovat, kolik zařízení zůstane nakonec bez záplat,“ říká Miroslav Dvořák, technický ředitel Esetu. Podle něj uživatel může využít tzv. VPN, která vytvoří bezpečný šifrovaný tunel mezi ním a jeho či cílovou sítí. Tento ‚tunel‘ nemůže útočník napadnout, respektive nemá možnost číst probíhající komunikaci v čitelné formě.

Dalším doporučením je zkontrolovat si, zda je či bude v brzké době k dispozici bezpečnostní záplata pro jejich zařízení, která by tuto zranitelnost řešila.

„Ale pozor, některé z variant zranitelnosti se zdaleka netýkají pouze hardwaru, ale i například operačních systémů Android, Linux, Apple, Windows nebo OpenBSD,“ dodává Dvořák.

Nedejte šanci, aby vás obrali hackeři

17.10.2017 SecurityWorld APT
S útoky typu APT (Advanced Persistent Threat, pokročilá perzistentní hrozba) se firmy mohou setkat stále častěji – a roste také jejich závažnost. Stejně tak ale stoupají i náklady spojené s ochranou před touto hrozbou. Je vaše organizace připravená na boj proti útokům APT? Měla by.

Útoky APT odpovídají svému názvu – je to typ síťového útoku, při kterém útočník vybere konkrétní cíl, používá sociální inženýrství a pokročilé technologie k průniku do sítě a poté se zaměřuje na vybraný cíl po dobu týdnů, měsíců nebo let až do okamžiku, kdy se mu podaří dosáhnout plánovaného výsledku nebo kdy dojde ke zmaření útoku.

Jakmile se dostane do sítě, je cílem útočníka zůstat neodhalený, zatímco přitom používá některé typy malwaru k zachytávání důvěrných informací, jež nakonec odesílá do jiné lokality k analýze a následnému prodeji na černém trhu.

Útoky APT jsou vysoce organizované, někdy se jich účastní celý tým útočníků a mívají dostatek finančních a technologických zdrojů.

Přestože APT mohou používat běžné hackerské nástroje, častěji využívají sofistikovaný, na zakázku vytvořený software, u kterého je nižší pravděpodobnost odhalení systémem ochrany zabezpečení. Typy útoků APT a jejich mechanismy zahrnují útoky nultého dne, phishing, pokročilý malware a rovněž celou řadu forem zneužití webů.

Tento příspěvek se zaměřuje na pět způsobů ochrany majetku organizace před útoky APT. Důležité jsou přitom úplně všechny.

1. Implementace hloubkové obrany

Bezpečnostní experti zdůrazňují potřebu zabezpečení, které využívá vrstvy (neboli hloubkovou obranu) jako součást běžné strategie zabezpečení sítí. Hloubková obrana je také jedním z nejlepších způsobů, jak zastavit útok APT ještě předtím, než infiltruje síť.

Znamená to kontrolovat vstupy a výstupy sítě, používat firewally nové generace, nasadit systémy detekce a prevence vniknutí (IDS/IPS), systémy SIEM (správa informací a událostí zabezpečení), implementovat systém správy zranitelností, využívat silnou autentizaci a správu identit, udržovat aktuálnost oprav zabezpečení a používat ochranu koncových bodů.

Protože je malware často zdrojem útoků APT, potřebujete také vysoce spolehlivé řešení pro omezování rizika malwaru. Vzhledem k tomu, že útoky APT mohou využívat špičkové technologie, musí být vaše bezpečnostní vybavení také na špičce. Znamená to volit pokročilá řešení pro detekci na základě chování, kdykoli je to možné.

Vaším cílem je zvýšení obtížnosti počátečního průniku do sítě, ale i pokud by došlo k překonání této vrstvy, musí každá další vrstva zabezpečení představovat další významnou překážku, která zastaví šíření útoku nebo ho dostatečně zpomalí, aby ho bylo možné zjistit a eliminovat.

Protože útočníci neustále aktualizují své nástroje a hledají nové zranitelnosti (mezery v pancíři), musejí být vaše nástroje také aktuální.

Poznámka: V loňském roce tvořil obrat v segmentu řešení ochrany před útoky APT více než 1,9 miliardy dolarů. Společnost The Radicati Group v roce 2015 uvedla, že očekává do roku 2019 nárůst na více než 6,7 miliardy dolarů ročně.

Ne každé bezpečnostní řešení však musí udělat díru do rozpočtu. Například sada Emet (Enhanced Mitigation Experience Toolkit) od Microsoftu je bezplatným bezpečnostním nástrojem založeným na systému Windows, který doplňuje existující obranu zabezpečení a pomáhá detekovat a blokovat metody zneužívající zranitelnosti.

SecurityIQ je zase služba institutu InfoSec, která vám umožní zasílat personálu fiktivní phishingové e-maily k otestování povědomí o zabezpečení. Silné interní zásady zabezpečení a pravidelné hodnocení rizik a zabezpečení jsou také nezbytné. Umožňují zaměřit bezpečnostní kontrolu tam, kde na tom nejvíce záleží.

2. Využití metod sledování a detekce

Důkladné sledování bezpečnostních kontrol vám pomůže rozpoznat první varovné známky útoku APT, které se často objevují v podobě anomálií v protokolech, přenosech a ve formě dalších aktivit neodpovídajících profilům.

Je kriticky důležité sledovat veškeré příchozí a odchozí síťové přenosy, interní přenosy a všechna zařízení, která přistupují k vaší síti.

Nepřetržitý monitoring vám nejen pomůže odhalit podezřelou aktivitu co nejdříve, ale také omezuje možnosti eskalace oprávnění a dlouhodobé průniky. Výstupy z monitoringu mohou navíc sloužit jako forenzní důkazy, pokud se útok dostane až do takového bodu.

3. Využívání služby threat intelligence

Několik dodavatelů zabezpečení nabízí služby threat intelligence, v rámci kterých se z několika zdrojů sbírají surová data o nově vznikajících hrozbách a poté dochází k jejich analýze a filtrování za účelem vytvoření užitečných a k akci použitelných informací.

Tyto informace jsou často ve formě datových kanálů pro systémy řízení zabezpečení a také reportů pro manažery IT a ředitele, aby jim pomohly pochopit hrozby existující v jejich oboru.

Pro threat intelligence je klíčová souvislost globálních zpráv s hrozbami pro vlastní síť organizace. Bezpečnostní personál tak může v reálném čase rychle identifikovat a vyřešit hrozby s vysokým rizikem.

Útoky APT se mohou šířit různými metodami a mohou se zaměřovat na zranitelnosti, které ještě nejsou bezpečnostním společnostem známé, takže je nezbytné rozpoznávat příznaky útoku APT, co nejdříve to je možné.

Threat intelligence například často poskytne chybějící článek, který propojí anomálie zaznamenané v protokolu (log) sítě se zranitelností nultého dne.

4. Školení pro zvyšování povědomí o zabezpečení

Existuje dobrý důvod, proč se téměř v každé diskuzi o bezpečnosti IT zmiňuje nutnost školení pro zvyšování povědomí o zabezpečení.

Když zaměstnanci skutečně rozumějí tomu, jak je nebezpečné klikat na ošemetné odkazy v e-mailech, a dokážou rozpoznat metody sociálního inženýrství, stanou se z nich partneři v boji proti bezpečnostním hrozbám a nakonec to pomáhá chránit sítě a v nich uložená data.

Školení tohoto druhu musejí zahrnovat rychlý přehled bezpečnostních zásad organizace a také následků pro všechny zaměstnance, pokud by došlo k bezpečnostnímu incidentu v důsledku jejich činnosti.

V závislosti na okolnostech to může znamenat další školení, kritiku na personálním oddělení, nebo dokonce okamžité propuštění. Mějte však na paměti, že zaměstnanec obvykle chce dělat svou práci dobře a nechce být příčinou firemních ztrát plynoucích z útoku.

Nejlepším přístupem tedy je zdůrazňování pozitivních aspektů během školení pro zvyšování povědomí a různé formy motivace pro zvyšování znalostí o zabezpečení.

5. Plán reakce na incidenty

Dokonce i s největším úsilím a s využíváním drahých technologií se může stát, že v určitý okamžik dojde k narušení zabezpečení firmy: většina expertů se shoduje, že otázkou není „jestli“, ale „kdy“.

Použití solidního plánu reakcí na incidenty dokáže eliminovat útok, minimalizovat škody a zastavit další úniky dat – výsledkem je minimalizace následných škod na pověsti a značce.

Kromě popisu odpovědnosti jednotlivých pracovních rolí za konkrétní akce od identifikace po řešení by měl váš plán reakcí na incidenty obsahovat kroky k ochraně forenzních důkazů o narušení. Vaše organizace může tyto důkazy potřebovat k usvědčení útočníků, pokud dojde k jejich dopadení, což bohužel není příliš pravděpodobné.

Forenzní důkazy také pomohou vašemu týmu zabezpečení najít bezpečnostní díry, zesílit kontrolu a zabránit opakování v budoucnu. Jedním z dobrých nápadů také je seznámit se s frameworkem Cyber Kill Chain společnosti Lockheed Martin, který pracuje s modelem útoku a řeší každou posloupnost bezpečnostní události.

Znalost způsobů, jak útočník identifikuje cíl a prochází fázemi útoku, může pomoci personálu zabezpečení rozpoznat útok v rané fázi procesu.

Terčem útoků APT může být každá organizace bez ohledu na její velikost. Pochopení toho, jak útok APT funguje, vybudování nejlepší možné obrany v rámci vašich možností a vzdělávání vašeho personálu, tak aby dokázal rozpoznat vše podezřelé, může omezit škody a v některých případech i v první linii zabránit útoku.

Incident response ve věku cloudů

17.10.2017 SecurityWorld Incidenty
Řešení pro reakce na incidenty může pomoci interním i externím týmům spolupracovat, sledovat procesy reakcí na incidenty a automatizovat důležité úlohy zabezpečení.

Většina šéfů zabezpečení informací zažívá drsné probuzení, když se setkají se svým prvním významným bezpečnostním problémem v cloudu.

Pokud zjistí kritickou zranitelnost, která vyžaduje opravu, může jim chybět povolení ke změnám v prostředí připraveném od poskytovatele cloudu. Jestliže firma síť nevlastní, nemusí existovat způsob, jak získat podrobnosti zásadní pro vyšetření incidentu.

Aby se v cloudu zabránilo významným bezpečnostním problémům, musí mít CISO plán reakcí na incidenty. Zde je návod, jak ho vytvořit:

Stanovte společný plán reakce s poskytovatelem cloudu. Pokud jste ještě do cloudu nepřešli, je nejpraktičtějším prvním krokem stanovení společného procesu reakcí. Je potřeba jasně definovat odpovědnosti a role a vzájemně si vyměnit kontaktní informace pro primární a sekundární kontakty.

Získejte podrobné vysvětlení toho, co u poskytovatele vyvolává reakci na incidenty a jak bude poskytovatel řešit různé problémy.

Vyhodnoťte způsob monitoringu a bezpečnostní opatření používané v daném cloudu. Pro zajištění efektivní reakce na bezpečnostní problémy související s cloudovou infrastrukturou je důležité pochopit, jaký druh monitorovacích a bezpečnostních opatření používá poskytovatel cloudu a jakým způsobem jsou pro vás tyto nástroje dostupné.

Pokud zjistíte, že jsou nedostatečné, hledejte způsoby, jak lze nasadit doplňující řešení, které to napraví.

3. Vytvořte plán obnovy. Rozhodněte, zda bude v případě výpadku u poskytovatele nutná obnova. Vytvořte plán obnovy, který určí, jestli se má použít alternativní poskytovatel, nebo interní vybavení, a určí také postup pro získání a přesun dat.

4. Vyhodnoťte forenzní nástroje pro cloudovou infrastrukturu. Zjistěte, jaké nástroje jsou k dispozici od poskytovatele cloudu a z dalších zdrojů pro forenzní šetření v případě incidentu. Pokud incident zahrnuje citlivé osobní údaje, mohl by přerůst v právní problém, takže je dostupnost vhodných nástrojů pro forenzní práci a sledování důkazů zásadní.

Zvládnutí incidentu v cloudu

Při reakci na incident je mnoho kroků stejných nehledě na to, zda k němu došlo v cloudu či v interní infrastruktuře. V případě cloudového incidentu však existují některé další kroky, které je nutné udělat:

Ihned kontaktujte tým reakce na incidenty daného poskytovatele a při své komunikaci buďte důrazní. Pokud je tým poskytovatele nedostupný, udělejte v souvislosti s incidentem vše, co je ve vašich možnostech pro jeho zastavení – například kontroly připojení ke cloudové službě a v případě pochyb také zrušení uživatelského přístupu ke cloudové službě.
Pokud nelze incident kontrolovat, ani zastavit, připravte si přesun na alternativní službu nebo si nakonfigurujte svůj interní server.

Cloud vám umožní odložit identifikaci a odstranění na dobu po skončení krize. Ve většině případů můžete okamžitě zahájit obnovu produkčních služeb vytvořením nové instance.

Nejlepší postupy

Jedním z kritických problémů, kterým mnoho podniků čelí, je nedostatek talentovaných pracovních sil s potřebnými schopnostmi pro správu zabezpečení. Je těžké najít vhodné kandidáty, a pokud je najdete, můžete čekat, že jim budete muset nabídnout vysoké platy.

Existují však některé kroky, které můžete udělat, abyste rychle zaškolili nové zaměstnance a zlepšili schopnosti pracovníků současných:

Podporujte spolupráci, která pomůže mladším zaměstnancům učit se ze zkušeností vedoucích analytiků. Jako bonus může spolupráce odhalit duplicitní činnosti, které lze odstranit.

Vytvářejte příručky, které popíšou standardní postupy pro reakce na incidenty. Samozřejmě nelze vytvořit návod pro každou možnou situaci, ale příručky mohou být cennými průvodci a vynikajícími školicími materiály. Jen nezapomínejte příručky aktualizovat, což je úloha, kterou lze často zautomatizovat.

Mnoho úloh lze automatizovat, zejména pokud se opakují a jsou rutinní. Běžné úlohy zabírají nepřijatelné množství času. Automatizace může uvolnit váš personál pro důležitější úkoly.

Podporujte vznik situační všímavosti z perspektivy historické i z perspektivy reálného času. Efektivní analýza minulých incidentů vám pomůže k lepšímu rozhodování o incidentech současných.

Analyzujte incidenty a vytvořte si databázi, která pomůže určit druhy problémů, potřebné schopnosti k jejich vyřešení, frekvenci různých typů incidentů a další skutečnosti. Analýza vám může pomoci identifikovat zranitelnosti a zjistit, kde lze zabezpečení zlepšit.

Jako většina nejlepších bezpečnostních postupů pro cloudové aplikace je také reakce na incidenty společnou odpovědností. Při plánování reakcí na budoucí incidenty je zásadní zajistit dostupnost správných kontaktů, nástrojů a procesů.

Mít platformu pro reakce na incidenty, která umožňuje spolupráci interních a externích týmů, sleduje procesy reakce na incidenty a automatizuje klíčové bezpečnostní úlohy, je v čase krize nezbytné, aby bylo možné rychle problémy zastavit a efektivně na ně reagovat.